Pátek 25. dubna 1930

Dovolím si upozorniti, že v Rakousku právě v poslední době svolána byla spolkovým kancléřem Schoberem zvláštní hospodářská konference a bylo přímo prohlášeno, že tyto hospodářské konference, na kterých by zaměstnavatelé i zaměstnanci rokovali o společných otázkách, budou konány pravidelně. (Výkřiky komunistických poslanců.) Nelítáme v povětří. Viděli jsme, že to byly právě vaše organisace, které nejen že si velmi často sedly za zelený stůl se zaměstnavatelem, nýbrž podepsaly i smlouvy, kterými vlastně dělnictvo poškozovaly. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Také byly vytvořeny dokonce zvláštní výbory pro otázky průmyslové, pro péči o nezaměstnané, pro otázky úvěrové, daňové, investice a otázky zemědělské. Vidíme z toho, že rakouská vláda přece jen se snaží, aby aspoň vyslechla názory odborových organisací. (Výkřiky komunistických poslanců.) U nás se děje často právě opak. A přece odborové organisace nejlépe jsou povolány, aby tu radily a pomáhaly. (Výkřiky komunistických poslanců.) Chtěl bych našim přátelům z levého břehu při této příležitosti říci jen tolik (Výkřiky komunistických poslanců.), aby si vzali k ruce jenom poslední nařízení v Ruské sovětské republice a uvědomili si vývoj, který tam prodělávají odborové organisace v posledních letech. Pak teprve budou moci mluviti o poměrech u nás. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tam je pomalu vystrkují ze závodů a zvyšuji odpovědnost vedoucích sil a ředitelů. (Výkřiky.)

Pracovní příležitost musí býti ovšem získávána všude, kde to je možno. Své doby bylo mluveno o velikém investičním plánu. Je starou zkušeností, že veřejné práce mají býti prováděny, když průmysl je nezaměstnán. Ovšem nesmí to býti děláno nahodile, nýbrž plánovitě. Je třeba proto skutečně vypracovati určitý hospodářský plán, podle kterého by veřejná správa postupovala, počítajíc s vývojem poměrů a nejistotou v soukromém podnikání.

Stěžujeme si na př. stále na nedostatečně upravené silnice. Když jen dosavadní cesty a silnice na venkově budeme pořádně upravovati, nalezne při tom spousta dělníků venkovských zaměstnání. Chybějí nám také často i potřebné nutné stavby, ale nelze k nim sáhnouti, poněvadž není prostředků. Třeba uvažovati dále, do jaké míry mohla by zejména produktivní péče o nezaměstnané býti podepřena, kdyby přímo k tomu účelu zabezpečeny byly levné finanční úvěry, s nimiž by takové práce mohly býti podnikány.

Upozorňuji, že ve Švédsku vydal zvláštní státní úřad pro péči o nezaměstnané zprávu, podle které za 10 let vydáno bylo k tomuto účelu 13 mil. švédských korun, z nichž 6 mil. věnoval stát, ostatní okresy a obce. Pořízeno bylo 2.500 km silnic, 160 km drah, 450 km městských drah a obděláno 49.413 akrů neúrodné půdy a 54 místa zdělána. Jistě i u nás by se dalo mnoho poříditi.

Mluvíme často o rekultivaci našeho severu. Proto zejména dlužno uvítati ustanovení čl. II, který jest obsažen v předložené osnově o podpoře produktivní péče o nezaměstnané. Máme dnes velké sociální ústavy, vítáme jejich snahy o podporu produktivní činnosti. Třeba jen uvažovati, zda by neměla býti dále vybudována a zvláště účelně soustředěna. Neměli bychom se obávati ani utvoření zvláštního fondu pro účelnou péči o nezaměstnané, do něhož by nejen stát, nýbrž i zaměstnavatelé z čistého zisku přispívali.

Ostatně budeme-li chtíti řešiti nezaměstnanost, nesmíme přehlížeti také snahy, které by vedly k podpoře našeho vývozu, zejména nesmíme zůstati státi před řešením otázky zabezpečení vývozního úvěru. Ovšem musí býti řešena věcně tak, aby skutečně přispěla ke společnému prospěchu a zajištění pracovní příležitosti, nikoli snad aby vyrovnávala jen neschopnost nebo podporovala dokonce spekulaci podnikatelů, a to snad i ze státních prostředků.

Nedovedeme-li zajistiti našim lidem práci doma, jdou do ciziny a věnují se našim soupeřům. Zde vystupuje problém vystěhovalecký, který je důležitým po mnoha stránkách. Upozorňuji, že jen v lednu a únoru vystěhovalo se nám 3691 osob, z nichž bylo ze Slovenska 2134. Díváme-li se na celoroční vystěhovalectví, vidíme, že v posledních letech rok co rok odchází nám do ciziny na 40.000 lidí. To jsou jistě ztráty hmotné i morální. Všimněme si, že r. 1928 z 25.470 vystěhovalců trvalých bylo ze Slovenska a Podkar. Rusi 16.500, v minulém roce z 30.688 bylo ze Slovenska a Podkarpatské Rusi 18.375 vystěhovalců. Znovu tedy upozorňuji, že při řešení našich hospodářských poměrů je zároveň důležitý problém slovenský.

I když tentokráte bylo ještě upuštěno od povinného hlášení uprázdněných míst, není možno trvale přecházeti přes tuto otázku. Zprostředkování práce musí býti zajištěno a upraveno zákonem. Za dosavadních poměrů byli velmi často v jednotlivých místech dělníci nezaměstnáni, zatím co na jiném místě jich bylo potřeba. Ostatně i rozdělení pracovní příležitosti mezi zemědělstvím a průmyslem vyžaduje přehledu a organisace pracovního trhu. Povinné hlášení uprázdněných míst neznamená ještě povinnost držeti zaměstnance, který se nehodí. Avšak uvážíme-li ztráty, které nastávají marným hledáním práce, výlohy, které vznikají rodinám nezaměstnaných, které často musejí si vypůjčiti prostředky, aby se mohly dostati do jiného místa, a to jen, aby tam zjistili, že marně vážili cestu, když toto všechno uvážíme, musíme dojíti k názoru, že tuto otázku jest třeba řešiti. Jestliže společnost uznala právo na práci, jestliže uznává povinnost práce, nezbytným toho důsledkem je, že musí přikročiti k zajištění pracovní příležitostí.

Máme-li v Čechách aspoň poněkud vybudováno zprostředkování práce, schází již velmi mnoho na Moravě, ale je naprosto nedostatečné na Slovensku. Odborové organisace tu mohou velmi platně přispěti k součinnosti, neboť již mnoho vykonaly aspoň v jednotlivých odborech, ve kterých po dohodě se zaměstnavatelskými organisacemi vytvořily odborové zprostředkovatelny práce, které s úspěchem pracují.

Jestliže v soc. politickém výboru bylo si právem stěžováno také na poměry v zemědělství a útěk dělníků z venkova, souvisí to ovšem se všeobecnými hospodářskými poměry, ale nelze přehlédnouti, že právě účelným a jednotným zprostředkováním práce by se mohlo velmi často odpomoci nedostatku pracovních sil v zemědělství. Ostatně nejvýhodnější obranou proti útěku z venkova musí býti snaha o zvýšení hospodářské úrovně zemědělských zaměstnanců. Nepříznivé rozdíly, které se jeví mezi postavením zemědělského a průmyslového pracovníka, odnese na konec zemědělství.

Úzké stranicko-politické zájmy zmařily pohříchu dosud projednání zákona. Je třeba, abychom v zájmu státu, v zájmu jeho vyšších úkolů, odnaučili se dívati na problémy sociální a hospodářské jen z úzkého obzoru stranického. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Právě v péči o nezaměstnané a zprostředkování práce jeví se neblahé toho důsledky. Stále řádí nekontrolované, koncesované zprostředkovatelny práce. Jednotlivé novinářské podniky vydělávají statisíce na bídě nezaměstnaných, ale státní správa a zákonodárné sbory přecházely dosud nevšímavě přes požadavky odborových organisací i veřejných ústavů práce, které bez zákonné opory nemohou s úspěchem pracovati.

Jestliže tedy v tomto zákoně nevyřešíme otázku zprostředkování práce povinností hlásiti nejen ztrátu práce, nýbrž i příležitost pracovní, nevykonali jsme úkol úplně a musíme nezbytně tuto otázku vyřešiti zvláštním zákonem o zprostředkování práce, zákonem, v němž by zajištěny byly zásady, které také mezinárodními poradami byly schváleny. Osnova, která je dnes předložena k projednání, odstraňuje aspoň nejhrubší vady dosavadního zákona. Prodlužuje dobu podporovací dvojnásobně, zvyšuje státní příspěvek tak, aby také odborovým organisacím bylo umožněno prodloužení podpůrné doby. Máme za to, že částka 18 Kč jako nejvyšší částka, která může býti vyplacena na státním příspěvku, trvale nestačí. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Nelze tu počítati jen s dělníky nízce placenými anebo s obmezeně pracujícími, nutno také počítati s vyššími kategoriemi, zejména úřednickými. Ostatně nejlepším regulátorem jsou tu pravidla a pokladny odborových organisací. Jsou tedy zbytečné obavy, že by nezaměstnaný dostal více, než mu náleží. Ostatně je podpora omezena i ustanoveními, že nesmí činiti více než 2/3 poslední mzdy, při čemž je na mysli mzda při plné době pracovní. (Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Při projednávání byl podán také návrh iniciativní na škrtnutí čís. 8 v §u 5 zákona, podle něhož jsou vyloučeni z nároku sezonní dělníci. Od návrhu bylo však upuštěno po zjištění, že odborové organisace, které nerozlišují mezi dělnictvem stálým a sezonním, mohou přiznávati podporu podle svých podpůrných řádů a podle zákona všem svým členům bez rozdílu, jsou-li nezaměstnaní. Ostatně nelze dobře mluviti o sezonních dělnících, nýbrž nejvýše o sezonní práci.

Také bylo zjištěno, že máme ještě kategorie, zvláště mezi zřízenci, u nichž je sporno nemocenské pojištění, o které se opírá § 1. Nebylo dosud u nich pevně rozhodnuto, na př. u obchodních jednatelů. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) I tu však rozhoduje o poměru zaměstnaneckém nejen nemocenské pojištění, nýbrž i způsob zaměstnání, odměny a jiné znaky. Právě o této skupině bylo již v pensijním zákoně s tohoto hlediska rozhodnuto. Proto, i když § 1 mluví o nemocenském pojištění, mám za to, že, je-li obchodní jednatel odborově organisován, je dokonce pensijně pojištěn a chybějí-li mu znaky samostatného podnikatele, nemůže mu býti, jak dosud se dělo, státní příspěvek odpírán.

Vytýká se také tomuto systému, že je privilegiem organisovaných. Nehledě k tomu, že stát sám chrání také jen své příslušníky, nesmí se přece přehlížeti i mravní význam, který spočívá v tom, že příslušník organisace projevil také zájem na tom, aby se zabezpečil. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Naproti těm, kteří očekávají od pojištění co nejvíce, chci jen uvésti, že také pojištění nebude zadarmo, nýbrž bude nutno platiti příspěvky, které na př. v Německu činí 3% mzdy.

Není sporu, že také zaměstnavatelé by měli přispěti k úhradě výloh, které vznikají z podpory v nezaměstnání, poněvadž velmi často nezaměstnanost zavinili. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP