V tom je smysl toho, co nazval jsem prvou pomocí zemědělství. Musí se mu pomoci a umožniti, aby získalo času a prostředků k přestavbě, která teprve bude pomocí skutečnou a trvalou, poněvadž přinese našemu zemědělství miliardové obnosy, plynoucí nyní za hranice, a tím v prvé řadě zabezpečí rentabilitu zemědělské výroby a kupní sílu zemědělce, od níž pak odvisí do značné míry domácí spotřeba ostatní.

Vedoucí myšlenkou všech opatření na podporu domácí produkce a tudíž i produkce zemědělské má býti v první řadě snaha po omezení dovozu a podpoře vývozu. Nemohu-li v ně kterém oboru krýti vlastní spotřebu ani domácí výrobou, pak musím se alespoň snažiti o to, abych dovážel surovinu a sám ji zpracoval, abych tak omezil dovoz konečného výrobku a neplatil do zahraničí za práci, kterou mohu udělati doma. Stejně je to s podporou vývozu. Nepodporuji vývoz suroviny, kde mohu podepříti vývoz polotovarů nebo hotového výrobku, abych právě vyvezl a v cizině prodal také kus práce v tovaru obsažené. Tímto základním motivem, který je tak logickým, že snad bylo zbytečno jej opakovati, má se ubírati i každé opatření na podporu zemědělství.

Obě nedávno usnesené osnovy tak činí. V obou dnes projednávaných osnovách je však určitý rozpor. Na jedné straně přirážková cla na obilí a mouku všeho druhu, ale v osnově zákona o dovozních listech jsou mouka a mlýnské výrobky uvedeny mezi zbožím, jehož clo možno platiti dovozním listem. Poněvadž přirážková cla budou míti hlavní význam při pšenici a pšeničné mouce, zůstaňme u ní.

R. 1929 dovezli jsme pšenice za 251 1/2 mil. Kč, rok předtím za 454 mil. Kč. Pšeničné mouky dovezli jsme v r. 1929 za 390 mil. Kč, rok předtím za 488 mil. Kč.

Zřejmě zde klesá dovoz, ale přes to všechno jsou ty částky, o něž tu jde, tak veliké, že, myslím, by bylo velmi spravedlivým a účelným s hlediska obchodně politické logiky, abychom v prvé řadě podepřeli u nás finální produkt tím, že nebudeme umožňovati těmi opatřeními, která zde děláme, ulehčení dovozu finálního produktu, t. j. mouky.

Nevím, podaří-li se přesvědčiti p. ministra financí o správnosti vynětí mlýnských výrobků a mouky z massy zboží, na něž se vztahují dovozní listy. Je v zájmu našeho hospodářství, aby zaměnilo mouku a mlýnské výrobky kávou nebo jiným artiklem, jak se právě o této věci jedná. Pan ministr financí stojí sice na stanovisku, že clo na mouku je daní a že to nemá s těmito věcmi nic společného, ale já myslím, že přes tento formální moment měl by se přenésti tam, kde jde o něco, co má daleko větší význam než teoretická úvaha, je-li ten neb onen artikl stižen clem ochranným neb fiskálním.

Uvádím-li otázku mouky a mlýnských výrobků resp. vynětí jejich, nemohu říci, dojde-li k dohodě v této věci a bude-li v poslední chvíli dostatek porozumění pro naše stanovisko v této věci, které chce, aby se na mouku a mlýnské výrobky placení cla dovozními listy nevztahovalo. I u ostatních návrhů, které jsme dělali, dovozujeme správnost a odůvodněnost jejich nejzákladnější myšlenkou, to jest tím, že se má podporovati vývoz a omezovati dovoz hotového produktu. Lituji velice, že při projednávání přirážkových cel nebyly po ruce propočty a podklady, jež by byly dostatečným základem k tomu, aby se byla dala stanoviti relace mezi obilím a moukou tak, že se tato věc má řešiti neodvisle. Zůstává tu řešení přirážkových cel pro mouku otevřenou věcí, místo aby bylo v určitém logickém poměru, v němž je surovina k finálnímu produktu, toto clo moučné k poměru ke clu na surovinu. Nedělalo-li se to, řeknu ještě ke konci, že myslím, ze se stala v tomto směru již při přípravě zákona chyba.

Není zde jen otázka mouky a mlýnských výrobků, nýbrž také otázka výrobků ostatních, šunky, okurek, škrobu, sladu atd. To jsou věci, které jsme přinesli v zemědělském výboru a přesvědčovali jsme číselnými doklady a vylíčením skutečného stavu věcí, že je nutno uvažovati, že je třeba zavésti i na ně dovozní listy. Dokázali jsme, že je to třeba. Pokud jde o okurky, mluvilo se o nich tolik - starosta znojemský pan dr Mareš již před velikonocemi velmi podrobně mluvil specielně o tomto artiklu - a mohu říci, že vítám, že se hospodářští ministři rozhodli, aby otázka okurek byla - třeba dodatečně pojata do osnovy zákona o dovozních listech. Bylo by naprosto nelogické - nechci opakovati argumenty, které jsem přednášel v zemědělském výboru - aby byl dáván dovozní list na okurky čerstvé a nebyl poskytnut na konservované a nakládané, když i při konservovaných a nakládaných vyvážíme ještě sklo, obal atd. Totéž je při otázce šunek, kde jsme odkazováni se svými návrhy na projednávání otázky ochrany živočišné produkce, ale kde by bylo logičtější, máme-li v osnově zákona o dovozních listech otázku vepřového sádla, másla atd., i tuto otázku sem pojmouti a vyříditi a nečekati, až jak se při jednání o živočišných clech situace vyvine, (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.) tím spíše, že by teprve vládním nařízením mohla býti hodnota dovozního listu stanovena, poněvadž předem nevíme, jak dopadne jednání o živočišných clech.

Třetí věc, otázka škrobu, jest komplikovanější, než abych chtěl zde ji projednávati. Myslím, že v poradách, v nichž se bude pokračovati, bude museti býti ještě jednou rozvážena. Konečně je zde ještě velmi důležitá otázka ječmene a sladu. Právě v těchto dnech zvyšuje Německo nesmírným způsobem clo na ječmen a slad. Dovolte, abych vyslovil názor, že veškerá opatření, která děláme v dovozních listech ve věci ječmene a sladu, jsou v poměru k opatřením, které dělá okamžitě Německo, tak malá, že myslím, že ohromné položky vývozní, které representuje náš ječmen a slad, jsou nyní ohroženy tak, jako nebyly ohroženy nikdy. Nebude-li ovšem možná dohoda na základě ať již zvýšení kontingentu nebo úplného vypuštění kontingentu, pak setká se jistě slavná sněmovna v krátké době s otázkou krise sladařského průmyslu, s otázkou, kterou se bude musiti zabývati tak podrobně, jako se musila zabývati a bude se zabývati otázkou průmyslu cukerního. A pak se budou musiti tyto věci řešiti radikálně, ač by se mohly řešiti teď, v rámci zákona o dovozních listech.

Bylo nám řečeno v zemědělském výboru a i s mnoha stran to slyšíme, že přinášíme tolik návrhů pozměňovacích k osnovám, které byly podrobeny důkladným jednáním v ministerské radě, mezi hospodářskými ministry a v jednotlivých ministerstvech, a bylo nám to vytýkáno. Je třeba říci právě k tomu, jak se projednávaly otázky souvisící s opatřením proti zemědělské krisi, docela otevřeně, že snad málokdy byly tak málo připraveny projednávané osnovy jako tentokráte. Byly připraveny uvnitř vlády, mezi hospodářskými ministry a v ministerstvech, ale neprošly tyto osnovy tím, co pokládáme všichni za obvyklé u každého zákona a co se dělávalo, to jest obvyklým připomínkovým řízením, obchodními komorami, organisacemi podnikatelskými, dělnickými, atd., z nichž by byla vyšla taková spousta návrhů a připomínek, že by se z nich to dobré a odůvodněné mohlo vyjmouti a připraviti k osnově, a ta osnova by nebyla vystavena tolika pozměňovacím návrhům, jako se právě stalo v zemědělském výboru a jako, kdyby nebylo dohody, se stane patrně v plenu sněmovny.

Tato chyba se stala při projednávání osnov, týkajících se opatření v oboru zemědělství, ale nebude se směti a moci opakovati v budoucnosti, poněvadž by asi velmi těžko snášely odborné kruhy, aby tímto způsobem byly postaveny vždy do situace, aby osnova tak, jak je předložena, se musila beze změny přijmouti, a návrhy sebe lépe odůvodněné byly odmítány s tím, že na tom nelze nic měniti.

Přimlouvám se za to, slavná sněmovno, aby ještě v poslední chvíli vyřešily se věci, které jsou otevřené a kde argumenty, kterými odůvodňujeme změny, jsou s mnoha stran uznávány za správné. Je však pokrčováno rameny a říká se: Věc je dohodnuta, nám by se celá kostra tímto bouráním zhroutila, kdyby byly uznány argumenty, které by mohly přivoditi změnu a nápravu. Žádáme, aby se při jednání, která budou ještě během dnešního odpoledne a později, došlo co možná k jednomyslné dohodě, aby žádný obor výroby, který jest odvislý ve zlepšení své existence od toho, jestli mu bude vyhověno, nemohl si stěžovati na to, že nebylo času, aby se důvody sebevážnější projednaly. Proto žádáme, aby v těchto poradách naše pozměňovací návrhy byly přijaty.

Nemohu ještě říci, nepodáme-li pozměňovací návrhy v případě, že by nenastala dohoda, sněmovnímu plénu. A podáme-li je, buďte ubezpečeni, že je podáváme v dobré víře a v přesvědčení, že neděláme věc z pouhé demonstrace, nýbrž věc dobrou, pro kterou chceme souhlas sněmovny.

Pro osnovu zákona o přirážkových clech a stejně tak pro osnovu o dovozních listech bude národní demokracie hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má p. posl. Kopecký.

Posl. Kopecký: Jsem zmocněn klubem poslanců KSČ učiniti zde toto prohlášení:

V nedělí 20. dubna t. r. prolili na rozkaz vlády fašistů a sociálfašistů četníci v Radotíně dělnickou krev. Bez výstrahy stříleli do dělnické mládeže, která pod vedením komunistického svazu mládeže demonstrovala za práci a chléb proti militarisaci mládeže, proti imperialistické válce a na obranu Sovětského svazu. Salvou byla raněna tři děvčata z mládeže a dvě čtrnáctileté děti. Četníci je nechali v krvi ležeti na silnici a bránili dokonce jejich odvážení do nemocnice. (Výkřiky komunistických poslanců: Slyšte! Tak daleko jsme dospěli!) Tato neslýchaná surovost a zbabělost není ojedinělá. (Hlasy: Neměli tam co dělati!) Jest jen jediným článkem v systému, za kterého se střílelo do stávkujících v Oloví, za kterého četníci krvavě řádili proti nezaměstnaným a zaměstnaným dělníkům, demonstrujícím 6. března za chléb a práci, systému, který zakazuje a rozhání každou dělnickou schůzi, aby měl záminku ke krvavým masakrům, který v tentýž den, kdy způsobil radotínské krveprolití, zavraždil komunistického dělníka ve Velkém Bočkově na Zakarpatské Ukrajině [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] právě v době, kdy proletariát Československa nastupuje do boje za chléb a práci, kdy hladovící nezaměstnaní bouří se proti bídě a zoufalství, kdy dělnictvo bojuje proti hromadnému propouštění, gentskému systému a za státní podporu v nezaměstnanosti (Výkřiky posl. dr Ivanky.), kdy revoluční proletariát Ostravska svádí úspěšné boje, kdy tam na Ostravsku kovodělníkům z Karlovy Huti zdařilo se politickou demonstrační stávkou zmařiti propouštění, plánované zaměstnavateli a sociálfašisty. (Posl. dr Ivanko: Styďte sa, deti dávať do predných radov!) Já budu o tom vykládati, nemějte strach. (Posl. dr. Ivanko: Zbabelá banda) [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] V této době sahají sociálfašističtí ministři k tomu, aby v krvi utopili protiútok dělnictva, zvláště když vidí, že i soc. demokratičtí a nár.-socialističtí dělníci nastupují spolu s revolučním proletariátem a pod vedením KSČ, aby se bránili a znemožnili hladová cla a zvýšení drahoty, odbourání ochrany nájemníků, vyhladovění nezaměstnaných gentským systémem.

Tak chtějí sociálfašisté "řešiti" kapitalistickou krisi! Místo chleba a práce - prach a olovo! - Tak odpověděli demonstrujícím dělníkům, dělnické mládeži!

Prach a olovo nezastaví boj proletariátu! Proletariát Československa odpoví [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] politickou demonstrační stávkou.

Voláme s tohoto místa dělníky, aby na znamení protestu zastavili ve všech závodech práci, aby svolali ihned závodní schůze, aby volili na závodech proletářské akční výbory, aby hromadně vystupovali ze sociálfašistických stran, které prolévají krev dělníků, aby hromadně demonstrovali proti vládě vrahů dělnických dětí.

Krveprolití v Radotíně potřebuje finanční kapitál a jeho sociálfašistická vláda, aby měly záminku k pokusům o potlačení proletářské demonstrace 1. máje.

Místopředseda Zierhut (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku. (Posl. Juran: Pane místopředsedo, bojíte se pravdy? - Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

Posl. Kopecký (pokračuje): Prohlašujeme s tohoto místa, že komunistická strana Československa si vybojuje volnou ulici pro proletářské demonstrace 1. máje, že dělnictvo pod jejím vedením odrazí tento hanebný útok a že 1. května bude manifestovati jednotná proletářská fronta, opřená o závody, pod komunistickými prapory.

Dělnictvo na radotínský masakr už odpovídá. V Praze, na Kladně, v Brně, v Ostravě odpověděly masy opětovnými demonstracemi. Dělníci Karlovy Huti na Ostravsku, Královédvorských textilních továren a jiných závodů vytáhli na ulice protestovati. V řadě závodů dělníci na znamení protestu a rozhořčení zastavují práci. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Komunistická strana Československa učiní vše, aby protiakce proletariátu byla stupňována, aby byla v celé zemi rozpoutána tak mohutná bouře dělnického rozhořčení a protestu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] (Výborně! - Potlesk komunistických poslanců.)

Žádáme, aby k vyšetření [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] byla dosazena komise, skládající se z 10 dělníků volených vším dělnictvem pražských velkých továren na závodních schůzích, a po 2 zástupcích: ústředí rudých odborů, Rudé Pomoci, Mezinárodní dělnické pomoci a Levé fronty; aby této komisi byla při vyšetřování dána všechna práva, jaká má parlamentní vyšetřující výbor; a aby byli okamžitě suspendováni vinníci krveprolití, a to: velitel četnického oddílu, který zavinil srážku, úředník okresní politické správy, který řídil operace, přednosta okresní politické správy, který zakázal manifestaci proletářské mládeže, i všichni další vinníci, a aby byli potrestáni podle výsledku vyšetřování uvedené dělnické komise.

Podáváme zároveň návrh na obžalobu všech členů vlády [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] a žádáme její okamžité odstoupení.

Vyzýváme dělnictvo, aby se vší energií pokračovalo v protestní protiakci a stupňovalo ji v mohutný demonstrační nástup 1. máje. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Místopředseda Zierhut (zvoní): Volám pana řečníka po druhé k pořádku. (Výkřiky a potlesk komunistických poslanců.)

Posl. Kopecký (pokračuje): Pryč s krvavou diktaturou finančního kapitálu! Ať žije boj za diktaturu proletariátu!

Přecházím k tomu, abych toto prohlášení komunistické strany Československa a komunistického svazu mládeže k radotínským událostem doprovodil jako přímý účastník celého jich průběhu podrobným stanoviskem.(Hlasy: Který utekl a který byl schován vzadu!) To vám řeknu. Byl jsem v prvých řadách průvodu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Co chtěla uspořádati komunistická mládež v neděli 20. dubna v Radotíně? Svolala do Radotína sraz pracující mládeže; v programu tohoto srazu byly různé podniky rázu kulturně výchovného, zábavného, sportovního a demonstračního. V sobotu 19. dubna měla se v Radotíně konati akademie, v neděli dopoledne demonstrační projev a v neděli odpoledne footballový match a jiné sportovní podniky. Takový byl tedy program srazu mládeže, svolaného nikoliv do Prahy, nýbrž do poměrně vzdálené obce pražského okolí. Na sraz byla zvána dělnická mládež a dělnické dítky, na něž bylo v programu srazu také pamatováno kulturně výchovnými akcemi.

Veřejná akce pro radotínský svaz pracující mládeže byla takřka do posledního dne povolena. Teprve posledního dne došel výměr o zákazu. To sice není rozhodující pro posouzení věci, ale je to přece charakteristické pro postup úřadů, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] důvodem zákazu nebylo a nemohlo býti nic jiného, než vzíti dělnické mládeži právo, pořádati kulturně třídně výchovné akademie a sportovní podniky, poněvadž důvodem zákazu nebylo a nemohlo býti nic jiného, než vzíti dělnické mládeži právo, demonstrovati za své existenční požadavky a za jich splnění. Toto právo dělnická mládež nikdy a za žádných okolností vzíti si nedá a dělnictvo také nepřipustí a nesmí připustiti, aby dělnická mládež byla o toto právo olupována. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] To ukázala i v případě zákazu radotínského srazu. Co jste tu chtěli dělnické mládeži zakázati? Chtěli jste zakázati, aby mladí dělníci řekli, že mají hlad, že jsou bez práce, že hladoví, že v továrnách jsou strašlivě vykořisťováni, že otrocky dřou za 40, 50 Kč, že jsou předmětem neslýchaného racionalisačního vyssávání, že jich je používáno k stlačování mezd a životní úrovně všeho dělnictva, že na účet bezmezného vydřidušského vyssávání dělnické mládeže, na účet jejich nízkých mezd chtějí kapitalisté řešiti rostoucí krisi kapitalistického hospodářství. Zákazem radotínského srazu pracující mládeže chtěli jste zameziti, aby masy dělnické mládeže byly zmobilisovány k boji proti tomuto neslýchanému jejímu vykořisťování a útlaku, chtěli jste zameziti, aby dělnická mládež byla mobilisována k boji proti zbídačovacím útokům a plánům, souvisícím s rostoucí krisí kapitalistického systému, jež mají postihnouti nejkrutěji masy pracující mládeže. Chtěli jste zákazem radotínského srazu mládeže také zameziti, aby pracující mládež byla mobilisována k boji proti chystané předvojenské výchově mládeže, jež má masy proletářské mládeže připraviti, aby mohly býti hnány na jatky nové imperialistické války a mohlo jich býti použito k připravované imperialistické válce proti Sovětskému svazu.

Toho jste chtěli docíliti zákazem radotínského srazu pracující mládeže. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] Pod vedením komunistické mládeže a komunistické strany formuje pracující mládež své řady k boji za své požadavky; mladá generace dělnické třídy, hnaná kapitalistickou racionalisací k strojům a těžké práci za pár korun, revoltuje proti svému zotročení a z jejích mas rostou živelně řady komunistické mládeže, řady odhodlaných předbojovníků pracující mládeže, řady mladých třídních bojovníků, statečných mladých revolucionářů, odhodlaných k boji za požadavky a práva pracující mládeže, stavících se odhodlaně do prvých řad boje proti imperialistické válce a na obranu Sovětského svazu, do prvých řad obrany a útoku dělnické třídy, do prvých řad revolučního boje proletariátu proti kapitalistickému systému řítícímu se do zkázy, a do prvých řad boje za diktaturu proletariátu. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

20. dubna to komunistická mládež ukázala. Zakázaný sraz pracující mládeže 20. dubna se konal. Na 500 mladých dělníků a dělnic bojovně demonstrovalo v Kosoři na konaném tam srazu pod vedením komunistické mládeže a komunistické strany a demonstrovalo tam, přes všecka opatření, učiněná k znemožnění srazu mládeže.

Touto bojovnou demonstrací nastoupila dělnická mládež pod vedením komunistického svazu mládeže a komunistické strany cestu revolučního boje. Ovšem u příležitosti tohoto prvého mohutného, bojovného, revolučního pochodu komunistická mládež a celá dělnická třída československá měla poznati, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] aby zastrašila nejen bojovně proti kapitalismu pochodující šiky dělnické mládeže (Výkřiky komunistických poslanců.), nýbrž aby zastrašila veškerý proletariát bouřící se a bránící se bědám kapitalistického systému a nastupující odhodlaně boj za chléb, práci a moc.

Sociálfašistická vláda Meissnerů, Bechyňů, Franků a Czechů povolaná k moci, aby zachraňovala hroutící se kapitalistický systém, aby řešila krisi československého kapitalismu uskutečněním programu hladu, fašismu a imperialistické války, rozšířením bídy do milionů dělnických rodin, vyhladověním statisíců nezaměstnaných, zbídačením nejširších mas pracujícího lidu, zdražením chleba, zvýšením obilních a živočišných cel, zhoršením ochrany nájemníků, snížením mezd, podporou nejbezohlednějšího racionalisačního vykořisťování, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] aby potlačila volání statisíců nezaměstnaných po chlebu a práci a aby provedla utužení gentského systému, který odsuzuje statisíce nezaměstnaných k smrti hladem, aby provedla zvýšení zemědělských obilních i živočišných cel, jež pracujícímu lidu při žebráckých mzdách zdraží chléb a vystupňuje bídu pracujícího lidu ve všeobecný hlad.

Sociálfašistická vláda vybrala si 20. duben, aby [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] zahájila násilnický útok na 1. květen a aby zadržela živelnou vlnu mohutných bojovných demonstrací proletariátu za chléb, práci, bydlení a moc, valící se mohutnou vlnou k 1. květnu a vyvolávající u buržoasie děs. Toť pozadí a důvody [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.] ve snaze o potlačení revolučního bojovného nástupu dělnictva k 1. květnu a dali 20. dubna střílet na radotínské silnici do dělnických dětí. (Výkřiky posl. Čižinské.) Z těch, kteří nastupovali v listopadu k veslu a k moci s podvodnými sliby obnovení a zdokonalení demokracie, s podvodnými sliby rozšíření práv pracujícího lidu, s podvodnými sliby zlepšení jeho postavení, se během 5 měsíců vyklubali. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Ano, přicházíme vám, sociálfašistům, zde říci, co vám v živelném pobouření nad radotínským krveprolitím říká dělnictvo na stech protestních projevech v celé republice, že jste krvavými katany. (Výkřiky posl. Čižinské.) A nepomůže vám žádné omývání krvavých rukou, žádné odmítání odpovědnosti, poněvadž dělnictvo je si vědomo, že za prolitou krev dělnických dětí a žen v Radotíně jste odpovědni vy, sociálfašisti. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Tento váš manévr však se vám nedaří a nezdaří. Pravda o radotínských událostech již pronikla, vaše lži jsou odhaleny, v očích dělnictva jste usvědčeni. A my, žádajíce tu dosazení vyšetřující komise, stavíme usvědčující fakta. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 24. dubna 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 59 této těsnopisecké zprávy.]

Byl jsem celému průběhu událostí přítomen. Je ničemnou lží tvrzení, že průvod dělnické mládeže a dělnických dětí se formoval po rozehnání táboru v Kosoři před Radotínem a že se připravoval ke srážce s četníky v Radotíně. Je fakt, že tábor v Kosoři vůbec nebyl rozehnán, jak lživě udává úřední zpráva, nýbrž že se konal a že po jeho řádném odbytí byl utvořen zcela spořádaný manifestační průvod s praporem v čele, který se z Kosoře vracel cestou k Radotínu. Tomu všemu byl přítomen komisař politické správy v průvodu četníka, dr Dvořák. To je okolnost velmi závažná. Ačkoliv si mne komisař dr Dvořák jako poslance v Kosoři zjistil - znal mne tedy - nepřišel při tvoření průvodu a při jeho pochodu a neučinil žádnou výzvu, aby se průvod netvořil nebo rozešel. Dr Dvořák šel v průvodu četníka po celou cestu za průvodem až do Radotína. Je to okolnost závažná pro posouzení toho, zda tu byly úmysly útočné proti četnictvu. Kdyby byly, jak to, že se dr Dvořákovi a četníku, který ho provázel, naprosto nic nestalo? (Výkřiky komunistických poslanců.) Toto chování dr Dvořáka a úřední relace o projevu v Kosoři, která popřela konání kosořského táboru a tvrdí, že tam byl pouze hlouček komunistů, který byl lehce rozehnán, a která dále tvrdí, že já jsem přestal při spatření komisaře ihned mluviti a že k rozehnání hloučku komunistů přibyla do Kosoře dvě auta s četníky - což vše není pravda - tedy toto chování dr Dvořáka a tato úřední relace o komunistickém projevu jsou velmi silným potvrzením toho, že útok proti průvodu v Radotíně byl nastrojen, což potvrdily i pozdější události. Ničemnou lží, která má krvavý útok četnictva zakrýti pod záminkou sebeobrany četníků, jest tvrzení, že průvod mládeže a dětí podnikl na radotínské silnici útok na kordon četníků voláním hurá a vrháním kamenů. Je to lež. Průvod šel k Radotínu zcela spořádaně a za zpěvu písní. Děti šly v prvých řadách průvodu právě proto, že průvod byl zcela spořádaně a manifestačně s praporem napřed organisován a zformován, ježto by byl nikdo nemyslil, že četnický kordon podnikne útok nejen bajonety, nýbrž i střelbou. Průvod došel ve čtyřstupech - což není formace vhodná k útoku, a zároveň je to formace, která vylučuje házení kamenů s dětmi napřed až na vzdálenost 15 kroků před četnický kordon, když tu náhle četníci namířili a na vzdálenost 15 kroků bez varování a bez výzvy k rozchodu vystřelili. Byl to bestiální, vražedný útok, neboť mnozí vzadu zděšení střelbou myslili, že to byl výstřel na slepo. Já jsem šel v prvých řadách. Jakmile četníci vystřelili, vrhl jsem se k četníkům mezi kordon a volal jsem: Zadržte, poněvadž četníci byli připraveni k další střelbě a bodáky namířených pušek mne odstrkovaly. V tu chvíli se již kácely k zemi střelami zasažené dítky a ženy, (Výkřiky komunistických poslanců.) k nimž jsme spolu s druhými soudruhy přiskočili. Neviděl jsem tak kamennou bezcitnost u četníků, jako v tomto okamžiku. Přesto, že již na zemi zraněné sténaly v tratolišti krve, četníky to ani nehnulo, byli jako zcepenělí a zsinalí, mířili puškami dále, mířili i na ty, které jsme zdvihali zraněné a chtěli je odnášeti. Četníci nechtěli zraněné nejprve vůbec propustiti skrze kordon. A teprve když jsem to nejvýše rozhořčeně žádal, dovolili zraněné pronésti do Radotína.