Návrh zákona o celních přirážkách přichází hodně pozdě a měl býti usnesen již v lednu, což však znemožnil odpor nezemědělských činitelů, jakož i nedostatek uznání, že jest nutno takto zemědělství podporovati, a drahocenné týdny pro nás uplynuly marně. V posledních 4 týdnech bylo dovezeno ohromné množství cizího obilí, zvláště pak mouky, v době, kdy se rozhlásilo, že vláda vážně pomýšlí na změny celních sazeb pro obilí a že konečně musí vyhověti požadavku zástupců zemědělských vrstev. Zdlouhavé projednávání umožnilo, ze působnost celních přirážek na delší dobu se stala pochybnou, jelikož bylo dovezeno velké množství cizí mouky. Ale vládní návrh o celních přirážkách není ani po jiné stránce plně hodnotným opatřením na ochranu zemědělské výroby na poli celní a obchodní politiky. Kompromisem bylo upuštěno od zvýšení stálých celních sazeb a místo zvýšených stálých cel dohodli jsme se na přirážkách k platným celním sazbám, když cena pšenice nedosáhne 191 Kč, žita 166 Kč, ječmene 169 Kč a ovsa 145.50 Kč. Tento kompromis nás nemůže uspokojiti, poněvadž se tím vytvářejí základy pro podporu spekulačního obchodu. Velkoobchodník s obilím nechá obilí, které chce dovézti, za nízkých cen obilí a zvýšených cel a přirážek k platným clům ležeti na hranici a bude čekati, až cena obilí stoupne a přirážka k nynějším celním sazbám pozbude platnosti. Potom doveze ohromné množství obilí a důsledkem toho, že celní otázka při obilí byla vyřešena celními přirážkami, bude stálé zneklidňování obilního trhu. Zakrátko cena obilí zase klesne a každý zemědělec, prodávající obilí, musil by býti členem bursy nebo by aspoň musil podrobně sledovati bursovní zprávy, kdyby chtěl prodati své obilí v pravý čas, to jest za nejlepší ceny. Ale zemědělec potřebuje peníze po mláceni, přímo před vánocemi a musí prodávati, nemůže tedy čekati na účinky celních přirážek, jež způsobí kolísání obilních cen, a bude těžce pociťovati následky tohoto zákona. I solidní obchod by uvítal, kdyby zavedením ochranných cel na obilí celý obilní obchod se ustálil; mimořádným kolísáním cen obilí utrpěl právě tak solidní soukromý obchod jako naše zemědělská družstva. Již v r. 1925 měli jsme v Československu cla tohoto druhu a musili jsme v r. 1926 tuto celní soustavu revidovati. V Německu vloni pohyblivá cla - a celní přirážky nejsou ničím jiným - neměla účinku. Přes to upadáme zase do téže chyby, poněvadž odpor p. Hodáče a socialistických stran znemožnil lépe rozřešiti tuto otázku. Společná hra průmyslu a socialistických stran nedává zemědělství to, čeho potřebuje k živobytí, a přátelství parlamentního zástupce průmyslu, s vůdcem české sociální demokracie, jak uvádějí časopisecké zprávy ze dne 10. a 14. dubna, jistě souvisí s nedostatečným řešením zemědělských otázek. Čistá spotřebitelská politika, odpor proti rychlému řešení zemědělské krise vedl k srdečnému přátelství zástupce průmyslového kapitálu a marxistů. Cla na obilí a na mouku byla silně znehodnocena i tím, že zároveň nebyl upraven dovoz chleba z Polska a Maďarska do Československa. Z Polska se dovážejí celé vozy chleba do Těšína a chléb se dodává z Krakova až do Přerova. To jest pro slezské a moravské zemědělství velice citelná soutěž a tento dovoz chleba musí býti omezen. Pětiletý průměr cen obilí jako základ pro vypočítání, kdy se mají zavésti celní přirážky, znamená příliš velké rozpětí a bylo by bývalo výhodnější ustanoviti průměr tříletý, abychom nebyli vydáni všanc příliš velkému kolísání. Ceny obilí, při nichž se celní přirážky zrušují, jsou u každého druhu obilí aspoň o 10 Kč na 100 kg nižší, poněvadž přijaté ceny neodpovídají výrobním nákladům. Poukazuji na výpočty všemi vrstvami uznaného p. dr Hainische, zemědělce a ministra obchodu v Rakousku. Není přece možné, aby se při určování cen, které jsou rozhodující pro zrušení přirážek k platnému clu, šlo pod výrobní náklady. V zemědělském výboru jsem již poukázal na nutnost, že u ječmene neměla by býti zákonem stanovena přirážka 36 Kč k platnému clu, nýbrž nejméně 50 Kč. Ječmen jest vývozní zboží a my naprosto nepotřebujeme dovozu tohoto druhu obilí. Odbytiště ječmene jest přímo ohroženo opatřeními, jež Německo učinilo v oboru celní a obchodní politiky, a bude dlužno hledati prostředky a cesty, aby se jiným způsobem zajistilo naše pěstování ječmene. Připomínám prohlášení, jež učinil říšský kancléř Brünning dne 1. dubna v německém říšském sněmu: "Aby vláda provedla program pomoci německému zemědělství, necouvne se zřetelem na jeho nouzi před mimořádnými prostředky. Dnešní příležitosti chci využíti i k tomu, abych poukázal na to, že říšskoněmecký průmysl pochopil otázku pomoci zemědělství. 50 milionů získaných zatížením průmyslu ke zlevnění úroků poskytne se ročně německému zemědělství."

Jak velice jest průmysl v Československu vzdálen toho, aby stejně poskytl podporu zemědělství! On podceňuje význam kupní síly venkova pro průmysl. Mají-li cla míti účel, pak musejí, pokud lze toho dosíci, sloužiti k vytvoření pevných cen. Cla měsíčně měněná nemohou plniti tohoto účelu a úprava celní otázky v tomto smyslu neposkytne ani spotřebiteli žádné výhody, poněvadž nejistá, časem nízká obilní cla podle dosavadních zkušeností nikdy nepřinesla spotřebiteli přiměřené výhody. Cizí státníci potvrdili, že krisí jest nejvíce postiženo československé zemědělství, a měli bychom plný důvod vykonati hodnotnou práci k odstranění nouze zemědělství. Výhodou návrhu zákona jest, že jeho platnost nebyla omezena a že podle ustanovení §u 3 zákona celní sazby nemohou býti měněny obchodními smlouvami. Na to se zvláště poukazuje a obchodně politické hledisko má odůvodniti dnešní znění návrhu. Časopis "Prager Tagblatt" psal před 3 týdny o zdražení chleba způsobeném zvýšením cen chleba a mouky, jelikož mají býti zavedeny celní přirážky. Sociálně demokratický tisk z 1. dubna se domnívá, že celní přirážky nenabudou účinnosti pro obchodní smlouvu s Maďarskem, proto tedy sociální demokrati mohli se usnésti na clech, a přímo se omlouvá svým čtenářům. Byla by to tedy pochybná ochrana, kterou poskytují zemědělství a která jest v příkrém rozporu k chování sociální demokracie v jiných státech. Čl. 5 celního zákona č. 109/1926 Sb. z. a n. zmocňuje vládu, aby v případě mimořádné potřeby snížila cla na žito a pšenici a po zakročení Maďarska i na mouku.

Obchodní smlouva s Maďarskem neobsahuje žádného ustanovení o zmocnění vlády, aby podle čl. 8 zaváděla vyšší cla nebo přirážky. Z důvodové zprávy k vládnímu návrhu o celních přirážkách jest patrno, že se celní přirážky zavádějí, aby se zabezpečila existence zemědělství. Usnesení tohoto zákona jest podle důvodové zprávy nouzovým opatřením, jehož předpokladem jest použití čl. 8 novely k celnímu zákonu z r. 1926. Proto návrh zákona obsahuje v §u 3 výslovně doložku, že ustanovení zákona o celních přirážkách nemohou býti měněna obchodními smlouvami. Není tedy důvodů, proč by se měla vypověděti maďarská obchodní smlouva nebo pozvati Maďarsko k jednání o revisi obchodní smlouvy. Jiná otázka jest, jak se Maďarsko zachová k této celní úpravě. Se zřetelem na opačná mínění pražských deníků, sociálně demokratického tisku, důvodové zprávy a §u 3 vládního návrhu jest nutno, aby v této věci bylo jasno, a žádám pana zpravodaje, aby ve svém závěrečném proslovu mi odpověděl na otázku, jsou-li ustanovení dnes projednávaného návrhu zákona o celních přirážkách dotčena maďarskou obchodní smlouvou. Bylo by bývalo lépe neupravovati otázku obilních cel v dnešní formě, nýbrž tak, jak jsme řešení této otázky navrhli ve svých návrzích ze dne 10. ledna letošního roku. Nesmíme zapomínati, že mezinárodní obchodní konvence, t. j. dohoda o tak zvaném celním míru, byla již podepsána 11 státy, mezi nimi 4 velmocemi, Anglií, Francií, Německem a Italií. Od 1. do 15. listopadu 1930 budou se konati porady, kdy dohody mají nabýti účinnosti a je-li přístup jistých států podmínkou pro nabytí účinnosti. Československo se do té doby konečně přece rozhodne přistoupiti k celnímu příměří a pak bude podle ustanovení dohody zvýšení cel, úprava soustav dovozních listů a výpověď obchodních smluv velmi ztížena. Platná obchodní smlouva nesmí se v jisté době vůbec vypověděti a zvýšiti cla jest ještě možné jen v dohodě s druhou smluvní stranou a musí býti oznámeno všem účastníkům konvence a na námitky třetího zúčastněného státu musí býti dán souhlas k vyrovnávacímu jednání s nimi. Mezinárodní obchodní dohoda obsahuje také ustanovení o povolovacím řízení a zavazuje zúčastněné státy, že ode dne podepsání tohoto řízení nezostří. I když pro Československo byla do dohody pojata zvláštní ustanovení týkající se maďarské obchodní smlouvy a Československo může vypověděti obchodní smlouvu s Maďarskem, když toho budou vyžadovati jednání o zemědělských ochranných clech, přece by bylo bývalo vhodné v této chvíli tak upraviti agrární cla a soustavu dovozních listů, aby až Československo přistoupí k dohodě o celním míru, nepovstala pro zdejší zemědělství žádná újma, což se zákonem o celních přirážkách stalo velice pochybným.

Než Československo přistoupí k mezinárodní obchodní dohodě, potřebuje zemědělství jednak parity mezi průmyslem a zemědělstvím, jednak přiměřené úpravy naší celní soustavy v poměru k jiným státům. Dne 8. dubna zabýval jsem se podrobně v zemědělském výboru návrhem zákona o úpravě soustavy dovozních listů, takže se zde nemusím tímto návrhem podrobně zabývati. Poukázal jsem na to, ze projednávaný návrh povstal na základě návrhu poslanců Svazu zemědělců a české agrární strany, podaného v zemědělském výboru dne 16. ledna t. r., s nímž socialističtí a soc. demokratičtí poslanci tehdy nesouhlasili, a toto stanovisko dalo podnět k pochybnostem, ze vyjednáváním bude lze dosíci návrhu zákona odpovídajícího skutečně těžké situaci zemědělství. Tyto obavy se bohužel také plně potvrdily a v úterý před 8 dny mluvil jsem obšírně o pochybné ceně návrhu o dovozních listech. Zpravodaj, p. kol. Zadina, jakož i my jsme se v zemědělském výboru pokoušeli oba návrhy zlepšiti. Soc. demokratické strany odmítly každou změnu s tím, že na kompromisu hospodářských ministrů, schváleném politickou ministerskou radou, nesmí se nic doplňovati ani měniti. V tomto případě není demokracií jen diskuse o návrhu zákona, nýbrž demokracie znamená, že se členům zemědělského výboru musí poskytnouti příležitost nově se usnésti o ustanoveních předloženého návrhu nebo je doplniti. Tímto postupem se znehodnocuje práce ve výborech, ačkoliv těžiště práce má býti ve výborech a výbory nemají jen účelu přijímati na vědomí zjednané dohody. Chyby, které se vyčítaly dřívější vládní většině, páchají po 5 měsíců nové vládní strany, které kdysi tuto výtku při každé příležitosti opakovaly. Se zřetelem na ohromné škody v ovocnářství způsobené mrazy v zimě 1928/29, kdy byl nejen zničen výnos 2 nebo 3 sklizní, nýbrž byla ztracena i část majetkové podstaty, měla by býti soustava dovozních listu rozšířena i na čerstvé ovoce.

Námitka, že dosud žádný stát nevyváži ovoce na dovozní listy, jest správná jen částečně a nemůže rozhodovati při posuzování této otázky. V ovocnářství byly živelními pohromami a hrozící ztrátou odbytiště v cizině způsobeny mimořádné poměry a vyžadují mimořádných opatření. Jest sice pravda, že v jiných státech není vývoz ovoce podporován soustavou dovozních listů, ale vývoz ovoce se velice podporuje tím, že se vývozcům poskytují značné slevy dovozného až na hranice. Tato vývozní premie jest tak vysoká, že ospravedlňuje, aby čerstvé ovoce bylo pojato do dovozních listů s 30 nebo 40 Kč na 100 kg. Konec konců jest přece i dovozní list také jistým druhem vývozní premie. Tuto vysokou slevu dovozného pro vývoz ovoce až na státní hranice poskytuje Italie, Maďarsko, Rumunsko a Jugoslavie, a vede to k tomu, že většina našich vývozců se obrátila zády k našemu ovocnářství, že kupují ovoce v cizích státech a dovážejí do Československa. Zvláště jablka cizího původu nacházejí u nás ochotné odběratele, takže přes přebytek domácího ovoce bylo možno loňského roku dovézti k nám z cizích států 244.000 q ovoce v ceně 99 milionů Kč. O dalších podporách, které jiné státy poskytují ovocnářství, promluvím obšírně později. Ještě jest čas rozšířiti působnost dovozních listů na čerstvé ovoce a tak větším vývozem prokázati ovocnářství dobrou službu. (Hlučné výkřiky komunistických poslanců vůči min. předsedovi Udržalovi.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Prosím o klid. Prosím pány poslance, aby se posadili na svá místa.

Posl. Böhm (pokračuje): Ministerstvo zemědělství nechť se odhodlá poskytnouti vydatnou peněžní výpomoc na obnovení ovocných sadů, na zřízení ovocných skladišť a chladíren a na opatření třídících strojů, a poskytnouti další podporu ovocnářským odborovým organisacím poučováním o balení, opatrování a dopravě ovoce. Dlužno velice litovati, že ve státním rozpočtu pro r. 1930 byly provedeny škrty v prostředcích ministerstva zemědělství, v produktivních státních výdajích, zatím co ministerstvo nár. obrany překročilo rozpočet o 83 miliony Kč a ministerstvo pro věci zahraniční o 25 milionů Kč bez schválení Národního shromáždění. Domácí ovocnářství bude možno jen tehdy udržeti a jen tehdy zůstane na trzích v cizině schopno soutěže, bude-li mu zvláštním zákonem, nikoliv v mezích státního rozpočtu, poskytnuto víc peněz na obnovení sadů a na opatření k podpoře ovocnářství. Po této stránce jistě se nesetkáme s většími nesnázemi, neboť příslušný návrh, jejž jsem dne 9. dubna podal v zemědělském výboru, byl přijat velikou většinou hlasů. (Trvalé výkřiky komunistických poslanců. - Hluk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Prosím pí. posl. Čižinskou, aby zachovala klid.

Posl. Böhm (pokračuje): Nádherný polabský ovocný ráj, jejž ročně navštěvuje tisíce cizinců, když tam stromy kvetou, z jehož samotného území se vyváží za 97 milionů Kč ovoce a jenž nám poskytuje tak krásné ovoce, chutí a vůní lepší než všechno cizí, musí se příště těšiti péči vlády. Další chybou návrhu jest, že soustava dovozních listů nebyla rozšířena na koloniální zboží, zemědělské stroje a umělá hnojiva, která se u nás nevyrábějí. Již ve výboru jsem poukazoval, že se tím zmenšuje možnost zhodnotiti dovozní listy, neboť přece naše hospodářská družstva nesmějí znovu dovážeti z ciziny obilí, mouku, tuky a máslo nebo slaninu, poněvadž se takového zboží beztoho dováží přebytek a hospodářská družstva tímto dovozem by naprosto neplnila zamýšleného účelu. V Československu vyvážejí naše družstva značné množství obilí na dovozní listy, takže nyní tato zemědělská družstva nemohou zhodnotiti velkého počtu těchto listů. Splní-li ústředna zřízená u bursy k lepšímu zhodnocení dovozních listů tento účel, o tom dlužno za nynějšího stavu věcí při nejmenším silně pochybovati. Není nám neznámo, že pan ministr zemědělství chtěl proraziti s návrhem úplně hodnotným pro sedláky a drobné zemědělce; ale pan ministr financí vyřkl zde mocenské slovo a při tom zapomněl, že zemědělství, které se bez své viny octlo v tísni, má nárok na pomoc státu. V Německu byla soustava dovozních listů již před lety rozšířena na kávu a petrolej, ačkoliv jsou tam podstatně jiné poměry než u nás, poněvadž každý vývozce jest zároveň dovozcem a tím jest dána lepší možnost tyto listy zhodnotiti.

Rozšíření působnosti dovozních listů na ječmen a slad dlužno uvítati. Situace pro naše pěstování ječmene byla by neobyčejně těžká, jakmile by již nebylo lze ječmen vyvážeti a cizina by nepřijímala našeho pivovarského ječmene. Potom by se stal ječmen jen krmivem a proto by se přestal pěstovati, což by mělo velký význam pro aktivitu obchodní bilance, takže rozšíření dovozních listů na ječmen a slad jest nejen v zájmu zemědělství ječmen pěstujícího, nýbrž i státu. Bude-li zavedena daň z piva, nesmí výnos této daně zabrati sám fiskus, nýbrž musí se ho užiti i k podpoře pěstování ječmene a chmele. Poměry v zemědělství jsou takové, že přebytky pivovarů patří pěstitelům ječmene a chmele a nesmí je ve formě daní sebrati finanční erár. Nelze přímo pochopiti, že se nezemědělské vrstvy staví proti tomu, aby do soustavy dovozních listů byly pojaty okurky a zelenina. Na jižní Moravě byla sta metrických centů okurek zaorána, poněvadž je vůbec nebylo lze prodati. V pohraničních územích jižní Moravy a Šumavy byla by soustava dovozních listů pociťována jako dobrodiní, kdyby se clo na zemědělské stroje, určité druhy umělého hnojiva a koloniální zboží mohlo platiti hodnotou dovozních listů, poněvadž 9 měsíční lhůta podle návrhu zákona jistě by byla poskytla možnost tyto listy zhodnotiti. Nemá účelu dále se zabývati těmito návrhy dnes projednávanými, poněvadž podle dohod sněmovna nemůže nic měniti. Mým úkolem bylo s tohoto místa krátce upozorniti na nedostatky obou těchto návrhů zákonů; ti, kdož zabránili úplně hodnotné úpravě obou těchto celně a obchodně politických otázek, jsou odpovědni za účinky na škodu zemědělství. (Trvalé výkřiky komunistických poslanců. - Hluk trvá. - Výkřiky posl. Čižinské.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Prosím o klid. Prosím pí. posl. Čižinskou, aby zachovala klid.

Posl. Böhm (pokračuje): Chci ještě stručně promluviti o několika prostředcích na záchranu zemědělství, doporučovaných v poslední době ve schůzích zemědělského výboru. Změna výroby, jak to navrhují odpůrci ochranných cel oněm zemědělcům, kteří prý příliš draze vyrábějí, svědčí o neznalosti zemědělské výroby zboží. Každý zemědělsky podnik jest složitý organismus, jenž jest schopným života, jen když vzájemně na sebe účinkují rozličné výrobní procesy. Výnosnost jest zpravidla výsledkem vzájemného účinku pěstování obilí, okopanin, krmiva a chovu dobytka. Jeden proces podmiňuje druhý, a to není nic umělého, nýbrž něco docela přirozeného. Zástupci průmyslu a socialistických stran žádají zvýšení výnosu, ale neprozradí nám tajemství, jak se výnos má zlepšiti bez peněz předem přijatých; při tom nesmí se také zapomínati, že sice vlivem člověka jest možné zvýšiti produkci, ale že toto zvýšení určuje příroda. Jest zde úrodnost půdy, podnebí, zeměpisná poloha a to jest první podmínka výnosů. (Stálé výkřiky komunistických poslanců. - Hluk trvá. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.)

Každý sedlák a drobný zemědělec bude se vždy snažiti dosíci vysokých výnosů, poněvadž nemá zájmu na špatných žních; ale každý se musí spokojiti s tím, co mu půda nese. Dobré rady na změnu a zvýšení výroby jsou tak laciné, že se jich rádi vzdáme. Když si v zemědělském výboru odpůrci cel stěžují na nedostatek pochopení pro družstevnictví, pak se domnívám, že příčina, proč zemědělská skladiště jsou ještě v tak malém obchodním styku s konsumními spolky, jest více politického než hospodářského rázu. Totéž platí o části venkovského obyvatelstva, které, když jest v místě solidní kupec, nechodí nakupovati do oněch konsumních spolků, které po 14 dní mají na svých vývěsních tabulích vyvěšeny volební letáky, nebo kde prodavač v konsumu nakupující hospodyni zcela tajně dva dni před volbou strká mezi zboží sociálně demokratické letáky, kteréž oba případy jsem sám viděl. Prostřednictvím konsumních spolků provozovati politické chytání duší naprosto neposlouží myšlence družstevnictví. Proto musíme podobné rady vždy podrobně zkoumati, abychom se nestali obětí zákulisních politických mocenských choutek. (Hluk trvá. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.) Výčitka vznesená v zemědělském výboru o nedostatečném pochopení družstevní myšlenky ve venkovském obyvatelstvu nebyla tedy naprosto odůvodněna a čím dříve budou odstraněny nešvary, které jsem vylíčil, tím snáze se dá umožniti obrat zboží, vypočítaný na malý zisk, mezi spotřebitelem a výrobcem. Ale výchovná práce jest úkolem druhé strany. Zvýšení produkce rozšířením osevné plochy, vymoženosti techniky, které velice omezily zvláště spotřebu ovsa, rekordní žně, levná výroba východních států, v této zemi již příslovečné přejemnělé živobytí, které vedlo k vývozu černé pšeničné mouky do Německa a ohledy Československa na určité státy při omezování dovozu, jakož i odpor proti včasné úpravě celně a obchodně politických otázek způsobily, že cla z r. 1926 zůstala bez účinku. Úprava celní soustavy byla již pod tlakem průmyslu nedostatečně provedena r. 1926, ale přece tehdejší novela k celnímu zákonu zaručovala zemědělství až do počátku r. 1929 stálé a přiměřené ceny. (Hluk trvá. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.)

Výčitku vznesenou v zemědělském výboru, že naše celní politika z r. 1926 zbankrotovala, přednášejí z agitačních důvodů ti, kdož jako vinníci našich dnešních poměrů v zemědělství hledí zastříti vlastní chyby. Neprohlásil jsem v zemědělském výboru, že až nabudou účinnosti celní přirážky a dovozní listy, nenastane zvýšení cen, jak to druhého dne oznamoval podmokelský časopis "Nordböhmischer Volksbote", nýbrž předložil jsem v zemědělském výboru pšeničnou mouku nejlepší jakosti a domácího původu v ceně 2 Kč 95 h franco stanice a tím jsem prakticky dokázal, že se zdražovati nemusí, poněvadž cena bílého pečiva byla táž, když předložená mouka stála 3 Kč 70 h.

Při dnešní příležitosti převzal jsem úkol zabývati se dvěmi věcmi. Táži se vlády: Co konečně učiní státní správa, aby zmírnila nouzi chudých horských sedláků, našich lnářů? Odpor průmyslu proti clu na len musí býti zlomen, nemá-li horský sedlák, s láskou na svém povolání lpící, zahynouti. Za nejtěžších poměrů dobývá z neúrodné půdy skrovné výnosy, aby mohl žíti. (Trvalý hluk. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.) Horský sedlák neustoupí tak lehce z otcovského dědictví, i když sebe tíže musí vydělati několik korun. Hluboce zakořeněný ethický cit jej nutí vytrvati, jako by ho prozřetelnost postavila na toto místo. Nechť vláda odmění tuto věrnost k hroudě a dá lnáři to, čeho potřebuje k živobytí.

Jak víme, předložil pan ministr zemědělství Bradáč již před 4 týdny návrh týkající se dobytčích cel a cel na živočišné výrobky. Návrh, jenž obsahoval novou úpravu dosavadní neupotřebitelné soustavy cel z kusu, nesetkal se zase se schválením socialistických vrstev a tak bude projednáván přepracovaný návrh zákona. Nechtěje předbíhati tomuto návrhu, přece musím poukázati, že zemědělství požaduje úpravu dobytčích cel více než kdy jindy. V posledních týdnech nastalo klesání cen a odbytová krise. Na praktických příkladech z denního života, které často mají větší cenu než všechna šedá theorie u zeleného stolu, prokázal jsem v zemědělském výboru klesání cen dobytka. Dnes chci ještě promluviti o klesání cen prasat od října 1929 do konce března 1930 a tím prokázati zmíněný pokles cen. (Trvalý hluk komunistických poslanců. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.) Od listopadu 1929 do konce března klesla cena vepřů o 3 Kč na 1 kg živé váhy. Přes dostatek dobytka vyhrazuje ministerstvo obchodu Polsku dovoz 350 kusů mladého dobytka týdně bez ohledu na to, že kontingent jest vyčerpán. Lámeme si hlavu, jak máme čeliti zemědělské krisi a ministerstvo obchodu překročuje svůj obor působnosti na škodu zemědělství. Jest důležité poukázati na výrobní náklady zvláště 1 kg živé váhy u prasat před ukončením jednání. Podle mých zkušeností ve vlastním hospodářství, přezkoušených odbornými orgány zemědělských učilišť, kteří vzali za základ dlouholeté pokusy na těchto školách, činí výrobní náklady 1 kg živé váhy vepřů 12 Kč. Tato cena budiž vzata za základ pro vyjednávání o dobytčích clech, má-li býti domácí chov vepřů uchráněn před škodou. Tato cena živé váhy odpovídá ceně mrtvé váhy 15 Kč a nynější ceně masa, takže by zatížení spotřebitelů nebylo vyšší, kdyby celně a obchodně-politickými opatřeními a omezením dovozu cena živé váhy dosáhla 12 Kč. (Trvalý hluk komunistických poslanců. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.) Při tomto výpočtu výrobních nákladů počítá se na udržování stájí, pojištění, daně atd. při 1 kg živé váhy 83 h, na opatrování 1.06 Kč, při koupi podsvinčat počítá se kus na 240 Kč. Pro výrobu 1 kg živé váhy jest zapotřebí tohoto krmení: 900 g ječného šrotu v ceně 1.50 Kč, 100 g rybí moučky za 35 h, 200 g suchých kvasnic za 96 h a 16 kg bramborů po 36 h, úhrnem výrobní náklady za 1 kg živé váhy činí 12 Kč. Při tom se ječmen počítal za 1.40 Kč, brambory za 36 h, tedy pod výrobními cenami, a předpokládalo se, že denně přibude 3/4 kg a nepočítalo se se zúročením základní jistiny. Ve skutečnosti však chovatel vepřů nedosáhne vždy tohoto přírůstku a při vyšších cenách bramborů a ječmene se výrobní náklady zvýší. Nechť se zemědělství při úpravě otázky dobytčích cel neposkytne slátanina, nýbrž návrh zákona uspokojující zemědělce zabývající se chovem dobytka. Tisíce rolníků a drobných zemědělců, na kteréžto poslední připadá 80% chovu prasat, čeká na tento návrh, jenž by měl býti projednán v nejbližší době, aby dalším poklesem cen nebyly zemědělství způsobeny milionové škody.

Chci ukončiti posudkem nezemědělce o venkovské práci, který však jest dobře obeznámen s poměry na statku: "Sedlák a drobný zemědělec nechce opustiti svůj statek a hledati si jiný výdělek, jest tisíci svazky spjat s hroudou, musí snášeti dobré i zlé dny, musí pracovati a potiti se, aby vyrobil chléb pro sebe a pro jiné. Podle věčných přírodních zákonů nemůže tomu býti jinak, byť byla práce sebe těžší. Láska k hroudě, neúnavná a houževnatá síla k práci, nenáročnost na život mu dosud umožňovaly za těchto poměrů vyráběti chléb."

K vládě, k průmyslu a k socialistickým stranám volám v poslední hodině: Chraňte své domácí zemědělství, aby zdejší potřeba nebyla učiněna závislou na zahraničním trhu na škodu spotřebitelů.

Oba dnes projednávané návrhy nás sice neuspokojují, ale přece znamenají pokrok v našem boji o udržení stavu sedláků a drobných zemědělců. (Trvalý hluk komunistických poslanců. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Kasper. Dávám mu slovo. (Stálé výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda dr Lukavský zvoní.)

Prosím pány poslance o klid.

Posl. Kasper (německy): Slavná sněmovno! Kol. Geyer objasnil již dostatečně stanovisko mé strany k projednávaným návrhům zákona tisk 305 (o celních přirážkách) a tisk 329 (o dovozních listech). Nemám tudíž, co bych připojil k jeho vývodům, pokud jde o zásadní stanovisko mé strany k těmto otázkám. Rád bych však znovu zdůraznil - jak jsem to již také učinil v soc. politickém výboru že my němečtí národní socialisté nijak nynější zemědělskou tíseň nepopíráme, a podle toho jsme samozřejmě také ochotni kdykoli k tomu, abychom co nejúčinněji podporovali skutečně působivá opatření směřující ke zmírnění této tísně. Schůdné cesty k tomu jsme ukázali svými praktickými návrhy. Požadujeme ovšem, aby také byla věnována náležitá pozornost i nynější hospodářské tísni v průmyslu, obchodu a živnostech, a že nesmí býti zemědělské krise zneužito k tomu, aby nynější těžká průmyslová krise byla odsunuta do pozadí a aby veškerá od let již nezbytná sociálně-hospodářská opatření byla zeslabena nebo dokonce znemožněna. Ohrazujeme se proto také proti prohlašovanému junctim sociálních osnov s agrárními požadavky, poněvadž tato opatření, jak nám dostatečně ukázaly skutečnosti posledních týdnů, vedlo by nejen k nedostatečnému zlepšení, nýbrž i k průtahům v nové úpravě sociálního zákonodárství tak nezbytně potřebné. Co se však týče zemědělské krise jako takové, jest dojista nepopřenou skutečností, že se jeví hlavně v nekonečné tísni malorolníků a horských sedláků a jest zvláště i průvodním zjevem hospodářské tísně průmyslové, již možno pozorovati již od počátku trvání tohoto státu, všeobecného hospodářského úpadku a častěji se opakujících hospodářských otřesů tohoto státu a že tak jako průmyslová hospodářská tíseň musí jednu ze svých příčin hledati také v jí podmíněném snížení kupní síly širokých vrstev. Velmi silně proto pochybujeme, že zvýšení cel a pod. jsou vhodnými opatřeními, aby se tísní nejvíce postiženým malorolníkům a horským sedlákům dostalo vytoužené pomoci a došlo k odstranění nebo aspoň k zmírnění nynější zemědělské krise. Jsme spíše toho mínění, že by byly bývaly daleko účinnějšími výpomoci ve formě daňových úlev, poskytnutí levného úvěru, vybavení z břemen a podpor všeho druhu, poněvadž nynější agrární osnovy na nynějším stavu věci nejen nic nemění, nýbrž jen bezdůvodně zatěžují a ještě více zhorší hospodářské postavení všech malých existencí všeobecně a tím také i malozemědělského obyvatelstva.