Předseda (ujal se předsednictví - zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Míním dáti hlasovati o návrhu na schválení celého závěrečného účtu za rok 1928 najednou.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy tak postupovati, jak jsem uvedl. (Hluk.)

Prosím o klid.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za rok 1928, jak jest obsažen v tisku 6, a to i s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a s účty dávky z majetku a přírůstku na majetku, dále s udělením souhlasu podle čl. XI finančního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 176 Sb. z. a n., k vyšším výdajům ministerstva zahraničních věcí v obnosu 24,970.872 Kč 51 h, ministerstva nár. obrany v obnosu 82,993.968 Kč 70 h, ministerstva školství a nár. osvěty v obnosu 7,535.537 Kč 95 h, všeobecné pokladní správy v obnosu 69,081.409 Kč 61 h, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna schválila státní závěrečný účet za rok 1928 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku a udělila podle čl. XI finančního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 176 Sb. z. a n., souhlas k vyšším výdajům ministerstva zahraničních věcí v obnosu 24,970.872 Kč 51 h, ministerstva nár. obrany v obnosu 82,993.968 Kč 70 h, ministerstva školství a nár. osvěty v obnosu 7,535.537 Kč 95 h, všeobecné pokladní správy v obnosu 69,081.409 Kč 61 h.

Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

2. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu (tisk 305) zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky (tisk 384).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním navrhuji, aby se sloučilo jednání o osnově této, jakož i o osnově, kteráž jest na pořadu jako další, 3. odstavec, to jest:

3. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu (tisk 329) zákona o dovozních listech (tisk 388).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde o projednávání předloh věcně spolu souvisících.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání těchto dvou odstavců? (Námitky nebyly.)

Není jich. Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Zpravodaji o obou těchto odstavcích jsou: za výbor zemědělský pan posl. dr Zadina, za výbor zásobovací pan posl. Křemen.

Dávám slovo k oběma odstavcům pořadu prvému zpravodaji - za výbor zemědělský - panu posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Vládní osnova zákona o celních přirážkách k celním sazbám na obilí (Výkřiky komunistických poslanců.) má za účel přispěti ke zmírnění těžké krise naší produkce zemědělské.

Zemědělská krise, která doléhá na řadu odvětví naší zemědělské výroby, postihuje nejostřeji právě naše obilnářství, které je již druhé hospodářské období v krisi cenové i odbytové. Pokles cen obilních možno posouditi z výkazu průměrných cen za měsíc srpen úmyslně jsem vzal srpen, tedy měsíc po sklizni - za poslední 4 roky, od r. 1926 do r. 1930, ovšem v posledním roce za měsíc březen. Pšenice měla cenu r. 1926 232, následujícího roku 224, následujícího 205, r. 1929 již 180 a průměrná cena za březen letošního roku je 167. Žito v témže pořadí časovém: R. 1926 160, následujícího roku 208, následujícího 200, loni již jen 140 a letos za březen je průměrná cena 105. Ječmen v témže pořadí časovém 163, 185, 193, roku loňského již 155 a letos březnový průměr jest 122. Oves ve stejných letech 150, 176, 183, loni již 139 a letos za březen průměrná cena 101.

Výkaz Státního úřadu statistického za březen letošního roku uvádí tyto indexy velkoobchodních cen. Indexy, jak známo, vyjadřují poměr nynějších cen k cenám předválečným a nám jde o to, jaké jsou indexy za uplynulý měsíc březen u našeho obilí. U pšenice je index 612, u žita 521, u ječmene 797 a u ovsa 694.

Nyní jest účelno porovnávati tyto indexy s indexem průmyslových výrobků a látek za březen letošního roku, abychom viděli rozpětí mezi cenami výrobků průmyslových a našeho obilí. Průmyslový index za tento měsíc činí 963, takže je rozdíl našeho indexu u obilí proti indexu průmyslovému u pšenice 351 - to je 35%, u žita 442, t. j. přes 44%, u ječmene 166 a u ovsa 269.

Z těchto výkazů jest zřejmo, že pokles cen obilí je zcela abnormální a zmařil úplně rentabilitu celé naší produkce obilné. Račiž uvážiti, vážená sněmovno, že produkce obilná zahrnuje přes 55% veškeré orné půdy ve státě a tudíž představuje jedno z největších odvětví naší domácí výroby zemědělské. Proto jest důležitým úkolem národohospodářským a celostátním, aby stát poskytl tomuto odvětví náležitou podporu a ochranu.

Osnova zákona sleduje především účel, aby předně poskytla zvýšenou celní ochranu našemu obilnářství ne pro doby normální, nýbrž jen po dobu cenové krise, a druhým účelem této osnovy jest, aby napomáhala aspoň částečnému stabilisování cen obilních na trhu. V souvislosti s tím také se upravuje určitá celní ochrana našeho mlynářského průmyslu, který je rovněž ve vážné krisi, zejména v důsledku abnormálního importu mouky, který relativně je ze všech států evropských největší. Dále se vyslovuje zákaz chemicky bílených mouk.

Nyní jest nutno posouditi, jakým způsobem vládní osnova tyto úkoly sleduje a řeší ve svém textu. Tento úkol řeší novým systémem celních přirážek, který jest u nás nový i v oboru obchodní politiky vůbec, kterýžto systém se buduje jako doplnění k stávajícímu systému našich pevných sazeb celních. Tento systém celních přirážek je dokonalejší formou, nežli byla u nás pohyblivá cla r. 1925 zavedená. Rozdíl mezi celními přirážkami, které zavádíme, a bývalým systémem pohyblivých cel spočívá v tom, že především základem ochrany našeho obilnářství zůstane nadále dosavadní systém pevných obilních cel a k tomu přistupuje opatření celních přirážek toliko pro dobu krise cenové a odbytové. Pro dobu cenové krise, kdy běžné ceny klesnou pod určité ceny směrné, nastane účinnost těchto celních přirážek, jejichž úprava směřuje k větší stabilisaci. Stabilisaci nového systému spatřuji v tom, že běžné ceny budou zjišťovány vždy za období posledních 3 měsíců. Dále jakmile vstoupí v platnost nějaká přirážka, platí jeden měsíc. U pohyblivých cel to bylo jinaké, zjišťovala se běžná cena za období jen 6 týdnů a přirážka platila jen 14 dní. V tomto systému vidíme větší stabilitu. Výše přirážky se stanoví vždy tak, aby vyjadřovala rozdíl cenový mezi cenami běžnými na trhu a směrnými nebo základními. Těmito opatřeními, t. j. otázka ceny směrné neboli základní, porovnání cen běžných a systém přirážkový, se má čeliti, aby tohoto systému nebylo zneužíváno jakoukoliv spekulací.

Ceny směrné neboli základní budou vypočteny jako průměr bursovních cen příslušného domácího zboží podle záznamů plodinové bursy v Praze za pětiletí 1925 až 1929 pro zdravé zboží parita bursa, snížený o 11%, kteréžto snížení se dává jakožto výraz poklesu ceny obilí na trhu. V důvodové zprávě vládní osnovy se uvádí, že tato základní cena bude činiti u pšenice 191.84 Kč a u žita 165.32 Kč. Podobným způsobem bude vypočtena základní směrná cena také pro ječmen, oves, mouku a mlýnské výrobky.

Nyní jde o posouzení, jak se zjišťuje průměrná běžná cena. Průměrná běžná cena bude zjišťována vždy po uplynutí každého kalendářního měsíce za uplynulé čtvrtletí, a to způsobem, který bude podrobněji upraven vládním nařízením. Za průměrnou cenu mouky a mlýnských výrobků se považuje průměr z cen mouky pšeničné a žitné, při čemž zajisté bude se jednati o průměr vážený, zjištěný s náležitým zřetelem na poměr vymílání. Tímto opatřením bude postaráno o to, aby pro všechny druhy mouky a mlýnských výrobků byla vždy zaváděna toliko jedna přirážka, poněvadž také mají jen jednu celní sazbu, t. j. známých 60 Kč cla.

Celní přirážka není stanovena pevnou sazbou, nýbrž toliko nejvyšší hranicí, která činí: u pšenice 25 Kč, u žita 50 Kč, u ječmene 36 Kč, u ovsa 34 Kč a u mouky a mlýnských výrobků 75 Kč.

Jaká bude praxe? Jestliže průměrná cena za poslední čtvrtletí jest nižší nežli základní cena za pětiletí, určí a vyhlásí vláda celní přirážku ve výši, rovnající se rozdílu mezi těmito cenami, běžnou a směrnou, nejvýše však v hranici zpředu uvedené. Podle propočtu uvedeného v důvodové zprávě vládní osnovy činila by přirážka ta u pšenice 19 Kč a u žita 50 Kč.

Celní přirážky zavedené vládou budou se vztahovati k celním sazbám jak všeobecným, tak i smluvním. Přirážce nepodléhá semolina, která se dováží v rámci stanoveného kontingentu pro průmyslové závody za sníženou sazbu celní.

Dále vyslovuje zákon zákaz chemického upravování mouky, jakož i její uvádění do obchodu, nebo dovážení z ciziny. Opatření toto bude míti velikou důležitost nejen hospodářskou, nýbrž i s hlediska zdravotního. Výjimky mohou býti připuštěny toliko ohledně zásob, pocházejících z doby před účinností tohoto zákona.

Se zřetelem k tomu, že zákon činí zvláštní opatření pro dobu mimořádného poklesu cenového, stanoví se zároveň, že jeho ustanovení nemohou býti změněna obchodními smlouvami. Pokud se týče stávajících obchodních smluv, jest v obchodní smlouvě s Maďarskem vázána celní sazba u pšenice, žita a mlýnských výrobků, a proto nebude možno aktivovati celní přirážky u tohoto zboží před obchodně-politickým projednáním této záležitosti. Jinak zákon nabude účinnosti 15. dnem po vyhlášení. Tímto opatřením se stane zákon účinným zejména pro ječmen a oves.

Zemědělský výbor při projednávání osnovy přijal 2 pozměňující návrhy: v § 1, odst. 1 ve třetí řádce vypustil " (odst. 3.) ", aby bylo jasno, že tento odstavec 3. má se vztahovati též na průměrnou cenu za pětiletí; dále v odst. 4 termín "1. prosince 1929" změnil na "1. ledna 1930". Dále schválil zemědělský výbor resoluci stran nutnosti příprav pro rychlou revisi našeho autonomního celního tarifu, připojenou k této zprávě. Během jednání bylo vysloveno též přání, aby prováděcí vládní nařízení k tomuto zákonu bylo předloženo zemědělskému výboru k posouzení, poněvadž posouzení jeho má velkou důležitost i s hlediska parlamentárního.

Zemědělský výbor projednal tuto osnovu zákona na schůzích dne 3. a 4. dubna 1930, a uznávaje její důležitost pro zmírnění zemědělské krise, usnesl se na tom, doporučiti ji poslanecké sněmovně ku schválení podle vládní osnovy s uvedenými změnami a připojenou resolucí.

Tolik stran prvé vládní osnovy zákona o celních přirážkách k celním sazbám obilních cel.

Pokud se týče druhé vládní osnovy zákona, která pojednává o dovozních listech, předložila vláda tuto osnovu ve snaze, aby rovněž pomohla naší produkci obilní. Jestliže první osnova zákona, která jedná o celních přirážkách, bude míti hlavně ten efekt, že poskytne, resp. zvýší celní ochranu oproti importu k nám, sleduje druhá osnova jinou intenci, zejména tu, aby pomáhala našemu zemědělství a některým důležitým odvětvím obilnářství také ve snaze po zvýšení exportu, po umožnění vývozu velikých přebytkových zásob do ciziny.

Dosavadní systém dovozních listů na obili a mlýnské výrobky se osvědčil jako skutečně účelný doplněk celního systému a jako vhodné opatření, odpovídající podobným systémům v cizích státech, jako to už vidíme na př. v Německu, Rakousku a také třeba i v Polsku.

Dosavadní úprava dovozních listů, jak byla vyřešena celním zákonem o zemědělských clech z r. 1926, č. 109 Sb. z. a n., a potom roku loňského opatřením Stálého výboru ze dne 11. října 1929, č. 161 Sb. z. a n., pozůstává v tom, že vývozci určitých zemědělských plodin, tedy obilí, luštěnin, mlýnských výrobků se vydává dovozní list, který oprávňuje, aby majitel tohoto dovozního lístku, který je přenosný, mohl zase dovézti bezcelně jiné zboží, čili, aby tomu bylo lépe rozuměno, dovozní list, který se vydává při exportu, opravňuje, aby byl eventuálně zpeněžen a umožňuje placení cla zase při dovozu k nám u skupiny importní.

Nyní jde o posouzení skupiny zboží i v exportu i v importu. Až dosud při exportu byly dávány dovozní listy na pšenici (souržice, špalda), dále na žito, oves, hlavní luštěniny, mouku a mlýnské výrobky - a ve skupině importní, čili při dovozu k nám se používaly dovozní listy na toto zboží rovněž, tedy na obilí, luštěniny i mouku a kromě toho ještě na kukuřici, rýži, proso a sádlo.

Nová zákonná úprava zavádí tu dosti pronikavé podstatné změny v úpravě jak skupiny exportní, tak i importní i také v těch celních sazbách ve všech těch kapitolách. Ve skupině exportní se vypouštějí některé věci, a sice pšenice a luštěniny, poněvadž se uznalo, že tyto artikle nevyvážíme, naopak máme jich dokonce nedostatek, musíme je k nám dovážeti, tedy dovozní listy nejsou účelné a proto se ruší.

Zachovává se ovšem dosavadní zboží, žito, oves, mlýnské výrobky a zavádějí se některé nové plodiny, a sice ječmen a slad v souvislosti průmyslové, pak okurky, semeno jetelové, a to dvou druhů, červeného a bílého, a z oboru mlékařského máslo a sýry. To jsou nové artikle, které se zavádějí ve skupině exportní.

Ve skupině importní, t. j. v té, kde mohou platit dovozným listem toto clo, jsou rovněž změny. Skupina je táž jako exportní, jen jsou tam určité doplňky, a sice také v importní skupině platí clo na dovoz pšenice, luštěnin, prosa, kukuřice, rýže a sádla.

U mouky a mlýnských výrobků zachovává se dosavadní systém dovozních listů a podle tohoto systému také se upravuje i dovozní list na slad pro sladovny.

Slavná sněmovno! Interesované kruhy výrobců očekávají od nové úpravy systému dovozních listů skutečně podstatné rozšíření celé funkce tohoto systému v našem hospodářském životě. Očekává se především upevnění jejich kursu, rozšíření jejich funkce na další okruh zboží, jak jsem byl referoval, zlepšení ceny vývozních předmětů na domácím trhu a dále usnadnění vývozu přebytkových výrobků do ciziny. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Také důležitým je posouditi, jakou mají dovozní listy celní hodnotu, jakou mají bonitu, jak svou funkci cenotvornou budou plniti. Celní hodnota dovozních listů je určena především množstvím vyváženého zboží a dále celní sazbou, která se zavádí do dovozních listů, a tato celní sazba činí tyto obnosy: u žita 38 Kč, t. j. základní, vlastní smluvní clo, u ječmene 30, zde je clo sníženo, poněvadž clo činí 34, u sladu 40, ačkoli clo činí 35, u ovsa 36, t. j. stávající smluvní clo, u čerstvých okurek 50, t. j. také stávající smluvní clo, u semene červeného jetele 130, zde je clo sníženo, poněvadž sazba činí 188, u semene bílého jetele 170, zde je také sníženo, poněvadž sazba činí 210, u másla 210 a u sýrů 100. U mlýnských výrobků je stanovena přiměřená surovinná relace v obilí.

Vláda jest zmocněna, aby učinila vhodná opatření, která mají zabezpečovati žádoucí hospodářské výsledky tohoto systému, dále kontrolu vývozu a případně též kvalitu vyváženého zboží.

Dosavadní zákonná ustanovení, o kterých jsem byl referoval, se ruší, ruší se zákon celní z r. 1926 a čl. 6. o dovozních listech, také opatření Stálého výboru z roku loňského, avšak stávající již vydané dovozní listy se mohou používati podle dosavadních předpisů zákona v dosavadní úpravě. Nový zákon nabude účinnosti 30. dnem po jeho vyhlášení.

V debatě velmi podrobné, která byla vedena v zemědělském výboru o clech, otázce ochrany a podpory obilnářství, byla kladena velká váha na to, aby parlament a vláda také uznaly mimořádnou důležitost produkce živočišné pro naše zemědělství, celý stát a aby pro tento obor se našlo účelnější řešení na jeho podporu a ochranu. Také bylo mluveno o tom, aby byla věnována zvláštní péče k zabezpečení krmiv, zejména k zabezpečení otrub, zvláště vhodnými opatřeními obchodně-politickými.

Zemědělský výbor projednával tuto osnovu zákona na schůzích dne 4., 8. a 9. dubna 1930 a usnesl se na tom, doporučiti ji poslanecké sněmovně ke schválení podle vládního návrhu s těmito změnami:

V §u 1, odst. 1 k závěru má býti správně uvedeno: "určené množstvím vyvezeného zboží a sazbou uvedenou v §u 2, odst. 1."

V §u 1 odst. 3 mají býti vypuštěna slova: "a vyváženého na vlastní účet."

V §u 3 má býti provedeno přemístění slov takto: "kukuřice, prosa, ..."

Jako referent zemědělského výboru doporučuji velmi vřele, aby posl. sněmovna dala svůj souhlas těmto oběma vládním osnovám. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji k oběma osnovám - za výbor zásobovací - panu posl. Křemenovi.

Zpravodaj posl. Křemen: Slavná sněmovno! Naše obilní výroba stále stupňována intensivní prací zemědělce v našem samostatném státě docílila takových výsledků, že vznikla nadprodukce plodin zemědělských, která přivodila snížení a pokles cen do takové míry, že ceny nekryjí výrobní náklady a způsobují katastrofální krisi v zemědělství jak cenovou, tak odbytovou. Prvý takový otřes pocítilo zemědělství r. 1925, kdy ceny žita poklesly na 120, ječmene na 110, ovsa pod 100 Kč. Zemědělství do tohoto času nebylo chráněno pevnou sazbou celní proti cizí konkurenci a proto bylo voláno po této úpravě. Ačkoliv zemědělství plnilo veškeré státní povinnosti na bedra jeho státem vložené, nedočkalo se té spravedlivé odměny v té míře, jako jiná výrobní odvětví, když o svou záchranu žádalo.

Celní sazebník byl zákonem ze dne 22. června 1926, čís. 109 Sb. z. a n., pozměněn a sazba upravena podle čl. I takto: Pšenice, souržice, špalda 60 Kč, žito 56 Kč, ječmen 44 Kč, oves 48 Kč, kukuřice 32 Kč, slad 59 Kč, mouka 120 Kč, atd., avšak podle čl. II téhož zákona byla vláda zmocněna, aby omezila použití těchto celních sazeb na zboží, pocházející ze států, které s Československou republikou mají obchodní smlouvy, podle těchto sazeb: pšenice 30 Kč, žito 38 Kč, ječmen 34 Kč, oves 36 Kč, kukuřice 22 Kč, slad 45 Kč, mouka 70 Kč atd. A poněvadž Československá republika má smlouvy obchodní se všemi sousedními státy, bylo jen těchto sazeb podle čl. II použito.

Přebytek sklizně z r. 1925, který zde zůstal až do skli zně 1926, způsobil stlačení cen, takže ceny r. 1926 i po zavedení nových celních sazeb se valně nezvýšily.

Teprve r. 1927, kdy sklizeň obilí, zvláště žita, byla podprůměrná následkem zhoubné nemoci obilní, sněti sněžné, se ceny na domácím trhu upevnily, takže pšenice stála 224 Kč, žito 208 Kč, ječmen 185 Kč, oves 176 Kč.

Průměrná sklizeň obilí, zvláště žita, ječmene a ovsa r. 1928 způsobila velkou nabídkou opět zhroucení cen. Přebytek zůstal až do r. 1929, kdy nastala katastrofa jak v cenách obilí, tak i v jeho odbytu. Pšenice prodávala se loňského roku na podzim i letošního roku z jara za 160 Kč, žito za 100 Kč, oves za 80 Kč, ječmen za 115 Kč z ruky zemědělce.

R. 1928 mohl však každý pozorovati snahu nás všech zemědělců vyrobiti co možná nejvíce i na takových půdách, které těžko byly přístupné. Meliorovali jsme, stavěli jsme, a to svým nákladem bez pomoci státu. Půda se prohlubovala a používalo se co nejvíce strojených hnojiv. Dál se výběr osiva i nákup strojů, měl-li zemědělec dostatek prostředků, aby toto všechno mohl konati.

Tato snaha byla v posledním čase však silně poškozena. Nezastavili jsme tuto práci, ale vidíme, že zemědělství se zadlužuje a nebude míti té kupní síly, jaké mu třeba, aby i jiná odvětví výrobní měla zajištěný konsum domácí.

Ani za hranicemi nebylo odbytu. Cizí obilí tlačilo se na naše trhy a tak ukázala se dosavadní úprava celní nedostatečnou. Výroba zemědělská není chráněna dosud jako výroba průmyslová. Zatím co sazba celní na zemědělské výrobky byla po válce zvýšena 2- až 4 násobně jako před válkou, je na průmyslové výrobky zvýšena sazba celní 18- až 30 krát. (Výkřiky komunistických poslanců.) Tak průmyslová cla ze 100 kg na nástroje a potřeby pro zemědělství, která činila na př. na kosy. srpy, před válkou 16 Kč, činí po válce 320 Kč, na motyky a lopaty před válkou 22 Kč, nyní 352 Kč, na vidle 30 Kč, nyní 528 Kč, sekery 30 Kč, nyní 528 Kč (Výkřiky komunistických poslanců.), pilníky 30 Kč, nyní 600 Kč, pily 36 Kč, nyní 1200 Kč, hřebíky 16 Kč, nyní 256 Kč, řetězy 23 Kč, nyní 414 Kč, zámky 30 Kč, nyní 836 Kč, železné nádobí 60 Kč, nyní 1320 Kč, nože, nůžky pro zaměstnance dříve 40 Kč, nyní 1100 Kč, drát pro chmelaře dříve 12 Kč, nyní 180 Kč, odstředivky dříve 20 Kč, nyní 720 Kč, dynama, elektrické motory dříve 20 a 40 Kč, a nyní 720 až 1520 Kč, motory dříve 32 Kč, nyní 800 Kč, elektrické přístroje dříve 120 Kč, nyní 3000 Kč, elektrické dráty dříve 60 Kč, nyní 1200 Kč atd.

Tedy průmyslové výrobky jsou chráněny až 30 násobně proti předválečnému stavu, kdežto zemědělské výrobky jen 4 krát, nejvýše 4 1/2 krát.

Z toho důvodu je nutno, aby celní sazby na výrobky zemědělské byly zvýšeny, zvláště, když sousední státy, jako na př. Německo a jiné, zvýšily svá cla na domácí výrobky o 20-50% výše proti clům našim. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Zákon, který byl projednáván v zásobovacím výboru a který má vládu zmocniti, aby zavedla celní přirážku k dosavadním clům u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, poklesne-li cena těchto výrobků více nežli činí průměr 5 let podle záznamu pražské plodinové bursy v Praze, jest jenom dočasný, jen po čas té kritické nouze, v jaké se dnes zemědělství nachází, a přirážka má býti podle tohoto vypočteného 5 letého průměru ještě o 11% snížena.

Přirážka tato jest určena do nejvyššího maxima a nemůže jí býti libovolně použito přes vytčenou hranici. Tak na př. činí u pšenice 25 Kč, u žita 50 Kč, ječmene 36 Kč, ovsa 34 Kč a u mouky do 75 Kč. Podle důvodové zprávy ve vládní osnově tato základní cena bude činiti u pšenice 191.84 Kč, u žita 165.32 Kč.

Republika Československá je soběstačná ve výrobě žita, ječmene a ovsa (Výkřiky komunistických poslanců.), kteréžto produkty ještě vyvážíme. Nedostává se nám asi 3-4 miliony q pšenice. Tak za r. 1928/29 činila sklizeň pšenice 14 milionů q a dovezeno bylo k nám asi 4 1/2 milionů q, takže domácí naše spotřeba činila 18 1/2 milionů q, t. j. 76% vyrábíme zde v našem státě a jenom 24% pšenice dovezeme.

Sklizeň žita z r. 1928/29 činila 17,800.000 q, spotřebovali jsme asi totéž množství, takže jsme něco málo vyvezli za hranice, ale naši spotřebu úplně kryjeme z domácí výroby zemědělské.

Ovsa sklidili jsme za minulý rok 14 milionů q, naše spotřeba činila asi 13 1/2 mil. q, takže asi 1/2 milionu q jsme vyvezli za hranice, t. j. asi 4% naší domácí sklizně.

Ječmene sklidili jsme 14 milionů q, 3 mil. q jsme vyvezli, poněvadž naše domácí spotřeba činila jen 11 milionů q. Z celkové sklizně ječmene vyvážíme 20%.

Tak za normálních roků stojíme si v našem zemědělství i s naší spotřebou v našem státě. Z těchto cifer je viděti, že bude třeba věnovati v zemědělství větší péči pěstování pšenice, což se jistě stane, budou-li zvýšené náklady výrobní při pěstování pšenice i v horských krajích také uhrazeny. Přebytky ostatních plodin můžeme dobře doma umístiti, najdeme-li my zemědělci zpeněžení těchto plodin v produkci zvířecí, jež vyžaduje rovněž úpravu sazeb celních, které by přispěly ke stabilisaci cen.

Za dobytek vepřový nebo hovězí platíme milionové sumy ročně do ciziny. Dosáhli bychom i zde soběstačnosti ve výrobě živočišné a masné, kdyby byly ceny úměrné nákladům za práci, bez níž u nás nelze přírůstek chovu dobytka dosíci. Chov vepřového dobytka byl zredukován v čase, kdy zemědělec považoval jej za nutné zlo, kterého se příležitostně rád a ochotně zbavil. A tak je i s chovem hovězího dobytka. Vykrmené kusy na maso prodáváme 1 kg živé váhy na našich trzích za 3.5 až 4, nejvýše 6 Kč a vidíme, že ceny tyto rapidně klesají.

Častokráte se vypočítává z těchto míst v našem parlamentě, že dělník průmyslový pracuje denně za 20 až 30 Kč denně. Byl bych rád, kdybyste, vážení, seznali všichni tu obětavou, pilnou a dochvilnou práci zemědělce, který ve všední den jako ve svátek a den co den ošetřuje svůj chov a kdyby spočítal krmení, které zvířeti předloží, přesvědčili byste se o tom, že tato práce není nijak honorována, že je to vícepráce, kterou zemědělec či jeho žena koná časně zrána, či večer po celodenní práci polní.

Provedením pozemkové reformy výroba zemědělská z 80% přešla na malé a střední zemědělce, kteří zvýšili svůj počet chovaného dobytka a věnovali se s největší láskou pěstování plodin na vlastní půdě. Tito pracovníci jsou dnes ve veliké krisi, neboť nemohou prodati svých výrobků a když je prodají, nemají úhrady ani pro náklady, které investovali do půdy či do chovu dobytka.

Právem očekávají zemědělci s největším napětím schválení těchto zákonných předloh, jakož i zákona o úpravě celních sazeb na dobytek, a žádáme slavnou vládu, aby zákon ten co nejdříve předložila, aby také živočišná produkce v našem státě byla dostatečně chráněna. Těmito zemědělskými zákony - máme zde již asi čtvrtý na programu - nezatěžuje se státní rozpočet. Zemědělci jen ze svého si chtějí pomáhati, nežádají od nikoho pomoci, žádají jen ochranu státu pro svou práci. Neubližujeme také konsumentům. Každý z dosud odhlasovaných zákonů prospívá i konsumentovi, jako to bylo na př. při zákonu o pečení chleba, kde jen ve prospěch konsumenta má býti pečen samožitný chléb. Ani v těchto zákonech nekřivdí se konsumentovi, dbá-li se toho, aby mouka nebyla chemicky připravována a aby byla jen přírodní mouka podávána na stůl konsumenta, ať již z výroby domácí nebo dovezená k nám ze zahraničí.

Vládní osnova zákona, která má zmocniti vládu k zavedení celních přirážek, má napomáhati vyřešení zemědělské krise. (Výkřiky komunistických poslanců.) My sami víme, že tuto krisi hned nerozřešíme ani tímto zákonem, ale je to jeden prostředek, který má sloužiti k dosažení cíle, chceme-li zemědělské pracovníky spravedlivě odměniti.

Zásobovací výbor projednal vládní návrh zákona a usnesl se doporučiti jej slavné sněmovně k přijetí se změnami, které byly navrženy a schváleny již v zemědělském výboru. Doporučuji jménem zásobovacího výboru, aby slavná sněmovna tuto osnovu tisk 384 přijala.

Druhý zákon, o dovozních listech, pojednává o usnadnění vývozu přebytků našich zemědělských výrobků za hranice, poněvadž u nás nemáme pro ně odbytu.

I tento zákon byl projednán zásobovacím výborem, který se usnesl doporučiti jej slavné sněmovně ku schválení tak, jak byl přijat v zemědělském výboru podle vládního návrhu s dodatečnými malými textovými změnami.

Jako referent zásobovacího výboru doporučuji slavné sněmovně, aby schválila obě tyto předlohy. (Souhlas.)