Přímé daně: Vyšší výnos, než preliminován, vykazuje daň pozemková o 13.7 mil. Kč, daň třídní o 0.8 mil. Kč, daň rentová o 15 mil. Kč, daň z tantiem o 2.1 mil. Kč, z vyššího služného 4.3. Nižší výnos vykazuje všeobecná výdělková daň o 137.9 mil., zvláštní daň výdělková o 175 a činžovní o 2.9 mil. Kč ročně, přímé daně výnosové vynesly o 279.2 mil. méně, než bylo preliminováno. Daň důchodová vynesla podle účetní uzávěrky o 320.4 mil. méně, vynesla podle účetní uzávěrky 729.5 mil. Kč podle náležitostí. Ale prosím, pánové, na toto musíme dáti dobrý pozor, to jsou předpisy, které byly zaknihovány u berních úřadů do konce r. 1928, k tomu musíme ještě připočítati obnosy, které tam zaknihovány nebyly, t. j. daň srážková podle §§ů 30 a 36, která činila 359 mil. Kč, takže ve skutečnosti nejeví se zde značný rozdíl mezi preliminovaným obnosem a obnosem podle účetní uzávěrky.

Nedoplatků objevuje se zase tentokráte hojně. Bohužel, že se musíme každý rok při účetní uzávěrce s těmito nedoplatky setkávati. Nevím, kdy konečně bude už v této věci učiněn pořádek a kdy nám zmizejí tyto nedoplatky v účetní uzávěrce. Tyto nedoplatky celkem činí 5.078 mil. Kč. Jsou to přímé daně 3.304 mil. Kč, daň z obratu a přepychová 1.067 mil. Kč, spotřební daně 166 mil. a poplatky 539 mil. Kč. Ovšem těchto nedoplatků se nezbavíme do té doby, dokud konečně nebude učiněn t. zv. čistý stůl u berních úřadů. Už je opravdu čas!

Řekl jsem, že virementy jsou podle finančního zákona hodně znesnadněny. Virementy mezi jednotlivými kapitolami jsou vyloučeny - ovšem vyjímaje ty, které se mohou provésti se schválením Národního shromáždění uvnitř kapitol. Potom je možný virement se souhlasem Nejvyššího účetního kontrolního úřadu a ministerstva financí. Přes to přece jen ještě bylo 412 virementů r. 1928 v obnosu 219,800.000 Kč, a to jak preliminovaných, tak také nepreliminovaných.

Nyní přicházíme ke druhé části, totiž k položkám nepreliminovaným, o kterých jsem se zmínil hned na počátku svých vývodů. Tyto nepreliminované položky spočívají na zvláštních zákonech, tedy nejsou nezákonné. Měly býti hrazeny jednak úvěrními operacemi a jednak úsporami v běžném hospodářství. Jsou to výdaje národní obrany 26.5 mil. Kč, je to na pořízení první částky augmentační výzbroje podle zákona z r. 1921. Tehdy bylo tímto zákonem č. 312 povoleno na augmentační zásoby 322 mil., z toho bylo prvně použito r. 1928 částky 26 1/2 mil. Kč. Potom jsou to veř. práce v obnosu 155.5 mil. Kč. Tento obnos měl býti hrazen úvěrními operacemi a potom úsporami. Pak je to soc. péče 9.5 mil. Kč, to je náklad na stavební ruch a přímé zápůjčky a podpory kryté výnosem losové půjčky. Všeobecná pokladní správa 100 mil. Kč, to jsou náklady na repatriaci československých vojsk, potom záloha na schodky košicko-bohumínské dráhy a příspěvek na investice státních podniků. Příděly zvláštnímu fondu pro konsolidaci přechodného-státního dluhu - 1.058 mil. Kč, ale v tom jsou nejen větší výnosy daně než 5%, v tom jsou také hospodářské přebytky minulých let. Dohromady všechny tyto nepreliminované výdaje činí 1.732 mil. Kč. Proti nim stojí příjmy, které sestávají hlavně z úvěrních operací, 450.9 mil.

Aktiva, jejichž specifikace je přesně uvedena v účetní uzávěrce na str. 136 až 145 nebudu jich zde uváděti - dosahují výše 5.595 mil., tedy více o 992 mil. Ovšem některá aktiva jsou silně dubiosní. Je to hlavně aktivum v kapitole ministerstva školství a nár. osvěty, skoro 4 miliardy, zálohy na učitelské platy. Toto aktivum asi nazpět nedostaneme.

A nyní státní podniky. Účetní uzávěrka státních podniků obsahuje jako dřívější léta účty ztráty a zisku a nikoli účty rozvážné. Proč neobsahuje účetní uzávěrka účty rozvážné? Zde platí, co jsem uvedl předešlá léta, že totiž jednotlivé státní podniky ještě nevědí, jak budou oceněny jednotlivé statky, které byly převzaty z Rakousko-Uherska.

Účty provozní jsou letos přizpůsobeny úplně rozpočtu, takže je velmi snadný přehled a srovnání skutečných výsledků hospodaření s rozpočtem. Výsledky jsou však někde odlišné od prelimináře. Tyto rozdíly vznikají tím, že rozpočet nebyl sestaven podle komerčních zásad. Vysvětlení je obsaženo na str. XV. účetní uzávěrky.

Jako novum účetní uzávěrky na r. 1928 je přehled služebních příjmů státních zaměstnanců státních podniků, které dosahují výše 2.414 mil. Kč. Státní podniky hospodařily dobře. Podle rozpočtu měl zisk činiti 1.527 mil., bylo však dosaženo zisku 1.783 mil., tedy o 255.9 mil. vyššího.

Větší zisky měly tyto státní podniky: Tabáková režie o 86.9 mil., státní loterie o 959.876 Kč, státní mincovna v Kremnici o 477.823 Kč, československá pošta 12,800.000, čsl. státní dráhy 89.1 mil. Kč, státní lesy a statky o 60 mil., Uhřiněveský školní závod zemědělský 68.000 Kč, školní závod zemědělský v Děčíně-Libwerdě 35.000 Kč, státní báňské a hutnické závody o 333.000 Kč, vojenské lesní podniky 8 mil. Kč, státní tiskárny: a) v působnosti předsednictva ministerské rady 1,311.000, b) v působnosti ministerstva národní obrany 121.000, Žabčický školní závod zemědělský 29.000. Ostatní podniky měly menší zisky. Zisky všech státních podniků jsou o 9 mil. menší než r. 1927. Pěkný přehled účetní těchto čistých zisků je podán v účetní uzávěrce na str. XIX.

Na zvýšení základního jmění bylo použito 495.8 mil., příděly fondům 11.3 mil., příděl vlastní státní správě na centrálu 55.4 mil., odvod státní pokladně 1.221.1 mil., kdežto r. 1927 1.395,000.000, takže je zde odvod státní pokladně menší, než byl r. 1927.

Podle rozpočtu měly podíly autonomních svazků a fondů činiti 1.158,000.000 Kč, podle účetní uzávěrky však činily 1.691,000.000, tedy o 532.8 mil. Kč více. Autonomní svazky participují na přímých daních: pozemkové, třídní, činžovní a obratové, dovozních clech a dávce z lihu. A tu následkem zvýšené náležitosti proti rozpočtu zmenšil se výnos těchto daní pro státní pokladnu. Značnou část pak činí přiděl ze splacených nedoplatků na daně předepsané do r. 1927, je to 290.8 mil. Kč. Dále je to vyšší příděl z obratové daně na učitelské platy, který podle rozpočtu měl činiti 600 milionů, ale činil ve skutečnosti 820.8 mil. Kč, tedy o 220.8 mil. Kč více. Tato položka objevuje se v účetní uzávěrce, poněvadž se také po prvé objevuje v rozpočtu na r. 1928. Dříve to bylo vykazováno jako nepreliminovaný výdaj vůbec z pokladní hotovosti. Později, v letech 1919 až 1921, byl tento výkaz v kapitole ministerstvo školství a nár. osvěty, teprve r. 1928 byl vykazován ve III. skupině státního rozpočtu "příděly samosprávným svazkům".

Nyní silniční fond. Cifry tohoto silničního fondu v účetní uzávěrce jsou velmi zajímavé. Podle rozpočtu mělo připadnouti tomuto fondu z daní z motorových vozidel a z dávky z jízdného autobusů 32,000.000 Kč, ale příděl činil 50.3 mil. Z polovice poplatků z dovozu minerálních olejů měl podle rozpočtu příděl činiti 17.5 mil., ale činil 26.6 mil. Z polovice cla z dovozu minerálních olejů měl činiti 6 milionů, ale činil 13.3 milionu. Potom clo na dovoz pneumatik místo 11 mil. činilo 23.6 mil., takže proti 66.5 mil. stojí zde příděl 114 milionů, tedy příděl o 47.5 milionů vyšší.

Pánové, kteří jste si všimli účetní uzávěrky, vidíte, že je namnoze rozdíl mezi náležitostí a platbou, tak na př. zde již při první položce je náležitost 18 mil. a platba 50 milionů. To se vysvětluje tím, že některé firmy a jednotlivci platí tuto daň @a konto, a proto se musí objeviti v platbě tento obnos daleko vyšší než náležitost. Celkový příjem silničního fondu činil 240.8 milionů, se zápůjčkou sociální pojišťovny ovšem; výdaje celkem 273.4 mil., byl tedy schodek 32.6 mil. Kč.

Státní dluh. Podle rozpočtu na r. 1928 měl státní dluh činiti 34.385 mil. Kč, podle účetní uzávěrky činil však jen 28.327 mil. Kč. Proč je zde takový rozdíl mezi účetní uzávěrkou a rozpočtem. Je to přirozené. Rozpočet musí počítati s event. odprodejem titrů státních půjček během roku příštího. Proto musí finanční správa zde preliminovati státní dluh výše, než se jeví v účetní uzávěrce. Služba státního dluhu podle rozpočtu činila 2.354,000.000 Kč a podle uzávěrky 3.660,000.000 Kč. Tedy zdálo by se zvláštní, že služba je větší, ačkoli dluh je menší, to proto, poněvadž splácíme státní dluh. V této vyšší cifře je úmor státního dluhu.

Počátkem r. 1928 činil dluh 27.775 mil., koncem r. 1928 zbylo 23.714 mil.; nově přibylo 4.612 mil., je tedy koncem r. 1928 státní dluh 28.327 mil. Kč.

Přicházím k fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu. Tento fond rozvířil poněkud živější debatu v rozpočtovém výboru při projednávání účetní uzávěrky. Příjmy tohoto konsolidačního fondu činily podle finančního zákona v hotovosti 904,500.000 Kč, v cenných papírech 52,700.000 Kč. Výdaje, to jest splátky na státní dluh a proplacení pokladničních poukázek v hotovosti 858,300.000 Kč.

Co je tento konsolidační fond? Je to fond, do kterého plynou větší výnosy daně důchodové, potom zvláštní a všeobecné daně výdělkové a daně z obratu, pokud činí r. 1928 více než 5% vyššího výnosu. Tento vyšší výnos daní, o kterých jsem se zmínil, připadá do konsolidačního fondu, který byl zřízen finančním zákonem již r. 1927. Podle čl. XVII finančního zákona z r. 1927 byl ministr financí zmocněn stanoviti způsob použití a správu tohoto fondu.

Proč se, pánové, zmiňuji obšírně o tomto konsolidačním fondu na základě tohoto článku? Proto, že použití tohoto fondu bylo bráno v pochybnost, zda je zákonné nebo ústavní. Podle tohoto čl. XVII finančního zákona z r. 1927 není ministr financí v použití konsolidačního fondu nijak vázán, může voliti způsob jeho použití, jak uzná za vhodné, není to tedy otázka právní, nýbrž čistě otázka vhodnosti. Ovšem parlament má právo se ptáti a věděti, jak byly uloženy tyto částky, kterých má býti užito na konsolidaci přechodného dluhu. Proto jednotliví členové rozpočtového výboru chtěli věděti, jak je uloženo toto jmění a jak bylo užito tohoto konsolidačního fondu.

Ještě bych se zmínil, čemu má konsolidační fond sloužiti. Má upraviti přechodný dluh státní. Tato úprava nespočívá jen v uplácení přechodného dluhu, nýbrž může spočívati i v konversi výše úročitelných půjček na níže úročitelné nebo krátkodobého dluhu na dlouhodobý. Toto všechno spadá pod pojem konsolidace.

Někteří členové rozpočtového výboru chtěli vším právem věděti, kde jsou uloženy některé ty peníze - běželo hlavně o obnos 190 mil. Kč - a tu ministr financí, který se dostavil do rozpočtového výboru, učinil obsáhlé sdělení, jak jsou tyto peníze uloženy, a vysvětlil, že zde není žádných nezákonností. Vysvětlil, jak bylo těchto peněz použito a jak jiných peněz použito nebude. Tolik o tomto konsolidačním fondu, při čemž znovu výslovně konstatuji, že se zde žádné nezákonnosti nestaly.

Pokladní hotovost koncem r. 1928 činila: 1.673 mil. v hotovosti a 930.5 mil. Kč v cenných papírech. Příjmy státního melioračního fondu za r. 1928 činily 46.4 mil. plus 8.3 mil. počáteční pokladní hotovosti, takže příjem činil 54.7 mil. Kč. Výdaje činily 46.9 mil. plus 7.8 mil. konečné pokladní hotovosti, t. j. 54.7 mil. Kč. Jmění melioračního fondu činí 29.9 mil. Kč. Státní bytový fond, a to fond A pro záruky činí 30.1 mil., fond B pro přímé půjčky 7.7 mil. Kč. Na dávce z majetku bylo r. 1928 splatno 3.506 mil., splaceno 1.381 mil., takže se jeví rozdíl 2.125 mil. Kč. Ovšem připočteme-li k tomu přeplatek na splatné dávce 174 mil., zbývá nedoplatek 2.299 mil. Kč. Celkem bylo na dávku z majetku zaplaceno 6.132 mil. Celková náležitost činí 8.676 mil. Kč.

To jest, slavná sněmovno, výtah z celé spousty cifer účetní uzávěrky na r. 1928. Výslovně podotýkám, že je to přehled, který jsem pokládal za nutný přednésti slavné sněmovně.

Nejvyšší kontrolní úřad předložením účetní uzávěrky v době tak krátké vykonal jistě velký kus práce, který mu slouží ke cti. Je třeba, jak jsem již řekl z počátku, aby byl Nejvyšší kontrolní úřad vybaven jak věcně, tak i osobně takovým způsobem, aby mohl nadále snadněji vykonávati úkol, který jest mu svěřen.

Učiníme-li resumé z účetní uzávěrky, srovnáme-li hospodaření podle účetní uzávěrky s rozpočtem, můžeme směle říci, že státní správa hospodařila správně, dobře a že některá snad větší překročení byla nezbytná. Může tedy slavná sněmovna s dobrým svědomím schváliti návrh, který rozpočtový výbor předkládá sněmovně k schválení, a to tohoto znění:

Poslanecká sněmovna schvaluje státní závěrečný účet republiky Československé za rok 1928, jakož i účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku a přírůstku na majetku, zároveň uděluje podle čl. XI finančního zákona ze dne 16. prosince 1927, č. 176 Sb. z. a n., souhlas k vyšším výdajům ministerstva zahraničních věcí v obnosu 24,970.872 Kč 51 h, ministerstva nár. obrany v obnosu 82,993.968 Kč 70 h, ministerstva školství a nár. osvěty v obnosu 7,535.537 Kč 95 h, všeobecné pokladní správy v obnosu 69,081.409 Kč 61 h. (Potlesk.)