Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: dr Lukavský, Roudnický, Stivín, Špatný, Taub, Zierhut.

Zapisovatelé: dr inž. Toušek, Vávra.

193 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal; ministři dr Dérer, dr Meissner, dr Slávik, dr Šrámek.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr Koerner.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci dr Mikyška, dr Záděra.

Předseda (zvoní): Zahajuji 41. schůzi poslanecké sněmovny.

Pan posl. dr Hodža dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude formule slibovací ústavou předepsaná, slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "sľubujem".

Žádám, aby byla přečtena slibovací formule, a p. posl. dr Hodžu žádám, aby ke mně přistoupil vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

"Sľubujem, že budem verný Československej republike a že budem zachovávať zákony a svoj mandát zastávať podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia."

Posl. dr Hodža (podávaje předsedovi ruku): Sľubujem. (Potlesk. - Poslanci usedají.)

Předseda: Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze dne 8. dubna t. r. posl. Stundovi; na dnešní schůzi posl. Tykalovi - pro neodkladné zaměstnání; na týden posl. dr Srdínkovi pro cestu do ciziny, dr Mederlýmu pro nemoc v rodině.

Nemocí omluvili se posl. dr Mareš; dodatečně na schůzi dne 8. dubna t. r. pp. posl. Knejzlík, O. Svoboda; na týden posl. dr Stránský.

Lékařská vysvědčení předložili posl. Vetterová-Bečvářová, Windirsch.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru zásobovacího vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Jurnečkovou za posl. Nového; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Petrovického za posl. dr inž. Touška; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Kirpalovou za posl. Roschera.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Teplanského za posl. Blažka.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Ivanku za posl. dr inž. Touška.

Předseda: Došla naléhavá interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Súrna interpelácia posl. Suroviaka a druhov pánu ministru železníc o straníckom zneužívaní úradnej moci a politizovaní na úkor služby p. Rudolfom Janákom, doprav. kontrolorom v Spiš. N. Vsi.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Chloupka ministru spravedlnosti o poměrech zavládnuvších u okr. soudu v Tišnově na Moravě (č. D 192-III),

posl. Hrušovského ministru nár. obrany vo veci veliteľa československej divízie v Nitre gen. Žáka (č. D 189-III).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. spravedlnosti na dotazy:

posl. Kleina o průtazích při projednávání sporů z poměru služebního (č. D 36-III),

posl. dr. Daňka a druhů o přetíženosti exekučního oddělení u okr. soudu v Brně-město a z toho ohrožení veřejných zájmů (č. D 88-III);

min. vnitra na dotazy:

posl. Polívku v záležitosti účtovných úradníkov pridelených z bývalého referátu ministerstva ver. prác Krajinskému úradu v Bratislave (č. D 70-III),

posl. Hokkyho vo veci štátneho občianstva Markety Zhorskej, bytom vo Velkej Sevluši (č. D 50-III);

min. železnic na dotaz posl. Kurťaka o vyplacení náhrady za pozemky vyvlastněné na stavbu železnice od Vasila Fanta Michala ze Sekernice, v politickém okrese chustském (č. D 23-III);

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Kurťaka o školství v obcích Zlatárech a Malé Kopani na Podkarpatské Rusi (č. D 31-III).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

384. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu zákona (tisk 305), jímž se vláda zmocňuje, aby zavedla celní přirážky k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků, a jímž se zakazuje chemická úprava mouky.

388. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího o vládním návrhu (tisk 329) zákona o dovozních listech.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

320. Interpelace:

I. posl. Malého, B. Procházky, Fialy a druhů min. železnic o placení hodin přes čas skladištním zaměstnancům u dopravního úřadu v Brně,

II. posl. Šeby, Špatného, Tučného a druhů min. financí a soc. péče o další fusi v československém bankovnictví,

III. posl. Staška a druhů min. školství a nár. osvěty o zneužití oslav osmdesátých narozenin pana presidenta republiky k urážkám náboženských citů žactva na školách pražských,

IV. posl. Kirpalové a soudr. min. vnitra o chování četnictva a stát. policie dne 6. března 1930 v Chabařovicích,

V. posl. inž. Kalliny, Matznera a druhů min. financí o ponechání berního úřadu ve Starém Městě,

VI. posl. Štětky, K. Procházky a soudr. min. vnitra a spravedlnosti o porušování družstevních zásad a stanov fašistickými metodami,

VII. posl. dr Luschky a druhů min. železnic o škodlivých změnách jízdního řádu,

VIII. posl. Kubače, Vallo a soudr. min. spravedlnosti o hrubém porušování poslanecké imunity,

IX. posl. Štětky, Novotného a soudr. min. zemědělství o prodeji buquoiských lesů z katastru obce Zubčice,

X. posl. Hrušky, Kopeckého a soudr. min. vnitra o persekuční, bezpodstatné a trestuhodné konfiskaci "Dělnické Rovnosti",

XI. posl. Krebse, inž. Junga a druhů min. železnic o zmírnění tísně železničních úrazových důchodců, vdov a sirotků,

XII. posl. inž. Junga, Krebse a druhů min. vnitra, že okr. politické úřady šikanují pořadatele slavností na pamět 4. března,

XIII. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra, že jest naléhavě nutno novelisovati zákony o obec. úřednících a obec. zřízencích,

XIV. posl. Kuhnové, Jurana, Majora, Sedorjaka a soudr. min. spravedlnosti o persekuci proletářského tisku,

XV. posl. Geyera, Knirsche a druhů min. nár. obrany o prominutí cvičení ve zbrani,

XVI. posl. Krebse a druhů min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. průmyslu, obchodu a živností o úpravě zdravotně závadných poměrů a nespravedlivostech koncesované živnosti pohřbívání mrtvol, po stránce živnostenské,

XVII. posl. Vaňka, Knejzlíka a druhů vládě v záležitostech týkajících se Státního pozemkového úřadu a dvora Rantířova na okrese jihlavském,

XVIII. posl. Polívku, Hrušovského a druhov min. nár. obrany v záležitosti oslavy Masarykovy v Levoči usporiadanej tamojšími socialistickými organizáciami a neúčasti vojenskej posádky na nej,

XIX. posl. Malého, Fialy, B. Procházky a druhů min. železnic o přidělení vlaků vlakovému mužstvu v Č. Těšíně,

XX. posl. Bezděka, Petra, Koška, Vaculíka a druhů min. soc. péče o vypsání voleb do okr. sociálních pojišťoven podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří,

XXI. posl. Husnaje, inž Nečase, dr. Markoviče, Bečko a soudr. vládě o výplatách vkladů u budapešťské poštovní spořitelny,

XXII. posl. V. Beneše, Seidla, Brodeckého, Jurnečkové a soudr. vládě o vydání vládních nařízení k zákonům č. 103 a 104 z r. 1926 (zákon platový a učitelský),

XXIII. posl. Chobota, dr Buzka, Chalupníka a soudr. min. vnitra o peněžních vkladech československých vkladatelů v ústavech na území Těšínského Polska,

XXIV. posl. V. Beneše, Seidla a soudr. min. školství a nár. osvěty o zástupcích školy v místní školní radě v Čepicích.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 37. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle § 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a zároveň přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

362. Návrh posl. Slavíčka, Netolického, Tykala, Vaňka a druhů na zrušení zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 262 Sb. z. a n., o dani z masa.

363. Návrh posl. Náprstka, Hýbnera, Jiráska a druhů na doplnění zákona ze dne 14. července 1927, č. 116 Sb. z. a n., o silničním fondu.

364. Návrh posl. Chobota, dr Markoviče, Husnaje, Prokeše a soudr. ve věci úpravy stát. občanství některých osob, které jsou dosud polskými nebo rakouskými státními občany.

380. Návrh posl. dr Markoviča, Husnaja, Bendu, Bečku a súdr. na vydanie zákona, ktorým sa menia a doplňujú predpisy o štátnom občianstve na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

383. Návrh posl. Stejskala, Šeby a druhů na obnovení zastupitelského okresu a zřízení okr. úřadu v Úpici.

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednávání prvého odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostensko-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 231), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení obchodní, celní a plavební úmluva mezi republikou Československou a Persií, podepsaná v Teheránu dne 30. dubna 1929 (tisk 334).

Zpravodajem výboru živnostensko-obchodního jest p. posl. dr Zadina, zpravodajem výboru zahraničního je za nepřítomného p. posl. Onderčo pan posl. Hrušovský.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!

Naše obchodní styky s Persií byly dosud upraveny prozatímní dohodou, podepsanou dne 17. června 1928, která měla míti platnost až do uzavření smlouvy o přátelství, smlouvy o usazování a úmluvy obchodní, nejdéle však do 10. května 1929.

Poněvadž jednání o smlouvu o přátelství a o úmluvu o usazování se povede ještě delší dobu, byla uzavřena úmluva obchodní, celní a plavební, která, aby nenastal stav bezesmluvní, byla uvedena v prozatímní platnost vyhláškou vládní od 10. května 1929.

Touto úmluvou poskytují si obě strany zásadu nejvyšších výhod v zacházení se zbožím, upravuje se režim dovozních a vývozních zákazů, vzájemný styk poštovní a zajišťuje se svoboda průvozu pro osoby, zboží a zavazadla.

Trvání smlouvy jest sjednáno tak, že může býti po roce vypověděna s jednoměsíční výpovědní lhůtou, kdyby do té doby nebyly sjednány zmíněné dvě úmluvy o přátelství a usazování. Kdyby však tyto obě úmluvy byly uzavřeny, jak se také očekává, platí obchodní smlouva na dalších celých 5 roků, a nebude-li 6 měsíců předem vypovězena, prodlužuje se mlčky na dobu neurčitou.

V tomto případě klausule o trvání má tedy jistě velmi značnou stabilitu.

Pro posouzení našich obchodních styků s Persií se uvádí, že náš vývoz jest stále na postupu. Dosáhl roku 1928 hodnoty asi 11 mil. Kč, kdežto přímý náš dovoz z Persie obnášel přes 3.5 mil. Kč. Nejdůležitější naše vývozní předměty jsou cukr, obuv, textilie, zápalky, tužky, sklo a jablonecké zboží; naproti tomu dovážíme hlavně koberce, kožišiny a jiné typické zboží perské.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal o této obchodní dohodě na schůzi dne 2. dubna 1930 a uznávaje důležitost pro náš zahraniční obchod, usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby ji schválila přijetím tohoto usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje obchodní, celní a plavební úmluvu mezi republikou Československou a Persií, podepsanou v Teheránu dne 30. dubna 1929 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 10. května 1929, č. 66 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, p. posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactené Národné shromaždenie! Perzia vypovedela ku dňu 10. mája 1928 všetky kapitulačné smluvy a vyzvala štáty, nakoľko reflektujú dostať sa s Perziou do priameho obchodného spojenia, aby uzavrely prezatýmnu dohodu, platnosť ktorej bola obmedzená ustanovením následovným: "Zostane v platnosti až do sjednania smlúv o priateľstve, o usadzovanie a smluvy obchodnej, najďalej však do 10. kvetňa 1929".

Dňa 17. júňa 1928 vláda naša uzavrela s Perziou takúto prezatýmnu úmluvu, ktorá vypršala - ako z tejto klauzule vysvitá, dňa 10. mája 1929. Jednanie s Perziou viedlo k tomu, že bolo možno síce uzavreť prítomnú úmluvu obchodnú, colnú a plavebnú, ale nedospeli sme ešte k tomu, aby bola zjednaná smluva o priateľstve a usadzovaní a preto, aby nenastal bezosmluvný pomer, predkladá vláda návrh na schválenie tejto obchodnej, colnej a plavebnej úmluvy uzavretej dňa 30. apríla 1929, ktorá, ako už uviedol môj predrečník, pán referent živnostensko-obchodného výboru, obsahuje v sebe najvyššie výhody.

Je potešiteľné, že náš zahraničný obchod s Perziou stúpa, že sme aktívni. Oproti číslici dovozu z Perzie za 3 mil. máme vývoz do Perzie za 10 mil., tedy doporučujem už i z tohoto dôvodu veľactenej snemovni, aby schválila túto úmluvu tak, ako to navrhol referent živnostensko-obchodného výboru. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Nebude-li námitek, odložím hlasování o tomto odstavci pořadu na dobu pozdější a přistoupíme k projednávání dalšího odstavce denního pořadu. (Námitek nebylo).

Námitek není. Budeme tedy projednávati další odstavec, jímž je:

2. Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1928 (tisk 6) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 328).

Zpravodajem výboru rozpočtového je p. posl. dr Hnídek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Parlament má nejen právo povolovati vládě prostředky k vedení státní správy, nýbrž parlament má právo, podle mého názoru ještě důležitější, má právo kontrolovati vládu, jak použila prostředků, které jí rozpočtem byly povoleny.

A takováto příležitost kontrolovati vládu v použití prostředků jí daných, je právě při projednávání účetní uzávěrky. Nejvyšší účetní kontrolní úřad vedle své rozsáhlé působnosti, přímé kontroly úřadů státních, sestavuje každoročně účetní uzávěrku, kterou podle zákona má v 18 měsících předložiti Národnímu shromáždění ke schválení.

Nejvyšší kontrolní úřad však, aby vyšel vstříc přáním parlamentu, aby již při projednávání rozpočtu měl parlament v rukou účetní uzávěrku, sestavuje ji již dříve, než zákonem je povinen, a to mnohdy o rok dříve, jak tomu bylo při účetní uzávěrce na r. 1928, kterou právě projednáváme. Ovšem nemohli jsme projednati tuto účetní uzávěrku pro události všeobecně vám známé; byly volby, nemohli jsme se tedy dostati ku projednávání účetní uzávěrky až teprve v přítomné době.

Mimo tuto účetní uzávěrku celoroční potom předkládá Nejvyšší kontrolní úřad rozpočtovému výboru také čtvrtletní výkazy o příjmech a vydáních státních, takže Nejvyšší kontrolní úřad jistě plní svou úlohu velmi svědomitě; bohužel, že jednak věcné i osobní nedostatky brání mu namnoze ještě v živější a účinnější kontrole státního hospodaření.

Při účetní uzávěrce na r. 1928 užil Nejvyšší kontrolní úřad tentokráte poněkud jiné formy. V dřívějších účetních uzávěrkách vykazoval příjmy i vydání preliminované i nepreliminované při jednotlivých kapitolách - nedělal tedy v tomto ohledu rozdílu - kdežto v účetní uzávěrce na r. 1928 již činí rozdíl a vykazuje zvlášť preliminované příjmy a vydání a zvlášť nepreliminované příjmy a vydání.

Účel jest ten, aby potom překročení rozpočtu nebylo zbytečně nadouváno, poněvadž jestliže se nepreliminované výdaje vykazují zároveň s preliminovanými, musí se ovšem po tom objeviti vyšší výdaj, vyšší překročení rozpočtu. Teď při tomto způsobu výkazu tato věc odpadá.

Chceme-li kontrolovati vládní hospodářství, je úlohou naší, abychom srovnali rozpočet s účetní uzávěrkou, tedy výdaje podle rozpočtu, a potom skutečné výdaje tak, jak se jeví v účetní uzávěrce.

A tu podle rozpočtu na r. 1928 měl se jeviti přebytek v hospodářství státním 26 mil. Kč. Výdaje měly činiti podle rozpočtu 9.536 mil., příjmy 9.562 mil., měl tedy býti přebytek roku 1928 podle rozpočtu 26 mil. Kč.

Ale podle náležitostí - a promiňte pánové, že musím užívati já i Nejvyšší kontrolní úřad termínu a pojmu náležitosti, že se nemůžeme držeti ani pojmu platby, ani čeho jiného je přebytek státního hospodářství daleko větší.

Výdaje činí podle náležitosti 9.607 mil. a příjem byl 9.925 mil., takže se jeví přebytek preliminovaných položek, výslovně podškrtávám, preliminovaných položek 318 mil. Kč.

Ovšem vezmeme-li v úvahu ještě nepreliminované příjmy a nepreliminované výdaje, jeví se obraz poněkud jiný, že totiž nepreliminované výdaje - ale i tyto spočívaly na zvláštních zákonech, které byly přijaty během roku činily 1732 mil.; od toho se musí odečísti příděl fondu pro konsolidaci přechodného dluhu 1.058 mil., takže rozdíl je 674 mil. Příjem nepreliminovaných činil 450 mil., takže výsledek těchto nepreliminovaných vydání a příjmů je 223 mil. Kč. Odečteme-li těchto 223 mil. od přebytku, který byl konstatován 318 mil., jeví se rozdíl 95 mil. Těchto 95 mil. byl skutečný přebytek státního hospodářství r. 1928, je tedy o 68,900.000 vyšší než bylo preliminováno.

A nyní co se týče výdajů. Finanční zákon je dosti přísný, hodně ztěžuje virementy a dokonce znemožňuje virement z jedné kapitoly do druhé. Proto se potom mnohdy stává, že i při nejlepší vůli vyvarovati se překročení objevuje se přece jen ve státní účetní uzávěrce překročení.

Preliminované výdaje byly, jak jsem již řekl, 9.536 mil., náležitost výdajů 9.607 mil., takže se jeví překročení ve výdajích r. 1928 o 71 mil. Vyšší výdaje, tedy překročení rozpočtu jeví se u ministerstva zahraničí 24,900.000 Kč, u ministerstva nár. obrany okrouhle 82,900.000 Kč, potom u ministerstva školství a nár. osvěty 7 1/2 mil., u pensí o 8,800.000 Kč a u všeobecné pokladní správy 69 mil., takže dohromady činí překročení o 193.1 mil. Kč. Ale už jsem řekl, že skutečné překročení je jen 71 mil., přihlédneme-li na druhé straně k úsporám.

Obšírná odůvodnění těchto jednotlivých překročení jsou uvedena v účetní uzávěrce na r. 1928. Tak ministerstvo zahraničních věcí odůvodňuje toto překročení podporou ruským uprchlíkům 7 mil. Kč. Potom jsou to výlohy, vzniklé dodatečným účtováním dotací vyplacených finanční správou našeho zahraničního vojska zastupitelským úřadům na Dálném východě. Je to částka 16,900.000 Kč. Potom jsou to vyšší výdaje osobní v centrále 9,048.000 Kč, ovšem po odražení úspor, takže dohromady činí překročení 24,800.000 Kč.

V účetní uzávěrce najdete, že ministerstvo zahraničí nezažádalo o dodatečné schválení celé této částky, kterou jsem zde uvedl, protože ke konci roku nedojdou ještě vyúčtování jednotlivých zahraničních úřadů, konsulátů a vyslanectev, takže ministerstvo zahraničí neznalo ještě celou konečnou sumu a nemohlo tudíž o celou tuto sumu žádati.

Ministerstvo nár. obrany překročilo rozpočet o 82,900.000 Kč. Podle zákona z r. 1926 byl stabilisován výdaj ministerstva nár. obrany na 1.400,000.000 Kč, ovšem s dodatkem, že možno zvýšiti tuto sumu jen tenkráte, vyžadují-li toho zvláštní zákony. S překročením při této kapitole jsme se setkali již loňského roku, kdy ministerstvo odůvodňovalo překročení zvýšením osobních nákladů podle nového platového zákona. Výdaj při ministerstvu nár. obrany je tentokráte vyšší, hlavně při věcných potřebách, při stravě vojáků a při píci pro koně. Ministerstvo nár. obrany sice při sdělávání rozpočtu žádalo již tehdy, když předkládalo rozpočet meziministerskému jednání, o úvěr 1.480,000.000 Kč, ale aby byl uveden rozpočet v rovnováhu, musilo se spokojiti s částkou 1.400,000.000 Kč a proto také preliminovalo již některé položky níže, tak na př. položku na stravné a na píci pro koně v naději, že ceny klesnou. Ale nestalo se tak, a proto, měl-li řádný chod vojenské správy býti zachován, musilo se objeviti překročení, které činilo 82,900.000 Kč. Bylo to překročení v naturaliích 77,600.000 Kč, pak cestovné a dopravní výdaje 21,400.000 Kč, kancelářské potřeby a tiskoviny 2,700.000 Kč, oděv, výstroj a lůžka 4.1 mil. Kč, ubytovací výdaje 1,900.000 Kč, zdravotnictví 1,500.000 Kč, letectví 3,800.000 Kč, dohromady po odečtení úspor, což výslovně podotýkám, 82,900.000 Kč.

Školství odůvodňuje překročení výplatou nepreliminovaných výdajů na výpomoci nestátním učitelům na Slovensku. Zde by byl snad zdánlivý rozpor. Já jsem mluvil o preliminovaných výdajích a příjmech a teď ministerstvo školství odůvodňuje překročení nepreliminovanými výdaji. Rozporu zde však není, protože část těchto výdajů byla preliminována a část nikoliv, takže část patří mezi výdaje preliminované a část mezi výdaje nepreliminované.

Co se týče překročení pensí, je to odůvodněno zákonem č. 80 z r. 1928. Ve všeobecné pokladní zprávě potom překročení jest odůvodněno vyrovnáním pohledávek finanční správy ruských legií. Všechna tato překročení, o kterých jsem se zmínil, tedy nár. obrana, zahraničí, školství, pense, všeobecná pokladní správa, potřebují podle finančního zákona schválení Národního shromáždění. Některé resorty skutečně zažádaly za toto schválení a jako loňského roku dodatečně má Národní shromáždění toto schválení udělit.

Co se týče úspor, tu vyšší úspory vyžaduje předsednictvo ministerské rady 1.1 mil., vnitro 19.4 mil., zemědělství 1.1 mil., státní pozemkový úřad 1.2 mil., veř. práce 15.6 mil., pošty 4.3 mil., železnice 3.1 mil., soc. péče 58.9 mil., zásobování 3 mil., finance 9.3 mil. Kč.

Úspora v osobních výdajích činí 113.3 mil. Nejvíce uspořila nár. obrana 31.9 mil., vnitro 24.70 mil. a všeobecná pokladní správa 40 mil. Kč.

Překročení osobních nákladů vykazuje ministerstvo zahraničních věcí 5.5 mil., veř. práce 1.10 mil., pense 8.8 mil. Kč.

Nyní co se týče příjmů. Příjmy podle rozpočtu měly býti na r. 1928 9.562 mil. Kč, náležitost 9.925 mil. Kč, takže příjem by byl o 363.5 mil. Kč vyšší.

Větší výnos vykazuje zejména ministerstvo financí - jsou to zajímavé vyšší položky. Především cla více o 365.9 mil., spotřební daně vykazují vyšší příjmy: dávka z lihu 9.3 mil., daň z cukru 34.6 mil., daň z minerálních nápojů 10.6 mil., daň ze zapalovadel 3.4 mil., všeobecná daň nápojová 50.8 mil., daň z masa v městech uzavřených 1.6 mil., potravní daň na čáře 3.7 mil., daň z uhlí 24.2 mil., daň z vodní síly 1.1 mil. Kč.

Poplatky, kolky vykazují vyšší příjem o 62.3 mil., právní poplatky o 248.4 mil., daň přepravní o 52 mil., dávka z jízdného za osobní dopravu na drahách 9.1 mil., poplatky za veřejné úkony ve věcech správních 5.6 mil., monopoly, výbušné látky 3.3 mil. Dohromady činily tyto příjmy více o 888.9 mil. Tento vyšší příjem nejeví se ovšem celý v celkovém příjmu, poněvadž musí býti zmenšen o event. nižší příjmy v jiných kapitolách.