Už včera poukázal posl. Hruška ve své řeči na to, že na pražských ulicích je vydáván kontrarevoluční plátek "Ukrajina". Tento kontrarevoluční plátek je vydáván a tištěn v sociálně-demokratické tiskárně. Jeho obsahem je zavilé štvaní proti Sovětskému svazu, podněcování nepřátelské nálady v Československu proti Sovětskému svazu. Důležitá však je politická orientace tohoto štvaní. Koaliční plátek "Ukrajina" operuje totiž při svém protisovětském štvaní myšlenkou ukrajinského nacionalismu, myšlenkou národní samostatnosti a národního sjednocení Ukrajiny. Plán tohoto štvaní je dnes už úplně jasný. Pod záminkou národní samostatnosti a národního sjednocení Ukrajiny se u nás fedruje odtržení sovětské Ukrajiny od Sovětského svazu. Je to linie, kterou českoslovenští imperialisté sledují nyní oficielně při svých plánech válečného nástupu proti SSSR. Je to oficielní linie sociálfašistů na rozdíl od linie Kramářovy, jehož politika také směřuje k povalení sovětského režimu, ale zachování starého, velkého, carského Ruska. Sociálfašisté se otevřeně exponují pro útok na Sovětský svaz pod záminkou podpory nacionálních snah ukrajinských. Je známo vystoupení sociálně-demokratického předsedy senátu dr Soukupa, který hlásal nutnost národního osvobození Ukrajinců a jejich vysvobození z bolševického režimu. Tyto snahy otevřeně fedruje sociálně-demokratický tisk, který tendenčně píše o charkovském procesu s ukrajinskými revolucionáři, kteří se solidarisují s bandou ukrajinských kontrarevolucionářů a dnes stojí před charkovským revolučním soudem, který je stíhá za to, že pracovali ke svržení sovětské moci. Československá sociální demokracie má spojení s těmito ukrajinskými kontrarevolucionáři a společně s nimi fedruje boj proti Sovětům a snaží se pod záminkou nacionálních ukrajinských snah připraviti v Československu půdu pro válečnou intervenci proti Sovětskému svazu. Dílem a dokladem této skutečné spolupráce československé sociální demokracie s ukrajinskými kontrarevolucionáři je právě vydávání pražského plátku "Ukrajina". Jest zřejmo, že jeho vydávání je podporováno a financováno sociální demokracií, a je jisto, že vydávání "Ukrajiny" a fedrování válečných protisovětských plánů se děje se souhlasem a podporou čsl. zahraničního ministerstva. Svědčí o tom i psaní polského tisku, který velmi ostře napadá Beneše za podporu těchto snah, které směřují nejen k odtržení sovětské Ukrajiny, ale pod pláštíkem národního sjednocení i k odtržení ukrajinské části polského imperia.

Prostě tato linie válečných plánů československých imperialistů proti Sovětskému svazu, to znamená linie podpory ukrajinských snah - je naprosto nezvratným faktem.

Českoslovenští imperialisté začínají pod vedením sociálfašistů a Beneše velmi nebezpečnou a dobrodružnou hru s ohněm a my s plným důrazem upozorňujeme dělnictvo a proletariát Československé republiky, že v Československu se pracuje pro imperialistickou válku proti Sovětskému svazu, že se agituje pro válečný útok na územní integritu Sovětského svazu, že v Československu je vydáván plátek, který otevřeně a veřejně agituje pro odtržení sovětské Ukrajiny od Sovětského svazu, že buržoasie a sociálfašisté v Československu mají spojení s ukrajinskými kontrarevolucionáři a ve spojení s nimi pracují na kontrarevolučním povalení sovětského režimu.

My tento proletariát upozorňujeme a voláme pracující masy v Československu do boje proti zločinným plánům československých kapitalistů, kteří chtějí řešiti rostoucí krisi svého hospodářského režimu a rozklad svých kapitalistických řádů lupičským imperialistickým útokem proti Sovětskému svazu a imperialistickým uchvácením jeho území.

Voláme proletariát Československa, aby se postavil na obranu Sovětského svazu a aby zmařil zločinné válečné plány československých imperialistů, které jsou otevřeně fedrovány sociálfašisty.

Proletariát Československa nestrpí a nesmí strpěti, aby se v Československu kuly kontrarevoluční válečné pikle proti Sovětskému svazu, aby se v Československu podporovala podkopná a zločinná práce ukrajinských kontrarevolucionářů. Proletariát Československa musí zúčtovati se sociálfašistickými stranami, které pod pokryteckou záminkou podpory nacionálních ukrajinských snah pracují v zájmu československého imperialismu a v zájmu mezinárodní reakce jako agenti a organisátoři kontrarevoluční ukrajinské války proti Sovětskému svazu.

A 1. máj musí se státi velikou bojovnou demonstrací proti zločinným plánům válečného útoku proti Sovětskému svazu, musí se státi mohutnou a bojovnou demonstrací na jeho obranu.

Zde ve sněmovně žádáme, aby min. zahraničních věcí podalo veřejné vysvětlení o piklech, které jsou osnovány v Československu proti Sovětskému svazu za oficielní podpory sociálfašistických stran a vysvětlení o podpoře snah ukrajinské kontrarevoluce, jak je možno, že je v Československu vydáván za vládní podpory plátek, který otevřeně agituje pro útok na území Sovětského svazu.

Žádáme jasné a pravdivé prohlášení o poměru k Sovětskému svazu a tlumočíme zde se vším důrazem požadavek veškerého proletariátu, pracujících mas v Československu, aby byl okamžitě Sovětský svaz právně uznán a aby Československo navázalo s ním normální právní a diplomatické styky. Prohlašujeme jménem veškerého československého proletariátu, že jeho sympatie k Sovětskému svazu jsou neochvějné a že československý proletariát plně cítí příkaz solidarity s pracujícím lidem Sovětského svazu, příkaz solidarity s úspěšnou výstavbou socialismu. Kdyby dělala buržoasie československá, co chtěla, nikdy nedonutí československého dělníka, aby pozvedl svoji zbraň proti svému ruskému bratru, proti pracujícím masám Sovětského svazu a aby napomáhal k povalení jejich režimu, který jest oporou jejich svobody, jejich snahy o vybudování socialistického společenského řádu.

Prohlašujeme, že pro každého československého dělníka je příkazem: když válku, tak revoluční válku proti vlastní buržoasii! (Potlesk komunistických poslanců.)

Na konec chci poukázati ještě na jednu věc, která také dokumentuje, jak na jedné straně rostou štvanice proti Sovětskému svazu a na druhé straně sympatie proletariátu Československa k Sovětskému svazu. Do Československa přijela soudružka, žena soudr. Šmerala, inženýrka Soňa Šmeralová, aby na veřejných projevech a přednáškách informovala československé dělnictvo a obzvláště pracující ženy Československé republiky o postavení, o sociálním životě pracující ženy v Sovětském svazu. Každému je známo, že právě v těchto otázkách, v otázce postavení pracující ženy a v otázkách rodinných a manželských poměrů v Sovětském svazu jsou v Československu šířeny nejfantastičtější pověsti a lži. Soudružka Soňa Šmeralová měla právě poslání, aby pravdivě a objektivně vylíčila, jak žijí pracující ženy v Sovětském svazu, jak jsou tam uspořádány rodinné a manželské poměry. Měla tak učiniti na projevech pořádaných k Mezinárodnímu dni žen. Ale co se stalo? Postup vlády a postup úřadů v otázce povolení projevů k Mezinárodnímu dni žen je také nejpádnějším dokladem, jaký pokrok na cestě fašisace a zbavování dělnictva politických práv připravuje nynější sociálfašistická vláda. Loni byly povoleny projevy k Mezinárodnímu hnutí žen, ale letos byly projevy ve většině míst zakázány. Četnictvo a policie byly zmobilisovány, aby konání projevů k Mezinárodnímu hnutí žen bylo znemožněno. Československé dělnictvo nebylo ještě svědkem tak surového a brutálního postupu vůči pracujícím chudým ženám, jako v tomto měsíci Mezinárodního dne žen, kdy policie svými obušky surově a brutálně rozehnala pracující ženy, jakmile se kde sešly k tomu, aby prostě demonstrovaly za své požadavky, aby vedle proletářů, vedle pracujících mužů vyzdvihly také své sociální, hospodářské a politické požadavky. Bylo třeba, aby nastoupila sociálfašistická vláda, aby bylo možno pracujícím ženám v Československu vzíti právo účasti na veřejných shromážděních. Zákaz projevů k Mezinárodnímu dni žen byl úplným suspendováním shromažďovacího práva pro pracující ženy. Nejen právo na veřejné shromáždění je omezováno, ale ženám jsou zakazovány a násilně rozháněny i důvěrné schůze pracujících žen i v závodech, které jsou přece dovoleny na podkladě známého paragrafu 2. shromažďovacího zákona, které vůbec nevyžadují úředního dovolení. Pracujícím ženám bylo prostě znemožněno demonstrovati, byla jim, zavřena násilím ústa, aby nemohly vykřiknouti své slovo odporu a zoufalství a bojovné vůle brániti své životy, brániti se proti - zbídačovacím útokům buržoasie. Proč právě - proti pracujícím ženám provádí se tak brutální persekuce? Poněvadž masy pracujících žen to mají býti, které mají býti obětovány stupňované vykořisťovací akci, která má býti prostředkem k řešení rostoucí hospodářské krise a kapitalistického systému, na účet nízkých mezd žen má býti řešena v Československu hospodářská krise formou nejbrutálnějšího vykořisťování pracujících žen, které nemají dostatek sociální ochrany v čsl. zákonodárství, mají býti provedena opatření, která mají směřovati k čelení růstu hospodářské krise.

Ale právě proto také masy pracujících žen v městech a v řadách veškerého proletariátu projevují nejbojovnější odhodlání, staví se statečně a odhodlaně do boje proti zbídačovacím útokům buržoasie, staví se do boje také proti přípravám nového imperialistického vraždění, do boje na ochranu Sovětského svazu.

Proletariát a zvláště pracující ženy jsou zákazem projevů k Mezinárodnímu dni žen krajně pobouřeny. Ony ovšem naleznou také prostředky, aby zlomily fašistický teror, který se stupňuje, a aby i pracujícím ženám bylo vybojováno právo na veřejné shromáždění, aby i pracující ženy mohly volně demonstrovati na ulicích, aby mohly volně manifestovati a demonstrovati za své požadavky. Masy pracujících žen a veškerý proletariát jsou krajně pobouřeny postupem vlády ve věci přednášek a veřejných projevů soudr. Šmeralové. V Praze byly zakázány veřejné projevy, na kterých měla mluviti soudr. Soňa Šmeralová. Byla zakázána dokonce i kulturní přednáška, pořádaná "Dělnickou pomocí". Státní orgány učinily vše, aby nemohla soudružka Šmeralová před pražským dělnictvem mluviti. Policejní aparát pražský byl zmobilisován, aby prostě znemožnil soudružce Šmeralové jakýkoliv styk s pražskými pracujícími ženami. Soudružka Šmeralová byla stopována. Z řad pražských policistů bylo určeno několik špiclů, kteří sledovali a stopovali ji na každém kroku. I do důvěrných schůzí, konaných na podkladě § 2 shrom. zákona, do kterých soudružka Šmeralová byla pozvána dělnickými funkcionářkami, vnikala policie, rozpouštěla schůze a znemožňovala, aby soudr. Šmeralová mohla i v malém úzkém kruhu dělnických funkcionářů referovati a přednášeti o postavení pracující ženy v sovětském Svazu.

Předevčírem se konala závodní schůze v textilní továrně u fy Faigel ve Vršovicích. Na tuto schůzi byla soudr. Šmeralová dělnicemi pozvána, ale i do této schůze vrazila policie a za velkého pobouření dělnic a za použití velmi hrubých metod ji rozehnala.

Také na venkově byly veřejné projevy se soudr. Šmeralovou zakazovány a rozpouštěny. Špiclové sledovali soudr. Šmeralovou na každém kroku při jejím cestování a v každém městě byla soudr. Šmeralová postavena pod dohled úřadů a policejních agentů. Na veřejných schůzích bylo hrozeno, že schůze budou okamžitě rozpuštěny, jakmile se soudr. Šmeralová ujme slova. Je třeba však poukázati na neslýchanou fašistickou drzost, která se udála v Orlové na Ostravsku. Tam byla ostravským polic. ředitelstvím soudr. Šmeralová vyzvána, bude-li nadále přenocovati v dělnických rodinách a nebude-li bydleti jako přihlášená v hotelu, že bude trestána jako tulačka pro potulku. (Výkřiky poslanců strany komunistické.) A tento postup se děl tak, že soudr. Šmeralová seděla v restauraci dělnického domu v Orlové, přišel tam policejní fízl, který ji vyzval, aby vyšla ven. Tam na ni čekala četa četníků a soudr. Šmeralová byla eskortována touto četou elektrickou drahou z Orlové do Mor. Ostravy na policejní ředitelství. Takových hrubostí, takového provokativního hulvátství se odvažuje za sociálfašistické vlády již byrokracie a policie, a my proti tomuto hulvátství s největší ostrostí protestujeme a žádáme, aby se ministr vnitra zodpovídal za tento neslýchaný, provokativní a hulvátský postup vůči soudružce Šmeralové, se kterou je nakládáno jako s tulačkou, ačkoliv je československou státní příslušnicí, která byla dána pod policejní dohled která se nesměla volně v Československu pohybovati a která nesměla volně v Československu pronésti slova. Prohlašujeme, že dělnictvo a pracující ženy jsou krajně pobouřeny nad tímto neurvalým postupem vůči soudr. Šmeralové a že nemají nejmenší chuti více trpěti, aby se tak hulvátsky, balkánsky zacházelo v Československu s pracovnicemi dělnického hnutí.

Jestliže ovšem buržoasie a sociálfašisté si mysleli, že znemožněním veřejného projevu soudr. Šmeralové znemožní projevy pro Sovětský svaz, a že oslabují vlnu sympatií pro Sovětský svaz, které vyvolala protisovětská papežská štvanice, pak se důkladně zmýlili. Svým postupem vláda jen pozdvihla vlnu sympatií pro Sovětský svaz. Pokud se kde konaly projevy se soudr. Šmeralovou, byly všude silně dělnictvem nabity. Soudr. Šmeralová jako býv. význačná pracovnice a statečná hrdinka, revoluční bojovnice, byla všude na veřejných projevech pracujících žen nadšeně vítána. Její schůze a přednášky se změnily v nadšené a mohutné projevy sympatií k Sovětskému svazu, v mohutné a nadšené projevy solidarity se Sovětským svazem, v mohutné projevy odhodlaných, pracujících žen bojovati proti kapitalismu, bojovati proti svržení kapitalistických řádů, bojovati za nastolení socialistických společenských řádů i v Československu, za nastolení takového zřízení, které již po 12 let trvá v Sovětském svazu a které přineslo pracující ženě nejen úplné zrovnoprávnění s pracujícím mužem, aby se rovnoprávně s mužem mohla uplatniti svými schopnostmi při práci pro uskutečnění socialistických ideálů, nýbrž i velké sociální a kulturní vymoženosti. Dělnické masy všude, kde se soudr. Šmeralová objevila, braly ji v ochranu, provázely ji a zbily policejní fízly, určené k jejímu stopování. Prostě agitační turné soudr. Šmeralové přes všechny persekuční zákroky úřední a vládní splnilo své poslání, prohloubilo a rozšířilo sympatie pracujícího lidu Československa k Sovětovému svazu. Postup vlády vůči soudr. Šmeralové, ta rozsáhlá opatření, která byla nucena vláda učiniti proti agitační cestě jedné ženy, jsou však dokladem, jak se buržoasie Československa, jak se sociálfašisté bojí, jak roste jejich strach, že masy pracujícího lidu povstanou proti zbídačování a vyhladovování, že povstanou proti fašistickému zotročování a svrhnou krisí rozvrácený kapitalistický řád, krisí rozvrácené třídní panství československé buržoasie. Tento strach před proletářskou revolucí je to, který diktuje všechny ty zběsilé zákroky, strach před proletářskou revolucí je to, který diktuje to zostřování fašistických method, ty úsilovné snahy sociálfašistů zachrániti kapitalismus, zameziti další vzrůst a šíření hospodářské krise. My jsme ovšem přesvědčeni - a dějiny pracují pro nás - že nikdo není schopen zachrániti kapitalistický systém, který je odsouzen k zániku. Hodina jeho konce se nezadržitelně blíží. Blíží se den velkého zúčtování, blíží se den osvobození pracujícího lidu, blíží se den vítězství proletariátu. Pak běda těm, kteří dnes proletariát vyhladovují, pak běda těm, kteří dnes odmítají nezaměstnanému dělníku podporu, pak běda těm, kteří nezaměstnaného dělníka a jeho rodinu bez podpory vystavují hladu, pak běda těm, kteří dnes, kdy jsou tak malé výdělky a nízké mzdy, pracují pro zvýšení zemědělských cel, pracují pro zvýšení drahoty, pro zdražení živobytí. Pak běda těm, kteří dnes posílají proti nezaměstnaným dělníkům policii, kteří nechávají do dělníka stříleti. Všechny tyto surovosti, všechny tyto brutálnosti kapitalistické třídy, která dnes tančí svůj divoký kankán nad bídou širokých pracujících mas, budou pomstěny. Tyto slabosti zbavují proletariát do budoucna všech ohledů a soud proletariátu, zúčtování proletariátu s buržoasií bude nemilosrdné a kruté. Po velké bojovné akci 6. března musí býti 1. máj rudý, komunistický 1. máj dalším bojovným nástupem k revolučnímu zúčtování s kapitalistickými vydřiduchy a jejich pomahači. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna a soudr.:

Osnova zákona nechť zní:

Stát každoročně uvolňuje pro stavbu bytů výhradně pro příslušníky pracující třídy určených 1000 milionů Kč. Byty buďtež stavěny na příhodných místech a stát má právo podniknouti všechny potřebné kroky k zajištění takovýchto výhodných míst stavebních, jedná-li se o parcelový majetek příslušníků bohaté třídy.

Obnos 1000 mil. Kč budiž opatřen zvláštní silně stupňovanou daní na luxusní byty, banky a příjem přes 50.000 Kč ročně uvalenou.

Strhování příbytků v tak zv. koloniích jest zakázáno. Kolonie musí býti opatřeny z veřejných prostředků všemi nutnými zařízeními. Úřady jsou zavázány opatřiti pro kolonisty byty za kolonistům dostupné ceny pro dobrovolné přestěhování a při tomto dobrovolném přestěhování nahraditi kolonistům ceny obydlí v koloniích.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři sociální péče, veřejných prací a financí."

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

2. Doplňovací návrh posl. Zajička a druhů:

§ 32 budiž doplněn novým odstavcem: "Státní příspěvek může býti udělen i na takové stavby, které byly dostavěny v době od 1. ledna 1928 až do vyhlášení tohoto zákona."

3. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov k §u 36:

Odst. 1 a 2 sa slučují a budú zniet:

" (1) Pôžičky zaručené podľa §u 34 musia byť na nemovitosti, na ktorú boly udelené, zaistené zástavným právom, a to pravidelne v druhom knihovnom poradí, a smú činiť u všetkých stavieb prevádzaných podľa tohoto zákona najviac 75%, s pripočítaním pôžičiek v poradí predchádzajúcich najviac 90% stavebného nákladu riadne zisteného."

4. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov k §u 36:

Odst. 3 má zniet:

"Za nájomný dom s najmenšími bytmi treba považovať dom obsahujúci výlučne alebo prevážne obytné kuchyne s podlahovou plochou dohromady najviac 20 štvorcových metrov."

Ak by bol prijatý pozmeňovací návrh podaný na slúčenie a zmenu 1. a 2. odstavca, bude toto znenie odstavcom druhým, inak ostane odstavcom tretím.

Odst. 4 ostáva nezmenený a za predpokladu, že by boly odst. 1 a 2 slúčené, bude odstavcom

tretím.

5. Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů:

§ 39 nechť zní:

"Záruka státu může býti převzata za zápůjčky do úhrnné částky 500 mil. Kč."

6. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

§ 39 má znieť:

"Záruka štátu môže byť prevzatá za pôžičky do úhrnnej čiastky 700,000.000 Kč."

7. Pozměňovací návrh posl. dr Lukavského, Dubického, dr Wintra, Langra, Bezděka, Tauba, Hellera, Vávry a druhů:

V §u 47, odst. 1 budiž druhá věta nahrazena zněním:

"Nemůže-li stavbami obce potřeba býti uspokojena, lze podporu uděliti také obecně prospěšným stavebním sdružením a na stavbu rodinných domků i nemajetným jednotlivcům." (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.)

8. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

§ 48 má znieť:

"Podpora v spôsobe štátneho príspevku záleží v tom, že štát, zastúpený ministerstvom sociálnej pečlivosti, sa zaviaže stavebníkovi prispievať k annuite pôžičky alebo pôžičiek, na stavbu poskytnutých, ročne čiastkou najviac 3 1/2% z pôžičky alebo jej čiastky."

9. Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů k §u 49:

Odst. 1 mění se takto:

"Státní příspěvek poskytuje se na dobu 25 let."

§ 49 budiž doplněn novým odst. 3:

"Při poskytování stavebního příspěvku a státní záruky dlužno je děliti podle klíče obyvatelstva, zjištěného soupisem lidu."

10. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

Prvá veta prvého odstavca § 49 znej:

"Štátny prispevok bude poskytovaný po dobu 15 rokov."

Ostatná čiasť prvého odstavca a odst. 2 ostáva nezmeneno.

11. Pozměňovací návrh posl. Mojtu a druhov:

§ 51 má znieť:

"K úhrade výloh spojených s podporou v spôsobe štátneho príspevku bude sa do štátnych rozpočtov na budúce roky zaraďovať čiastka neprevyšujúca 50 milionov Kč ročne. Vláda sa zmocňuje, aby na rok 1930 uhradila 50 milionov Kč z očakávaného viacpríjmu na dani z obratu."

12. Doplňovací návrh posl. Schuberta a druhů:

K §u 51 připojuje se nový odst. 2:

"Vedle 20 milionů Kč, věnovaných v odst. 1, které mají býti každoročně zařazovány do rozpočtu jako státní příspěvek na úroky, zřizuje se další fond s částkou ročních 20 milionů Kč jako věčný fond, který se půjčuje jako bezúročná stavební zápůjčka podle §u 47 stavebníkovi do 90% stavebního nákladu a již jest splatiti fondu ve stejných 25 ročních splátkách. Tento fond budiž tvořen až do výše 200 milionů Kč (10 let) a budiž ho trvale užíváno i se splácenými umořovacími splátkami pro bezúročné stavební zápůjčky. Správa tohoto věčného fondu přísluší ministerstvu sociální péče."

13. Pozměňovací návrh posl. Schuberta a druhů:

V §u 54, odst. 1 a 2 buďtež lhůty pro osvobození od dávky z nájemného stanoveny na 25 let.

14. Resoluce posl. Petrovického, Dubického, Langra, Pika, Vávry, Kremsera, Vaculíka, Böllmanna a druhů:

I. Stavební družstva obecně prospěšná buďtež osvobozena od placení ekvivalentu u všech staveb, které byly provedeny s použitím výhod zákonů o stavebním ruchu.

Rovněž buďtež osvobozena tato družstva od placení ekvivalentu z pozemků nebo jejich zbytků, které byly zakoupeny za účelem staveb podle zákonů o stavebním ruchu, nebo byly vyvlastněny a dosud zastaveny nebyly. Takovýchto nemovitostí netřeba v přiznání družstev uváděti.

II. Osvobození podle sazbové položky 44/75 b - popl. zákona budiž přiznáno korporacím v ní jmenovaným i pokud jde o poplatek ekvivalentu z hodnoty domů obytných jimi postavených, dle § 28, odst. I zák. z 16. dubna 1864, č. 7 zem. zákona, za účelem řešení krise bytové.

15. Resoluční návrh posl. Kopeckého, Štětky a soudr.:

Navrhujeme, aby byla dosazena 24členná komise, složená ze zástupců nebydlících, nájemníků a nezaměstnaných, která by vyšetřila, jak bylo všeobecně použito peněz státní stavební podpory, platné do roku 1924, a která by zvláště vyšetřila, jak na účet této státně stavební podpory si vystavěli luxusní svá obydlí ministři, vůdcové, sekretáři a protekční chráněnci stran sociálně demokratické a národně socialistické a druhých vládních stran, zatím co na stavbu obydlí pro nebydlící a špatně bydlící příslušníky pracujících vrstev peněz státní stavební podpory použito nebylo, byli ponecháni bez přístřeší a vystaveni všem útrapám nebydlení a nelidského bydlení.

16. Resolučný návrh posl. Mojtu a druhov:

Vzhľadom na to, že Slovensko participovalo na výhodách dosavádnych zákonov o stavebnom ruchu v miere nepatrnej, ukladá sa vláde, aby prevádzajúc tento zákon mala predovšetkým na zreteľi uchádzačov zo Slovenska.

Místopředseda Špatný (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru soc. politického, jímž je za omluveného p. posl. Dubického p. posl. Tučný.

Zpravodaj posl. Tučný: Slavná sněmovno! V debatě shledali jsme se s přirozenou růzností posudků projednávané osnovy. Ti, kteří vyhledávali nedostatky a vady nového zákona o podpoře stavebního ruchu, mají vysvětlení už v důvodové zprávě vládního návrhu, ve které je jasně řečeno, že vláda nereflektuje, aby tento zákon byl považován za ideál toho, čím má býti stavební ruch podporován, a pravím, že i tento zákon sluší považovati za provisorium a že k definitivní úpravě bude možno přikročiti, až bude možno také definitivně upravovati součástku tohoto zákona, která s ním souvisí a která do něho zapadá, totiž zákon o ochraně nájemníků.

Jestliže tato vláda nemohla předložiti už posl. sněmovně k projednání a vyřízení definitivní zákon o stavebním ruchu, není vina na její straně, a to proto, poněvadž měla ku projednání a uzpůsobení definitivního zákona o stavebním ruchu dobu pouhých 4 měsíců. A jestliže to vytýká pan kol. Zajiček, který byl členem vládní koalice v minulé periodě, měl by si v prvé řadě uvědomit, že minulá koalice měla k definitivnímu projednání zákona o ochraně nájemníků a o stavebním ruchu dobu delší tří let a že tak neučinila. Co nemohla udělati minulá vláda v době delší tří let, nemohla tato vláda udělati v poměrně krátké době 4 měsíců.

To už byl upřímnějším při posuzování této otázky p. kol. Schubert, který sice také vytýkal vadu, že nemáme před sebou zákon definitivní, ale přece jen připomněl, co je na něm dobrého, že totiž oproti statu quo ante znamená přece jen krok ku předu. Souhlasím, že je podstatným nedostatkem projednávané osnovy, že v ní postrádáme ustanovení, které by znemožnilo lichvu a spekulaci se stavebními pozemky, ale domnívám se, že při řešení definitivního zákona o stavebním ruchu bude jistě podle výkladu těchto ustanovení na ně pamatováno a že budou také úsilovně propagována. Trapnou záležitost uvedl v debatě na přetřes p. kol. Mederlý. Zabýval se tím, jak dosavadních ustanovení o stavebním ruchu využily korunní země a jak naproti tomu malým procentem zúčastnilo se těchto výhod Slovensko. Jistě nebyla ve státní správě projevovaná ani v nejmenším nějaká tendence nerovného lokte proti Slovensku a myslím, že používání a využívání výhod zákona záviselo od toho, jak ve které části naší republiky jevil se zájem o nynější zákon, jehož viditelným důkazem jsou potom také žádosti, které na příslušné úřady docházely. Jistě státní správou nebylo v žádném případě měřeno přísnějším měřítkem Slovensku při posuzování těchto žádostí a jich vybavování, a kdyby byl býval intensivnější zájem a kdyby bylo došlo více žádostí o podporu státu ze Slovenska, byl by musel tento stesk odpadnouti. A když stojíme ještě proti tomu před účinnějším opatřením proti opatření starému, myslím, že úkolem upřímných přátel chudého slovenského lidu je, aby prokázali pohotovost využití nového zákona do té míry, aby staré rozdíly, které se jeví proti Slovensku, byly částečně vyrovnány. Myslím, že také ti, kteří vystoupili v debatě jako vášniví ochránci kolonistů, stojí před vážným úkolem.