Předseda (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Žádám
o přečtení návrhů, podaných k osnově tisk 303.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):
1. Návrh posl. Štětky, dr Sterna a soudr. podle §u 47 jedn. řádu:
Navrhujeme, aby vládní návrhy
1. o podpoře stavebního ruchu a
2. o ochraně nájemníků
byly vráceny výborům soc.-politickému
a rozpočtovému bez lhůty k projednání.
2. Pozměňovací návrh posl. Štětky, dr Sterna a soudr.:
Titul znějž:
§ 1 osnovy znějž:
Ustanovení zákona č. 48 Sb. z. a n. nahražují se ustanoveními obsaženými v následujících paragrafech a platnost takto změněného zákona prodlužuje se na neomezenou dobu."
§ 2 osnovy znějž:
"§§ 1 až 7 zákona č. 48/1928 budou zníti:
Byty a jiné pronajímané místnosti u příslušníků pracující třídy jsou nevypověditelné.
Nájemné za byty a jiné pronajaté místnosti u příslušníků pracující třídy nesmí přestoupiti průměrné nájemné placené za stejné byty a pronajaté místnosti v roce 1920. Nezaměstnaní jsou od placení nájemného osvobozeni.
Strhávání příbytků v t. zv. koloniích je zakázáno. Kolonie musí býti opatřeny z veřejných prostředků všemi nutnými zařízeními. Úřady jsou zavázány opatřiti pro kolonisty byty za kolonistům dostupné ceny pro dobrovolné přestěhování a při tomto dobrovolném přestěhování nahraditi kolonistům ceny obydlí v kolonii.
Stát každoročně uvolňuje k použití pro stavbu výhradně pro příslušníky pracující třídy určených bytů 1000 milionů. Byty buďtež stavěny na příhodných místech a stát má právo podniknouti všechny potřebné kroky k zajištění takovýchto výhodných stavebních míst, jedná-li se o parcelový majetek příslušníků bohaté třídy.
Obnos 1000 milionů Kč (§ 4) budiž opatřen zvláštní, silně stupňovanou daní na luxusní byty, luxusní banky, a příjem přes 50.000 Kč ročně uvalenou.
Všechna ostatní ustanovení zákona č. 48/1928 Sb. z. a n. prohlašují se neplatnými.
Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr sociální péče, ministr financí a ministr veřejných prací."
3. Doplňovací návrh posl. Zajička a druhů k §u 31 zákona č. 44/28:
Tento zákon neplatí:
7. pro zábavní místnosti;
8. s platností od 1. ledna 1931 pro živnostenské provozovny a jiné místnosti (mimo obydlí), v nichž se provozuje nějaká výdělečná činnost, je-li nájemníkem akciová společnost nebo komanditní společnost na akcie:
9. se stejnou platností na živnostenské provozovny, jejichž základní nájemné přesahuje 3.000 mírových korun.
4. Doplňovací návrh posl. Zajička a druhů:
§ 9 zákona č. 44/28 budiž doplněn ustanovením:
"Je-li nájemníkem stát nebo
země, může býti nájemné od 1. dubna 1930 zvýšeno na částku, která
nepřesahuje základní nájemné o 300%."
Předseda (zvoní): Přistoupíme nyní k doslovům pp. zpravodajů, a to nejprve o odst. 3.
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický p. posl. Langr, za výbor rozpočtový posl. Adámek.
Dávám slovo k doslovu prvému zpravodaji,
p. posl. Langrovi.
Zpravodaj posl. Langr: Slavná
sněmovno! Právě provedená debata o projednávané osnově zákona
potvrdila, co jsem řekl v úvodu své zprávy soc.-politického výboru.
Ani jeden z pp. řečníků neprojevil naprostý souhlas s projednávanou
předlohou, každý z řečníků měl řadu připomínek, stížností a námětů,
takže se zdá, že tato předloha není populární, je předlohou, která
nemůže nalézti ohlasu ani na straně majitelů domů, ani na straně
nájemníků.
Úroveň dnešní debaty byla na značné výši, až na předposledního
pana řečníka z řad komunistů, který dopustil se několika hrubých
urážek na adresu socialistických stran. Forma, jakou přednášel
námitky proti projednávané osnově p. kol. Štětka, je toho
druhu, že každý slušný člověk, každý slušný zástupce lidu, musí
se za tuto formu do hloubky duše styděti. (Výborně!) Pan
kol. Štětka prohlásil, že zákon na ochranu nájemníků byl
podán sociálfašisty, že sociálfašisté prováděli podvod a švindl,
že sociálfašisté podvedli a zklamali dělnou třídu. Pan kol. Štětka
tvrdil, že sociálfašista Baxa, primátor pražský, nevšímal
si poměrů bytových a že neučinil ničeho v otázce bydlení dělnické
třídy. Slavná sněmovno! Musím tuto nespravedlivou výtku co nejrozhodněji
odmítnouti, poněvadž všude, kde správa obcí je v rukou nás socialistů,
udělalo se v otázce bytové tolik, kolik se mohlo nejvíce udělati.
Ohromnou práci po této stránce vykonala zejména velká města, jako
Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Bratislava a řada jiných velkých
průmyslových měst. Bohužel, že při této práci pro docílení bytů
pro malého člověka byli naši lidé odkázáni sami na sebe a v žádném
případě strana komunistická neuznala za vhodno a prospěšno, spolupracovati
v řešení této těžké, ožehavé otázky. (Výkřiky. - Hluk.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Langr (pokračuje):
Zástupcové strany komunistické v parlamentě specialisovali se
pouze na kritiku, na neplodné rámusení, na štvaní proti sociálfašistům
a v žádném případě neučinili ničeho, co znamená práci pro malého
člověka. (Výborně! - Potlesk.) Kol. Štětka vytkl
nám socialistům, že jsme připustili určité změny v zákoně. Kdyby
se socialisté přizpůsobili práci strany komunistické, byl by zákon
na ochranu nájemníků vůbec již neexistoval. (Výborně! Potlesk.
- Výkřiky.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Langr (pokračuje): Ať si pánové jen vzpomenou, jakých dalekosáhlých pronikavých změn doznal zákon na ochranu nájemníků v r. 1928, kdy jsme my ve vládě nebyli. Jestliže pan kol. Štětka zná zákon, o čemž já velice pochybuji, musil by doznati, že za vlády, kdy nebyli socialisté ve vládě, byl učiněn průlom do zákona tím způsobem, že vyňaty byly z ochrany všechny uprázdněné byty a místnosti, a že k tomuto průlomu do ochrany nájemníků bylo možno přikročiti, na tom neneseme vinu my socialisté, nýbrž destruktivní politika strany komunistické.
Tedy s těmi výroky, které zde přednášel kol. Štětka formou, mírně řečeno, obhroublou, nebudu polemisovati. Jenom poukáži na momenty, kdy kol. Štětka chtěl mluviti věcně k zákonu samému. Pan kol. Štětka prohlásil, že prý my socialisté jsme zavinili, že výpovědní důvody §u 1 rozmnoženy byly ze 6 na 19. To my nepopíráme, nechceme a nemusíme popírati. Pan kol. Štětka ovšem zapomněl si přečísti všechny důvody v §u 1 zákona obsažené, jinak by byl nemohl tvrditi... (Výkřiky posl. Štětky.) Já se musím domnívati, že jste je nečetl.
Za větší autoritu, pokud se týče znalosti zákona samého, musím považovati pana kol. dr Bartoška, který se věcmi celou řadu let zabýval a je právníkem, který se mnou na zákoně pracoval v dobách, kdy jsme byli v oposici a uznal, ze řada důvodů v §u 1 jest nevyhnutelná a mluví ve prospěch nájemníků. Tedy dr Bartošek jest pro mne v této věci poněkud vyšší autoritou, než jste vy, pane kolego! (Výkřiky posl. Štětky. - Hluk. - Výkřiky posl. dr Sterna.)
Kol. dr Sterne, já vás prosím, abyste místo toho pokřikování z lavice snažil se přiměti svůj klub, aby také něco v této síni pracoval. (Výkřiky.) Pane kol. Sterne, jestli kol. Štětka na nás volal soud lidu, mohli bychom ten soud lidu vším právem na vás volati my, poněvadž vaší destruktivní činností zaviněno bylo tak mnohé, co zaviněno býti nemuselo.
Jestli mluvil p. kol. Štětka o tom, že se rozbily šiky dělnické, to milerád přiznávám, jenom že přece podle staré pravdy je věc taková, že jste siky rozbili vy a ty důsledky nyní dělnictvo, bohužel, odnáší! (Výkřiky.-Hluk.)
Pánové, taková demagogie, kterou
provádíte vy v této síni, může se líbiti několika lidem nezasvěceným
a neinformovaným, ale pro člověka uvědomělého a inteligentního
postrádá jakéhokoliv významu. (Hluk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Langr (pokračuje): Polemisovati s tím, co přednášel kol. Štětka podle mého rozumu naivním způsobem, že rozšířeni důvodů k výpovědi v §u 1, kde se dává majiteli domu možnost výpovědi, když jeho syn nebo dcera hodlá si zaříditi domácnost uzavřením sňatku, mohlo by se vztahovati také na děti, které se snad teprve za 10 roků narodí... (Posl. Štětka: Odsoudili mrtvého!) Já myslím, že takovéto argumenty by se hodily sice na Žižkově na veřejnou schůzi, ale ne do parlamentu! (Výkřiky posl. dr Sterna a Štětky.)
Pane dr Sterne, vy byste
si mohl laskavě, jako doktor, jako graduovaný člověk, přečísti
důvodovou zprávu k projednávané osnově, byste si dovedl uvědomiti,
že to rozmnožení důvodů k výpovědi v §u 1 je myšleno tak, jak
je vyjádřeno v důvodové zprávě a že se také i na tyto případy
vztahuje ustanovení §u 1. odst. 3, který povídá, že když z této
příčiny bude dána výpověď z bytu, musí se do uprázdněného bytu
nastěhovati tato nově založená rodina do 4 neděl; ne-li, tedy
že majitel domu musí hraditi všechny útraty a výlohy postiženému
nájemníkovi. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní):
Prosím o klid.
Zpravodaj posl. Langr (pokračuje):
Tedy, vážení pánové a dámy, jelikož proti předložené
osnově zákona nebylo vzneseno žádných tak vážných námitek, které
by nás nutily, abychom činili v projednávané osnově nějaké změny,
doporučuji slavné posl. sněmovně, aby přijala osnovu zákona tak,
jak ji odhlasoval soc.-politický výbor, a doporučuji, aby všecky
pozměňovací návrhy byly zamítnuty. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Dávám slovo k doslovu
zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. Adámkovi.
Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Ve svém proslovu, kterým jsem odůvodňoval projednávaný zákon jako referent rozpočtového výboru, řekl jsem mimo jiné, ze podle povahy věci zákon tento rozpočtovému výboru ani nenáleží, poněvadž se zde netangují státní finance, nezatěžuje se státní pokladna.
Z podaných pozměňovacích návrhů zajímá mne pouze jeden, a to návrh komunistický, podaný posl. Štětkou a dr Sternem, kde navrhují v §u 4, aby každoročně stát zařadil položku 1 miliardu Kč na opatření bytů a tato miliarda aby byla podle jejich §u 5 opatřena silně stupňovanou daní na luxusní byty, luxusní banky a přirážkami na důchody přes 50.000 Kč. Dovolím si poznamenati se stanoviska, které by musel hájiti rozpočtový výbor, že věc tato přináleží do docela jiné partie finančního řízení, nežli do ochrany nájemníků a není možno ji při zákonu o ochraně nájemníků projednávati. Není možno také definovati, co je byt luxusní, ani co je luxusní banka. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Pánové tam na levici, prosím, abyste si uvědomili, že pro někoho je luxusem vyhoditi 5 haléřů a pro někoho je luxusem vyhoditi 1000 Kč. Definovati zákonem, co je luxus a co není, jmenovitě s vašeho hlediska a stanoviska, je věc vyloučená a nemožná.
Vzhledem k tomu, že otázky rozpočtové
se stanoviska státního nejsou zde tangovány, doporučuji, aby pozměňovací
návrhy nebyly přijaty a aby byla předloha přijata tak, jak byla
přijata výborem soc.-politickým i rozpočtovým, i s připojenou
resolucí. (Souhlas. - Výkřiky komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji
k odst. 4, p. posl. Bezděkovi.
Zpravodaj posl. Bezděk: Slavná sněmovno! K návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona z 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností nebylo podáno pozměňovacích návrhů. Stížnosti, které byly projeveny jak v soc.-politickém výboru, tak i zde v debatě proti postupu soudů, budou vzaty v úvahu a rozřešeny v zákoně definitivním.
V důsledku toho navrhuji, aby
byl návrh zákona přijat podle usnesení soc.-politického výboru.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Provedeme nyní oddělené hlasování o každé z projednávaných osnov.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Nejprve budeme hlasovati o osnově
tisk 303:
Ad 3. Hlasování o osnově zákona, kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 303).
Osnova má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.
Ježto podány byly pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati tímto pořadem:
Nejprve o formálním návrhu posl. Štětky, dr Sterna a soudr. na vrácení osnovy výborům soc.-politickému a rozpočtovému bez lhůty.
Bude-li tento formální návrh zamítnut, přikročíme k hlasování meritornímu v tomto pořadí:
Nejprve budeme o celé osnově hlasovati ve znění pozměňovacího návrhu posl. Štětky, dra Sterna a soudr.
Bude-li zamítnut, budem hlasovati na podkladě zprávy výborové, a to:
O §u 1 osnovy, k němuž není návrhů, budeme hlasovati ve znění zprávy výborové.
O §u 2 osnovy, rovněž ve znění zprávy výborové.
Na to o doplňovacím návrhu posl. Zajička a druhů k §u 9 původního zákona.
Pak o doplňovacím-návrhu posl. Zajička a druhů k §u 31 původního zákona.
O §§ 3, 4 a 5 osnovy, o nadpisu zákona a úvodní formuli ve znění zprávy výborové, poněvadž nebylo žádných pozměňovacích návrhů.
Jsou proti přednesenému pořadu hlasování nějaké námitky? (Nebyly.)
Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.
Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo tedy souhlasí s návrhem posl. Štětky, dr Sterna a soudr. na vrácení osnovy výborům soc.-politickému a rozpočtovému bez lhůty, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo nyní souhlasí s celou osnovou zákona ve znění návrhu posl. Štětky, dr. Sterna a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o osnově na pokladě zprávy výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s §em 1 osnovy ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 1 osnovy je přijat podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 2 osnovy ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 2 osnovy jest schválen podle zprávy výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo nyní souhlasí s doplňovacím návrhem posl. Zajička a druhů k §u 9 původního zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento doplňovací návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí nyní s doplňovacím návrhem posl. Zajička a druhů k §u 31 původního zákona, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tento doplňovací návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s §§ 3, 4 a 5 osnovy, s nadpisem zákona a úvodní formulí zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu tuto v prvním čtení.
Druhé čtení vykonáme při vyřizování odst. 5 pořadu, jestliže osnově bude přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen je 3. odst. dnešního pořadu.
Nyní budeme hlasovati o osnově,
která je odstavcem 4 pořadu:
Ad 4. Hlasování o osnově zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 302).
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy,
nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném p. zpravodajem,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Druhé čtení provedeme při vyřizování dalšího odstavce pořadu, bude-li osnově této přiznáno zkrácené jednání podle §u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 4. odst. pořadu. (Hluk.)
Prosím o klid.
Přistoupíme k projednávání dalšího
odstavce, jímž jest:
5. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednány byly osnovy zákonů:
a) kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 303),
b) kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 302).
Návrh na zkrácené projednávání těchto osnov činím z toho důvodů, že jde o osnovy terminované, které musejí býti ještě projednány senátem. Proto dlužno zkrátiti 24 hodinovou lhůtu, která má uplynouti mezi prvním a druhým čtením. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným osnovám přiznáno bylo zkrácené řízení, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat. Zkrácené řízení bylo přiznáno.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení uvedených osnov.
Ad 3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje a doplňuje zákon ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb. z. a n., o ochraně nájemníků (tisk 303).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Langr; zpravodajem výboru rozpočtového p. posl. Adámek. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. Langr: Nikoliv.
Zpravodaj posl. Adámek: Nikoliv.
Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Zbývá ještě hlasovati o resoluci, otištěné ve zprávě výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Kdo souhlasí s touto resolucí, nechť pozvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Resoluce je přijata.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 28. března 1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 302).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl. Bezděk.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo
změn textových?
Zpravodaj posl. Bezděk: Nemám
žádných.
Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.
Dokončíme nyní jednání o sloučených
odst. 1 a 2 pořadu:
1. Zpráva výborů zemědělského
a zásobovacího o vládním návrhu (tisk 248) zákona o odběru některých
druhů zboží veřejnými úřady, podniky, ústavy a zařízeními (tisk
277).
2. Zpráva výborů zemědělského a zásobovacího k vládnímu návrhu (tisk 249) zákona o výrobě chleba (tisk 294).
Přistoupím k doslovům pánů zpravodajů, a to nejprve o odst. 1.
Dávám slovo zpravodaji výboru
zemědělského p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! Celá debata podala důkaz, že není možno, aby řešení zemědělské krise dělo se jen opatřeními, která jsou navrhována ve dvou vládních osnovách, nýbrž že je nutno učiniti bezodkladně vše, aby těžké hospodářské poměry v zemědělství řešeny byly od základů
To tedy znamená, že je svrchovaný čas, aby vláda předložila sborům zákonodárným další návrhy celně-politické, ochranné a exportní, aby bylo pomoženo odbytu zemědělských výrobků a aby do cenové politiky zemědělské byla vnesena stabilita. Bez těchto základních opatření celních a bez řádného vybudování dovozních listů a jejich zhodnocení, bez dlouholeté podpory zemědělského podnikání nebylo by naděje na odčinění krise, která již dnes projevuje se neblaze v celém organismu národního hospodářství.
Projednávané návrhy dlužno uvítati. Byl nejvyšší čas, aby domácí zemědělská výroba našla žádoucího pochopení u všech konsumentů. Tuto samozřejmou povinnost jest nutno prováděti do všech důsledků. Uvítali bychom opatření, která by donutila veškerou konsumentskou veřejnost a s ní v prvé řadě veškeré státní, zemské i jiné veřejnoprávní podniky, úřady a ústavy, aby konsumovaly výrobky jen naší domácí provenience.
V debatě pojednal o neutěšených poměrech zemědělství kol. Mikuláš, který volal po znacionalisování konsumenta a doporučoval, abychom se emancipovali od ciziny zejména při odběru různých semen. Souhlasím s tímto názorem a bylo by si jen přáti, aby byl co nejdříve uplatňován.
Vládní návrh uvítali dále kol. Böhm a Nitsch. Souhlasím plně s jejich stanoviskem, že je nutno co nejrychleji učiniti další kroky pro odstranění zemědělské krise.
Dnes byl rozdán ve sněmovně vládní návrh o přirážkách k celním sazbám na obilí a mouku. Další návrhy, směřující k řešení zemědělské krise, budou následovati v nejbližších dnech.
Doporučuji přijetí osnovy ve znění
zprávy výborové. (Souhlas.)
Předseda (zvoní):
Dávám slovo druhému
zpravodaji, p. posl. Jarošovi.
Zpravodaj posl. Jaroš: Připojuji
se k návrhu zpravodaje výboru zemědělského.
Předseda: Pan zpravodaj Jaroš se vzdává slova a připojuje se k referátu prvního pana zpravodaje.
Nyní přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů o odst. 2 pořadu.
Zpravodaji jsou: za výbor zemědělský p. posl. Dubický, za výbor zásobovací p. posl. Křemen.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji,
p. posl. Dubickému.
Zpravodaj posl. Dubický: Slavná sněmovno! K zákonu o výrobě chleba došel pozměňovací návrh pp. posl. Zeminové, Jaroše, Dubického a druhů, aby odst. §u 1 zněl:
"Po živnostensku smí se vyráběti a do oběhu uváděti chléb jen z nesmíchané mouky žitné (režné) vymílané do výše 65 procent, nebo z žitné (režné) mouky vymílané do 65 procent s přimísením nanejvýš 10 procent mouky pšeničné chlebové."
Vyslovuji se, slavná sněmovno, pro přijetí tohoto návrhu, neboť znamená nejen zhodnocení chleba, nýbrž i zvýšenější odbyt žita, což jest v životním zájmu zejména chudých krajů zemědělských.
Doporučuji, aby takto upravený
návrh zákona byl slavnou sněmovnou schválen. (Souhlas.)