A ještě jedno ohromné plus měly tyto demonstrace, které buržoasii tohoto státu nejvíce zalezlo za nehty. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. března 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Když v Pardubicích demonstranti viděli, že přichází Masarykův průvod, volali: "Na to máte peníze, ale nezaměstnaným nedáváte nic." Chabařovičtí dělníci, když na ně četnictvo útočilo, volali sborem: "Ať žije Masaryk a jeho hladovějící lid." Masaryk se oslavuje, lid hladoví. V Moravské Ostravě byl znemožněn lampionový průvod v předvečer Masarykových oslav. V Seredu na Slovensku byl slavnostní řečník stržen s tribuny a úřední slavnost rozehnána. V Chomutově byly Masarykovy oslavy úplně znemožněny a mnoho oken, která byla osvětlena na Masarykovu počest, bylo demonstranty vytlučeno. Největší třídní uvědomění prokázali zde brněnští dělníci. Nejen že dne 6. března odpověděli na oficielní slavnosti na Zelném trhu protidemonstrací. Nejen že do oficielních slavností znělo volání: "Dejte nám chléb a práci. Ať žije sovětské Rusko. Pryč s fašistickou vládou. Pryč s policejním terorem." Brněnští dělníci i dne 7. března v tisících pokračovali ve svých demonstracích právě proti Masarykovým oslavám. V zástupu mnohem četnějším než 1000 lidí táhli k úřadu fašistického teroru, k policejnímu ředitelství a bouřlivě demonstrovali proti Masarykovi a proti policejnímu teroru. To všechno nasvědčuje, že
buržoasie tohoto státu a její pomocníci, sociálfašisté, již ani v českém území tohoto státu nemohou [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. března 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] A to jest ohromný pokrok na cestě k přípravě proletářské revoluce v Československu.

I vy dovedete velmi správně odhadnouti události v Československu dne 6. a 7. března. Výkřik o "nikom" uvázl vám v hrdle. Pokoušíte se přesvědčiti dělníky, že se dělnictvu demonstracemi nepomůže, jak se o to pohnutými slovy pokusil poslední neděli dr Borský v "Národní Politice". Dokonce se pokoušíte vypravovati dělníkům, že se jim nepomůže ani revolucí a lživě poukazujete na Sovětský svaz, kde je rovněž více než milion nezaměstnaných. Ale co je milion nezaměstnaných při obyvatelstvu 150 milionů, když ve Spojených státech severoamerických, jak musil právě přiznati sociálfašistický ministr pro potírání nezaměstnanosti Thomas, je 7 milionů nezaměstnaných, když v Německu, které nemá ani polovice obyvatelstva Sovětského svazu, jest více než 3 miliony nezaměstnaných, když v Československu, které má přes 13 milionů obyvatelů, jest 300.000 nezaměstnaných a další statisíce dělníků zaměstnaných jen částečně? Při tom pánové úmyslně zapomínají na to, že nezaměstnanost v Sovětském svazu nejen klesá, nýbrž že se zároveň přijímají ročně miliony nových dělníků, zatím co v kapitalistických státech nezaměstnanost rok od roku stoupá. Dělnictvu bude tedy revolucí jistě dobře pomoženo, pokud jde o nezaměstnanost. Ba vůbec jen diktatura proletariátu může rozřešiti otázku nezaměstnanosti zavedením soustavného hospodaření, zatím co anarchický kapitalistický hospodářský řád produkuje stále větší zástup nezaměstnaných. Ale dělníci - a to velmi dobře dokázali 6. a 7. března - vědí velmi dobře i to, že demonstrace mají svůj účel. Vědí, že právě ony jsou velmi vhodným prostředkem nátlaku na kapitalistickou třídu, vědí, že právě ony jsou jednou z nejpodstatnějších složek boje proti fašistickému potlačování, které vám má sloužiti k tomu, aby umožnilo ještě větší vykořisťování a zbídačení pracujícího obyvatelstva. Tedy to jest účelem demonstrací, jehož prý neznáte, ale jejž jste velmi dobře znali v boji proti starému Rakousku, když jste k tomu použili pracujících vrstev českého národa, abyste s jejich pomocí zbudovali český kapitalistický stát, v němž právě česká buržoasie má mnohem příznivější půdu k vykořisťování svých vlastních krajanů než ve starém Rakousko-Uhersku.

Ale nejen to, že se pokoušíte přesvědčiti dělníky gumovými obušky a frázemi o neúčelnosti demonstrací, dokazuje, že správně odhadujete situaci. Nedělní "Reforma" volá již ve svém druhém úvodníku k boji "proti anarchii". Běduje, že sice "všechny komunistické projevy byly všude zakázány, ale že se vedení komunistické strany přes to zcela illegálně připravovalo na demonstrace". Pokouší se ještě klamati, když se táže, je-li možné, že se bezpečnostní orgány musejí zabývati každou takovou komedií, jako byl 6. březen, ale pak zuřivě tluče do stolu: "Jest prostě možno, aby se tohle všechno trpělo? Bude setrvávati státní moc stále v trpném postavení, že sice zakáže komunistické demonstrace, ale při tom vykoná všechny přípravy pro každý případ? Nebude třeba pomýšleti na taková opatření, která by jednou provždy vyloučila opakování se komunistického hecu v Praze a jinde? Nejen s hlediska finančního, nýbrž i v zájmu prestiže státní moci bude se musiti něco podniknouti. Myslíme, že státní moc má po ruce prostředky, kterými by se daly jednou provždy znemožniti revoluční akce karlínských mládenců. Bezpečnost ve státě musí býti střežena a udržována. Proti každému, kdo se s tím nemíní usmířiti, budiž energicky vystoupeno." Tutéž píseň hude dnešní "Národní Politika".

Odkud najednou tyto tóny a hrozby, když se nic nestalo? Proč najednou taková válečná censura proti komunistickému tisku, která má znemožniti prosté zpravodajství na př. o tom, že posl. soudr. Babel byl tak zbit, že byl půl hodiny bez vědomí? Proto a jen proto, že vidíte, že se nám pod vedením komunistické internacionály stále lépe daří mobilisace dělnických mas k boji o své požadavky a konečně i o proletářskou diktaturu. A právě všechna tato opatření a hrozby jsou nám novým podnětem, abychom dělnictvo v továrnách a dolech, v úřadovnách a na statcích, chudé sedláky na venkově a národnostně potlačené pracující obyvatelstvo tohoto státu vyzývali k boji proti této válečné censuře, k boji proti připravovanému útoku na komunistickou stranu. A právě dnes po 6. březnu jsme přesvědčeni, že masy dovedou vésti tento boj. A i když nejsme ochotni bez boje vzdáti se jen jedné stopy půdy minimálních politických práv, která dělníkům tohoto státu ještě zbyla, (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) a když spíše voláme masy k boji již proti nynějšímu potlačování, přece přes to zcela otevřeně prohlašujeme, že vám všechna tato opatření nepomohou a že učiníme vše, aby vám nepomohla. Nemohou-li se dělníci dověděti z legálního tisku o tom, co se děje a čeho chceme a co jest nutno udělati v jejich zájmu, dovědí se to z nelegálních časopisů a letáků, dovědí se to ze závodních novin. A kdybyste se snad odvážili zakázati komunistickou stranu, bude stejně jako v Polsku a Rumunsku, jakož v Maďarsku a Italii, dále trvati pod povrchem a masy k boji organisovati a vésti. Při tom již předem odmítáme takové pokrytecké manévry, jaké provozují němečtí sociální demokrati tohoto státu, kteří předstírají, že bojují pro "obnovení demokracie". Víme velmi dobře, že si v tomto období svého úpadku nedovedete jinak pomoci než zostřením fašistického útlaku. A proto prohlašujeme také veškeré dělnické veřejnosti, že právě jako nelze zpět k období řemesel, právě tak nelze zpět ke kapitalistické demokracii, nýbrž jen kupředu k proletářské diktatuře a tím k proletářské demokracii. Na této půdě organisujeme nejostřejší boj proti všem vašim opatřením fašistického teroru, jak se právě dne 6. března v klasické čistotě ukázala a ještě se i příště ukáží.

Vybízíme pracující obyvatelstvo Československa, aby pokračovalo na cestě, na kterou vstoupilo dne 6. a 7. března pod naším vedením. Vyzýváme je, aby pokračovalo v boji s hesly: chléb hladovějícím, práci nezaměstnaným, byty pracujícím, všechnu moc dělnické třídě. Vyzýváme je, aby podniklo útok proti zločinnému úderu nového zvyšování cel a odstranění ochrany nájemníků.

Vyzýváme je, aby ve dnech od 15. do 19. března, kdy papeženci podniknou zvláštní štvanici proti vlasti všech dělníků a sedláků, proti Sovětskému svazu, hromadnými nástupy znemožnilo nástup klerikální reakce.

Vybízíme je, aby se postavilo proti surovostem fašistů a sociálfašistů a v organisované obraně vedlo dále boj o ulici. Ukazujeme mu ohromné ostří válečného nebezpečí a vyzýváme je, aby stupňovalo svůj boj proti válce a na obranu Sovětského svazu. Vybízíme je konečně, aby v tomto znamení připravovalo rudý květen roku 1930.

6. březen má svůj historický význam ve světovém měřítku, neboť toho dne po prvé v tak ohromných masách vystoupil pod praporem komunistické internacionály přes všechen teror a zákazy nejen evropský proletariát, nýbrž i americký. Právě nástupy v Americe, v této zemi, která se do nedávna považovala za nezvratný pilíř kapitalismu, ukazují hloubku kapitalistické krise stejně jako vzrůstající sílu komunistické internacionály, tohoto organisátora světové revoluce. Ale 6. březen má i svůj historický význam pro proletariát Československa, ukazuje, jak se obr proletariát po své porážce r. 1928 stále více zvedá ze země. Byl to velký pokrok, ba dokonce průlom na cestě útoku pracujícího obyvatelstva Československa pod vedením komunistické strany Československa proti tomuto řádu vykořisťování a potlačování. A učiníme vše, abychom rozšířili tuto průlomnou bránu, abychom stupňovali útok pracujících mas.

Pryč s fašistickým terorem! Pryč s vládou fašistické a sociálfašistické koncentrace! Ať žije třídní boj proletariátu, [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 11. března 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Poněvadž v debatě o obchodní smlouvě nebylo žádné námitky proti vlastní smlouvě jako takové, vzdávám se slova. (Výborně!)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji výboru zahraničního posl. dr Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Vzdávám se slova.

Místopředseda Stivín: Pan zpravodaj posl. dr Hnídek se vzdává slova.

Měli bychom nyní přikročiti ke hlasování. Nebude-li námitek, odsuneme hlasování na dobu pozdější a přikročíme k projednávání dalšího odstavce. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Budeme tedy projednávati další odstavec, jímž jest: