Těchto výsledků zatím nevidíme, ačkoliv, soudíme-li podle vážnosti celé hospodářské situace, nějaké výsledky již by tu měly býti. Předložení státního rozpočtu je samozřejmou povinností a celá tato akce rozpočtová byla usnadněna tím, že proti rozpočtu loňskému není valných rozpočtových změn.

Zmiňuji se dále o určitém smyslu, který tu je a kterýžto smysl velmi přispívá k posuzování rozpočtu samého. Je to tradice, kterou jsme u státního rozpočtu přijali a kterou v této slavné sněmovně uznáváme. Bohužel, že nemáme dosud podobné tradice v hospodářské politice, kde na místě dohody nastupuje po většině boj, kde se i o věcech čistě hospodářských, o věcech hospodářské povahy rozhoduje namnoze politicky. Tento politický boj jde pak, jak to vidíme při jednání o zemědělské krisi, do všech důsledků, aby pak dříve nebo později se stal příčinou rozpadnutí každé parlamentní většiny, a to i takové, která by jinak měla velmi dobré možnosti vyřešiti problémy, jež si dala do svého pracovního programu.

Slavná sněmovno! A to je potom logické, že jsme měli dosud v republice více vlád nežli aktivních stabilisovaných rozpočtů. Když jsme však konečně poznali, že by to tak dále nemohlo jíti, že musíme jíti po pevných cestách hospodářského pořádku a vydávati jenom tolik, co dovolují státní příjmy, prosím, my jsme se u těch státních rozpočtů odpolitisovali a vidíme, že jenom tímto způsobem, když jsme totiž svoje myšlení politické dali říditi zásadami rozumné spolupráce hospodářské, se tu našlo správné východisko, a my můžeme se velmi z toho těšiti, že jsme se zbavili konečně jedné své dětské nemoci a že jednáme o státním rozpočtu, jsouce si vědomi své parlamentní odpovědnosti.

Slavná sněmovno! To říkám s ohledem na náš rozpočet a myslím si, proč by tato tradice, která se osvědčuje při rozpočtu, nemohla se vytvořiti u jiných důležitých hospodářských otázek. Tato dnešní vláda má ukázati svoji nosnost, pohotovost a dobrou vůli ve věci dnes nejdůležitější a nejožehavější, jejíž vyřešení bude znamenati pro nás možnost udržeti dosavadní směrnice v hospodaření našeho státu.

Jde o rychlé řešení hospodářské krise, která postihla v netušené míře především naše zemědělství a přesunuje se i do jiných oborů pracovních, živností, obchodu a průmyslu, a jest jisto, že konečně postihne i průmyslového dělníka ve stále vzrůstající nezaměstnanosti.

Slavná sněmovno! Před touto velikou hospodářskou krisí, před touto depresí, která hrozí zasáhnouti celý náš hospodářský život, mají jistě ustoupiti zápasy jednotlivých politických stran. (Tak jest!) Podle mého úsudku není to nic jiného nežli polemiky o teoretické formulky, které, jak vidíme, nepřispěly dosud ani v nejmenším ke zlepšení naší nepříznivé hospodářské situace. Čas utíká, krise se přiostřuje, venku lidé ztrácejí trpělivost a v síních tohoto parlamentu se stále bojuje o formulku, která má vyjádřiti zásady, podle kterých se teprve na vyřešení krise zemědělské má pracovati. Hledá se, vážení pánové, program, jedná se zde teprve o zásadách, které by se do tohoto programu měly dáti a které by strany této sněmovny mohly bez námitek přijmouti a uznati. A to jest jistě menší aktivum nežli aktivum státního rozpočtu.

Řekl jsem, že rozpočet státní přestal býti pro nás politikum. Proč by měla býti zemědělská krise, tedy otázka specielně hospodářské povahy, pro strany této sněmovny politikum. Při řešení zemědělské krise vězí parlament náš dosud ve spleti politických protikladů, ačkoliv právě zde je k tomu velmi málo příčiny a důvodů.

Slavná sněmovno, jde o velké věci. Zemědělská krise vyvolává v širokých vrstvách lidu ještě otázku jinou, otázku dalekosáhlou. Jde o hodnotu, které říkáme důvěra lidu. Důvěra lidu v parlament a v parlamentarismus, důvěra lidu v demokracii. Má-li býti tato důvěra opodstatněna, tedy demokracie nemůže znamenati pouze diskusi, ale také, nebo lépe řečeno, především práci. Tato práce musí se jeviti v zákonech a nařízeních, které sledují hospodářské otázky našeho veřejného života. Musí se jeviti v zákonech, které zlepšují životní úroveň pracujících tříd a upravují blahobyt občanstva. Bylo by jistě velkou škodou v našich poměrech, kdyby důvěra občanstva v parlamentarismus měla býti otřesena. To jest, slavná sněmovno, okolnost, kterou nelze přejíti mlčením. My zástupcové venkova žádáme proto, aby k řešení zemědělské krise se bezodkladně přikročilo, nežli bude pozdě a nežli důsledky této krise rozšíří se do celého organismu našeho státu. Parlament má tu velkou odpovědnost, neboť je to především parlament, který hospodaří se statkem, jemuž se říká důvěra lidu. Přes stranické rozdíly snažme se tedy vykonati vše, co je v našich silách. Že parlament může vykonati v tomto směru mnoho, jest samozřejmé. Pan ministr financí ve svém exposé zmínil se též o hospodářské situaci v našem státě. Pravil, že kdybychom nečinně přihlíželi k dnešnímu vývoji zemědělství, přelila by se krise snadno na celek, protože pokles intensity zemědělské výroby znamená zmenšení produkce domácí a nutnost zvýšeného dovozu. Podaří-li se účinnými prostředky udržeti dosažený stupeň výrobní intensity v zemědělství, můžeme klidněji posuzovati i hospodářskou budoucnost, do níž jdeme. Na konci svého exposé pravil, že řešení zemědělské krise je plně v naší moci. Mluví-li takto pan ministr financí, tak jistě názor ten má svoji váhu, především pro naše národohospodářství, neméně však pro státní rozpočet samý, jehož aktivita a stabilita musí spočívati na solidních hospodářských základech, aby ani v letech příštích nemohla býti otřesena.

Republikánská strana dala k disposici program, podle něhož pokračující hospodářská krise by mohla býti zastavena, rovněž ministerstvo zemědělství a zemědělské rady vykonaly v tomto směru svoji povinnost a je nyní věcí vlády a parlamentu, aby provedení těchto návrhů bylo urychleno tak, aby naše zemědělská výroba zbavena byla těžkých starostí o svoji budoucnost. Vyřešení tohoto problému jest skutečně státnickou zkouškou dnešní parlamentní většiny a my zemědělci si přejeme, aby zkouška tato byla úspěšně překonána. Jedině potom široké vrstvy našeho občanstva budou moci uvěřiti, že v parlamentě nedělá se politika pro politiku, že tu nezápasí politické strany o svoji prestyž, ale že parlament je forem, kde pracující člověk nalezne ochranu a pochopení pro svůj někdy velmi těžký úděl.

Slavná sněmovno, projednáváme mezi jiným i rozpočet ministerstva zemědělství. Uznáváme práci tohoto ministerstva pro zvelebení a povznesení zemědělské výroby v naší republice, i při těch poměrně malých dotacích, které jsou tomuto ministerstvu ve státním rozpočtu přikazovány. Zmiňuji se pouze o velké práci, kterou ministerstvo zemědělství vykonalo pro melioraci půdy, regulaci toků, zcelování pozemků, opatření venkova vodou, elektrisaci, zvelebení rostlinné i živočišné produkce - ve všech těchto oborech za prvních 10 roků naší samostatnosti dospěli jsme k výsledkům, na které můžeme býti právem hrdi. Vezmeme-li v úvahu devastaci zemědělství po válce, uvážíme-li, jaké škody byly zemědělství způsobeny, škody větší, nežli v kterémkoli jiném oboru, musíme uznati, že výkonnost našeho zemědělství pokročila za těch 10 roků měrou netušenou. Proto tím více má naše zemědělská výroba nárok, aby nebyla u nás popelkou na posledním místě v rozpočtu a aby i veřejnost nezemědělská konečně pochopila, že zemědělství jest základním fondem našeho státu a že zájmy zemědělské výroby mají býti upravovány a řešeny s plným ohledem na jeho důležitost. (Výborně!) Bohužel i zde máme svoje, jistě oprávněné stížnosti. Vidíme totiž, že důležité potřeby v zemědělství, které se některým stranám v tomto parlamentě nezamlouvají, byť byly sebe oprávněnější, vyhlásí a označí se za stranický požadavek republikánské strany, a nezemědělská veřejnost je pak zainteresována proti těmto zájmům ke škodě hospodářského celku. I v tomto směru je tedy potřebí určitého odpolitisování, aby věci hospodářského rázu byly řešeny s náležitým pochopením a objektivitou.

Slavná sněmovno, při této příležitosti zmiňuji se o nutnosti, realisovati veliký program zintensivnění zemědělské výroby v tomto státě. Nelze za dnešních poměrů přehlížeti, že realisace tohoto programu je zemědělskou krisí ohrožena. Intensita zemědělství vyžaduje zvýšených investic a zvýšené režie, a tu při dnešním nedostatku peněžních prostředků v zemědělství není ovšem možno tímto způsobem hospodařiti. Je tedy nanejvýš nutno, nedostatky tyto účelnými opatřeními zákonnými překonati, aby program intensity v zemědělství nebyl na delší dobu ohrožen a výkonnost zemědělských podniků ochromena.

Důležitou kapitolou zemědělského pokroku jest provádění meliorací, regulací a zcelování půdy. Přejeme si rychlejšího tempa ve všech těchto směrech. Je sice pravda, že v Čechách jest meliorováno 11.000 ha půdy, na Moravě 10.000 ha, ve Slezsku 1.100 ha, na Slovensku 4.700 ha, na Podkarpatské Rusi 2.000 ha, celkem tedy asi 29.000 ha zemědělské půdy. Ještě však potřebujeme meliorací na ploše 1,900.000 ha půdy, kteréžto meliorace vyžadovati budou v budoucích letech nákladu okrouhle 5 miliard Kč.

Tyto věci musíme řešiti podle určitého programu.

Ministerstvo zemědělství, sledujíc tento úkol, ohlašuje podání osnovy zákona o vodohospodářském fondu, kterýžto fond má splniti požadavky našeho zemědělství, o nichž jsem mluvil. Slavná sněmovno, my máme některé zkušenosti s podobnými veřejnými fondy. Máme fond silniční, máme dále fond vyrovnávací pro hospodaření samosprávných svazků, a zkušenosti s těmito fondy nejsou stejné. Fond silniční se velmi dobře osvědčil a z dosavadní praxe je viděti, že tento fond bude dobrou základnou pro rekonstrukci našich silnic státních a důležitých linek silnic nestátních; naproti tomu fond vyrovnávací pro samosprávné finance je jednou z příčin, proč naše veřejnost žádá novelisaci zákona o finančním hospodaření svazků územní samosprávy. Žádáme proto, aby fond vodohospodářský, má-li způsobiti zrychlení melioračního tempa, byl náležitě finančně dotován, neboť jedině tak může splniti svůj úkol.

Vítáme zprávu, že ministerstvo zemědělství má připravenu osnovu zákona o zcelování půdy. Potřebujeme jistě komasační zákon odpovídající moderním hospodářským potřebám a žádáme, aby zde byl nejen dobrý zákon, nýbrž aby byly také náležitě vybaveny úřady pro tyto agrární operace, tak aby zcelování pozemků bylo odborně a hladce prováděno.

Slavná sněmovno, můžeme říci v celku, že stavíme se za každou myšlenku, která sleduje zmodernisování dosavadních method ve výrobě zemědělské. Problém tento je velmi obtížný, jistě mnohem obtížnější, nežli u průmyslu, kde jde o mnohem menší počet podniků než v zemědělství. V zemědělství jde o statisíce podniků různé velikosti, podniků, jež pracují za naprosto rozdílných přírodních a hospodářských poměrů. Nějaká absolutní mechanisace v zemědělství není tedy možná, je však velmi důležito, aby bylo využitkováno všechno, co těžkou práci zemědělcovu může usnadnit a zlevnit. Jedná se tu především o malého zemědělce, o účelnou hospodářskou organisaci drobných zemědělských podniků, které byly buď vytvořeny anebo doplněny pozemkovou reformou. Naše strana žádá, aby hospodářské organisaci těchto drobných zemědělských podnikatelů byla věnována plná péče a aby ministerstvo zemědělství finanční podporou umožnilo těmto malým zemědělcům hlavně nákup strojů, které by v daných poměrech podporovaly další podnikavost těchto držitelů půdy. Nesmíme se uzavírati před tím, že tito drobní držitelé půdy nejsou s to sami, vlastními finančními prostředky potřebné hospodářské stroje si poříditi. V tom směru chci poukázati na to, že příslušná dotace ministerstva zemědělství je poměrně malá, a naše strana bude žádati, aby tato položka v příštím rozpočtu státním byla zvýšena tak, aby byla úměrna svému důležitému úkolu.

Slavná sněmovno, nyní několik slov o výrobě rostlinné a živočišné. Tato hospodářská odvětví procházejí těžkou krisí. Ceny zemědělských produktů poklesly tak hluboko, že nemůže se naprosto mluviti ani o uhrazení výrobních nákladů. Naši zemědělci jsou jako dělníci na půdě, dělníci sice velmi dobře zaměstnaní, jejich pracovní doba je více než 12 hodin denně, ale bohužel za tuto svoji těžkou práci dostávají mzdu tak nepatrnou, že upadají do dluhů. Mluvil jsem o těchto věcech, které souvisejí s dnešní zemědělskou krisí, v začátku své řeči; chci říci nyní jen tolik, aby se i tyto záležitosti řešily tak, aby mnohé ty akce zvelebovací, které v zemědělství se podnikají a které jsou s ohledem na naši hospodářskou situaci nutné, opřeny byly o pevnou hospodářskou basi.

Slavná sněmovno, jde nám i zde o další zvelebení rostlinné i živočišné produkce, je tu celý veliký program a žádáme jen tolik, aby nám tato práce nebyla znemožňována cenami, které ani zdaleka nekryjí výrobní náklady. Mám na mysli zušlechťovací akce u pšenice, žita, ječmene, ovsa, brambor a lnu. Ministerstvo zemědělství stojí tu před důležitým úkolem, aby šlechtitelské akce byly podle skutečných potřeb hospodářských usměrněny. Máme důležité úkoly i ve výrobě živočišné, všude otevírají se nám nové možnosti a nové cesty hospodářského pokroku, směřujícího k prospěchu celého našeho národního hospodářství. To jsou věci velmi důležité. Můžeme míti různé politické názory, ale konečně musíme uznat a budeme k tomu poměry donuceni, že je pro stát neudržitelné, abychom vyváželi miliardy za zemědělské produkty do ciziny a doma pak vedli nekonečné spory o to, kdo je vinen bídou, která dosavadní hospodářské politiky byla by jistým důsledkem. (Výborně! Tak jest!)

Žádáme tedy nové směrnice v hospodářské politice našeho státu. Zemědělství nemůže býti spokojeno s tendencemi, které se až dosud v této politice uplatňovaly. Vidíme to i v bilanci našeho zahraničního obchodu za rok 1929. Tato bilance ukazuje jasně, že linie našeho zahraničního obchodu jest sestupná a že stojíme tu před problémem velmi vážným, jak totiž čeliti i této krisi, která vrhá svoje stíny na vnitřní náš hospodářský život, jak čeliti krisi, jež ukazuje na nesprávnost method, kterých bylo až dosud používáno.

Musíme si položiti otázku, zdali náš průmysl dovede uhájit za dnešních poměrů aktivitu naší hospodářské bilance. Myslím, že na tuto otázku dává loňská bilance našeho zahraničních obchodu jasnou a přesvědčivou odpověď. Je jisto, že kdyby nezasáhlo do vývoje poměrů naše zemědělství, kdyby toto zemědělství svojí výkonností nezmenšilo dovozy zemědělských produktů do naší republiky, že bychom dnes nemohli mluviti o tom, že naše bilance zahraničního obchodu za loňský rok je aktivní. Letos jsou poměry velmi zlé i po této stránce a mluvíme-li o hospodářské krisi a jejím řešení, musíme jako základní podmínku tohoto řešení žádati rovnoprávnost výroby zemědělské s výrobou průmyslovou, těchto dvou důležitých pilířů naší hospodářské síly a zdatnosti. Jsem přesvědčen, že jenom tehdy bude možné uskutečniti v hospodářských otázkách všechno to, o čem zmínil se pan dr Kramář, když v této debatě rozpočtové mluvil o hospodářských otázkách našeho státu.

Hospodářská aktivita v zahraničním obchodě posuzovala se dosud jedině se stanoviska exportu našeho průmyslu. Tato formulka vykazuje dnes veliké nedostatky, já řeknu otevřeně, že dnes naše zemědělství má dojem, že v nízké ceně svých výrobků je nuceno platiti cizí účty. Žádáme proto, aby zde byl náležitý smysl a pochopení pro rolníka, který má právo, aby vůči němu v tomto státě platily zásady hospodářské a sociální spravedlnosti. (Výborně!)

Slavná sněmovno, není možno v době, vyhražené debatě o státním rozpočtu, vyčerpati všechno, co by v zájmu věci bylo nutno. Omezil jsem se proto pouze na některé poznámky s hlediska praktického zemědělce. Prohlašuji, že budeme hlasovati pro tento rozpočet s přáním, aby byly splněny naše požadavky, které jsou s to upevniti náš hospodářský život a dáti tímto způsobem záruku za udržení aktivity a stability i příštích našich státních rozpočtů. (Výborně! - Potlesk.)