Předseda (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. posl. Křemen. Dávám mu slovo.

Posl. Křemen: Slavná sněmovno! Rozpočet na r. 1930 vykazuje svoji aktivitu a uspokojuje nás po té stránce, že dosáhl své rovnováhy za tak krátký čas od osvobození našeho státu. Bylo by si jen přáti, abychom udrželi tuto jeho stabilitu i do budoucnosti a nezvyšovali žádné vydání, které by předem nemělo zajištěno svoji úhradu.

Pan generální zpravodaj dr Hnídek správně připomněl, že vše záleží na hospodářských poměrech v tomto státě, a proto je nezbytně třeba, aby stát chránil domácí svoji výrobu tak, aby poplatní schopnost domácího obyvatelstva se neoslabila.

Dnes nejhlavnější výroba zemědělská nachází se v tak kritické situaci, že nebylo v našem státu podobné krise v žádném oboru lidské práce. Trpělivost zemědělce je těžce zatěžována a kdyby tak doléhala na jiné vrstvy ve státě, dávno již by zastavena byla výroba, i kdyby tato stávka měla ohroziti celý vývoj státu. Zemědělství naše za svoji poctivou práci, při základech našeho státu obětovanou, si jistě nezaslouží, aby takto bylo přehlíženo.

Cizí zahraniční produkce ubíjí ceny zemědělských výrobků na trhu domácím a odbytem těchto u nás napomáháme státům sousedním, zatím co náš zemědělec je tak vyssáván, že mu nezbude ani, čím by daně zaplatil a koupil své potřeby do domácnosti a hospodářství.

Houževnatá práce, píle a šetrnost, která byla dobrým znakem a charakterem lidu venkovského, mění se dnes v nespokojenost. Ačkoliv doba značně pokročila, není viděti té radostné přípravy k jarnímu setí, neobjednávají se strojená hnojiva v takovém množství, jak by bylo třeba, a neděje se výběr osiva s takovou pečlivostí jako jindy, neboť není po něm poptávky. Nebude pojišťování proti kroupám, poněvadž z jednoho risika jde podnikání zemědělcovo do druhého. Když kroupy nepotlučou, není z čeho zaplatiti vysoké premie pojišťovnám. Opravují se staré stroje, neboť není z čeho nové nahraditi.

Největší bída stíhá horského zemědělce, který má na prodej oves, žito, brambory. Nesetkáte se nikde s poptávkou po těchto plodinách, a jen družstva hospodářská skladují tyto riskantní dnes produkty, které musejí ošetřovati a nakonec se ztrátou nabízeti.

Hospodář nemůže všechen chovný dobytek vykrmiti a na maso prodati. Vykrmí-li však jeden kus či dva a po půl roce je chce prodati, vidí, jak ceny dobytka na trhu poklesly, neboť cizí dobytek jatečný zaplavuje náš domácí trh.

Důsledek takovéhoto hospodaření je zadlužení selských statků a chalup. Peněžní ústavy venkovské půjčují peníze na nemovitosti, což činí milionové obnosy měsíčně pouze v jednom okrese. Jaké jsou vyhlídky do budoucnosti? Nebyl ještě příznivý rok pro hospodářství v republice a nebude ani příští rok. Mrazy bez sněhu osení neprospívají a vláha ze země vysychá. Hromadný útěk z venkova je nezadržitelný a bude míti v zápětí i krisi průmyslu, nezaměstnanost a pasivní bilanci v celém hospodářském životě.

Proto voláme po ochraně našeho zemědělství, žádáme cla na obilí a zvláště na živočišnou produkci, přiměřená našim investicím a zatížení dávek veřejných.

Chceme stabilisaci směrných cen našich produktů tak, aby odpovídaly naší práci a risiku našeho podnikání. (Výborně!)

Je nevyhnutelně nutno zříditi veřejnou nevýdělečnou pojišťovnu proti živelním pohromám a pádu dobytka, aby tak jedno veliké risiko bylo sňato s beder našeho zemědělce. (Výborně!)

Dobré služby koná úrazové pojištění a přáli bychom si, aby rozšířeno bylo na všechny práce v zemědělství, ať již kolem strojů či potahu doma i na poli. Vybírání nedoplatků nedopatřením omeškaných by se však mohlo díti cestou mírnější, na př. dobírkou poštovním příkazem. Děje se však žalobou soudní exekucí, a pro nedoplatek 5 Kč první soudní upomínkou způsobeno bývá poplatníku 50 Kč výloh. Toho by třeba nebylo.

Premie pojišťování nemocenského jsou velmi zatěžující, protože není na ně příjmu. Ceny obilí o 50% poklesly, je třeba o 50% premie snížit. (Tak jest!)

My zemědělci, žijící na venkově, přispíváme svými berněmi na různé podniky státní i humanní ústavy, kterých nemůžeme býti účastni. Doplácíme na státní dráhy, ale máme v naší republice ještě místa, kde se dráha vyhýbá celému kraji a obyvatelé, vzdáleni 20 až 30 km od dráhy, za svého života dráhy ani neviděli.

Tak okres Mladá Vožice 60 roků již volá po stavbě dráhy, jest ochoten jí přinésti všechny oběti, ale dosud nebyl vyslyšen. Takových okresů je velká řada na projektované trati Plzeň-Brno. Tato trať procházela by krajem, který nemá žádného komunikačního spojení a proto bude jen spravedlivo, aby s uskutečnil projekt dráhy, který vzkřísí život těchto krajů. Splavněním Vltavy a výstavbou štěchovických přehrad vrátí se část starého dluhu těmto krajům, které ze své síly a krásy poskytnou i jiným krajům oporu, a proto je nutno, aby s pracemi co nejdříve a opravdově bylo započato.

S malým nákladem by byla provedena dráha z Bechyně do Vltavotýna, která by usnadnila přímé spojení na Prahu přes Tábor, což by mělo veliký význam a nemělo by se proto déle odkládati.

Slavná sněmovno! Když jsem již u těch dopravních otázek, račte mně dovoliti, abych panu ministrovi železnic přednesl naléhavou žádost obce Obrataň, okres Pacov.

R. 1906 až 1907 při stavbě lokální dráhy Jindřichův Hradec-Obratany zřízen byl ve vysokém náspu železnice pouze jeden propustek pro vodní tok. Následkem toho již r. 1907 při povodni ohroženo bylo několik občanů v Obratani jak na životech, tak na majetku, neboť voda vytopila polovinu obce.

Postižení občané zastoupeni obcí žádali o rozšíření dosavadního propustku, eventuelně zřízeni nového. Zemský výbor království Českého s okresním hejtmanstvím v Pelhřimově a okresním výborem v Pacově provedl komisionelní šetření a povolil stavbu nového propustku dne 6. září 1913, čís. 24.943. Od té doby každoročně stavba byla urgována, až roku 1916 zemsky výbor sdělil, že stavbu odkládá na neurčito. R. 1921 byla opět velká povodeň občanům v Obratani utonulo 17 kusů hovězího dobytka. Byla jim slíbena podpora, ale neobdrželi dosud ničeho.

Při této povodni byla zničena stavení, podlahy, i zdivo vybouráno a přes to, že zemsky výbor nařídil zadati práce řemeslníkům, že opravy zaplatí, nedostali postižení ani haléře. Proto apeluji na ministerstvo železnic a žádám, aby potřebné úpravy pro vodní tok v Obratani byly nařízeny a ředitelstvím stát. drah vykonány, aby škody takové, za které správa dráhy je odpovědna, po druhé se státi nemohly.

Zemědělské obyvatelstvo naší republiky přispívá značnou měrou na výstavbu silnic. Bohužel, máme však mnoho obcí na venkově, z nichž občané se dostanou na silnici jednou za rok, když jedou do města. V jiném kraji se však silnice staví a staré asfaltují.

Okresy naše za dnešních poměrů nemohou podnikati stavbu nových silnic, neboť vyrovnávací fondy nepřispívají a chudé okresy svých prostředků nemají.

Okres táborský, benešovský byl letošního roku značně postižen krupobitím. Je proto nutně třeba zahájiti v tomto kraji více veřejných prací státních, aby se obyvatelstvu dostalo tak podpory za práci, která byla bez jeho viny na polích zmařena. Zemědělec nežádá podpory v nezaměstnanosti, nýbrž chce, aby za svoji práci mohl býti živ. Ministerstvo financí žádáme, aby dalo pokyn berním úřadům, aby také poshověly placení daní jako nedoplatků za léta minulá v těch krajích, kde kroupy totálně úrodu rozbily.

Pan ministr nár. obrany v rozpočtovém výboru naznačil ve své řeči, jak pomýšlí ministerstvo na zkrácení služby vojenské. Uvítali bychom toto s povděkem, nebude-li vyžadovati zvýšeného vydání ve státním rozpočtu na práce řemeslné. S mého skromného hlediska kladl bych ještě větší váhu na rozšíření náhradní zálohy. Náhradní zálohu jsme zřídili před dvěma roky, nesplnila však dosud očekávaných výhod. Velmi mnoho matek-vdov, které zůstaly v podniku samotny, marně se dovolávaly loni i letos propuštění svého jediného syna po 3 měsících. Měl-li syn rodiče, ačkoliv byl sám, nebyl vřazen do náhradní zálohy a musil sloužiti 18 měsíců. Pro toho syna bych nežádal úlevy, ale staří rodiče na hospodářství, v řemesle, či obchodě za dnešních poměrů, kdy není náhrady, zaslouží si tohoto ohledu.

Dále bych snažně prosil pana ministra národní obrany, aby dal pokyn příslušným úřadům, aby na hospodáře, syny hospodářů anebo dělníky z hospodářství braly náležitý zřetel při povolávání na vojenská cvičení. Mám za to, že když v lednu takový vojín v záloze zažádá, může býti povolán na měsíc květen a ne na srpen, kdy jsou nejpilnější práce žňové a kdy hospodář musí odcházeti proto, že mu jeho žádost byla zamítnuta.

Slavná sněmovno! Ostatní řečníci z našeho republikánského klubu podrobněji řekli své stanovisko k letošnímu rozpočtu. Doufám pevně, že hned po vyřízení rozpočtu bude přikročeno zde v parlamentě k vyřešení zemědělské krise přijetím příslušných návrhů, které s naší strany vládě byly podány. Proto budeme pro tento rozpočet hlasovati. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání pořadu.

Před ukončením schůze učiním ještě některá presidiální sdělení.

Dovolené dal jsem: dodatečně na schůzi dne 22. února posl. Novému; dodatečně na 22. schůzi dne 22. února, jakož i na dnešní schůzi pp. posl. Babelovi, Čižinské, Baršovi, Gottwaldovi, Haiblickovi, Hadkovi, Hodinové, Hrubému, Juranovi, Kuhnové, Klimentovi, Kubačovi, Novotnému, K. Procházkovi, Rjevajovi, Steinerovi, Vallo; na dnešní schůzi posl. Husnajovi, Chobotovi, Polachovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí mluvili se posl. dr Singer, Stříbrný, Petrovič; dodatečně na dobu od 18. do 22. února posl. Prokeš; od 20. do 24. února posl. Heller.

Došlo oznámení o změně ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněmovního tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Křemena za posl. Bečáka.

Předseda: Mezi schůzí byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněmovního tajemníka dr Mikyška (čte):

230. Vládní návrh zákona, jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými Státy Severoamerickými o naturalisaci.

Předseda: Mezi schůzí byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněmovního tajemníka dr Mikyška (čte):

232. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení senátu (tisk sněm. 228) o vládním návrhu

(tisk sen. 109 a 112) o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka.

Předseda: Posl. Śliwka učinil ve své dnešní řeči projevy ohrožující bezpečnost státu a hrubě urážlivé.

Předsednictvo se usneslo podle §u 9, lit. m) vyloučiti projevy tyto ze zprávy těsnopisecké o dnešní schůzi.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 25. února 1930 v 9 hod. dopol. s

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 80) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930.

2. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1930 (tisk 210).

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk sněmovní 228) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 109 a 112) o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka (tisk 232).

4. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta republiky Československé T. G. Masaryka (tisk 232).

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.