Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. Knirsch. Dávám mu slovo.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! My, němečtí národní socialisté, nemůžeme hlasovati pro žádný z obou vládních návrhů zákonů. Návrh zákona, jímž mají býti zvěčněny zásluhy presidenta Masaryka o stát, žádá, abychom schválili politiku, která znamená pro náš sudetsko-německý národ nejhlubší bezpráví. Počínaje tím, že nám bylo odepřeno právo sebeurčení, až k tomu, že se s námi nakládá jako s bezprávným menšinovým národem, musili jsme si my, sudetští Němci, v letech od založení státu až do dnes dáti líbiti všechno hoře a ponižování, které s tím byly spojeny. Nebudu je jednotlivě vypočítávati, neboť bych musil většinou opakovati vývody váženého pana řečníka přede mnou. I když rádi uznáváme... (Posl. dr Stern [německy]: Tedy také!) - ano, tedy také - že se president Masaryk v posledních letech osobně slovem i písmem snažil naplniti politiku tohoto státu duchem národní smířlivosti a sociálního pokroku, musíme přece konstatovati, že bezpráví spáchané na našem národě trvá i dále, a dosud neučinila vláda žádného opatření, které by základní obrat byť i jen naznačovalo. Pokud bude trvati toto bezpráví, zůstane jméno presidenta a zakladatele státu Masaryka nerozlučně spojeno s tímto bezprávím. Odmítáme tedy, ačkoli si velmi vážíme osobnosti Masarykovy jako člověka a ačkoli jeho úcty hodné stáří vzbuzuje v nás velkou vážnost, z důvodu dějinné pravdy a z našeho chápání národní svobody a rovnoprávnosti účastniti se pocty, která, jako pocta, kterou zamýšlíte, neplatí člověku, nýbrž politikovi a státníkovi.

Návrh zákona o věnování má sice ráz humanní, ale smysl jeho shoduje se s návrhem prvním. Proto jej musíme odmítnouti z týchž důvodů. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen pan posl. Kopecký. Dávám mu slovo.

Posl. Kopecký: Navržený jubilejní zákon o uznání zásluh presidenta republiky T. G. Masaryka prohlašujeme my, zástupci dělnické třídy a pracujícího lidu Československa, za projev, jímž čsl. buržoasie oprávněně uznává veliké zásluhy Masarykovy o své třídní zájmy, o svůj třídní kapitalistický stát. Chápeme plně, že vy, zástupci a političtí služebníci buržoasie, bankéřů, fabrikantů, velkostatkářů a celé té smečky kapitalistických vykořisťovatelů a utlačovatelů chcete vyjádřiti okázale, s nadšením a vděčností uznání zásluh presidenta Masaryka, neboť čsl. buržoasie má všechny příčiny, aby projevila T. G. Masarykovi nejvděčnější uznání za jeho dílo, práci a zásluhy. Nemá však k tomu žádného důvodu třídně uvědomělý proletariát (Výkřiky komunistických poslanců.) a pracující lid, vykořisťovaný, zdeptaný a zotročený tímto státem, a nemají k tomu také žádného důvodu potlačované národnosti, které dvojnásob cítí pouta a útlak. Jestliže služebníci buržoasie, vy, zástupci bankéřů, fabrikantů a velkostatkářů dáváte najevo jubilejní nadšení a vděčnost, připojujete se k okázalým jubilejním hodokvasům a oslavám, pak vězte, že v masách zbídačeného pracujícího lidu, v masách statisíců dělníků, kteří jsou dnes vyhazováni z továren na dlažbu, zbavováni chleba a bloudí zoufalí a hladoví po ulicích, rodí se k jubileu Masarykovu zcela jiné pocity než pocity vděčnosti a nadšení. V masách milionů dělníků a dělnic, kteří jsou dnes v továrnách hnáni k otrocké dřině, kteří pracují omezeně a nosí domů svým rodinám žebrácké výdělky a kteří nevědí dne ani hodiny, kdy budou vyhozeni též na dlažbu a kdy je stihne úděl jejich nezaměstnaných kamarádů, ani v těchto masách nezaměstnaného dělnictva nerodí se k 7. březnu pocity vděčnosti a uznání, ale pocity opačné.

V masách milionů malých zemědělců, kteří dnes v bídě, bez krejcaru, zadluženi až po uši, sevřeni okovem daní, očekávají jako obět agrární krise svůj existenční zánik, své ožebračení, ani v těchto masách venkovských chudáků nerodí se k 7. březnu pocity vděčnosti a nadšení, nýbrž pocity opačné. Ústa dělníků a pracujícího lidu se otvírají k jiným projevům než k projevům nadšení a vděčnosti, otvírají se v této době ke kletbám na režim, za kterého, když dělníci jdou hájiti svůj chléb a bojovati o větší skývu chleba, používá se proti nim četníků, aby do nich stříleli; ke kletbám za režim, za něhož se dělníkům na jejich volání po chlebě a práci odpovídá surovým bitím policejních pendreků; ke kletbám na režim, za něhož je zbídačován zemědělský lid, proletáři hnáni, aby bydleli v děrách a bloudili bez přístřeší po ulicích, ze něhož volně bují a řádí lichvářská drahota a pracující lid je vyhladovován, za něhož je stupňováno daňové vykořisťování, za něhož na podporu nezaměstnaných není haléře, ale jsou miliony, stamiliony a miliardy na reparace a miliardy na militarismus, na přípravu imperialistické války. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy. Viz str. 99 této těsnopisecké zprávy.]

Statisíce dělníků a dělnic, kteří ještě loni měli iluse o státním režimu v Československu a o osobnosti presidenta Masaryka, je dnes vyléčeno z těchto ilusí trpkými zkušenostmi, a budou hleděti jinak na poměry v Československu, jinak budou se dívati na osobnost presidenta Masaryka. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Ano, T. G. Masaryk, tento muž proletářského původu, prokázal buržoasii svým celým životním dílem neocenitelné služby, ať již jako ideolog nebo politik anebo státník. Masaryk prokázal buržoasii velikou službu, když vytvořil ideologii, která byla schopna tak silně a účinně ovlivňovati široké masy maloměšťáctva a která byla schopna dáti směr celému ideologickému životu české buržoasie a českého maloměšťáctva. Masaryk prokázal buržoasii velké služby, když dovedl vnésti i do řad dělnictva svou ideologii, ideologii měšťáckou, ideologii protijedu proti myšlence třídního boje, směs sociálního humanitářství a realistické metodičnosti, ideologii podloženou náboženskými prvky.

Masaryk snažil se prokázati buržoasii velké služby i tím, že se pokusil - ovšem s naprostým nezdarem - o to, aby vyvrátil učení Marxovo a aby místo Marxe dal českému dělnictvu měšťáckou ideologii. Tedy jako ideolog má Masaryk nesporně veliké zásluhy a vykonal veliké dílo pro českou buržoasii.

Největší služby však prokázal Masaryk čsl. buržoasii jako politik. To jsou zásluhy, které čsl. buržoasie nejvýše oceňuje. Masaryk prokázal čsl. buržoasii obrovskou službu, když pod hesly demokracie a předstíráním, že boj čtyřdohodové skupiny imperialistických mocností proti ústředním mocnostem je bojem demokracie s autokracií. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Masaryk má též velké zásluhy o to, že v Československu byla v poválečných letech zradou sociální demokracie a krvavým násilím potlačena revoluční vlna proletářského hnutí, která cloumala slabými základy třídní nadvlády československé buržoasie.

To jsou ty zásluhy, jichž uznání má býti na věčnou pamět vtesáno do mramoru presidentovy sochy v Národním shromáždění. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.]

Masarykův slib sociální spravedlnosti se uskutečnil tak, že zatím co se z malých českých fabrikantů stali trustoví průmysloví magnáti, zatím co z malé Živnobanky stala se mohutná tvrz finanční oligarchie, která ovládá celá průmyslová odvětví a vyssává statisíce dělníků, zatím co česká buržoasie zbohatla a dnes blahobytem, přepychem soutěží s buržoasií velkých států, dotáhlo to dělnictvo v Československu tak daleko, že jen pětina dělníků dostává mzdy nad existenční minimum, a dnes za zostřené hospodářské krise ovšem ani ta pětina. Dělnictvo to dotáhlo tak daleko, že bylo oloupeno o většinu sociálních vymožeností, i o ty sociální vymoženosti, kterých si vydobylo za starého Rakouska, a že život dělníka v Československu stal se životem v džungli kapitalistického vykořisťování, kde nad hladovými dělníky surově sviští kapitalistický karabáč.

Klamem byla washingtonská deklarace, která byla Masarykem vydávána za program budoucího československého státu a která slavnostně slibovala demokracii s plnou občanskou svobodu pracujícímu lidu. Klamem byla Masarykova demokracie. Masarykova republika nestala se státem občanských svobod pro pracující lid, nýbrž státem nejhoršího politického třídního útlaku. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] slib a heslo: Řím musí býti souzen a odsouzen. Klamem byla jeho slova: Hus a Žižka jsou náš živý program, Tábor je náš program. Řím odsouzen nebyl, naopak Masaryk odsuzuje svůj boj proti Římu a proti katolicismu. Slibovaná odluka církve od státu provedena nebyla, církevní majetek konfiskován nebyl. Církev a klerikalismus se naopak v Masarykově republice nejtroufaleji roztáhly, československou kongruou je kněžský pytlík ještě štědřeji plněn než za starého Rakouska. Stav církve a státu byl Benešovým modem vivendi utužen. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Utekl od Husa a husitské tradice, holduje tradici sv. Václava, vynáší katolicism a je dnes váženým členem vatikánské akademie a srdečným gratulantem římskému papeži. [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] staral se od první chvíle svým projektem a fedrováním malodohodové aliance, aby Československo mohlo hráti imperialistickou úlohu. Svou pacifistickou píseň změnil dnes Masaryk na imperialistickou a militaristickou píseň o železe. Zahraniční politika Benešova, politika aktivní účasti Československa na připravovaném válečném tažení proti Sovětskému svazu, toť politika Masarykova. Toť T. G. Masaryk, toť jeho zásluhy, které Československá buržoasie tak vděčně oceňuje, avšak jichž důsledky pracující lid tak bolestně pociťuje. Z rozptýleného závoje ilusí vynořuje se pracujícímu lidu Československa osobnost Masarykova jako osobnost ideového a politického vůdce čsl. buržoasie.

Pracující lid Československa se zbavuje ilusí a osvětluje se mu úloha Masarykova. Pracující lid se léčí z omylu, který kdysi měl, když se domníval, že Masaryk podpisuje snad s odporem protilidové reakční zákony. [Další slova bylá usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Masaryk neodepřel podepsati žádný z protilidových a reakčních zákonů, Masaryk podepsal všechny zákony, kterými se soustavně odbourávala ochrana nájemníků, podepsal zákony o zvyšování spotřebních daní, podepsal zákon o sanování bank, podepsal zákon o zhoršení sociálního pojištění, podepsal zákon o ochraně republiky, zákon o kongrui, o clech, o zrušení volebního práva vojáků atd. (Výkřiky komunistických poslanců.) [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února,1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] Výrazem toho jest i seskupení navrhovatelů zákona o uznání zásluh presidenta Masaryka. Mezi podpisy vidíme vedle podpisů čsl. nár. demokratů podpisy německých soc. demokratů, posl. Pohla, Tauba a Hackenberga. Dokumentární je podpis zvláště německých soc. demokratů, kteří ještě při vstupu do vlády oficielně prohlašovali, že jejich vstup do vlády neznamená změnu jejich principielního stanoviska ke státu, že jdou do vlády jen proto, aby se udrželo jejich úzké společenství s čsl. soc. demokracií. V návrhu lex Masaryk němečtí soc. demokraté slavnostně uznávají, jak se Masaryk zasloužil o stát, který utlačuje proletariát a deptá pracující masy německé národnosti. Loyální pan Taub, Hackenberg a Czech se pilně cvičí, aby mohli svorně s dr Preissem a Heinrichem Schichtem zpívati o jubileu "Kde domov můj" a "Nad Tatrú sa blýska". Politický a ideový vliv Hradu to byl, který rozhodl, že finanční kapitál v Československu svěřil vůdčí úlohu ve svých plánech fašistických Hradu. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] Protihradní křik a protihradní povyk gajdovského tábora nikoho nezmate. Proletariát ví, že jde o rozdělení úloh témuž pánu, čsl. finančnímu kapitálu. Co očekává finanční kapitál od Hradu? Doufá, že se Hradu podaří pomocí jeho vlivu na legionáře, pomocí jeho vlivu na armádu za vedení sociálfašistů, za podpory zfašisovaných měšťáckých stran připraviti půdu pro přechod k fašistické diktatuře.

Předseda (zvon): Upozorňuji vás, pane poslanče, že jste již překročil řečnickou lhůtu.

Posl. Kopecký (pokračuje):... v zájmu potlačení rostoucího revolučního hnutí, v zájmu záchrany kapitalistického systému, který se hroutí pod údery zostřené krise, a v zájmu přípravy imperialistické války, v zájmu účasti Československa na křižáckém tažení, které mezinárodní imperialistická reakce pod vedením římského papeže a za podpory sociálfašistických stran II. internacionály nyní v mezinárodním měřítku proti sovětskému Svazu organisuje. V Československu ukazují se tendence, aby přechod k fašistické diktatuře stal se v Československu podobně jako v Polsku a Rakousku cestou rozšíření pravomoci presidentovy a vybavení presidenta fašistickými, diktatorskými právy po vzoru Rakouska. K podpoření těchto snah ke zvýšení popularity a autority Masarykovy mají sloužiti připravované presidentské oslavy. Má k tomu sloužiti i lex Masaryk, okázalé uznání zásluh presidentových parlamentem. Má k tomu sloužiti i zákon o věnování daru 20 mil. Kč presidentu Masarykovi. Zatím co na podporu nezaměstnaných vláda nemá ani haléře, dává z veřejných peněz, vyždímaných na pracujícím lidu, presidentovi presentem 20 mil. Kč. Víme, nač má býti těchto 20 mil. Kč použito. Víme, že budou dány Sokolům, D. T. J., měšťáckým a sociálfašistickým organisacím, že budou dány na financování fašistického boje proti československému proletariátu. Právě v tom spočívá politický význam předloženého zákona a připravovaných presidentských oslav. [Další věta byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.]

Lex Masaryk má sloužiti k roznícení fašistické a patriotické nálady; právě tak, jako v těchto dnech byl přijat v budapeštském parlamentu lex Horthy, má býti zde přijat lex Masaryk. Má to sloužiti ke zvýšení patriotické nálady mezinárodní buržoasní reakce, ke stupňování snah o vyvolání nálady proti bolševismu, proti komunismu, proti proletářskému třídnímu boji, proti proletářské revoluci, proti sovětskému Svazu.

Do těchto presidentských manifestací se buržoasie pokouší stáhnouti massy pracujícího lidu pompésním uspořádáním presidentských oslav a sociálfašistické strany se snaží vtáhnouti do nich dělnictvo tím, že s průmyslníky vyjednávají, aby 7. březen byl v továrnách dnem svátku, aby se dělnictvo shromáždilo na nádvoří továren a tam na ně bylo působeno oslavnými řečmi o Masarykovi. Také legionáři mobilisují proletářské legie; prostě 7. březen má býti přehlídkou sil buržoasií a sociálfašisty mobilisovaných pro fašistickou diktaturu, pro kapitalistický stát, proti proletářské revoluci, proti sovětskému Svazu.

My však prohlašujeme, že třídně uvědomělý proletariát a zbídačený pracující lid se nedá strhnouti pompésními fašistickými oslavami. Dnes není doba svatováclavských oslav. [Další věty byly usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.] (Souhlas, potlesk a výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan posl. dr Stern. Dávám mu slovo.

Posl. dr Stern [německy]: Domnívám se, že řečník přede mnou dosti jasně a zřetelně vyložil naše stanovisko k tomuto návrhu zákona. Jestliže však přes to mluvím, děje se to proto, abych objasnil stanovisko tak zvaných domnělých zástupců potlačených národů v tomto státě k tomuto slavnostnímu, státně vlasteneckému aktu. Slyšeli jsme dva takové zástupce, zástupce německé strany národní a zástupce národních socialistů, hakenkrajclérů. Co zde prohlásili? Předvedli zde hanebnou, podvodnou komedii, aby zastřeli pravý stav věci, že se účastní této patriotické jednotné fronty k obhájení československého státu utiskovatelů, k přípravě imperialistické války tohoto státu a přípravě fašismu v tomto státě. Pod zdáním kritiky bili zde jen do téhož bubnu jako ostatní, Masaryka chválili a vynášeli. Tenor všeho - ať už ten s tím začal, či onen skončil - byl: Dokonce i my, kteří kritisujeme, kteří jsme úplně nestranní, musíme uznati, kdo je tento Masaryk, přejeme našemu německému národu takového Masaryka, dr Schollich dokonce prohlásil: takového Masaryka a Beneše; rozlišovali mezi osobou Masarykovou a státníkem Masarykem. Chtěli přispěti k tomu, aby českému pracujícímu lidu namluvili, že má proč ctíti Masaryka, kdežto ve skutečnosti s Masarykem může býti spokojena jen buržoasie všech národů. Přicházíte sem a pomáháte vzbuditi mezi československými dělníky tuto ilusi, že jest to jejich stát, že mají tento stát hájiti, že Masaryk jest jejich přítel, humanista atd. To znamená, že nejnebezpečnějším a nejrafinovanějším způsobem pomáháte buržoasii proti pracujícím lidem, poněvadž sami, právě tak jako buržoasie jiných národů máte strach před blížící se proletářskou revolucí a poněvadž zde pomáháte zhoršovati národní potlačení a hájiti kapitalistický systém proti blížící se proletářské revoluci. Co jste zde prohlásili.... (Posl. Krebs [německy]: Vy se budete třásti před dělníky! - Různé výkřiky.) To věřím, že se rozčilujete.... (Posl. Krebs [německy]: Dělníci s vámi zatočí, podvodníci!) To věřím, že se rozčilujete, odhaluje-li člověk váš podvod na pracujících lidech, nehodí se vám, ukazujeme-li pracujícím masám německého lidu, jak jej zrazujete i národně v zájmu kapitalistického potlačování. (Potlesk komunistických poslanců.)

To platí o těchto zástupcích všech národů, všech občanských stran a zvláště bych zde důrazně uvedl jednu občanskou stranu, německé sociál-fašisty; oni také podepsali tento návrh, v němž se praví, že Masaryk má býti ctěn, poněvadž se zasloužil o tento stát. To znamená otevřené přiznání k této politice potlačování a vykořisťování v tomto státě a k tomuto kapitalistickému státu potlačování a vykořisťování samotnému. Sociálfašisté dělali jako všichni ostatní vždy státotvornou, dělníkům nepřátelskou, kontrarevoluční politiku, ale dnes po prvé zcela otevřeně prohlásili: Jsme pro tento stát. Co to znamená? To znamená, že zde, jak již řečník přede mnou konstatoval, děje se právě totéž, jako nyní za hranicemi v Maďarsku. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Hraje se zde komedie a činí se pokus vzbuditi takovou jednotnou vlasteneckou náladu, jaké potřebujete, abyste oklamali pracující lidi o stavu jejich bídy, o vražedných činech, na nich páchaných, abyste připravili fašistický převrat, v jehož čele stojí Masaryk, abyste vzbudili náladu, jaké jest třeba, chcete-li vésti masy lidu do imperialistické války a do války proti sovětskému Rusku. O tom pracují němečtí sociál-fašisté tentokráte docela otevřeně. V Maďarsku dělají to poněkud zastřeně, ale dělají to také, kde Horthy jest tak ctěn a každý dělník ví, co Horthy jest. Přímo si to tito sociálfašisté tam v Maďarsku netroufají. Co dělají sociálfašisté v Maďarsku? (Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. dr Stern (pokračuje): Vzdalují se slavnostní schůze, aby nebyl rušen dojem jednomyslnosti celého národa. Na jedné straně nechtějí se docela otevřeně postaviti za Horthyho a ovšem ještě méně proti němu vystoupiti a tento vlastenecký projev rušiti. Horthyho Maďarsko potřebuje takového projevu a i fašistické Československo, Masarykovo Československo, potřebuje takového projevu, potřebují ho proti sobě pro válku, kterou spolu připravují, ale především oba státy pro válku, kterou připravují proti vlasti pracujících lidí, proti sovětskému Rusku. (Posl. Horpynka [německy]: Pracoval jste již někdy něco v životě? - Veselost. - Výkřiky komunistických poslanců.) Sociálfašisté účastní se všude tohoto ohromného zločinu a odhalují se tím úplně jako špinaví a bídní agenti kapitalismu a imperialismu, jako nejnebezpečnější průkopníci kapitalistické fronty [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy. Viz str. 99 této těsnopisecké zprávy.] O tom pracujete, abyste dvojnásob dělníky klamali, abyste je klamali jako pracující lidi a také jako národně potlačované občany. Oslavujete muže [Další slova byla usnesením předsednictva posl. sněmovny ze dne 21. února 1930 podle §u 9, lit m) jedn. řádu vyloučena z těsnopisecké zprávy.] (Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Pane poslanče, volám vás za vaše urážlivé výroky k pořádku.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního p. posl. dr Mičurovi.

Zpravodaj posl. dr Mičura: Slávna snemovňa! Ako som už uviedol, zásluhy T. G. Masaryka sú všeobecne známé a uznávané. Len ten ich nevidí, kto ich videť nechce alebo koho nenávisť nesmierna vedie voči tomuto štátu a voči tomu, že tento štát je demokratický, že tento štát sa vedie v demokratickom duchu, že sa vedie k lepšej budúcnosti a k ďalšiemu rozkvetu. Odmietam preto všetky útoky predrečníkove, ktorými sa chcel dotknúť jednak vznešenej osoby nášho prezidenta, jednak nášho demokratického štátu.

Nepúšťam sa do polemiky, lebo by som mohol spáchať neúctu voči tomuto sboru, ale jednoducho odmietam všetky tie útoky, ktoré jednak voči vznešenej osobe prezidentovej jednak voči tomuto štátu nedôstojným spôsobom tu boly uvedené.

Nemôžem inak, než doporúčať slávnej snemovni, aby návrh zákona prijala tak, ako sa na ňom usniesol ústavne-právny výbor. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování. Sněmovna je schopna se usnášeti.

Pp. poslanci Kopecký a soudr. podali mně podle §u 47 jedn. řádu návrh, a by se přes osnovu přešlo k dennímu pořadu. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Kdo souhlasí s tímto návrhem pp. posl. Kopeckého a soudr., aby se přes osnovu přešlo k dennímu pořadu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh je zamítnut. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Budeme nyní hlasovati o osnově samé.

Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Ježto není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není. (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění doporučeném panem zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém. (Hlučný potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.

Druhé čtení provedeme při vyřizování následujícího odstavce, bude-li osnově této přiznáno zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu. (Výkřiky komunistických poslanců. - Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

3. Návrh, aby řízením zkráceným podle §u 55 jedn. řádu projednána byla osnova zákona o zásluhách T. G. Masaryka (tisk 214).

Návrh na zkrácené projednávání této osnovy činím z toho důvodu, aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta, která normálně má uplynouti mezi prvým a druhým čtením, za tím účelem, aby mohla býti osnova tato ihned dodána senátu a jím projednána přede dnem 80. narozenin pana presidenta.

Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované osnově přiznáno bylo zkrácené řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím návrh můj jest přijat.

Přistoupíme tedy ihned ke druhému čtení uvedené osnovy.

Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona o zásluhách T. G. Masaryka (tisk 214).

Zpravodajem výboru ústavně-právního jest p. posl. dr Mičura.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Mičura: Nie sú.

Předseda: Změn textových není.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Hlučný potlesk. - Poslanci a ministři povstávají. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce, jímž jest:

4. Doplňovací volba náhradníka Volebního soudu.

V 16. schůzi sněmovny dne 17. února t. r. vykonali jsme volbu přísedících a jejich náhradníků ve volebním soudu až na volbu náhradníka za přísedícího dr Kadaráse, kterou vykonáme nyní.

Pan posl. Hlinka a druzi navrhují, aby pro tuto funkci zvolen byl pan JUDr Gustav Mazanec, advokát v Praze XVI., Na Šumavě 1461, jenž vyhovuje podmínkám stanoveným v zákoně č. 145 z r. 1924.

Nebude-li námitek, vykonáme volbu tuto aklamací. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí, aby JUDr Gustav Mazanec zvolen byl jako náhradník přísedícího volebního soudu dr Kadaráse, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dr Mazanec jest tedy zvolen náhradníkem volebního soudu.

Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.

Nyní budeme opět pokračovati v podrobné rozpravě o státním rozpočtu a finančním zákoně pro rok 1930, a to o prvé části politické. (Nepokoj. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Prosím o klid.