Dále měl bych k panu ministrovi financí vroucí prosbu, aby v sestavování rozpočtu státní správy učinil přece již jednou konec, nechci říci nespravedlnosti, nýbrž nepochopení, aby ministerstvu obchodu nevykazoval takovou úlohu popelky, jak se to stalo při subvencích jednotlivým odvětvím ministerstva obchodu. Ministerstvo obchodu jako representant obchodu, průmyslu a živností, musilo by přece podle stupně poplatnosti a příspěvků na veškeré veřejné dávky dostati podstatně jinou podporu. Ale vidíme právě opak. U tohoto ministerstva vidíme pronikavé snižování nejprostších nutností. Jest přece neslýchané, jestliže se odhodláte částku 3·5 milionů na podporu snížiti na 2·8 milionů Kč, pouhých 500.000 Kč, zařazených na podporování obchodu, snížiti na 300.000 Kč a když snižujete podporu na živnosti a dokonce i na věcné výdaje. Podpora živnost byla snížena o 1,000.000 Kč a pak učiněno gesto a obuvníkům dána subvence 2 miliony Kč, ve skutečnosti dostali tím pouze milion Kč. Pánové! Vyjádřeme skutečný stav věcí přece také číslicemi! Naprosto nepochopitelné však jest, jestliže jste se odhodlali snížiti položku na podporu cizineckého, turistického a lázeňského ruchu ze 2 milionů na 1,800.000. Svědčí to, pánové, o tom, že nechápete věci, neboť cizinecký ruch znamená dnes v platební bilanci asi 1 miliardu Kč.

Mluvím-li právě o jedné miliardě, doplnil bych věc a řekl, že kapitola daňové nedoplatky vypadá poněkud jinak. Dá-li si člověk práci a sečte-li úroky z prodlení, jimiž byly dosud zatíženy daňové nedoplatky a které obyvatelstvo zaplatilo, přicházíme k číslici asi jedné miliardy, kterou obyvatelstvo již zaplatilo za dlužné daně. Jest to velmi krásné zúročení, které stát dostává, jestliže za těchto několik let daňových nedoplatků dostal jednu miliardu. Tu nemáte příčiny mluviti tak příkře a tak zbytečně příkře kritisovati, když se mluví o této kapitole.

Řekl bych také, že bych spatřoval podstatné ulehčení pro celé hospodářství v lepší dotaci na soudnictví. Neboť co má hospodářství z toho, dostane-li se dlužník do vyrovnání nebo do konkursu? Pravidelně mohl by věřitel při rychlejším provádění soudnictví dostati většinou 100% své pohledávky za dodané dodávky. Jest to kapitola, které se přikládá příliš malý význam, která jest však velmi závažná a musí dojíti pozornosti právě tak, jako sjednání vhodných smluv o právní pomoci s jinými státy, poněvadž právě nedostatek takovýchto smluv jest těžkou překážkou pro hospodářství. Musíte se také odhodlati, abyste dnes věnovali pozornost podporování živností po stránce hospodářské a kulturně politické mnohem pokrokověji a abyste u ministerstva obchodu po této stránce konečně zjednali nápravu.

Jednou z nejhorších kapitol jest skupina III. "Samosprávné svazky"; a zde opakuji větu, kterou jsem zde pronesl na počátku, že rovnováha ve státním rozpočtu jest vykupována na vrub rovnováhy samosprávných svazků, obcí, okresů a zemí. Bohužel ve výkladu pana ministra financí mluví se jen o prozatímní podpoře obcí a zemí v tom smyslu, že chce opatřiti 100,000.000, které scházejí obcím, a 100,000.000, které scházejí zemím, kdežto na druhé straně nevyjadřuje se ještě jasně o definitivní konstrukci zákona o obecních financích a jen prohlašuje, že ho nebude moci vybudovati na spotřebních a obchodových daních, poněvadž by byl ohrožen celek, neboť má v úmyslu je zrušiti. Já bych však v souvislosti se svými vývody ve výboru naléhavě upozornil parlament na úpravu zákona o obecních financích a přibližujeme se pravděpodobně potřebě, konstatujeme-li, že asi šestina obcí nebo v Čechách jedna osmina obcí - tedy z 8000 obcí 1000 - zůstalo odkázáno na vyrovnávací fond. Pokud jde o tyto obce, musíme však také dojíti k tomu, že se jim musí dáti nejprostší potřeby k likvidaci, nikoliv aby jejich rozpočty přezkoumané zemskými výbory byly seškrtány na pětinu nebo šestinu a aby se jim z vyrovnávacího fondu na to vše dalo celkem jen asi 50% oné částky. Tím jsou všechny samosprávné svazky ohroženy a státu musilo by velmi mnoho záležeti na tom, aby konečně jednou po této stránce aspoň z části obnovil výsost samosprávných svazků a přikázal jim trvalé zdroje příjmů, jichž potřebují. Prohlašuji docela otevřeně, že jsem naprostým odpůrcem obnovení přirážkové svobody, že však na druhé straně pokládám za nezbytně nutné, aby stát dal samosprávným svazkům tolik peněz, kolik potřebují na své potřeby a na zúročení a amortisaci dluhů.

A tu přicházíme opět ke kapitole reorganisace úvěrnictví veřejných svazů, poněvadž se tím bude zabývati také ministerstvo financí, aby vyprostilo obce z drahých, krátkodobých závazků.

Ještě několik slov o dluzích. Mluvíme-li o dluzích, musíme bez výhrady uznati v této věci politiku pana ministra financí. Politika pana ministra financí směřuje k tomu, aby nebyly uzavírány nové zápůjčky, a na druhé straně po celý rok se staral, aby se reserv, tedy rozdílu mezi závěrečným účtem a rozpočtem, použilo hlavně k umoření a zúročení státního dluhu a prosím vás, abyste z toho nevyvozovali klamný závěr; a tu musím na ochranu pana ministra financí konstatovati, že se tohoto rozdílu mezi závěrečným účtem a rozpočtem použilo hlavně v tom směru, že vlastní překročení rozpočtu veřejné správy v porovnání se závěrečným účtem jest vlastně nepatrné. V této souvislosti by se vlastně již patřilo, aby do nynějšího rozpočtu byla zařazena částka reparací podle ujednání v Haagu, poněvadž jest číselně zjištěna, a na druhé straně ukázal by se docela jiný obraz, než když se v této věci poukazuje opět na reservy, nebo když budete musiti tuto částku odníti položce, které sami používáte pro reparace.

V této souvislosti musím si jako německý poslanec dovoliti otázku, v čí jménu mluvil pan ministr financí dr Engliš ve svém výkladu dne 14. t. m., mluvě o válečných půjčkách. Pan ministr financí Engliš docela jasně prohlásil, že tato kapitola jest uzavřena. Tu si musím dovoliti otázku: Prohlásil to jako ministr financí nebo jménem vlády? Domnívám se, že pan ministr financí neměl k tomu práva, že se o tom může vysloviti jen vláda v nynějším svém politickém složení, bude-li v té věci vyzvána. Nemohu věřiti, že tato kapitola jest definitivně uzavřena. Vidíte-li rádi, že z reparací byla škrtnuta ohromná částka, bylo by bývalo pro stát nejnepříjemnější, kdyby se bylo v Haagu řeklo, že číslice reparací jsou pro Československo uzavřeny. Jestliže se to však nestalo, musíte přistoupiti také s pochopením k řešení pupilárně jistých závazků. Bývalý ministr financí dr Rašín prohlásil: "Kdybych jistě věděl, kolik zaplatíme na reparacích, zaplatil bych hned válečné půjčky ze 100%." Jsem ochoten přivésti vám na to svědky. Poněvadž máte v takové úctě jeho památku, splňte také Rašínův slib, když se dostavily předpoklady pro jeho splnění. (Souhlas.)

Ke konci chci se dotknouti otázky národní. Řekl bych toto. Nedávno četl jsem ve vládním časopisu "Prager Abendblatt" ze dne 20. ledna článek o druhém Švýcarsku, v němž se praví: "Ve státě žije především 3milionový kmen našich Němců. Kdyby tento kmen zůstal neuspokojen, nebylo by lze naprosto tvrditi, že veškeré obyvatelstvo této republiky, že hlavní jeho národní složky za státem stojí a k němu se hlásí." Používám toho, abych konečně jednou vyslovil se jasně pro doma i pro cizinu, že se německé strany neúčastnily vlády, poněvadž Němci v tomto státě jsou uspokojeni, nýbrž že se jí účastní, aby ze své spolupráce, ze svého loyálního chování k úkolům státu mohli pro sebe vyvoditi právo na stejné nakládání. Velectěné dámy a pánové, promiňte mi velmi upřímné slovo. Pokládám za vyloučeno, aby vyzkoušená spolupráce Němců, která se, vydaná přes 4 roky nejhorším zkouškám, osvědčila, aby tato spolupráce snesla, aby na druhé straně vládly neomezeně dále vedlejší vlády: Prohlašuji vám, byl jsem ohromen řečí kol. Hodiny v rozpočtovém výboru, který konstatoval, že zatím co se tvořila vláda, ministr vedlejší vlády, odborový přednosta Mlčoch, povolil 148 menšinových škol. Pánové, tvrdím, že zde lze se rozhodnouti jen jedním směrem. Buďto chcete loyální, upřímnou a účinnou spolupráci Němců a musíte se pro to rozhodnouti, anebo chcete dále vládnouti systémem vedlejších vlád. (Posl. Knirsch [německy]: Pak musí přestati německá spolupráce!) Pak musí přestati německá spolupráce. To jest správné, kolego Knirschi, stojíme oba na stanovisku, že chceme nejdříve učiniti úplný pokus upřímné spolupráce v tomto státě. Byl bych rád, kolego Knirschi, kdybys také ty byl již v kruhu aktivního pokusu positivní loyální spolupráce. Tvrdím však, že práce Němců jest poměry, tak jak jsou ve skutečnosti za kulisami, neobyčejně ztěžována, ne-li na konec úplně ohrožena.

Proto prohlašuji na konec svých vývodů: Oba národy, právě tak jako Maďaři a ostatní menšiny, oba národy, konkretně řečeno český národ a 3 1/2 milionů Němců, jsou jako národy zralé k vyrovnání, jsou k tomu způsobilé a ochotné. Ale česká politika to musí také dovolit. Doba revoluce minula a metod revolučních názorů a psychos nelze trvale používati ve stadiích evoluce. Musíte jíti s duchem času a tu vám doporučuji toto: V nejbližších dnech slaví president Masaryk 80leté narozeniny. Tento člověk, který byl svému národu vůdcem a osvoboditelem, postupem času správně seznal, že nelze revolučních metod používati pro dobu evoluce, pro ochotu ke smířlivé práci. Pro českou politiku bude rozhodující poznání, aby váš president, jehož si tak vysoce vážíte, a který z Čechů jest jedině oprávněn požívati důvěry Němců, byl slyšen, abyste jeho názory uskutečnili. V této naději k vám volám: Jsme ochotni upřímně a loyálně spolupracovati. Pánové s české strany, prohlašuji vám, budeme hlasovati pro rozpočet, ale na druhé straně budeme také pokračovati ve své snaze, abychom ve smyslu přán kol. Knirsche nejbližší rozpočet změnili. Čechům dávám však na uváženou: Konstatuje-li se, že jest ochota k spolupráci, musíte býti také vy ochotni uvésti ve skutek dobrou vůli. V tomto očekávání jsme se odhodlali k upřímné a loyální spolupráci. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Dále má slovo p. posl. dr Mičura.

Posl. dr Mičura: Slávna snemovňa! Zasahujúc do rozpočtovej debaty, vedle mňa úprimná snaha poukázať na tie zjavy verejného života, ktorých náprava - tak s hľadiska Slovenska ako i celoštátneho - priamo podmieňuje kýžené ozdravenie celkových pomerov na Slovensku.

Tak ako už v minulosti, pri rozoberaní pomerov Slovenska k štátnemu rozpočtu znova ovláda mňa presvedčenie, že menovite my, slovenskí poslanci vládnych strán, ktorých v prvom rade viaže etika zodpovednosti v oči životným potrebám Slovenska, musíme všetky potreby, ktoré čakajú nápravy, nielen správne a na plné oči vidieť, ale musíme sa aj nebojácne zasadiť za ich vecné obhájenie. Musíme odstrániť alebo aspoň na minimum snížiť existenčnú pôdu pod nohama tých, ktorí svoje rozvratné zámery živia z nespokojnosti a ktorí každú vadu, každý nedostatok zneužívajú ako zbrane proti republike. Bohužiaľ, v tomto smere je ešte dosť mohútny ten prúd, ktorý zaplavuje Slovensko. Proti tomu prúdu staviame sa v zápas. Chceme ho jednoducho spraviť postupným odstraňovaním všetkých krívd a všetkých chýb. V tejto vždy úprimnej snahe tkvie náš štátotvorný, aktivistický program. V mojom zásahu do rozpočtovej debaty poukázať chcem na to, v čom potrebám Slovenska nedostáva sa plného pochopenia a kde sú tie pálčivé rany, ktoré treba neodkladne hojiť.

Ten fakt, že dve tretiny parlamentárnych zástupcov Slovenska ku dnešnej vláde nachodia sa v pomere opozičnom, treba ľutovať ako rozhodnej ujmy Slovenska, nakoľko tým umenšuje sa vliv Slovenska na spoluvládnutie a spolurozhodovanie. A do ohľadu berúc tento fakt, bolo by chybou a bolo by robením pohodlnej ale osudnej pštrosej politiky, keby sme sa jednostranne uchláchoľovali tým, že jestvujúca nespokojnosť Slovenska vyplýva len zo štvaníc, z opozičnej nálady alebo z t. zv. prehnaného požadovačstva, ktoré v našej počiatočnej demokracii zachvátilo massy.

Nespokojnosť Slovenska a sťažnosti slovenského ľudu majú aj svoje skutočné a vážné pramene. Ich daný stav tvorený je hlavne z dvoch súčiastok: stará, z minulosti zdedená bieda, poťažne jej zostatky, sú jednou súčiastkou, a druhou sú tie prehmaty a chyby, ktorých sa - bohužiaľ - v pomere k životným záujmom Slovenska často nevedel ubrániť ani nový režím.

Prv ale, nežli pokúsim sa poukázať na nedostatky a chyby obšírnejšie, a to tak, ako konkrétne javia sa pri jednotlivých oboroch nášho štátneho života, vyzdvihnúť musím ten známy a ničím nezatieniteľný fakt, že Slovensko odo dňa svojej slobody, od tej šťastnej chvíle, čo stalo sa štátoprávne nerozbornou súčiastkou demokratickej republiky Československej, vstalo tak rečeno skutočne z mrtvých, uniklo raz na vždy otrockou minulosťou hroziacemu mu nebezpečiu národnej záhuby a žije životom novým, každým smerom tvorive zahájeným a zveľaďovaným.

V tomto ohľade dosiaľ učinené kroky i čo do budúcnosti opravňujú nás k plnej nádeji zdravého napredovania. Obnovujeme sa dnes vo svojej národnej síle potešiteľne a cestou československej súčinnosti a spolupatričnosti zabezpečujeme si trvalé miesto v rodine kultúrnych národov. Za tento, opakujem, ničím oceniteľný dejinný fakt našej republike a pomáhajúcim nám bratom Čechom sme zaviazaní a vďační. Preto je a ostane naším hlavným heslom: Všetko za našu republiku! Tento veľký záujem sledujú moje konkrétné poznámky, ktoré k jednotlivým čiastkam rozpočtu dovoľujem si uviesť tak, ako nasledujú.

Slávna snemovňa! Preliminovaný rozpočet pre r. 1930 je aktívny, to znamená, že príjmy plne kryjú predpokladané výdavky, ba je tu dokonca prebytok 52,900.000 Kč. Je to potešiteľným zjavom, že konsolidácia štátneho hospodárstva už natoľko pokročila, že rovnováha medzi príjmami a výdavkami je zaistená, že nerobíme ďalšie dlžoby, že výdaje sú ustálené, a to všetko bez cudzej finančnej pomoci.

Je tu však jedna okolnosť, ktorá neuspokojuje. Tá, že z preliminovaných príjmov ministerstva financií v čiastke 7.420·6 mil. Kč na priame dane pripadá len 1.597,486.000 Kč, na ostatné príjmy, teda dane spotrebné, clá, dane obchodové a monopoly 5.809,613.100 Kč. Hlavným zdrojom štátnych príjmov sú teda dane spotrebné, ktoré v prvom rade zaťažujú konzumentov (spotrebiteľov) a ktoré zvlášť ťaživé sú pre robotníctvo a malého človeka vôbec.

Bude vzácnou úlohou budúcej daňovej politiky snížiť daňové bremená drobných živnostníkov, obchodníkov, zemedelcov, ďalej, aby ešte viac priblížila sa ku zásade, že má postihovať len skutočné zisky a nesmie siahať na základné imanie - aby teda viac postihovala zárobkové podniky účastinárske, zárobkové poisťovne, bankové a úverné podniky atď. (Předsednictví převzal místopředseda dr Lukavský.)

Držím za potrebné previesť niektoré zmeny v prospech poplatníkov aj u srážkovej dane dôchodkovej a žiadam ministerstvo financií, aby ustálilo jednotnú prax pri rôznom výklade vymerovacích úradov ohľadom pojmu príslušníkov rodiny v §e 20, odst. 4. zákona o priamych daniach.

Minulého roku s tohoto miesta upozornil som ministerstvo financií, že u triednej domovej dane naráža na pochopiteľný odpor postup berných úradov na Slovensku pri oceňovaní chatrných budov a pri ustálení svetlosti a veľkosti kuchýň a komôr. Uviedol som prípady z obce Maríkovej, okres Považská Bystrica. Upozorňujem znova na túto okolnosť, lebo táto daň dolieha na tých najchudobnejších.

Slávna snemovňa! Treba vážne rozmýšľať o kritickom položení hospodárstiev našej samosprávy - o potrebe šanovania financií krajín, okresov a obcí. Samosprávné sväzky participujú väčšinou na svojích prídeloch podľa vykonaných daňových platieb. Ako schádzajú sa tieto platy? To posúďme len podľa horentnej výšky daňových nedoplatkov.

Nedoplatky na daniach koncom r. 1928, ktoré berú sa buď celkom alebo čiastočne, čiže základne prirážok boly nasledujúce:

Obnosy tedy privysoké. Podľa štatistiky pre rok 1926 (zprávy štát. úradu štatistického z X. mesiaca 1929) prirážkové procento činí:

Z priemeru pripadalo na Slovensku: 115% na prirážky župné, 2% na prirážky okresné, 184% na prirážky obecné.

Prirážková slovenská základňa z r. 1926 štatisticky zistená činila: k dani triednej povinnej 1,550.095 Kč, k dani triednej ideálnej 19.051 Kč, a k dani činžovej povinnej 14,937.094 Kč, k dani činžovej ideálnej 942.370 Kč, k dani z pozemkov a lesov 838.266 Kč, k dani pozemkovej z ostatnej pôdy 7,601.249 Kč, k dani všeobecnej zárobkovej 9,971.021 Kč, k dani zvláštnej zárobkovej 8,215.476 Kč, k dani rentovej 414.179 Kč, k tomu k dani banskej, ktorá bola len v niekoľko okresoch vyrubovaná, súhrnom 44,643.820 Kč.

Slovensko podľa ostatného sčítania ľudu r. 1921 má 3467 obcí a 2,997.048 obyvateľov. Na jedného obyvateľa pripadlo zaťaženie z prirážkovej základne 14 Kč 90 h.

Na prirážkach župných predpísané bolo 51,459.503 Kč, na prirážkach okresných 1,030.360 Kč, na prirážkach obecných vyrubilo sa 82,161.834 Kč, súhrnom 134,651.697 Kč, k dani banskej zvlášť 555.599. Kč Na jedného obyvateľa pripadá priemerne prirážkového zaťaženia 44 Kč 93 h.

Neskoré vyrubovanie, nekvalitné vyrubovanie a oneskorené vymáhanie a inkasovanie týchto daní pôsobí samospráve nesmierné ťažkosti a v súvislosti s limitovaním prirážok - zákonná limes zásadne 470%, maximum pre zeme 160%, pre okresy 110%, pre obce 200% - znemožňuje samospráve plniť v plnej miere úkoly jej sverené.

V mojej reči poukážem na to, čo všetko Slovensko má doháňať v najrôznejších oboroch rozvoja hospodárskeho i kultúrneho a preto volám po účinnej náprave! Preliminovaný podiel samosprávnych sväzkov a fondov na štátnych daniach, dávkach a poplatkoch robí pre celú republiku sumárne 1.476,534.500 Kč, proti roku 1929 o 192·3 mil. viac, po vylúčení podielu na silničnom fonde obnos 1.339,534.500 Kč. Z toho na Slovensko pripadá len 60,915.000 Kč. Kdeže môže tento obnos stačiť potrebe Slovenska?

Pán minister financií dr Engliš sťažoval si vo svojom expozé k štátnemu rozpočtu na malý výnos dôchodkovej dane a ohlásil akciu k zvýšeniu bernej morálky. Nedávné porady s predstaviteľmi zemských finančných úradov ukazujú, že na tomto pláne programove sa postupuje. Naša verejnosť mala možnosť dozvedieť sa, že aj u nás najdú sa ľudia, ktorí podvodným spôsobom vyťahujú sa zo svojích povinností ku štátu, ale predsa prekvapená bola sdelením p. ministra, že práve silní a veľkí poplatníci takmer massove zkracujú štát na daniach, kým drobní poplatníci: úradníctvo, robotníctvo a živnostníctvo do haliera odvádza štátu čo mu prislúcha. Vítame preto rozhodnutie a prípravy p. ministra, lebo vieme, že ich cieľom je postarať sa o spravodlivé vyrubovanie a vymáhanie daňí. Varujeme však pred ukvapenosťou.

Je to treba najmä pri finančnej správe, ktorá vo svojej úradnej svedomitosti a horlivosti zabieha často do extrémov a na pomýlené cesty. My totiž sa bojíme - otvorene to priznám - aby táto v zásade rozhodne dobra akcia pri prevádzaní neobrátila sa v pravý opak a aby na koniec nedoplatili na ňu zasa tí malí poctiví ľudia a boli takto dvakrát bití, kým tí veľkí a šikovní ešte by na tom aj zarobili. Náš slovenský podomný obchodník, prv než začne svoj obchod prevádzať, musí dokázať, že paušál dane zaplatil. Môže sa teda aj od veľkopodnikateľa požadovať, aby z daňovej povinnosti sa nevyťahoval.

Prosil by som tiež, aby berné a finančné úrady vôbec v každom poplatníkovi nevidely daňového podvodníka, ktorý do lajstrov pravidelne len polovicu pravdy napíše, a nepokladaly preto za svoju povinnosť všetko o 100% zvyšovať. Takým spôsobom berná morálka sa nepodporuje.

Žiadam pána ministra financií, aby pristúpil k uskutočneniu svojho plánu o postupnom odstraňovaní a snižovaní daní hospodársky a sociálne ťaživých. Myslím, že môžeme čakať návrh nového zákona o dani z obratu a návrh na zrušenie dane prepychovej - a paušalovanie dane z obratu u prvovýroby.

S ľútosťou musím konstatovať, že rozpočet ministerstva obchodu v tomto roku je o cca 900.000 Kč nižší, ako v roku minulom. Snížené sú položky na zveľaďovanie priemyslu a živností, ohrožená je možnosť správneho subvencovania. Kdeže je možno s obnosom 2·8 milionu Kč pristúpiť k splneniu už toľko opätovných žiadostí Slovenska, aby sanoval sa zvolenský, liptovský a liptovsko-sväto-mikulášsky priemysel? Dnes hovorí sa o všeobecnej krízi živnostenského podnikania, o potrebe zvýšenej pečlivosti štátu o stredný stav živnostenskoobchodnícky, pri tom však na miesto zvýšenia snižujú sa potrebné ku tomu prostriedky. Pán minister obchodu bezprostredne po svojom nastúpení vo vianočnom prejave v "Národnej "Politike" prisľúbil, že ministerstvo obchodu hodlá - vo väčšej miere ako doteraz všímať si potrieb živnostníctva a obchodníctva, teda zavádzať zdravšiu živnostenskú politiku. Vítame tento jeho krok, ale žiadame, aby najmä slovenským pomerom venoval čo najviac pozornosti a pečlivosti. Súhlasíme s jeho názorom, že pre veľké veci nesmie sa zabúdať na malých živnostníkov.

Po katastrofálnej krízi obuvníckeho priemyslu ohlašuje sa kríza krajčírskych živností, a to následkom rastúcej konkurencie veľkých konfekčných závodov. Ponosujú sa mlynári, kováči, a dnes-zajtra pristúpia k ním všetky stavebné živnosti, lebo očakáva sa veľký úpadok stavebného ruchu. Zemedelská kríza má za následok zničenie kúpnej sily vonkova, má za následok neutešené pomery štátneho a verejného úradníctva vôbec a má zhubné následky aj pre robotníctvo, lebo následkom vzrastu nezamestnaných tieto triedy nútené sú k obmedzeniu nákupov a výsledok toho je: štagnácia v obchode. Vlna konkurzov a nútených vyrovnaní pohltila už stá a stá statočných a poctivých obchodníkov. Vzpomínam tu aj oprávnenej požiadavky slovenských podomných obchodníkov, ktorí dnes tak rečeno na každom kroku sú sekírovaní a šikanovaní a znemožňuje sa im čestná výživa. Malo by byť vydané ďalšie prevádzajúce nariadenie k zákonu o podomných obchodníkoch, ktoré doplnilo by do pôvodného soznamu aj ďalšie obce, na pr. Nosice n. V., ktoré odkázané sú na podomný obchod. V tomto nariadení mal by byť rozšírený soznam predmetov, s ktorými podomní obchodníci smú obchodovať. Pri zjednaní obchodných smlúv nech nezabúda sa na otvorenie ciest naším podomným obchodníkom (drotárom) do cudziny. Proti Bosniakom použiť treba prostriedkov súcich po ruke. Náš Sväz podomných obchodníkov pre Slovensko v Košeckom Rovnom podal ministerstvu obchodu v tomto smere svoje návrhy a ja žiadam pána ministra obchodu, aby konečne pristúpil ku riešeniu tejto otázky. To, čo ministerstvo obchodu v tomto smere posledné 4 roky vykonalo, je nutno označiť ako hriešnu nedbalosť.

Nech s urýchlením vypracovaný je nový živnostenský zákon, ktorý zaistí živnostníctvu potrebnej ochrany, hlavne vybudovaním preukazu spôsobilosti, rozšírením právomoci živnostenského spoločenstva a znemožnením fušerstva. Náš Sväz čsl. ľudových obchodníkov a živnostníkov podal v tomto smere už detailné návrhy. Očakávam, že v ministerstve obchodu budú predmetom svedomitého študovania. Dúfam, že v dohľadnej dobe aj na Slovensku umožnené bude zakladať odborné spoločenstvá, lebo dnes už niet dôvodov odmietať volanie interesentov o ich sriadenie. Prosím, aby urýchlily sa práce k ustaveniu Zemskej živnostenskej rady pre Slovensko, ktorej treba je tým viac, že v slovenskom výbore Poradného sboru pre otázky hospodárske živnostníctvu nedostalo sa zastúpenia. Tu ostre musím vytknúť ministerstvu obchodu, že pri sostavení tohoto výboru postupovalo naprosto nekorektne a krajne strannícky. Očakávam, že ministerstvo obchodu túto svoju chybu napraví reorganizáciou tohoto výboru.

Štátnemu ústavu pre zveľaďovanie živností v Turč. Sv. Martine nech umožnené je plniť jeho úkoly tým, že s urýchlením prevedené bude aj vnútorné jeho zariadenie a pridelený mu bude potrebný odborný personál.

V záujme úspešnej výchovy a pečlivosti o živnostenský dorast nech pristúpené je ku soštátneniu živnostenských pokračovacích škôl. Od ministerstva soc. pečlivosti očakávam, že zvýši podpory na učňovské besiedky a školky.