Je-li toto vysvětlení správné, dá se očekávati v blízké době mimořádně velký příliv stížností.

Celkový počet nedodělků činil přes krajní využití pracovních sil soudu koncem roku 1929 u soudu se nahromadivších přes 10.000. Již tato povážlivě vysoká číslice a zejména dlouhá doba, která uplyne mezi podáním a vyřízením soudních stížností, ukazuje, že potřeba nápravy nepřestala býti naléhavou, i kdyby počet stížností ustálil se přibližně na poměrně nízké číslice minulého roku, což však, jak bylo svrchu řečeno, je zcela nepravděpodobné".

"Bude třeba usilovati o brzké a uspokojivé rozřešení celého tohoto problému, který má význam pro celou správu veřejnou."

Částečnou statistiku o nejvyšším správním soudu jsem uvedl mluvě o reorganisaci administrativy.

Ministerstvo školství a nár. osvěty je po národní obraně ministerstvem největším. Výdaje činí 955,715.742 Kč, tedy skoro jednu miliardu. A nevím věru, co bych měl ještě doplniti jak k důvodové zprávě, tak ke zprávě výborové o tomto ministerstvu. V těchto obou zprávách, zvláště ve zprávě výborové, lze nalézti všechno, o čem by kdo chtěl býti informován ve zprávě školské. Sám ministr školství ve svém exposé vyložil celý program školské zprávy do budoucnosti a poznámky k jednotlivým dotazům proneseným v rozpočtovém výboru plně vyčerpávají celou látku.

V tabulkách připojených k důvodové zprávě k vládnímu návrhu najdete, dámy a pánové, důkladnou statistiku o celém našem školství po všech jeho stránkách. Já bych doplnil k tomu jen toto: Bylo mluveno o hypertrofii našeho školství, zvláště středního. Je pravda, že je mnoho středních škol a že jsou roztříštěny; bude opravdu nutno pomýšleti na jednotnou střední školu, kterou jistě bude reálné gymnasium. Při středních školách bude nutno přihlížeti ne tak k třídám prvním, jako k třídám posledním a podle toho říditi množství středních škol. Poučná je tato tabulka:

Kolik žáků na celém státním území dostalo se v jednotlivých školních letech normálním způsobem, t. j. na reálkách za 7 roků a na ostatních za 8 roků do nejvyšší třídy:

Je to obraz velmi trudný. Stavíme paláce středních škol pro dvojnásobný počet žactva, než pro který je třeba. Z tabulek je také viděti, jak je postaráno u nás o školství menšinové a že nemůže si u nás naříkati žádná národnost, že by neměla postaráno o své kulturní potřeby.

Výdaje ministerstva zemědělství jsou proti roku loňskému nižší o 361.760 Kč, totiž 242,636.088 Kč, převedeno ovšem na stejnou základnu. Co jsem pověděl o ministerstvu školství, totéž platí o ministerstvu zemědělství, o státním podniku státní lesy a statky, a pozemkovém úřadě. Nemělo by smyslu, abych opakoval zde všechno to, co obsaženo je v obou zprávách a více věru bych nemohl říci a není také třeba říci. Jen k podnikům státních lesů a statků bych chtěl zvlášť zdůrazniti odpověď ministra zemědělství na všechny výtky, které v rozpočtovém výboru byly proneseny. Tentokráte bylo nutno věnovati jim více místa, poněvadž jich bylo více a byly velmi závažné. V debatě o ministerstvu zemědělství bylo mnoho a dlouho mluveno o zemědělské krisi, kterážto látka byla dopodrobna probrána.

Co se týče Státního pozemkového úřadu, dovoluji si upozorniti na publikace vydané tímto úřadem, a to: Separátní otisk stati Státní pozemkový úřad z díla "Deset let Československé republiky", kde je obsažen podrobný přehled o desetileté práci, která byla vykonána v pozemkové reformě, dále "Seznam zbytkových statků a jiných větších objektů zemědělských", které byly přiděleny od zahájení pozemkové reformy do 31. prosince 1927, a pak: Předběžné výsledky čsl. pozemkové reformy v oblastech obvodové úřadovny v Praze, Č. Budějovicích, Ml. Boleslavi a Hradci Králové.

Jen jedno přání bych měl ke Státnímu pozemkovému úřadu, aby totiž lesní reforma byla provedena, vlastně dokončena co nejdříve a aby SPÚ pokračoval v této věci zcela podle zákona bez zvláštních ohledů a rychle. Lesy jsou devastovány, kontrola pustošení lesů je velmi nesnadná a může se snadno státi, že stát místo slavných českých hvozdů převezme holé paseky a prořídlé porosty. Upozorňuji zvláště na naše pohraniční lesy. Tam je nebezpečí v prodlení.

Ministerstvo obchodu vykazuje pro r. 1930 výdaje 45,991.772 Kč, méně o 1 mil. proti r. 1929. S rozvojem průmyslu a obchodu nabývá toto ministerstvo větší a větší důležitosti. Z cifer, které uveřejnilo toto ministerstvo, vidíme jeho velký význam, zvláště pro živnostnictvo. O dovozu a vývozu zboží jsem mluvil již ve stati o naší platební bilanci.

Zde bych uvedl jenom ještě několik číslic. Živnostenských společenstev je v celé republice 5074, živnostenských jednot 271. Živnostenských kursů pořádaných ústavy pro zvelebování živností bylo r. 1928 579 pro 14.855 účastníků a celkový náklad na ně činil 1,626.850 Kč. Zvláštní péče byla věnována péči o učně. Tak bylo pořádáno v letech 1926 až 1928 87 výstav učňovských prací dílenských s 8775 vystavovateli. Provozovacích družstev samostatných živnostníků je 477 českých a 144 německých. Organisací obchodnictva všech druhů je 1200 s 252.389 členy v organisacích primérních, fysických osob a 283.530 členy v organisacích vyššího řádu. Pro naši platební bilanci není bez významu návštěva cizinců. Tato návštěva dosáhla r. 1928 čísla 331.336 a téhož roku navštívilo naše lázně 331.036 hostů.

Bylo a je voláno stále po sestátnění živnostenského školství a ve výboru rozpočtovém byl tento požadavek zvlášť zdůrazňován.

Rozpočet ministerstva veř. prací je značný - 723,200.000 Kč. Je velký proto, poněvadž v něm se soustřeďuje veškerá stavební činnost státních budov. Ministerstvo veř. prací vydalo v detailovaném rozpočtu zvláštní sešit obsahující seznam všech staveb. A zde bych opakoval, co jsem řekl při rozboru rozpočtu: Budeme stavěti jenom to a tak, co je nejnutnější, ostatní může počkati. Není třeba stavěti paláce, podškrtávám, paláce, jak je můžeme viděti z oken parlamentu, mezitím co umírá člověk na zemi, ani ne na posteli, v bídně vypravených klinikách a nemocnicích. Pro lékařské fakulty obou universit je preliminováno toliko 4,150.000 Kč ze 74 mil. určených pro stavby ministerstva školství. Říkám to docela otevřeně, že parlament v příštím rozpočtu bude muset důkladně prozkoumati tyto položky a sám učinit event. korektury.

Jinak ministerstvo udělalo velký kus práce ve všech oborech své působnosti, která byla loňského roku rozšířena o elektrisaci.

O poštách a železnicích jsem mluvil při státních podnicích: čs. pošta a čs. dráhy.

Ministerstvo soc. péče potřebuje r. 1930 824,110.414 Kč, z kteréhožto obnosu připadne přes polovinu na péči o válečné poškozence. R. 1928 připadlo na tuto péči 472,091.333 Kč. Od r. 1919 do r. 1928 bylo vyplaceno na péči o váleč. poškozence 4.678,353.751 Kč. Všech váleč. poškozenců dohromady, invalidů, vdov, sirotků a předků je 426.999. Péče o nezaměstnané vyžaduje 23,483.000 Kč; péče stavební a bytová 237,382.000 Kč.

Pan ministr pro zásobování lidu vytýčil ve svém rozpočtovém exposé v rozpočtovém výboru rozsáhlý plán pro reorganisaci tohoto ministerstva, které má zasahovati příště všude tam, kde běží o zájmy spotřebovatele.

Ministerstvo veř. zdravotnictví disponuje obnosem 146,771.399 Kč. Jistě malý obnos na tolik práce. Vždyť má se toto ministerstvo starati o to nejcennější, co člověk má, totiž o zdraví. Sledujeme-li činnost tohoto ministerstva, vidíme, že svědomitě plní své povinnosti po každé stránce. Stojí ovšem před jedním z největších úkolů, který má význam nejen pro Prahu, nýbrž pro celou zem. Je to přestavba Pražské všeobecné nemocnice. Ta je prostě nemožná. Tam se musí člověk rozstonat, i kdyby byl zdravý, jakmile tam vstoupí. Náprava je nutná, a to hned. Zde není mnoho času na dlouhá studia projektu, který bude putovat od jedné instance ke druhé a od jednoho úřadu ke druhému.

Co se týče ostatních oborů působnosti, není již možno, abych je vypočítával všechny. Jsou uvedeny rovněž ve zprávě výborové.

Ke všeobecné pokladní zprávě podotýkám jen tolik, že nově je tam zařazen obnos 20 mil. Kč na úpravu systemisace služebních míst. To potřebuje výkladu. Náklad na resystemisaci služebních míst je obsažen už v osobních nákladech jednotlivých resortů. Těch 20 mil. je sem zařazeno pro všechny možné eventuality, kdyby snad obnosy při jednotlivých kapitolách nestačily.

Jednou z největších kapitol je kapitola pensí, která vyžaduje 762,912.000 Kč. Tento obnos bude jistě letos překročen, protože v nejbližších dnech přikročí se konečně k úpravě pensí staropensistů. Zde je nutno vzpomenouti také učitelů restringovaných mezi 1. lednem a 7. červnem 1926, kteří byli těžce postiženi platovým zákonem úplně bez své viny a proti své vůli, aby se jim dostalo práva.

Měl bych mluviti ještě o ministerstvu financí, ale o ministerstvu financí, které je páteří celého státního hospodářství, byla vlastně zevrubná řeč při rozboru státního rozpočtu. To je vlastně nejen páteří, nýbrž srdcem státního hospodářství, poněvadž tam přicházejí prostředky na státní správu a odtud se zase rozbíhají do celého státního organismu. K ministerstvu financí bych měl jen jednu žádost. Aby už jednou byl zaveden pořádek do daňových povinností občanstva. Vím, že mně ministr financí řekne: tak mně dej dosti sil k tomu! Myslím však, že při racionalisaci práce by mnoho bylo pomoženo v tomto ohledu. Při této příležitosti budiž mně dovoleno připomenouti slavné sněmovně obrovskou práci ministra financí, strážce financí státu. Má-li který ministr velkou odpovědnost, má ministr financí odpovědnost dvojnásobnou. Jenom ten, kdo má příležitost nahlédnouti do celé té mašinerie státního hospodářství, pochopí to ohromné břímě, které tíží jeho bedra.

Konečně přicházím k poslední kapitole, která jest jedna z nejdůležitějších. Je to Nejvyšší kontrolní úřad. V každé hospodářské jednotce, v každém spolku, obci atd. je nutná kontrola. Bez kontroly by byly dokořán otevřeny dveře nehospodárnosti a nepořádkům. A nad tím pořádkem bdí nejvyšší kontrolní úřad. Bohužel, že nejvyšší kontrolní úřad není vybaven tak, jak toho potřebuje a zasluhuje. I při stísněných poměrech však plní nejvyšší kontrolní úřad svůj úkol pilně a svědomitě. Poukazuji jenom na obrovskou práci účetní uzávěrky, které president nejvyš. kontrolního úřadu předkládá nám vždycky daleko napřed před stanovenou lhůtou, aby už při projednávání rozpočtu měli poslanci po ruce účetní závěrky. Bude však třeba také upraviti administrativně poměr kontroly a kontrolních úředníků vůbec. Tento poměr dosud u nás upraven není, neboť na Slovensku dosud platí právo uherské. Poněvadž pak účetní úřednictvo má velký úkol v mašinerii státní, je třeba, aby poměry jejich byly upraveny jak po stránce právní, tak po stránce personální.

Přicházím k závěru. Snažil jsem se podati ve svém výkladu jasný a přehledný obraz našeho hospodářství. Není to úkol snadný z toho moře číslic, z té záplavy výkladů najíti to nejpodstatnější a sestaviti z toho přehled takový, aby z něho bylo viděti jasně do státního hospodářství. Pokud se mně to podařilo, ponechávám, dámy a pánové, vašemu úsudku, a prosím o shovívavost, nepodařilo-li se mně všechno tak, jak bych si já sám přál.

Resumuji v tomto smyslu:

Náš rozpočet je aktivní, aktivním zůstane a musí zůstati za každou cenu. O to musí dbáti nejen ministr financí, nýbrž i parlament sám, nejvyšší strážce státu, který jest odpověden svému voličstvu. Bylo mně ve výboru vykládáno ve zlé, že jsem nechtěl připustiti změnu rozpočtu. Řeknu bez obalu proč. Jsem si vědom odpovědnosti parlamentu při projednávání rozpočtu. Každá změna směrem nahoru ohrožuje aktivitu rozpočtu. Nestačí poukazovati na to, že budou přebytky. S těmi přebytky už víme, co budeme dělati. A potom, hne-li se v rozpočtu jedním kamenem, kdo ručí za to, že se nesesuje celá struktura budovy rozpočtu. Ke změně mohlo by se přikročiti jen z důvodů velmi důležitých a ne jen z prestiže. Právo parlamentu je veliké, má právo rozpočet zamítnouti, to je přece větší právo nežli rozpočet měniti. Poukazuje se při tom na cizí státy, zvláště na Francii, kde se často rozpočet obrátí vzhůru nohama. Nechci nikterak posuzovati a odsuzovati způsob francouzský, ten je snad přizpůsoben tamější tradici a poměrům. Je-li to však zdrávo státním financím, jest otázka jiná. Události posledního dne z francouzské sněmovny, dávají mně za pravdu. I sám prototyp parlamentarismu, parlament anglický, jak sám ministr financí připomenul, nemění ničeho na rozpočtu, tam v Anglii je to docela nepřípustno podle ústavy. Sám jsem byl osobně přítomen v anglickém parlamentu jednání rozpočtovému, a tu mohu říci, že se v mnohém neliší od jednání našeho.

Zdálo by se, že tedy všechny ty řeči jsou zbytečnými při projednávání rozpočtu. Nikoliv: Nejsou zbytečnými. Jednáním v rozpočtové debatě je dána direktiva vládě, jak si má počínati při sestavování rozpočtu. Debata o rozpočtu vynáší najevo přání parlamentu. A kritika není taky zbytečnou, je-li jen kritikou věcnou, jakou byla kritika letošní. Můžeme směle říci, že si tvoříme tradici, a to tradici dobrou.

Rozpočtový výbor letos, jako jiná léta, pracoval co nejsvědomitěji. To je viděti z přehledu schůzí, které absolvoval. Je to viděti také z přehledu jednání, které jsem sestavil ve třetí části výborové zprávy. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.) Prosím jen, aby nezůstal nepovšimnut. Jsou tam cenné vysvětlivky a cenné náměty. Bylo by škoda, aby tolik práce, které věnovali členové rozpočtového výboru jednání rozpočtu, zapadlo v archivním prachu.

Vzpomínám vděčně této práce všech členů výboru, jakož i práce sněmovních úředníků a zřízenců, kteří nám práci usnadňovali. A ne v poslední řadě připomínám práci naší žurnalistiky, která s námi v rozpočtovém jednání snášela břímě dne a často i noci.

Rozpočtový výbor svědomitě probral celý rozpočet na rok 1930 a doporučuje jej mými ústy slavné sněmovně ke schváleni. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na 4 části, a to:

První část podrobné rozpravy, obsahující část politickou, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa:

Oddíl A. Ústřední orgány státu: kap. 1. President republiky a kancelář presidenta republiky, kap. 2. Zákonodárné sbory a kanceláře sněmoven, kap. 3. Předsednictvo min. rady.

Oddíl B. Správa zahraniční a vojenská: kap. 4. Ministerstvo zahraničních věcí, kap. 5. Ministerstvo nár. obrany.

Z oddílu C. Správa vnitřní:

a) politickou: kap. 6. Ministerstvo vnitra;

b) justiční a unifikační: kap. 7. Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem, kap. 8. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy, kap. 9. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Druhá část podrobné rozpravy, obsahující část kulturní a sociální, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C, lit. c) a e):

c) kulturní: kap. 10. Ministerstvo školství a nár. osvěty;

e) sociální: kap. 17. Ministerstvo soc. péče, kap. 18. Ministerstvo pro zásobování lidu, kap. 19. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, kap. 20. Odpočivné a zaopatřovací platy.

Třetí část podrobné rozpravy, obsahující část hospodářskou a dopravní, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, z oddílu C, lit. d) a skupinu II. Státní podniky.

d) Správa vnitřní: kap. 11. Ministerstvo zemědělství, kap. 12. Státní pozemkový úřad, kap. 13. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, kap. 14. Ministerstvo veř. prací, kap. 15. Ministerstvo pošt a telegrafů, kap. 16. Ministerstvo železnic.

Skupina II. Správa státních podniků.

Čtvrtá část podrobné rozpravy, obsahující část finanční, totiž ze skupiny I. Vlastní státní správa, oddíl D a E a skupiny III a IV:

Oddíl D. Finanční správa: kap. 21. Ministerstvo financí, kap. 22. Všeobecná pokladní správa.

Oddíl E. Kontrola státní správy: kap. 23. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Skupina III. Podíl samosprávných svazků a fondů a podíl silničního fondu na státních daních, dávkách a poplatcích.

Skupina IV. Správa státního dluhu.

Finanční zákon.

Ježto v 8. schůzi posl. sněmovny dne 8. ledna 1930 bylo usneseno, aby o prohlášení ministra financí, které v oné schůzi učinil, když předložil rozpočet, provedla se rozprava sloučeně s projednáváním osnovy rozpočtu a finančního zákona, vykonáme tedy rozpravu o prohlášení ministra financí z 8. schůze sloučeně s rozpravou rozpočtovou.

Co do lhůty řečnické navrhuji podle usnesení předsednictva, aby při celé rozpočtové rozpravě lhůta řečnická činila: pro klub deseti a vícečlenný tolikrát 12 minut, kolik má klub členů, pro klub méně než desetičlenný tolikrát 14 minut, kolik má klub členů, nejméně však půl druhé hodiny pro klub. Na úhrn poslanců bez klubovní příslušnosti pohlížeti jest jako na jeden klub.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly.)

Není jich.

Lhůta řečnická jest schválena.

Zahájíme tudíž povšechnou rozpravu o finančním zákoně a o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1930.

Až dosud přihlásili se k povšechné rozpravě řečníci: na straně "proti" pp. posl. dr Mayr-Harting, inž. Kallina, Eckert, Hokky, dr Tiso, dr Stern, Kurťak, Dobránsky; na straně "pro" pp. posl. Knirsch, dr Černý, Bergmann, de Witte, dr Rosche, dr Mičura, dr Kramář.

Uděluji slovo prvnímu řečníku přihlášenému "proti", p. posl. dr Mayr-Hartingovi.

Posl. dr Mayr-Harting (německy): Slavná sněmovno! Jest to sice jakási panenská řeč, kterou pronáším, pokud mám po prvé zase příležitost mluviti jako zástupce oposice, ale přes to nepomýšlím na žádné sensace. Zdálo by se mi nevkusným po více než tříleté účasti ve vládě libovati si nyní v laciné demagogii, naprosto nehledě k tomu, že se domnívám, že já osobně nemám velkého talentu k demagogii. Naopak chci kritisovati čistě věcně, jsa věren programu naší strany, která za všech okolností chce spolupracovati o všeobecném blahu, spolupracovati v zájmu našeho národa. S tohoto hlediska vyplynuly také návrhy, které jsem si dovolil podati již v rozpočtovém výboru a které, když tam byly zamítnuty, znovu předložím slavné sněmovně. Jsou to nejen resoluční návrhy, jsou to také pozměňovací, poněvadž v opaku k panu generálnímu zpravodaji se domnívám, že si sněmovna nemá dáti vzíti právo prováděti změny i na rozpočtu, když je považuje za účelné. Zdržel jsem se i při tomto postupu úmyslně všeliké demagogie. Moje návrhy nejsou ani podle obsahu ani podle rozsahu - pokud jde o číslice - demagogické. Proto jsem se střežil podávati návrhy v takovém rozsahu, jak je podávala loňská oposice, jejíž návrhy byly by způsobily zvýšení rozpočtu o 3 nebo podle jiného výpočtu dokonce o 6 miliard. Naopak jsem usiloval škrty na jedné straně a zvyšováním na druhé straně zase obnoviti rovnováhu a kdyby někdo chtěl přepočítati moje návrhy, nalezl by, že by úhrnem vyžadovaly, jak se domnívám, nákladu vyššího o 20 až 30 milionů Kč, co by rozpočet jistě mohl snésti. Prováděl jsem, pravím, škrty, ale i po této stránce byl jsem skromný. Nešel jsem tak daleko jako loňská oposice, která chtěla, aby z rozpočtu zmizela celá ministerstva, naopak jsem jen tu a tam, kde se to zdálo účelné a možné, snižoval částky zařazené do rozpočtu a jiné zase zvyšoval. Moje návrhy nejsou ani podle svého obsahu povahy demagogické, neboť po této stránce zdržel jsem se všeliké originality, naopak jsem převzal jen návrhy, které dnešní vládní strany, pokud měly štěstí býti v oposici, samy podávaly, takže by tentokráte mohly hlasovati pro své loňské návrhy.

Bohužel nemám naději, že by tyto návrhy byly přijaty, ale i když přijaty nebudou, budou poněkud užitečné. Ukáže to veřejnosti, že i oposiční strany, když šly do vlády, byly nuceny víno rozřediti vodou a že jsou nyní v nepříjemné situaci, že musejí zamítati tytéž návrhy, které vloni podávaly a když byly zamítnuty, těžce to tehdejší vládě vyčítaly. (Posl. Kremser [německy]: Podáváte, co jste zamítl vloni!) Ovšem, abych ukázal, že člověk nemůže leccos udělati, i když má nejlepší úmysly. (Posl. Kremser [německy]: A to není demagogie?) Nikoliv, to jest poučení pro lid, aby viděl, že pánové vloni podávali návrhy z demagogických důvodů. Lidu bude loňská vaše demagogie přiměřeně vysvětlena a bude o ní poučen.