Jak velkým podnikem je čsl. pošta, je vidět nejlépe z důvodové zprávy k vládnímu návrhu finančního zákona, kde je na diagramech znázorněna činnost a zároveň rozvoj čs. pošty za první desetiletí republiky. Můžeme opravdu říci, že naše pošta stojí na výši doby. Poukazuji jenom na dobrodiní autobusové dopravy poštovní pro kraje, kde není železničního spojení. Rok od roku se tento provoz rozmnožuje, jak vidět z tabulky v důvodové zprávě. Bylo by si jen přáti, aby větší činnost v tomto ohledu byla vyvíjena i na Slovensku, jednak aby tamějšímu obyvatelstvu byla otevřena cesta do světa ke kulturním střediskům, a jednak proto, aby byly krásy Slovenska učiněny přístupnými turistickému ruchu. A tu bych se přimlouval, aby co nejdříve byly učiněny přístupnými autobusovou dopravou jedinečné krásy Javoriny. Je to jedinečný kout, který krásou svojí nezadá v ničem krásám Alp.

Z tabulek vidíme též utěšený rozvoj rozhlasu. Počet účastníků rozhlasu stoupl z 69.684 r. 1926 na 238.341 v prosinci r. 1928 a r. 1929 stoupl na 267.962; na 1000 osob připadá 18·6 stanic. Za r. 1929 přibylo 29.621 stanic. Jedno přání bych měl přece jen na naši poštu. To totiž, aby už byla jednou postavena velká rozhlasová stanice, která se už připravuje několik let. Proč to chci? Chci to proto, aby i nejzapadlejší naše vísky a vůbec krajiny mohly býti třebas jen krystalem spojeny se světem, tam kde jsou vzdáleny kulturních středisek, kam se nedostane ušlechtilejší kulturní podnik, v krajích chudých, kde nemohou si koupit drahý radiový přístroj. Bude to opravdovým dobrodiním pro tyto kraje.

Hudbou budoucnosti je, aby každá obec byla spojena telefonicky se světem. Jsem si ovšem vědom obtíží, se kterými jest spojeno toto přání, ale jednou přece jen k tomu dojde. Je na poštovní správě, aby o tomto problému přemýšlela a hledala prostředky, jak jej uskutečniti.

Ohromný přímo je rozmach šekového úřadu, r. 1926 bylo u šekového úřadu 8.4 miliard a r. 1928 už 11.2 miliard s 6.6 miliony r. 1926 a 11.1 miliony vkladatelů r. 1928. Doporučuji vřele prostudování této partie důvodové zprávy k vládnímu návrhu; jest to opravdu velmi zajímavé pro národohospodáře sledovat vývoj tohoto pro národohospodářství tak důle žitého podniku. O rozpočtu podniku čsl. státních drah jsem mluvil již při výkladu o formě rozpočtu. Letos totiž byla ponechána větší kvota z dopravních daní na investice, totiž kvota 45%, loni 25%. Tato kvota činí 337,500.000 Kč, loni 175,600.000 Kč. Mimo to hradí čsl. dráhy náklady investiční vlastními prostředky v částce 87,300.000 Kč. Státní pokladně neodvádějí zisk žádný. Je to podnik obrovský, jak vidět z rozpočtových číslic. Výdaj činí na r. 1930 4.786,701.090, tedy právě polovinu celého státního rozpočtu. Příjmy 4.935,197.090; zisk tedy se jeví 148,496.000, který ovšem nestačí na investice, na které jest nutno přispěti státem shora uvedenou částkou. Máme 13.422.866 km všech drah místních i státem provozovaných. Stav osob k 31. prosinci 1928 byl tento:

tedy připadá na 1 km stát. drah asi 11 osob, v Německu připadá na 1 km asi 13 osob. Provoz státních drah je dosti drahý a v provozu samém máme ještě dosti dohánět. Provoz značně se zlepší pokračující motorisací drah, po které se stále volá víc a více. Jsou to hlavně místní dráhy, pro které motorové vozy mají velkou důležitost. Nutno bude také už jednou vyřešit poměr mezi poštou a dráhou, pokud se týče autobusové dopravy; není přece jen třeba, aby tyto dva státní podniky navzájem si konkurovaly. Co platí o důvodové zprávě pošt, platí také o dráze. I čs. dráhy shromáždily bohatý statistický materiál, který opravdu stojí za povšimnutí.

Po těchto podnikových obrech přijdou hned státní lesy a statky. Výdaj tohoto podniku je preliminován na 747,823.552 a příjem 832,704.619, tedy zisk 84,881.067, větší nežli roku loňského o 93,082.097. Z tohoto zisku odvádějí státní lesy a statky 30,134.557 Kč státní pokladně. Ostatek je ponechán na investice a splátku investičních dluhů. To ovšem nestačí na investice a proto bude letošního roku kontrahována půjčka 280 mil. Kč. Běží totiž o částky nutné jednak na zaplacení polí a lesů státem při pozemkové reformě již převzatých, jednak na převzetí lesní půdy další. Dosud převzaly stát. lesy a statky při pozemkové reformě 190.000 ha lesní půdy, za niž dluhují 270 mil. Kč. Dále mají státní lesy a statky převzíti ještě asi 317.000 ha v ceně asi 454 mil. Kč. Interkalární úroky se odhadují na 126 mil., tedy dohromady asi 850 mil. Kč. Ovšem tuto velkou sumu není možno najednou zaplatit, jak sama důvodová zpráva konstatuje, nýbrž bude placena z výnosu nabyté půdy. Ostatek ovšem bude nutno krýti úvěrem a to r. 1930 částkou 280 mil. Kč, jak je na to pamatováno ve čl. XIV finančního zákona.

Při této příležitosti konstatuji, že v detailních sešitech státního rozpočtu skupiny II. "Státní lesy a statky" ve vysvětlivkách k systemisaci je tento pasus: Pro službu v podniku "Státní lesy a statky" systemisují se podle §§ 4, 125 a 147 služebního řádu pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky", který se zároveň schvaluje, pro službu u ústředního ředitelství státních lesů a statků tato služební místa: atd.

V rozpočtovém výboru byla vyslovena obava, že odhlasováním rozpočtu byl by eo ipso odhlasován také služební řád. Připomínám, že podle mých informací tato poznámka se tam dostala nedopatřením; ale proto, že tam byla dána úmyslně, nebylo mi možno nikterak usuzovat, že odhlasováním rozpočtu byl by odhlasován služební řád. Vždyť předmětem hlasování nejsou vysvětlivky, nýbrž rozpočet sám, který je obsažen na str. 138 a str. 139 a pak rovněž na str. 14 a 15 státního rozpočtu. V rozpočtovém výboru byla snad nejdelší debata o té skupině, ve které byly státní lesy a statky, a činnost jejich byla ostře kritisována. Proto také ve výborové zprávě je značná část věnována v přehledu jednání rozpočtového výboru ministerstvu zemědělství a státním lesům a statkům. Tam najdete, dámy a pánové, podrobnější zprávy týkající se tohoto předmětu.

Značný zisk vykazují letos státní báňské a hutnické závody totiž 35,786.600 Kč; výdaj 573,130.600 a příjem 608,917.200 Kč. Odvádějí do státní pokladny po prvé obnos 5,120.200 Kč. Kde máme báňské a hutní podniky? Jsou to hnědouhelné doly v pánvi u Mostu, závody v Příbrami, v Jáchymově, v Báňské Šťávnici, v Kremnici, Železné Doly u Rožnavy, železárny a ocelárny v Podbrezové, solivar v Solnohradě a konečně ložiska nafty v Gbelech. Z dat o výrobě státních hutí a dolů uvedu jenom ta důležitější. Tak se vytěží v mostecké pánvi 20,470.000 q hnědého uhlí. V Příbrami vytěží se 28.600 kg stříbra a 26.000 q olova, drátěných lan se vyrobí tamtéž 280.000 kg. V Jáchymově se vyrábí 18.500 kg uranové barvy a 3.000 mg radia. V Porubě se vytěží 2 mil. q černého uhlí a vyrobí 880.000 q koksu a 17 mil. m³ plynu. V Báňské Šťávnici se vytěží 200 kg zlata, 15.000 kg stříbra a 8.000 q olova. V Kremnici 50 kg zlata a 500 kg stříbra; v Rožnavě 630.000 q pražené železné rudy. V železárnách v Podbrezové vyrobí se: 353.000 q železa, 350.000 q válcovaných polotovarů, 93.000 q černých rour. Soli ovšem nevyrobíme svoji spotřebu; v solivarech v Prešově vyrobí se 52.260 q vařené soli, 67.800 q jemné jedlé soli a 5.000 q dobytčí soli. V Slatinských Dolech se vyrobí 227.000 tun soli. Ve Gbelech se vytěží 65.000 q surového oleje a 160.000 m³ zemního plynu. Vidíme tedy, že státní hutě a báně dostávají se již z počátečních těžkostí a stávají se značně rentabilní.

Zvláštní kapitolu nutno věnovati státním lázním. Naše republika je početná na minerální léčivé vody a na klimatická místa. Zde otevírají se nám do budoucnosti široké výhledy, které budou mít stále víc a více značný vliv na naši platební bilanci.

Státní lázně mají sice větší příjem proti loňskému roku; totiž 9,941.955 a výdaj 8,963.452 Kč, ale zisk menší 978.503, který jest úplně ponechán stát. lázním na investice. Ale to na investice nestačí a proto nutno zbytek investičních výdajů, které činí 13,300.000 Kč, krýti zápůjčkou v obnosu 12,321.497 Kč; státní pokladně ovšem neodvádějí ničeho, kdežto loni odvedly 3,341.856. Je docela na místě, že státním lázním se ponechává celý provozní zisk místo aby plynul do státní pokladny, protože prvním úkolem ministerstva zdravotnictví jest, aby státní lázně, mají-li plnit svůj úkol v přítomnosti a zvláště v budoucnosti, byly náležitě vybudovány. Ovšem, zde čeká státní správu ještě mnoho práce, na kterou se tato také vážně připravuje, jak můžete, dámy a pánové, vidět ze zprávy výborové v dotyčné kapitole. Státní lázně jsou v Jáchymově, v Tatranské Lomnici, Štrbském Plesu, v Lubochni, Sliači, Herlanech a Smerdžonce.

Ve všech těchto lázeňských místech se podnikají nákladné investice, které ovšem mají také vliv na ceny v těchto lázních. Tyto vysoké ceny v našich lázních jsou předmětem stálých stížností, a pro tyto vysoké ceny jsou naše státní lázně, hlavně ceny hotelové, stěží přístupné. Bude třeba ostřejšího dozoru na nájemce státních hotelů a lázní v tomto ohledu, aby i nejširší vrstvy mohly hledat zdraví ve státních lázních.

To jsou nejdůležitější státní podniky, o nichž bylo nutno promluvit v tomto referátu.

Přicházím nyní k přídělům autonomním svazkům a k silničnímu fondu.

Celá tato skupina souvisí s konečnou úpravou autonomních financí. O této úpravě bylo mnoho a mnoho mluveno v rozpočtovém výboru. Ministr financí zaujímá k této otázce stanovisko citováno podle výborové zprávy, že úprava financí samosprávných svazků zákonem č. 77 z r. 1927 má ráz přechodný a že není dosud příhodná volba k úpravě definitivní, jelikož řešení této otázky úzce souvisí zejména s rozdělením úkolů veřejnoprávních mezi stát a jednotlivé svazky s definitivní úpravou ochrany nájemníků a uvolněním činží, dále pak s rozhodnutím otázky, kdo ponese osobní náklady školské a jak opatřiti na to potřebnou úhradu. Pro sanaci samosprávných financí jest neméně důležitou otázka stabilisace rozpočtové potřeby svazků, což hlavně platí pro svazky, jež pracují s chronickými schodky a které v důsledku toho se nacházejí v kritickém finančním stavu. Také bude nutno opatřiti si pak definitivní upravený obraz o zadlužení samosprávných svazků. Až potom bude lze přistoupiti k definitivní úpravě financí autonomních svazků.

Podařilo se mně zatím zjistit dluh zemského fondu českého, který podle statistiky činil r. 1928:

Dluhy okresní a obecní jistě jdou do miliard. Bude opravdu těžkým oříškem uvésti do pořádku autonomní finance. V rozpočtovém výboru byl nadhozen požadavek, aby autonomním svazkům byly ponechány všechny daně reálné. Ministr financí vyslovil s touto myšlenkou souhlas, protože podle něho daně reálné patří v podstatě tomu místu, ve kterém se hodnota tvoří a zvyšuje.

Jak už bylo pověděno, daně, ze kterých se odvádějí příděly autonomním svazkům, neuvádějí se v příjmech kap. 21, "Ministerstvo financí" celé, ale jenom ta část, která plyne do státní pokladny. Příděly autonomních svazků na státních daních činí pro rok 1930: 1.339,534.500 Kč, v tom je 800,000.000 na učitelské platy. Bylo už pověděno, že tento příděl neměl dosud žádného zákonného podkladu, kdežto ostatní podíly spočívají na zvláštních zákonech. Teprve letos dostává se mu zákonného podkladu ve finančním zákoně.

Podíl silničního fondu na dani z motorových vozidel dávce z jízdného za osobní dopravu autobusy atd. je letos větší, činí 1.476,534.500 proti 1.284,206.841. Fond tento spravuje ministerstvo financí, které chce opatřiti si letošního roku úvěrem vedle zápůjčky, kterou poskytne ústřední sociální pojišťovna, ještě další peněžité prostředky, aby mohlo přikročiti ve větším rozsahu k trvalé úpravě delších silničních tratí.