Připomínám, že p. ministr financí některé tyto cifry uvedl v rozpočtovém výboru. Zde jsou některé cifry opraveny podle Státního úřadu statistického.

Důležité je srovnání daně důchodové, dnešní s předválečnou. Zde ovšem můžeme srovnávat jen země historické, poněvadž ze Slovenska, které bylo spojeno s Maďarskem, nemáme ještě statistických dat.

Uvedu zde přehled některých dat o dani důchodové za rok 1927 ve srovnání s daty za r. 1910, 1913, 1918 v úhrnech za Čechy, Moravu a Slezsko.

V datech r. 1927 jsou započtena též data o poplatnících srážkových.

Ovšem připomínám velmi důtklivě, že všechny tyto cifry nutno bráti s jistou opatrností, protože nedojdeme k přesným cifrám dotud, dokud nebudeme míti naprostý pořádek v daňových záležitostech. Dokud nebudou vydány všechny dodatečné předpisy, dokud nebudou zaplaceny všechny nedoplatky, dokud nebudou vyřízeny všechny rekursy, do té doby nebudeme míti přesných cifer o jednotlivých přímých daních pro jeden rok. Teprve potom, až budeme míti naprostý pořádek v těch věcech, které jsem právě připomenul, teprve tehdy budeme míti správný přehled o berní reformě. Dnes je vůbec velmi těžko mluviti, o kolik nám vynesly méně přímé daně po berní reformě. Nemáme totiž pevného základu pro srovnání. Při daňové reformě jsme původně počítali, že ztratíme 400 až 500 mil. Kč. Ale podle předběžných odhadů se zdá, že přece jen úbytek nedosáhne takové výše. Zvláště proto ne, že dnešním řízením zachycuje se do značné míry veškeren důchod poplatníků, až na důchod kapitálový, který podle tabulek, které jsem právě přečetl, přece jen není zachycen úplně. Bude na finanční správě, aby nalezla prostředky, které by vedly k cíli. Přibližně můžeme říci, že úbytek pohybuje se dnes mezi 300 až 400 mil. Kč.

Bolavou stránkou našeho finančního hospodářství jsou nedoplatky daňové. Ke konci r. 1928 bylo 5.761,578.389·73 Kč, s dávkou z majetku 7.484,862.188 Kč. Podle jednotlivých daní byly tyto nedoplatky daní za rok 1928 podle účetní závěrky k 31. prosinci 1928:

Daň pozemková 90.982.651·51, domovní daň třídní 13,212.544·93, domovní daň činžovní a 5% daň z budov 59,653.126·34, všeobecná daň výdělková 229,627.101·10, zvláštní daň výdělková 213,481.381·14, výdělková daň z podom. živností 40.298·59, daň důchodová a z příjmů 2.153,790.873·95, daň z obratu a daň přepychová 1.295,815.303·22, stát. důch. přirážka 298.202·60, daň z vyššího služného 3,136.842·20, dávka z tantiem 818.951·90, válečná daň 525,434.438·07, majetková daň 23,133.067·60, báňská daň 214.863·35, daň ze zbraní a lovu 71.614·30 úroky z prodl. a daně obratové 31,166.374·34, úroky z prodlení u daní ostatních 120,700.753·53, dávka z majetku 2.723,283.799·60 Kč.

Značnou část státních výdajů kryjí daně spotřební a obchodové, a to daleko větší nežli daně přímé.

Uvádím tento přehled:

Srovnáme-li naše spotřební daně se spotřebními daněmi ostatních států, tedy vidíme, že naše nepřímé daně nejsou percentuelně nikterak větší, nežli v jiných státech. Všechny státy, nevyjímaje ani Rusko, mají hlavní pramen příjmů v nepřímých daních. Působí jistě tyto nepřímé daně velmi tíživě, zvláště proto, poněvadž nejsou progresivní, progrese u nich je neproveditelná, ale není jiného východiska, má-li se udržeti rozpočet v rovnováze, a ten musíme za každou cenu v rovnováze udržeti a také udržíme.

Kolky a právní poplatky mají vynésti pro rok 1930 1.072,660.600 Kč, t. j. 11·39% všech příjmů. Již léta je voláno stále a stále po novém poplatkovém zákoně. Je opravdu již nejvyšší čas, aby byl už vydán nový poplatkový zákon, jednak proto, že v dnešních poplatcích málo kdo se vyzná, je třeba kodifikace a pak snížení poplatků.

Cla vynesou 1.215,126.500 Kč, t. j. 12·9% všech příjmů. Jen malá část našich cel jsou cla fiskální, větší část jsou cla národohospodářská a ministr financí prohlásil v rozpočtovém výboru, že finanční správa nebrání se snížení a nenaléhá na zvýšení, právě proto, že vidí ve clech ten moment národohospodářský.

Ostatní správní příjmy činí 665,493.488 Kč, t. j. 7·06% všech příjmů; v tom jsou také úroky z prodlení, exekuční poplatky a pokuty. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.)

Z těchto cifer vidíme, že nebude možno už více napínati berní potenci poplatnictva, právě naopak při klesající hospodářské konjunktuře bude nutno spíše počítati s úbytkem těchto příjmů. A poněvadž za každou cenu musíme udržeti rozpočtovou rovnováhu, musíme na druhé straně omezovati výdaje, pokud to bude možno nejvíce.

Saldo státních podniků objevuje se ve všeobecné pokladní správě v příjmech. Zisk, který se má odvésti státní pokladně, je preliminován obnosem menším nežli r. 1929, totiž 1.204,030.931 Kč proti 1.258,349.518 Kč r. 1929. To však neznamená, že by státní podniky hospodařily špatně, naopak, nesmíme zapomínati, že státní podniky byly postaveny na obchodní basi a menší výtěžek u některých podniků souvisí s klesající konjunkturou. Menší odvod státní pokladně pak se vysvětlí tím, že některé podniky, které loňského roku část zisků odváděly státní pokladně, neodvádějí jich r. 1930, ale tento zisk, který by měl býti odveden státní pokladně, je jim ponechán na investice. Jsou to státní pošty, které loňského roku odvedly 151,894.805 Kč, a letos hradí investice vlastními prostředky obnosem 156,560.000 Kč a pak státní lázně, které odvedly loni státní pokladně 3,341.856 Kč, neodvedou letos nic, poněvadž hradí investice podílem z provozního zisku.

Větší zisk vykazuji: tabáková režie r. 1929 1.063,439.114, r. 1930 1.163,157.900, státní lesy a statky r. 1929 73,898.970, r. 1930 84.881.067; uhřiněvský školní závod zemědělský r. 1929 269.000, r. 1930 320.000; školní závod zemědělský v Děčíně-Libverdě r. 1929 36.938, r. 1930 55.000; státní báňské a hutnické závody r. 1929 22,550.000, r. 1930 35,786.600, vojenská továrna na letadla r. 1929 140.000, r. 1930 149.000; státní tiskárny a) v působnosti předsednictva min. rady r. 1929 920.892, r. 1930 1,065.996, b) v působnosti ministerstva nár. obrany r. 1929 240.600, r. 1930 500.000; žabčický školní závod zemědělský r. 1929 5.512, r. 1930 58.860 Kč.

Menší zisk vykazují: státní loterie r. 1929 33,813.838, r. 1930 29,578.906; státní mincovna v Kremnici r. 1929 2,705.687, r. 1930 2,603.372; čsl. pošta a) provoz pošty, telegrafů a telefonů a poštovní provoz automobilní r. 1929 171.910.427, r. 1930 81,650.790, b) poštovní úřady šekové r. 1929 10,235.000, r. 1930 7,825.000; čsl. státní dráhy r. 1929 155.990.000, r. 1930 148,496.000; vojenské lesní podniky r. 1929 12,198.600, r. 1930 6,813.930; státní lázně r. 1929 3,341.856, r. 1930 978.503 Kč.

Ztrátu - a to větší než r. 1929 - mají: úřední noviny v Praze a v Bratislavě r. 1929 170.000, r. 1930 300.000; Československá tisková kancelář r. 1929 811.000, r. 1930 1.350.000 Kč.

Státní pokladně odvedou: tabáková režie 1.138,007.900 proti 1.036,389.144 z r. 1929; státní loterie r. 1929 33,813.838, r. 1930 29,578.906; státní mincovna r. 1929 2,705.687, r. 1930 2,003.372, státní lesy a statky r. 1929 29,984.696, r. 1930 30,134.557; uhřiněvský školní závod zemědělský r. 1929 99.000, r. 1930 120.000; státní báňské a hutnické závody r. 1930 5,120.200; státní tiskárny a) v působnosti předsednictva min. rady r. 1929 920.892, r. 1930 665.996, b) v působnosti ministerstva nár. obrany r. 1929 40.600, r. 1930 50.000 Kč.

V rozpočtech podnikových zavádí se nový způsob úhrady investic, totiž úhrada vlastními prostředky. Dosud hrazeny byly investice podílem z provozního zisku, příspěvkem státní pokladny, zápůjčkou, letos k tomu přistupuje jmenovaná úhrada vlastními prostředky, jsou to zejména prostředky nastřádané v reservních fondech. Letos jsou to pošta a šekové úřady 156,560.000, státní dráhy 87,300.000 a státní tiskárna v působnosti min. rady 700.000 Kč.

Lví podíl na konečném saldu státních podniků má ovšem jako vždycky tabáková režie; odvede do státní pokladny 1.138,007.900 Kč z celkového salda 1.204,030.931 Kč.

Poukazuje se, že tabáková režie tvoří ve svých rozpočtech značné reservy a okolnost tato jest vyvozována z dat o preliminovaném peněžním odvodu státní pokladně podle rozpočtu a o skutečně dosaženém peněžním odvodu státní pokladně v tom kterém roce, jak se to jeví v účetní uzávěrce.

Tak na př. mohlo by se poukazovati, že v r. 1928 bylo preliminováno jako přebytek rozpočtový 1.051,309.068 Kč, zatím co bylo státní pokladně odvedeno v témže roce 1.465,309.068 Kč.

Na fakticky dosažené odvody v tom kterém roce mají jedině vliv skutečně vyplacené, resp. skutečně přijaté peníze.

V roce 1928 bylo kalkulováno na efektivní výdaje na nákup surovin 469,540.000 Kč, zatím co ve skutečnosti bylo vyplaceno na nákup tabáku pouze 228,000.000 Kč, tudíž oproti prelimináři méně o 241,540.000 Kč. Na druhé straně pak činil efektivní příjem za prodané tovary 2.250,900.000 Kč, t. j. oproti prelimináři (2.060,300.000 Kč) více o 192,600.000 Kč.

Těmito neuskutečněnými výdaji na jedné straně a zvýšenými efektivními příjmy na druhé straně (241,540.000 Kč plus 192,600.000 Kč činí 434,140.000 Kč) vysvětluje se skutečný vyšší peněžní odvod státní pokladně než očekáváno podle prelimináře.

Pokud se týká položky nákupu surovin dlužno podotknouti: Tabáková režie spotřebuje ročně cirka za 450,000.000 Kč suroviny. Musila tudíž kalkulovati na doplnění této spotřebované suroviny nákupem přibližně stejnou roční částku. Stávalo se však, že podle situace na tabákových trzích (špatná žeň, nepříznivé ceny a pod.) nebylo lze nakoupiti v běžném roce suroviny za celou preliminovanou částku. V takovém roce klesly ovšem velmi značně zásoby surovin tabákové režie, takže v roce následujícím bylo nutno pak nakoupiti k doplnění zásob zase daleko více suroviny, než činí průměrná roční preliminovaná částka na nákup.

Při dřívějším systému rozpočtovém (v býv. Rakousku) byly proto povolovány na nákup tabáku úvěry vždy s platností na dva roky právě za tím účelem, aby nevyčerpané částky v jednom roce mohly býti použity pro zvětšený nákup v roce následujícím. Tím také byly značně omezeny možnosti rozdílů mezi preliminovaným výdajem na nákup a mezi výdajem skutečně provedeným v tom kterém roce.

Tím, že počínaje rokem 1930 je zařazena do rozpočtu tabákové režie spotřeba tabáku (t. j. položka ztrátová) a nikoliv již nákup tabáku (t. j. pouhá majetková směna), nevzniknou pro příště tak značné rozdíly mezi preliminovanými a skutečnými výdaji a tím také mezi preliminovanými a skutečně dosaženými peněžními přebytky.

Druhá složka působící na vpředu uvedený rozdíl skutečných peněžních odvodů je prodej tovarů, jehož výši musí tabáková režie jako očekávanou příjmovou položku kalkulovati vždy níže z důvodů rozpočtové opatrnosti.

Že rozpočet tabákové režie je proveden bez tvoření nějakých neodůvodněných reserv, vyplývá z porovnání rozpočtu s účetní závěrkou, které jest jedině směrodatné pro posouzení kalkulace a skutečných výsledků hospodaření v tom kterém roce. Provozní zisk r. 1928 preliminován byl částkou 1.051,309.068 Kč; podle účetní závěrky (účtu ztráty a zisku) činil pak 1.141,852.018·59 Kč. Příznivější rozdíl 90,543.000 Kč resultuje hlavně ze zvýšení příjmů v prodeji tovarů (o 192,640.000 Kč) zmenšených o zvýšené výdaje na spotřebu tabákové suroviny (o cca 91,000.000)

Zisky vykázané tabákovou režií svědčí jednak o řádném hospodaření tabákové režie a pak jistě o pochopení kuřáků pro státní pokladnu.

Státní podnik československá pošta odvedla loňského roku do státní pokladny 151,894.805 Kč. Letošního roku nemá odvést ničeho, ale ponechává se jí likvidní zisk na úhradu investic a to 156,560.000 Kč. Loni odvedla sice do státní pokladny těch 151 mil., ale investice hradila zápůjčku 170 mil. Proto také ve finančním zákoně čl. XIV byla pošta vynechána. To, co se nebude dostávat na úhradu investic, bude hrazeno jednak stavebními příspěvky, jež jsou zájemci povinni platit na investiční zařízení, jednak z prostředků reservního fondu poštovních úřadů šekových a konečně z reserv.