Došlo stížností:

Stížností vyřízeno:

K tomu odkázáno k líčení r. 1929 1.315 případů referenty zpracovaných a pro senátní projednání připravených.

Stížnosti vyřízeno nálezem a contr. usnesení aliminačních, zastavovacích a pod.:

V nálezech Nejvyššího správního soudu ve věcech finančních za léta 1919 až 1928, jichž bylo celkem 4.547, bylo vyhověno stížnostem úplně: pro vady řízení v 637 případech (14%), pro nezákonnost v 814 případech (17.9%), pro vady řízení i pro nezákonnost v 56 případech (1.2%); částečně bylo stížnostem vyhověno pro vady řízení ve 134 případech (3%), pro nezákonnost ve 205 případech (4.5%), pro vady řízení i pro nezákonnost v 18 případech (0.4%); stížnost zamítnuta byla úplně jako bezdůvodná ve 2.462 případech (54.1%), jako nepřípustná v 54 případech (1.2%), jednak jako bezdůvodná, jednak jako nepřípustná ve 167 případech (3.7%).

Velká vina jest ovšem také na našem zákonodárství, které na mnoze není dokonalé a jasné, a tak dochází ke zjevům, které jsem právě přednesl.

U nás se velmi intensivně obírá reorganisací a racionalisací administrativy dr Kollar ze Stát. úřadu statistického, který za tím účelem konal cestu do ciziny a u nás o té věci přednáší. Jeho myšlenky jsou v té věci velmi pozoruhodné. Krátký výtah z jeho myšlenek jest asi tento:

Žijeme ve světovém hospodářství, jež po válce zesiluje hospodářskou spjatost osudů všech civilisovaných národů.

Je to nová doba, která vyžaduje nových metod, která vyžaduje od lidí, aby svou myšlenkovou soustavou přizpůsobili novým potřebám. Těmto poměrům odpovídá v celém civilisovaném světě vyvíjející se úsilí o vědeckou organisaci práce, racionalisaci. Současně nabývá vrchu přesvědčení, že vědecké formy v hospodářství nesmějí pohlcovati člověka, který má ještě jiné cíle než ryze hospodářské, zvláště kulturní a sociální. Ani technika nemůže býti ponechána sama sobě bez etických cílů, i účel státu dlužno vykládati nikoliv absolutně, nýbrž lidsky s hlediska zájmů celku všech občanů. (Výborně!)

Racionalisace jako vědecká forma všeho našeho myšlení a konání jest jen novou formulací staré zásady hospodárnosti, že se totiž má dosíci největšího úspěchu nejmenší obětí. Racionalisace musí býti však chápána jako universální metoda, která musí pronikati všechen náš život, neboť jinak úspěchy získané v úseku racionalisovaném pohlcovala by pasivita úseku, kde by racionalisace byla zanedbávána. V soukromém podnikání jsme puzeni k racionalisaci zákonem boje o život, a ne nadarmo prohlásila světová hospodářská konference v Ženevě r. 1928 racionalisaci za jednu z nejslibnějších cest k dosažení hospodářské prosperity.