Sousední Rakousko bude jistě dělati politiku takovou, jako jeho spojenec nacionální, Německo. Bude-li Německo zvyšovati cla, bude je chtíti Rakousko, zabezpečujíc si tak pro budoucnost a eventuelní celní mír, zvyšovati také. A kolik vyvážíme do Rakouska? Za 3.124 milionů Kč ročně. Tedy, milé dámy a vážení pánové, to jsou otázky, kterými se musí nynější koalice a nynější vláda zabývati (Tak jest!), než bude dělati hospodářský plán, protože bychom neradi viděli, aby vláda, ve které jsme zúčastněni a ve které chceme opravdově pro blaho svého státu a národa pracovati, dělala chybu na chybě. (Výborně!)

Jen jeden stát v Evropě sleduje jaksi tentýž cíl hospodářský nebo jest jaksi téhož názoru, jako jsme my, a to je Francie. Francie si také přeje jednání o hospodářský mír anebo o celní příměří na určitou dobu, ale Francie vedle toho volá po hospodářské pacifikaci Evropy, volá po souručenství hospodářském v Evropě. Ne nadarmo vynikající politikové francouzští přiklonili se k názoru o nutnosti Panevropy, nikoliv z důvodů politických, nýbrž hospodářských. Francie dobře poznává, že od spojenectví válečného ke spojenectví hospodářskému je dlouhá cesta a že lehčeji se dohodnou státy k nějakému souručenství ve válce než v hospodářství, poněvadž na kapsu je citlivý každý, ať bydlí v Anglii nebo ve Francii. My máme tu výhodu, že francouzský národ měl pro nás pochopení ve válce, že měl pro nás pochopení i při jednání o reparace, a věříme, že bude míti také pochopení pro naše mezinárodní hospodářské postavení, a protože v hospodářském podnikání jsme si blízci v metodách a také v potřebách, věřím, že při budoucím jednání o hospodářský a celní mír budeme se moci opříti o silného, aspoň morálně silného spojence. Přáli bychom si jen, abychom k jednání do Švýcarska o hospodářský a celní mír mohli jíti jednotni s Malou dohodou, aby Malá dohoda tam postupovala jednotně. Nevím, pochybuji však, že se podaří vyřešiti tyto komplikované otázky hospodářské mezi republikou Československou a Jugoslavií, že se podaří dohodnouti se do detailů i s třetím členem Malé Dohody, s Rumunskem, nemluvě ani o Polsku před konferencí hospodářskou.

My až do nynějška postupovali jsme v boji hospodářském poměrně vítězně a zbývá mne k tomu jen ještě dodati něco málo. Proč jsme mohli soutěžiti vítězně s cizinou? Proto, že u nás máme abnormálně nízké dělnické mzdy. Přirovnáme-li mzdy anglického dělníka ku mzdám dělníka našeho, přirovnáme-li spotřebu anglického dělníka nejen v mase, ale i v chlebě, jeví se asi 30% rozdíl; mzda a životní úroveň amerického dělníka se ke mzdě a úrovni našeho dělníka vůbec nedá přirovnati. Zní to jako pohádka, když řeknu, že dobrý anglický dělník si jede v sobotu odpoledne vlastním autem do vlastní vily na venek. Zní to jako pohádka, když řeknu, že dobrý dělník americký jede o své dovolené na výlet do Japonska, vypadá to jako pohádka, když řeknu, že anglický a americký dělník bydlí v bytě o 3, 4 až 5 pokojích, zatím co náš dělník se musí uskrovňovati v jednom pokoji, ne-li v díře.

Co to má za následek? Poměry dělníka anglického a amerického přivozují ohromnou kupní sílu domácího obyvatelstva, které u nás nemáme. (Tak jest!) Žel, že ji nemáme. Co tam spotřebuje, co tam si koupí dělník a dělnická rodina, a co si může koupiti dělník a dělnická rodina při této nízké životní úrovni u nás? A to je ztráta na všeobecném konsumování. Kdybychom mohli přivoditi tak vysokou úroveň hospodářskou také pro našeho dělníka, oč větší kupní síla by v něm byla? Nebudu mluviti o cizině, budu mluviti jen o domácích poměrech. Prosím, jděte ke kupcům, k obchodníkům pražským nyní v této sezoně a ptejte se jich. To nejsou fráze, nýbrž fakta knihami a doklady doložená, když řeknou, že letošní sezona je o dobrých 30% nižší než v letech minulých. Mluvil-li tu kolega o krisi zemědělské, ano, zemědělská krise také působí na snižování kupní síly značné části obyvatelstva, ale snížení úrovně dělníka, úředníka, zaměstnance, zřízence také působí na snížení kupní síly a pak se to obráží ve 30%ním schodku našeho letošního obchodu. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Chtěl bych se zeptati jenom: stačíme pro budoucnost s těmito výrobními prostředky, těmito obchodními metodami a tímto způsobem i v živnostenské politice? Stačíme, zejména krokem, sousedním státům, Německu a Rakousku, na něž jsme tak velkou cifrou ve vývozu odkázáni? Dovolím si tvrditi, že nikoliv.

Přicházím ke třetímu, poslednímu oddělení své řeči, to jest k tomu, co po našem názoru by bylo potřebí zaříditi v našem státě pro vrstvy podnikatelské. Mám na mysli na prvém místě vzdělání. Nebudu mluviti o starém našem požadavku, pokračovacích a odborných školách živnostenských - to je kapitola smutná a bolestná a mám víru, že ji tahle koalice konečně přece jen vyřeší - ale budu mluviti o vzdělání povšechném. Pokud jsme žili na omezeném teritoriu ve staré říši, která nás nikam dále nepustila než do Vídně, stačila nám čeština a němčina. Když však nyní máme přímý obchodní styk s celým světem, je pochopitelno, že nám to nestačí, že bychom měli pro všechnu svoji mládež, pro všechen svůj dorost živnostenský i obchodnický, ale také středoškolský, hlavně však na obchodních učilištích, zavésti potřebné vyučování francouzštině a angličtině vedle německého jazyka. Tento systém již dávno před válkou v Německu zavedený se německé říši a německým příslušníkům nadobyčej dobře vyplatil. Mohli jíti do celého světa. Kdo jste poněkud obchodníkem a podnikatelem, víte, jak mile působí na zákazníka, když můžete s ním mluviti jeho mateřštinou. Polovička kšeftu je udělána, abych to řekl odborně, začnu-li mluviti jeho mateřským jazykem. Mluvím o vzdělání všeobecném. Střední stav, který my chceme ve svém národě pozvednouti a tvořiti, ve státech jiných jest poměrně značně všeobecně vzdělán proti nám. Vzdělávací anebo kulturní úroveň německého kupectva jest značná proti kupectvu našemu, poněvadž v tom byl a jest dlouhodobý systém. Vedle toho potřebujeme, aby náš lid šel do ciziny. (Výborně!) Mnohý z vás cizinu zná, mnohý z vás cizinu viděl a víte dobře, musíte mi přiznati, že kdo nevidí svět, nemůže si učiniti správného obrázku o tak mnohých věcech. Jsou věci, které se dají krásně v knihách napsati, jsou věci, které se dají velice dobře a krásně teoreticky vykládati, ale to pravé můžete shlédnouti jen tenkráte, když tam jdete. I u nás děláme velkou chybu: nejen že neumožňujeme svým lidem jíti do světa, nýbrž děláme dokonce tu chybu, že neumožňujeme jíti do světa ani těm, kteří dorost náš vychovávají a vzdělávají. Naši učitelé odborní nemají svého učiliště, nedostanou krejcaru subvence na studijní cestu do ciziny. Jak mohou tito pedagogové vychovávati náš dorost pro světovou politiku, když nemají světového rozhledu sami? Na druhém místě bych řekl, že je třeba u nás takové specialisace, abychom vyspěli v odbornictví tak vysoko, jako vyspěli ve výrobě Angličané a Američané. Co dokáže při své odborné vyspělosti anglický dělník, bylo snad nesčíselněkráte zde řečeno. Stojí na ohromné výši proti našemu průměrnému dělníku odbornému. Doufejme, že v budoucnosti nebudeme vždy konkurovati cizině nízkou mzdou dělnickou, doufejme, že také u nás úroveň dělníka půjde nahoru. Čím tedy chceme konkurovati cizině? Jen dovedností, odborností, specialisací. Některé kroky jsou již u nás zařízený, ale není ještě vykonáno tolik, kolik potřebujeme. Nezapomínejte, že dovednost, vyškolenost přinesla stejně Anglii, o níž jsem mluvil, blahobyt tak, jako přinesla Německu. V Německu bylo před válkou ohromné bohatství, ohromná síla hospodářská, přivoděná odbornou vyspělostí, racionalisací a specialisací.

Potřebujeme u nás na třetím místě provésti motorisaci v našich malých a středních podnicích. Vystačíme-li ještě do dnešní doby s rukodílnou výrobou a dokonce s domáckou výrobou, nestačíme s nimi pro budoucnost. Zajímati snad vás bude, že i ty pletené boty pro Ameriku, o kterých jsem mluvil, nevyrábějí se strojově, nýbrž vyrábějí se rukodílně, dokonce domáckou výrobou. Položka konfekční a textilní, která v našem vývozu činí přes 7000 milionů Kč ročně, je vyráběna, pokud textilií se týká, v továrnách, ale pokud se týče konfekce, rukodílně, ano i po domácku. Kdo by z nás neznal konfekční prostějovský kraj, ale celou Moravu, kdo by z nás neznal i jiné kraje u nás? Ale pro budoucnost nevystačíme. Proto voláme po motorisaci. Přiznávám rád, že ministerstvo obchodu za vedení p. ministra inž. Nováka touto otázkou se již zabývalo. Přiznávám rád, že počátek tu máme již učiněny v podobě strojních družstev při obchodních a živnostenských komorách, jest jen potřebí tuto akci prohloubiti a rozšířiti. Potřebujeme informace obchodní o světě a ve světě. Je to starý náš požadavek zřízení obchodních ataché při našich vyslanectvích a konsulátech. (Výborně!)

Dám malou ukázku. Jak by se mohl dověděti Američan z některého ze 40 států amerických, že v Horním Jelení v republice Československé se vyrábějí pletené boty, a z Ameriky si do Horního Jelení zajeti? Inu ví to proto, že mají již dávno zavedena obchodní zpravodajství při svých vyslanectvích a konsulátech. Jak by mohl věděti americký kupec, že v Žírovnici vyrábějí perleťové knoflíky, a z Ameriky tam jeti a nakreslené vzory dáti si k výrobě? Protože má náležité informace. Jak by mohl japonský kupec věděti o tom, že v zapadlé vísce v Krušných Horách se vyrábějí skleněné vázy, a aby si zajel z Japonska do Krušných hor objednati tyto vázy? Jen proto, že má provedenu organisaci. My jí nemáme. Jen dva závody z celé naší republiky Československé mají svá obchodní zpravodajství, a to je Škodovka a Vítkovice. Žádný jiný, poněvadž obchodní zpravodajství je příliš drahou legrací, tu si nemůže nikdo dovoliti. Málo koho asi napadne, když čte v novinách, že Škodovým závodům byly svěřeny do toho nebo onoho státu objednávky, ta procedura, kterou musilo zastupitelství Škodovky nebo Vítkovic po stránce obchodního jednání prodělati, nežli se k dodávce dostalo.

My potřebujeme u každého vyslanectví a u každého konsulátu obchodní ataché. Obchodní ataché, máme-li na mysli německé způsoby, si musí vydělati sám na sebe. Ne snad tak, že by byl živ z toho, co by vydělal, stát by ho přirozeně platil, vždyť by to byl státní úředník, ale jaký prospěch by státu přinesl? Ručím za to, že by to bylo několikráte vyváženo nákladem na ně. Stali jsme se pověstnými svým neúplným adresářem výrobců. Nedávno jsem četl zase zmínku v jednom národohospodářském časopise o famosním seznamu výrobců dodaném pražskou obchodní a živnostenskou komorou na dotaz cizího interesenta. Je věcí pražské obchodní a živnostenské komory, aby vyvrátila toto tvrzení, ale já mu věřím, poněvadž sám jsem byl několikráte v cizině a dotazoval jsem se na mnoho věcí a nedostal jsem odpovědi, poněvadž naše úřady jsou desinteresovány a neinformovány.

Dámy a pánové! Jest třeba, abychom vydávali pro své exportery exportní zprávy a exportní časopis, jak tomu je jinde. Jeďte z Prahy do Berlína, zajděte si do jídelního vozu a tam si prohlédněte časopis, který je vydáván pro pasažery! Najdete tam velmi zajímavé věci: celý popis hlavního města Berlína, najdete tam seznam hotelů, ceny hotelů, najdete tam seznam zastupitelstev všech cizích států, najdete tam seznam pozoruhodností musejních, zvelebovacích ústavů a jiné a jiné věci. Což my bychom nebyli schopni něco podobného zaříditi pod vedením a organisací státní?

Časopis pro export by se musel vypláceti a vyplácel by se určitě, ale musil by se svěřiti rukám objektivním, aby si tyto ruce neudělaly ze zpravodajství státního kšeft pro sebe.

Upozorňuji dále, že bychom potřebovali pro náš hospodářský styk s cizinou zřízení vývozní a dovozní banky. Nechtěl bych vylučovati z podnikání soukromý kapitál, ale můžeme-li míti paroplavební společnost složenou z kapitálu soukromého a státního, můžeme-li míti společnost radiovou smíšenou z kapitálu soukromého a státního, mohli bychom také míti vývozní banku, sloučenou z kapitálu soukromého a státního.

Nechtěl bych bráti iniciativu soukromníkům, ale chtěl bych pomocí vývozní a dovozní banky regulovati náš vývoz a dovoz. Konkretně řečeno, dejme tomu, že jedno ministerstvo potřebuje velké kvantum zboží a kupuje je v cizině. Poněvadž hospodaří samo bez souvislosti s ministerstvy jinými, nestará se o kompensaci při kupování zboží z ciziny pro ministerstvo jiné. Ale abych to řekl ještě názorněji: za kolik milionů kupujeme tabáku v cizině? Jednáme při koupi tabáku v cizině s dotyčnými státy, že musí nebo mají nebo by mohly koupiti od nás produkty jiné? Co je tabákové režii do jiných soukromých podniků nebo jiného podniku státního?

My jsme potřebovali mnoho pro naši armádu z ciziny. Vyjednávalo ministerstvo nár. obrany o kompensaci při nákupech v cizině? Co je ministerstvu nár. obrany do interesu jiných ministerstev a soukromých osob? Banka dovozní a vývozní měla by býti regulátorem, středem, do kterého by se sbíhaly všechny nitky obchodní.

A vy, kdož jste oddanými stoupenci volného hospodaření, věztež, že i v té nejsvobodnější zemi podnikání, v Americe, přijal senát návrh, aby se zřídila komise, která by zakročila proti nekalým podnikáním. Tedy i ta svobodná Amerika uznává nutnost klepnouti někdy samostatného podnikatele, když podniká nereelně. Tím spíše by se to hodilo pro naši demokratickou republiku.

Nakonec chtěl bych ještě říci, že máme některé věci specielně živnostenské, ale spíše již řádu podřadného. Je to živnostenský řád. Nepodceňujeme průkaz způsobilosti, ba jsou do konce živnosti, v nichž průkaz způsobilosti je zájmem zdraví lidského, a při největší svobodě v podnikání bychom musili průkaz způsobilosti v takových živnostech ponechati.

Nejsme proti průkazu způsobilosti zejména tam, kde má sloužiti odbornému povznesení a odbornému vzdělání. Ale s tím, jak se to u nás děje, nesouhlasíme. Potřebujeme změnu organisací společenstevních a gremiálních. Máme u nás několik tisíc živnostenských společenstev, gremií, zemských svazů, okresních svazů, komorních svazů, odborných svazů, svazy české německé. Nemá to smyslu, míti tolik korporací a zbytečně vybíjeti energii mezi nimi nebo v nich. Jistě mně dáte za pravdu, když řeknu, že není žádným štěstím pro živnostníky, jestliže mají pětičlenné živnostenské společenstvo, pravím pětičlenné živnostenské společenstvo.

Potřebujeme přeorganisovati některé útvary vyšší. Reklamujeme z pochopitelných důvodů větší zastoupení řemeslnictva a obchodnictva do Poradního sboru pro otázky hospodářské. Neračte, dámy a pánové, zapomínati, že živnostnictvo a obchodnictvo representuje hospodářskou sílu velmi značnou. V živnostenských záložnách v republice Československé bylo za r. 1926 přes 7000 milionů Kč obratu. Nezapomínejte, že v družstvech provozovacích bylo kolem 4 miliard Kč. Tedy jenom ta část řemeslnictva a obchodnictva, která je sdružena v živnostenských záložnách a v provozovacích družstvech, representuje tu roční obrat 11 miliard Kč. A tento stav by si nezasloužil většího zastoupení v poradním sboru pro otázky hospodářské, odkudž je téměř vyloučen?

Reklamujeme dále konečně předložení osnovy zákona o obchodních a živnostenských komorách. Mám tu jeden z nejlepších hospodářských časopisů, který si z toho dělá - oprávněně - již žerty, že po 10 letech jsme se nedostali k předložení zákonné osnovy o živnostenských komorách, tedy institucích, kde máme soustřeďovati všechny tyto národohospodářské a podnikatelské snahy a interesy.

To se rozumí, že bychom měli ještě mezi naléhavými požadavky přání, abychom vybudovali nebo dobudovali za pomoci státní peněžní ústředí pro živnostenské družstevnictví. Po druhé již tady ve sněmovně konstatuji: živnostenské družstevnictví v republice Československé je specificky naše! Není ve světě státu, který by měl takové družstevnictví! Jsme vzorem pro některé státy. V sousední říši mají ohromné družstevnictví, ale společné, dohromady. U nás máme specielní, vzorné živnostensko-obchodní družstevnictví.

Tedy nemůže se vytýkati řemeslům a obchodu, že by spoléhaly jenom na stát, že nejsou života schopny, že samy nedovedou nic vytvořiti. Ony vytvořily za těchto nepříznivých dob pro sebe a pro své hnutí více, než se mohlo očekávati.

K vládnímu prohlášení chci říci pouze tolik: Politické směrnice za naši stranu ve vládě určují naši ministři. Směrnice politicko-taktické přednesl tady místopředseda klubu posl. Zeminová. Považoval jsem za nutnost zabývati vás také poněkud otázkami hospodářskými, jsa přesvědčen, že stejně vy jako my máte zájem na hospodářském i kulturním povznesení celého národa, neboť věřím, že postavíme-li si ideály, program a odhodláme-li se jíti opravdově za jejich realisováním, podaří se nám to. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)