Vážení, nehoršete se tolik na mne. My jako strana na příklad nemáme záští proti nové vládě, my se ani nehoršíme proto, že vy jste ve vládě, naopak my vám přejeme osud, který vás očekává. (Potlesk něm. křesť. sociálních poslanců.) Víme zcela dobře, že teprve musíte poznati, jaké to je býti ve vládě. To musíte teprve poznati, abyste nás mohli správně posuzovati. Musíte teprve poznati, že jest zcela něco jiného seděti na oposiční lavici a venku se honiti po popularitě, než zde ve mlýně nejtěžší práce sjednávati neobyčejně mnoho kompromisů, kterým velká část voličstva ani nerozumí a rozuměti nemůže anebo nechce. (Posl. Jaksch [německy]: Jak to je se zákonem o obecních financích?) K tomu ještě přijdu. Při zákonu o obecních financích nevím, kdo je ten pán, který takto vykřikl, jest zde nový, patrně se ještě nevyzná - dovolte mi však poukázati na to, že otec zákona o obecních financích je také v nové vládě ministrem financí a že tedy není naprosto nějakých zvláštních vyhlídek, že v dohledné době anebo vůbec prorazí plán novelisace. (Posl. Katz [německy]: Pak to nespolkneme tak, jako jste to spolkli vy!) Pane kolego, podle toho, co stojí ve vládním prohlášení, spolkli jste již velmi mnoho, poněvadž prohlášení právě o tomto bodě vyjadřuje se velmi mlhavě, co se stane s novelisací zákona o obecních financích. (Posl. Katz [německy]: Co pak bylo ve vládním projevu r. 1926?) Děkuji vám, pane kolego, za připomínku. V tomto vládním projevu z r. 1926 bylo sice méně, ale obsahem bylo toho mnohem více, tenkráte to byl program: Rovný mezi rovnými! Avšak toto prohlášení není programem a tehdejší projev byl prohlášen nejsilnější osobností, která vůbec v parlamentě byla, representován většinou, která této zásadě chtěla věřiti. (Posl. Katz [německy]: Chtěla, ale dělala opak!) To nemůžete tvrditi. (Posl. Katz [německy]: Co bylo se správní reformou?) To jste sám opětovně konstatoval, že právě z nacionálního hlediska dosavadní vládní činnost nezpůsobila německému lidu žádné škody. (Posl. Heeger [německy]: A co se z toho programu stalo?) Z programu vznikl počátek vlády, kterou dnes tvoříte vy, této národnostně smíšené vlády. Vláda z r. 1926 způsobila, že dnes sedíte ve vládě s českými soudruhy. (Posl. Heeger [německy]: Jak chcete kritisovati, když nevíte, co se děje a co se stane?) Vím velmi dobře, co se u vás děje. Nesmíte se domnívati, že nejsem informován, budu o tom ještě mluviti. (Výkřiky. - Hluk.) Avšak dovolte mi, pane kolego, přerušování v řeči není důkazem pro vás. Co však se týká správní reformy, mohu vám také jen říci, že vládní projev je v tom směru velmi hubený a že z něho jistě nelze dovozovati nějaký slib vlády, že bude reformu správní novelisovati anebo, jak jste slibovali ve volební propagandě, že zase provede rozdělení Moravy a Slezska. (Posl. Heeger [německy]: Pokusíme se o to!) My jsme se pokoušeli o mnohem více, vy jste se nám však neustále vysmívali a nebylo nadávek a výsměchů dosti velkých, abyste nás nenapadali právě proto, že jsme to nemohli hned přinésti na talíři. (Posl. Heeger [německy]: Váš hlas v "osmičce" byl by stačil tomu zabrániti!) Tak jest, hned vám odpovím. Víte, co můžete nyní udělati. Vy jste ústavní většinou, vy můžete změniti základy ústavy, které byly vy tvořeny v revolučním Národním shromáždění. To jste také slíbili, dodržte to nyní, pak jsme vyrovnáni, dříve ne! (Potlesk něm. křesť. sociálních poslanců. - Posl. Heeger [německy]: Odpusťte, vy jste byli občanským blokem a nás je tu 97 socialistů proti více než 100!) Občanský blok, jak jej nazýváte, jde nyní také s vámi a když už malujete na stěně strašidlo občanského bloku, pak se vás táži: proč jdete s tímto blokem? Značná část většiny dřívějšího občanského bloku sedí nyní s vámi. Co je tu již tak strašného? (Posl. Heeger [německy]: To se vám nehodí, že jste svým hlasem mohl zabrániti odtržení Slezska?) Kdy bychom byli vystoupili, byla by většina přijala původní osnovu, která byla mnohem horší. (Posl. Heeger [německy]: Bylo by to bývalo lépe!) Tak to si budu pamatovati. (Posl. Heeger [německy]: Vždy byla by ještě lepší župa ostravská než to, co se stalo nyní ve Slezsku!) Tak můžete mluviti zde, kdy byste to řekl venku, jste v rozporu se svým tvrzením, že jste chtěl býti národním vůdcem Slezské země pro příští správní reformu. V té chvíli, kdy na váhu hodíte župní zřízení, již jste prohrál, neboť základnou jest ústava zemská. Tu považuje většina za správnou. Tehdy jste mluvil jinak a opatrně jste se chránil mluviti o župě moravsko-ostravské, nýbrž vždy mluvil jste jenom o rozbití otčiny slezské. (Posl. Heeger [německy]: Vy jste ji přece rozbili!) Již byla rozbita a my jsme ji z větší části zase zřídili a vy dnes sedíte ve slezské zemské komisi. Komu máte děkovati za zemskou komisi slezskou? (Posl. dr Schollich [německy]: Slezská zemská komise je fraškou, sám pan ministr Černý to řekl!) Pro vás jistě ne, pane starosto, také tehdy ne, když jste u něho jako starosta intervenoval. (Posl. Heeger [německy]: Takové věci nám přece nevypravujte!) Já mám jisté dostiučinění, i když jste sebe více rozčilen. (Posl. Heeger [německy]: Nejsem rozčilen!) Ano a hodně! (Posl. dr Schollich [německy]: Vy se rozčilujete!) Pane kol. Schollichu, jest to spojení svobodomyslnosti a sociální demokracie, že mne tu systematicky přerušujete? (Posl. dr Schollich [německy]: Nikoliv!) Zdá se to tak, neboť jinak máte venku přece méně styčných bodů i v programu. Je pro nás dostiučiněním, že vy jste dosud nic lepšího nevytvořili a především také nic nového, a jest dostiučiněním pro nás, že jsme to byli my, kteří obstarávali hluboké orání, na němž nyní vy budete síti a plodů se, doufejme, dostane všem. Jen pochybuji, že je dostaneme tak brzy, neboť podle vládního prohlášení je naděje velmi malá, že z vaší setby vzroste zdárný plod ...

Pánové z německé sociální demokracie, je velmi zajímavé, tak si o tom navzájem pohovořiti, avšak dovolte mi poznámku: Když jsme šli do vlády, tehdy pod Švehlou, bylo to činem originelním a tehdy patřilo něco k tomu do vlády vstoupiti. Nyní k tomu mnoho nepatří. Neboť je to slabou imitací, co dnes přinášíte. (Posl. Jaksch [německy]: Dorozuměl jste se dříve o programu s páterem Šrámkem?) Vrátím se ještě také k vašemu programu. Na něm stavíte, to je ovšem neoficielní. (Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Dámy a pánové, vy pořád napadáte starý systém, a dosud se nic nezměnilo. Pořád jdou spolu právě nejrůznější strany s rozpory povahy stranickopolitické ještě většími než tomu bylo dosud. A ti, které jste napadali nejvíce, jejichž hlad po politické moci byl pro vás zdánlivě nesnesitelný, s těmi jste se klidně posadili na vládní lavici, když jste k tomu byli pozváni. (Posl. Katz [německy]: Vy byste to byli také učinili!) My právě nikoliv. My jsme prohlásili, jaké jsou naše požadavky a jakých proto potřebujeme předpokladů, poněvadž jsme vycházeli z úvahy, že podruhé musí býti toho ve vládním projevu více než poprvé, když byl učiněn první pokus. Podruhé požaduje voličstvo právem více a proto byli jsme jako mluvčí voličstva povinni také více žádati. Že to nešlo, poněvadž jsme kladli podmínky, je důkazem toho, že vy jste vstoupili bezpodmínečně, něco co u nás svého času bylo za velké myšlenky: "Rovní mezi rovnými" a zač jste nás neslýchaným způsobem po tři leta s nadávkami a hanbou vláčeli blátem ... (Posl. Katz [německy]: Heslo "Rovní mezi rovnými" bylo jen velkým podvodem!) Ovšem to se vám nehodí se stanoviska třídní politiky, nám však ano. (Výkřiky posl. Katze.) Uvidíme, zda vy v koalici, kde jste jenom vývěsným štítem, jako Němci před mezinárodní veřejností, dosáhnete více. (Posl. dr Schollich [německy]: Vy jste jím byli také!) Nikoliv, my byli aspoň většinou, my jsme nebyli vývěsním štítem, vy jste jenom většinou ústavní, prostou většinou nejste. Proto musíte v parlamentu splniti více úkolů a máte to zas mnohem snadnější, poněvadž naší prací byly již základy položeny. Na druhé straně můžete také bez bolesti vyletěti, aniž bude většina ohrožena. (Posl. dr Kafka [německy]: Proč jste si nepřipomněli těchto národnostních podmínek, pokud jste byli ve vládě?) Já jsem si je připomínal vždy a pozvu vás, abyste si v zápisech Osmičky přečetl, co jsem tam požadoval. Já to nesmím prozraditi, avšak vám budou zápisy k disposici. Vy budete ovšem mluviti teprve zítra o 12. hodině, poněvadž máte již jako člen většiny protekci mluviti tehdy, kdy chcete. Budete-li mluviti poslední, mohu vám ty otázky předeslati. Řekněte, jak se stavíte k nové vládě po projevech, které jste učinili? Mám tu před sebou hru otázek a odpovědí. Jste velmi laskav, že mi to připomínáte. Při nesl jsem si dokonce s sebou galerii krásy, kterou jste publikovali před volbami a kde jsou všechny možné otázky. Na příklad: Chcete dělati oposici anebo vstoupiti do vlády? Tu jste odpověděl velmi věštecky: "Uděláme to, co se nám bude zdáti lepším pro blaho našeho lidu". Pak jste řekl: "Co se stane po volbě? - Po volbě má německé pracovní a hospodářské souručenství zase úplnou samostatnost politického jednání. K chybám, kterých se dopustily vládní strany ve staré sněmovně, staví se právě tak kriticky jako dosud. Nekryje jich nijak a naprosto nepřejímá odpovědnosti za dosavadní vládní politiku." Dosavadní vládní politika však není nic jiného než předchůdkyní nynější, jak to vládní projev výslovně prohlásil, že jest pokračováním v dokončení dřívějších neskončených úkolů. Udělali jste si úlohu velmi lehkou, když jste se omezili na to, že si vyhrazujete stálou kritiku. Právo kritiky není žádnou vymožeností vašeho členství ve většině. To je již 50 let abecedou každého parlamentarismu. Tedy to nám nemůžete jako výtku házeti na vážky, když se vás dále táži: Měli jste opravdu volnost politického jednání, čili nic? Slíbili jste to, po volbách se stal však opak, když jsme již několik dní po volbě v koaličním výboru slyšeli, a to nikoliv s vaší strany, (Posl. dr Kafka [německy]: Co jste slyšeli?) že musíte pro utvoření první vlády bezpodmínečně, bezpodmínečně účastniti se prvních kroků, jež svaz zemědělský učiní v příští vládě. (Posl. dr Kafka [německy]: Za před pokladů, jež jsme sami od začátku stanovili!) Ale vy jste žádných podmínek nestanovili, nýbrž dělali spolu politiku svazu zemědělců, a dělali ji hladce. (Posl. dr Kafka [německy]: My budeme pozorovati další vývoj!) Vím to velmi dobře. Vždycky se těším, když vás zase uvidím. Já bych vás byl nevyzval, ale když jste se mě ptal, přiznáte mi právo, že se vás dotáži, jaké požadavky jste činil, po případě když právě nám neustále vytýkáte bezpodmínečný vstup do vlády jako největší zločin na našem národě, jaké podmínky jste kladl a jaké záruky máte, že budou splněny? (Posl. dr Kafka [německy] Prosím, přečtěte si naše projevy a uvidíte, že jsme vám nezazlívali vstupu do vlády, nýbrž to, že jste v ní zůstali, ačkoli jste po tři a půl roku nedosáhli ani nejmenšího, ba dokonce byl u vás pohyb nazpět!) Pohyb nazpět? Prosím, račte svoji profesorskou přednášku blíže konkretisovati. Jistě to není tolik zpět, když se poměr mezi národy ve státě nezhoršil, naopak všeobecně uvolnil. To jest skutečnost, o niž je v hospodářském životě, jemuž přece stojíte blízko, naprosto jasno. (Různé výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) Vy jste kladli před volbami požadavky národně politické, především národní rovnoprávnost a odstranění všech škod, které tomu překážely. Pod tím rozumíme - říkali jste tehdy - zvláště právo jazykové, zrušení válečných půjček, odstrkováni německých státních úředníků, potlačování německých škol a mnoho jiných opatření národ německý poškozujících. Všecky tyto požadavky jste uplatňovali a požadavky ty musely by býti provedeny po případě museli byste před vstupem do vlády míti záruku, že budou splněny, vyhovuje-li to názorové linii, kterou máte dnes. Nemáte-li jí, pak ovšem mluvíte po volbách jinak, než jste mluvil před volbami, což zde chci míti konstatováno. (Posl. Heeger [německy]: Co jste říkali při volbách r. 1925 a co jste udělali?) Neudělali jsme nic jiného, než slibovali, že to takticky zařídíme všecko tak, jak to jest nejlépe, a že svoji parlamentární práci svědomitě vykonáme podle programu strany. (Posl. Heeger [německy]: Váš volební program také nebyl programem vládním!) O ano, volební program dal se jistě dobře vtěsnati do hesla "rovní mezi rovnými", poněvadž rovnoprávnost všech občanů je hlav ním požadavkem, který jsme stanovili, a ten se kryje s touto zásadou.

Vynikající účast všech pánů, kteří nenáležejí k našemu směru, zvláště semknutá fronta oposice a dnešní většiny na straně německé proti nám, podporuje další podezření, které máme, že právě tato dnešní vláda ponese takřka ráz socialisticko-svobodomyslně zednářský. (Posl. dr Schollich [německy]: Nu, tedy nyní to přichází, strašidlo jest již zde! - Veselost a výkřiky na levici.) To přesvědčení máme a s námi velmi mnoho katolických politiků. My se nebojíme, že s tím přijdete, to je pro nás nejlepší agitací. (Předsednictví převzal místopředseda Špatný.) Jestliže ve vládním projevu úmyslně zamlčujete kulturní momenty a mlčíte o bídě naší doby, o bídě naší mládeže ze spustlosti právě proto, že jí bylo odňato mravně náboženské vyučování, a nám to tím ještě chcete vyjasniti, pak jsme vám jenom vděčni. Jsme si úplně vědomi toho, že právě nyní duševní vývoj je zrovna tak nutný jako sociální a hospodářský. (Souhlas něm. křesť. sociálních poslanců.) Zamlčujete-li to, prozrazujete jenom myšlenky, které máte pro příští vládu, tím jenom přiléváte vody na náš mlýn. (Posl. Heeger [německy]: Tím se člověk nenasytí!) Lidé, kteří mají dar tomu rozuměti, se tím jistě velmi mnoho nasytí, poněvadž dobře vědí, že vy k splnění všech materielních potřeb nic nemůžete přinésti.

Ano, je nápadné, že na příklad k otázce modus vivendi, k základní otázce, která se dotýká politiky státu a na níž závisí mnoho hodnot, nenacházíme ani slova ve vládním projevu. Také znamení, že úmyslně chcete přejíti přes ideální úkoly vlády, jen abyste udrželi ráz, který stranickopoliticky máte od dřívějška, a že právě v tomto směru nechcete míti kompromisu ani tehdy, když ve své většině máte částečně za členy také lidi myslící jinak. Myslím, že právě kapitola "mládež a péče o mládež", rozšířená na toto pole, by byla úkolem velmi vděčným a nutným, který si měla vláda stanoviti. Předstírají-li pánové právě pod tímto hlediskem, že chtějí přinésti něco jiného, pak tvrdím, že to učiniti musí, musí neustále přinášeti více než my, poněvadž jsou přece velmi silnou většinou, dokonce většinou ústavní a proto mají jiné možnosti než my. Musí také proto přinésti více než my, poněvadž musí přece pro Boha dokázati, že dosáhli více než my, a to by jim mělo býti dnes mnohem snazší. (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Pane kolego, vy ještě u toho nejste, nechte mne domluviti s jinými, také se k tomu ještě dostanete. (Posl. dr Schollich [německy]: To by musely býti zcela jiné předpoklady!) Víte, jakou máte přednost? (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Snad úplně zajdete, snad zmizíte také z této sněmovny. (Posl. dr Schollich [německy]: Budeme se musiti ucházeti u vás o přízeň!)

Jestliže se z hlediska zlepšení poměrů dovoláváte poměru k českým sociálním demokratům, pak vám řeknu, že je to něco, co je pro vás stranickopoliticky velmi cenné, a já se nezdráhám také prohlásiti, že včerejší prohlášení předsedy české sociálně demokratické strany získalo si také našeho uznání, prohlášení, že přání německých sociálních demokratů ve směru kulturním a politickém možno splniti podle názoru této strany, mluví pro státnický formát české sociální demokracie. Avšak to není nic oficielního, to jest věc zcela neoficielní. Neboť rozhoduje jenom to, co dělá celá vláda této většiny, to jsou návrhy, správní akty, které provádí, a nikoliv přání a požadavky stran. Důsledkem toho tento slib, třeba je nám také sympatický, není ještě zárukou, že to po takových slibech v příští většině bude jinak. (Posl. Heeger [německy]: Ale není to politický výkon, když česká strana prohlásí, že nutno přijati naše kulturní požadavky? -Posl. dr Schollich [německy]: Toho druzí neučinili!) K tomu bych řekl toto: Je toho velmi litovati. Není to mojí vinou. Nedělejte mi proto výčitek, obraťte se na jinou stranu. (K něm. soc. demokratickým poslancům:) Když si slibujete výhody ve směru kulturním a politickém a my to slyšíme, chtěli bychom také věděti, jaké jste položili požadavky národnostně politické a kulturní, abychom mohli posouditi, jak je velké závaží, které padne na váhu, a jak velké budou pro spěchy, které mohou vzniknouti celému německému národu, nebo zda to není jenom politika třídní, kterou chcete dělati společně. O ní mluviti bylo by zbytečné. To je vaší věcí a pro vás samozřejmostí. Jak daleko má to cenu pro nás a pro celek, o tom nás může poučiti teprve budoucnost. A o tom nemohu dáti odpovědi potud, pokud nekonkretisujete, co třeba pod tím rozuměti. Ostatně tvoření bloků, tvoření národnostně smíšených bloků jest patrně novým vývojem, který nastává sněmovně, když se na všech stranách šíří mínění, že nevystačí se jenom s jedním, pustým, jednostranným systémem panství zástupců jednoho národa tohoto státu, že není vhodno, aby se opakovaly poměry, jaké byly v prvém parlamentu a v prvé době parlamentu druhého. Je zřejmo, že tomuto názoru byla urovnána půda právě aktivistickou politikou, ke které jsme měli my nejprve odvahu se přihlásiti, a že dnes tvoření bloků je více nebo méně parlamentně politickou otázkou pro tvoření vlády a vládních většin. Neváhám to prohlásiti za pokrok a jen bych si přál, aby i katolické strany si byly vědomy stejného úkolu, že musí postaviti proti bloku, který se tvoří proti nim, blok vlastní. Nutno vítati, že náběhy k tomu již byly učiněny ve vztazích mé strany a československé strany lidové. (Posl. dr Schollich [německy]: A Šrámek?) Pane kolego, víte, proč je to nutno? Poněvadž postupem krajně národnostních kruhů a je jich zástupců je patrně německý klub ve skutečnosti znemožněn na všecky časy. Proto je nutno, aby se bloky utvořily směrem jiným. (Posl. inž. Jung [německy]: Kde zůstal německý blok celá tři léta? Vy jste seděli ve vládě a my jsme se nedověděli nic ani od německého místopředsedy poslanecké sněmovny a senátu!) Pane kolego, vy jste byl svého času v našem německém svazu. Není naší vinou, že jste vystoupil, kdybyste tam byl zůstal, byl byste také od místopředsedy Zierhuta dostal zprávy. (Výkřiky posl. inž. Junga.) Jistě k tomu byla příležitost a byla tu ujednání, která ve formě našeho parlamentního německého svazu trvala až k novému třetímu parlamentu a k novému utvoření vlády. Bylo by si velmi přáti, aby právě proto, že jiné možnosti na dohlednou dobu není, vyvíjelo se dále tvoření bloků. A my neváháme to označiti jako pokrok parlamentního vývoje v této sněmovně a považovati to za nutné a vhodné k ozdravění společného národnostního života všech národů ve státě.

Úkolem vlády je nepochybně, aby všichni plnili svoji povinnost, a my jsme prohlásili za svůj úkol plniti dříve jako později svoji povinnost k voličstvu a skrze naši stranu k celému německému národu, neméně i ke konsolidaci všech poměrů, které mohou míti v zápětí ozdravění našeho života. Nikdy jsme nepopírali, že chceme uskutečniti tvořivou myšlenku programu své strany, že všecky síly seskupujeme, aby tato konstruktivní činnost mohla se zde rozvinouti, a že ani nyní si nepředstavujeme nějakou divokou oposici, nýbrž oposici věcnou, která si vyhražuje volnou ruku hlasovati pro to, co v předlohách, které se ve sněmovně objeví, odpovídá programu strany, po případě slouží zájmům vlastního národa. Chceme volnou ruku a toho jsme dosáhli. Ulehčilo se nám, cítíme úlevu, avšak nemůžeme jí zneužíti, chceme jako dříve svědomitě vykonávati svoji práci, která je nám uložena a také zde tvořivou práci konati. Víme zcela dobře, že se shodujeme v stejném myšlenkovém postupu se všemi, kteří representují velký německý národ a kteří právě nyní v novém období německé politiky všude již dokázali tvořivou práci a svoji politickou nepostradatelnost, jak také největšímu národu v Evropě patří. Nezávislí na tom můžeme ovšem k jednotlivým aktům vlády zaujmouti svobodné stanovisko a prohlásiti také a odůvodniti své odmítnutí, a to zvláště tentokráte při vládním prohlášení, nikoliv snad proto, že jsme rozhořčeni, chci tvrditi opak, je to pro mnohé možnost nabýti nových sil, ujasniti myšlenky o dosavadní politice strany, možnost lépe než dosud jí rozuměti a znovu usilovati o rozvoj strany. Není však nutno, abychom se podrobovali vládnímu řádu, který nám neposkytuje žádných vyhlídek, nepodají-li nám nejbližší týdny a měsíce důkazů, že všeobecné obraty a fráze tohoto vládního prohlášení jsou skutečně konkretisovány, k užitečnému postupu, k splnění úkolů, které si představujeme také jako úkoly této sněmovny. To znamená ve skutečnosti jenom prodloužení dosavadního pracoviště na dobu nové, třetí parlamentní periody. Nemůžeme se však podříditi vládnímu prohlášení, které nám neposkytuje záruky, že se hned již provádí anebo prováděti chce a neodstraňuje také a ještě nepočalo odstraňovati škody v administrativě, které považujeme za nejtěžší poškození svého národa. Je to úplná nejasnost v otázkách školské politiky příští vlády, je to úplné zanedbávání nábožensko kulturní orientace většiny obyvatelstva, úplné nedbání myšlenky, která má vyhlídky na vyrovnání národů ve státě zvláště s národem německým a konečně nedostatek hmatatelných důsledků, v něž jsme mohli již nyní doufati, abychom měli jasný výhled na sociálně politické zákonodárství nejbližší doby, aby byl zmírněn osud nejslabších, osud nejchudších kruhů obyvatelstva, aby byla podporována jejich možnost spotřební a tím podle našeho mínění poslouženo co nejlépe a nejúčinněji hospodářství, které nyní jest v těžké krisi. Poněvadž z vládního programu nevidíme jasna, nikoliv z jiného důvodu, musíme vládní projev kritisovati věcně tak, jak jsem přednesl. A není nám to těžko, poněvadž jsme dobře informováni o tom, jaký byl postup vyjednávání, a poněvadž potom jako před tím i mimo vládu známe svoji povinnost a kruh svých úkolů, jež máme ve sněmovně pro své voličstvo splniti. Nedáme se zatáhnouti do odpovědnosti, na níž nemáme viny a ponecháváme volnou cestu jiným, aby ukázali, že to dělají lépe. (Potlesk něm. křest. sociálních poslanců.)

Pánové! Strana nebyla odstrčena, jak se snad domníváte, nikoliv, naopak strana věděla, co chce. Odstrčen byl program strany, od strčeny byly její požadavky a toto odmítnutí je nám teprve opravdovým ukazatelem cesty, na níž musíme rozhodně setrvati, abychom sloužili svému německému lidu na positivních základech, a nikoliv jenom společným zasedáním ve vládě. Poněvadž v tom smyslu jasno nenastalo, poněvadž náznaky, které jsme mohli z vládního programu zjistiti, stala-li se vůbec o nich slovem zmínka, jsou příliš mlhavé a nejasné, z toho důvodu nemůžeme hlasovati pro důvěru vládě a nemůžeme vládní prohlášení schváliti. (Potlesk a souhlas poslanců něm. strany křest. sociální.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Slovo má dále p. posl. Hodina.

Posl. Hodina (německy): Slavná sněmovno! Jmenováním druhé vlády Udržalovy vstupují německé strany po druhé do vlády, aby znovu cestou vytrvalé spolupráce přistoupily k novému vybudování naší budoucnosti. Tím chceme umožniti, aby naším požadavkům, které jsme přednesli v poslanecké sněmovně ve svém státoprávním prohlášení z 18. prosince 1925, bylo vyhověno.

Jsou za námi 3 léta těžké práce, léta trpkých zkušeností v boji o naše práva. Silný český vůdce Švehla, který nás r. 1926 povolal k spolupráci, leží ještě dnes nemocen. Nenajde se nikdo na české straně, kdo by si troufal se stejnou energií přistoupiti k tomu, aby nejdůležitější životní problém tohoto státu byl za takový uznán, aby se přes všechny překážky chopil pevnou rukou jeho rozvinutí a aby na vzdor všem falešným prorokům dovedl jej k vyřešení vyhovujícímu státu a jeho národům? Je to otázka německo-česká, jejíhož vyřešení se ujal ministerský předseda Švehla, jež po jeho onemocnění přišla, bohužel, do nesprávných rukou a tím, sotva s ní bylo počato, opět uvízla.

Prvý krok na cestě k vyřešení německo-české otázky byl učiněn třemi německými občanskými stranami. Všemi prostředky snažily se tyto strany, aby tuto od desetiletí často zlovolně zataženou káru našeho národa přivedly na lepší cestu. Místo, abychom našli u ostatních německých stran pomoc, museli jsme strpěti záští, výsměch a nejhrubší nadávky proti nám a muselo dojíti až k onomu pověstnému políčku ve sněmovně, který pak konečně určitým skupinám ukázal, jak daleko se nechaly strhnouti ve svém záští, zvláště proti mé straně, německému svazu zemědělců, než došly poznání, že zabezpečení a znovuvybudování naší budoucnosti může býti započato také jinou cestou. Krásné a vřelé řeči snažily se klamati náš národ o smutném postavení, vytvořeném pro nás výsledkem světové války, a vysvětlovati, že je možno dále rozvíjeti naše poměry na základně roku 1914. Museli jsme počítati se skutečnostmi a po marných pokusech v letech 1920 až 1926 započíti práci, bohužel ne již na základně vytvořené koncem války r. 1918, nýbrž na daleko horší základně roku 1926, vytvořené mezitím neuspořádanými léty 1919 až 1926.

Šlo o to, jíti do první fronty ven a do střeleckých zákopů, abychom se odvážili v dané chvíli k boji muž proti muži. Šlo o to, opustiti etapu a zázemí s jejich špendlíčkovou strategií a udatnými řečmi a chopiti se zlé, hořké služby na frontě. Že očekávaný úspěch se nedostavil, nebo že ho bylo možno dosíci jen v malých úsecích, nemůže udivovati při střelivu dodávaném nám našimi přáteli zůstavšími v etapě a v zázemí. Při nejlepší vůli a chtění byly to přece jen divadelní a ohňostrojové bomby, jež explodovaly s velikým rámusem a za oslnivě krásného osvětlení bez výsledku.

Sami se svými spřátelenými stranami při chystali jsme nové cesty. Počátek byl učiněn. Na německé straně vyjasňovaly se poměry tak dalece, že se nám již neupíralo právo pokusiti se jinou cestou o vybudování našich německých poměrů.

Tím více jaly se české strany předstihovati se vzájemně v boji o slovo "český" a o jeho stupňování. Česká strana agrární pod vedením Švehly podjala se toho, že nabídla Němcům ruku a pozvala nás k spolupráci. Ostatní české občanské strany připojily se k Švehlovi v uznání nutnosti spolupráce s Němci. Nyní započal boj českých socialistických stran proti českým stranám občanským a zvláště proti straně agrární. Ani na straně Čechů nescházelo "velezrádců" a podobných lichotek, takže po onemocnění Švehlově nikdo si netroufal chopiti se stejně silnou rukou státního vesla a jíti dále cestou, kterou ukázal Švehla. Národnostní bič, kterým české socialistické strany stále mávaly, jakož i stále již zřetelněji ukazující se příznaky na stávající zemědělské krise a požadavky vznesené k tomu cíli, aby jí bylo čeleno, jakož i k nepochopitelnému boji proti nim uvnitř koalice, způsobily, že se občanská koalice rozpadla a muselo býti přikročeno k novým volbám. Přes opětně prorokované roztříštění německých stran stojících v občanské koaliční vládě vyšly všechny strany z voleb přibližně se stejným počtem mandátů. Za změněných poměrů byla vytvořena nová vláda, do které vstoupila s českými socialistickými stranami také německá sociálně demokratická strana dělnická. My zemědělci přejem německým zástupcům dělnickým hodně mnoho úspěchu a především při prosazování také jimi opět a opět stále zdůrazňovaných požadavků, tutéž energii, jakou ukazovali dosud v boji proti krokům, které jsme podnikli my. Chceme v nejčestnějším soutěžení přistoupiti k řešení úkolů národních, sociálních a hospodářských, daných tomuto druhému období německé spolupráce v tomto státě.

V době největší tísně zemědělců ujímá se vláda práce a již množí se příznaky vyvíjející se z všeobecné hospodářské krise. Tyto známky ukazují nám již, že se blíží těžká světová hospodářská krise a bude třeba spolupráce všech stran a všech stavů, aby od našeho celkového hospodářství byly odvráceny alespoň ty nejtěžší škody. Četné hříchy minulých let, spáchané na hospodářství v tomto státě, počínají se již mstíti. Země v tomto státě s kvetoucím bohatstvím ve všech oborech, stávají se obětí uměle vyvolávaného uzavírání proti našim přirozeným a nejbližším sousedům a našim nejlepším odběratelům. Za mylných předpokladů byl tento stát, sestávající ze samých zemí zemědělských, prohlášen za stát průmyslový a průmysl podporován na úkor zemědělství. Vývozní země Rakouského státu se svým bohatstvím zemědělských výrobků, jejichž výnosnost byla zintensivněním zemědělství zvýšena alespoň o 50%, staly se pojednou zeměmi dovozními a miliardy národního jmění odcházely za trvání tohoto státu do ciziny, kdežto zemědělství stále více bylo ochuzováno a dnes, když obilniny není možno prodati ani při prodejních cenách od 80 do 140 Kč, dusí se vlastními výrobky. Naše výstrahy v r. 1926 a naše žádosti po přiměřených ochranných clech byly mluveny do větru. Nenasytní zemědělci, vykořisťovatelé lidu, nesměli míti pravdu a jejich návrhy podávané v zájmu celkového hospodářství byly zamítány a místo ochranných cel povolována pouze cla smluvní a na místo cel podle váhy pouze cla podle kusů. Drahota a zvyšování cen bylo demagogicky líčeno jako důsledek požadovaných cel, jen aby prý spotřebitel a průmysl byli chráněni. A jak to vypadá dnes s touto ochranou? Zemědělství je ochuzeno a koncem r. 1928 dosáhlo jeho zadlužení částky přes 20 miliard, t. j. na hlavu přes 4000 Kč. Odběru nejschopnější spotřebitel průmyslového zboží je při nákupu tohoto zboží vyřazen, musí se přestati s investicemi do hospodářství, vnitřní trh klesá, počíná váznouti, nastává krise průmyslová a tím jsou podvazovány výdělečné poměry všech ostatních stavů. Průmysl převzatý československým státem byl vybudován pro vnitřní trh 52 milionů lidí. Československo má vnitřní trh 13 milionů lidí. Po převratu počínající průmyslová konjunktura způsobila, že přirozené základy celkového hospodařeni v tomto státě byly přehlíženy, a že jednostranně byla podporována i nevyplácející se odvětví průmyslová. Průmyslová vývozní politika byla tvrdošíjně dále vedena a jako všehojící prostředek hlásán neomezený dovoz potravin z ciziny. Naprosto nebylo dbáno zřetele na domácí hospodářství nebo na soustavné vybudování našeho hospodaření životními potřebami. Následky se dostavily přespříliš brzy. Kupní síla zemědělského lidu, na které závisí zdar také průmyslu a obchodu, byla oslabena a tím strženy také ostatní stavy do této krise. K tomu ještě živelní katastrofy převalivší se v posledních létech přes zemědělství se škodami dosahujícími mnoho set milionů a zemědělství je v koncích se svou odolností. V těchto létech německý zemědělec stále varoval. V prvých létech nastávající zemědělské krise nedocházely ani u českých zemědělců naše připomínky sluchu. Od minulého roku již, když hrozivé příznaky stále se množily, zesílili jsme své napomínání poznávajíce katastrofu, které jsme se rychlými kroky blížili. Peníze vydané na podporu zemědělců v nejrůznějších oborech jsou výdaji produktivními a mohou spolu s administrativními opatřeními přinésti rychlou pomoc.