Predchádzajúci rečník hovoril, že z Poľska dovážaný je chlieb. Ale tu je ľahká odpomoc obratom ruky. Dajte nám lacnejší chlieb než je v Poľsku a Poliaci ho nebudú dovážať. Ale prečo by ho Poliaci nemali dovážať, keď zarábajú?

Teraz chcem sa zmieniť ešte o referáte súdr. Hodinovej, ktorá s tohoto miesta protestovala, že komunistickí poslanci nachádzajú sa v žalároch. Je to pravda. Po bývalej rudozelenej koalícii, ktorá mala nejväčšiu korupciu, dnes nastupuje zasa podobná koalícia. Som presvedčený, že existujú ľudia, ktorí mali ledačo spoločného s istou korupciou, ale nedostanú sa do žalára. Za to dostanú se tam robotnícki zástupci, ktorí vyjdú von a robotníkom hovoria o tom, akým spôsobom jedná sa v parlamente, že je to zbytočné mlátenie prázdnej slamy.

Je zaujímavé, že zo Slovenska sedí tu jedon komunistický poslanec. Ostatní sú vylúčení zo zasedania alebo nachádzajú sa v žalároch. Čo je to? Je to snáď demokracia? Toto malo by sa dať na prápor demokracie, toto malo by sa vytýčiť, že takýmto spôsobom jedná sa v československom parlamente. (Hlas: Sprostota také není demokracie!) To je vidieť, že ste sa ohlásil, že ste ako dub. (Místopředseda Roudnický zvoní.)

Pokiaľ týka sa luxusnej dane, chcem po veda ť toto: Luxusu máme hodne. Veď páni rozťahujú sa po meste a hlavne po Prahe, nosia zlaté hodinky a prsteny. Na to mala by sa vzťahovať 70%, 100% luxusná daň. Prečo nevyberajú sa dane za automobily, ktoré sú zbytočné? Tam majú siahnuť! Keby siahli na vačky tých, ktorí majú, našlo by sa.

Teraz k dani obratovej. Daň obratovú, podotýkam, že platí čiste konzument, poneváč za povalovanie sa v kaviarňach alebo čítanie novín sa daň platiť nedá, daň dá sa platiť za produktívnu prácu, a túto produktívnu prácu robia robotníci. Ale našla by sa úhrada, keby vláda potrebovala peňazí. Keby vláda obratovú daň zrušila, našla by sa úhrada. Veď nepotrebujeme vyšnorených generálov, nepotrebujeme generálov s 50, 60 tisíc Kč príjmom, to je zbytočné, my nepotrebujeme podporovať generálov starého Rakúska, ktorí československý národ hnali do vojny (Potlesk komunistických poslanců.) za rakúsku vlasť. Tých nepotrebujeme a týmto treba vziať peniaze. Jestli jedna vdova dostane 1,10 Kč podpory na jedno decko, ktoré opravdu umiera tuberkulózou, zato ale vdova po rakúskom generálovi dostane od Československej republiky 50.000 Kč; na to myslíte, pánovia, o tom jednajte, a myslím, že prijdete k záveru inému. (Výkřiky komunistických poslanců.) Vieme, že sem na galeriu neboli pripustení robotníci, aby počuli rozhorčenosť robotníkov. Títo su vytvorení. Ale vzdor tomu vieme, že robotníci vo statisícoch budú počúvať, ako sa tu jedná.

Keď stará vláda ocitla sa v krizi, bolo nutne volať pred robotníctvom, na červeno zabarviť fangličku, preto vypísané boly nové voľby a sociálfašisti poslaní boli do vlády. Teraz robotníkom sa ukazuje: ajhľa, máte socialistov vo vláde, a tak budete sa mať lepšie. Ale robotníctvo má smutnú zkúsenosť s rudo-zelenou koalíciou. Som presvedčený, že neskôr zasa o tom sa presvedčí. Už ukázalo sa to včera. Mám pri sebe dopis, keď sociálfašista hovorí, ako na to díva sa robotníctvo. Dostal som dnes maďarský dopis, kde shromáždení robotnici posielajú pozdrav komunistickým poslancom za výstup, ktorý urobený bol pri prvom zasadnutí posl. snemovne. (Potlesk komunistických poslanců.) Tedy márné sú vaše protesty, márne budete kričať, i cez dvere žalára budeme vedieť upozorňovať robotnikov na ten švindel a na to všetko, čo vy dnes robíte. (Výkřiky.) Vy môžete gágať ako husa na vode, mňa to nerozčulí, ja už som natoľko obrnený, že to vaše kričanie ztratí sa úplne.

Ďalej práve rozpustená bola schôdza a je zaujímavé, že naší sociálfašisti tvrdia, že nieto fašizmu. Ale preto, že súdružka poslankyňa prehlásila na schôdzi: preč s fašistickou vládou - bola schôdza rozpustená. Keby to netýkalo sa našej vlády - a ani by sa jej to netýkalo, keby nebola fašistická - tak nebola by rozpustila schôdzu. Ale poneváč schôdzu rozpustila, dokumentovala tým presne, že vládou fašistickou je.

Prosím, u p. primátora Baxu v Prhe bola deputácia nezamestnaných, a pán Baxa jednému nezamestnanému veľkodušne dal 20 Kč. Tedy dal mu 20 Kč ako žobrákovi pán Baxa, miesto toho, aby postaral sa, aby dnes, keď je veľká kríza a práce nieto, robotníci nemuseli mrieť hladom, dá robotníkovi ako na posmech 20 Kč, on, ktorý má 100.000 Kč príjmu.

Prosím, peniaze vydierajú sa všemožným spôsobom. Tvrdím, že boly to len robotnícke peniaze, musí to byť len roľník a robotník, ktorí pracujú produktívne. Podotýkam ešte raz, že nie z povaľovania sa v kaviarňach, ani z túlania sa po baroch nedá sa nič vyrobiť, tam nieto žiadon produkt, iba smrad. Z tohoto peniaze netečú, lež jedine z robotníckej a delníckej práce. Robotníci pracujú, ale nie je o ne postarané. Gentský systém ženie robotníctvo priamo na bodáky, poneváč robot níkovi je to jedno, či má dnes umrieť hladom, či zajtra pod policajným pendrekom, či pod četníckym bodákom. Príkladov dalo by sa uviesť, až by vás to mrzelo. (Posl. Bečko: Z Handlovej!) I z Handlovej; zo včerajšej schôdze robotníctvo dalo vám odpoveď, i v Handlovej pozná už robotníctvo vaše blahodarné, sociálfašistické jednanie. Jestliže dnešná vláda má ešte nejakých väčších zradcov v robotníctve, myslím, že najväčšími sú sociálfašisti, lebo tí ešte vždy barvia svoju pleničku na červeno, zatým čo už dávno sú v objatí pána Šrámka, nemajú žiadneho iného záujmu, než pán minister Udržal alebo Šrámek, je to jedna kapitalistická vláda, a preto je isté, že dokiaľ v tomto parlamente bude vláda kapitalistická a fašistická diktatúra, pôjdu odtiaľ vždy zákony fašistické. Avšak až nastane diktatúra proletariátu ako v Rusku, potom iste budú sa robiť zákony pre proletariát, proti buržoázii, o čom som presvedčený, že v krátkej dobe nastane. A preto preč s fašistickou vládou, nech žije vláda robotníkov a roľníkov! Nech žije sovietské Rusko! (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dále je přihlášen pan posl. Prause. Uděluji mu slovo.

Posl. Prause (německy): Slavná sněmovno! Byly nám předloženy dva vládní návrhy, podle nichž má býti až do konce r. 1930 prodloužen jednak zákon o poplatcích za úřední výkony a jednak zákon o dani z obratu a přepychové. Nemohu nepoužíti této příležitosti, abych nepoukázal na těžké zatížení živnostenského středního stavu, zvláště když právě tyto stavy byly citelně postiženy hospodářskou krisí, která nastala v poslední době. Prodloužením zákona o dávkách za úřední výkony trpí zvláště stav živnostenský a obchodnický, jenž je více nebo méně stavem, jenž se nejvíce musí obraceti na živnostenské úřady a na politické úřady I. a II. stolice. Vyměřovati dávky přísluší podle platného zákona jedině správním úřadům, které jejich výši vyměřují zcela libovolně. Abychom zamezili vyměřování často zcela libovolné, žádáme, aby nám byly co nejdříve předloženy a provedeny jednotné předpisy o dávkách.

Přecházeje k zákonu z obratu, chci upozorniti, že pan ministr financí sotva se vzdá tohoto výnosného pramene příjmů. Ale při tom bychom přece mohli míti za to, že po skoro desítileté platnosti zákona mělo by se konečně pomýšleti aspoň na to, aby procentní sazby daně z obratu a daně přepychové byly sníženy. Ke své lítosti a svému úžasu však vidíme, že návrh jest určen jen k tomu, aby platné zákony zase beze změny na rok prodloužil a aby platné předpisy zachoval. Užívám tedy v poslední hodině ještě jednou této příležitosti, abych upozornil na přání a požadavky několikráte v ministerstvu financí projevené, které vrcholí zvláště v tom, že si především přejeme, aby pro drobného a středního živnostníka bylo zavedeno paušalování nebo vyrovnávání. Důvodem tohoto požadavku jest, že drobný a střední živnostník a obchodník není s to, aby v drobném prodeji u svého zboží a svých výrobků zvlášť počítal daň z obratu, nýbrž že ji musí hraditi sám. Při tom jako na zvláštní příklad poukazuji na ceny piva státem stanovené, při nichž jest naprosto vyloučeno připočítati daň z obratu a stejně jest tomu u živnosti holičské a kominické jakož i u všech drobných živností. Při tom si dovoluji poukázati na resoluci, kterou r. 1926 podala má strana a kterou sněmovna přijala, podle níž mělo se již dávno zavésti paušalování nebo vyrovnávání této daně pro živnostenské a kupecké podniky. Dále bych rád upozornil, že se těžce pociťuje, že úředníci berních úřadů sami rozvrhují daň z obratu a že ji většinou libovolně předepisují. Podle mého mínění bylo by mnohem účelnější a spravedlivější, kdyby daň z obratu stejně jako daň výdělkovou a důchodovou rozvrhovaly daňové komise nebo aby aspoň před jejím výměrem byly slyšeny.

Pokud jde o zákon o dani přepychové, musíme rozhodně žádati, aby se co nejdříve zrevidoval seznam přepychových předmětů, poněvadž četné předměty v něm obsažené již dávno nelze považovati za předměty přepychové, jelikož se, jsouce denně používány v domácnosti a hospodářství, staly již nezbytnými, nemohou tedy již patřiti mezi přepychové zboží. Křiklavý příklad poskytují v seznamu přepychových předmětů zdejší salámy, jež se tedy zde vyrábějí, a protože se dají dlouho udržeti, na př. na cestách atd., staly se již nezbytnými, ale právě jako cizozemské maďarské salámy podléhají stejně vysoké dani přepychové.

Tím se těžce poškozuje domácí výroba a domácí zboží samo se částečně zatlačuje z trhu. Stejně jako tento příklad mohl bych uvésti ještě mnoho jiných, které se týkají předmětů bytového zařízení, prádla a oděvu, a poukázati, že revise seznamu přepychových předmětů se stala naléhavě nutnou po stránce národohospodářské.

Jménem své strany navrhuji, dovolávaje se svých předcházejících vývodů, aby vláda konečně zahájila postupné snižování procentní sazby daně z obratu nebo aby ji paušalovala, aby se zmírnila hospodářská nouze živnostenského a obchodnického stavu. Stejně žádá má strana, aby byl zrevidován seznam přepychových předmětů a aby procentní sazba této daně byla snížena. Poněvadž návrh nevyhovuje našim přáním a požadavkům v zájmu živnostenského a obchodnického stavu, bude má strana hlasovati proti prodloužení zákona o dani z obratu a dani přepychové. (Potlesk.)

Místopředseda Roudnický (zvoní): Dále je k slovu přihlášen p. kol. Slušný. Uděluji mu slovo.

Posl. Slušný: Slávny snem! Z dávok za úradné úkony zlepšený má byť hmotný stav štátneho úradníctva. Milerád odhlasoval by som tento zákon, keby tento zákon bol morálny spravodlivý. Tento zákon nie je spravodlivý tak pre úradníctvo samé a nie je morálny ani pre štát. Úradníctvu chce sa zákonom pomôcť na hmotnom položení, ale akým spôsobom? Spôsobom dávania almužny, t. zv. remunerácie, "trinkgeltu", čo pre štátné úradníctvo je nedôstojné a nedôstojné je aj pre chlebodarcu, pre štát samý.

Bez spoľahlivého úradníctva nie je dobrá administrácia. Toho sme si úplne vedomí. A keď je úradníctvo nespokojné, nespoľahlivé, trpí obecenstvo. (Tak je!) Obecenstvo žiada od každého úradníka prácu a prácu od úradníka len vtedy môžeme žiadať, keď ten úradník je dobre dotovaný, dobre situovaný. Takýmto spôsobom ale úradníctvu sa nepomôže. Odmeny tieto dávajú sa bez akejkoľvek zásady.

Odmeny udeľujú obyčajne vyšší úradníci a títo nemajú žiadneho merítka k tomu; dávajú ľubovoľne. Aj tuná prevádza sa protekcia. Odmeny tieto dostávajú vo väčšej miere tí, ktorí nenesú bremeno práce, ale skôr menej pracujú, ako tí, ktorí dostávajú o mnoho menej týchto odmien. Včera čítal som vo viacerých večerníkoch, že čistička ministerskej kancelárie dostane 250 Kč, zatiaľ dopravný železničný úradník s veľkou odpovednosťou len 150 Kč, sluha pri ministerstve železníc 450 Kč, námestný prednosta len 300 Kč, pomocný personál 40 až 50 Kč. Tak prosím. Jedon taký pomocný úradník, ktorý má hoci 2 úkonv pri úrade, za výmenu pasu, potom za zbrojný pas zaplatí hádam 100 Kč a dostane 40 až 50 Kč. Kde je tu aká spravodlivosť? Tí, ktorí konajú ťažkú, sebaobetavú a namáhavú zodpovednú prácu, dostanú menej, než lenoši v úradoch. (Předsednictví převzal místopředseda Taub.)

Z týchto peňazí nadelia si najmä prednostovia. Bohužial, nie sú to ľudia naší, slovenskí, ale ľudia prišlí, lebo naší ľudia sú len v podradnom stave. Úradníctvo nežiada si takých milodarov, ono žiada polepšiť svoje hmotné položenie všeobecným zvýšením platov, a žiada najmä, aby systemizácia, ktorú vláda tak hanobne prekonala, bola napravená novým zákonom. Uvádzam jedon príklad. Naší ľudia, Slováci, ktorí obyčajne sú v nižších stupniciach, i keď sú ony výtenými úradníkmi, ale nemajúc protekcie, po celú dobu ich pragmatikálneho úradovania nedostanú sa do vyššej stupnice. Teda v úradoch kvitne protekcia.

Najeklatantnejším príkladom je stav v kategórii obec, a obvodných notárov. Títo obecní notári, akých v Čechách a na Morave niet, súc to ustanovizeň čiste slovenská - vykonávajú prácu všetkých odvetví štátnej administratívy, na nich vozí sa celá administratíva a za túto prácu nie že nie sú honorovaní, ale ak nekonajú vládné agitácie, sú prenasledovaní, ba celý ich stav je zaznávaný. Nemajú priznané výhody ako druhí úradníci, za ich vernú a oddanú prácu neboly im pripočítané válečné polroky. A prečo? To by ťažko vedel povedať hoci kto z tu prítomných. Títo úradníci majú systemizované v 4., v tej najlepšej stupnici len dve miesta, kým úradnícke miesta kategórie účtovníctva rovnakej kvalifikácie systemizované sú aj v tretej stupnici a majú niekoľko miest systemizovaných v stupnici štvrtej. Prečo tá diferencia? Lebo notársky stav neuznávajú, ale keď prídu voľby, tá najväčšia strana vie to hneď využit. Proti ním hucká kdeakého agitátora a ich korumpuje atď.

Že sú notári takto ukracovaní a obchádzaní, vidím tu ten zjav, že zákony robia ľudia, ktorí Slovensko vôbec nepoznajú, nepoznajú jej dobré ustanovizne. Ja hladím na stav notársky ako taký, ktorý veľmi hodí sa do rámca slovenského a je blízky duši slovenskej.

Dávky za úradné úkony ustálené sú v rovnakej miere na celú republiku. To je nesprávné a nespravodlivé.

Dobre je známe, že Slovač je chudobná, neschopná platiť v takej miere ako majetní občania českých a moravských zemí. Žiaducné bolo by tieto sadzby pre Slovensko a Podkarpatskú Rus snížiť aspoň o 50 procent. Od dávky oslobodené majú byť osoby, ktorých daň z dôchodku podľa § 18 zákona č. 76 z r. 1927 neobnáša aspoň 400 Kč. V sadzobníku uvedené niektoré položky majú byť snížené, niektoré však podľa schopnosti klienta zvýšené.

Snížiť žiadam najmä minimum pohyblivých položiek a zvýšiť maximum týchto položiek, idúc zo zásady, že by chudobný ľud platil svojmu chudobnému stavu odpovedajúcu dávku, a naopak, aby tí, ktorí môžu platiť, platili viac.

Tak navrhujem, aby v obore ministerstva vnútra za povolenie zmeny mena ustálená bola sadzba na miesto 100 minimálne až 10.000 maximálne, vo výške 20 minimálne a 10.000 maximálne. Ďalej navrhujem, aby za cestovný pas vysťahovalci neplatili absolútne nič, lebo aka k tomu prijde ten, ktorí súc hnaný za prácou do cudziny, platil ešte za vystavenie pasu. Táto dávka postihuje náš chudobný ľud najviac.

V obore priemyslu a živností za vydanie živnostenského listu atď., v obciach do 5000 obyvateľov nech snížená je minimálna dávka z 20 na 10, maximálna zvýšená na 100. Kto však nemá minimum, 6000 Kč dôchodku, nech od tejto dávky je oslobodený.

Minimálnu sadzbu pre podomných obchodníkov - to sú tí bedári - bolo by treba zredukovať, a to s 10 na 5 Kč. Niektoré sadzby maly by však byť zvýšené pri zásade, že tí ktorí majú z čoho platiť, nech platia. Najmä váleční zbohatlíci, priemyselníci, ktorí ssajú krv nášho slovenského robotného ľudu, ktor platia robotníkovi od 8 do 13 Kč dennej mzdy a noví zemepáni.

Žiadam, aby zákon pozmenený bol v tomt smysle a len v tom páde ho príjmeme, jestliž prejednaný bude spolu so sadzobníkom, ktorý sadzobník vtelený bude do zákona samého. Končím tým, že predlohu v takomto znení neprijímame. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Slovo dále má p. posl. dr. Hnídek.

Posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Když jsme r. 1923 jednali o zákoně o dani z obratu byli jsme si plně vědomi a byli jsme přesvědčeni, že tento zákon je jenom zákonem dočasným, že nemůže býti zákonem, který zavádí tak tíživou daň, jako je daň z obratu, tedy daň stálou.

Byli jsme si toho vědomi proto, že jsme věděli, jaké velké sumy peněz se touto daní odssávají z celého národního hospodářství.

Vidíme to z účetních uzávěrek. Podle účetní uzávěrky za r. 1928 vynesla tato daň podle náležitosti ovšem, 1.140,132.000 Kč, tedy ohromnou sumu. Kdyby tato ohromná suma měla býti každý rok odssávána z národního hospodářství, tedy při krisi národohospodářské v zemědělství nebo při krisi, do které jdeme a o které nevíme, jak se vyvine, jak se rozřeší, by to bylo jistě velice na pováženou, abychom nepomýšleli, když ne na úplnou likvidaci, tedy jistě na zmírnění této daně.

Ovšem konečným cílem naším musí býti likvidace této daně. To je samozřejmé, již povaha této daně sama toho vyžaduje. Ovšem likvidace tato jest odvislá především od státních financí. Jistě vám, pánové, není nikomu tajno, v jaké obtížné situaci je vždy ministr financí při sestavování rozpočtu, aby dostal rozpočet do rovnováhy. Ale obtížnější to bude ještě na rok příští a potom na léta budoucí. (Hlasy: Reparace!) Nejen reparace, to by byla maličkost, to by ještě nebylo tak veliké, ale ještě něco většího jest před námi, a to především úprava učitelských platů, totiž vsunutí učitelských platů do řádného rozpočtu. My totiž dáváme na učitelské platy těch 400 mil. Kč jen zálohově zemím, takže nejsou pojaty do našeho řádného rozpočtu. Musíme tedy rozhodnouti o těchto 400 mil. Kč, dále musíme rozhodnouti o sanaci bratrských pokladen, otázku staropensistů, zemědělskou krisi, která bez finančních prostředků státních nebude moci býti řešena, a musíme rozhodnouti jiné a jiné věci také vzhledem na výsledek berní reformy, poněvadž berní reformu jsme dělali také z toho důvodu, aby se břemeno daňové snížilo. Břemeno daňové se opravdu snížilo, ale samozřejmě že potom státní kasa to pocítila v tom, že je značný úbytek ve státní kase.

Z tohoto důvodu je nutno, aby obratová daň, která byla myšlena jako daň dočasná, trvala ještě dále. Ovšem jiná otázka je, má-li tato daň trvati v té podobě a v té formě, jako je dnes. A tu jsme u velmi důležité věci. Bude - třeba, aby tato daň v těch paragrafech, které - jsou zvláště tíživé pro poplatnictvo, byla modifikována. Tedy při příštím předložení nového zákona - zákon končí 31. prosince letošního roku, bude to nový zákon - bude třeba, aby byl vzat zřetel na všecky oprávněné požadavky, pokud to vyžaduje nutnost národního hospodářství, a dále bude třeba, aby bylo pamatováno také na přirozené potřeby státní. Z těchto dvou hledisk musí býti tato daň modifikována.

Ovšem je tu otázka, kdy se to má státi. Vláda žádá, aby dosavadní zákon byl prodloužen na jeden rok. Jest otázka, je-li účelné, aby byl prodloužen zákon na celý rok, nebo zdali stačí čtvrt léta nebo půl léta, jak bylo také v rozpočtovém výboru na to poukazováno. Podle mého názoru není dobře možno, aby byl zákon prodloužen na př. jen na čtvrt léta, poněvadž po Novém roce bude třeba projednati státní rozpočet a bytové zákony, a tu nebudeme míti ani času, abychom projednali tento zákon do čtvrt roku. Jiná otázka je, zdali by stačilo půl léta. Možná, že by stačilo, ale přece jen nemůžeme se vystavovati nebezpečí, že by tento nový zákon nebyl včas hotov, a proto se vláda rozhodla - a konečně musíme uznati důvody, pro které tak učinila - na prodloužení této daně na celý rok, a to tím spíše, poněvadž kdyby byla tato daň prodloužena jen na určitou část roku, nastal by chaos jednak v přiznávání, jednak také ve vybírání této daně. Jakmile se má některý zákon měniti během roku, musí se celý finanční aparát změně daně přizpůsobiti a při dnešním přetížení finančních orgánů nemůžeme na ně nakládati ještě více, poněvadž by byl v bernictví ještě větší chaos než je dnes. Musíme přiznati, že dnes ještě není všechno v našem bernictví v pořádku, jak jsme si to představovali při berní reformě. Ještě mnoho nám chybí, aby byl, jak říkáme, čistý stůl, a proto není možno, abychom ještě přetěžovali finanční orgány. Je tedy jistě velmi účelno, aby byl tento zákon prodloužen na 1 rok.

Ovšem v debatě, která zde byla provedena, slyšeli jsme řadu požadavků a námětů, na které se má vzíti zřetel při příštím zákone. Je to docela v pořádku a přiznávám oprávněnost této debaty, poněvadž vláda aspoň bude míti vodítko při projednávání předlohy zákona.

Je tedy třeba říci, jak si představujeme modifikaci tohoto zákona pro příští léta. Dan z obratu jest jednou z nejtíživějších daní vůbec. Každá daň je tíživá a každá daň, obzvláště každá nová daň, je, jak říká p. ministr financí, špatná (Hlasy: Nepříjemná!). Nejen nepři jemná, nýbrž dokonce špatná a tím tíživější je tato daň obratová, poněvadž zatěžuje celé národní hospodářství. (Posl. Nejezchleb-Marcha: A jen polovičku jí odvádí!) Kdyby se odváděla jen jedna polovička, nebyla by tíživou pro ty, kteří jí neodvádějí, nýbrž pro ty, kteří ji řádně odvádějí.

Jak jsem s počátku řekl, odssajeme-li z celého chodu národního hospodářství 1.140 milionů, jistě to tam chybí. Národní hospodářství, obzvláště při dnešních poměrech, jistě reaguje co nejcitlivěji na každý takovýto velký zásah a proto pravím, že tato daň je neobyčejně tíživou, a tím více pro zemědělství. Musíme si uvědomiti povahu daně obratové, jak se jeví u jednotlivých oborů. Po zemědělství je daň z obratu neobyčejně tíživou, poněvadž se mění v daň přímou. Zemědělec, když prodává svůj produkt, nedává účty, aby si tam mohl připočítat 1% daně z obratu, ale on ji ani nevybírá od toho, komu prodává svůj výrobek, on ji musí platiti ze svého. V tom je ta tíživost. K dosavadním daním přímým přichází pro zemědělce ještě tato nová daň přímá, daň z obratu. Ovšem tíživost této daně jeví se také hlavně v platbě, avšak také v přiznávání. A tu, pánové, jistě přiznáte, že poměry na venkově, hlavně u malých zemědělců jsou takové, že nevedou si záznamy o svém prodeji. Ani není dobře možné žádati od každého zemědělce, když prodá kilo másla nebo několik vajec, aby si to zaznamenal, a přece se na to béře zřetel. Mělo by se to podle zákona od něho žádati, ačkoli je to vlastně nemožnost, a proto je jistě spravedlivé a účelné, aby tato daň u zemědělství byla paušalována, jako dosud je paušalována. Paušál vyměřuje se podle výnosu a podle ceny jednotlivých produktů. Paušalování má jistě velikou výhodu jednak pro finanční úřad, jednak pro poplatníka samého. Představte si, pánové, kdyby měla finanční správa ještě zpracovávati ohromné tisíce fassí z daně obratové pro zemědělce, jak by při dnešním přetížení tyto finanční orgány byly hotovy? Je jistě velikou výhodou pro finanční orgány, že se paušalisuje tato daň obratová, ale také je to příjemné, ačkoli je to veliké risiko pro poplatníka, neboť každý paušál, t. j. průměr, průřez, je riskantní: někomu může prospěti, někomu může uškoditi. Přes to jest mnoho a mnoho těch, kteří raději vezmou tento paušál, než aby se dali - promiňte mi to slovo - šikanovati od finančních orgánů při přiznávání daně z obratu.

Letošního roku bude opět přikročeno k paušalování této daně jako léta minulá, a tu již upozorňuji předem finanční správu, že letošní paušály této daně obratové ze zemědělství musejí býti podstatně, pravím podstatně a podškrtávám to - nižší, než byly dosud. Při dnešní krisi zemědělství, kdy jest oves za 80 Kč a žito za 90 Kč - mohl bych vyjmenovati všechny předměty produkce zemědělské - kdy jest zemědělství v tak ohromné krisi, není myslitelno, aby paušál daně z obratu nebyl podstatně snížen. To je dnes kardinální požadavek pro příští rok, aby tento paušál byl značně snížen.

Dále klademe požadavek, aby od paušálu byla osvobozena domácí spotřeba. Co je to daň z obratu? Daní z obratu zdaňuje se převod určité věci, určitého zboží s jedné osoby na druhou, za úplatu. Ovšem teorie finanční zkonstruovala si potom pro daň z obratu, že vlastně domácí spotřeba je také obrat, že si to z jedné hromádky vezmu a dám na druhou, že si vezmu ze sýpky a dám do kuchyně (Veselost.)To je také obrat, ovšem jest otázka, je-li to obrat v pravém slova smyslu? To není obrat a proto tato domácí spotřeba neměla býti zdaněna. Řekněte mi, pánové, zdali někdo pochopí, že je to obrat a že se má domácí spotřeba také zdaňovati?

To jsou kardinální požadavky vedle mnoha a mnoha jiných, které se týkají zase družstevních otázek. Kardinální náš požadavek pro příští rok jest: snížení paušálu daně obratové a osvobození domácí spotřeby od této daně.

Tedy tolik jsem pokládal za nutno upozorniti předem finanční správu, aby měla tyto směrnice na zřeteli při sdělávání osnovy zákona, která nám bude předložena podle slibu ministerstva financí co nejdříve, a ostatně také rozpočtový výbor ve své resoluci žádal co nejrychlejší předložení tohoto zákona.

To je naše stanovisko v této věci. My jsme si vědomi tíživosti této daně, ale jsme si také vědomi, že stát potřebuje k životu prostředků, a proto není možno, abychom snad v tomto vědomí odpírali prostředky státu. Proto prohlašuji, že pro tento zákon budeme hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Taub (zvoní): Uděluji dále slovo panu posl. Kunzovi.

Posl. Kunz [německy]: Slavná sněmovno! Po třetí za trvání tohoto státu schází se zákonodárný sbor v této sněmovně, aby se radil o dobrém a zlém osudu občanů tohoto státu a aby se usnášel na zákonech. Skoro po každé za poměrů podstatně změněných, jimiž se však nyní nechci zabývati, poněvadž má býti vyhrazeno předsedovi našeho klubu, aby o nich promluvil v rozpravě o vládním prohlášení.

Dělá to přece nikoliv zvláště příznivý dojem, zcela zvláště na veřejnost, že v první pracovní schůzi sněmovny mají býti prodlouženy dva zákony, které jistě patří mezi nejméně populární a nejméně solidní zákony. Zákon o dávkách z úředních výkonů z r. 1923. Se zřetelem k jeho obsahu bylo možno jistě o něm uvažovati jen jako o přechodném. A to proto, poněvadž těžké dávky mohly býti myšleny jen jako výpomoc z nouze. Uvážíme-li, jakou trnitou cestou musí kráčeti občan, který se uchází o přijetí do státního svazku, žádá o potvrzení státního občanství nebo o cestovní pas, nebo který usiluje získati nějakou koncesi nebo živnostenský list, pak dlužno zcela rozhodně považovati za krutost, když za tyto jeho námahy, trvající často po měsíce, ba dokonce i po léta, musí zaplatiti ještě poplatek jako konečnou pokutu. Při tom při předepisování tohoto poplatku lze pozorovati takovou nestejnoměrnost, ba dokonce by bylo lze říci svévoli, jakou by nikdo nepovažoval za možnou. To vyplývá zcela zvláště z toho, že ve vládním nařízení k zákonu jest stanoveno tak veliké rozpětí od 20 Kč do 50.000 Kč, že úřad často při jednom a témže úředním výkonu a za týchž okolností předepisuje jednou 50 Kč a po druhé 5.000 Kč. Jsme přesvědčeni, že i bez nás bude tento zákon prodloužen, obracíme se však na pana ministra financí, aby nařídil úřadům, aby obsah §u 6 zákona - je-li prokázána nemajetnost, aby se dávka nevybírala - prováděly poněkud blahovolněji.

Pokud jde o daň z obratu, můžeme jistě právem tvrditi, že jest nejtíživější dávkou pro spotřebitele. Tato daň musí se u některých předmětů spotřeby platiti 6 až 12kráte, to znamená 12 až 24%. Usnesli jsme se na novém daňovém zákoně, aby se tím pozvedla daňová morálka.