V této souvislosti upozornil jsem včera v rozpočtovém výboru na tuto otázku - nemá smyslu vyjímati z tohoto zákona jednotlivé paragrafy - před níž stojíme, poněvadž stojíme před zákony s číslicí přes 2 1/2 miliardy. Upozornil jsem na celou otázku dluhů. V této sněmovně mluvil jsem již tak často o dluzích, ale nemluvil jsem ještě o oněch dluzích, které se mi zatím objevily jako doplněk k tomu. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.) Stát sám má 36 8 miliard dluhů, země platí přes 700 milionů úroků. To odpovídá průměrnému kapitálu 12 miliard, to znamená jinými slovy, země jsou dlužny 12 miliard. Pokud jde o soukromé zadlužení, pak zemědělství - když jsem již dříve konstatoval, že stát a země jsou dlužny asi 48 miliard - jest zadluženo do 25 až 30 miliard. To jest jedna část hospodářství. Jiná část, representovaná obchodem, živností a průmyslem, dluží 40 až 60 miliard. Jestliže shrneme tedy tyto dluhy dohromady, dojdeme k tomu, že dluh činí asi 148 miliard. Tuto částku můžete snad snížiti o 10 nebo 20 miliard, ale to nemá v této souvislosti významu. Poměr jest ve skutečnosti takový, že při 13 1/2 milionech obyvatelstva připadá na jeden milion lidí přes 10 miliard dluhů a při tom jsem ještě nepřihlížel k té otázce, která na nás na všechny číhá jako strašidlo, která ještě nebyla rozřešena, k otázce reparací. Ani této otázce se nevyhneme a také tato otázka, i když jí můžeme ještě sebe více omeziti, přece jen bude pro nás těžkým zatížením. Přemýšlejte o otázce řešení obecních financí. Vedlo by příliš daleko, kdybych chtěl v této věci přednésti naše stanovisko. Vzpomeňte sociálně-politických otázek, před nimiž stojíme, ať jest to již resystemisace státních úředníků, ať jest to dnes ožehavé řešení otázky pensistů nebo válečných invalidů, jsou to problémy finančně-politické. A přecházím-li k otázkám čistě hospodářským, dá ministr obchodu také za pravdu, že také on má o hospodářství velké starosti. Neboť nemáme nejživotnějších obchodních vztahů, vyjádřených obchodními smlouvami, ať již jest to náš největší hospodářský soused Německo nebo státy Malé dohody, Rumunsko a Jugoslavie; to jest onen nerv, jehož zdraví potřebujeme, ale nemáme. A pak se domnívám, že politické přátelství musí se projeviti také v hospodářských vztazích.

Přecházím-li nyní k zákonům samotným, neobyčejně lituji, že na novelování zákonů, které jsou tak naléhavého rázu, nebylo času, poněvadž na utvoření vlády bylo třeba šesti týdnů, a zákony nelze nyní novelovati, poněvadž není dosti času a není prý možno, aby administrativa během roku učinila odklon, na příklad z 2% na 1%. Domnívám se, že při situaci, jak jsem ji svrchu vylíčil, mohli jste se klidně odvážiti během roku uvésti novelisaci v činnost. Novelisace jest mnohem jednodušší, než se domníváme, neboť pro daň z obratu a daň přepychovou máme návrh zákona ze září 1929. Tedy prakticky vzato bylo by to snad šlo, ale já bych byl také spíše uvítal, abychom, řekněme, po půl roce mohli poskytnouti hospodářství již výhody novelisace. Snad to byla těžká chyba nebo, řekněme, ukvapenost finanční správy, že celý systém daně z obratu a přepychové i s dávkami za úřední výkony označila za provisorium. Připouštím, že snad nebylo možno viděti vývoj věcí takovou měrou. Ale provisorium, které se neustále prodlužuje a jehož efekt neustále vzrůstá, místo aby se snižoval, jest velmi tísnivé a rozvážíme-li, v čem záleží celý ten systém, o němž dnes musíme mluviti, pak vidíme, že záleží v tom, že toto provisorium bylo učiněno na podporu československé měny. Neboť právě tak jako dávka z majetku s dnešním výsledkem 59 miliard, právě tak jako zákony o válečných půjčkách, tak také daň z obratu a přepychová a rovněž i dávky za úřední výkony jsou dětmi měnové politiky. V této souvislosti dlužno ještě uvésti daň z uhlí, vyšší daň dopravní, zvýšení přímých a nepřímých daní atd. Jedno jest však jisto, jak to prohlásil sám pan ministr financí v posledním výkladu k poslednímu rozpočtu: žádný stát nepřinesl pro svou měnu tak velkých obětí jako Československo. (Výkřiky posl. dr Macka.) A nyní stojíme před skutečností, že inflaci máme za sebou, přešli jsme k deflaci a od deflace ke konsolidaci a přes to jest rozpočet na téže výši. Záleží to v tom, že se vzrůstem hodnoty koruny nešlo současně snížení rozpočtu, a v této souvislosti dovolil jsem si také včera prohlásiti, že Československo nemá takto dnes žádných reserv. Neboť z veškerého obyvatelstva a hospodářství, ze všech bylo vymačkáno tolik, všichni vydali tolik, zajisté i za mnoho věcí, s nimiž nesouhlasíme, že nemáme dnes vlastně reserv na velké otázky. Vzpomeňte při tom na zákon o obecních financích, na učitelské platy, vesměs věci, které přes svůj prozatímní ráz jsou spojeny s daní z obratu a přepychovou. Můžete dnes zvrátiti zákon o obecních financích, řkouce: "Odejmeme samosprávným svazkům 787 nebo 509 milionů", jak se to stalo v létech 1927 a 1928 anebo můžete říci: "Škrtneme učitelské platy, nepoukážeme nic"? Neboť dnes podle rozpočtu jest rozpočteno jako příděl pro učitele 600 až 700 milionů a jen zbytek 400 milionů, 350 milionů, jest placen ze státní pokladny a tak z těchto zálohou poskytovaných částek má stát za zeměmi dnes již přes 3 miliardy Kč. Jak bude tato otázka řešena?

Jestliže nyní mluvíme o dani z obratu a dani přepychové, musíme připomenouti, že jsme jednou slyšeli větu, která zněla takto: Dosáhne-li daň z obratu a přepychová 2 1/2 miliardy, snížíme ji o půl procenta. Dnes jsme již tak daleko a pan ministr financí prohlašuje, že to nyní nejde; snaží se sice a slíbil to také vážně ve výboru, že ji sníží, ale dnes vlastním důvodem prodloužení na jeden rok není potíž administrativní, nýbrž pravý důvod záleží v tom, že se jí zříci nemůže, poněvadž do rozpočtu pro r. 1930 byla daň z obratu zařazena v tomto rozsahu.

Daň z obratu a přepychová jest pro obyvatelstvo neobyčejně tíživá. Proč? Poněvadž ve skutečnosti nečiní 2%, nýbrž stoupá a činí u spotřebitele, k němuž na konec dospěje, průměrně 6 až 10 a více procent, a právě toto vysoké procento to je, které za dnešních hospodářských poměrů znamená tak neobyčejně těžké zatížení. Největší nespravedlnost daně z obratu a přepychové záleží v tom, že ještě více zatěžuje spotřebitele na venkově, který jest poněkud stranou od dopravních cest, poněvadž musí použíti ještě většího počtu prostředkovatelů. Důležitý moment, proč se musíme snažiti zrušiti tuto daň škodlivou celku i v zájmu vlastního hospodářství, záleží v tom, že musíme dbáti vzájemného konkurenčního poměru mezi státy.

Konstatuji úplně nestranně, že Československo není jedinou zemí, která má daň z obratu a přepychovou. Všechny evropské státy, které prodělaly válku, mimo Anglii, mají daň z obratu, ale většina těchto států má dnes její sazbu značně nižší. To dělá velmi mnoho. Chcete-li to míti vyjádřeno v číslicích, na příklad místo 2% jen 1%, dělalo by to u nás úsporu 1250 milionů pro veškeré obyvatelstvo. Zde musíme, a snad mi i pan ministr obchodu dá za pravdu, nezbytně dojíti ke zrušení daně přepychové, abychom mohli čeliti cizí konkurenci. Jest velmi zajímavé pozorovati, že jen Polsko má daň z obratu o 0,2% vyšší než my. Pak přicházíme my ve stejném pořadí s Belgií, Francií, Rakouskem a Maďarskem, pak to klesá, Dánsko 1,9%, Saarské území 1,6%, Kuba 1,5%, Italie 1%, na suroviny jen půl procenta, Jugoslavie 1%, Rumunsko 1%, Portugalsko, Lucembursko, Equador, Chile, Německo 0,75%. V Německu prohlásil tehdejší ministr financí Reinhold: "Daň z obratu, kterou Německo vyhnalo nejprve na 2 1/2%, musíme snížiti k oživení našeho hospodářství". I když dnes Německo snad uznalo, že snížení na 0,75 byl příliš velký skok, jest si přece jisto, že nemůže jíti výše než na 1%. Zajímavé jest, že na příklad Rusko má daň z obratu 0,25 až 12%, průměrně 1 až 3%. (Výkřiky na levici.)

Mluvíme-li o dani z obratu v této souvislosti dále, vidíme určité krutosti, které musí býti v zákoně, příště odstraněny. Jest to otázka obchodních jednatelů, o které bylo dnes již tak často mluveno, poněvadž jest to skutečně stav, který nemůže daň z obratu přesunouti a jest tedy zdaňován zvláště.

Shrnuji: Daň z obratu a přepychová musí býti ve slíbené novele nezbytně snížena, vývozu, na nějž jsme odkázáni, musíme říci, z 50 až 60%, musí se dostati úlevy, také pro tuzemsko musí dojíti k úlevám pro předměty nejnaléhavější potřeby.

Tím však není ještě řečeno vše; potřebujeme také úpravu řízení, neboť není možno, aby berní správy činily odhady, k nimž poplatník nemůže zaujmouti stanovisko prostřednictvím komisí. To jest nutné, aby zavládla spravedlnost. Rovněž tak bude třeba pomýšleti na amnestii, poněvadž amnestie pro přímé daně nedosáhla by ovšem účelu, jestliže nebude rozšířena také na daň z obratu a přepychovou. V tomto oboru nebylo však ani jediné amnestie od vzniku daně do dnešního dne. V této souvislosti musíme také promluviti o revisních komisích, a tu dávám za pravdu kol. Krebsovi, že výše výnosu daní souvisí jistě s konjunkturou, že však také určité procento dlužno přičísti přísnému vymáhání. Jest neuvěřitelné, jak se postupuje proti obchodu, živnosti, průmyslu a zemědělství.

Několik slov o dani přepychové. Moje strana hájí stanovisko, že daň z přepychu má býti nezbytně zrušena. Předně její výtěžek je minimální. Dále došli jsme tak daleko, že seznam klesl z 209 položek na 70. Pan ministr financí slíbil, že seznam omezí ještě dále, takže dospějeme k velmi nepatrnému počtu položek. Věc má však i praktický význam. Předně naše okolí nemá téměř vůbec žádné přepychové daně, na druhé straně, ačkoliv se to zdá neuvěřitelné, obchodní smlouvy jsou často obcházeny, tím že sousedé používají vzhledem k celním sazbám daně přepychové a prostě clo vyhánějí do výše. To jsou úvahy, jimiž se při tom musíme říditi.

Pokud jde o dávky za úřední výkony, stojíme na stanovisku, že musí býti nezbytně sníženy. Zvláště podřízeným úřadům nesmí se přece ponechati taková svévole v rozhodování. Kdyby se nejvyšší hranice snížily o 50%, došli bychom vždy ještě k přiměřené výši dávek. Zapomněl jsem se zmíniti o paušalování daně z obratu. Paušalování má mnoho výhod i mnoho nevýhod, neboť státu zůstává to zásadně lhostejno, hlavni věc je, aby dostal onu částku, kterou rozpočtl. Zvláště paušalování textilií jest předmětem sporu mezi textilním průmyslem a textilním obchodem, spor, který trvá již několik let a dodnes nebylo ho lze rozřešiti. Přes svrchu uvedené stanovisko domnívám se, že již z příčinné souvislosti obou těchto skupin, nutných pro hospodářství, měly by obě tyto strany hleděti, aby dospěly ke kompromisu s ohledem na situaci obchodu a s ohledem na stav průmyslu. Proto žádali jsme finanční správu, aby v této věci zahájila jednání, a prosíme pana ministra obchodu, aby nezanedbával spor mezi oběma skupinami, které jsou důležité pro hospodářství, nýbrž aby se všemi prostředky snažil spolu s ministerstvem financí nebo jiným způsobem, který uzná za vhodný, o kompromis, který uspokojí obě strany a zabrání ohrožení vývozu textilního průmyslu, poněvadž právě vývoz do zemí se clem podle ceny silně postihne průmysl, poněvadž v ocenění předmětu budou započtena také naše břemena, tedy i daň z obratu.

Přicházím ke konci. Snad mi řeknete: Tvoje řeči neliší se proti dřívějšku v ničem. Prohlašuji, ať je pracovní a hospodářské souručenství v oposici nebo v menšině, nedáme si ani v posledním případě vzíti, abychom nestranně, jasně, přímo a veřejně neprojevovali své názory k návrhům (Souhlas.) Nedáme si vzíti, abychom přímo neřekli, ta a ta věc dala by se udělati jinak, nedáme si ani vzíti, abychom nemluvili kriticky, neboť čistá, přímá kritika musí přijíti se všech stran, chceme-li, aby se zlepšily poměry, v nichž žijeme. Všichni jsme přesvědčeni, a toto tvrzení nikdo nesprovodí se světa, že všichni chceme, aby daň z obratu a přepychová byly zrušeny a všichni, ať oposice či většina, jsme přesvědčeni, že nikdo tuto daň dnes zrušiti nemůže, poněvadž, kdyby jí zrušil, scházely by ony částky na druhé straně. Jsme ochotni hlasovati pro oba zákony s podmínkou a se slibem, který skutečně také ministr financí Engliš učinil, že pokud budou oba zákony platiti, dopřeje hospodářství loyálně všech výhod, které obsahují, na příklad § 4, že také rychle provede všechny restituce podle zákona z 22. listopadu 1928, ale že také provede novelisaci, poskytující úlevy rychle, důkladně a pro všechny účastníky, pro veškeré obyvatelstvo a pro hospodářství. (Potlesk.)