Myslím, slavná sněmovno, že tento výrok a toto jednání nebylo správné vzhledem k tomu velkému počtu obchodnictva právě v obvodu této Obchodní a živnostenské komory liberecké. (Tak jest!) Myslím, že členové tohoto hospodářského sboru, této Obchodní a živnostenské komory, zejména zástupci z kruhů živnostnictva a obchodnictva nemohou si dát líbiti tento výrok, nemohou přistoupiti na to, jak jsem řekl, že by to snad bylo slovo poslední se strany presidenta této komory pokud se týče zavedení paušálu obratové daně z textilií. (Výkřiky poslanců strany komunistické. - Místopředseda Špatný zvoní.)

Vidíme, slavná sněmovno, že budou ještě veliké překážky a zítra obchodnictvo se dostaví k panu ministru financí dr Englišovi, kde bude znovu žádat, aby byla urovnána cesta k této jeho snaze po paušalování obratové daně u textilního zboží. Ministerstvu financí byly již předloženy návrhy na zavedení paušálu. K zavedení paušálu není třeba zákona, nýbrž jen vládního nařízení ministerstva financí, aby paušál pro ten neb onen odbor byl zaveden. A jistě dnes v příslušném oddělení ministerstva financí mají i propočítán výnos, který by byl právě při zavedení paušálu obratové daně, a kde se zároveň udává, že paušál by činil při některém zboží 5, při jiném zboží až 6%, ovšem podle jakosti zboží a se zřetelem k tomu, z kterých materialií bylo zboží skutečně vyrobeno.

Musím prohlásiti, že národní demokracie a náš klub stojí za požadavkem obchodnictva s textilním zbožím. Jestliže bylo možno překlenouti překážky, které u jednotlivých oborů se jevily po řadu roků, myslím, že při dobré vůli bude možno i tyto překážky zde překonati a vyhověti obchodnictvu, které chce tento paušál nejen pro svůj vlastní snad prospěch, nýbrž chce tím zameziti opravdu dnes zneužívání a zatajování obratové daně.

A vážení, tak stejně je dnes při volání obchodnictva z jednotlivých oborů potravinářských. I zde je potřebí, slavná sněmovno, aby toto jednání bylo uspíšeno a aby bylo vyhověno příslušným organisacím živnostenským a obchodnickým. Po mém soudu myslím, že také nesprávně vybírána je daň obratová u obchodních jednatelů, u těch jednatelů, kteří mají svou existenci v získání provisí z prodaného zboží. Stejně myslím, že nesprávně vybírá se tato daň obratová u asekuračních jednatelů. Zde vůbec není žádného obchodování s určitým zbožím, zde je vlastně akvisice pro jednotlivé pojišťovny, akvisice, která ne vždy se setkává s výsledkem takovým, který sleduje ten neb onen asekurační jednatel. I v tomto směru bude nutno uvažovati, zejména r. 1930, v důvodové zprávě vládního návrhu na prodloužení zákona o obratové dani do konce r. 1930 se slibuje, že ministerstvo financí věnuje úplnou péči právě tomuto zákonu o dani, která opravdu dodnes nejvíce u nás vynáší aby všechny tužby, všechny snahy, přání i stížnosti byly vzaty v úvahu a aby na konci r. 1930 bylo jednáno případně i o určité úlevy ve prospěch jak výběrčích obratové daně, tak také ve prospěch samotného konsumentstva.

Je ovšem také nutno dnes u nás učiniti v ministerstvu financí revisi paušálu, který byl u nás zaveden. V některých oborech vidíme, že uskutečnění paušálu z obratové daně dnes se jeví v docela jiné fasi než tehdy, kdy o tomto paušálu bylo jednáno. Dnes vidíme, že někde je paušál příliš vysoký, že výrobní proces a celá režie při výrobě nebo obchodu v tom neb onom oboru nevydrží tento tak vysoký paušál, že je potřebí revise tohoto paušálu a spravedlivě a nestranně tento paušál po dohodě s určitými odbory produktivními i obchodními snížiti. Je také potřebí, aby se skutečně revise, které podnikají kontrolní úřady ministerstva financí, děly jen v těch nejnutnějších případech, a to taktním způsobem a ne tak briskním, jak jsme někde byli toho často svědky a kde nám bylo nutno i v tomto směru dožadovati se ochrany na příslušných místech. Je potřeba v tomto směru přijíti k tomu poznání, že paušalování je daleko výhodnější na všechny strany a že opravdu učiní tuto obratovou daň snesitelnější, než dnes ve skutečnosti je.

Je také nutno při dani obratové všimnouti si tak zv. daně přepychové. Je nutno u nás revidovati dnes seznam předmětů, ze kterých se daň přepychová vybírá. Myslím, že dnes není přepychem provozovati ten neb onen zdravý sport, že není dnes v zimní době přepychem sáňkování ani lyžování, že dnes právě tento sport je jedním z nejzdravějších sportů, ne ovšem nejlevnějších také vzhledem k tomu, že ze sportovních nářadí a předmětů vybírá se tak zv. daň přepychová. Vidíme, že v ostatních státech a všude obratová daň byla vklíněna v daňový systém těch států, že tam bylo nejdříve započato s likvidací, úplnou likvidací přepychové daně. A jestliže není možno jak včera sám pan ministr dr Engliš prohlásil v rozpočtovém výboru - ze všech předmětů daň přepychovou odstraniti, že daň přepychovou je nutno u nás považovati za jakousi dekoraci daně obratové, tedy prosím, té dekorace jistě nepotřebujeme a nemůžeme ji dále držeti, zejména při sportovním zboží a předmětech. Tu apeluji na pana ministra financí, aby při revisi seznamu přepychových předmětů, kde je slíbena určitá revise a určité škrty, tato přepychová daň byla úplně škrtnuta ze zboží. (Posl. Čižimská: Dělníci nejezdí do lázní!) Dělníci také jezdí do lázní, já jsem se o tom přesvědčil, paní kolegyně, a také i ti vaši dělníci!

Budeme se dožadovati, aby přepychová daň ze sportovního zboží byla odstraněna a požádáme vlídně pana ministra financí dr Engliše, aby vyšel tomuto požadavku vstříc a aby vyšel vstříc také snaze našich sportovních organisací.

Vidíme nutnost prodloužení zákona o dani obratové. Raději bychom viděli, kdyby prodloužení bylo jenom na 1/2 roku. Proč se tak nemůže státi, říká důvodová zpráva, a my nemáme příčiny, abychom této důvodové zprávě nevěřili. Ale doufám, že toto prodloužení bude v takovémto rozměru poslední a že v r. 1930 bude opravdu vážně jednáno o novelisaci zákona o dani obratové v tom směru, aby byly sjednány úlevy v této dani ve prospěch konsumentstva a výběrčích této daně.

Další zákon, o kterém dnes slavná sněmovna jedná, jest prodloužení zákona o dávkách z úředních výkonů. Výnos této daně je celkem asi 34 mil. Kč. Jest asi 400 těchto určitých poplatků v sazebníku zákona, který potřebuje určité opravy. V praktickém životě setkáváme se s tím, že některé poplatky, některá dávka z toho nebo onoho úředního výkonu je příliš vysoká, zejména v přítomné době. Proto je třeba revidovati tento sazebník, a to v tom směru, aby tato dávka tam, kde skutečně tíží, byla snížena. Nestejně se posuzuje příkladně při opovídání toho nebo onoho řemesla, toho nebo onoho obchodu, té nebo oné živnosti, a toto oceňování bývá často nesprávným proto, že se neposuzuje odborně závod a poměry majetkové.

Proto si živnostnictvo stěžuje na tento zákon, na tyto dávky, zdají se mu upřílišněné a dožaduje se opravdu i v tomto směru nápravy.

Budeme pracovati k nápravě a očekáváme, že při příštím projednávání novelisace tohoto zákona se náprava stane.

Ale ještě na jednu věc chci při tomto zákoně poukázati. Jest si velmi trpce stěžováno zejména našimi vystěhovalci ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, že se stejným tvrdým způsobem (Výkřiky komunistických poslanců.) vymáhají poplatky i na takovém vystěhovalci, který se vyprodá, který si opatří třeba i úvěr, aby mohl hledati svou existenci v cizině. V tom směru jsem včera podal v rozpočtovém výboru resoluci, aby byly vždycky uvažovány hospodářské poměry takového vystěhovalce, aby bylo uvažováno zřetelně a aby opravdu těm, o kterých je známo, že jejich hospodářské poměry jsou slabé, byla tato dávka z úředního výkonu buď úplně slevena nebo přiměřeně snížena. To jest jistě přijatelné a jsem přesvědčen, že se v takových případech vyjde petentovi vstříc. (Posl. Hodinová: Kolik fabrikantů a velkostatkářů se musilo vystěhovati? - Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Petrovický (pokračuje): Znám jen jednoho velkostatkáře, Šmerala, který se vystěhoval do Ruska.

Klub náš se usnesl, že bude hlasovati pro prodloužení obou těchto zákonů v naději, že r. 1930 nastane náprava ve směru, jak jsem si dovolil sněmovně naznačiti. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Slovo má dále pan posl. dr Pružinský.

Posl. dr Pružinský: Vysoký snem! Niet pochybností o tom, že daň z obratu nezodpovedá podmienkam, ktoré finančná veda kladie o správnosti daní. Táto daň často škodlive zasahuje do prirodzeného vývinu národného hospodárstva, najmä hatí prospešnú deľbu práce pri dištribúcii statkov, ako to už p. predrečník Petrovický spomenul, keď spomenul, že nastáva nezdravá koncentrácia. A jej jestvovanie ospravedlňuje len tá okolnosť, že bez nej nateraz nebolo by možné uhradiť štátné vydaje. Je to akési núdzové, štátno-finančné opatrenie. Pre výšspomenutý, pre národné hospodárstvo neblahý vliv ale už v prvopočiatku počítané bolo s tou okolnosťou, že daň bude len dočasná. A preto treba klásť požiadavok, že jedno každé jednanie o tejto dani, či už jedná sa o predlženie, či novelizáciu, má znamenať jedon krok, jednu etapu k odbúraniu tejto dane. A čo vidíme vtedy, keď blížíme sa ku koncu prvého decenia trvania tejto dane, vtedy keď všeobecne hovorí sa o všeobecnej hospodárskej kríze, a najmä o poľno-hospodárskej, keď vyhlásenie vlády, minulý piatok odoznelé, hovorí, že ideme do menej priaznivých hospodárskych pomerov, a súčasne konštatuje tiež všeobecnú hospodársku a zvláštnu poľno-hospodársku krízu, keď o poľno-hospodárskej kríze sa anketuje, debatuje, keď z úst rečníkov blahoprajnosť v oči poľno-hospodárstvu len tak kypí, vtedy vlada nepoužije tejto príležitosti na to, aby daňovými úľavami zmiernila spomenutú hospodársku krízu. A v tomto ohľade práve daňové úľavy sú veľmi vhodné, lebo výhodu daňových úľav pocítia najširšie vrstvy obyvateľstva bez rozdielu stranníckej príslušnosti a preto sú lepšie než subvencie a podpory, ktoré viac-menej poskytujú sa jednotlivcom a jednotlivým skupinám, často pri uplatnení stranníckeho vlivu. (Tak je!)

Tá okolnosť, že návrh, o ktorom sa jedná, má ráz provizórny, podľa môjho úsudku nemá sa považovať za prekážku ohľadom poskytovania úľav, najmä keď do povahy berieme terajšiu neblahú hospodársku situáciu, keď výrobné vrstvy na svojej hospodárskej existencii priamo sú ohrožené. Každá daň poplatníka smie obťažovať len do tej miery, pokiaľ prosperita podnikania poplatníka a jeho hospodárska existencia nie je ohrožená.(Tak je!)

Ani technika zákonodarstva nie je tak obťažná, že by nebolo možné vsunúť jeden alebo niekoľko paragrafov, poplatníkom úľavy poskytujúcich, veď nie obecenstvo je pre zákony, ale opačne. Pán predrečník Krebs hovoril, že k tomu účelu vďačne venovali by sme aj vianočné prázdniny.

Keď prehovoril som o potrebe a možnosti poskytnutia daňových úľav, prejdem teraz na tú otázku, aká úľava je teraz najpotrebnejšia a zároveň aká mala by sa poskytnúť? Podľa môjho úsudku najprv odbúrať treba odanenie roľníckej vlastnej spotreby daňou obratovou. Tento požiadavok je najvýš odôvodnený. Ponajprv preto, lebo odanenie vlastnej spotreby daňou obratovou vlastne je divým výhonkom, ktorý má sa odrezať. Táto obratová daň je obratovou daňou z maginárnej tržby, ináč rečeno daň z obratu z neobratu, daň z tržby z netržby, daň z prevodu z neprevodu atď. Ale aj hospodárske a sociálné ohľady v plnej miere odôvodňujú odbúranie odaniteľnosti vlastnej spotreby roľníctva. (Tak je!)

Ako som spomenul, je to lucus a non lucendo, daň z obratu z neobratu, alebo správne rečeno, spotrebná daň skromnej roľníckej stravy. (Tak jest!) Roľník a najmä maloroľník odanený je preto, že horko-ťažko udržuje svoju púhu fyzickú bytosť. A kým iné potravné dane obťažujú také otravné články, ktoré spotrebujú majetnejšie, a zároveň čo sa poplatkovej sily týče, silnejšie vrstvy poplatníctva, táto do rúcha obratovej dane oblečená spotrebná daň obťažuje aj tie najskromnejšie predmety, ktoré užívajú tí najchudobnejši ľudia kraja slovenského a Podkarpatskej Rusi. (Potlesk ľudových poslanců slovenských.) - (Výkřiky komunistických poslanců.) Tak platia biedni, chudobní maloroľníci daň od spotreby hlúpych zemiakov, od spotreby ovseného pagáča, kuľaše atď. Jestvujú ale aj iné dôvody, ktoré hovoria za to, aby nespravodlivé obťaženia roľníckej, a zvlášť maloroľníckej skromnej stravy, bolo už raz sotreté; tak sama okolnosť, že exekvovanie tejto dane zhltne pomerne veľkú čiastku čistého výnosu, poneváč od mnohých poplatníkov vyberá sa v pomerne malých rátach.

Ale veľmi vážny dôvod je aj ten, že na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi pozemkový kataster nie je v poriadku. Paušalizovaná obratová daň u maloroľníkov kryje sa totiž s obratovou daňou vlastnej spotreby, poneváč u maloroľníkov celý výnos pôdy buďto v celku alebo aspoň z prevažnej čiastke sa zkonzumuje. Paušalizovaná obratová daň vyrubuje sa podľa pozemkového katastru, ktorý, ako som to už spomenul, na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nie je v poriadku. Tento kataster je skôr historickým dokumentom ako praktickou príručkou každodenného života, skôr poskytuje nám genealogické dáta a dáta hospodársko-dejepisné ako pravý obraz terajšej pozemkovej držby; preto aj po tejto stránke žiadosť za zrušenie obratovej dane od vlastnej spotreby je odôvodnená.

Vládny návrh nerieši otázky, ktoré dosavádna berná prax nevedela riešiť uspokoji vým spôsobom. Mnoho zlosti zapríčinila v praxi tá okolnosť, že uspokojivým spôsobom nebol vyriešený pojem obecnej ceny. S jednej strany, so stránky finančných úradov, sa tvrdilo, že pod obecnou cenou má sa rozumieť tržná cena, s druhej strany, zo záujmových korporácií poľnohospodárstva poukázané bolo na to, že poneváč roľník zkonzumuje tú najhoršiu čiastku svojej výroby a zkonzumuje aj také predmety, ktoré na trhu vôbec by sa umiestiť nedaly, preto bolo by správné, aby za obecnú cenu brala sa cena výrobná, totiž výška výrobných nákladov.

Aj preto je to spravodlivé, lebo do tržnej ceny pojaté sú aj dopravné výlohy. U tých predmetov, čo sa denne zkonzumujú, samozrejme nie sú žiadné dopravné výlohy.

Pri pojednávaní v praxi vyskutnuvších sa sporných otázok chcem ešte poukázať tiež na jednu okolnosť, ktorá tiež mnoho zla zapríčinila. Pestovatelia obilia, ktorí svoje obilie dávajú v mýtnych mlynoch zomlieť, k vôli zisteniu tej okolnosti, že koľko zomlel patričný mlyn vo vlastnej režii a koľko za mýtné, dávajú mlynom na vlastné požiadanie certifikáty vystavené obecným úradom o tom, že zomletie stalo sa za mýtné. Toto opatrenie háji jedine záujmy mlynárov a na žiadon pád nie záujmy štátné. A vzdor tomu stretáme sa s tou okolnosťou, že orgány dôchodkovej kontroly pokutujú strany, ktoré svoje obilie dávajú zomlieť bez výšspomenutého certifikátu, hoci, ako som spomenul, štátné záujmy nie sú tým ohrožené. To je abusus, a slávné ministerstvo financií prosím, aby toto odstranilo.

Poneváč ešte behom budúceho roku zákonodarstvo opätovne musí sa zaoberať touto látkou, za účelné držim, aby v krátkosti formuloval som požiadavky, ktorých uskutočnenie čakáme od v budúcom roku prejednať sa majúceho návrhu. Niektoré ustanovenia tohoto návrhu, ktorý behom tohoto roku v záujmových korporáciach bol už prejednaný, na pr. v zemedelskej rade v Bratislave, sú skrze mňa vítané.

Tak zaiste je prospešné, že spomenutá osnova mnohé úľavy poskytuje takým výrobným odvetviam, v ktorých odkázaní sme úplne na vývoz. Podobne iste prospešné bude pre naše národné hospodárstvo, keď okruh paušalovania dane rozšíri sa aj na nové predmety. Obzvlášte do úvahy prídu tu potraviny, z ktorých obzvlášte obilniny zaslúžia zvláštnu pozornosť.

Je prospešné, jestli upustí sa od doterajšieho zásadného zdaňovania všetkých fingovaných dodávoka výkonov v koncentrovaných podnikoch medzi sebou. To sú tie vzájomné dodávky, ktoré i páni predrečníci spomenuli. Takže vítané je nám chystané oslobodenie, poťažne sníženie pre tuzemské prevody, keď to vyžaduje ich súťažeschopnosť s cudzozemským tovarom.

Vážení pánovia! Na koniec svojej reči mám česť predložiť pánu predsedovi pozměňovací návrh mojej strany, a končím moje slová: do tých čias, kým mnou vytknuté veci nebudu zlepšené, ako rečník klubu poslancov Hlinkovej slovenskej ľudovej strany vyhlašujem, že strana hlasuje proti návrhu. (Tak je! Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dále se přihlásil p. posl. Nitsch. Uděluji mu slovo.

Posl. Nitsch (německy): Velectěné dámy a pánové! Nová vládní většina zahajuje svou meritorní práci ve sněmovně pod špatným znamením. Na celém světě zahajuje se rozprava o vládním prohlášení, jakmile se vláda představila. Mluví se o tom, má-li nová vláda dobrý nebo špatný program a jaké stanovisko zaujímá k němu většina nebo menšina. U nás jest tomu obráceně. Začínáme s rozpravou o nejnepopulárnější dani, kterou máme. Československá republika prodělává hospodářskou krisi, jaké ještě nebylo, zvláště pak zemědělství a pan předseda vlády se také několikráte ve svém prohlášení zmínil, jak velká jest tato hospodářská krise a jak jí chce čeliti. Nápravu hospodářské krise vidíme v tom, že se usnášíme o novém zatížení a prodlužuje se zákon, daňový zákon, jehož nikdo nemiluje, který těžce zatěžuje veškeré obyvatelstvo bez rozdílu stavu a jehož zrušení si přeje čím dříve, tím lépe. Jest to typický válečný zákon, vzniklý z válečné psychosy, tento zákon o dani z obratu. Jeho úkolem bylo pomalu zachytiti velké zisky po válce. Bohužel tento zákon zachycuje již jen ztráty - zisků nikdo nemá a nemilosrdnost, s jakou tato tak těžká daň jest předpisována a vymáhána, zatěžuje jak zemědělství, tak průmysl a obchod jedinečným způsobem. Zvláště těžce doléhá na drobného rolníka, který velice naříká na tuto těžkou daň, která se mu nyní předpisuje. Neboť paušály jsou příliš vysoké, tak že jich při nynějších cenách obilí nemůže snésti. A rovněž tak jest tomu v živnosti, obchodu a průmyslu, a všeobecně. Neboť jsou-li otřeseny základní pilíře národního hospodářství, otřesena jest celá budova. Tu nezná národní hospodářství žádných výstředností, neboť ono není nic jiného než velký stroj, kde jedno kolečko zapadá do druhého a ulomí-li se jeden zub, zastaví se celý stroj. Veškerá daňová politika musí býti posuzována s celkového hlediska národního hospodářství a proto, chceme-li pomoci národnímu hospodářství, musíme začíti s omezováním břemen, která dnes zatěžují hospodářství všeobecně. A není ani jiné možnosti dosíci nějakým způsobem ozdravení hospodářských poměrů, nebudeme-li se se vší vážností snažiti, snížiti a omeziti výrobní náklady a režii hospodářství. Bohužel k tomu účelu neděje se nic. Vidíme, že jsou ukládána nová břemena, že tento nešťastný a nepopulární zákon má býti projednán a odhlasován právě dnes, v prvé meritorní schůzi. Jak se tu má zlepšiti hospodářská krise? Nemůže se přece změniti ani zlepšiti, jsou-li výrobní náklady tak vysoké, a není-li možnosti je snížiti. Ceny klesají samy sebou, zvláště v zemědělské výrobě, kde výnosnost jest takřka nemožností. Budeme míti ještě jindy příležitost promluviti o této otázce.

Chci nyní jíti o krok dále a pánům - jest zde mnoho pánů ze Slovenska - ukázati na zvláštní daňový zmatek na Slovensku, jak jsou tam daně předpisovány a vymáhány, že se v tom již nikdo nevyzná. Bylo by dobře, kdyby pan ministr financí udělal na Slovensku již jednou tabula rasa a postaral se, aby tam nastal v daňovém systému pořádek, jak to zvláště ohlásil při své daňové reformě.

Daňové předpisy vydávají nyní berní správy. Mladí lidé na berních správách neznají obvod, neznají lidi, neznají jména. Dochází ke zmatkům, katastry nejsou správně sestaveny a bylo by nejlépe a nejrozumnější a nejsprávnější, kdyby se k tomu použilo notářů, kteří dosud ještě zastávají své úřady, aby oni nejen předpisovali daně, jak to činili až dosud, ale aby daně také vybírali. Tím by se lehce čelilo daňovému zmatku, jaký dnes na Slovensku vidíme. Obchod stěžuje si také velmi do daně z obratu. Již dávno přestal vybírati daň z obratu a musí daň z obratu platiti již ze svého. Zde vidíme, jak se revisní komise objeví hned tu, hned tam a zasahují s plnou svou krutostí. Vidíme, jak komise pracují u jednotlivců celé týdny; prostředky moderní inkvisice se vše vymáhá a vše vynucuje, takže takový ubohý kupec nebo živnostník či průmyslník, u něhož se usadí revisní komise, jest z toho několik týdnů nemocen a vyřazen z práce. Celý podnik několik týdnů odpočívá, pokud taková komise v podniku pracuje. V tom směru máme již své zkušenosti. Bude-li tento návrh uzákoněn, může se velmi lehce ustanovovati a paušalovati, co má každý platiti, aby tyto moderní inkvisice revisních komisí přestaly.

Totéž platí o dani přepychové, která jest rovněž daní válečnou. Dnes nalézáme v seznamech luxusní daně mnoho zboží, které již dávno přestalo býti přepychovým. Tak si stěžují uzenáři, že salám vyráběný u nás podle maďarského návodu, jest prohlášen za luxusní zboží a tak se musí platiti také daň přepychová z této lidové potraviny, která jest neobyčejně důležitá pro lidovou výživu. V tom směru podali jsme včera v rozpočtovém výboru také návrhy. Bohužel byly zamítnuty, poněvadž prý jde jen o jednoleté provisorium zákona. Jsme však přesvědčeni, že toto provisorium nebude trvati rok, že tato daň ještě dlouho nebude zrušena. Neboť národní hospodáři vždy zdůrazňují: čím ji nahraditi? Neboť to jest to nejdůležitější, odkud vzíti za ni náhradu. Snižte výdaje a náhrada je tu. Obyvatelstvo nemůže však dnes již stačiti na tuto těžkou daň, protestuje proti ní a zástupci obchodních komor, kteří zde sedí, budou vám s moci s tohoto místa také říci, jak proti této dani z obratu, vše zdražující a na vše těžce doléhající, protestuje veškeré obyvatelstvo, veškerý obchod a veškeré živnosti.

Dnes se také projednává zákon o dávkách za veřejné úřední výkony a jistě také bude přijat. Také tento zákon měl by již dávno býti zrušen. Jest to také velmi zvláštní věc, že se tak, jako v nějakém hokynářství za to, že člověk dostane vysvědčení nebo co jiného, musí hned zaplatiti poplatek. Nikde nemají něco podobného. Úřady jsou tu k tomu, občané platí daně, aby mohli těchto úřadů používati. Ale vidíme, že také tam se musí platiti daň, že se také tam musí platiti a proslavený a vyhlášený šekový systém jest již tak známý, že každý zuří, dostane-li šek do rukou. Na každém kroku, který člověk podniká, kde se jen do něčeho pouští, dostane člověk všude ihned šek, nejdříve zaplať, pak se s tebou bude mluviti!

Všechny tyto věci, o nichž se zde zmiňujeme, nejsou nic jiného než zdražení výroby. V této těžké hospodářské krisi nemůže obyvatelstvo těchto nových břemen snésti a obyvatelstvo jistě neprojeví důvěru vládě za toto její první vystoupení, při němž začíná s tím, že na ně uvaluje nová břemena. Od voleb uplynulo sedm týdnů. Při volbách slibovaly vládní strany docela něco jiného, snížení velkých břemen. Opět jeden slib, který se nedodržuje. Moje maličkost a se mnou sdružená maďarská strana národní budeme hlasovati proti návrhu. (Potlesk.)

Místopředseda Špatný (zvoní): Dále se ke lovu přihlásil p. posl. dr Rosche. Dávám mu slovo.

Posl. dr Rosche (německy): Dámy a pánové! Máme před sebou dva důležité návrhy zákonů, o jejichž prodloužení na jeden rok má sněmovna rozhodnouti, dva návrhy zákonů, jejichž hodnota činí přes 2 1/2 miliardy Kč. Jsem pevně přesvědčen: kdybychom dnes všichni dohromady, lhostejno, zda většina nebo oposice, mohli, že bychom dnešním dnem tyto daně plně zrušili. Právem se však domnívám, že mohu říci, že oposice i většina jsou plně přesvědčeny, že tyto daně sice neobyčejně zatěžují, že jejich účinek na státní a národní hospodářství jest velmi zlý, ale že jich dnes zrušiti nemůžeme. Otázka úlev a snížení jest otázkou pro sebe.

Význam obou návrhů ve výši přes 2 1/2 miliardy jest stejně velký jak pro hospodářství státu, tak pro národní hospodářství; pro hospodářství státu proto, že finanční systém a celé složení finančního plánu nemůže se zříci částky přes 2 1/2 miliardy, a pro národní hospodářství proto, že daně a poplatky za úřední výkony znamenají neobyčejně těžké zatížení. Správný obraz lze si učiniti teprve, sledujeme-li obě daně od jejich vzniku. Daň z obratu začala r. 1920, respektive 1921 500 miliony Kč, r. 1922 vynesla již 1644 milionů, 1923 1454 milionů a dále 1542, 1755, 1902, 2052 a 2336 milionů a podle odhadu dosáhne r. 1929 přes 2 1/2 miliardy. Při tom bych ihned upozornil sněmovnu na jednu okolnost, která jest velmi důležitá, že tato čísla, která jsem uvedl, jsou skutečný výtěžek, kdežto očekávané výtěžky v rozpočtech se s těmito číslicemi nikterak neshodují. R. 1927 byl rozpočet na 1900 milionů a dosaženo bylo 2052 milionů, r. 1928 byl rozpočet na 2 miliardy a dosaženo bylo 2336 milionů, r. 1929 jest rozpočet na 1982 mil., dosáhne se asi 2500 milionů. Bude věci celého parlamentu, aby se pozeptal ministerstva financí, jak se použilo těchto reserv proti rozpočtu. Přejdu-li nyní k dani přepychové, přicházíme k těmto číslicím od r. 1920: 39, 116, 145, 121, 79, 100, 91, 100 a 85 milionů. Můžeme konstatovati, že tato potíraná daň z pře pychu v celé soustavě daně z obratu a daně přepychové nemá vlastně významu a mohu jistě k tomu připojiti poznámku, že se vlastně bojuje bezúčelný boj o zrušení této daně. Ona částka jest tak nepatrná, že jí lze již z reserv zcela dobře postrádati a ji zrušiti. A mám-li obraz dokončiti a vysvětliti vám, že dávky za úřední výkony činily od r. 1926 36, 27, 39 milionů a r. 1928 41 milionů a do konce října 1929 vynesly 35 milionů, pak tyto dávky nečiní sice velkou částku, ale má-li je platiti jednotlivec, přece jen mají důležitý význam.

Při projednávání daní v částce přes 2 1/2 miliardy by zajisté stálo za to, promluviti o hospodářských poměrech, v nichž žijeme. Čas kvapí, chceme si vyhraditi tuto rozpravu pro rozpočet, ale přece můžeme několika slovy říci že, jak se uznává, dnes celé světové hospodářství prožívá krisi, že tato světová hospodářská krise zasáhla jednotlivé státy a že zvláště máme prozkoumati, do jaké míry státní poměry samy tuto krisi zavinily a jak by se jí mělo čeliti vlastními silami. Jako nestranní lidé kteří hledí do budoucnosti, nesmíme si zastírati že nás očekává budoucnost smutná, chcete-li, velmi smutná. Dnes nebude tak velice záležeti na tom, je-li jedna strana ve většině nebo v oposici, naopak z vlastních, z egoistických a jestliže chcete z vlastních národních zájmů a na konec také ze státních zájmů musíme dojíti tam, že za daných poměrů může býti jen jedno heslo, předpokládáme-li ovšem, že chceme poměry zlepšiti, heslo: "Všichni muži na palubu, dohromady." Lze snad ovšem proti tomu činiti také námitky, ale jen v pevném spojení všech směrů, všech stran, všech stavů a povolání lze vybrati z celé situace to nejlepší. Nezapomínejte, že dnes veškeré zemědělství světa prožívá nejkrutší krisi. A jestliže to konstatujeme, nesmíme také přehlédnouti, že i ostatní hospodářské složky representované obchodem, živností a průmyslem, i se zaměstnanci účastněnými na uvedených komponentech, prožívají krutou krisi. Pohlédneme-li dnes v této souvislosti na tento obraz a tážeme-li se, jak krisi zdoláme, nemohu vám vlastně dáti ještě správnou odpověď. Domnívám se, že vám mohu říci jen tolik - sledujeme-li všechny ty různé zprávy a snahy, že ve vybudování vysokých ochranných cel nelze snad jedině hledati ochranu před krisí. (Souhlas.) To se bude musiti rozumně zkoumati, a čtete-li denní časopisy, zjistíte, že Německo vůbec nedovoluje zvýšení většiny cel, aby se neprovinilo protekcionismem. Neboť nezapomínejme na jednu věc: kdybychom dnes celé své štěstí hledali jen v tom, že bychom vybudovali vlastní vysoké celní zdi, že to dovede také soused a že v této těžké situaci budeme zabředávati stále hlouběji, že se octneme v čistě protekcionářské soustavě, kdy snad vlastně nebudeme chtíti hleděti přes vlastní zdi a na konec ani již nebudeme moci, poněvadž jiní vystavěli ještě vyšší. To jest myšlenkový pochod, který proto přednáším, poněvadž v nejbližší budoucnosti bude nás všechny dohromady zaměstnávati a vážně nás zaměstnávati musí. S velikou starostí, smím-li to konstatovati, hledím v této souvislosti na krisi textilního průmyslu, kterou prožívá Československo, s velkou starostí proto, poněvadž textilní průmysl zaměstnává přes 600.000 až 700.000 dělníků; s příslušníky domácnosti lze počítati okrouhle s 1.2 až 1.3 miliony lidí a poněvadž na druhé straně znamená pro obchodní a platební bilanci tak representační číslo, počítáme-li, že při celkovém vývozu 100% činí 34 až 35% vývozu. Jak budeme tuto otázku, řešiti, jest ještě jiná kapitola sama pro sebe a při společné práci lze rozumně cestu nalézti.