V mnohých pojišťovnách nekonaly se volby 15 až 20 let. Od převratu vládne se v nich ojedinělým způsobem - československým, neboť i ve fašistickém Polsku konají se volby do nemocenských pokladen, které ovšem obyčejně končí vždy vítězstvím komunistů. Vládne se v nich tedy způsobem: Jmenovanými správními. komisemi, nebo dosazenými vládními komisaři s titulem "zástupce ústřední sociální pojišťovny v Praze".
A nyní místo vypsání řádných voleb jmenovala buržoasie více než do 300 pojišťoven "dělnické" zástupce, důkladně stranicky přesívané, kteří byli vlastně vybráni četníky, neboť četníci se také chodili ptáti na jejich politické přesvědčení a úředníky okresních a policejních úřadů, takže jsou úplně spolehliví (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Jmenováni byli ovšem pouze zástupci nynějších vládních stran a obou stran socialistických, které jdou této vládě kapitalistické navzájem na ruku. Největší strana tohoto státu, strana komunistická, byla ze zastoupení úplně vyřazena. Buržoasie sice důvodů neuvedla, ale tento důvod jest jasný. Komunisté jsou protistátní, jsou pro rozbití tohoto kapitalistického státu a nastolení diktatury proletariátu. Tedy buržoasie jich potřebovati nemůže. Zcela jinak, samozřejmě, na tuto věc dívá se proletariát. Statisíce dělníků a dělnic, z jejichž kapes ždímají se miliardová břemena daňová a ohromné dávky právě na toto pojištění, bylo ze spolurozhodování o svých příspěvcích, dávkách, léčebné péči odkopnuto. Buržoasie, včetně reformistů, nechce, aby ve správních orgánech pojišťoven byli zástupci statisíců přívrženců strany komunistické. Mají právem obavu, že by nynější způsob hospodaření v pojišťovnách podrobili nejen zasloužené nejostřejší kritice, ale postavili by se proti byrokratickým pohlavárům a proti fašisaci těchto dělnických institucí, a domáhali by se nutných náprav ve prospěch členů a zasazovali by se o dokonalou léčebnou péči nemocných pojištěnců a jejich rodinných příslušníků.
Místo urychleného vypsání voleb do pojišťoven, jak to žádal proletariát, provedla buržoasie fašistický puč, který dělnictvo krajně pobuřuje a vyvolává mezi dělnictvem spontánní odpor. Hlavními viníky tohoto teroru, bohužel, jsou reformističtí vůdcové. Namlouvali dělníkům, že se budou domáhati vypsání voleb, že se postaví proti znásilňování samospráv pojišťoven, ale ve skutečnosti šlo, jde a půjde vždy toliko o ta vlastní, dobře placená místa; proto bránili se od počátku volbám do nemocenských pokladen a také nyní paktovali se s ostatními buržoasními stranami a dohodli se mezi sebou, že komunistické dělnictvo o zastoupení oloupí.
Jenže se našel ještě větší chytrák, než jsou oni, a to je Monsignore Šrámek. Sociální demokrat, exministr Winter, nyní pláče, že jejich úmluva s vládními stranami nebyla dodržena, že sice komunisté byli vyloučeni, jak to bylo ujednáno, ale že reformisté neobdrželi tolik míst a tudíž i moci v těchto pojišťovnách, jak si přáli. Měšťácká koalice při tomto jmenování zástupců do pojišťoven reformisty vlastními jejich zbraněmi napálila, úmluvu s nimi ujednanou nedodržela a rozdělila mandáty komunistů hlavně mezi sebe, aby oni nyní vládli a obsadili tato dobře se vyplácející místa. (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) čin vlády, provedený za souhlasu socialistických stran, nedají si pojištěnci líbiti. V tisku, na schůzích, demonstračních projevech, v závodech, dílnách, na velkostatcích a v kancelářích domáhati se budou všemi prostředky uskutečnění opravdového sociálního pojištění, odpovídajícího potřebám proletariátu, pojištění, které mají platiti výhradně zaměstnavatelé. Dělníci v městech i na venkově budou protestovati proti zvyšování příspěvků z dělnických mezd a svou bojovnou pohotovostí vynutí si vypsání voleb. Rovněž horníci postaví se nejostřejším způsobem proti zhoršení hornického pojištění, které buržoasie připravuje.
V dělnických institucích může a musí rozhodovati pouze pracující lid, neboť pojištění patří pojištěncům. Dělníci, svolejte ihned ve všech závodech protestní schůze, zastavte práci a pořádejte mohutné bojovné demonstrace proti fašistickému olupování vašich práv! Přes hlavy buržoasie a jejích přisluhovačů do boje proti zhoršení a za zlepšení sociálního pojištění a za okamžité vypsání voleb do nemocenských pokladen! (Hlas: Ti už nepůjdou za vašimi hesly!) Půjdou! Dělníci se umí vypořádat! (Sen. Dundr: Lhát a štvát!) Já vůbec ne. To my neděláme. (Sen. Dundr: Měli Vám to pořádně napsat, abyste to přečetla!) Vy byste mně to měl napsat! Nechte si to!
Buržoasní puč při jmenování do nemocenských pokladen je pouze jedním článkem řetězu fašisačních opatření v Československé republice (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy - Výkřiky sen. Dundra.) A co se tak zlobíte? Pánové, nevyrušujte! (Sen. Dundr: Tebe vypráskali na Hradecku!)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o klid! (Sen. Dundr: Měli vám to lépe napsat!)
Sen. Sehnalová (pokračuje): Měla jsem jíti k vám, pane kolego Dundře! Mně to nikdy nikdo nepsal. Tak schopná jsem, abych si dovedla řeč vypracovati sama.
Zostřené hospodářské boje v Českoslo venské republice, zostřená fašistická, špiclovská, stávkokazecká a násilnická opatření jednotné fronty podnikatelů (Další slovo bylo usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeno z těsnopisecké zprávy.) a reformistů, (Sen. Dundr: To jsme již četli v >Rudém Právuzavedení finančního kapitálu ke zlomení rostoucího odporu proletariátu proti kapitalistické racionalisaci a stabilisaci, k vynucení hospodářského a třídního míru, uloupení ochrany nájemníků, fašistická jmenování do nemocenských pokladen, zvýšení příspěvků do nemocenských pokladen, zostřený národnostní útisk a zostřená vykořisťovací politika na venkově, rozkolnická ofensiva proti třídním dělnickým organisacím za vedení stávkokazeckých organisací, polní tažení ke zničení komunistické strany Československa, jsou nejen znamením rostoucích třídních rozporů a zostřeného třídního boje v Československé republice, (Další věty byly usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučeny z těsnopisecké zprávy.)
Koncentrovaný zbrojní průmysl - se Škodou v čele - a celý finanční kapitál vůbec plánuje (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) s reformisty nejen koncentraci a podřízení závodů pro případ války nejdůležitějších pod vojenské vedení a kontrolu ministerstva N. O., nýbrž také mobilisaci všech závodů a veškeré výroby vůbec. (Další část řeči byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy. - Hlas: To jde strach z té řeči!)
Komunistická strana vyzývá pracující masy v Československu, aby spojily svůj boj proti ofensivě podnikatelů a fašismu (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) a aby demonstrovaly a bojovaly 1. máje ve znamení proletářské jednotné fronty proti ofensivě podnikatelů, fašismu a imperialistické válce, proti militarisaci veškeré výroby, veškerého lidu a všech organisací, proti zavedení předvojenské výchovy, proti bloku finančního kapitálu se státem, (Další slova byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) za vybudování proletářských obranných organisací (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) Ať žije jednotná proletářská fronta (Další část věty byla usnesením předsednictva senátu N. S. R. Čs. ze dne 25. dubna 1929 podle §u 9, lit. m) jedn. řádu senátu vyloučena z těsnopisecké zprávy.) ať žije jeho vůdkyně komunistická strana v Československu. Tím končím! (Hlas: To jsme dostali strach! - Naskakuje nám husí kůže!)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Listina řečníků je vyčerpána.
Volám pana sen. Petora k pořádku za jeho výrok: >Jedinou cestou je boj za právo sebeurčenia až do odtrhnutia< a paní sen. Sehnalovou volám k pořádku pro slova . . . (Hluk a výkřiky. - Zvoní.) Prosím, pánové, zachovati klid! . >generální stávka, ozbrojené povstání a rozpuštění ozbrojené moci.<
Zároveň vyhrazuji předsednictvu posouzení obou řečí a dávám slovo k do slovu zpravodaji panu sen. Kroiherovi.
Zpravodaj sen. Kroiher: Dámy a pánové! Myslím, že, najdu souhlasu vás všech, bera do toho i stranu komunistickou, že řeči, které jsme právě slyšeli, byly nějakým omylem vytaženy z nepravé zásuvky, nehodily se naprosto k dnešnímu předmětu a následkem toho nemohly ani nás, referenty, ani vás přivésti k tomu názoru, že by nebylo správno, abychom dílčím úpisům dražické elektrárny neposkytli sirotčí záruky. (Potlesk. - Veselost.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky, prosím? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tak pokračovati.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové tisk 877 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové tisk 877 ve čtení prvém.
Přikročujeme k dalším bodům pořadu, jimiž jsou:
2. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního; III. výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 864), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách (č. 60/1926 Sb. z. a n.), podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928. Tisk 879.
3. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru rozpočtového, III. výboru zahraničního o vládním návrhu zákona (tisk 863), kterým se provádí Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. Tisk 878.
Navrhuji, aby rozprava o obou těchto odstavcích pořadu - totiž odst.2. a 3. - byla sloučena, v rozpravu jedinou.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku, (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Zpravodaji o obou osnovách jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor ústavně-právní sen. dr Krupka, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. Lukešovi.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Zlikvidování vzájemných závazků mezi státem naším a republikou rakouskou, jež splatny jsou ve starých rakouskouherských korunách, pokračuje velmi pozvolna vzhledem k různým obtížím, jež se tu vyskytují. Na př. pokud se týče vyřešení otázky vkladů u vídeňské a pešťské spořitelny. To dosud není vyřízeno a zdržováno bylo po několik let hlavně odkladem ústavního schválení republikou Polskou. Rovněž není vyřízena otázka vrácení úsporných vkladů našich železničářů u Vídeňské centrály.
Též úprava závazků mezi státem naším a republikou Rakouskou v bývalých rakousko-uherských korunách byla sice dohodnuta mezi oběma státy úmluvou ze dne 18. června 1924 a závěrečným zápisem k této úmluvě. a to vzájemným vyúčtováním, avšak vyúčtování není dosud, ač od úmluvy uplynulo již 5 let, skončeno.
Obtíže byly různé a vyplývaly hlavně ze značného znehodnocení býv. rakousko-uherské koruny a tím ze zvýšené neschopnosti dlužníků rakouských, platiti obnosy, jež by odpovídaly naší měně. Právní a, skutkový základ pro vzájemné vyúčtováni býl dán rámcovým zákonem z 30. června 1922, čís. 207 Sb. z. a n., podle něhož byl proveden soupis pohledávek a závazků v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a rakouskými, a dán zároveň zákaz soukromé úpravy těchto právních poměrů. Našich pohledávek za rakouskými dlužníky je této doby asi za 970 milionů býv. rakousko-uherských korun, kdežto dluhů československých vůči věřitelům rakouským je asi za 250 milionů býv. rakousko-uherských korun. Je zde tedy poměr našich pohledávek vůči rakouským jako 4 : 1. Nároky našich věřitelů závisejí od konečného skutečného výsledku platebního. Snaha našeho státu byla mimo jiné chrániti hypotékární úvěr československých ústavů, vydávajících zástavní listy, chrániti drobné věřitele a konečně hypotékární věřitele, a proto je činěn mezi věřiteli našimi určitý rozdíl. V případě, že bychom se nebyli dohodli podle mírové smlouvy St. germainské s Rakouskem, byl by rozhodoval o těchto věcech mezistátní rozhodčí soud. Jednání bylo velice obtížné, a jak viděti, ani provádění není snadné, jak patrno z toho, že věc již tak dlouho trvá.
Zmíněná úmluva mezi naším státem a republikou Rakouskou doplněna byla již dvakráte dodatečnými zápisy; Prvým ze 14. května 1925, čís. 61 Sb. z. a n. z r. 1926, kterýmžto dodatečným zápisem se stanovilo, kdyby některý stát zhodnotil závazky svých dlužníků a věřitelů, že bude toto zhodnocení rozšířeno též na dluhy a pohledávky, upravené zmíněnou úmluvou. Stejné platí při zhodnocení závazků z cenných papírů. Druhý dodatečný zápis je ze 17. září 1926 a uveřejněn byl ve Sbírce z. a n. pod číslem 24 z r. 1927. Podle tohoto druhého dodatečného zápisu prohlásily obě smluvní strany, že závazky, které splniti bylo ve zlatě nebo efektivně ve zlatě, nejsou peněžními závazky v korunách rakousko-uherských ve smyslu zmíněné úmluvy, a proto se na ně úmluva tato nevztahuje. Třetí dodatečný zápis z 27. listopadu 1928 k úmluvě mezi naším státem a republikou Rakouskou z 18. června 1924 upravuje jednak spornou otázku, jak naložiti se závazky, které náležely do zúčtovacího řízení, ale nebyly buď vůbec přihlášeny, nebo byly přihlášeny, ale pozdě a nebyly oběma státy pro neomluvitelné opoždění přijaty, jednak řeší tento dodatečný zápis spornou otázku koreality a rukojemství.
Pokud se týče závazků včas nepřihlášených, nebo vůbec nepřihlášených, vylučují se tímto třetím zápisem z řízení zúčtovacího a prohlašují se za zaniklé.
Výjimka je, jestli věřitel byl omluvitelný ze zanedbání povinnosti soupisové, podle soukromého práva závazek však nezanikne, je-li omluvitelnost jen na stra ně, dlužníkově. Je-li omluvitelnost na straně dlužníkově a věřitelově, snižuje se sazba, kterou má platiti dlužník, na polovici.
Co se týče otázky koreality, nemá pro tento případ u nás platiti § 891 našeho občanského zákona, neboť by nebyly bývaly pak povinnosti spravedlivě rozděleny. Musíme si býti vědomi, že jsou dlužníci nebo věřitelé nejen mezi námi a Rakouskem, nýbrž že někteří ze spoludlužníků rakouských bydlí též v jiných státech, zejména v Německu a proto bylo potřebí otázku koreality upraviti tak, aby nebyli více zatíženi dlužníci rakouští, nežli kolik skutečně na ně připadá.