Stejně pokud se týče článku 892, i tu bylo potřebí učiniti změnu, neboť nebylo zde možno, aby někdo platil více osobám i v různých státech bydlícím, podle koreálního závazku. Proto bude platiti dlužník pouze onomu z věřitelů koreálních, který měl v době kritické bydliště v našem nebo rakouském státě. Tím tedy závazek koreální: se zúžuje, pokud se týká platební povinnosti.
Stejně jako korealita bylo též upraveno rukojemství, aby při poměru rukojemském rakouský dlužník nebo rukojmí a plátce nebyl zavázán platiti více, než kolik je povinen plniti podle úmluvy, nebo tohoto Třetího dodatečného zápisu.
Naši věřitelé by rádi již věděli, kolik přibližně dostanou ať jako hypotekární věřitelé, nebo ostatní věřitelé, avšak jejich obnosy, jež dostanou, ještě dnes nejsou jisté. Jest jen přibližně známo, kolik se přihlásilo věřitelů a dlužníků. Jest jich asi po 35ti tisících, avšak kolik naši věřitelé dostanou, to teprve bude zjištěno, až budou vyřešeny všechny sporné otázky, zejména které pohledávky lze pokládati za zaniklé, resp. které se uznají plně nebo částečně, po případě poloviční sazbou. Do té doby tedy nelze určitě říci, kolik kdo dostane.
Bylo by ovšem záhodno, aby se tak stalo co nejdříve, neboť od osamostatnění našeho státu od Rakouska uplynulo již více než 10 let, a mají jistě též naši věřitelé dobré právo, aby též otázka jejich pohledávek za Rakouskem byla konečně vyřešena.
Zejména se přimlouvám za věřitele drobné a hypotékární, o kterých již s této tribuny bylo vícekráte mluveno, aby obnosy jim vyměřené byly pokud možno stanoveny v míře co nejvýše přípustné, aby neutrpěli další škody, jež jsou beztak již veliké též proto, že tak dlouho na své pohledávky ničeho nedostali.
Zároveň při této příležitosti bych se vřele přimlouval, aby též ostatní otázky našeho vyúčtování s Rakouskem byly zlikvidovány, zejména pokud se týče spořitelny vídeňské a pešťské, a vrácení úspor našich železničářů z Vídně, aby konečně nastal klid mezi věřiteli.
Pokud se týče vládního návrhu zákona tisk 863, jehož projednávání je spojeno s projednáváním tisku senátního 864, prohlašuji jménem zahraničního výboru, že ho bylo potřebí již proto, poněvadž bylo nutno stanoviti zákonem, že právní pravidla, obsažená v ujednání mezi námi a Rakouskem Třetím dodatečným zápisem, mají moc zákona. Z toho důvodu byl vládou navržen krátký zákon a zahraniční výbor navrhuje, aby slavný senát přijal též tento zákon, kterým se stanoví, že pravidla, obsažená v Třetím dodatečném zápise ze dne 27. listopadu 1928 k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazku v rakousko-uherských korunách, pokud upravují látku vyhrazenou zákonodárství Československé republiky, mají moc zákona. Rovněž navrhuji schválení usnesení, jak obsaženo je v tisku senátu 879 ve zprávě zahraničního, ústavně-právního a rozpočtového výboru. (Souhlas.)
Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji výboru ústavně-právního, sen. dr Krupkovi.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Pan zpravodaj zahraničního výboru vyčerpal téměř úplně obsah předloh vám předložených, proto se omezím pouze na několik slov.
Tato dodatková úmluva, o které se právě jedná, je vlastně autentický a podrobnější výklad §u 46, který v mezidobí se stal sporným. Druhá stránka věci je ta, že obsahuje bližší ustanovení o závazcích rukojemských, resp. solidárních. Bližší ustanovení uvedl již pan zpravodaj.
Jen ještě uvádím, že článek 25 nařizoval, že veškeré pohledávky na soukromoprávním titulu se zakládající, které pocházely ještě z doby před 26. únorem 1919 a zněly na rakousko-uherské koruny, musí býti přihlášeny k soupisu do určité lhůty, a to do 19. května 1924. Pakli se tak nestalo, tyto požadavky zanikly. Ale byly určité případy, o kterých mluvil pan zpravodaj zahraničního výboru, ve kterých se bral na ně zřetel. (Předsednictví se ujal předseda dr Hruban.)
Druhý návrh zákona má za účel, aby provedl tuto úmluvu. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zavazuje úmluva jednoho státu s druhým učiněná pouze tyto dva státy, neví že ještě jednotlivé státní občany. Tedy za tím účelem, aby tato úmluva vázala také naše státní občany, jako v Rakousku státní občany rakouské, bylo potřebí ještě dalšího návrhu zákona, kterým se přiznává veškerým ustanovením obsa ženým v úmluvě platnost taková, že má vázati všechny státní občany.
Může se namítnouti, že snad stačí zákon z r. 1925, který právě uváděl v platnost stejným způsobem původní úmluvu z r. 1924 mezi Rakouskem a naším státem uzavřenou. Tomu však tak není, poněvadž zákon z r. 1925 vztahuje se pouze na původní úmluvu, nikoli na nynější, která nyní v určité části, zejména v §u 46, je modifikována. Aby tedy také tato modifikace byla závaznou pro všechny státní občany.
Na to bylo potřebí nového zákona, nového návrhu a právě o přijetí jeho dnes jde. Proto navrhuji, aby smlouvě dodatkové udělen byl souhlas, a aby zákon, který právě v té příčině je prováděcím zákonem, byl přijat tak, jak jej navrhuje také náš výbor.
Předseda (zvoní): Dávám slovo panu zpravodaji. výboru rozpočtového, sen. dr Karasovi.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Oběma smlouvami nejsou přímo dotčeny státní finance republiky, je to narovnání mezi našimi občany a občany Rakouské republiky. Stát náš pouze dává úřad a úřední síly k vypracování věci. Poněvadž přímo nejsou finance státní dotčeny, navrhuje rozpočtový výbor přijetí obou smluv. (Souhlas.)
Předseda(zvoní): Nikdo není ke slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Prosím, aby páni členové senátu se posadili na svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati o každém odstavci pořadu zvlášť.
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách (č. 60/1926 Sb. z. a n.), podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928, tisk 879.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je vytištěno ve zprávě výborové, tisk 879, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se. )
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Přistoupíme k dalšímu hlasování.
Ad 3. Hlasování o osnově zákona, kterým se provádí Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, tisk 878.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou, nebude-li nějakých námitek. (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se podle zprávy výborové, tisk 878, ve čtení prvém.
Dalším předmětem je:
4. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního; II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 798), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928. Tisk 874.
Zpravodaji jsou: Za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský sen. Miller.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují. nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoli.
Zpravodaj sen. Miller: Není změn.
Předseda: Není žádných návrhů.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším předmětem je:
5. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 802), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 9. července 1925, podepsaná v Madridě dne 13. prosince 1928. Tisk 875.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Lukeš, za výbor národohospodářský sen. Stržil.
Táži se pánů zpravodajů, mají-li snad nějaké korektury chyb.
Zpravodaj sen. Lukeš: Není jich.
Zpravodaj sen. Stržil: Rovněž nenavrhuji změn.
Předseda: Žádných korektur není.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v uvedeném znění také v e čtení druhém.
Dalším předmětem je:
6. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu projednány byly řízením zkráceným osnovy zákonů:
a) zákona o organisaci zeměměřičských prací, tisk 876;
b) zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Dražické 5 1/2%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce Kč 30,000,000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, tisk 877;
c) zákona, kterým se provádí Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, tisk 878;
d) zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 a úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928, tisk 879.
Jedná se o věci, které z důvodů národohospodářských vyžadují rychlého projednání, a proto navrhuji, aby byly projednány ve smyslu §u 55 jedn. řádu jednáním zkráceným.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Můj návrh je přijat a věcem těmto přiznána je pilnost.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém o osnovách uvedených pod písm. b) až d).
Budeme hlasovati nejprve
o osnově zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů >Dražické 5 1/2%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1928 v částce Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou< k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, tisk 877.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Havelky a sen. Kroihera, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Ne.
Zpravodaj sen. Kroiher: Rovněž ne.
Předseda: Žádných takových návrhů není.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati
o osnově zákona, kterým se provádí Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách, tisk 878.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Krupky, sen. dr Karasa a sen. Lukeše, mají-li návrhy na nějaké korektury nebo textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám žádných změn.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.
Zpravodaj sen. Lukeš: Také ne.
Předseda: Žádných takových návrhů není, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Konečně přistoupíme ke hlasování
o schvalovacím usnesení, kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé Třetí dodatečný zápis k úmluvě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků. v rakousko-uherských korunách (č. 60/1926 Sb. z. a n.), podepsaný v Praze dne 27. listopadu 1928, tisk 879.
Táži se pánů zpravodajů, zda navrhují nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Lukeš: Nenavrhuji změn.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám změn.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž nemám žádných oprav.
Předseda: Není žádných změn, budeme hlasovati.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Konečně je na pořadu
7. Návrh, aby prodloužena byla lhůta daná §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o Národním divadle v Praze. Tisk 882.
Jelikož nebude eventuelně možno, aby záležitost tato projednána byla ve lhůtě §em 43 úst. list. stanovené, navrhuji, aby byla poslanecká sněmovna požádána o prodloužení lhůty k projednání této záležitosti, a to o 2 měsíce.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Přerušuji projednávání pořadu jednání.
Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno. Žádám o přečtení.
Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):
Tisk 870. Naléhavá interpelace sen. Friedricha a soudr. na pana. ministerského předsedu stran smrti státních horníků v Jáchymově radiem.
Předseda: Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je senátu rozhodnouti, zda a kdy jest o této interpelaci zahájiti rozpravu prostým hlasováním.
Kdo tedy souhlasí s tím, aby této interpelaci přiznána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.) '
To je menšina. Pilnost této interpelaci se nepřiznává. (Výkřiky.)
Dal jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Klečákovi.
Oznamuji, že
do výboru rozpočtového na místo sen. Plamínkové nastupuje sen. Wagner.
do výboru technicko-dopravního na místo sen. dr Macků nastupuje sen. Havránek.
do výboru kulturního na místo sen. Ďurčanského nastupuje sen. dr Krčméry,
do výboru ústavně-právního na místo sen. ing. Klimko nastupuje sen. dr Krčméry,
do výboru branného na místo sen. Pivko nastupuje sen. Donát,
do výboru zahraničního na místo sen. Prause nastupuje sen. Luksch.
do výboru živnostensko-obchodního na místo sen. Prause nastupuje sen. Tschapek.
Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi podle §u 40 jedn. řádu. písemně nebo telegraficky a stanoviti její pořad jednání.
Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Není námitek, zůstává při tom, jak jsem navrhl.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hodin 18 minut.