Pánové, jaké byly volby na Slovensku? O tom jsme se dověděli dosti a dosti, ba i o volbách za republiky slyšeli jsme četné nářky stran voleb na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi. A ty nářky a ta kritika voleb spadaly vlastně na vrub straně agrární, republikánské. Pánové! 30. ledna 1919, když se v Národním shromáždění projednával volební řád pro obecní zastupitelstva, ujal se slova posl. páter Hlinka a pravil doslovně: "Tam bych som chcel doložiť, že by na Slovensku pred volbou a v den volieb lihové nápoje sa neprodávaly. To bolo vždy príčinou špatných a nečistých volieb, že sa duše prodávaly." A volal: "Je treba, aby pokuta bola ohľadom krčmárov väčší." Žádal přeřazení do jiného bodu, aby trestnost byla těžší pro ty, kteří propůjčili svoje místnosti k opájení voličů.

Vážení pánové! V poslanecké sněmovně jsme se také dověděli z řeči posl. Hrušovského a dr Dérera, co si troufal správce civilní správy na Podkarpatské Rusi, Rozsypal, který si zavolal veřejné činitele a měl je přímo k tomu, aby působili pro určitou politickou stranu a když bylo žádáno, aby věc byla dána vyšetřujícímu výboru, odbyl to ministr vnitra tím způsobem, že řekl, že když mluvil s panem Rozsypalem, ten že prohlásil, že nic takového není pravda.

Myslím, že posl. Hrušovský a dr Dérer jsou tak vážní mužové, že by do větru nepustili zprávu, kdyby o tom neměli zřejmých a skutečných dokladů. Pánové, je-li možno, aby se takové věci děly za takových poměrů, vidíme dobře, kam svojí předlohou směřujete. Snad živnostenská strana měla tu před volbami na zřeteli přízeň hostinských voličů, aspoň se s tím tak spěchá, ač byl návrh podán již před rokem. Ale strana nár. demokratická může se dvakráte svézti: získati přízeň voličů hostinských a po případě má i možnost operovati způsobem, který byl stávajícími zákazy při volbách znemožňován.

Velectění pánové! Bývaly volby gulášové, za pivo na Slovensku, bývaly v Podkarpatské Rusi a bývaly i u nás (Hlas: Za párky!), jak jsem na to ukázal. Uvolněním zákazu alkoholu v den před volbami otvíráte dokořán dveře novým možnostem pivních, gulášových a párkových voleb.

Ke všem vašim činům, jimiž jste se na pracujícím lidu za doby nynější většiny provinili, přicházíte s novou opovážlivostí. Je v tom dávná, ucelená soustava. Již za Rakouska určité politické strany nenáviděly rovnoprávnost občanskou, nepřály tomu, aby pracující lidé měli rovné právo volební, jednalo-li se o volby do obcí nebo do zemského sněmu a okresních zastupitelstev. Rovnoprávnost volení pro země, okresy a obce jste nechtěli, v republice musili jste ovšem spolknouti hořkou pilulku všeobecného rovného práva hlasovacího. Ale přesto hořeli jste nenávistí, když uplatnila se třída pracující v obcích a okresích, nadávali jste na zákonitá opatření, která v obcích se zaváděti musila, nadávali jste na výsledky práce Národního shromáždění, když jste musili ustupovati před potřebami lidu, a přímo nedočkavě a hrabivě vrhli jste se proti zájmům drobného lidu, sotva že se vám podařilo sehnati přechodnou většinu. A tato nenávist vedla vás tak daleko, že jste se opovážili aspoň choditi okolo, aspoň ulamovati hroty té svrchovanosti lidu. Vzali jste volební právo vojákům, vzali jste volební právo četníkům, zhoršili jste podmínky pro chudý lid, pokud se týče pobytu a stáří, bráníte učitelům, jak na to bylo poukazováno v interpelaci, aby se zúčastnili politické práce - ovšem té práce, která je pro socialistické strany. Obecní, okresní a zemskou samosprávu dali jste pod kuratelu byrokracie, protože se v samosprávě uplatňoval drobný lid svými vlastními zástupci. Ulamujete na té svrchovanosti tím, že jste zavedli jmenování části těchto zastupitelstev, svou posici v samosprávě budete posilovati těmi, kteří jsou jmenováni, tedy nevolenými, a těmi, kteří jsou jenom jmenováni jako dozorčí a vedoucí byrokraté.

Dovršte své dílo; uvolněte si ještě možnosti kupování kortešů a voličů před volbami za párky, papriku, pivo, víno atd., ale vězte, že takové prostředky vám dlouho pomáhati nebudou. Lid na konec prohlédne i v těch nejtemnějších koutech republiky, a pak na takovouto vaši politiku příšerně doplatíte. S alkoholem můžeme něco získati přechodně mezi méně uvědomělým lidem v některých zapadlých koutech republiky, v zapadlých koutech Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale jenom do té doby, než i tam lid se dopracuje k náležitému ocenění své svrchovanosti a svého volebního práva. Přijde doba i v těch zákoutích, i mezi těmi méně vědomými, kde se lid svým vědomím propracuje tak daleko, že zaplacené korteše požene od svých prahů, s přídavkem, na který možná budou těžko zapomínati.

Pánové, udělejte si tu předlohu, poskvrňte se opět proradou na ideálních zařízeních naší revoluce a na době popřevratové, na naší demokracii. My na tomto vašem činu žádného podílu míti nechceme a hlasů svých pro takovouto předlohu ovšem také nedáme. (Potlesk čsl. sociálně demokratických senátorů.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníkovi, panu sen. dr Herzovi.

Sen. dr Herz (maďarsky): Ctený senát! Budeme pojednávať o návrhu, ktorý je povolaný povoliť restauratérom a hostinským pri príležitosti volieb, aby za 2 hodiny po dokončení volieb mohli otvoriť svoje miestnosti a čapovať liehové nápoje. Toto povolenie, vážený senát, neznamená pre hostinských a restauratérov veľký zisk. Vzhľadom na to, že hostinskí a výčapníci môžu po dobu celého roku, ba po celé roky so dňa na deň mať svoje miestnosti otvorené, ešte i v nedeľu, tedy i vtedy, keď ostatné obchody majú svoje živnosti zatvorené a zachovávajú nedeľný pracovný kľud, ešte i v tejto dobe môžu krčmári a hostinskí svoje obchody mať otvorené cez celý rok, i v nedeľu.

Výnimkou bola dosiaľ doba volieb, v ktorých museli hostinskí deň pred voľbou a v deň voľby podľa zákona svoje obchody mať zatvorené. Avšak i v tejto dobe, kto chcel piť, kto je k tomu zvyklý a nechcel postrádať liehového nápoja, ten sa už predcházejúceho dňa mohol nazásobiť dostatočným množstvom liehových nápojov a tí, čo sa nazásobiť nemohli, nahradili si to, čo v týchto dvoch dňoch zameškali, po otvorení krčiem a hostincov. S tohoto hľadiska tedy sotva budú mať krčmári a hostinskí väčší zisk z toho, že ich obchody budú otvorené i v deň voľby.

Tu asi viedol strany koalície a vedie vládu cieľ iný, keď chce tento návrh zákona uzákoniť. To nie je iste splnenie nárokov krčmárov a hostinských na úkor celého ľudu a všetkých pracovníkov, lež v tomto prípaďe vedú jak koaličné strany, tak vláda ciele tiež politické. Vedia to, že pričinením liehových nápojov lzä veľké masy voličov zavádzať, lzä páchať podvody a aby sa to mohlo čo najsnadnejšie robiť, považujú za potrebné zrušiť zákaz predaja liehových nápojov v deň pred voľbou a v deň voľby.

Nikto nebude kontrolovať to, že zákon povoľuje otváranie krčiem a hostincov až za dve hodiny po dokončení volieb. To bude len na papieri a napriek tomu, že tu bude o tom zákon, budú hostinskí a krčmári o hodne skôr svoje obchody otvárať.

Musím, vážený senát, poukázať na to, že v dobe kapitalizmu, keď všetky potrebné i nepotrebné tovary začaly sa vyrábať hromadne pomocou strojov a následkom toho dovážané boly tieto výrobky ina vidieky, veľmi vzdialené kraje, čo umožnené bolo rozvojom dopravných prostriedkov, rozvojom pošty a železníc, vtedy kapitál málo sa staral o to, čo produkuje, či to bude k dobru alebo ku zlu ľudskej spoločnosti, hlavnou vecou bolo iba to, aby boly zvelaďované profity výrobcove.

V dobách pred kapitalizmom, keď ešte železníc, parostrojov nebolo, v tých dobách nerodilo sa ešte všade víno, v tých dobách neboly ešte pálenice, a prevažná väčšina ľudí dostala sa k liehovým nápojom len v určitom ročnom období a len príslušníci panujúcej triedy mohli si to dovoliť, aby sa mohli každý deň ožierať. V dobe kapitalizmu potom, keď sa začaly liehové nápoje a zvlášte pálené liehoviny v páleniciach en mass vyrábať a keď po zdokonalení a zlepšení dopravných prostriedkov boly tieto liehové nápoje dovážané na tie najzastrčenejšie miesta a keď ľudia pomocou reklamov boli pobádaní, aby ich pili pri každej príležitosti len preto, aby sa zvyšoval profit kapitalistov liehovarníkov, v dobe tedy, keď následkom všeobecného zalkoholizovania nastala obrovská spústa medzi národmi, zpústa v zdraví, zkaza na poli hospodárskom - v tej dobe došlo v ľudskej spoločnosti ku zdravej reakcii, vo forme protialkoholistických spolkov.

Tieto antialkoholistické spolky s počiatku tápajúc vo tmách nepozorovaly to, že proti rozširovaniu liehovín, proti konzumu liehových nápojov rozvinujú iba jednostrannú prácu ochrany a že odboj ochranný zaviedly iba proti alkoholistickému kapitálu, na miesto toho, aby ruka v ruke s proletariátom sviedly boj proti celému systému. Lebo až keď učiní sa koniec tomuto kapitalizmu, až učiní sa koniec predaju liehovín, len vtedy bude možno učiniť koniec tiež alkoholizmu, lebo vtedy už nebude profitu, kedže nebude výrobku a spoločnosť ľudská bude si vážiť viac svojho zdravia, než toho pochybného zisku, ktorý vynáša výroba alkoholu a výroba a predaj liehových nápojov.

Vo Spojených štátoch severoamerických, ako vidíme, bol následkom propagandy antialkoholistických spolkov vynesený zákaz liehovín. Prohibicia bola vyslovená preto, lebo druhá časť kapitalistov, čo nemala záujmu ma profite kapitálu alkoholistického, spozorovala, že delníci, čo liehovín nepijú, čo sú abstinenti, sú schopní viac pracovať, sú v práci vytrvalejší, šikovnejší a totiž sú spôsobilí produkovať viac profitu. To bola príčina toho, že vo Spojených štátoch severoamerických i kapitalisti priklonili sa k uzákoneniu liehovej prohibicia, avšak rovnako tak vidíme, že v Amerike i napriek tejto prohibicie zakázanými cestami, pašovaním deje sa predaj liehovín ďalej. Alkoholistický kapitál tedy i napriek prohibicii najde si vždycky cesty a spôsoby k tomu, aby svoj profit zveľaďoval prez to, že sú tu vhodné zákony o liehovej prohibicii.

Docela iné pomery sú v Sovjetskej unii. I tam je zákaz alkoholu, avšak vzdor tomu i tam vyrábajú po tajmu liehové nápoje, ľudia pijú i tam, lebo veď výroba alkoholových nápojov je veľmi snadná, alkohol môže vyrábať každý, pravda nie v takom množstve, aby sa dostalo na každý deň, avšak v Sovjetskej unii sám štát robí príslušnú propagandu ku zdolaniu alkoholu a náležitým poučovaním vedie boj ďalej proti alkoholizmu. Boj tento bude v Sovjetskej unii každým pádom úspešný a neskončí takým debaklom, ako vo Spojených štátoch amerických.

Je príznačné, že protialkoholistické hnutie v Československej republike nerobí nejaké veľké pokroky. Pre toto spoločenské hnutie je v iných kapitalistických štátoch dosť peňazí pri ruke, len v republike Československej ich nieto, ač práve pán prezident republiky Masaryk v dobe, keď bol ešte profesorom, stál v čele tohoto protialkoholistického hnutia a prez to v republike Československej deje sa ku zdolaniu alkoholizmu ešte veľmi málo. Je to príznačné pre dnešné pomery kapitalizmu, charakterizuje to dnešné pomery v koalícii a príznačné je to i pre stanovisko vlády.

Dnes je kapitalizmus už v tom štádiu, že použije všetkých prostriedkov, aby svoje profity zveľaďoval, používa všetkých prostriedkov, aby rozbil čety pracovníkov, ktorí snažia sa somknúť v jednotnú frontu a k tomu účelu hodí sa alkoholizácia veľmi dobre, hlavne pri príležitosti volieb. Vláda využíva každého prostriedku, aby mohla obrovské masy pracovníkov utlačiť a udupať. I to je jedným prostriedkom k tomuto cieľu.

My komunisti protestujem proti tomu, aby tento návrh bol uzákonený a protestujeme proti každému zhoršeniu, ktoré je namierené proti zdraviu ľudu a preto tento návrh zákona ani neodhlasujeme. (Potlesk komunistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji za výbor živnostensko-obchodní, sen. Pastyříkovi.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Vážený senáte! Na poslední řeč nemohu odpověděti, ale je mou povinností odpověděti několika slovy panu sen. Havlenovi a panu sen. dr Veselému.

Dovolte, abych upozornil napřed p. kol. Havlenu na to, že opominul si přečísti navržený zákon, jinak by byl viděl, že ústavně-právní výbor neudělal žádnou chybu, neboť v zákoně stojí přímo psáno: "V den volby do Národního shromáždění, do obcí, do zemských a

okresních zastupitelstev je zakázáno čepovati, podávati a prodávati nápoje, alkohol obsahující, až do uplynutí dvou hodin po konečné hodině volby v úřední vyhlášce stanovené". Tedy, pane kolego Havleno, zde stojí jasně: "v úřední vyhlášce stanovené", čili jakmile uplynou 2 hodiny po konečné hodině volby podle úřední vyhlášky stanovené, má právo hostinský čepovati." Tedy ústavně-právní výbor to zcela správně také řekl.

Jinak na vývody zde přednášené nebudu dlouho odpovídati, bylo by to zbytečné. Chci jenom poukázati, že by bylo velmi smutné, abychom v Československé republice pochybovali o morálce našich voličů, že jsou snad méně cenní, méně vzdělaní a méně vyspělí než voličové v jiných státech a republikách, kde tohoto ustanovení nemají.

Vážení pánové! My jsme za Rakouska těchto předpisů neměli a víte také dobře, že volby procházely dobrým způsobem. (Odpor sen. Havleny.) Jestliže p. kol. Havlena zde řekl, že snad my zpravodajové poukazujeme pouze na ušlý zisk našich pp. kolegů hostinských, pak musím poukázati na to, že nejde nám zde jenom o ušlý zisk, nýbrž o to, aby naši hostinští nebyli zbytečně šikanováni a trestáni za přestupky, kterých se nedopustili a když, pak se jich dopustili vinou jiných. Vážení pánové, víte všichni dobře, že tento zákon nebyl dodržován ne zaviněním hostinských, nýbrž těch pp. hostů, kteří k nim přišli a je k tomu donucovali. Víte sami dobře, že hosté přišli do hostince a žádali sodovku a řekli přímo tomu hostinskému: Dej mi tu sodovku, však víš, tu červenou. - Co to znamená, víte sami. Mohu říci, že byli volební komise, které byly alkoholickými nápoji zabezpečeny, ačkoliv se nesměl alkohol prodávati a čepovati. (Sen. Havlena: To je nějaký argument pro zrušení?)

Vážení pánové, chci jenom říci tolik, že my považujeme naše občanstvo a voličstvo za tak vyspělé, že není potřebí, abychom je ještě takovým způsobem v jejich svobodě omezovali, neboť, vážení, to je také omezování svobody, pakli smím nebo nesmím alkoholické nápoje si kupovati a jich užívat. (Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Končím a navrhuji, aby zákon tento byl schválen tak, jak jej schválila poslanecká sněmovna. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přeje si doslov druhý pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Trčka: Vzdávám se slova.

Předseda: Není tomu tak.

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati na jednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Prosím, aby se páni a dámy posadili. (Děje se.) Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a jak je vyznačena v tisku 772 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 772 ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu odstavci, jímž je:

Zpravodajem za výbor národohospodářský je p. sen. Sáblík, dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Zemědělsko-technická kancelář při zemědělské radě v Praze zřízena byla zemským zákonem ze dne 4. srpna 1883 za tím účelem, aby prováděla veškeré práce zemědělské techniky, jmenovitě práce odvodňovací a zavodňovací, s tím související zakládání vodních družstev, vypracování projektů, vykonávání dozoru na prováděné práce a pod. Kancelář pracuje též projekty meliorační pro obce i jednotlivce, a to na úpravu potoků a menších řek, odvodňování a zavodňování, zřizování vodovodů, zakládání rybníků a nádrží, ochranných staveb proti vodě, chránění břehů, dále zcelování pozemků, kde to souvisí s pracemi melioračními. Dále zabývá se pracemi pedologickými k prozkoumání půdy pro účely meliorační i hospodářství vůbec. Rozsáhlá je též činnost propagační a informační a podávání dobrých zdání úřadům a interesentům.

Po celou dobu trvání 44 let vyvíjela technická kancelář zemědělské rady velmi úspěšnou činnost ve všech oborech technických prací jí svěřených. Celkem vypracováno projektů melioračních na plochu 400.000 ha, projektů regulačních v délce 9500 km. Práce meliorační provedeny na ploše asi 155.000 ha, úpravy potoků v délce asi 3900 km.

Vykonala tudíž technická kancelář zemědělské rady veliké práce technické pro zvýšení zemědělské výroby. Dosud však provedena meliorace pouze na 13% půdy, která meliorace potřebuje.

Během času staly se změny v organisačním uspořádání technických prací. Podle zákona vodocestného z r. 1901 a zemských zákonů z r. 1903 zřízena byla zemská komise pro úpravu řek v Čechách s technickým oddělením pro vodní stavby při zemském výboru a kromě toho zřízeno technické oddělení pro vodní stavby při tehdejším místodržitelství. Mimo to zemský výbor, který subvencuje tyto práce, vyhradil si přezkoušení projektů, dohled na provádění a kolaudaci provedených podniků.

Bylo tudíž řízení správní při projednávání záležitostí melioračních značně zkomplikováno a zdržováno, takže vyřízení některých případů trvalo někdy více let.

Podle zákona o organisaci politické správy sloučí se dosavadní technická oddělení zemského správního výboru a zemské správy politické v jediné oddělení při zemském úřadě, kamž zamýšlí ministerstvo zemědělství přenésti i lesnicko-technické oddělení pro hrazení bystřin. Nutno tudíž také zrušiti technickou kancelář zemědělské rady a agendu její přenésti k zemskému úřadu.

K podobnému sloučení veškeré agendy vodohospodářské při zemských úřadech dojde také v ostatních zemích republiky, takže bude zemědělsko-technická služba v celém státě upravena jednotně, bude zjednodušena, což znamená též zlevnění správy a urychlení celého řízení.

Na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde zákon o správní reformě vstoupil již 1. července t. r. v platnost, byly zřízeny pro agendu vodohospodářskou zvláštní odbory, a proto žádá se připojenou resolucí, aby se tak stalo u zemských úřadů v Praze a v Brně.

Národohospodářský výbor usnesl se doporučiti senátu usnesení poslanecké sněmovny ke schválení beze změny, jak jest obsaženo v senátním tisku č. 773.

Dále navrhuje výbor senátu přijetí této resoluce:

Vládě se ukládá působiti k tomu, aby - jak se to stalo u zemského úřadu pro zemi Slovenskou a u zemského úřadu pro zemi Podkarpatoruskou - byl u zemského úřadu pro zemi Českou a u zemského úřadu pro zemi Moravskoslezskou zřízen pro agendu vodohospodářských meliorací a kulturní techniky, patřící do oboru působnosti ministerstva zemědělství, zemědělsko-technický odbor s příslušnými odděleními a aby přednosta tohoto odboru byl pověřen funkcí decernenta.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, budeme hlasovati.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou a jak je vyznačena v sen. tisku 773, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 773 ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

Zpravodajové jsou: za výbor národohospodářský a živnostensko-obchodní pan sen. Miller, za výbor rozpočtový pan. sen. inž. Bečka.

Dávám slovo zpravodaji za výbor národohospodářský a živnostensko-obchodní, panu sen. Millerovi.

Zpravodaj sen. Miller: Slavný senáte! Projednáváme osnovu, vlastně usnesení poslanecké sněmovny o prodloužení platnosti zákona, který byl naposledy prodloužen 13. července 1927 a který se týká bezcelného dovozu strojů u nás nevyráběných. Je to již vlastně třetí prodloužení zákona z r. 1921. Zákon tento je nutný, poněvadž některé stroje, zvláště stroje, které slouží racionalisaci našeho průmyslu, se u nás nevyrábějí a v dohledné době také vyráběti nebudou, poněvadž naše výrobní oblast je příliš malá a zařizovati se na výrobu takových strojů, kde odbytové možnosti jsou minimální, je nerentabilní, a také naše závody se na ně nikdy zařizovati nebudou.

Co se týče strojů pro zemědělství potřebných, týká se to jenom traktorů. Tyto stroje bychom již mohli vyráběti, a já opakuji přání, které jsem vyslovil při debatě loňského roku, aby se tyto stroje u nás vyráběly a aby hospodářské strojnictví dodalo zemědělství stroje vhodné a také za ceny snesitelné.

Vážení pánové! Doporučuji za výbor národohospodářský a živnostensko-obchodní, aby plenum slavného senátu i tuto předlohu, jak je obsažena v usnesení poslanecké sněmovny tisk 758, schválilo a prodloužilo její platnost do 31. prosince 1929. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru rozpočtového, panu sen. inž. Bečkovi.

Zpravodaj sen. inž. Bečka: Připojuji se k vývodům pana referenta obou výborů a doporučuji, aby byla osnova přijata, jak je navržena poslaneckou sněmovnou.

Předseda (zvoní): O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena v tisku 738 souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se v souhlasném znění s usnesením poslanecké sněmovny tisk 738 ve čtení prvém.

Dalším předmětem je:

Zpravodajem je pan sen. dr Havelka. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Havelka: Vážený senáte! Vláda podala poslanecké sněmovně návrh zmocňovacího zákona, jímž jednak ministr financí se zmocňuje, aby prodal, po případě směnil, nemovitý majetek státní, jednak zmocňuje se vláda, aby upotřebila peněz z fondu finančních přebytků mimo jeho účel a konečně, aby uhradila kupní cenu za koupené nemovitosti.

Poslanecká sněmovna vyřadila z vládního návrhu prodej posádkového kostela v Olomouci a vsunula do svého usnesení zmocnění k prodeji domu čp. 644-II v Praze, kterého používá nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Nemovitosti, o něž běží, jsou buď ve správě vojenské, t. zv. objekty vojenské, nebo ve správě finanční, t. zv. objekty finanční, nebo konečně běží o nemovitosti soukromé, t. zv. Richterovy pozemky.

Jako důvod uvádí vláda, že regulace Náměstí republiky v Praze bude vyžadovati odstranění nynějších kasáren Jiřího z Poděbrad i budov zemského finančního ředitelství, pokud nezůstanou zachovány jako stavitelská památka.

Vůbec umístění kasáren a státních úřadů na takovém živém místě uvnitř města je velice drahé, a může takových ploch s daleko větším prospěchem býti využito pro obchodní podniky, a proto mohou býti výhodně zpeněženy.

Budova zemského finančního ředitelství nepostačuje, neboť úřadovny tohoto ředitelství jsou roztroušeny na deseti místech Velké Prahy, jsou většinou najaty a jejich roztroušení přímo ochromuje úřadování nutným přenášením spisů, nehledě k tomu, že hledání správné úřadovny způsobuje stranám nejen nepříjemnosti, ale i velkou ztrátu času.

Z výtěžku z prodeje získaného bude možno nejen vystavěti náhradní objekty a kasárny, i zemské finanční ředitelství bude možno vhodněji, soustředěně a laciněji umístiti, a z výtěžku z prodeje finančních budov zbude i částka pro stavby finančních úřadů mimo Prahu.

Vojenské objekty stavebně i hygienicky nevyhovují a jsou některé také postradatelny.

Pokud se týče Richterových pozemků, je tu příležitost získati je pro stavbu monumentálních budov státních. Podle dohody s Richterovými dědici kupní cena za tyto nemovitosti musí býti zaplacena nejdéle do konce roku 1928, neboť pak by byla kupní cena jistě daleko vyšší, ježto je nesporno, že hodnota a tím i cena všech pozemků ve Velké Praze stále stoupá.

To, co uvedeno, jsou zajisté vesměs důvody tak závažné, že těžko by bylo beze škody pro stát odepříti souhlas k návrhu podanému.

Ke všem těmto jednáním je potřebí souhlasu Národního shromáždění.

Podle čl. XV finančního zákona číslo 176/1927 pro rok 1928 je ministr zmocněn ke zcizení nemovitého majetku státního bez předchozího schválení Národního shromáždění, toliko však až do úhrnné částky 5,000.000 Kč, a to ještě s obmezením, je-li odhadní cena zcizované jedné nemovitosti nižší než 1,000.000 Kč. V projednávaném případě jsou částky vyšší.

Také ústavní listina v § 54 bod 8 c) vyjímá z oprávnění 54členného výboru, který jinak je příslušný ve všech věcech náležejících do zákonodárné a správní působnosti Národního shromáždění - zcizovati státní majetek, z čehož plyne, že oprávnění to přísluší Národnímu shromáždění samotnému.

Podle § 2 usnesení poslanecké sněmovny přikazuje se výtěžek stržený z prodeje vojenských objektů fondu pro věcné potřeby národní obrany, zřízenému zákonem ze dne 17. prosince 1926, č. 240 Sb. z. a n., podle něhož, a to podle odst. 3 téhož paragrafu může fond býti zvětšován dary, odkazy, sbírkami a pod. (Předsednictví ujímá se místopředseda dr Brabec.)

Bude-li potřebí pro výstavbu náhradních vojenských objektů poskytnouti zálohu, projedná se věc ta mezi ministerstvy financí a národní obrany.

Z peněz stržených z prodeje finančních objektů utvoří se zvláštní fond pro koupi stavenišť nebo domů a pro výstavbu finančních budov a pro potřebu nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Bude-li potřebí poskytnouti na opatření stavenišť a výstavbu náhradních finančních objektů zálohu, tedy pokud nebude zaplacena tržní cena za prodané finanční objekty, stane se tak z vyšších státních příjmů nežli preliminovaných roku běžného, resp. z přebytků let minulých, které vesměs plynou podle čl. XIX fin. zákona pro rok 1928 do zvláštního fondu zřízeného podle čl. XVII finančního zákona pro rok 1927. Záloha může dosáhnouti nejvýše částky 50,000.000 Kč a musí zmíněnému fondu, který jest předem určen pro konsolidaci přechodného státního dluhu, býti vrácena.

Pokud se týče tržní ceny za Richterovy pozemky, nedá se tato cena uhraditi ani v rámci letošního rozpočtu, ani v rámci rozpočtu na příští rok, a protože ani přesunem není to možno, musí býti uhrazena z vyšších příjmů uvedených v čl. XIX finančního zákona na r. 1928. Kdežto však příspěvkové platy na tržní cenu za objekty finanční stanou se pouze zálohou ze zmíněného fondu, zaplacení tržní ceny za Richterovy pozemky z přebytků, je placení bezpodmínečně nevratitelné.

Slavný senáte! Byla vyslovena pochybnost, že tato akce je snad novějšího data a byl učiněn pokus, aby se to také přesunulo na odpovědnost nynější koalice. Aby bylo jasno, tedy uvádím, že již roku 1921 jednala ministerská rada o koupi pozemků Richterových na Letné. Měl je koupiti bankovní úřad ministerstva financí. Zamýšlena byla společná akce státu s obcí pražskou. Dne 16. února 1929 zmocnila ministerská rada ministra financí, aby po dohodě se starostou pražským znovu vstoupil v jednání s dědici Richterovými o získání pozemků na Letné koupí pro stát. Později žádala obec, aby stát sám zahájil jednání o výkup pozemků. R. 1925 4. září schválila ministerská rada návrh ministra veřejných prací, aby byl zmocněn jednati o získání pozemků, prozatím ve východní části Letné mezi ulicí Letohradskou a Letenskými sady pro stavbu úředních budov. Na koupi usnesla se ministerská rada dne 20. dubna 1928, 26. dubna 1928 a 14. června 1928.