Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr, dr Brabec, Donát, Klofáč, dr Soukup.

Zapisovatelé: Kalčok, Pastyřík.

108 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Novák, dr Srdínko, Udržal; za ministerstvo zemědělství min. rada dr Eisenstein.

Z kanceláře senátní: tajemník senátu dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi sen, dr Baxovi, Ďurčanskému, Fahrnerovi, Hartlovi, dr Jesserovi, Volkovi.

Tiskem bylo rozdáno a žádám, aby bylo přečteno.

Tajemník senátu dr Šafařovič (čte):

Tisk 785. Zpráva imunitního výboru o další žádosti okresního soudu v Trnavě ze dne 2. července 1928, č. j. T. 1766/27/9, aby byl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Sochora pro přečin pomluvy k soukromé žalobě poslance Viléma Brodeckého (č. 6599/1928 předs.).

Tisk 789. Vládny návrh zákona o prodeji vína vlastnej výroby držiteľmi vinohradov a ovocných sadov na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Zápisy o 150. až 156. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Ježto v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem podány písemné námitky, pokládají se zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda: Budeme projednávati pořad jednání. Prvním předmětem je:

Zpravodaji jsou: za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Pastyřík, za výbor ústavně-právní pan. sen. Trčka.

Dávám slovo zpravodaji za výbor živnostensko-obchodní, panu sen. Pastyříkovi.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Slavný senáte! Podávám zprávu výboru živnostensko-obchodního o čepování alkoholických nápojů v den před volbami a v den volby.

Zákaz čepování nebo podávání nápojů, obsahujících alkohol, vložen byl do § 29 zákona ze dne 31. ledna 1919 o řádu volení v obcích republiky Československé, číslo 75 Sb. z. a n.

Podle tohoto zákona se nařizuje: V den před volbou a v den volby je zakázáno v obci prodávati, čepovati neb podávati nápoje obsahující alkohol.

Doslovně stejné jest ustanovení zákona, kterým vydává se řád volební do poslanecké sněmovny ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a zákona ze dne 14. dubna 1920 o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů - řád volební -.

Ustanovení o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů bylo změněno zákonem ze dne 14. července 1927, č. 126 Sb. z. a n., o volbách zemských a okresních zastupitelstev, jehož § 31 stanoví: V den před volbou od druhé hodiny odpoledne a v den volby až do uplynutí dvou hodin po skončeném sečítání hlasů - § 45, odst. 4 - je zakázáno podávati, čepovati nebo prodávati nápoje, obsahující alkohol.

Podle těchto zákonů, je zakázáno při volbách do poslanecké sněmovny, senátu a do obcí čepovati alkoholické nápoje po dobu 48 hodin, při volbách do zemských a okresních zastupitelstev po dobu 24-34 hod.

Při sdělávání zákonů ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n., a stejně tak i při sdělávání zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a stejně při zákonu ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., měl zajisté zákaz čepování alkoholických nápojů svůj význam.

Hospodářské i politické poměry tehdejší doby částečně odůvodňovaly toto obmezení.

Čím více přecházíme do normálních dob, tím více ztrácejí cenu různá opatření nutná v poválečné době.

Zkušenosti získané v obecních volbách a stejně tak i ve volbách do zákonodárných sborů plně odůvodňují volání organisací hostinských a výčepnických po zkrácení doby obmezení čepování.

Vůle zákonodárce hleděla zákonem zajistit dostavení se voliče k volbám v střízlivém stavu tak, aby odevzdaný hlasovací lístek byl skutečným projevem rozhodnutí voliče bez jakéhokoli nátlaku.

Kdo sledoval zprávy z voleb provedených v naší Československé republice, nenalezl v nich také stížnosti do porušení pořádku v den voleb.

Toto krásné pochopení širokých mas voličských pro nerušený výkon občanského práva nelze však přičítat pouze k dobru zákazu čepování, neb občan má možnost opatřiti si před dobou zákazu dostatečné množství všech možných nápojů alkohol obsahujících, a také pozorujeme-li několik dní před volbou prodej nápojů alkohol obsahujících, setkáváme se namnoze i se zjevy nadměrného zásobení, nutno proto udržení nerušeného chodu voleb přičísti i vrozenému smyslu pro pořádek příslušníků naší Československé republiky.

S hospodářské stránky poukazují správně odborové organisace hostinské na několikamilionové ztráty, vznikající živnosti hostinské při každých hromadných volbách.

Výbor živnostensko-obchodní pojednal ve své schůzi dne 13. listopadu 1928 o usnesení poslanecké sněmovny sen. tisk 772 a usnesl se doporučiti slavnému senátu schválení osnovy zákona ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou.

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji za výbor ústavně-právní, panu sen. Trčkovi.

Zpravodaj sen. Trčka: Slavný senáte! Předložené usnesení poslanecké sněmovny č. t. 1681 - tisk senátní č. 772 - mění v části dosavadní ustanovení o zákazu čepovati, podávati a prodávati nápoje obsahující alkohol v den před volbou a v den volby do Národního shromáždění, do obcí, do okresních a zemských zastupitelstev, a to zákony ze dne 31. ledna

1919. č. 75 Sb. z. a n., ze dne 29. února 1920, č. 123 Sb. z. a n., a stejně i zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n.

Ustanovení odst. 2. §u 1 zahrnuje i případy, kdy se volba v obci nekoná podle 27 řádu volení do obcí, a pokud jde o volby osadních zastupitelstev, dlužno vykládati ustanovení řečené podle §u 75 řádu volení do obcí tak, že zákaz platí toliko pro osadu, jejíž osadní zastupitelstvo má býti voleno. Výklad ten plyne ostatně i z ustanovení odst. 1. a §u 2 osnovy.

Před devíti, snad ještě před osmi léty bylo jistě velmi účelno přitáhnouti vhodnými ustanoveními zákona uzdu poválečným duševním podhodnotám a mravním extrémům, zejména jejich vydražďování.

Dnes po desítiletém snažení hospodářském a ušlechtilém zápolení mravním jsme tak daleko zkonsolidováni, že to, co bylo někdy nutností, jeví se dnes již jako přežitek skoro obtížný. Kdo sledoval zprávy z voleb provedených v naší Československé republice, zejména v poslední době, nenalezl v nich té nejmenší stížnosti do porušení pořádku volebního aktu.

Tento vzorný pořádek při důležitém volebním úkonu je nesporně výsledkem zvýšené úrovně mravní a zvýšeného pocitu odpovědnosti, a nikdy ne důtek přísného zákona.

S hospodářské stránky pak poukazují objektivně odborové organisace hostinské na několikamilionové ztráty, vznikající živnosti hostinské při každých takových volbách, jichž může do roka následovati několik.

Z těchto důvodů ústavně-právní výbor navrhuje slavnému senátu přijetí osnovy zákona č. t. 772 tak, jak jej přijala poslanecká sněmovna.

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni páni sen. dr Veselý a Havlena.

Než udělím slovo prvému přihlášenému řečníkovi, navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitek nebylo.) Námitek není.

Návrh můj je přijat, řečnická lhůta je stanovena na 15 minut.

Dávám slovo panu sen. dr Veselému.

Sen. dr Veselý: Vážený senáte! Za doby, kdy revoluční Národní shromáždění dělala zákon o volbách, se jen drobátko přivřely dveře pro alkohol. Tehdy jsme pokládali za povinnost pokroku, za povinnost státu, aby upozornil, že sledujeme nebezpečí, které hrozí z alkoholu, a proto jsme jen drobátko ty dveře přivřeli, alespoň na dva dny, ději před volbami a v den voleb. Ale vidíme, že je zde stále a stále snaha i to nepatrné přivření dveří zamezit, zmařit, a že se alkoholu dveře dokořán otevírají.

Uvádí se jako hlavní důvod zájem hostinských. Vážený senáte! Jistě, že hostinští jsou důležitá živnost, ale myslím, že hostinští dovedou si ten úbytek, který jim snad v době volební nastane, nahraditi jiným způsobem. O našem živnostenském stavu mám lepší přesvědčení a vím, že zejména v poslední době snaží se hostinští obsloužiti své hosty nejen pivem a kořalkou, nýbrž že hledí také úpravou pokrmů, lepším sestavením jídelního lístku, opatřením nealkoholických nápojů, a zejména ubytováním cizinců získati si hosty. Turistikou a cizineckým ruchem povstávají živnosti hostinské nové obory působnosti a jsem přesvědčen, že ti hostinští, kteří chodí na zkušenou do ciziny, otevrou nové obory, pro působnost živnosti hostinské! Je značný počet těch, kteří si všímají ciziny, a vidíme, že i personál hostinský má býti vyměňován s personálem anglickým a francouzským, a že se tam chtějí učiti, aby živnost hostinskou zdokonalili a povznesli.

Z toho vzejde úspěch živnosti hostinské a ne z těch několika hektolitrů piva, o které se vytočí více. Ostatně i pan zpravodaj nám řekl, že se nakupuje před volbami tolik zásob v soukromých domácnostech, že jistě škoda živnosti hostinské nemůže býti tak veliká, aby způsobila nějakou pohromu existenční.

Vážení pánové, když se mluvilo o milionových škodách v živnosti hostinské, ty lze vypočísti. To se může přibližně spočítati. Naši statistikové vypočetli, že se u nás za alkoholické nápoje utratí ročně 5 miliard Kč, to je denně asi 15 milionů Kč. Vážený senáte! Člověk, který národohospodářsky myslí, který hospodaří a má svědomí, jistě užasne, že dovedeme utratiti za věc, která je zbytečná, která je přepychem a slouží jenom k podráždění nervů nebo k zábavě, 15 milionů Kč denně.

Ale se stanoviska živnostenského řekl bych ještě něco jiného. Klade-li se dnes taková váha na svobodu pro pití, pro alkohol, měli by se ostatní živnostníci také ozvati. Také ostatní živnostníci mají zájem na tom, zač se peníze v obyčejném životě vydávají. A těch 15 milionů Kč, které se utratí za alkohol, schází pak na životní potřeby jiné a ty se nedostávají krejčímu, obuvníkovi, řezníku, pekaři, knihkupci atd. Ty ubudou výživě, opatřování nezbytných potřeb životních. Spočítejte si, kolik dětí špatně ošacených by bylo nově, pořádně ošaceno, kolik by se nasytilo těch hladovících žen a dětí, které musí hladověti jen proto, že otec sedí v hospodě a utrácí tolik a tolik peněz za alkohol. Myslím, že je právě zájmem živnostenským, aby takové zbytečné a marné vydání se omezilo, peníze se ušetřily a byly pak věnovány jiným živnostem, těm, které se starají o nezbytné živobytí a denní potřeby životní. Těmto živnostem uchází to, co se marně vydá za alkohol.

Vážený senáte! Myslím, že povinností lidí, kteří hledí na celé národní hospodářství, kteří nemají na mysli jen jednu hospůdku, které ubude na dva dni několik hostí, je vysloviti svoje mínění, a proto byl původní zákon o zapovědi alkoholu usnesen. Zákon měl výchovný účel, měl lidem připomenouti: Lidičky není nutno, abyste každý den pili tolik a tolik sklenic piva, tolik a tolik kořalky a vína. Bez alkoholu může býti člověk živ a naopak, co ušetří, může se jiným způsobem vynaložiti. Vždyť za to, co se ušetří na alkoholických nápojích, nepůjde nikdo spekulovati na bursu, za to se nebudou kupovati akcie Živnostenské banky nebo Škodovky, za to se jen zlepší míra životní pro celou rodinu, a také z toho budou míti prospěch dobří živnostníci.

Je mně velice líto, že se úplně přehlíží výchovný význam zákona a že odstraňujeme tabulku, na které v zákoně stálo: alkohol je zbytečný, alkohol není nevyhnutelně potřebný k životu lidskému. Ale, vážený senáte, my také víme, že alkohol způsobil ohromně mnoho neštěstí, kolik rodinných neštěstí bylo způsobeno a kolik hospodářských neštěstí, kolik zločinů, kolik lidí bystrých, vzdělaných a statných bylo alkoholem přivoděno k duševnímu úpadku. Kdyby se počítalo mezi duševními pracovníky, ale i vůbec mezi všemi pracovníky, jaká schopnost je snižována užíváním alkoholu, vidělo by se, že ne milionové, ale stamilionové škody, miliardové škody. Alkoholismem trpí celá veřejnost, celé národní hospodářství.

My, pánové, již v několika zákonech pořád snižujeme obmezení alkoholu. U nás se obyčejně říká při dělání zákonů, také při směnečném zákonu jsme to nedávno slyšeli, že musíme pamatovati na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde lid je méně vzdělaný atd. Vážený senáte, my přece víme, že právě Slovensko a Podkarpatská Rus jsou zamořeny alkoholickým morem, že tam lid je odstrkován, že je mu odpíráno právo i občanské, politické, ale zejména hospodářsky že je vykořisťováno proto, že jest oddán pijáctví. Ale místo, abychom tomu lidu pomáhali, aby se vymanil z alkoholického moru, my ještě omezujeme zákaz pití alkoholu.

To je vzhledem ke Slovensku a Podkarpatské Rusi těžké provinění. Vážený senáte, tímto novým zákonem způsobíme vážné zlo. Mluvilo se, že při volbách dosud byl vždy zachován pořádek, že se neobjevily žádné výstřednosti. My tvrdíme, že zásluhu o to měl zákaz alkoholu, poněvadž si při něm lid uvědomil: já jsem povinen, podle zákona povinen, jíti střízlivý k volbě, a uvědomil si, že odevzdání hlasovacího lístku je důležitý občanský akt (Výborně!), při kterém musí míti člověk hlavu jasnou a čistou.

My ovšem odstraňujeme toto napomenutí, my necháváme alkoholu volnost, a bude se píti všude až do půlnoci před volbami. Voliči ještě ani nevystřízliví, a už půjdou k volbě a budou zase zejména na Slovensku a Podkarpatské Rusi v rukou těch, kteří jim dali napíti a kteří jim slibují, že za dvě hodiny po skončení voleb: "již zase budeme píti a oslavovati vítězství!"

Hanbím se za to, že Národní shromáždění vůbec připustí takové zneužívání alkoholu a takovouto alkoholickou agitaci. Vážení pánové, tento zákon má jistě mravní důsledky, velmi vážné a těžké. U nás se kdysi řeklo, že se musí novelisovati také radikalismus kulturní, který u nás po převrate se objevil.

Novelisujeme hromadu zákonů a ovšem i tento alkoholický zákon a zavádíme tu docela nového ducha. U nás volební právo, občanské právo se může omezovati, a přistřihovati všelijakým způsobem, u nás na školu se dokročuje, svoboda učitelstva, svoboda vyučování se omezuje. To všechno jde, ale svoboda pití se musí chránit a rozšiřovat. To je pro člověka, který svědomitě sleduje veřejný pořádek, pro člověka pokrokového nesnesitelné a proto naše strana bude hlasovati proti tomuto zákonu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníkovi, panu sen. Havlenovi.

Sen. Havlena: Slavný senáte! Opravou zákona, o kterém zde právě jednáme, má býti přivedeno zhoršení jednoho z nejdůležitějších ustanovení našich volebních řádů, ustanovení, které velmi dobře a blahodárně působilo po celých 10 roků od té doby, kdy bylo zavedeno. Po celých 10 roků přispívalo ke svobodě voličů, k vážnosti volebního aktu (Výborně!), k čistotě voleb, na které jsme si opravdu všichni zakládali. Přispívalo ke klidnému průběhu všech voleb, jež se za tu dobu konaly. Pro všechny volby obecní, pro volby do poslanecké sněmovny a senátu, pro volby do župních zastupitelstev a okresních výborů, jak zněl původní zákon, platilo ustanovení, že v den před volbami a po celý den voleb je zakázáno prodávání, podávání a čepování nápojů obsahujících alkohol. Průlom do těchto ustanovení byl učiněn již r. 1927, jak to sami zpravodajové konstatovali. Když na vládním návrhu tohoto volebního řádu pro zemská a okresní zastupitelstva provedena byla změna na naléhání z koaličních stran ve výboru ústavně-právním poslanecké sněmovny, usnesla se pak na tom sněmovna a konečně i náš senát, a učiněn byl tak průlom tím způsobem, že pro den předvolební omezoval se zákaz podávání alkoholu počínaje druhou hodinou odpolední a pro den voleb zavádělo se ustanovení, že dvě hodiny po ukončení sčítání hlasů se tento zákaz opět ruší.

Toto nové omezení, i pokud se týká jenom voleb do zemských a okresních zastupitelstev, nebylo ani vůbec vyzkoušeno. Ještě jsme nezjistili, jak bude působiti toto omezení zejména v den předvolební, a už tímto usnesením poslanecké sněmovny, které má teď senát podle doporučení zpravodajů dotčených výborů přijmouti, zavádí se další omezení zákazu alkoholu při volbách. Pro den předvolební ruší se zákaz ten vůbec a pro den volební má platiti onen zákaz až do 2 hodin po skončeném hlasování. Tímto usnesením, které se má zde schváliti, zavádí se hned toto uvolnění pro všechny volby, ať jde o volby obecní, okresní, zemské, nebo o volby do poslanecké sněmovny a do senátu. Většina vládní je zase při práci, a tento její čin řadí se opravdu náležitě ke všem jejím činům dosavadním. Je to nový list do jejího slavověnce. Kazí a maří opět jedno z dobrých ustanovení revolučního našeho Národního shromáždění z doby popřevratové, kde se musilo ustupovati lidu a kde se musila zaváděti ustanovení, spočívající na ideálních základech. (Výkřik sen. Modráčka.)

Nesmrtelná zásluha za to připadne ovšem především iniciátorům, navrhovatelům. Usnesení poslanecké sněmovny stalo se totiž na základě iniciativních návrhů stran koaličních. Základnou této novely jsou 3 návrhy: jeden jaksi všeobecný, se strany živnostensko-středostavovské, a dva návrhy se strany nár. demokratické posl. Petrovického a druhů.

Jest jistě zajímavé již seskupení jednotlivých stran uvnitř koalice podle toho, jak mezi jednotlivými stranami jest upřímné kamarádství. Na návrzích strany živnostensko-středostavovské figuruje svými podpisy strana agrární a na návrzích strany nár. demokratické podpisy strany lidovecké. (Sen. Modráček: Všechno má zájem na pití!) Poslanecká sněmovna učinila tu usnesení, kterým se nyní zabýváme, kterým se zavádí opět možnost namáčení voličů do špiritusu, zavádí se možnost, aby placení volební kortešové mohli nalévati aspoň určité části voličů do žil a do hlav nadšení pro věc politických stran, které mohou disponovati a disponují bohatými fondy volebními.

Víme dobře, že tu máme strany, které nejsou nijak vybíravé ve volbě prostředků, kterými možno dosíci volebního úspěchu. Strany živnostenská a nár. demokratická - vlastně se tu skrývají za hostinský stav - vydaly se na honbu za hlasy voličů z řad našeho hostinstva. Živnostensko středostavovská strana ovšem těžce nesla, že tu měl jaksi zpachtovánu privilej posl. Petrovický anebo nár. demokracie na skutečném nebo domnělém hájení stavu hostinského a nesměla se svými návrhy zůstati pozadu. Ovšem taková pomoc hostinským je velmi laciná. Dotkl se toho již kol. dr Veselý. Celému stavu hostinskému uvolněním výčepu alkoholických nápojů po několik hodin v den předvolební a po několik hodin po skončení voleb neprospěje se tolik, aby měl býti pro to obětován důstojný průběh celého aktu volebního.

Znatelnější zisk mohou snad míti hostinští, kde jsou umístěny volební kanceláře politických stran, disponujících dostatkem peněz k častování úplatných kortešů a těch voličů, kteří nejsou dosti pevní a vyhranění. Ale celek hostinstva ztratí jenom tu část obvyklého zisku, protože mnoho lidí se jednak předem zásobí, jednak také veliká část občanstva v sobotu nechodí do hostinců a nekonsumuje alkohol. Proto také v celoroční tržbě nepadá pro hostinský stav tolik na váhu tržba jednodenní nebo několika hodin, aby se k vůli tomu obětovala čistota voleb, u které je základní podmínkou, aby všechno voličstvo bez rozdílu zachovalo si před volbami, po den voleb a po volbách jasnou mysl a úsudek, svůj úsudek, aby nepodléhalo žádnému ovlivňování, jaké umožňuje opojení alkoholem. Je pravda, že mezi hostinskými ozývaly se hlasy žehrající na zákaz, ale je také pravda, že i mezi hostinskými je dosti těch, kteří se dovedli povznésti k tomu, že s plným pochopením účelu netají se tím, že výjimečný zákaz výčepu alkoholických nápojů u příležitosti voleb, jak tomu bylo dosud, je na místě a že účel, pro který je ona oběť přinášena, je hoden toho, aby tato oběť byla přinesena.

Tímto opatřením nenahradíte ostatně hostinskému stavu ani ty škody, které následkem tvrdé berní prakse v důsledku vámi usnesených finančních a berních zákonů na něho dolehnou, neodčiníte ani ty škody, které z vašeho usnášení hostinský stav stejně jako ostatní živnostníci si odnášejí.

V samotném odůvodnění návrhu se praví, že zákon, jak platil v celém rozsahu, sleduje ten cíl, aby volič přistoupil k výkonu své občanské povinnosti střízliv s vědomím toho, co činí, a aby nebylo lze na něho působiti alkoholem tak, že by nebyl schopen svobodné vůle a rozumu při volebním rozhodování.

Domnívají se snad navrhovatelé, že toho bude docíleno a že to bude uchováno a umožněno uvolněním zákazu, jak to chtějí provésti, když bude zákaz platit jen v den voleb, t. j. počínaje ve 24 hod. v sobotu, když už voličové dávno si mohli náladu na příští den nakoupit, zejména kortešové, když to bude platit jen od 24. hodiny v sobotu respektive v sobotu vůbec ne, v den volby a jen do druhé hodiny po skončeném hlasovaní?

Páni navrhovatelé musí vědět a vědí zajisté, že k důstojnému průběhu voleb patří také způsob volební agitace bezprostředně přede dnem volebním prováděné, a také důstojné zakončení voleb ve stavu střízlivém, kdy je volič schopen přijmouti klidně výsledek voleb, ať je jakýkoliv, ať se třeba zklamaly jeho naděje a jeho očekávání. I to patří k tomu, aby dovedl střízlivě přijmouti výsledek voleb, a abychom neměli případně někde rvačky, protože volby nedopadly tak, jako někdo očekával, a že někteří voličové korteše zklamali. A že nebyl v tom ohledu spíše zárukou věcné agitace předvolební i klidného, důstojného zakončení voleb dosavadní zákon nežli slepé spoléhání na náhodu, to myslím, že se nepodaří zpravodajům a navrhovatelům dokázat, kdyby se rozkrájeli.

Předloha nám připomíná, jak nynější vládní většina neuvěřitelně snadno a rychle dělá zákony, činí svá usnesení ve výborech a plenu sněmovním. Už při jednání o volebním řádu do zemských a okresních zastupitelstev r. 1927 učinil na vládní předloze, jak jsem se zmínil, ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny změnu. Poslanecká sněmovna i senát přijaly tenkrát nový volební řád se změnami ohledně dne předvolebního a dne volebního. Usnesení přijal tehdy i senát. Dostalo se tam ustanovení, že zákaz alkoholu pozbývá účinnosti v den před volbou o 2. hodině odpoledne, a končí dvě hodiny po skončeném sčítání hlasů v den voleb. Tato lhůta, dvě hodiny po ukončení sčítání hlasů, byla teď pozměněna a má se nyní zavésti pro den voleb, pro všechny volby, lhůta 2 hod. po ukončení voleb. Nemohli byste mně, pánové, říci, jaké to bylo ustanovení, jaký to byl termín: dvě hodiny po ukončení voleb? Uvažovali jste tenkrát, jak budou hostinští ve Velké Praze, v Plzni, Brně, Ostravě, Bratislavi a v jiných velkých městech věděti, kdy bylo skončeno skrutinium, na př. ve Velké Praze, kde je několik set volebních místností, kde všude končí sčítání hlasů a volební akt v různých pozdních hodinách večerních? Kdo to bude kontrolovat, zjišťovat, kdo bude věděti, co znamená to ustanovení: dvě hodiny po skončení volby? Jaké to bylo ustanovení? Při vší úctě ke kolegům, kteří o věci v ústavně-právním výboru jednali, musím říci, že já, jako neprávník, nedovedu chápat, jaké to bylo ustanovení. Mohlo to snad býti pochopitelné pro maličké obce, ale bylo to ustanovení nemožné, kde šlo velká města. (Hluk. - Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Havlena (pokračuje): To bylo ustanovení velmi problematické, které nesvědčilo nijak o snaze, aby byli termín jasně vyjádřen. Že mluvím pravdu, volám za svědky samy navrhovatele strany živnostensko-středostavovské. V odůvodnění svého návrhu, jak jej podali v poslanecké sněmovně, sami navrhovali určitou hodinu ohledně uvolnění zákazu. Otázka souhlasu nebo nesouhlasu v tom ohledu, to je věc další, jiná, a my stojíme zásadně proti tomu i z těch mravních důvodů, které zde uvedli kol. Veselý. Živnostensko-středostavovská strana k odůvodnění svého návrhu uvádí, že chtěla navrhnouti určitou hodinu, a to 18. hodinu večerní, od kdy by bylo možno alkohol podávat. Chtěla podat návrh, aby se dvě hodiny po sčítání rušil zákaz podávání alkoholu, ale tento návrh nepodala a podává návrh na hodinu 18., protože by nebylo možno předpis ten všude dodržeti, když na př. ve Velké Praze - stále cituji jejich odůvodnění - končí se skrutinium v různých obvodech v různou dobu a vznikl by proto chaos. To stojí přímo v odůvodnění strany živnostenské. Zde to, pánové, máte. V koalici věděli, že je to neproveditelné a přece to r. 1927 uzákonili, uzákoněná věc byla nemožná, neproveditelná, která byla by měla v zápětí zmatek, chaos, trestnost a případně pronásledování hostinských i hostů. Očividně nezáleželo na tom, bude-li zákon dodržován čili nic. Svědčí to o lehkomyslnosti, s jakou většinová koalice tvoří zákony. Teď ustanovení toto měníte, ale stejně ještě k horšímu.

Ve zprávě výboru živnostensko-obchodního poslanecké sněmovny i senátu se také argumentuje: Hospodářské a politické poměry tehdejší doby - tedy popřevratové - částečně prý odůvodňovaly omezení. Praví se tam dále: Čím více přecházíme do normálních dob, tím více ztrácejí cenu různá opatření nutná v době poválečné. Toto tvrzení naprosto nepřiléhá. Bude vždycky v zájmu státu, vždycky v zájmu demokracie, bude vždy v jejich zájmu, aby volby měly klidný průběh, aby občané vědomě činili své volební rozhodnutí, aby předvečer voleb, zakončení voleb, svým průběhem bylo důstojné důležitého volebního výkonu svobodného občana, ať jde o volby jakékoliv. Tedy ono rčení o dosavadních ustanoveních zákona, jako opatření nouzovém, poválečném, naprosto selhává a není na místě. Ve zprávách výborových zpravodajové také uvádějí, že při dosavadních volbách v naší republice nebylo stížností do porušení pořádku při volebním aktu, že je to výsledek zvýšení mravní úrovně a pocitu odpovědnosti, a prý nikde ne přísného zákona. Nemyslíte, pánové, že ten zákaz namnoze také velmi přispěl k té mravní úrovni, k té střízlivosti, která je předpokladem v mnohých zaostalých krajích pro čistotu voleb a že aspoň velmi spolupůsobil? A je prapodivné to odůvodnění: Protože nebylo možno čepovati alkohol, voličové musili zůstati střízliví a proto není potřebí toho zákazu a je možno ho odstraniti! Nevím, kde je logika, to je prapodivná logika.

Vážení pánové, zůstává zde stále, jako to bylo po převratu, nezbytná nutnost ochrany svobodné vůle a svrchovanosti voliče. Především voličů z vrstev chudých lidí hrubými a nevybíravými zásahy stran a činitelů majetkově silných, kteří se ve věcech volebních nezastavují (Hluk. - Předseda zvoní.) ani před prostředky nejhoršími. A k ochraně čistoty voleb patří také opatření, jímž se brání používání alkoholu k opájení voličstva za účely volebními. Musí býti také důrazně řečeno, že čisté volby, pokud se všeobecně o tom může mluviti, nastaly teprve působením zákonů na ochranu čistoty voleb a těchto opatření domáhali jsme se my sociální demokraté za Rakouska, kdy na nich žádná z politických stran zastupující vrstvy majetné neměla zájmu. Vážení pánové, měli jsme smutné zkušenosti a měli jsme důvody volati po ochraně voličů.

Dovolte mi několika slovy trochu vzpomenouti na minulost. V Praze jsme viděli několikráte mladočeské volby. Pánové, my víme, jak prohrál mandát naší strany v páté kurii Dědic. My víme, že byl připraven o mandát a dělnictvo Velké Prány že bylo připraveno o zastoupení falešnými hlasy, uměle dělanými a podvodnými volbami, které prováděli opití pivem, vínem a kořalkou, zaplacení korteši mladočeské strany. Z pražské radnice pod vedením mladočeské strany byla učiněna fabrika na podvodné dělání voličů. Pánové, já sám jsem přišel na to, jak se v Praze dělaly volby, když byly první volby podle všeobecného práva hlasovacího do rakouské říšské rady. Jednoduchým způsobem: vzal jsem si seznam voličů z toho domu, kde jsem bydlel - byl to malý dům, kde jsme byli pouze dva voliči - našel jsem v seznamu 25 voličů. Také jsem zjistil, že na jediné hostinské živnosti bylo do volebního seznamu zapsáno 6 hostinských; všichni, jak od dávných dob po sobě v dotyčné místnosti následovali a se vystřídali. A vážení pánové, voličské kanceláře Mladočechů, to byly kanceláře na podvodné vysílání falešných voličů. Sám jsem byl vyhozen na Jánském plácku z mladočeské kanceláře, když jsem jim balík podvodných legitimací chytil a roztrhal. Vážený senáte! My jsme vyreklamovali v té době, když jsme r. 1907 odkryli ten podvod (Slyšte!) - musí se to oživiti, aby to bylo v paměti - na 30.000 falešných voličů z volebních seznamů! Pánové, strana nár. demokratická je dědicem strany mladočeské a velmi mnoho voličů, kteří dělávali volbu u Mladočechů, jsou voliči ještě dnes v národní demokracii a já pravím: my nemáme důvěru, že by se tento zákon dělal jen k vůli živnosti hostinské.