Jinak budeme stále tvrditi, že se větší část tohoto obnosu z úpravy ztratila. Nesouhlasíme s platovým zákonem, má své základní a zásadní nedostatky a bez opravy není na delší dobu možným. Pro přechodnou dobu, t. j. do konce roku 1928, do definitivní systemisace mohla vláda uspokojiti veřejné zaměstnance, kdyby byla provedla zákon tak, jak jej zdůvodnila, a kdyby autorům systemisace byla nařídila, aby tuto prováděli ve smyslu zákona s ohledem na §§ 5, 24 a 152, aby systemisací byla zajištěna normální potřeba sil a aby ve všech služebních třídách bylo provedeno povýšení, které by odpovídalo § 152 platového zákona.

Oč se točí celý spor? O nic jiného než o počet systemisovaných míst a o jejich počet v jednotlivých platových stupnicích pro jednotlivé služební třídy.

Zásada o dvojím povýšení úředníků, tak houževnatě hájená při projednávání zákona, byla úplně opuštěna.

Vysokoškolské úřednictvo v ministerstvech bude průměrně třikrát až čtyřikrát povýšeno; budiž jim to přáno, zejména na odpovědných místech, kde konají službu pro stát důležitou, jak jsem se o tom zmínil. Avšak totéž úřednictvo v zemských a okresních úřadech bude průměrně povýšeno dvakrát, v nejlepších případech třikrát. Úřednictvo služební třídy IV. může býti v ústředí povýšeno jednou, v nejlepších případech dvakrát - avšak mimo ústřední úřady budou jen jedinci jednou povýšeni, poněvadž přes 80% míst systemisováno v sedmé plat. stupnici.

Jaká zásada byla uplatněna pro další rozdělení služebních míst, zůstává nevysvětlitelným:

Služební tř. 1., plat. stupnice 1., v ústředním úřadě vykazuje 4%, v úřadech podřízených ničeho; platová stupnice 2. v ústředním úřadě 16,5%, v úřadech podřízených 1,75%; platová stupnice 3. v ústředním úřadě 19,5%, v úřadech podřízených 9,59%; platová stupnice 4. v ústředním úřadě 24%, v úřadech podřízených 22,42%; platová stupnice 5. v ústředním úřadě 23%, v úřadech podřízených 29,80%; platová stupnice 6. v ústředním úřadě 13%, v úřadech podřízených 36,44%. Služební třída IV. platová stupnice 4. v ústředním úřadě 2%, v úřadech podřízených 0; platová stupnice 5. v ústředním úřadě 11%, v úřadech podřízených 0,5%;platová stupnice 6. v ústředním úřadě 30%, v úřadech podřízených 20%; platová stupnice 7. v ústředním úřadě 57%, v úřadech podřízených 79,5%.

Úředníci budou povyšováni podle toho, ve kterém úřadě slouží, nikoli podle služebního výkonu.

Konkrétně bude povyšování vypadati takto: V ústředním úřadě uvolní se místo v I. služ. třídě - odborový přednosta - 1 ministerský rada bude v důsledku toho povýšen do 1. plat. stupnice, 1 vrchní rada do 2. plat. stupnice, jeden rada do 3. plat. stup. - při této příležitosti bude povýšeno 5 úředníků. Odejde-li kancelářský úředník v 4. plat. stupnici - do vyšší se beztoho nedostane - bude povýšen pouze jeden úředník.

Když se užilo pro všechny zaměstnance stejných základních rysů zákona, musí býti uplatněny i stejné zásady systemisační pro všechny služební třídy i pro všechny úřady. Každý jiný postup je nesprávným.

Na příklad: U státního úřadu statistického bude povýšeno as 100 oficiantů do IV. služ. třídy hned při provádění systemisace. U české finanční prokuratury je systemisováno 9 míst kancelářských úředníků a 8 kancelářských úředníků zůstává přes počet. Tedy zde přijdou oficianti na řadu asi za 20 let. Možno tvrditi, že oficianti u státního úřadu statistického jsou lépe kvalifikováni než u finanční prokuratury, nebo že konají složitější a odpovědnější práce?

Co zde rozhoduje? Kvalifikace, služební výkon, risiko práce? Nikoli. Pouhá náhoda, že jeden slouží u státního úřadu statistického, jiný u finanční prokuratury. Kde je náhodou personál mladý, tam budou zaměstnanci příliš dlouho čekati na povýšení - jinde je personál přestárlý, tam se bude povyšovati mnohem dříve. Omeziti systemisaci na úřad a systemisovati pro ten který úřad určitý počet míst bez ohledu na služební dobu personálu je nemožné proto, poněvadž v jednom úřadě bude možno, aby úředník byl povýšen dvakráte za 10 let, v jiném úřadě postoupí sotva jednou za 20 let. Tím nastane daleko větší požitkový chaos, než byl dosud, poněvadž stejná práce v různých úřadech bude různě honorována a rozdíl může činiti i 2 platové stupnice. Příklad: vedoucí úředník podatelny u zemské správy politické v Praze bude v 7. platové stupnici a stejný úředník u zemské správy politické v Brně bude v 6. platové stupnici, stejný úředník při úplně stejné práci kvalitativní a kvantitativní v ministerstvu obchodu nebo jinde bude v 5. platové stupnici atd. Onomu u zemské správy politické v Praze bude příkladně 56 roků, témuž v Brně 42 roků a úředníku v ministerstvu třeba 30 roků. Podle dnešní systemisace je to zcela dobře možno, ale kde zůstává stejný honorář za stejnou práci? Tedy náhoda, kde v kterém úřadě kdo slouží a kolik míst se jim podařilo urvati v té které stupnici, je rozhodující - nikoliv práce a přičinlivost zaměstnancova. Nelze se diviti, že jsou státní zaměstnanci v nižších platových stupnicích rozhořčeni.

Otázka kancelářského zaměstnanectva. V soudních kancelářích bylo zaměstnáno r. 1917 4080 kancelářských sil. Z toho 2280 úředníků a 1800 oficiantů. Systemisováno 2052 úředníků a 2170 oficiantů. Úředníků ubývá, kancelářských sil pomocných přibývá. V X. a IX. hodn. třídě bylo v r. 1917 celkem 916 úředníků, dnes se systemisuje v 7. platové stupnici 1619 úředníků. Co tomu říci vzhledem k §u 152 platového zákona? V IX. hodn. třídě bylo v r. 1917 celkem 1143 úředníků, dnes v 6. platové stupnici pouze 368 úředníků. V VIII. hodn. třídě bylo 215 a dnes se systemisuje jen 51. V VII. hodn. třídě bylo 6 úředníků a ve 4. platové stupnici se systemisuje 14 úředníků.

Promiňte, že vás provádím některými číslicemi, ale je to jednou potřebí říci, aby tu byl náležitý přehled o těchto číslicích, aby bylo možno zjistiti, kde křivdy jsou, aby případně mohly býti napraveny.

Česká finanční prokuratura v Praze:

8 úředníků zůstává přespočetných.

Československý ústřední inspektorát pro službu cejchovní:

Státní stavební služba silniční:

Státní stavební služba poříční (v Čechách):

Zemské úřady pro péči o válečné poškozence:

Ministerstvo Národní obrany:

Ministerstvo Národní obrany (ústředí) ze 186 oficiantů bude 8 úředníků.

Ostatní úřady vojenské zaměstnávají 1699 oficiantů, z nichž nebude ani jediný úředník, poněvadž není vůbec žádných míst úřednických.

Porovnáme-li systemisaci v jednotlivých úřadech a instancích, nemůžeme nalézti žádného základního měřítka. Celkové uspořádání - o uspořádání nelze vůbec mluviti - systemisace vypadá podle systému - co si kdo získal a v ministerské radě obhájil. O rozdělení míst do platových stupnic podle významu služby nelze vůbec mluviti.