Byl-li platový zákon uspořádán na určitých a do sebe zapadajících a na sobě závislých zásadách, nelze systemisaci, toto vyvrcholení zákona, dělati podle systému "co je komu do toho" v každé služební třídě, každé platové stupnici, každé kategorii, v každém úřadě, v každé instanci, v každém městě jinak.

Proto se uspořádání a rozdělení míst říká systemisace, že se místa srovnávají a pořádají podle určitého systému buď zlomkového, případně percentuelního, který musí býti jednotný pro všechny skupiny a všechny kategorie všech úřadů i instancí.

Výhodnější systemisace pro ústřední úřady, výhodnější systemisace pro vyšší úředníky je nadprávím pro tyto a bezprávím pro nižší zaměstnance a pro zaměstnance menších úřadů. Každé bezpráví se vymstí, i kdyby bylo sebe mazaněji sestaveno a sebe větší odvahou a mocí opřeno. My si pomocí nižších skupin budeme této věci všímati nadále, a pokud se jedná o křivdy, přivedeme tuto věc ještě častěji na denní pořad.

S ohledem na uvedené námitky staví zaměstnanci sdružení ve Svazu veřejných zaměstnanců tyto požadavky k systemisaci: Žádají systemisování všech, dnes pragmatikálními zaměstnanci obsazených míst ve III. a IV. služební třídě, žádají rozšíření systemisovaných míst úřednických o 1/4 míst kancelářských pomocných sil - vrchních oficiantů, pomocníků - tak, aby čtvrtina těchto ihned při provádění systemisace byla jmenována úředníky. Žádají, aby při rozdělování celkového počtu míst byla nejméně polovina systemisována ve vyšších platových stupnicích. Při systemisaci nutno přihlížeti nejen k §u 5 a 24 platového zákona, ale i k §u 152.

Tyto požadavky postižených státních zaměstnanců zasluhují, aby byly respektovány, poněvadž úředník, zaměstnanec, který cítí křivdu, ten jen s trpkostí v duši koná svou povinnost, a to není v zájmu dobré státní správy a dobrého vykonávání služby. Já sám podal jsem k projednávanému rozpočtu resoluční návrh, aby vláda znova uvážila všechny tvrdosti obsažené v systemisaci a aby napravila křivdy. Tato stylisace mého resolučního návrhu je toho druhu, že soudím, že tento návrh nemůže býti zamítnut.

Dalším důležitým úkolem moderní státní správy je nejenom péče o nemajetné a pomoc potřebující, nýbrž i péče o chudé studentstvo, jehož postavení je velmi často velice ubohé a, možno říci, přímo zoufalé. Velmi často ozývají se z řad studentstva hlasy žádající přispění a pomoci. V této době se tak ve zvýšené míře, neboť hrozí nebezpečí největší studentské sociální instituci, Jarníkovu fondu. Tento fond zajišťuje od r. 1922 průměrně 700 studentům a studentkám dobře studujícím a pomoci nejvíce potřebujícím jakous takous existenci. Umožňuje se tím studentům pocházejíc z vrstev dělnických a středních stavů, nemajetným, určitá pomoc v době, kdy je jim nemožno nejnutnější prostředky existenční si opatřiti, aby mohli vystudovat a tak připraviti se pro budoucí, společnosti prospěšné povolání. A tato jediná instituce, jejíž sociální význam byl i zástupci vládních stran uznán, má býti zrušena. Těžko lze domysliti si následků pro nemajetné studentstvo. Znamenalo by to, že 700 studentů a studentek octlo by se rázem v zoufalém postavení a bez možnosti dokončiti studie. - Náš národ měl a má své vynikající muže z těch nejchudších vrstev a nemajetné studentstvo, z jehož řad vyšli a vycházejí největší lidé, zaslouží vydatné pomoci. Je proto nutno, aby zajištěn byl československému studentstvu, nelze-li jinak, aspoň z likvidace ruské akce peníz 2 mil. Kč ročně, z něhož by poskytovány byly podpory studentům a studentkám na českých a slovenských vysokých školách. Peníz tento byl by nejúčelněji rozdělen tak, že 1,400.000 Kč použit by byl na přímé podpory, a zbývající částka věnována zdravotní péči, o níž je naprosto nedostatečně postaráno. Z tohoto peníze bylo by možno vydržovati stálou studentskou ozdravovnu, k jejímuž zřízení mělo by se jednou pro vždy a likvidace ruské akce věnovati aspoň 2 mil. Kč.

Nelze jen, jak jsme slyšeli v projevech zástupců vládních stran, o pomoci nemajetnému studentstvu mluviti, nýbrž je nutno jednati. Sociální postavení studentstva nemajetného zaslouží zvýšené pozornosti všech činitelů, a my, používajíce této příležitosti, důtklivě upozorňujeme na naléhavou pomoc, jejíž výsledky projeví se nejen v řadách studentstva, nýbrž prospějí i státu.

A nyní ke konci mých vývodů dovolte mi ještě několik stručných poznámek. Nad samosprávou obecní i okresní dosadila dnešní vládní většina byrokratickou kuratelu. A pánové, už se toho jeví důsledky. Důsledky toho druhu, zjevy toho druhu, že jsme podobných nebyli svědky ani za Rakouska. Béře se už obecním zastupitelstvům právo, aby činila své projevy k zákonodárným sborům, k vládním kruhům ve věcech, které se týkají občanstva obce a obce jako celku přímo životně se dotýkají. Pánové, stal se případ, který musí býti s krajním odporem odmítnut. Stal se případ, že okresní správa politická zrušila usnesení o protestu obecního zastupitelstva v Labské Týnici v Čechách proti zamýšlené novele o sociálním pojištění. A toto rozhodnutí bylo odůvodněno famosním odůvodněním, že se nejedná, o záležitosti, které by se dotýkaly zájmů obecních. Prosím, ten pán, který o tom rozhodoval a tento ferman vydal, ten jako by spadl s měsíce. Je to člověk studovaný a prostě ani neví, do jaké míry bude působiti zákon o sociálním pojištění k ulehčení chudinských povinností obcí, on se opováží říci, že ta záležitost nespadá do pravomoci obcí a že to zájmy obcí netanguje, že se jich to netýká. Vážení pánové, zakazování veřejných projevů nenechaly si naše samosprávné korporace líbiti ani za starého Rakouska. Myslím, že toto právo obecních zastupitelstev, i když máte teď svůj zákon o byrokratickém dozoru, i když jste teď přišlápli svobodné rozhodování obcí, přece jen nakonec bude obhájeno.

Vážení pánové, dotkl jsem se zamýšlené novely sociálního pojištění a mnoho jiných řečníků učinilo tak velmi účinným způsobem. Včera velmi věcně promluvil o tom klubovní kolega sen. Jaroš. Myslím, že byste již neměli býti na pochybách, pánové, že je to jeden z vašich činů, jejž musí dělnictvo považovati za útok na své životní zájmy, a buďte také ujištěni, že dělnictvo bude stejně posuzovati i váš úmysl zničiti školskou autonomii. Bylo zde již našim soudruhem Habrmanem a také pány z jiných klubů o věci mluveno, avšak budeme se tím zvláště zabývati, kdyby se snad stalo, že by vaše odvaha šla tak daleko, že by zákon byl senátu předložen k projednávání.

Zatím podotýkám, že dosavadní zákony zabezpečují plné vyučování náboženství na obecných i měšťanských školách. Opatřovati vyučování náboženství a na ně dozírati přísluší podle zákona úřadům církevním a není tedy ani z ohledů náboženské výchovy nijak potřebí nějakého virilního zastoupení církví ve školských institucích, jak se to onou novelou zamýšlí.

Pokračujete pěkně! Zákon kongruový nebyl vlastně ničím jiným než zákupní cenou a nutnou investicí potřebnou k získání některých klerikálních stran do vládní většiny. Vtírá se otázka, zda není snad také připravená novela o školních radách opětně cenou za udržení ve vládě jedné z koaličních stran, ale strany málo koaliční, jak jsme to tady od jednoho koaličníka slyšeli. Není to zase takovou zákupní cenou, aby dotyčná strana byla udržena ve vládě? Každým způsobem má toto nově zamýšlené zákonné opatření znovu zříditi a co nejvíce rozšířiti vliv klerikalismu, zejména římského, nad školou. Jemu nestačí již zastoupení plynoucí z poměrného zastoupení za našeho demokratického volebního práva, jemu se má ještě dostati zastoupení virilního, nebo jinak můžeme říci násobného, plurálného zastoupení. Podle útoků, jaké jsou z politických stran římského klerikalismu na pokrokové učitelstvo podnikány, a jak se tyto kruhy chovají ke školství, kde je mají v rukou, možno posouditi, jak je škola ohrožena. Promluvili tu kolegové ze Slovenska, jak to vypadá, se školstvím církevním na Slovensku. Nemůžeme za těch okolností, než před tímto krokem - varovati ne strany klerikální, ty se toho právě dožadují - ale ty strany, které si rády dávají při jistých příležitostech názvisko pokrokových stran. Víme ovšem, že po zmrzačení naší samosprávy obecní a okresní, možno se připraviti na všechno. My však postavíme se na obranu školy s celou rozhodností. Kdyby nebylo jiných důvodů, než tato holá skutečnost, stačila by sama o sobě k tomu, abychom prohlásili, že vláda, která chce takto nakládati s naším školstvím, s učitelstvem a s výchovou našeho dorostu, nemůže očekávati, abychom my, sociální demokraté, zastánci školy a svobodného učitelstva, dali souhlas k jejímu rozpočtu. (Potlesk stoupenců řečníkových.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Ze stenografického protokolu vychází najevo, že pan sen. Fijala užil ve své řeči opětovně nepřípustných výrazů a jsem proto nucen vyhraditi předsednictvu rozhodnutí o tom, pokud by závadné výroky podle §u 9, lit. m) jedn. řádu měly býti z. protokolu stenografického vyloučeny. (Výkřiky komunistických senátorů.)

Další slovo uděluji p. sen. Zulegerovi. Prosím, aby se ho uchopil.

Sen. Zuleger (německy): Slavný senáte! Jako zástupce velkých vrstev obyvatelstva, které přetíženy jsou daněmi a dávkami, jako zemědělství a živnosti, vítám s jistým zadostiučiněním, že se finanční správě podařilo také pro rok 1928 zjednati rovnováhu ve státním hospodářství. Je to druhý finanční rok s vyrovnaným rozpočtem od trvání republiky.

Rok 1927 byl pro rozpočet ministerstva zemědělství neblahým rokem. Je to se stanoviska národního hospodářství velice politováníhodné, neboť výdaje pro ministerstvo zemědělství dlužno považovati za produktivní výdaje, na rozdíl od různých jiných výdajů státu. Veliké škrty, jež úřednická vláda provedla roku 1927 v kapitole "Zemědělství", byly národohospodářskými hříchy, které se státním rozpočtem na rok 1928 zase poněkud napravují. Ovšem neodpovídají ani obnosy, preliminované na rok 1928 pro zemědělství, ještě daleko významu, který zemědělství v tomto státě náleží. Je to potřebí zdůrazniti, poněvadž se v neinformovaných kruzích často vznáší obvinění, že zemědělství využívá svého postavení v koalici k mimořádně dobré dotaci ministerstva zemědělství.

Ke kapitole pěstování rostlin chtěl bych jen poznamenati, že zvláštní zřetel dlužno věnovati potírání škůdců. Stále ještě ničeny jsou každoročně hodnoty jdoucí do milionů živočišnými a rostlinnými škůdci. Mšice krvavá ohrožuje tak význačné sadařství v nižších polohách, na příklad v údolí Labe, způsobem nejhorším a doporučovalo by se, aby vláda vypsala státní cenu za bezpečně působící prostředky k potírání, abychom konečně jednou obdrželi bezpečně působící prostředek k potírání.

Rovněž měly by pro chmelařství býti větší prostředky k disposici k potírání peronospory. Poukazuji na Bavorsko, které zajisté není bohaté, kde ministerstvo zemědělství poskytuje pěstitelům chmele bezplatně prostředky k rozstřikování. Toto dalekosáhlé opatření našeho nejnebezpečnějšího konkurenta v chmelařství nesmí zůstati nepovšimnuto. Ale je také potřebí, aby vláda opatřila k účinnému potírání mšice chmelové, která každoročně ohrožuje naše chmelařství, přiměřené množství tabákového výtažku, po př., kdyby domácí produkce nestačila, také z ciziny, a aby ho pěstitelům chmele dávala k disposici za přijatelnou cenu. Neboť lépe jest učiniti opatření předem nežli potom! Jde o nadmíru důležitý obor našeho zemědělství a národního hospodářství, jenž státu poskytuje také cenné platební prostředky do ciziny a blahodárně působí na naši obchodní bilanci.

Zemědělství republiky pohlíží s velkým zájmem na československo-německou obchodní smlouvu. Očekáváme od našich vyjednavačů, že jsou přiměřeně připraveni a zplnomocněni k tomu, aby všemu našemu zemědělskému vývoznímu zboží věnována byla zvláštní pozornost. To platí obzvláště o chmelu a ječmeni. Obzvláště však o chmelu, z něhož jsme nuceni vyvážeti 80%, z toho asi 60% do Německa.

Zabezpečení výroby cukru závisí rovněž od příznivé obchodní smlouvy s Rakouskem a vzdálenější cizinou. Měl by se vždy bráti zřetel k tomu, že zemědělství s velkou kupní silou má zajisté také největší význam pro domácí průmysl.

Zjednání nejpříznivějších podmínek pro dovoz surovin k výrobě umělých hnojiv je bezpodmínečnou nutností. Všechna tato umělá hnojiva jako čilský ledek, Thomasova moučka, draslo atd. tvoří předpoklad pro zvýšení výroby a souvisí tudíž úzce s rentabilitou zemědělství.

K potírání škůdců bylo by jen ještě poznamenati, že opatření ministerstva zemědělství při potírání rakoviny bramborů vedla k plnému úspěchu. To dlužno zajisté uznati. Hrozící nebezpečí bylo odvráceno, a v roce 1927 máme dokonce značný přebytek bramborů, který jest nyní k disposici průmyslu, jenž zpracovává brambory, který však také nezůstává bez účinku na ceny bramborů, což přímo přichází k dobru spotřebitelům. Také to je důkazem toho, že výdaje ministerstva zemědělství jsou výdaji produktivními.

Zdůrazniti je dotování melioračního fondu a vytvoření fondu pro podpory při živelních událostech. Obzvláště německé krajiny trpí častými povodněmi, i je tím poskytnuta možnost pomáhati osobám ve své existenci poškozeným.

Také silniční fond prokáže se jako blahodárné zařízení a bylo by potřebí vzhledem ke změnám v našem dopravnictví. Potíže s použitím a rozdílením těchto peněz resp. úroků budou při trochu dobré vůli jistě překonány.

Ohledně zemědělského školství konány byly porady o jeho reformě. Očekáváme od této reformy především lepší návštěvu našich zemědělských škol. Co se týče německého zemědělského školství všeobecně, nemůžeme si my němečtí zemědělci stěžovati. Máme mimo vysokoškolské zemědělské oddělení v Děčíně-Libverdě dvě vyšší hospodářské školy, 8 rolnických škol, 26 zemědělských odborných škol, 2 nižší zemědělské speciální školy, 3 zahradnické, ovocnářské a vinařské školy, z toho jedna vyšší a dvě nižší, jakož i 120 německých zemědělských škol pokračovacích.

Dále dlužno poukázati na článek IX osnovy finančního zákona na rok 1928. Podle tohoto článku smějí se podpory, k nimž stát není právně zavázán, tak zvané subvence, vypláceti teprve v posledním čtvrtletí finančního roku. To je nesmysl, poněvadž zde po tři čtvrtě roku není ani krejcaru peněz a v posledním čtvrtletí musí se pak peníze vyhoditi najednou. To poznamenávám jen mimochodem. Tím se zabraňuje, anebo dokonce znemožňuje činnost veřejnoprávních korporací v ostatních částech roku, vodní družstva nemohou zahájiti meliorační práce, které se musí prováděti většinou na jaře a na podzim. Je tudíž potřebí přijetí interpretace, že se subvence veřejnoprávným korporacím a úřadům a vodním družstvům smějí vypláceti také v některou dřívější dobu finančního roku.

V parlamentě bylo si stěžováno do toho, že zemědělství v poslední době doznalo neúspěchu také v tom směru, že ministerstvo zemědělství nepovolilo žádných prostředků pro "Maschinenankaufsstelle bei der deutschen landwirtschaftlichen Hochschule", takže tato nákupna musila býti zrušena.

Považuji za svou povinnost to opraviti. Jde při tom patrně o omyl. Nákupna strojů při vysoké škole v Dečíně-Libverdě totiž vůbec neexistuje. Naproti tomu existuje poradna pro nákup strojů, kterou německá sekce zemědělské rady pro Čechy zřídila při stolici pro zemědělské strojnictví, a u které se zemědělcům poskytuje zdarma od odborníků rada při nákupu strojů, aby uchráněni byli škod, buď že koupí stroj, který se jinak pro jejich poměry nehodí, anebo poslechnou dryáčnické reklamy. Existenci této poradny považujeme za velice důležitou a přičinili jsme se u ministerstva zemědělství o to, aby pro tento účel byly dány k disposici potřebné, ostatně nikoli příliš značné peněžní prostředky, 10.000 Kč. Ministerstvo zemědělství naši žádost plně ocenilo a povolilo také jistý obnos pro letošní rok.

Nesmí se zapomenouti na těžkou nouzi našich horských sedláků, jejichž hlavním výdělkem je pěstování dobytka. Jak vysvítá ze sčítání dobytka, klesl podíl německého zemědělství na celkovém stavu dobytka v době od 1920 do 1925 o 1¹/₂%. Jednou z příčin tohoto povážlivého vývoje je špatný odbyt. Obchod dobytkem zanedbává právě krajiny od dopravy odlehlé, které nemají žádných dopravných prostředků, jako v horách. Zde možno zjednati nápravu jen družstevním zařízením. Našim rolníkům musí družstevní organisací odbytu dobytka býti umožněno, aby s konsumním územím vstoupili v přímé spojení. Z vlastních sil však takováto zařízení nelze vytvořiti. K tomu je potřebí státních prostředků, které podle spravedlnosti musí býti přístupny také německému zemědělství. Prohlašuji, že německé zemědělství nadále za všech okolností činí nárok na podíl z prostředků pro tento účel určených, který mu po právu přísluší. Poukazuji na jatky v Ústí, které byly vybudovány nákladem 15 milionů.

Dali jsme se před rokem cestou společné práce parlamentní a doufáme, že ponese také ovoce v parlamentním životě pro náš lid.

Doufám pevně, že se obzvláště následkem vytvořeného lepšího ovzduší zlepší a vyjasní také poměr mezi německými stranami což by zase jen k blahu našeho německého lidu posílilo postavení obou německých ministrů v koalici. Mám jen jedno přání, aby přestaly všechny nepřátelské útoky německých stran mezi sebou, neboť "Kde běsně řádí hrubá síla, tam dobrého neuzříš díla".

Ze všech těchto shora uvedených důvodů prohlašuji jménem své strany a jménem strany živnostenské, že hlasovati budeme pro rozpočet na rok 1928. (potlesk sen. něm. agr. a živnost. strany.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Přerušuji jednání.

Navrhuji, aby příští schůze konala se zítra v pátek dne 16. prosince 1927 o 9. hodině s tímto

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 547) k vládnímu návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1928. Tisk 549.

2. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu byl projednán státní rozpočet a finanční zákon pro rok 1928. Tisk 549.

3. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 552) o vládním návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dme 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních. Tisk 557.

4. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 553) o vládním návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatkovém ekvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 559.

5. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 554) k vládnímu návrhu zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče. Tisk 560.

6. Zpráva výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 555) o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 17. prosince 1926, č. 237 Sb. z. a n., o změně §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Tisk 558.

7. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 556) k vládnímu návrhu zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců. Tisk 561.

8. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením byly projednány osnovy zákonů:

a ) jímž se doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních, tisk 557;

b) kterým se mění některá ustanovení o poplatkovém ekvivalentu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, tisk 559;

c) o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče, tisk 560;

d) jímž se mění zákon ze dne 1. července 1926, č. 118 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 17. prosince 1926, č. 237 Sb. z. a n., o změně §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, tisk 558;

e) o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců, tisk 561.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Končím schůzi.