Na pořadu dále je:

7. Druhé čtení zprávy I. výboru živnostensko-obchodního, II. výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 470) o vládním návrhu zákona proti nekalé soutěži. Tisk 499.

Táži se pánů zpravodajů sen. Pastyříka a sen. dr Brabce, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pastyřík: Nemám žádných změn.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Nemám.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo tedy souhlasí s uvedenou osnovou.zákona. jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém.

Nyní budeme hlasovati o resoluci výboru živnostensko-obchodního.

Kdo s touto resolucí souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje. se.)

To je většina. Resoluce se přijímá.

Dále je:

8. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, ll. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 481), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva sjednaná mezi republikou Československou a republikou Tureckou ze dne 31. května 1927. Tisk 512.

Táži se pánů zpravodajů sen. Pánka a sen. Stržila, mají-li nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Pánek: Nemám.

Zpravodaj sen. Stržil: Také ne.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém.

Na pořadu dále je:

9. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 484), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927 s přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne. Tisk 513.

Táži se pánů zpravodajů sen. dr Krupky a sen. Stržila, mají-li nějaké tiskové změny.

Zpravodaj sen. dr Krupka: Nemám změn.

Zpravodaj sen. Stržil: Nikoli.

Předseda: Kdo tedy souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se ve čtení druhém tak, jak bylo přijato ve čtení prvém.

Dalším předmětem jednání je:

10. Návrh poslanecké sněmovny na prodloužení lhůty dané §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení senátu o

a) osnově směnečného zákona, tisk sen. 399,

b) o osnově zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním, tisk sen. 364.

Jelikož nebylo možno poslanecké sněmovně, aby ve lhůtě stanovené §em 43 úst. listiny projednala uvedená usnesení senátu, navrhuji, aby lhůta ku projednání těchto věcí prodloužena bylo do konce října 1927.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Dnes byly tiskem rozdány tyto naléhavé interpelace. Prosím, aby byly přečteny.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

Tisk 502. Naléhavá interpelace sen. Böhra, Zulegera, dr Hilgenreinera, dr Ledebura-Wichelna, Křepka a soudr. na vládu stran pomocné akce za příčinou strašlivých živelních pohrom v některých okresech severních Čech.

Tisk 503. Naléhavá interpelace sen. Beutela, Jarolima, dr Hellera a soudr. na veškerou vládu stran těžkých živelních katastrof v okresech Teplicích, Ústí, Podmoklech a České Lípě dne 8. července 1927.

Tisk 504. Naléhavá interpelace sen. Hüttera, Hartla a soudr. na p. ministra vnitra stran okamžitého poskytnutí pomoci krajinám v Rudohoří a v severočeské nížině, jakož i v údolí Ploučnice, které postiženy byly katastrofální průtrží mračen dne 8. a 9. července 1927.

Předseda: Ve smyslu §u 68 jedn. řádu..je senátu rozhodnouti prostým hlasováním, zda a kdy jest o nich zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí, aby těmto naléhavým interpelacím při znána byla pilnost, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost se přiznává.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr R e y l a, dr Procházky. Zulegera, Luksche, dr Kovalika, inž. Klimko, dr Brabce. dr Němce, Böhra, dr Hilgenreinera, Thoře, Pastyříka, Donáta, Kroihera, Prauseho a druhů tohoto znění:

ťPodepsaní navrhují, aby o naléhavých interpelacích sen. Böhra a spol. na vládu stran pomocné akce za příčinou strašlivých živelních pohrom v některých okresech severních Čech. tisk 502,

sen. Beutla a soudr. stran těžkých živelních katastrof v okresech Teplicích, Ústí, Podmoklech a České Lípě, tisk 503, jakož i

sen. Hüttera a spol. stran okamžitého poskytnutí pomoci krajinám v Rudohoří a v severočeské nížině, jakož i v údolí Ploučnice, tisk 504, sloučena byla rozprava s rozpravou o. zprávě výboru národohospodářského a výboru rozpočtového na poskytnutí státní pomoci za příčinou živelních pohrom.Ť

Tento návrh je dostatečně podporován. Budeme tedy o něm hlasovati.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedený návrh se přijímá.

Dnes byla tiskem rozdána naléhavá interpelace.

Žádám o přečtení.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 479. Naléhavá interpelace sen. Niessnera, dr Hellera a soudr. veškeré vládě o tom, že se pan ministerský předseda důsledně nedostavuje do schůzí obou komor československého parlamentu.

Ve smyslu §u 68 jedn. řádu je senátu prostým hlasováním rozhodnouti, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu.

Kdo souhlasí, aby byla pilnost přiznána uvedené interpelaci sen. Niessnera, dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Pilnost se nepřiznává.

Na denním pořadu dále je:

11. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrzích tisk 401, 406, 407, 409, 418 až 431 na poskytnutí státní pomoci za příčinou živelních pohrom, tisk 509 a rozprava o naléhavých interpelacích sen. Böhra, Zulegera, dr Hilgenreinera, dr Ledebura-Wichelna, Křepka a soudr. na vládu stran pomocné akce za příčinou strašlivých živelních pohrom v některých okresích severních Čech, tisk 502, pak sen. Beutela, Jarolima, dr Hellera a soudr. na veškerou vládu stran těžkých živelních katastrof v okresech Teplicích, Ústí, Podmoklech a České Lípě dne 8. července 1927, tisk 503 a sen. Hüttera, Hartla a soudr. na p. ministra vnitra stran okamžitého poskytnutí pomoci krajinám v Rudohoří a v severočeské nížině, jakož i v údolí Ploučnice, které postiženy byly katastrofální průtrží mračen dne 8. a 9. července 1927, tisk 504.

Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Sáblík, za výbor rozpočtový pan sen. Kroiher.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu sen. Sáblíkovi.

Zpravodaj sen. Sáblík: Slavný senáte! Letošního roku byly postiženy mnohé kraje naší republiky opětně těžkými živelními pohromami. Pohromy začaly vlastně již brzy na jaře tím, že v mnoha krajích našich zemí postiženy byly ozimy, jmenovitě ozimy žita tzv. plísní sněžnou, chorobou to, která způsobila značné jejich vyhynutí. Sám jsem kterých obcích žita téměř úplně vyhynulá, naprosto zničená touto chorobou.

V měsíci květnu přišla opět druhá pohroma na naše zemědělce, totiž mrazy, kterými byla opětně úroda v mnohých krajinách velmi citelně poškozena.

Ještě více než úroda v zemědělství, jmenovitě obilí a brambory, které byly už vyklíčeny, bylo poškozeno ovoce, zelenina, víno, takže jmenovitě krajiny jihomoravské byly těmito mrazy velmi značně stíženy a jmenovitě naši vinaři a pěstitelé zeleniny utrpěli veliké škody.

V některých podaných návrzích jsou oznámeny další škody, které byly způsobeny velikým rozmnožením polních hrabošů. Další pohromou, která stihla jako každoročně mnoho obcí, byly veliké požáry, z nichž největší byl požáry Horné Štubné na Slovensku, který zničil 98 stavení obytných a mnoho budov hospodářských. Největší však škody způsobilo krupobití a veliké povodně. Přívaly vod nejenže zničily úrodu polní, ale v mnohých případech zničily také mnoho staveb, budov, silnic, cest, mostů, ano největší z těchto katastrof v posledních dnech padly za oběť i lidské životy.

V senátě byla podána veliká spousta návrhů jednotlivými kolegy, aby byla poškozeným poskytnuta státní pomoc. Dosud podáno bylo těchto návrhů 45, některé z nich byly projednány už v národohospodářském výboru, některé teprve došly v posledních dnech. takže dosud v národohospodářském výboru projednávány býti nemohly.

Národohospodářský výbor při projednávání těchto návrhů usnesl se navrhnouti senátu, aby uložil vládě,

1. aby veškeré škody, pokud se tak již nestalo, byly náležitě vyšetřeny a zjištěny,

2. aby byly prominuty poškozeným daně za r. 1927, nejen daň pozemková, ale i daň z obratu a případně i daň z příjmu, poněvadž v mnohých okresích daň z příjmu vypočítává se podle určitého paušálu výnosového za hektar. Na to má býti vzat zřetel a poškození zemědělci od daně z příjmu osvobozeni.

3. -Ukládá se dále vládě, aby bezúročně posečkala, případně i odepsala daně z let minulých a povolila úlevy při placení dávky z majetku a přírůstku na majetku,

4. aby přidělila postiženým zdarma, nebo za sníženou cenu osiva a umělá hnojiva pro setbu podzimní a příští jarní a povolila slevu dovozného na drahách pro toto osivo a hnojivo,

5. aby spolu se zeměmi podporovala opravu poškozených cest, silnic a mostů,

6. aby provedla ustanovení druhé hlavy zákona ze dne 15. října 1925, čís. 227 Sb. z. a n., o opatřeních k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti.

Toto je t. zv. povodňový zákon, kterým se vládě dává možnost rychle a systematicky prováděti regulace řek, aby se zabránilo ohromným přívalům, a dále prováděti stavby údolních pře hrad, kde je toho potřebí, aby do budoucnosti aspoň těm největším zátopám, které způsobují stamilionové škody, bylo zabráněno.

Konečně ukládá se vládě, aby poskytla rychlou a vydatnou finanční podporu postiženým.

Dosud vláda tyto úkoly, které zde po ní žádáme, splňovala tím způsobem, že ministerstvo vnitra z obnosu, který každoročně vkládáme do státního rozpočtu na živelní pohromy, udělovalo různé druhy těchto podpor. Tak i letos v některých případech byly podpory tyto poskytnuty, ovšem zatím v míře velmi nedostatečné. Pokud je mi známo, bylo povoleno takových okamžitých podpor peněžitých pro Čechy.půl milionu Kč, pro Moravu okrouhle jeden milion Kč, pro okres Bruntál ve Slezsku 10.000 Kč a pro župu košickou na Slovensku 200.000 Kč. (Sen. Kianička: Kolik dostala Štubna?) Nevím, nebylo mně to sděleno. Další podpory budou ovšem poskytnuty ostatním těžce postiženým okresům ještě po vyšetření skod. Zajisté budou také poskytnuty ještě zvláštní podpory na zakoupení osiva, případně na opravu cest, silnic, mostů i budov, kde byly zničeny.

My jsme ovšem v minulých dnech přijali zákon, kterým se tato pomoc v případě živelních pohrom stabilisuje tím způsobem, že bude utvořen od 1. ledna 1928 počínaje zvláštní fond pro částečné hrazení škod z těchto živelních pohrom. Pro letošní rok tento zákon ještě platiti nebude. Pro letošek máme pouze pomoc, kterou poskytuje vláda přímo z dotace, která je do rozpočtu vkládána.

Jménem výboru národohospodářského navrhuji, aby senát schválil usnesení, kterým se vládě ukládá, aby co možno nejrychleji a nejvydatněji učinila veškerá opatření, aby tak ty ohromné škody, jež byly způsobeny jak zemědělství, poškozením polní úrody, tak i škody, jež způsobeny byly na budovách, cestách atd., alespoň částečně byly odčiněny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, panu sen. Kroiherovi.

Zpravodaj sen. Kroiher: Výbor rozpočtový, projednávaje jednotlivé návrhy, podané senátory nejrůznějších stran, bez námitky ze kteréhokoliv strany usnesl se jednomyslně odevzdati všechny tyto návrhy vládě k bezodkladnému řízení a požádati ji, aby při poskytování podpor pro tyto nešťastníky příliš nešetřila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu.jsou přihlášeni páni senátoři: dr Kovalik, Beutel, Hubka, Böhr a Petřík.

Než dám přihlášeným řečníkům slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 1/4 hodiny pro každého řečníka. Není námitek? (Nebylo.) Řečnická lhůta je tedy 1 hodiny.

Ke slovu - se přihlásil pan ministr vnitra Černý. Dávám jemu slovo.

Ministr vnitra Černý: Slavný senáte! Budiž mi dovoleno, abych aspoň několika slovy zmínil se o pohromách, které v poslední době stihly naší vlast a které ve veřejnosti vším právem způsobily velký rozruch.

V noci ze dne 8. na 9. července t. r. postiženo bylo Saské Rudohoří katastrofou, jež v dějinách živelních pohrom bude zařazena mezi největší. Rozběsněný živel, jenž tu s bezohlednou krutostí zničil veškeré slibné ovoce usilovné píle lidské, zasáhl velmi těžce - třebas bohudíky poněkud mírněji i vlast naši, zejména naše Děčínsko, Ústecko a Teplicko. Bylo mi úkolem velmi bolestným, když, referuje předevčírem o věci v zemědělském výboru poslanecké sněmovny, byl jsem nucen konstatovati, jak v oblasti těchto okresů řádily v zmíněných kritických dnech spojené zkázonosné živly, průtrž mračen s bouřemi, krupobitím a smrští, jak záplavy vodní ničily neb aspoň těžce poškozovaly vše, co bylo v jich dosahu: silnice. cesty, mosty, můstky, stavení, ploty, továrny a dílenská zařízení. zásoby zboží a v prvé řadě ovšem též pozemky, kultury polní, ano ve dvou případech dokonce i životy lidské.

Odkazuje v podrobnostech na vývody tohoto svého referátu, prosím, aby mi bylo dovoleno za účelem rekapitulace a po případě doplnění uvésti toto:

V okresu děčínském byly nejvíce poškozeny Podmokly a Bynov (Bünauburg), kde voda zaplavila břehy, strhla mosty a zanesla bahnem, pískem a dřívím daleko široko pozemky. Letošní úroda jest tam úplně zničena. Domácímu i umělému zahradnictví byly způsobeny obrovské škody. Některá z nich jsou pro letošek úplně zničena. Ve většině domů jsou sklepy úplně zatopeny a domy poškozeny. Přibližná suma škod se nedá zatím ještě odhadnouti, přesahuje však 1 milion Kč. Největší škoda byla způsobena v osadě Martiněvsi (Merzdorf), kde voda strhla 6 dřevěných hospodářských stavení s kamennými podezdívkami a též několik zděných domů silně poškodila. Celková škoda způsobená katastrofou se tam odhaduje na 6 milionů Kč. Též v několika sousedních obcích, jako Libouchec (Königswald), Modrá (Riegersdorf) byly způsobeny škody značnějšího rázu, jdoucí do několika milionů Kč.

V politickém okrese ústeckém byly nejvíce postiženy obce Telnice (Tellnitz) a Schönwald a pak obce Bukov (Bokau), Božtěšice (Postitz), Strážky (Troschig). Varvažov (Arbesau), Unčín (Hohenstein), Stradov (Straden), Přestanov (Pristen), Žandov (Schanda), Chlumec (Kulm), Bohosudov (Mariaschein), Maršov (Marschen), Habartice (Ebersdorf), Petrovice (Peterswald), Soběchleby (Sobochleben), Vyklice (Wiklitz), Zalužany (Senseln) a také město Ústí n./L. (Aussig). Tedy ten obyod je tam daleko širší. než v okrese podmokelském, resp. děčínském. Téměř ve všech těchto obcích byly značně poškozeny veřejné komunikace jimi vedoucí, v Telnici a Schönwaldu byly pak dokonce úplně zničeny části silnic. Mimo to bylo v této obci těžce poškozeno několik stavení, obývaných v převážné většině dělnickými rodinami, a způsobeny značné škody v Steinově továrně, jež zaměstnává na 600 lidí. a též bude nutno výrobu nejméně. na 14 dní zastaviti. V obci Schönwald byly 4 domy zbořeny úplně, 27 domů pak bylo pobořeno částečně, čímž se ocitlo 150 osob bez přístřeší. V rozvodněném potoce utonul otec se synem. Škoda odhaduje se na osm milionů Kč.

V obci Habartice byly strženy 3 zděné mosty, z valné části zničeno elektrické vedení. podemleto 5 domků a bleskem zapálen 1 domek. Škoda odhaduje se na dva miliony. Rovněž v obci Přestanově (Pristen) byl pobořen dům obývaný třemi rodinami. Tamtéž byl těžce poškozen chabařovický vodovod. takže město Chabařovice (Karbitz) zůstalo bez pitné vody. Celkové škody v této obci a v sousední obci Bohosudově (Mariaschein), Maršově (Marschen), Unčíně (Hohenstein) odhaduje se obnosem 2 miliony Kč. Ve Varvažově (Arbesau), Strážkách (Troschig), Božtěšicích (Postitz) a Bukovč (Bokau) vnikla voda do četných domů, poškodila tam zařízení bytová a odplavila i několik domů. šatstvo a prádlo. Silnice jsou poškozeny v těchto obcích při potoku Breitenbachu. Rovněž na polnostech a lukách byly způsobeny značné škody. V Ústí n./L. byly poškozeny dvě továrny a regulační práce v městě při potoku klišském. Škody ty činí asi 500.000 Kč..

V politickém okresu teplickém byly poškozeny hlavně veřejné komunikace, silnice a mosty. při čemž nejtíže post iženy byly obce Mohelnice (Müglitz), Fojtovice (Voitsdorf) a Krupka (Graupen), kde byly poškozeny aneb dokonce i strženy obytné domy.

Není pochybnosti, že stojíme tu před neštěstím velikého rozsahu. Třebas by i předběžné odhady škod se ukázaly po jakémsi časovém odstupu upřílišněnými, lze nicméně za to míti, že škody ty dosáhnou výše velmi značné, pravděpodobně několika milionové.

Jest přirozeno. že jako při každém neštěstí, tak obzvláště při neštěstí tak obrovském vtírá se otázka: Zavinil neštěstí to někdo, kdo, koho volati k odpovědnosti?

Myslím, že se od pravdy neuchýlím, prohlásím-li, že na této katastrofě nenese viny nik do, kdo podléhá světským soudům, světské kritice. Nechci nijak zeslabovati dalekosáhlý význam předvídané péče technické, mám však za to, že v daném případu byla prudkost, s jakou rozběsněný orkán takřka v několika minutách, jednalo se o 11/2 hodiny, provedl zkázonosné své dílo, tak závratně obrovská, spadlo tam přes 210 mm vody, že by jí stěží byla mohla s plným úspěchem čeliti jakákoliv, sebedokonalejší opatření moderní techniky. Každá regulace, každé hrazení bystřin může býti provedeno jen pro určitý průtočný profil. Když dojde k takovým neštěstím a masováním vod jako byl případ ústecký, kdyby byla regulace a hrazení bystřin sebe lépe technicky provedeno, průtok nemůže stačiti, poněvadž na takovou kapacitu nemůže žádný technik sebeprozíravější nikdy mysliti. Zbývá zodpověděti další otázku, kterou kladou páni interpelant i ve svých naléhavých interpelacích, co učiní státní správa. když již neštěstí se neodvratitelně dostavilo, k jeho zmírnění, co učiní. aby napříště, pokud možno se zabránilo škodlivým následkům živelní katastrofy v postižených oblastech. Opakuji ještě jednou: katastrofám tak ohromným, jako byla poslední ústecká, nelze zabrániti. ale lze zabrániti technickou prozíravostí alespoň částečně katastrofě, a o to jde. Pokud se týče postupu při poskytování pomoci státní, trvám na tom, že zúčastněné státní úřady nesmí se tu omeziti jen na konání povinnosti. (Výborně!) uložené jim platnými předpisy, nesmí se omeziti jen na povinné, rychlé vyřízení spisového materiálu, nýbrž že musí tu - ovládány jsouce pocitem opravdové lidskosti - konati více, než povinnost, že musí stále a stále se co nejvíce vynasnažovati a hledati cesty ku pomoci, prospěti, kde a jak jen možno. Řídíc se samo těmi směrnicemi a chovajíc vše v přísné, trvalé patrnosti, neopomene ministerstvo vnitra v tomto směru působiti i na podřízené úřady, jimž se dostalo již příslušných rozkazů. Konkretně dovoluji si o dosavadní pomocné činnosti státní uvésti toto:

Ještě v sobotu ihned, jakmile zpráva o pohromě došla, dostav li se na místa neštěstí vedoucí úředníci příslušných okresních politických správ a učinili potřebná opatření, aby do postižených obcí, pokud se toho jevila potřeba, byly vyslány vojenské asistence. Tak zejména započaly již v neděli, pokud se týče v pondělí (10. a 11. t. m.) se svými pracemi pomocné roty ženijní, vyslané do Jílového (Eulau) a do Dobkovic (Topkowitz) v okresu děčínském, jakož i do obcí Telnice, Schönwaldu a do Petrovic v okresu ústeckém. Pomocné vojenské asistence plní své poslání s úspěchem a obyvatelstvo činnost jich si velmi chválí a s vděčností uznává. Ovšem že bude nutno, aby vojsko zůstalo v těchto krajích delší dobu. než budou aspoň částečně odčiněny největší pohromy na komunikacích. Ministerstvo vnitra poskytlo jako první pomoc pro postižené okresu děčínského částku 100.000 Kč a pro postižené okresu ústeckého částku 150.000 Kč. Právě se mně hlásilo, že u okresní politické správy v Teplicích bylo také dnes intervenováno se všech stran o okamžitou výpomoc. Dal jsem rozkaz. aby byl poukázán další určitý obnos pro tuto okresní politickou správu, který bude vyplacen ještě dnes. Zároveň bylo podřízeným úřadům uloženo. aby provedly se všemožným urychlením potřebná šetření. na podkladě jichž se poskytne bezodkladná další potřebná podpora. Těmto úřadům bylo ponecháno, aby, pokud by toho nezbytná potřeba vyžadovala, učinily návrh, aby částka na podporu poskytnutá, byla podle prokázané nutnosti ještě zvýšena. V oboru působnosti ministerstva zemědělství byla okresní správou politickou v Teplicích po dohodě s příslušnými úřady saskými svolána již na příští pondělí 18. t. m. společná schůze všech zúčastněných úřadů našich i saských, jež by zařídila potřebné za účelem rekonstrukce a regulace pohraničního potoku Mohelnice (Müglitz), jakož i schůze úřadů našich, která by zařídila bezodkladné provedení prací ve příčině rekonstrukce a zahrazení bystřinného potoka Krupky (Graupenbach). Oboru působnosti ministerstva veř. prací týkají se hlavně ony škody, které vznikly na potoku jílovském (Eulau). Zemské správní komisi pro úpravu řek bylo uloženo, aby ihned na místě vyšetřila rozsah škod a podala návrhy, které práce nutno bezodkladně provésti. Prohlídka byla již vykonána a bude nutno nákladem asi 1 mil. Kč provésti hlavně tyto upravovací práce: A) V obci Podmoklech: 1. znovuzřízení prací při ústí potoka na délku as 200 m; 2. vyklizení potočiště u strženého mostu zv. ťSterlingsbrückeŤ; 3. zajištění levého břehu potoka v délce as 200 m za účelem ochrany přilehlých domků a pozemků. B) V obci Bynově (Bünauburg): 1. opevnění levého břehu potoka na délku as 400 m u továrny firmy Reichel; 2. opevnění levého břehu potoka na délku as 100 m u Fiedlerova hostince. C) V obci Jílovém (Eulau) a Martiněvsi (Merzdorf): 1. opevnění levého břehu na délku as 200 m u zříceného domu Englova k ochraně státní silnice; 2. zajištění levého břehu na délku as 200 m u zahradnictví firmy Mosik. D) V obci Modrá (Riegersdorf): úprava potoka na délku 500 m.

Regulační komise připravila zadávací pomůcky a současně vyzývá 8 podnikatelských firem k podání nabídek k provedení těchto prací v režii za účelem rychlého jich provedení. Zamýšlí se hraditi částku 600.000 Kč z úvěrů státních, kdežto částka 400.000 Kč by připadla podle klíče 60 a 40 na zemsky správní výbor. Rovněž zemský správní výbor v Praze dal již vyšetřiti veškeré škody na silnicích a vynasnaží se podle největší možnosti v rámci prostředků po ruce mu jsoucích přispěti..Velký úkol čeká také okresní správní komise a lze zajisté vysloviti určité přesvědčení, že i ony povinnosti své plně dostojí. Můj referát by nebyl úplný, kdybych vděčně nevzpomněl obětavé péče jak veřejnoprávní, okresů a obcí. tak i obětavé péče soukromé, jež řídíc se uznanou zásadou ťkdo rychle dá, dvakrát dá Ť snažila se podle sil pomoci co nejrychleji. Končím opětovným ujištěním. že vláda Československé republiky učiní vše, co bude v její moci. Pokud se specielně týče resortu ministerstva vnitra, jejž mám čest spravovati, poznamenávám, že ministerstvo to, počínajíc 1. lednem 1928 ve smyslu ústavně právě projednané osnovy zákona o živelních pohromách odevzdá nouzovou péči z největší části ministerstvu zemědělství. Ministerstvo vnitra a úřady jemu podřízené konaly práce mu v tom přináležející rády, jsouce si vědomy, že tím plní též lidské poslání altruistické. Samozřejmě, že i pro krátkou dobu šesti měsíců, dokud agenda ta bude ponechána v našich rukou, se vynasnažíme, abychom ji obstarávali podle nejlepších sil objektivně, k dobru veškerého postiženého obyvatelstva.-Tím končím. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo panu sen. dr Kovalikovi.

Sen. dr Kovalik: Slávny senát! Bolo by premeškaním povinnosti senátora slovenského, keby som nevzpomenul katastrof, ktoré sa staly aj na Slovensku, vtedy, keď p. minister vnútra práve teraz podal smutnú zprávu o hroznej katastrofe, ktorá sa stala v Čechách a keď senátori českí podali návrhy, aby bolo týmto katastrofám odpomožené. Preto za povinnosť si držím i ja, žiadať vládu a všetkých patričných faktorov, aby živelnými pohromami postiženým na Slovensku poskytli tiež nutnú podporu. Ako je všeobecne známé, nedávno bola obec Horná Štubňa požiarom postižená tak, že je skoro úplne zničená. Shorelo do 70 domov. 140 hospodárskych stavísk zničené. a je bez prístrešia 125 rodín. Mimo toho boly na Slovensku v minulých časoch ešte veľké požiary. Tak vo Spišskom Štvrtku, kde žiaduce je, aby bola poskytnutá ďalšia pomoc a tak i v Novom Meste n./Váhom.

Pri týchto živelných pohromách požiarových musíme si tiež pripomenúť živelné pohromy povodňami zapríčinené. Máme rieky Kysucu, Oravu, Váh, Hron, Nitru, ktoré minulého roku zapríčinily také škody, že obyvateľstvo dodnes ešte nie je z nich zotavené a preto žiadam, aj na minulé škody podporu štátu.

Pán minister vzpomenul to, že nemôže sa príčina dávať snáď medzítkam štátnym preto, že povodne zaplavujú doliny. V Čechách aj na Morave je regulácia v dosť veľkej miere prevedená, ale nie je ešte provedená na Slovensku a preto naša strana žiadala ak vo snemovni, tak i v senáte, aby do rozpočtu bol vzatý väčší obnos na reguláciu riek slovenských a aby z tohoto istého obnosu sa dostávaly pod pory pri každý rok sa opakujúcich živelných pohromách. (Místopředseda dr Brabec ujímá se předsednictví.) Keď za povinnosť si držím, menom Slovenska znova žiadať slávnu vládu a všetké medzíta, aby do rozpočtu vzali nielen investicie, ale tiež podpory pre živelnými pohromami poškodených, tak vyslovujem tu istú nádej, že sa tak stane a že nabudúce povodne budú podľa možnosti zamedzované už konečným pristúpením k regulácii riek slovenských a že strašnej biede bude odpomožené poskytnutím vydatných podpôr všetkým tým slovenským poškodencom živelnými pohromami. Tým končím. (Potlesk.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen pan sen. Beutel.

Sen. Beutel (německy): Slavný senáte! Naléhavá interpelace, kterou jsme podali, odůvodňuje se takřka vývody pana ministra vnitra. jakož i tou skutečností, že teprve před několika dny byl odhlasován zákon o poskytnutí subvencí při živelních pohromách. Ještě o žádném zákonu nemohlo se dobře říci, že byl nejen pod tlakem událostí tak včas vydán, jako tento právě senátem ve zhoršené formě odhlasovaný zákon o poskytování subvencí při živelních pohromách, nýbrž že i vyplňuje mezeru v zákonodárství pro ony nejchudší z chudých, kteří nezaviněně pohromami živelními, jako byly poslední a dřívější, upadli v nouzi a bídu a často na dlouhá léta, ba mnozí pro celý svůj život byli doslovně ožebračeni. Je přece potřebí vítati, že pro mnohé potřeby, vzniklé strašlivým stavem, jejž přivodily živelní katastrofy, je zde nikoli jako dříve jen soustrast a milost, nýbrž zákon, který umožňuje po přezkoumání nároků z nezaviněně utrpěných škod. aby byla poskytnuta zákonná pomoc aspoň v podobě půjček. Zákon má ještě vážné nedostatky; ale je to přece jen začátek. Je pouze nutno, aby ho bylo vskutku spravedlivě používáno a aby z povolených prostředků byly půjčkové podpory poskytnuty skutečně těm, jichž hospodářská existence jeví se vskutku ohroženou. Velká vada zákona spočívá především v tom. že se poskytuje pomoc pouze ve formě půjček a, že státní výpomoc záleží jen ve zúročení půjček u příslušných peněžních ústavů, které nikdo nezná. Rovněž chybí ustanovení o způsobu postupu a o tom na koho se má postižený obrátiti, aby půjčku obdržel, jakož i vysvětlení o tom, jak dlouho se půjčky povolují, zda a jaké jistoty je potřebí, či není-li jí potřebí. Dlužno se tedy obávati, že i v této skutečně naléhavé věci nastanou opět byrokratické průtahy a mnoho písaření. Zde je naléhavě potřebí rozhodnutí. Hlavní věcí bylo by rychlé poskytnutí pomoci formou přídělů nesplatných, aspoň do jisté výše, nikoli však z pouhých půjček, které znovu dělají z ubohých těžce postižených zaprodance kapitálu. Jsouť živelními katastrofami postiženi ponejvíce malí domkáři. v málo výjimkách malorolníci a dělníci, kteří se živí především prací svých rukou a zhusta jsou bez hotovostí. Jinak je tomu s okresy a obcemi: tam mohou půjčky skutečně prokázati dobré služby; ale i zde je nejrychlejší pomoc při takových nehodách pomocí dvojitou. Chceme-li si poněkud představiti obraz bídy, zaviněný nesmírnými katastrofami a učiniti si pojem o ohromné síle, musíme se zastaviti nad skutečností, že dne 8.července padlo 200 lidí živlu za oběť. Většina obětí připadá na saské Rudohoří. kde na př. město Berggiesshübel je téměř zničeno, kdežto ostatní osady a obce utrpěly nesmírnou škodu na silnicích a mostech, právě tak jako soukromníci těžké škody na svém majetku, který v četných případech i zcela ztratili. Je potřebí všem postiženým nejen projeviti nejvřelejší účast nad jejich osudem, nýbrž i především rychle pomoci, chceme-li jednati tak. jak nám velí skutečně.lidská soustrast. Je tedy potřebí především a zvláště pochváliti pochopení pro takovou situaci, když se doslycháme, že hned druhého dne po těžkých příhodách ministerský předseda saský, Held, ze svého disposičního fondu poskytl 125.000 marek a ihned třetího dne z rána říšský německý ministr financí Dr Köhler milion říšských marek pro ubohé oběti v sasském Rudohoří. To nejsou půjčky k okamžité rychlé výpomoci, nýbrž je to skorem 10 milionů korun čsl. na penězích bez povinnosti k splacení. Jak je tomu u nás? Na straně českého Rudohoří od území teplického přes Ústí n./L. až k Podmoklům a Čes. Lípě je rovněž zpustošení nesmírným, třebas je ztráta na lidských životech skrovnější. U nás se také rychle dostavil na místo jeden z ministrů, a to pan ministr veřejných prací, pan dr Spina. Čím více však nutno vítati rychlost dostavení se a očité prohlédnutí katastrofy, tím živěji musíme litovati, že náš pan ministr nepřinesl ničeho více, než osobní soustrast, o níž nepochybujeme, a pocit povinnosti, aby každému, zejména ťPrager TagblattuŤ potvrdil, že postižení, téměř výhradně chudí lidé, jsou ve veliké bídě, a aby ťPrager TagblattŤ dovolal se opět v tomto případu dobročinnosti, tak často vzývané, která se vždy osvědčila, aby banky, průmysl, střední stav, obchodníci, úřednictvo a především děti samy (doslovně možno čísti v provolání ťPrager TagblattuŤ ze dne 13. července 1927, strana 3.) rychle a ochotně poukázali dary. Pravděpodobně budou děti opět, jako již častokráte, ve škole vyzvány, aby z domova přinášely peníze na tento šlechetný ucel a tak mnohý dělník, nebo dokonce ubozí nezaměstnaní, kteří mohou dáti málo, nebo nic, budou v očích vlastních dětí poníženi, poněvadž děti přirozeně nedovedou si učiniti pravého obrazu o vlastním nuzném postavení jich rodičů a poněvadž je bolí, jestliže jim matka, nebo otec nemohou dáti tolik, kolik ony si představují a mnoho-li mohou dáti děti rodičů lépe situovaných. Co se tím zasévá mezi děti a jaké to přinese důsledky, o tom nemůže a nemá zde býti mluveno, nýbrž jen poukázáno na rozdíl ve způsobu jednání našich a vládních činitelů německé říše.

V Německu pomáhá vláda ihned hotovými penězi, u nás vyzývá ministr způsobem naznačeným soukromou dobročinnost ke sbírkám. To je ten celý rozdíl. Však stůj! Musíme býti spravedlivými. Neučinil-li ničeho pan ministr, učinila přece něco vláda, neboť z novin se dovídáme, že na zakročení německých vládních stran dala vláda jako předběžnou pomoc proti živelní katastrofě v severních Čechách úhrnem částku Kč 250.000 okresním správám politickým v Ústí n./L. a Děčíně k použití. Jaká tedy milost, pouze na zakročení německých vládních stran, jakoby v nouzi nebyli si všichni rovni! O takovém postupu možno si zajisté ušetřiti každé další slovo. Co to znamená. ujasní se, představíme-li si situaci poněkud přesněji podle zpráv.

V okresu teplickém byly to především místa: Krupka, Krupka Horní, Fojtovice, Mohelnice a Cinvald Přední, které byly těžce postiženy průtrží mračen. Veliké škody na veřejných cestách, úpravách potoků, hospodářských pozemcích a domech byly způsobeny tím, že projektované již, resp. technickým oddělením lesním vypracované projekty nebyly stále ještě provedeny, ačkoli regulace, s tím spojená, je jíž hotova. Mnohému neštěstí mohlo zde býti zabráněno, kdyby regulačním pracím bylo věnováno více dozoru. Jestliže pan ministr zdůrazňuje, že na nikom vina neleží, jsme my těmi, kteří nedávají panu ministrovi vnitra ad personam nebo někomu jinému vinu, ale to nutno říci, že pro takové věci a kulturní práce je málo, nebo není žádných peněz.

To konstatuje nynější tamní okresní správní komise, která se již obrátila podáním na ministerstvo veřejných prací. V hoření části města Krupky je trať skorem 300 m na okresní silnici náplavem zanesena. 400 m okresní silnice je zničeno. Veliká místa na silnici jsou roztrhána až do hloubi půl až jednoho metru. Cesta, vedoucí od okresní silnice do Horní Krupky je v délce 700 m dílem vymleta, dílem štěrkem zanesena. Vodovod města Krupky je v délce přes 100 m obnažen a roury visejí ve vzduchu.

Ve Fojtovicích jsou podél potoka vpravo i vlevo všechny chodníky odplaveny. Na silnici do Mohelnice jsou dva mosty zmíněné silnice těžce poškozeny. Kromě toho je silnice sama na mnohých místech v trhána. Škoda, kterou utrpěl okres teplický živelní pohromou, páčí se skorem na 400.000 Kč. K tomu přistupují škody obcí. Ale i soukromí majitelé byli těžce postiženi škodami na budovách, polích, zahradách a zatopením polí a luk.

Ústecká okresní správní komise uveřejnila rovněž v krátkém čase zprávu, které nelze co do jasnosti a přehlednosti způsobených škod ničeho vytýkati.

Podle této zprávy, kterou chci podati jen ve výtahu, obnášejí škody, jež nutno okresními správami napraviti: V Bukově 40.000 Kč, v Božtěšicích 25.000 Kč, Chudeerově 3.180 Kč, v Arnultovicích 3.660 Kč, Čermné více jak 17.000 Kč, v Lípové asi 4.000 Kč, ve Slavošově skorem 9.000 Kč, v Lysé 5.500 Kč, v Šachově 6.000 Kč, v Čes. Bukově 5.000 Kč a v Lužci asi 47.000 Kč. To je asi 200.000 Kč, jež budou musiti okresy - k náhradě škod opatřiti,. při čemž nutno říci, že tyto odhady byly provedeny odborníky, kteří jsou činni u silničního stavebního úřadu při ústecké okresní správní komisi, více než čtvrt století okresu věrně slouží a vypracovali rozpočty, z nichž je vidno, že tyto částky nebyly snad, jak pan ministr zdůraznil, překročeny, nýbrž že spíše nutno se domnívati, že jsou počítány příliš skromně.

Je vidno, že tyto částky neznačí žádné přehánění, nýbrž že stanoveny byvše silničními stavebními úřady, budou tvořiti skutečné náklady. Přirozeně chybí dosud přehled o výši škod, způsobených soukromníkům na jich majetku v celém postiženém území.

Tak se doslýcháme, že nejhůře je postiženo místo Schönwald, kde dlužno želeti dvou lidských životů. Sedm domů je úplně zničeno a asi 30 skorem na spadnutí, tedy takových, že jsou neobyvatelný. Také zahynul domácí dobytek, hlavně mnoho koz. které ovšem bez výjimky náležely malým domkářům. Hlavní silnice je úplně, příjezdné silnice tak silně zničeny. že místo je od dopravy téměř zcela odříznuto.

V dolní čtvrti Habartic byly četné domy poškozeny, všechny mosty strženy, silnice, jakož i světelné vedení poroucháno. Jeden z domů byl úderem blesku úplně rozbit. Úžin a Chlumec byly následkem trhlin v rybničních hrázích zaplaveny a poškozeny. Zle bylo v Unčíně, kde potokem, tekoucím pod železničním viaduktem, který se stal dravým proudem, byly domy a sady zatopeny a zpustošeny, rovněž i násep k železničnímu viaduktu po obou stranách kolejnic v délce 20 m úplně odplaven a tím provoz dráhy ohrožen. Také je toto místo bez pitné vody, poněvadž vodovod byl porušen a odkryt. V Přestanovském dolu byla 5 m široká železniční hráz protržena, takže kolejnice přes 20 m délky visejí ve vzduchu a provoz musil býti zastaven.

Rovněž město Chabařovice bylo zle postiženo. Otevřené uhelné doly jsou zatopeny a vodárny poškozeny. V Telnici je si nice v délce více než 5 km úplně zničena a větší počet domů ohrožen. Ve Streckenwaldu je kromě podobného zpustošení ztraceno 40% žně. V Úžině, Varvažově. Božtěšicích a Bukově byly opěrné a pobřežní zdi, které po loňském neštěstí sotva byly vystavěny, znovu zcela strženy, silnice a cesty rozbity a mnoho soukromého majetku samých malých majitelů, většinou dělníků, zničeno.

Nemnoho jinak je tomu v děčínském okresu. Jenže tam je zkáza v obcích, na silnicích a mostech a jiné škody větší, než v územích dříve jmenovaných. Na různých místech, jako v Jílovém, Bělé, Oldřichově až k Podmoklům je prý škoda oproti škodě v ústeckém okresu jistě až třikráte větší. To samo beze škod soukromníků činí již přes 1,200.000 Kč. A proti těmto poměrům a této hromadné bídě, kterou pan ministr sám na své oči viděl, stojí zde slib, že na popud intervence vládních stran má býti uvolněno 250.000 Kč. Pro soukromé poškozence vydává se provolání v ťPragger TagblattuŤ, podle něhož budou veškeré milodary panem ministrem veřejných prací svému dobročinnému účelu odvedeny. To je okamžitá pomoc naší vlády. Je dobré a krásné, jestliže se pokoušíme způsobiti zmírnění pomocí zákonů, ale v tomto způsobu postupu není pražádného systému pro okamžitou pomoc, jíž ubozí neštěstím postižení neprodleně potřebují. Nebude se smět zapomenouti také na ty, kdož od loňských katastrof ještě dnes doufají v pomoc, a jmenovitě musí se pamatovati na ony oběti ve Slezsku, které v květnu letošního roku stejně těžce byly postiženy a pro které až dodnes skorem ničeho se nestalo. Všichni musí býti pojati do pomocné akce bez ohledu na to, jestli se ta k děje na přímluvu německých vládních stran, či nikoli.

Snad se nám opět řekne, že nedovedeme nic jiného než popichovati. Nikoli, pánové, my nechceme popichovati; chceme vám jen říci, že takto se ubohým postiženým a těžce poškozeným lidem nepomáhá, jak je nutno, totiž rychle, aby to, co zde bylo živelní silou přírody zničeno a poškozeno, co nejdříve opět, pokud je to možno, bylo napraveno, a aby se podle možnosti přispělo k tomu, zmírniti pokud možno bolest z neštěstí. K tomu je potřebí jiné pomoci, než pouhé půjčky a takového způsobu postupu. Budete musit učiniti více: Pan ministr financí bude musit zařaditi do příslušného rozpočtu asi trochu více na hrazení bystřin, úpravu potoků a řek, než se dosud děje. Je nutno učiniti ochranná opatření zřizováním údolních přehrad atd. Přijdeme-li dnes na příslušná úřední místa, jako k poříčním správám, zemědělské radě, nebo do oddělení pro hrazení bystřin atd., jsme nuceni slyšeti stále touž písničku, že bohužel, nelze ničeho činiti, poněvadž v rozpočtu na takové účely je pamatováno buď málem, nebo ničím. Je tedy naléhavě potřebí stavebních fondů na údolní přehrady a pod. Je dosti příležitosti, aby se na jiné straně omezovalo a aby tak opatřeny byly prostředky pro skutečně kulturní účely, aby mohlo býti podobným katastrofám čeleno předem a v případu pohrom následky jich takovým zařízením mírněny. To bychom rádi zvláště panu ministru veřejných prací vložili na srdce. Jinak měli bychom k věci jen to říci, aby bylo projeveno více pochopení pro postup německých vládních činitelů a pomocná činnost byla provedena správněji a rychleji, než tomu bylo loni. O tom mohlo by se ještě mnoho mluviti; bojíme se však, že by to bylo bezúčelno, pročež končím v naději. že letos je ještě kdy provésti to lépe než loni. (Potlesk něm. soc. dem.)