Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor živnostenskoobchodní je pan sen. Pastyřík uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Pastyřík: Vážení pánové! Musím se ohraditi proti výtce zde činěné, že by snad v živnostenském výboru předloha tato byla ukvapeně projednána a že páni kolegové ze živnostenského výboru dostali předlohu příliš pozdě. My jsme ji dostali všichni den před tím, kdy byl výbor, a já myslím, že by páni z oposice prováděli největší nekalou soutěž, kdyby si byli tu předlohu prostudovali dříve než já, jako referent. Já jsem ji dostal, pane kol. Dundře, současně s vámi, mně byla předložena na moji lavici jako na vaši lavici a kdo si ji nedonesl do výboru, nemohu za to, jestli ji studoval teprve druhý den. Já byl se svým referátem hotov, a proto žádné ukvapenosti zde nebylo.
Já ještě poukáži na toto: Předloha byla v důležité povšechné debatě, která trvala 11/2 hodiny, prodebatována, konečně byl prodebatován řádně paragraf za paragrafem a důkaz toho, že byla řádně projednána, je, že také naše oposice zúčastnila se i debaty podrobné a každý svůj návrh paragraf za paragrafem podával
i ke každému odstavci, takže nebylo ukvapeného projednání, ale byla projednána řádně.
Připojuji se úplně k vývodům p. kol. referenta sen. dr Brabce a připojuji se k tomu, aby slavný senát ji schválil tak, jak byla přijata v poslanecké sněmovně.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům hodlám dáti hlasovati takto:
o §u 1 podle návrhů sen. Jokla a soudr., budou-li zamítnuty, podle návrhu sen. Včeličky a druhu, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Dundra a soudr.;
o §u 2 podle návrhu sen. Dundra a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 3 až 9 podle zprávy výborové;
o §u 10 podle totožných návrhů sen. Jokla a soudr., sen. Včeličky a druhů a sen. Dundra a soudr. na škrtnutí odst. 2, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové;
o §§ 11 a 12 podle zprávy výborové;
o § 13 podle návrhu sen. Dundra a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 14 podle zprávy výborové;
o §u 15 podle návrhu sen. Jokla a soudr., bude-li zamítnut, podle návrhu sen. Včeličky a druhů, bude-li zamítnut. podle zprávy výborové;
o §§ 16 až 24 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Jokla a soudr. na vložení nového §u 24 a);
o §§ 25 až 30 podle zprávy výborové;
o §u 31 podle návrhu sen. Dundra a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 32 a 33 podle zprávy výborové;
o §u 34 podle návrhu sen. Jokla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 35 až 37 podle zprávy výborové;
o §u 38 podle návrhu sen. Jokla a soudr., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §§ 39 až 44 podle zprávy výborové;
o § 45 podle návrhu sen. Včeličky a druhů, bude-li zamítnut, podle zprávy výborové;
o §u 46 podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Včeličky a druhů na vložení nového odstavce;
o §§ 47 až 55, pak o nadpisu zákona, nadpisu jednotlivých hlav, oddílů, částí a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.) Námitek není. Budeme tedy tak hlasovati ve čtení prvém.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhů sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle návrhu sen. Včeličky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 1 zněl podle zprávy výborové, něchť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 1 doplněn byl podle návrhu sen. Dundra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle návrhu sen. Dundra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 2 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 3 až 9 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby v §u 10 škrtnut byl odst. 2 podle totožných návrhů sen. Jokla a soudr., sen. Včeličky a druhů a sen. Dundra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 10 až 12 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 13 zněl podle návrhu sen. Dundra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 13 a 14 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 15 zněl -podle návrhu sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 15 zněl podle návrhu sen. Včeličky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 15 až 24 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby do osnovy zákona vložen byl nový paragraf jako § 24 a) podle návrhu sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 25 až 30 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 31 zněl podle návrhu sen. Dundra a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 31 až 33 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 34 zněl podle návrhu sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 34 až 37 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 38 zněl podle návrhu sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí. aby §§ 38 až 44 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby § 45 zněl podle návrhu sen. Včeličky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 45 a 46 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí, aby byl § 46 doplněn podle návrhu sen. Včeličky a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby §§ 47 až 55, pak nadpis zákona nadpisy jednotlivých hlav, oddílů, částí a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Tím jest osnova zákona přijata ve čtení prvém.
Při poslední debatě padly různé výkřiky, mezi jiným také výkřik pana sen. Böhra: ťDas ist eine Gemeinheit.Ť Jsem nucen pro tento výrok volati pana kol. sen. Böhra k pořádku! (Veselost na levici.)
Přikročíme k jednání o bodu dalším, jímž je:
3. Zpráva I. výboru zahraničního, Il. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 481), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva sjednaná mezi Československou republikou a republikou Tureckou ze dne 31. května 1927. Tisk 512.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. Pánek a za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.
Uděluji slovo panu sen. Pánkovi.
Zpravodaj sen. Pánek: Slavný senáte! Vláda nám předkládá usnesení ohledně úmluvy mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 31. května 1927.
Dosavadní naše obchodní styky s republikou Tureckou byly upraveny provisorně dohodou o vzájemném zacházení podle nejvyšších výhod ze 6. srpna 1925, kterou bylo nutno ve smyslu tureckého zákona vždy půlletně obnovovati; naposledy se tak stalo výměnou not ze 24. března t. r.
Obchodní úmluva z 31. května t. r. upravuje naše obchodní styky definitivně bez časového obmezení podle zásad používaných při všech obchodních smlouvách, t. j. pokud se týká vzájemného zacházení se zbožím (čl. 1.) i loďmi (čl. 11.) atd. při dovozu do druhého smluvního státu i při průvozu (čl. 5.) podle zásady nejvyšších výhod; tato zásada platí podle čl. 7. za podmínky vzájemnosti i pro zacházení s obchodními cestujícími a jich vzorky.
Mimo to si obě strany vážou celní sazby na význačné druhy svého exportního zboží, které jsou uvedeny v připojených ve smlouvě seznamech A a B.
Zásada stejného nakládání jako s domácími příslušníky stanoví se - jako obvykle - pro trhovce ubírající se za obchodem na veletrhy a trhy (čl. 8.) a pro dopravu na železnicích. Také vnitřní dávky a poplatky vybírají se na zboží druhé strany stejně jako na zboží vlastní země (čl. 6.).
Ze zásady volného obchodu, která je stanovena v čl. 4., připouštějí se obvyklé normální výjimky.
Ze zásady nejvyšších výhod stanoveny jsou v čl. 8. výjimky jednak pro zahraniční styk, jednak pro zvláštní obchodní a celní režim, který by byl zaveden mezi Tureckem a zeměmi odloučenými v r. 1923 od říše Ottomanské.
Závěrečný protokol obsahuje vedle tzv. valutní doložky úpravu nákupu tabáku z Turecka se strany československé tabákové režie, která se uvoluje tu kupovati soutěžní cestou ku krytí své potřeby průměrné množství ročních 3 mil. kg cigaretových tabáků tureckého původu za předpokladu, že je tabák nabízen na volném trhu v potřebném množství, jakosti a za konkurenčních cen.
Tato úmluva má podle čl. 12. vstoupiti v platnost 1 měsíc po výměně ratifikačních listin. zůstati v platnosti bez časového obmezení, ale může býti vypovězena se 6měsíční lhůtou.
Obchodní úmluva s Tureckem má nesporný význam pro rozvoj našich obchodních styků s tímto státem.
Zahraniční výbor projednal ve své schůzi dne 14. července 1927 shora uvedený vládní návrh a doporučuje senátu, aby schválil obchodní úmluvu a přijal schvalovací usnesení, které zní:
Národní shromáždění Československé republiky souhlasí s obchodní úmluvou mezi Československou republikou a republikou Tureckou, sjednanou v Angoře dne 31. května 1927.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Zpravodajem za výbor národohospodářský je pan sen. Stržil.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Je to právě měsíc, co schvalovali jsme zde v senátě prozatímní úpravu obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou 24. března 1927 v Angoře. Smlouva ta byla rázu prozatímního, neboť platila pouze na půl roku. Mezitím jednala vláda naše s vládou tureckou dále a podařilo se jí uzavříti definitivní obchodní smlouvu československo-tureckou, která byla podepsána 31. května t. r. Smlouva tato není již na určitý čas obmezena, jak tomu dosud bylo, nýbrž může býti vypovězena se šestiměsíční lhůtou a spočívá na zásadě nejvyšších výhod. Oba státy vážou si vzájemně s touto obchodní smlouvou celní sazby na své obchodní výrobky. Naše obchodní bilance s Tureckem byla vždy aktivní. Závěrečným protokolem zavazuje se naše vláda, že bude za konkurenční ceny kupovati v Turecku průměrně 30.000 q cigaretového tabáku. Úmluva vstoupí v platnost za měsíc po výměně ratifikačních listin.
Národohospodářský výbor zabýval se smlouvou touto ve své schůzi dne 14. července 1927, ocenil důležitost a význam této obchodní úpravy mezi těmito smluvními státy a usnesl se doporučiti slavnému senátu ke schválení obchodní smlouvy československo-turecké tak, jak uvádějí se ve vládním návrhu senátního tisku 481.
Místopředseda dr Soukup (zvoní):
Uděluji slovo panu sen. dr Hellerovi.
Sen. dr Heller (německy:) Slavný senáte! Obchodní smlouva s Tureckem je jistě pro naši republiku dosti významnou. Z důvodové zprávy se dovídáme, že náš dovoz do Turecka činil v r. 1926 234 miliony Kč, avšak náš roční dovoz do Turecka je mnohem větší, poněvadž velmi veliká část výrobků jde oklikou přes Vídeň do Turecka, jako vůbec do balkánských států; velká část našeho vývozu do Rakouska je pouze průvozem a nikoli vlastní spotřebou Rakouska. Z toho však vysvítá důležitost naší smlouvy s Tureckem. Budeme samozřejmě hlasovati pro smlouvu. Proto však nehlásil jsem se ke slovu, nýbrž přihlásil jsem se ke slovu, abych se vrátil k některým příhodám, které se sběhly ve včerejším zasedání zahraničního výboru, jemuž jsem, bohu žel, nemohl býti přítomen, a kde, to musím říci, bylo debatováno způsobem. který, jak se domnívám, neodpovídá postavení, jaké může zaujímati poslanec nebo senátor v demokratickém státu. Jedná se o otázku kol. dr Brabce ve věci dovolené. Že si senátor stěžuje do toho, že ministr zahraničních věcí nevykonává žádný vliv na udělení dovolené poslanci, ať již tomu neb onomu, to je lhostejno, je přece věcí, přes níž nesmíme bez povšimnutí přejíti. Pan dr Brabec tázal se ve výboru pana ministra, zda bylo ministerstvo dotázáno před udělením dovolené dr Šmeralovi. Pánové! Kde zůstává autonomie našich zákonodárných sborů, má-li se parlament dříve ptáti ministra, dovolí-li, aby poslanci byla udělena dovolená? Ještě mnohem křiklavější je druhý dotaz pana dr Brabce, který se po zcela korektní odpovědi pana ministra zahraničních věcí, že se nemůže do těchto věcí mísiti. ještě ptal. že prý je zvláštní, že pan ministr zahraničí nevyzvěděl, proč činnost Šmeralova v Rusku již tak dlouho trvá. To neznačí nic více a nic méně, než že kol. Brabec panu ministru vytýká, proč poslance, který žije delší dobu v cizině, nedává špehovati. Jinak můžeme to stěží zváti. Jsem již povinen říci, že takový postup musí zde nezbytně vyvolati protest. Stanou-li se zde takové věci, že senátor nebo poslanec se neobává dožadovati se zásahu ministra do autonomie zákonodárných sborů, pak nelze se diviti událostem, které se pak včerejšího dne odehrály, že ministr bezpříkladným způsobem zakročil proti poslanci. Jde o ministra školství dr Hodžu. Je zde parlamentní školský výbor všech německých stran, vládních i oposičních, který před několika dny se usnesl na resoluci ve věci školské samosprávy. Připomínám při tom, že pan ministr školství poskytl asi před 8 až 10 dny interview redaktorovi jednoho zdejšího časopisu, ve kterém vyložil své záměry ohledně školské samosprávy. Školní výbor se usnesl na tom, že ten způsob autonomie, který chce pan ministr povoliti, nemůže odpovídati požadavkům menšin, a zvláště Němců a žádal, aby byla učiněna veškerá opatření, aby školský výbor byl dotázán, dříve než pan ministr přikročí k vypracování příslušných osnov zákonných. Tato resoluce byla, výslovně to podotýkám, přijata v parlamentním školském výboru jednomyslně, tedy i se souhlasem německých vládních stran. K podání této resoluce ministrovi odebrala se včera deputace, sestávající ze zástupců všech šesti v parlamentním školském výboru zastoupených německých stran k panu ministru školství, dr Hodžovi. Pan ministr dr Hodža prohlásil pánům, kteří se k němu dostavili - bylo to 6 poslanců - stručně a krátce, že si zachovává veškerou iniciativu a že v tomto stadiu nepřijímá žádných přání a rad, ale že nemůže též podati žádných vysvětlení o úmyslech ministerstva školství. Přijetí usnesení parlamentního školského výboru odmítl pan ministr co nejrozhodněji. Je neuvěřitelno pánové, co si u nás ministr dovolí! Šest poslanců v zastoupení 6 stran a mezi nimi tří stran vládních, přijde k ministrovi, aby mu předneslo svá přání a on je takřka vyhodí. Nepřijme resoluci, kterou mu chtějí předati. Úloha, kterou při tom hrál poslanec Hodina z ťBund der LandwirteŤ, jak vyjmul resoluci z kapsy a na odmítavý posuněk pana ministra opět ji do kapsy zasunul, byla velmi podivná. Něco takového je možno jen v důsledku dvojího postavení, jež se naše německé občanské strany vládní v tomto státu pokoušejí zaujmouti. S jedné strany pokoušejí se obyvatelstvu stále ještě namluviti, že jsou strážci a obránci jejich kulturních a národních požadavků na druhé straně nevědí, co by dost dělali v plazení se před ministry a před českými vládními stranami. Pánové, nelze současně tancovati na dvou svatbách. To je trochu příliš mnoho. Při tom je možno se přejísti. Ve Vídni, v Prateru, býval tak zvaný fackovací panák. Domnívám se, že to co musili zažíti páni z vládních stran u ministra školství, musí upomínati na roli fackovacího panáka v Prateru. (Veselost.) Takhle však to dále nejde. A jak oprávněny byly naše námitky proti správní reformě včerejšího dne, ukazuje tato příhoda. Když již si ministr oproti poslanci dovoluje takový způsob jednání, rád bych si jednou jen představil, jak se budou naši příští okresní pašové chovati oproti prostému obyvatelstvu, okresní pašové kterým jste včera vsunuli do rukou tak ohromnou moc - nazývá se to: posílení státní autority. Posílením státní autority neutvoří a neudrží se žádný stát. Stát může býti jen vytvořen a uchován spoluprací a láskou svých obyvatel. Není žádného státu. který by mohl trvale státi jen na podkladu státní autority. Autorita, kterou si sám vytvoří a která záleží v lásce jeho obyvatel, je autoritou, která státu slibuje trvání Autorita, která se vynucuje zákony, vynucuje zbavováním práv obyvatelstva, je autoritou, která musí vésti ke zkáze.
Nechtěl jsem o tom dnes mluviti; chtěl jsem jen v souvislosti s událostmi v zahraničním výboru opět jen na několika příkladech ukázati. jak naše demokracie u padá,.jak není zde více po demokracii ani potuchy, když s jedné strany senátor může se starati o zakročení ministra proti poslanci přes autonomií jednotlivé sněmovny, a s druhé strany když ministr může zachovati takový postup proti poslanci. Pánové, jste na špatné cestě, a vy pánové. kteří dnes tyto cesty podporujete, kteří jimi společně jdete, pánové na německé straně, kteří se neostýcháte, vše dělati s sebou a vše spolknouti, u vidíte.již, jak daleko dojdete. Že tím prokazujete našemu lidu pomyslně nejhorší službu, leží na bíledni. Jestliže se domníváte. že svou politikou přispíváte k tomu, abyste našemu lidu dopomohli k právům, která mu náležejí v tomto státě pro jeho inteligenci, pro jeho počet, pro kulturní a sociální je jeho význam, jestliže věříte, že cestou ponižování, plazení se, těchto práv dosáhnete, pak jste naprosto na omylu. Na té cestě lze se připraviti o zbytek vážnosti, ubíjeti nejen sebe, ale především národ, jehož jsme příslušníky. A jestliže se, pánové, domníváte, že budete moci dále hráti obojetnou hru, kterou jste až dosud po dobu jednoho roku hráli. jestliže myslíte, že budete nadále dovnitř, t. j. oproti národu, zástupci zájmů národa a zde zástupci výlučně jen vlády, jestliže věříte, že tato hra půjde trvale dál a nebude prohlédnuta. velmi silně se mýlíte.
Pánové, to bylo jen vybočení, jež jsem pokládal za nutné. Říkám otevřeně: V každém.jiném státu musil by ministr školství, který učinil to, co učinil dr Hodža, téhož dne podati demisi. Parlament by ho více nestrpěl. Parlament, který dbá jen trochu na svou vážnost, který nemluví jen stále o své vážnosti, nestrpěl by ani jediného dne ministra, který poslance tímto způsobem odbývá. Týž ministr, který několik dnů před tím poskytl interview redaktoru časopisu a sdělil mu své plány, řekl poslanci, že v tomto stadiu nepřijímá žádná přání a pokyny a že také nemůže podati žádných vysvětlení o úmyslech ministerstva školství! Redaktor je dostane, poslanec je nedostane, ten se vyhodí ze dveří. To jsou poměry, proti kterým byste se měli společně vzepříti, poměry, které postihují dnes nás a zítra mohou vás postihnouti a které je možno trpěti jen pod systémem, který veškerou demokracii podkopává. Zde neprospívají nikterak nejkrásnější obchodní smlouvy, jestliže to, čeho cestou smluv případně k posílení hospodářství dosáhneme, nedemokratickým a absolutistickým panstvím, jak u nás vždy více propuká, prohospodaříme. (Potlesk něm. soc. dem. senátorů.)
Místopředseda dr Soukup: Páni zpravodajové si nepřejí slova?
Zpravodaj sen. Pánek: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Stržil: Rovněž ne.
Místopředseda dr Soukup: Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí ve čtení prvém se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém.
Přikročíme nyní k dalšímu odstavci, jímž je
4. Zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 484), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi Československou republikou a Estonskou republikou ze dne 20. června 1927 s.přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne. Tisk 513.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský pan sen. Stržil.
Dávám slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu sen. dr Krupkovi.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Přítomná smlouva má za účel zavésti normální obchodní styky prostřednictvím takovéto úmluvy mezi státem estonským a republikou Československou a zameziti diferencování československého zboží při dovozu do Estonska, jak se až doposud dělo.
Smlouva tato, jako všecky, které uzavíráme, spočívá na zásadě nejvyšších výhod a upravují se jí ve všeobecné části právní poměry příslušníků obou států, zejména pokud jde o usazování se, nastupování a provozování obchodů a živností a o nakládání jich majetkem. Rovněž budou podle článku 7. příslušníci smluvního státu podrobeni na území druhého státu daním, poplatkům a jiným dávkám jako každý tamní tuzemec a budou ovšem používati nejvyšších výhod, pokud se tak vice versa děje.
Čl. 8. jedná pak o právním nakládání s akciovými a jinými společnostmi hospodářské povahy. Akciové společnosti mohou obchodovati, ať jsou v tuzemsku nebo v Estonsku. To se rozumí, chtějí-li si zaříditi nějaký obchod, že musejí vyhověti tamním předpisům jako vice versa dotyčné společnosti u nás.
V hlavě II., pojednávající o obchodu a dopravě, stanoví se v čl. 9. všeobecné směrnice, pokud se týče řízení povolovacího, které u nás čím dále tím více mizí a nadějeme se, že omezení, pokud se týče povolovacího řízení, bude úplné.
Článek 10. upravuje zacházení se zbožím při dovozu, vývozu a průvozu, pokud jde o cla a celní dávky podle zásady nejvyšších výhod. Obě strany k tomu cíli budou ovšem požadovati osvědčení původu, jak je to nevyhnutelné. Mimo to se na dva druhy estonského zboží a to rybí konservy tzv. ťkillotallinskéŤ a kasein pro výrobu umělého rohu váže celní sazba resp. bezcelnost. Zejména pokud se týče kaseinu, je tento artikl pro nás velmi důležitý. Poněvadž dotyčná výroba u nás je v začátcích, musí býti podporována. (Předseda dr Hruban ujímá se předsednictví.)
Podle stejných zásad upraveny jsou ale poměry obchodních cestujících, průvoz a nakládání se zbožím na železnicích a v dopravě po vodě.
V článku 21 připouštějí se pak výjimky ze zásady nejvyšších výhod, a to jednak pro zahraniční styk a pak v tzv. baltické a ruské klausuli, obyyklých v obchodních smlouvách pobaltických států, pro zvláštní celní režim se sousedními státy, jež do války tvořily jednocelní území. Je to něco podobného, jako u nás nástupnické státy, které používají též na základě smlouvy st. germainské určitých výhod, kterých nepožívají jiné státy, jež uzavírají s námi obchodní smlouvy. To vysvětluje se právě původní celní jednotou těchto nástupnických států s nynějším Československem.
Pokud se týče hlavy III., upravují se zde otázky související se vzájemným vysíláním konsulů, při čemž bližší poměry těchto konsulů upraveny budou ještě ve zvláštní dohodě.
Hlava IV. pak upravuje úpravu sporů event. vzniklých mezi oběma stranami a výklad smlouvy a použití jednotlivých ustanovení. Máme zde rozhodčí soud, kde každá strana si volí určitý počet zástupců resp. soudců a v případě neshody pak rozhodne člen mezinárodního úřadu spravedlnosti.
Co do formální stránky obsahuje smlouva pak přílohy, jakož i závěrečný protokol, jak to také obyčejně bývá při takových smlouvách. V tomto závěrečném protokole se upravují předpisy o dávkách za pobyt, jednak se zavádí obligatorní osvědčení původu při dovozu rybích specialit estonských a připojuje se seznam minerálních vod československých.
Smlouva nabude účinnosti 15 dní po výměně ratifikačních listin, a má platiti prozatím na 1 rok a má býti zase obnovena, jestliže 6 měsíců před vypršením je.jím nebude jednou ze smluvních stran dána výpověď.
Co se týče dosavadních obchodních styků, nebyly příliš čilé, ale přes to jsou dosti důležité. Hlavní artikl, který vyvážíme je cukr. vlněné zboží a chmel. Naproti tomu se k nám z Estonska dováží třený len. Nápadné je, že podle statistických údajů vývoz cukru od r. 1924 nepoměrně klesl. Statistika z r. 1924 vykazuje, že vývoz cukru činil tehdy něco přes 8 mil. Kč, kdežto r. 1926 klesl již na 1 mil. a několik desítek tisíc. To vysvětluje se tím - příslušný dotaz jsem podal také v zahraničním výboru - že tato statistika není dokonalá a že velká část cukru dováží se přes Hamburk a teprve pak do Estonska. A jestliže porovnáme toto zboží, které šlo do Estonska nepřímo přes Hamburk, vidíme, že přece jen nastává zde vzestup. Tak r. 1924 vidíme, že bylo od nás vyveženo 1,437.155 q cestou přes Hamburk do Estonska. Roku 1925 již 2,665.701 q, r. 1926 3,290.331 q. Tedy dovoz přes Hamburk vzrostl od r. 1924 do 1926 z 1,400.000 q na 3,300.000 q.
Navrhuji, aby smlouva tato vzata byla na vědomí a dán byl senátem k ní souhlas. (Pochvala.)
Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru národohospodářského, panu sen. Stržilovi.
Zpravodaj sen. Stržil: Slavný senáte! Naší trvalou snahou je vybudovati pokud možno se všemi státy, s nimiž jsme v čilém obchodním styku, řádné obchodní smlouvy.
Proto vláda naše vstoupila v jednání s vládou Estonskou za účelem uzavření obchodní smlouvy československo-estonské, což se také podařilo, a sjednaná smlouva tato i se závěrečným protokolem dne 20. června 1927 v Tallinnu podepsána.
Touto nově uzavřenou obchodní smlouvou budou navázány normální styky hospodářské mezi oběma státy a odstraněn tak dosavadní bezesmluvní stav, který velmi těžce pociťoval náš hospodářský život.
Přesto však byly dosavadní obchodní styky dosti čilé a naše obchodní bilance s Estonskem po všechna leta vždy aktivní. Vyváželi jsme do Estonska hlavně cukr, chmel a textilie (hlavně vlněné zboží) a dovážíme k nám všelijaké obráběné dřevěné zboží a třený len.
Uzavřená tato smlouva spočívá na principu nejvyšších výhod a v části rámcové upravuje řadu všeobecných otázek obyyklým způsobem.
Protokol závěrečný uvádí poskytnuté celní slevy na estonské rybí konservy (ťkillo tallinnskéŤ) a váže se jím bezcelnost na dovoz kaseinu pro výrobu umělého rohu.
Smlouva tato vstoupí v platnost za 15 dnů po výměně ratifikačních listin, jest uzavřena na rok, ale mlčky prodlouží se dále, dokud nebyla některou smluvní stranou šest měsíců předem vypověděna.
Vstoupení v platnost této úmluvy bude ku prospěchu obou smluvních států, a proto národohospodářský výbor navrhuje senátu N. S., aby obchodní smlouva mezi republikou Československou a republikou Estonskou ze dne 20. června 1927 s přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne schválena byla tak, jak uvedena je v senátním tisku čís. 484. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen. Budeme hlasovati.
Prosím, aby se paní a páni senátoři posadili na svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí ve čtení prvém se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené schvalovací usnesení přijímá se ve čtení prvém.
Dalším předmětem je:
5. Návrh, aby jednáním zkráceným podle §§u 55 jedn. řádu projednány byly:
a) zpráva výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 488) o návrhu posl. Petrovického, Malíka, Sedláčka, Slavíčka a spol. a o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní, tisk 501;
b) zpráva I. výboru živnostensko-obchodního, Il. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 470) k vládnímu návrhu zákona proti nekalé soutěži, tisk 499;
c) zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 481), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva sjednaná mezi Československou republikou a republikou Tureckou ze dne 31. května 1927, tisk 512;
d) zpráva I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského o vládním návrhu (tisk 484), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi Československou republikou a Estonskou republikou ze dne 20. června 1927 s přílohou a závěrečným protokolem z téhož dne, tisk 513.
Jelikož jedná se o záležitosti, jež z příčin národohospodářských je potřebí vyříditi v době co nejkratší, navrhuji, aby všem uvedeným záležitostem přiznána byla.pilnost projednání podle §u 55 jedn. řádu.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navrhovaná pilnost se přiznává.
Přikročuji tedy ke hlasování ve čtení druhém.
Na pořadu nejprve je:
6. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 488) o návrhu posl. Petrovického, Malíka, Sedláčka, Slavíčka a spol. a o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní. Tisk 501.
Táži se pana zpravodaje sen. Proška, má-li nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Prošek: Nemám.
Předseda: Není jich. Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly při.jaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtení druhém tak, jak byly přijaty ve čtení prvém.
Nyní budeme hlasovati o resoluci výboru živnostensko-obchodního.
Kdo souhlasí s resolucí výboru, která byla vytištěna a kterou pan zpravodaj doporučil, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce výboru je přijata.