Místopředseda dr Brabec (zvoní): Dávám slovo dalšímu řečníku, panu sen. Hubkovi.

Sen. Hubka: Slavný senáte! Letošní polní úroda téměř ve všech kra jích republiky Československé slibovala opravdu velmi hojnou žeň a naděje zemědělce a s ním také naděje širokých vrstev lidových byly nejlepší, neboť lid československý, když patřil na ty širé vlnící se lány dozrávajícího obilí, domníval se, že žněmi bude položena hráz stále stoupající drahotě. Leč katastrofy živelní, které během června a počátkem tohoto měsíce tak zle řádily na všech stranách republiky, a k nim se družící ještě další živelní pohromy požárem, a jiné, zkazily namnoze naděje, které drobný člověk a zejména drobný zemědělec do nastávajících žní měl.

Velmi rád přiznávám, že ministr vnitra dotkl se zde pohrom celé republiky, ale já zvláště bych chtěl zdvihnouti jeden kraj, který ne jednou, ale téměř pravidelně je živelními pohromami zužován. Já v této komoře Národního shromáždění zastupuji župu VIII. a IX. Plzeňsko a Budějovicko. Tyto kraje, Plzeň a Budějovice. jsou přírodou neobyčejně požehnány. Turista i výletník na.jde na naší české Šumavě všechno, čeho si srdce jeho přeje. Ale obyvatelstvo domácí, obyvatelstvo usedlé, bývá dosti často macešsky přírodou pronásledováno. Loni Budějovicko celé, po celé léto, bylo jedním jezerem, od jara daleko do léta trvaly deště a proměnily budějovickou rovinu opravdu v jedno jediné jezero, z něhož vesničky vynikaly jako drobné ostrůvky.

Voda zaplavila pole, zaplavila luka, odplavila seno, velmi málo se sklidilo, a co se sklidilo, nestálo za mnoho, vždyť důsledky této povodně jihočeské nesl jihočeský rolník, zvláště letos z jara, kdy pádem dobytka, stiženého mozkovou motolicí právě z pod plaveného sena. celé vesnice byly téměř hovězího dobytka zbaveny.

Letos zase kroupy a voda způsobily v celé řadě okresů jak na Plzeňsku, tak na Budějovicku veliké škody. Na Budějovicku je to zejména okres českobudějovický a v něm celá řada vesnic: Čtyři Dvory, Suché Vrbné, Litvínovice, Planá, Homole, Rožnov, Roudné, Doudleby, Střížov, Plav, Heřmaň. Borovnice. Vidov, Hodějovice, Mladé, Doubravice, Hůrka, Č. Ohrazení, Zborov, Skřídla, Velešín, Mokrý Lom, Sv. Jan, Ločenice, Olešnice, kde počátkem června záplava a krupobití způsobily škody až 100%.

Na okresu hlubockém zejména Purkarec a Kostelec byly tak strašlivým krupobitím zachváceny, že krajina vypadá jako uprostřed zimy. Ani lístečku na stromě nezbylo. Byl jsem krátce před tím v těchto obcích a viděl jsem, jak krásná úroda je tam, pak jsem viděl tyto vesnice po katastrofě a nemohl jsem je skoro ani poznati! Bída neobyčejná a výhled do budoucnosti pro tamější obyvatelstvo velmi žalostný. -

Také okres vltavotýnský, zejména obce Týn n./Vlt.. Koloděje, Netěchovice, Předčice, Hroznějovice, Zvěrkovice, Litoradlice, Kloměř, Hosty navštíveny byly katastrofou 70 až 100%. V okresu lišovském v obcích Zvíkov, Vlkovice, Kaliště a Vyhlídky zničeno bylo celkem půl čtvrtého sta ha v ceně 880 tisíc Kč. A na okresu plzeňském bylo to zejména Přešticko, Blatensko, Rokycansko, Březnicko a opětně celá řada obcí jako Dnešice, Horní Lukavice, Dolní Lukavice, Přeštice, Šnapoušov, Zerovice, Oplot Merklín na Přešticku, obec Veselá, Raková, Nevid, Kolvín a Šťáhlavice na Rokycansku, které postiženy byly rovněž velmi těžkým krupobitím.

Je nezbytně nutno, aby pro tyto obce jako pro ostatní obce, zachvácené katastrofou, byla poskytnuta okamžitá výpomoc ve formě peněžních příspěvku, stránkách které zde byly slíbeny a na které bylo poukazováno, se vyšlo vstříc.

Dovolím si však upozorniti na věc, která je pramenem vší té bídy a živelních katastrof, které na českem jihu řádí. Jest to nedostatečná regulace bystřin, potoků a řek, které přitékajíce.z hor a najmě šumavských slatin, působí přímo živelní katastrofy i tenkráte, když jinde o katastrofě vůbec nelze mluviti.

Je zajímavo a jistě pro český jih příznačno, když na Budějovicku, kde máme na 250 tisíc ha pozemkové půdy, máme toliko 4 1/2 tisíce ha meliorováno, tedy 1 1/2 % půdy, a na příklad v severních Čehách jeden okres, novobydžovský, má třikráte tolik půdy meliorováno, kolik má celé Budějovicko, celý čtvrt milionu ha půdy pozemkové.

Vláda od převratu věnuje sice určitou pozornost vodohospodářským poměrům jihočeským, ale to nestačí. Jestliže vláda věnovala svou pozornost asi 184 vodohospodářským podnikům na českém jihu a věnovala-li tomuto úkolu od převratu 76 milionů, je to nepatrná částka. zejména když pozorujeme v sousedním Bavorsku. v Bavorském lese a přilehlých krajinách, jaké úsilí a péči věnuje německá a bavorská vláda tamějším krajinám.

Dovolávám se vládní pomoci, žádám o ni velmi důtklivě, aby po této stránce ze základů čeleno bylo těm nebezpečným katastrofám, které český jih zasahují. Můj referát nebyl by úplným, kdybych nevzdal plný dík a uznání novému správci okresu budějovického, p. vládnímu radovi Fiedlerovi který ihned, jakmile katastrofa kraje ty zastihla, aniž se tázal, kdo to zaplatí, vzal automobil, projel krajinu a my jsme druhý den mohli s ním již konferovati a projednávati program nejnutnějších příprav pro odvrácení katastrof, které český jih potkaly. Kdyby bylo takových úředníků po Československé republice hodně, mohli bychom býti připraveni, že v těžkých dobách. které obyvatelstvo stíhají, najdeme porozumění na místech, kde je toho zvláště potřebí.

Dovoluji si ještě podotknouti toto: obyvatelstvo, které již tak dosti těžce nese svou ztrátu, trpí ještě tím, když drobný zemědělský člověk vidí v případě státní podpory, že jeho škod a potřeb se nedbá. Při přidělování pomoci bývají namnoze drobní zemědělci vylučováni z takových podpor, komise. které se scházejí, konají se s vyloučením drobných zemědělců a ze státních podpor pomoc dostává hlavně ten. kdo ji skoro nepotřebuje.

Děkuji národohospodářskému výboru i slavnému senátu, že mou resoluci, kterou jsem podal, schválily. Tato resoluce týká se požadavku, aby při sestavování komisí obecních a okresních byl vzat zřetel také na drobné zemědělce a na všechny odborové organisace zemědělské, aby tyto organisace a drobní zemědělci měli v takových institucích zastoupení a aby také oni mohli tam o svých potřebách promluviti. Snad tímto způsobem neštěstí, které drobné zemědělce stíhá, alespoň trochu umenšíme a tomu drobnému zemědělci nebude líto. že vedle živelního poškození bývá ještě odstrkován.

Opakuji, že potřebují-li některé krajiny pomoci, jest to zejména český jih, vydaný stálým a trvalým živelním pohromám a že zejména pro tento český jih vyžadovalo by se vší péče a pozornosti vládních kruhů i povolaných činitelů zákonodárných bez rozdílu politického přesvědčení, aby rukou společnou a nerozdílnou pomáhali tam, kde je pomoci nejvíce potřebí. (Potlesk.)

Místopředseda dr Brabec: Dávám slovo panu místopředsedovi sen. Böhrovi.

Sen. Böhr (německy): Slavný senáte! Vládní předloha. kterou jsme v posledních dnech projednávali, při svém předložení a projednávání ve druhé sněmovně Národního shromáždění předstihla ony katastrofy. které nás v této hodině hlavně zaměstnávají a o nichž mluvili předešlí páni řečníci a pan ministr vnitra. Vysoko z Krušných hor, kde sídlí horník, ale ještě více s obou údolních svahů na této i oné straně Rudohoří. na české i saské straně, přišly dne 8. a 9. července strašné zprávy o neštěst í. S hlubokou soustrastí pohlížíme spolu s miliony spoluobčanů své země, ale i s miliony občanů zahraničí k těžce postiženým pohraničním krajům severních Čech a Saska. Úředně projevil svou účast senát již 13. července výmluvným a veškerou sněmovnou s upřímným souhlasem přijatým prohlášením předsedy dr Hrubana. Také byl již ve středu touto sněmovnou přijat všeobecný zákon o nouzové pomoci ke zmírnění škod ze živelních pohrom. K tomu se ještě stručně vrátím.

Daleko však předčí všechnu tuto chvályhodnou, účinnou a okamžitou, veřejnou a na mnohých místech zahájenou soukromou pomoc velikost nouze, hrůznost strašlivého přírodního zjevu. Nechci opakovati podrobné zprávy, které jsme četli v novinách a které jsme nyní od různých řečníků i ve způsobu velmi obšírném od pana ministra vnitra slyšeli; Chci se s pokojiti krátkým vyznačením některých místních příhod které snad jsou méně známy.

Rozlišuji nejprve části území okresů haňšpachského, rumburkského a varnsdorfského, které z části krutě, přece však nikoli tak těžce byly postiženy, od nepoměrně tentokráte hůře zasažených západních částí ústeckého a děčínského okresu. Tyto krajiny sahají od zhusta jmenovaného místa ťKomáří v잍 v Rudohoří až dolů do rozkošného labského údolí a zahrnují řadu míst, jichž jména jsou nám všem jistě známa z bitvy u Chlumu v napoleonských válkách. Katastrofa počala západně v úžlabí horního města Krupky a stihla též tamní ves Rosenthal. Příval řítil se zhoubně se svahů Rudohoří nejprve k některým cestám a ulicím krásného a proslaveného městyse i poutního místa Mariascheinu, kteréž místo, mimochodem poznamenávám, dostalo úředně jméno Bohosudov, to.jest soud Boží, kteréžto jméno má svůj původ ve staré válečné episodě, ale dějepisně nehodí se na toto místo, nýbrž na usedlosti, západně od Bohosudova položené, jež však bouří nebyly postiženy. Mnohem smutněji vyhlíží to v místech východně od Bohosudova. v Maršově a v Unčíně. Město Chabařovice je oloupeno o vodovod, širé nivy v rovině jeho okolí jsou zaplaveny, pak v Úžině, v Zálužanech atd.

Obrazy zpustošení - mám zde některé - béřou na se podobu hrůzy, když pohlížíme na Telnici na svahu Rudohoří, a.jedeme-li přes Nakléřovský průsmyk vzhůru k Habarticím, nebo přes Streckenwald k Schönwaldu.

Cesty v Telnici jsou doslovně roztrhány, některé domy zpustošeny, osm nájemníků - je bez přístřeší, průmyslové podniky hrozně poškozeny. Přijdeme zde i dále do obcí, také v celém území jílovském, kde se i při povrchním jen odhadu čítají škody do 5, 10, 20 a více milionů. Jindy tak pokojná, velká pohraniční ves Schönwald v Rudohoří je téměř zříceninou. Jistě na 34 domů je zničeno. 4 domy jsou i se základy tak smeteny a okolí je tak přetvořeno, že obyvatelé dnes nemohou ani zjistiti své dřívější bydliště. Také nalezly zde smrt dvě osoby v gottleubském potoku, který se stal náhle proudem: otec jménem Ritschel se synem, kterého odnášel z vln; tento potok strhl několik kilometrů dále v Sasku v temné noci daleko přes 100 osob ve smrt utopením. Hrůzu zvyšovala zvláště ta okolnost, že prvé neštěstí dostavilo se v noci. Teprve druhá pohroma dne 9. července v témže území odehrála se za dne. Při té příležitosti je mi vzpomenouti heroicky zmužilé pomoci zvláště hasičstva v jednotlivých místech, v Telnici lesního personálu Ledeburského, v Schönwaldu pak obzvlášť vojenského oddílu. který tam dlel právě na cvičení. Jinak by byl býval počet obětí a strašlivá škoda na materiálu ještě větší. Lidi, kteří uprchli na střechy, zachránilo vojsko. Jakýsi Wagner vypravuje, že byl se ženou a dítětem vynesen z domu a 5 minut po té dům se zřítil.

Další zhouba byla způsobena v sousedství Schönwaldu v Habarticích, Streckenwaldu atd. Dole na našem úbočí Rudohoří bylo údolí jílovské strašně postiženo. Škodu lze tu zajisté odhadnouti okrouhle na 20 milionů. Libouchec mnoho utrpěl. I dům jednoho našeho váženého kolegy ze senátu je těžce poškozen; továrník Zekart utrpěl škody přes 60.000 Kč. Strašně silně jsou postižena místa Bělá a Tisá. Tam dole v údolí jílovském je 30 mostů zcela strženo, ať byly ze železa, betonu nebo ze dřeva. Podivnou náhodou byl zachován jediný most, 500 let starý dřevěný most, zvaný ťOvčím mostemŤ u Podmokel-Bynova. Hrozně postižen byl v Oldřichově továrník Leis, kterému loňského roku způsobila povodeň škody přes 200.000 Kč, a nyní opět přes 500.000 Kč. Tomuto továrníku - má výrobu cukrovinek pro vánoční trh - bylo odplaveno za 20.000 Kč cukru a za 40.000 Kč kakaových bobů. A jak si neštěstí již zahrává, dravé vlny v údolí jílovském nanesly takové spousty naplavenin a kamene k Podmoklům do Labe, že je Labe hluboko do své splavné dráhy zaneseno pískem a bahnem, vyplněno hrází z kamení, takže jen úzké osobní parníky sotva proplují. Bude tam nutno dlouho pracovati.

Vyznačil jsem zvláště vojenskou pomoc, která se dobře uplatnila tam, kde vojsko dlelo na cvičeni. Zejména v Schönwaldu a Telnici bude nutno, aby vojenská pomocná činnost při odklizovacích pracích potrvala delší dobu. V našich pohraničních okresech je nesmírně obtížno nalézti nádeníky pro tuto těžkou odklizovací práci, poněvadž na druhé straně v Sasku, kde zhouba ještě krutěji řádila, platí se při příznivém stavu marky 80 až 90 feniků mzdy za hodinu, což činí 6 až 7 Kč, které nyní u nás starosta, podnikatel nebo stavitel platiti nemůže. Zdůrazňuji, že naše úřady hbitě a s porozuměním zakročily, jmenovitě okresní hejtmanství děčínské, kde Dr Kahler s velkou obezřetností a rychlostí pomocně zasáhl.

Jestliže zdůrazňuji okamžitou pomoc, pak přirozeně kladu největší váhu na prvý dar 250.000 Kč, při čemž ovšem podtrhuji slova pana ministra, že rychlá pomoc je dvojitou pomocí. Byl tím učiněn počátek a lze další pomoc očekávati.

Mohl bych se ještě zabývati předlohou, o níž debata byla odsunuta na dnešek; ale znáte obsah, pročež nechci se o předloze šířiti. Nyní jde o to, skutečně plnou silou zasáhnouti a poskytnouti pronikavou pomoc. Pan ministr veřejných prací tam byl, pan ministr vnitra zabýval se touto věcí, také parlamentní zástupci byli v tom kraji a můžeme souhlasiti s posudky státních techniků, že se nyní nemají opatřovati dílčí práce. nýbrž že mnohem spíše nutno postupovati plánovitě a nutno zřizovati údolní přehrady.

Vědou, která je snad v praktickém životě silně podceňována, je meteoroologie. Je zatím ještě v plénkách, třebas čítá tolik stolic na universitách. Je to obor, ve kterém Stvořitel ještě nekonečně mnoho ponechal lidskému rozumu k vyzkoumání, jaké síly působí z prostoru vzdušného na zemi a mají vliv na naše počasí. Na jednu věc bych rád zvláště upoutal pozornost vysoké vlády, totiž na dávno nám již slíbenou a námi v posledních dnech opět požadovanou úpravu pohotovosti, mobilisaci mnohých našich spořitelen. Víte, že válečnými půjčkami byla šluknovská a na 140 jiných spořitelen ochromeno. Právě v našem, neštěstím postiženém území je řada záložen, které nejsou v pohotovosti. Těším se z toho, že ministerstvo financí v posledních dnech přislíbilo, že budou nyní, jakmile technické přípravy budou zakončeny, sliby splněny. Děkuji za to, co jsme od pana ministra vnitra slyšeli, děkuji, sám z oné nešťastné krajiny přicházeje, za velikou ochotu, kterou zde projevili všichni kolegové, aby byla získána pomoc, kterou lze okamžitě poskytnouti. Ale pozvedám konečná svá slova vzhůru k Pánu všech mocí, k němuž všichni tak často voláme: Před bleskem a nepohodou. ochraňuj nás, o Pane! (Potlesk.)

Místopředseda dr Brabec (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Petřikovi.

Sen. Petřík: Slavný senáte! Ve střed u. tento týden, projednávali jsme návrh zákona, kterým se upravuje pro budoucí leta od r. 1928 podporování živelními pohromami poškozených. Dnes projednáváme návrh národohospodářského výboru, jímž se vláda žádá, aby pro tento rok provedla také, jako obvykle, podporu poškozených letošního roku. (Předseda dr Hruban ujímá se předsednictví.)

Návrh zákona, který jsme projednávali ve středu a ke kterému jsme se usnesli, že nebude žádná debata, že věc.i, které se k tomuto zákonu vztahují, mohou se posouditi při dnešní zprávě výboru národohospodářského a rozpočtového, prohlásili jsme ve výboru jménem naší strany za nedostatečný proto, že na léta 1926 a 1927 stanoví pouze 20 milionovou částku, která má býti těžce poškozeným poskytnuta státem jako půjčka a zúrokována 3%, které mají býti v deseti letech splaceny.

Když národohospodářský výbor senátu projednával tento návrh zákona, věděl již, co se stalo na českém severu na obou stranách v pohraničí a věděl se vší určitostí, že s 20 miliony vystačeno býti nemůže. Navrhovali jsme tedy, aby tato státní půjčka, částka, která má býti poškozeným půjčena, byla poměrně zvýšena, a byli bychom se spokojili po případě s 40 miliony. Nestalo se tak. Vláda bude musiti podle mého názoru - pan ministr to ovšem neslíbil - přesto, že se to neslíbilo při projednávání tohoto zákona, nové peníze sehnati a fond půjčkový značně zvětšiti, jistě na 40 milionů, jak jsme to žádali a jak bychom se s tím byli spokojili.

Jinak zásady zákona jsou nám přijatelny. Navrhuje se 12% přirážka k dani pozemkové, z níž mají býti z části hrazeny v budoucnosti škody, způsobené živelními pohromami. Na takovýto způsob podporování jsme neustále poukazovali a snažili jsme se, aby zemědělec si platil na svoje pojištění, ale aby měl také nárok. Zákonem dává se mu nárok pouze na vrácení daní a přirážky 11/2 % a pak na vrácení přirážek jiných korporací, jako obce atd. Ale zbude-li něco z toho fondu, neříká se, že se mu dává náhrada způsobené škody, nýbrž říká se, že se mu dává podpora. Podpůrnictví zůstává v zákoně a já toho nerad vidím. On si platil, nemá nároku na podporu. nýbrž na náhradu. Ovšem náhrada by musila býti normou stanovena, a protože jí nemáme, musíme mluviti o podpoře, což je velmi špatné.

Podle §u 109 osnovy zákona bude stát odváděti k nynější 12% přirážce k dani 30%, 11/2% mimořádného příspěvku, to je asi 8 milionů Kč a obce budou odváděti 10% z celého předpisu daně pozemkové, u nich předepsané, dotyčnému fondu. Tato částka bude činiti také asi 8 mil. Kč, takže se sejde asi 28 a ž 30 mil. Kč na průměrné roční podpory.

Zástupci vlády v národohospodářském výboru nám slíbili, že od r. 1928, kdy tento fond vstupuje v platnost, zůstane ovšem nadále v platnosti obvyklé podporování, které dosud bylo, a že se tedy stane jen změna, že správu takovéhoto podpůrnictví nepovede ministerstvo vnitra, nýbrž ministerstvo zemědělství. To by bylo ještě nad tyto podpory, které zde máme podle zákona. o kterém mluvíme.

Vládní návrh stanoví, že zaváděné státní půjčky poskytované pro r. 1926 a 1927 nemají přesahovati 20 mil. Kč. V úterý nebo ve středu divil se časopis ť VenkovŤ, proč že se používá - jednalo se o sněmovnu - demagogie, a dáváme poškozeným zemědělcům nějaké zvláštní mimořádné dary, když se o nás ví, že venkovu vůbec nepřejeme, že jsme jeho nepřáteli a že bychom venkovu nejraději nedali nic. Na to odpovídám, že nebylo to, co jsme navrhovali ve sněmovně ani v senátě nesplnitelné, protože kdyby se ihned zvýšil fond, ze kterého se budou poskytovati půjčky, na obnos, který se navrhoval, 100 mil. Kč - já vím, že byl veliký - když by stát platil jen 3%, jednalo by se o 3 mil. pro poškozené lidi, kteří si musí vypůjčiti peníze. A to nebylo nehorázností, nebylo by to v naší republice nemožné a nesplnitelné.

Dále, proč máme býti nepřáteli venkova? Vždyť přece pocházíme většinou z chudých venkovských rodičů a nemáme-li někdo již rodičů, máme tam sourozence, bratry a sestry, švakry atd. Někdo ze starších máme na venkově děti, které tam zůstaly, někdo se usadil jinde, ale děti jsou ještě po venkově. A pak, proč máme býti nepřáteli chudého venkovského člověka? Vždyť nejsme nepřáteli ani zámožného, a to se o nás ví, v zásadě nejsme nepřáteli žádnému. Nepřítelem můžeme býti jen, když není -dobrým člověkem, aneb když jest sdružen ve třídě nebo kastě, která jest nám přímo nepřátelská. Pak může snad býti o nepřátelství mluveno.

Pohromami jsou nejvíce poškozeni lidé chudí, tedy sociálně nemůžeme býti proti nim i kdyby to nebyli naši příslušníci. Ale oni jsou z veliké části našimi příslušníky a máme k nim povinnosti.

A zásadně: proč jim nemá býti poskytnuta podpora, o které jsme mluvili vždyť si na ni platí, ukládáme jim povinnosti daňové a přirážkové, mají míti tedy nárok.

Žádali jsme a je to v podaných návrzích, aby obnos, který stát poskytuje na půjčku poškozeným, poškození nemusili zúročiti. Bylo přece za starého systému vlády rakouské zvykem, že těžce poškozeným živelnými pohromami, nebo velkým požárem, což je také ostatně živelní pohromou, byly poskytnuty půjčky bezúročné a na delší dobu, než je 10 let, jak stanovíme v zákoně. Důvod jest ten: Vždyť před nedávnem proběhla novinami zpráva, že někde kolem Konopiště v těch obcích nebo na Dobřichovicku vymáhá naše republika na lidech půjčky asi 50 let staré, že jsou dlužni tolik a tolik tisíc korun v těch vesnicích, kde Rakousko na nich to nežádalo nebo zapomnělo, nebo je vůbec nechtělo vymáhati, ale republika je teď žádala. Ty byly poskytnuty bezúročně a dlouhodobě, to jest přece viděti. A my tu mluvíme o nějakém daru, když chceme, aby najednou zaplatili v 10 letech, kdo je poškozen a má platiti ostatně úrok 3%. Když vláda nevyjedná si s peněžními ústavy nějaký úrok, pak ovšem tato 3% nebudou žádnou podporou, o které by se musilo mluviti, že jest to podpora.

Trváme na tom, aby peníze byly půjčeny bezúročně, jak to bylo dříve v naší resoluci, podali jsme to jako návrh a je potřebí, aby o tom bylo hlasováno.

Počítá-li se snad s tím, když se myslí, že 20 milionů stačí na půjčky, že si i většina chudáků nebude moci vypůjčiti peníze, že budou předluženi knihovně a když budou předluženi, nebude jim moci ani stát, ani ústavy, za které stát ručí, půjčiti peníze - takové případy se staly a stanou se, že někdo bude míti svůj majetek předlužený, třebas nájemce, že si prostě nebude moci vypůjčiti hypotéku a že půjčky nedostane žádné v tomto případě bych uctivě a slušně žádal, aby takovým lidem, kterým nebude moci bezúročná nebo nějaká určitá půjčka poskytnuta, se dala zvláštní a vydatná podpora v hotovosti, tedy podpora skutečně bezesplatná.

Je potřebí kritisovati, vážení pánové, že fond tak značný, který se bude točiti kolem 28 nebo 30 milionů ročně, je svěřován zemědělské radě. Je pravda, že jsme měli určité stížnosti také, když vedla fond správa ministerstva vnitra, snad proti jejím činitelům, okresním správám politickým atd., ale, vážení pánové, když toto nemohlo býti prováděno správně, kde tu je přeci jen nějaká úřední svědomitost a řekl bych vyspělost, co bude u zemědělských rad? Kdo nám tu dává záruku určité úřední nestrannosti? Jak drobný člověk, který v zemědělské radě neměl mnohdy zastoupení a nedostane je, když tento volební systém bude udržen, má míti nějakou důvěru k tomu úřadu a důvěru tu by měl míti, když jeho peníze budou rozdělovány? Vždyť se na něm bude ten peníz vybírati v přirážkách! Myslím, že to bylo tuze neodpovědné a tuze opovážlivé vůči nám a drobným zemědělcům, že toto bylo svěřeno zemědělské radě. Ke každému jinému bychom měli snad, i když jsme v oposici, nějakou částku důvěry, ale zde nemůže býti mluveno o důvěře vůbec. Jakou funkci budou míti při vyšetřování škod nebo navrhování podpor, páni okresní delegáti zemědělských rad? Mezi těmi není přece nyní nikdo z našich lidí, ani soudruhem, ani českým socialistou, ani, řekl bych, komunistou, aby to bylo, když už to má býti, všechno, tam není nikdo z malých rolníků, z malých zemědělců. jak budou tu obstarávány věci těch drobných lidí? Je potřebí důrazně požadovati při projednávání tohoto zákona, nebo když jsme k němu nemohli debatovati, aspoň dnes, aby do 1. ledna 1928 volební řády a vůbec složení zemědělských rad bylo změněno. Ministerstvo vnitra vědělo přec, že bojujeme 30 let proti zemědělským radám, proti volebnímu řádu do nich a jejich složení, že už po tři léta nezúčastňujeme se voleb do zemědělských rad na protest a na důkaz, že neuznáváme tohoto úřadu. A prosím, volby se konaly přec i letošního roku znovu! Změňte, pánové - i ministerstvo vnitra žádám - vložte se do toho a změňte ten úřad, který teď má tuto úřední důležitost, do 1. ledna 1928.

Ve zprávě národohospodářského výboru mluví se ve 4. odstavci, že má býti mimo nutné okamžité podpory kupováno pro poškozené osivo a umělé hnojivo, myslí se osivo a sáď. Vím, že je nutno koupiti třeba osivo, že není možno vždy dávati peníze na ruku lidem, ale děje se nám všechna léta, že vždy nákup naturálií stane se pozdě - nikdy nejsou naturálie osevní nakoupeny do podzimu, aby je lidé mohli použíti, vždy se kupují naturálie až na jaře. Letošního roku koupila se na Sušicku sáď bramborová, protože nic jiného se nemohlo koupiti, ježto bylo již pozdě. Brambory se kupovaly v místě po 60 Kč, za tuto cenu dostaly se dodávkou od německo-brodského družstva bramborářského, ale prodávaly se pak průměrně po 125 Kč. A v tom byla cena 145 Kč a ovšem i 95 Kč. Tedy to je rozdíl. Ale hned po sadbě byly zase brambory k dostání po 70 Kč a k tomu ještě lepší. Při tom bylo dodáno tam mnoho bramborů naprosto nepotřebných ani k jídlu, ani k sázení, ale orgány, které brambory přejímaly, neměly tolik statečnosti, aby byly odmítly ty brambory, nebylo tu tolik svědomitosti a statečnosti. Tedy nejde to. Mluví se na př. o osvědčené klíčivosti, ale to všecko, ta osvědčená klíčivost stane se pak trýzní obyvatelstva. Obyvatelstvo ovšem ty plodiny dostávalo lacino, na př. brambory se platily 15 Kč, ale dostal-li někdo brambory k nepotřebě, pak těch 15 Kč bylo ještě drahým penízem za to. Tedy v tomto případě dostává peníz ten, kdo tu ťosvědčenouŤ klíčivost prodává, ale ne ten, kdo ji dostává, a pak z toho v okresích a obcích zůstává jen trpkost a výsměch na tu klíčivost, která ve skutečnosti je klíčivostí takovou. že vůbec nic nevzejde, jak tomu bylo, kde se koupilo, sehnalo klíčivé ťosvědčenéŤ žito. A pokud jde o brambory, myslím, že tam budou také tak ohromně smutné zkušenosti.

Nepostačí-li tedy státní aparát dáti lidem osivo do podzimu, kdy je hlavní setba žita a pšenice, nechť nedělá těchto pokusů ještě na jaře, a když lidé nekoupí všechno osivo pro podzim, ať jim na jaře vyplatí peníze a nevnucuje jim brambory a jařiny, oves, ječmen atd., ať stát řekne: Přišel jsem pozdě, vy jste už to vydání měli, vypůjčili jste si peníze, když jste jich neměli, zde máte zbytek peněz, který tu je. Takový postup, ať se tedy pro budoucnost zavede.

Podali jsme čtyři návrhy a jednu resoluci, a to, aby úhrn půjček zvýšen byl na 100 mil. Kč, aby úroky z půjček platil stát, peníze na tyto půjčky aby povinně půjčily okresní hospodářské záložny nejvýše na 5%ní úrok. Tak jako jsme v silničním fondu určili U. S. P. jako půjčitele, mohou také těch několik milionů půjčiti okresní hospodářské záložny, nebude to pro ně žádné zatížení, vždyť v zákoně, který jsme přijali před třemi roky o hospodářských záložnách, dáváme jim ohromné výhody, a ostatně jsou to nejbližší peněžní ústavy na dotyčném okresu. Správa fondu nechť přijde do rukou výboru zvolenému různými skupinami zemědělců. Splácení této půjčky, která se lidem poskytne, ať se nežádá hned prvním rokem, nýbrž teprve čtvrtým rokem počínajíc. Když má vypůjčeno 70 tisíc, tedy ne desetkrát 700 Kč úroků. nýbrž ať se to rozvrhne na 7 let po deseti tisících. Teprve čtvrtým rokem, když se zhojil ze ztráty a ne hned první rok po živelní pohromě.

Prohlašuji, že pro resoluci, která byla předložena a která se nám zamlouvá, budeme hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Rozprava je skončena.

Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Pro pokročilost času chci jen stručně několika slovy odpověděti. Všichni řečníci vyslovili se pro návrh národohospodářského výboru, naopak se některým zdála podpora malá. Řekl jsem ve svém referátě, že zajisté nestačí to, co má vláda k disposici, ať podle rozpočtu nebo ve formě půjček, aby vyhovělo všem potřebám poškozených. To jest jisté, ale připomínám na výtky p. kol. Petříka, že 20 milionová půjčka, která má býti povolena, není jedinou akcí pro letošní rok, nýbrž doplněním obvyklé akce, která se koná každoročně. V minulých letech mohlo ministerstvo vnitra disponovati jen obnosy, které mělo povoleno, letos jest to zlepšeno tím, že může mimo obvyklé akce ještě překročiti půjčku a zavázati se před splacením těch 3% úroků z půjček až do 20 milionů Kč, čímž je umožněna další pomoc postiženým.

Vítám, že všichni řečníci vy slovili se pro návrhy, ale p. kol. Hubka i pro zvýšení podpor na meliorace a regulace. což všichni žádáme, a když jsme před časem žádali zvýšení melioračního fondu, nenašli jsme podpory v této věci.

Pokud se týká obav, že by zemědělská rada nespravovala řádně tyto fondy, říkám, že pokud jsme v zemědělských radách měli v této věci jakýkoliv úkol, vykonala jej zemědělská rada vždy dobře, ba lépe než kdokoliv jiný, alespoň pokud se týče jakosti a cen přiděleného osiva, a hledělo se, aby se nejmenším a nejdrobnějším zemědělcům dostalo podpory. Proto nenamítáme, aby v okresní komisi byli zástupci nejdrobnějších zemědělců v dostatečném počtu povoláni.

Doporučuji, aby zpráva výboru národohospodářského byla přijata.

Předseda: Přikročíme k hlasování. Prosím pány a paní. aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Ve smyslu §u 68 resp. 65 je zakončiti rozpravu prostým hlasováním, zdali senát schvaluje prohlášení ministra vnitra, čili nic, a pak teprve budeme hlasovati o návrhu výborů.

Kdo schvaluje prohlášení pana ministra vnitra. nechť zvedne ruku. (Déje se.)

To je většina. Prohlášení je schváleno.

Kdo souhlasí s návrhem výborů. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je schválen.

Sděluji, že místopředsedou imunitního výboru byl zvolen sen. dr Baxa, zapisovatelem sen. Fr. Novák.

Dále sděluji, že do výboru ústavně-právního na místo sen. dr Brabce nastupuje opět sen. dr Baxa.

Předseda: Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno.

Žádám o přečtení.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 514. Návrh sen. dr Karasa, Šachla a spol. na poskytnutí státní podpory postiženým živelními pohromami na Jindřichohradecku a Počátecku.

Tisk 51 5. Návrh sen. Hrubého a spol. na státní pomoc postiženým průtrží mračen na okrese říčanském.

Z předsednictva bylo přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 514. Návrh sen. dr Karasa, Šachla a spol. na poskytnutí státní podpory postiženým živelními pohromami na Jindřichohradecku a Počátecku.

Tisk 515. Návrh sen. Hrubého a spol. na státní pomoc postiženým průtrží mračen na okrese říčanském.

Navrhuji, aby předsednictvo senátu bylo zmocněno podle §u 40 jedn. řádu, by svolalo příští schůzi senátu písemně nebo telegraficky a aby současně stanovilo jednací pořad. (Námitek nebylo.) Námitek není.

Slavný senáte!

V dnešní 98. schůzi končíme práce senátu před prázdninami. Poohlédneme-li se nazpět na dobu od zasedání podzimního, které bezprostředně souviselo se zasedáním jarním. můžeme s pracemi tohoto období býti opravdu spokojeni (Sen. dr Heller:- My ne!), nejen jako sbor zákonodárný, nýbrž i jako zástupcové lidu a majíce na zřeteli blaho a prospěch státního celku. Činnost senátu byla v této době jako činnost celého Národního shromáždění velmi důležitá a také neobyčejně plodná a bohatá. Po včasně vyřízeném rozpočtu následovala řada prací pro další konsolidaci státu a hospodářský, sociální i politický život velmi významných, k nimž se družily práce z různých oborů pro stát a lid na výsost potřebných a důležitých. Jen tak jmenuji celní zákon, vojenské předlohy, velkou berní reformu, četné smlouvy mezinárodní, stavební ruch, směnečný zákon, silniční fond, změny a doplnění zákona o soudním řízení ve věcech občanských a v řízení exekučním a v neposlední řadě včera schválenou reformu správy, dílo pro naši republiku nad jiné významné a důležité. Kromě toho byla ještě řada různých předloh a zákonů projednána, které vesměs vyhovují potřebám nejširších vrstev lidu a našeho státu. Toho důkaz podala i dnešní poslední naše schůze.

Z řečnické tribuny dnes padlo slovo o ťzasloužených prázdnináchŤ. Přijímám toto slovo řečníkovo za své, poněvadž jsou to opravdu, pánové a dámy, pro Vás všechny, prázdniny zasloužené. Děkuje Vám všem bez rozdílu za veškerou činnost a spolupráci, nepřeju vroucněji Vám i sobě nic jiného, nežli abyste se dobře zotavili a po prázdninách všichni abychom se ve zdraví zase shledali k nové další práci pro lid a naši milou, krásnou vlast, republiku Československou. Volám k vám: S Bohem a na šťastnou shledanou! a prohlašuji schůzi za skončenu. (Potlesk.)

Konec schůze v 15 hod. 45 min.