Místopředseda Böhr: Dále má slovo pan sen. Roháček.

Sen. Roháček: Slávny senát! Odkedy je uvedený do života zákon živnostenský, který sunifikoval zákony a výnosy rakúske s maďarskými, kráčame stále k oživeniu a pozdvihnutiu stavu živnostenského, tohoto dnes kapitálom s jednej strany a sociálnymi ukvapenosťami trpiacemu a hynúcemu stavu s druhej strany. Už sme previedli viac opráv a doplnkov Živnostenského riadu. Vzpomínam: Vydávanie živnostenských svedectví z priemyselných škôl, oprávňujúcich k prevádzaniu živností, ďalej fotografickú živnosť uznali sme za koncesnú, betonovú živnosť za remeselnú atď. Do rámca tohoto živnostenského riadu vlastne podľa môjho chápania patrila by aj táto predloha ťO nekalej súťažiŤ.

Môj krátky preslov nieje. opozičným, naopak vítam tento návrh zákona ako vec veľmi potrebnú, poneváč sa ohromne rozmohla nekalá súťaž a je tiež jednou príčinou úpadku živností.

Mne len pripadá návrh tento objemným, ťpovedavýmŤ, ako by to bol návrh nejakého živnostenského tajomníka zo Živnostenskej rady ríšskej, lebo táto nová inštitúcia štátna inšej práce nemá podľa mojich zkuseností, ako fabrikovať hromady návrhov a vlastne celý hospodársko-živnostenský život sošňorovať do paragrafov. Ako odstrašujúci príklad musím tuná uviesť tiež taký návrh, ktorý chce, aby na jednom klobúku pracovalo niekoľko živnostníkov. Alebo čo chvíľa bude podaný návrh, aby jednoho človeka obliekali nejací paragrafovaní živnostníci. Ríšska živnostenská rada mala by si viac všímať spolupráce s obchodnými komorami, živnostenskými korporáciami a jednotlivcami živnostníkmi a najnižšími inštanciami úradnými na vonkove. Haldy papierových návrhov nikomu nepomôžu. A žiadam aby ku slovenským žiadostiam bolo prihliadané, a neboli sme v živnostenskej rade pre politické legitimácie odstrkovaní. Ja by som rád videl, aby definicia o nekalej súťaži bola jasná a presná. Pri tomto zákone toho nevidím, ačkoľvek vo výbore živnostenskom bolo nám povedané, že je tomu tak vo Francii, v Nemecku a v Rakúsku. My, ako vidím, tuším prevzali sme z rakúskeho zákonníka túto osnovu a previedli sme ju dosť nejasne do našej reči.

Zákon má chrániť maloživnostníka a obchodníka, ktorí na reklamu nemajú peňazí, ako veľké podniky, ako na pr. Baťa alebo mydliar Schicht. Môže-li súkromý švec za tú cenu vyhotoviť boty ako firma Baťa? A kde potom zákon tento bude videt nekalů súťaž? Povedzme: nábytkové sklady po veľkých mestách, či neprevádzajú nekalú súťaž proti malému stolárovi, živnostníkovi tým najnešetrnejším spôsobom? A čo sa deje pri stavbách? Oferty bývajú i o 50% rozdielne v cenách. Kto uhádne, kde je tu nekalá súťaž? Súdy budú mať najťažšiu úlohu a z nekalej súťaže povstane toľko procesov, že to bude vyžadovať rozmnoženie počtu sudcov a tak zvýšenie štátneho rozpočtu.

Tresty sú na priestupky na príklad takéto. Trest pre sebavoľne spáchanú nekalú súťaž na peniazoch 50.000 Kč alebo trest na svobode 1 mesiac zátvoru. Kde je tu tomu zodpovedná miera? Veľká diferencia je tu medzi obnosom a zátvorom. Alebo ďalej majster má postaviť učňa pred súd pre vyzradenie špeciálnej výroby snáď skorej by sa vyžadovalo prerušiť s ním učebnú smluvu, ako ísť pred súd.

Zákon je dosť povšechný, zahrňuje ochranu i pre stavy iné, ako sú len živnostenské. Tak nesmie advokát proti svojmu kolegovi zneužívať neprávom o sebe nejaké prednosti, ktorých nemá. alebo lekárník zázračné veci oznamovať na úkor svojho kolegu a tak ho poškodzovať.

Chránené sú tiež i výrobky zemedelské. Nech nepravé výrobky zemededelské a roľnícke nikto nedonáša na trh a nesúťaží s tymi, ktoré skutočne majú svoju hodnotu a kvalitu, ktorú výrobca musí nákladnejšie dobývať, ako konkurencia nepravým označením donáša na konzumentský trh, po prípade umelým spôsobom vyrobený. Deje sa dosť často, že hlavne pri známych vínach, udáva sa na pr. za ťmodranskéŤ víno, ktorému pri krste bol sklepný majstr, alebo jako ťmělnickéŤ, ktoré sa rodilo na Podkarpatskej Rusi. (Sen. Šturc: Svého času řekl kníže Lobkovic při jedné hostině, že neví, jestli ve svém životě jednou pil mělnické víno!) A mal pravdu. A máme viac takých vecí. Uhorský salám, malinský chren, znojemské ogarky, zahorácku kapustu (zelí), pražskú šunku, liptovsků bryndzu, pravý včelí mad atď. Tieto produkty roľníka podľa tohoto zákona budú chránené a padelky trestané. Stáva sa to často u vína, u mlieka, tejto hlavnej časti výživy detí a chudobných ľudí. Múka sa tiež často falšuje mletím fazole. Preto hovorím, že tento návrh zákona o nekalej súťaži i po stránke roľníckej a zemedelskej má svoje výhody a takto chrání prvovýrobcu.

Dovolil som si v krátkosti zákon pokritizovať. Pri tom všetkom tendenciu jeho za užitočnú uznávam a dá sa očakávať, že nekalej súťaži nebude sa na ďalej tak využívať, ako to bolo doteraz, že zákon tento ju obmedzí.

Náš súhlas zákonu tomuto dávame. (Souhlas.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Slovo má nyní pan sen. Dundr. Uděluji mu je.

Sen. Dundr: Slavný senáte! Jestliže zákon splní očekávání, které vyslovil referent ústavně-právního výboru a přispěje k ozdravění našeho hospodářského života, byl by jistě všeobecně uvítán, zvláště se zřetelem na některé zjevy v našem hospodářském a sociálním životě se vyskytující, které vyžadují, aby jejich příčiny byly již v zárodku odstraněny. Vzpomínám tu jenom mimochodem na veliký konflikt, který před několika týdny vznikl v obyodu okresu jabloneckého a železnobrodského, jehož příčiny spočívají nejen, jak se namnoze uvádělo, v požadavcích určité části zaměstnanectva, ale také v nekalé a nečisté soutěži jednotlivých výrobců. Proto lze vítati, jestliže v zákoně v §u 53 je obsaženo ustanovení, podle něhož možno potrestati ty členy společenstva, ty výrobce, kteří svým jednáním nekalou soutěž zaviňují a provádějí.

Toto ustanovení bychom tedy vítali, poněvadž očekáváme, že když ne plně, tož aspoň z části zabrání těm ponurým z jevům našeho hospodářského a sociálního života že způsobí se aspoň v určitých odvětvích výrobních uklidnění a potřebný - klid, jehož v zájmu zdravého hospodářského života v tomto státě je potřebí.

Při tom však nemáme v úmyslu, abychom kvitovali všechna ustanovení zákona, v nichž spatřujeme opatření, která nepřispějí k ozdravění a která podle našeho soudu nevystihují situaci a neodpovídá jí poměrům. A řekl bych, že tento nedostatek spočívá - pokud mohu mluviti za živnostensko-obchodní výbor - v rychlém. ukvapeném jednání, které znemožnilo důkladné projednání usnesení posl. sněmovny, na kteroužto okolnost poukázali nejen zástupci oposice, nýbrž také jeden člen vládní většiny.

Prohlásil-li zástupce ministerstva obchodu, že tu jde o dílo veliké důležitosti, jemuž nutno věnovati mimořádnou pozornost a péči, pak bylo by bývalo účelné, věcně i takticky správné, aby živnostensko-obchodní výbor a také senát měly sdostatek času všemi ustanoveními předlohy se zabývati a na základě praktických poznatků a zkušeností potřebné změny provésti. To se nestalo a to je nám právě důvodem k tomu, že na určité nedostatky této předlohy ukazujeme, ač jsme si vědomi, toho, že k jich odstranění za tohoto režimu a složení našeho zákonodárného sboru nedojde.

Jsem v prvé řadě povinen zdůrazniti. že § 1 je příliš kusý, označuje-li a definuje-li pojem nekalé soutěže jen několika stručnými slovy. Pak myslím ponechávají se tu velmi široká vrata různým výkladům velmi často i nesprávným. Bylo by bývalo účelno, aby pojem nekalé soutěže byl v plné šíři definován, aby za každých okolností zabráněno bylo nesprávným a nejasným výkladům. A zároveň bylo by bývalo účelno, aby k §u 1 byla dána ještě další ustanovení. Říká-li se zde: ťKdo dostane se v hospodářském styku v rozpor s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým poškoditi soutěžitele, může býti žalován, aby se zdržel takového jednání a odstranil závadný stav jím způsobenýŤ. To jest příliš všeobecně a široce řečeno a ukazuje-li se v §u 2, že se také této nekalé soutěže dopouští ťkdo veřejně učiní nebo rozšiřuje o poměrech vlastního nebo cizího podniku údajeŤ, pak myslím, že toto k osvětlení jednání a k posouzení trestnosti jednání jest příliš úzké. Znám případy nekalé, nečisté soutěže, na něž v zákoně pamatováno není, a o odstranění jichž příčin zde nejde, a myslím, že by bylo bývalo v zájmu věci a ozdravění našich hospodářských poměrů, aby i na tyto případy bylo pamatováno. Není nekalou soutěží jen jednání, které je v rozporu s dobrými mravy, když se rozšiřují údaje, které má zákon na mysli, ale je také nekalou soutěží, kterou trpí náš hospodářský život, slušní podnikatelé a v značné míře zaměstnanci, když podnikatel nedodržuje zákonných ustanovení na př. 8hodinovou dobu pracovní, ustanovení o ochraně práce, o placení dovolených, o provádění §u 1154, odst. b) všeobecného občanského zákona, nebo když nedodržuje ustanovení kolektivních smluv, která pro odbor v místě, obvodu nebo v celé zemi jsou platná. Jestli jistí podnikatelé, těžíce z této situace mohou zaměstnancům platiti nižší mzdy, mohou je přidržovati k delší pracovní době, mohou jim odpírati výhody zákonem zaručené, pak mohou ovšem konkurovati se slušnými podnikateli, a soudím, že právě v tomto jednání lze spatřovati nekalou, nečistou soutěž, jejíž odstranění mělo býti také účelem zákona. Zákon měl nejen příčiny její odstraniti, ale také činitele, kteří se této nekalé soutěže dopouštějí, trestati daleko více, než jak máme v§u 31.

Jestliže v §u 2 se ukazuje, že do nekalé reklamy náležejí údaje o jakosti a množství zboží a uvádí se také dále ťo způsobu výroby nebo stanovení cen zboží nebo výkonůŤ, myslím, že v těchto ustanoveních spočívá velmi značné nedorozumění nebo neznalost skutečného hospodářského života. Dnes není tajností způsob výroby v četných závodech ani výkonnost zaměstnaného dělnictva nebo výkonnost stroje. To jsou všeobecně známé věci a jestliže se zákon bude prováděti tak. že z těchto slov dedukováno, že ten. kdo šíří údaje o způsobu výroby a výkonů zaměstnaných dělníků. je trestný, je možno, že zde budou vystaveni velmi značnému nebezpečí důvěrníci dělnictva i odborové organisace dělnické, které za účelem čistě informativním vzájemné informace a údaje si poskytují.

Nehledě k tomu, mluví-li se o způsobu výroby a o výkonu, není žádným tajemstvím práce úkolová a prémiová. Vždyť nejen zaměstnanci navzájem. nýbrž i mnozí zaměstnavatelé podávají si zprávy o tom, jakého výkonu v úkolové práci zaměstnanci dosáhnou, jakých výsledků práce se dosáhne na základě prémiového systému, a v celém světě. soudím, zejména v moderních průmyslových městech v údajích o způsobu výroby a výkonu dnes nespatřuje se podstata nekalé soutěže nebo nekalé reklamy.

Byl bych také považoval za účelno, když již tu je pamatováno tak důkladně na všechny možnosti, aby bylo pamatováno také ještě na jeden velmi důležitý a s hlediska mravního velmi zajímavý případ. Zaměstnavatelé podávají si také informace o zaměstnancích za tím účelem, aby zaměstnanci byli poškozeni. Jsou stále ještě u nás v platnosti černé listiny a v četných průmyslových závodech vedou se přesné záznamy o politickém smýšlení dělníka. o tom, jak se chová v dílně i mimo dílnu, aby v případě potřeby mohly tu býti vzájemné informace poskytovány.

Slavný senáte! K jakým důsledkům vede dnešní stav - a věříme, že mu nebude zabráněno - ukazují některé konkretní doklady o soutěži živnostníků i podnikatelů. Před nedlouhou dobou zadávána byla truhlářská práce ve Spořilově. Stavělo se 500 domků. Nejnižší oferta činila 1,617.000 Kč, nejvyšší 4.691.000 Kč, rozdíl 3,074.000 Kč, v procentech přes 300%. Na státní obytný dům ve Vršovicích oferována byla truhlářská práce nejníže za 102.000 Kč, nejvýše za 160.000 Kč. Na truhlářskou práci v domě tabákové režie v Praze byla nejnižší nabídka 184.000 Kč. nejvyšší 392.000 Kč. diference 113.000 Kč. V čem spočívají tyto křiklavé rozdíly? Snad v tom. že ten který podnikatel nakoupí levnější materiál, snad v tom, že dostane levnější peníze. ale spočívají také v tom, že mnozí z těchto podnikatelů hřeší na slabost dělnictva, nutí je k delší pracovní době, platí nižší mzdy, neposkytují placené dovolené a jiné výhody, které jsou dělnictvu zákonem zabezpečeny.

Chtěl bych právě upozorniti i slavný senát na tyto křiklavé zjevy, jsa si vědom toho, že každému, komu záleží na ozdravění našeho hospodářského života, musí nejenom v těchto některých opatřeních spatřovati snahu o odst ranění příčin těchto nezdravých zjevů. ale musí jíti dále, musí jíti tam. kam my navrhujeme.

Ještě na jednu věc bych si dovolil poukázati. V §u 13, odst. 1, se praví: ťKdo jako zaměstnanec nebo učeň za trvání zaměstnaneckého nebo učňovského poměru jiné osobě neoprávněně sdělí nebo učiní přístupným obchodní nebo výrobní tajemství, jež mu v důsledku jeho poměru v podniku buď bylo svěřeno nebo stalo se jinak přístupným a jehož může býti použito za účelem soutěže, může býti žalován, aby se zdržel takového jednání.Ť

U zaměstnanců toto opatření chápu. Ale, slavný senáte, do stejné řady zaměstnanců zařazovati učně. o němž se předpokládá, že se mu svěří výrobní a obchodní tajemství. tomu učni. který tak byl zde bagatelisován před několika týdny, tomu učni, kterému se nechce přiznati právo. aby byl pojištěn pro případ staroby a invalidity, tomu učni mají se svěřovati výrobní a obchodní tajemství, učni, o němž veliká část učebních pánů říká, že k ničemu není!

Tohle považuji za naprosto neudržitelné a nesprávné. Vypustilo se jedno ustanovení. vypustila se slova. Já bych chápal, kdyby zde stálo: ťkdo jako zaměstnanec anebo volontér a praktikantŤ. To nejsou mladiství hoši. to velmi často bývají, jako volontéři a praktikanti, absolventi mistrovských škol, kteří mohou znáti výrobní a obchodní tajemství a přes tyto se zde přechází a nelze říci, že by mohl býti vollontér a praktikant považován za zaměstnance. Není na příklad pojištěn pro případ nemoci a nelze říci, že by mohl býti považován za učně, poněvadž každý učen musí míti učňovskou smlouvu, musí býti uzavřen učňovský poměr s učebním pánem a to u volontéra a praktikanta není. Považuji právě tato slova ťučeňŤ a ťučňovský poměrŤ za neodpovídající skutečnosti. Je pravda, že se mnohý učeň doví o tom, co se děje v domácnosti mistra, poněvadž bývá dnes nejen děvečkou a služkou, ale i chůvou, ale aby mu mistr svěřoval výrobní a obchodní tajemství, to, myslím, nebude nikdo věřiti a zejména ne z těch pánů, kteří prošli učňovskou školou a učňovským životem.

A nyní, když se těmto učňům hrozí, když se dopustí přečinu, kdo jako zaměstnanec nebo učeň za trvání zaměstnaneckého nebo učňovského poměru jiné osobě neoprávněně sdělí nebo učiní přístupným obchodní nebo výrobní tajemství, jež mu v důsledku jeho poměru v podniku buď bylo svěřeno nebo se stalo jinak přístupným a jehož může býti použito za účelem soutěže, může býti žalován a může býti potrestán vězením od 14 dnů do 6 měsíců nebo peněžitým trestem od 200 Kč do 50.000 Kč.

Já jen na to upozorňuji, poněvadž jsem si jist, že nebude nikdy sáhnuto k použití tohoto ustanovení, že se učeň nikdy nedopustí přečinu ve smyslu tohoto paragrafu, ale že 17letý učeň v určitých situacích, může býti nastrčenou figurou pro nesvědomitého učebního pána. A tomu mělo býti zabráněno a potom nebylo třeba, aby toto ustanovení bylo do zákona pojato.

Slavný senáte! My jsme předložili k osnově zákona několik návrhů. Přesvědčili jsme se již ve výboru živnostensko-obchodním, že návrhy ty, i když jim byla přiznána určitá oprávněnost, přijaty nebudou. I my jsme téhož názoru jako pan referent. že je nutno, aby z našeho života hospodářského i sociálního vymýceny byly nečisté zjevy. Souhlasíme s tím, ale jsme toho názoru, že musí býti pečováno o vyčištění a vymýcení těchto nekalých zjevů mezi těmi vrstvami, na něž pánové mají bezprostřední vliv a které z valné míry jako soukromí podnikatelé nečistou a nekalou soutěž provádějí. Jde-li tu, a zase kvituji tato slova s povděkem, o uplatnění poctivosti a správnosti v našem hospodářském životě, pak je nutno, aby právě v těch vrstvách, které se označují za vrstvy výrobní, pronikala tato zásada v celé hloubce a šířce. Poctivost a správnost nespočívá jen v tom, když zamezuji nečisté nekalé soutěži, poctivost a správnost spočívá také v tom, když právě příslušníci těchto vrstev poctivě a správně se chovají k zaměstnancům i ke konsumentům, na něž velmi často jsou odkázáni.

Toto jsem chtěl prohlásiti k předloze zákona o nekalé soutěži a jsem si jist, byly-li by přijaty naše opravné návrhy, že by se tím přispělo k ozdravění hospodářského života v tomto státě, že by se tím dosáhlo oné čestnosti a poctivosti, která nám všem musí tanouti na zřeteli, a proto, budou-li přijaty naše opravné návrhy, budeme hlasovati pro předlohu. (Potlesk.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. Včelička.

Sen. Včelička: Vážený senáte! Co se týče zákona samotného, nechci mnoho přičiňovati ohledně jednotlivých paragrafů, ale chci říci jenom toto:

Zákon proti nekalé soutěži jest zákon, kterým má býti chráněn každý výrobce, podnikatel, obchodník a hlavně všichni živnostníci. Totiž představujeme si tu věc tak, že co se týká nekalé soutěže samotné, obzvláště malí živnostníci nejvíce trpí, a chtěl bych k tomu uvésti ještě, že nejenom živnostníci a výrobci, nýbrž i spotřebitelé hodně mnoho jsou na této nekalé soutěži zúčastněni, poněvadž na to doplácejí. Všichni víme, že jen z konkurenční zášti se sahá k všelijakým nečestným jednáním, aby jeden druhého poškodil a sám sebe uplatnil anebo co nejvíce při tom vyzískal. Poněvadž také víme, že z větší části se to děje na úkor pracujících, a to jak dělníků, tak i učedníků, podáváme několik pozměňovacích návrhů.

Konkurenční boj se vede ze dvou hledisek, a to v prvé řadě u kapitálově silných vyzískati co nejvíce, obohatiti se na úkor druhých; ve druhé řadě, u menších živnostníků a obchodníků je to však věc docela jiná. Tito, pakli jsou nuceni sahati k nekalé soutěži,dělají to jen proto, aby uhájili pouze holou existenci. (Předsednictví přejímá místopředseda dr Soukup.) Za dnešních hospodářských poměrů velkovýroba zatlačuje malou živnost, vhání tyto lidi úplně do proletářské bídy a nejisté existence a proto mělo by se těmto malým více vyjíti vstříc. Ale poněvadž víme, jak je tento zákon sdělán a obzvláště když má býti používáno trestního ustanovení, víme, že tito malí živnostníci a obchodníci budou na to nejvíce dopláceti. Že padají zde v úvahu i konsumenti, je nesporné. Stává se velmi často, že se prodávají konsumentům věci označené zaručenou jakostí, ačkoliv jsou to padělky špatné kvality a výroby.

Hlavní náš zřetel je obrácen k těm podnikatelům, kteří porušují kolektivní smlouvy v místě anebo v obyodu platné, kteří zaměstnávají nepoměrně velký počet dělníků a učňů a platí nepoměrně nízké mzdy, které nedostačují k uhájení existence.

Vážený senáte, u této věci se musím pozastaviti, poněvadž z prakse jsem se přesvědčil, že těchto lidí je ponejvíce zneužíváno. Měli jsme v Jihlavě samotné případ, kde jsem zjistil, že jeden zaměstnavatel - dílna zámečnická - zaměstnává dva starší dělníky, jednoho mladšího a 18 učňů. (Slyšte!) Když jsme chtěli v té věci zakročiti u živnostenského úřadu, tu pan živnostensky komisař nás odkázal na to, že živnostenský zákon ještě není tak upraven, aby zde podle tohoto zákona se mohlo definitivně určiti, kolik který zaměstnavatel má míti učňů atd. (Výkřiky na levici.)

Pak to záleží na té korporaci anebo společenstvu dotyčného odboru. To nebylo jenom u této živnosti, ale stává se to v celé řadě i u jiných živností, obzvláště u krejčoviny, a u dámské krejčoviny je to napořád, že je zaměstnáno zde 10, 12 až 15 učednic. A prosím vás, pánové, co mají tito lidé dělati, když se vyučí? To se pak zneužívá proto, aby se mohlo co nejlaciněji vyráběti a aby se prováděla špinavá konkurence.

Dále se musím zmíniti o tzv. úplatkářství, a to zadávání státních dodávek. V tomto zákoně, který má býti odhlasován, je tam též o tom zmínka. Jsem také jedním z těch, který jako družstevník výrobního družstva měl možnost do té věci nahlédnouti, když se zadávají státní dodávky, ať jsou to dodávky vojenské anebo různé jiné dodávky. Jak se tady to provádí? Je pravda, že v zadávání státních dodávek jsou zúčastněna hlavně výrobní družstva jak živnostníků, tak i dělnická. Provádí se to při zadávání a také při odvádění hotových výrobků tak, že kdo nemaže, také se mu dělají veliké obtíže a celá řada kusů zboží vyhotovených se mu vrací.

My jsme měli také příležitost a neměli jsme to my, nýbrž bylo to výrobní družstvo pánů živnostníků v Jihlavě, které je pouze dodávkové družstvo, které je odkázáno na výrobu státních dodávek. Tam se zjistilo, že když jsme jeli odváděti hotovou práci do Brna, přirozeně když se to jaksi zakrylo, tak se nám veškeré vyrobené věci přijaly, ale stalo se po druhé, nikdo tam nejel, kdo by tam tu věc zařídil a my jsme dostali, ne že by ta práce nebyla zhotovena od našeho živnostenského družstva správně, správně to bylo vyhotoveno, ale přesto jsme dostali přes polovinu zboží vyřazenu. A jak potom družstva trpí, když musí čekati 2 až 3 měsíce na to, a pak se mu zboží vyřadí, pak se musí podávati žádosti, pak se z toho udělají srážky a různé nepříjemnosti! Na jednu věc chci upozorniti, že právě zde je snaha velká.

Již jsme také proti tomu podávali protest. Velkovýroba a továrníci se již delší čas ucházejí o to, aby mohli dodávky státní dostati tak, jak je měli dříve. Víme, že do dnešní doby, jak jsou stanoveny ceny při státních dodávkách, jsou a musí býti dodržovány, takže pro dělníka, jaká cena je stanovena, tak se mu musí vyplatiti. Ale také víme, že pakli by se podařilo jednotlivým velkovýrobcům dodávky dostati pro sebe, pak ne budou platiti dělníkům polovinu, a nikdo je nedonutí, aby skutečně tu plnou cenu-dělníkům zaplatili. Mimo to pokládáme za nutno ještě, aby do tohoto zákona byl pojat pasus - také to podáváme v opravném návrhu, že není nekalou soutěží, pakli družstva hospodářská a. výdělková, omezující podle stanov svou činnost na cleny, učiní obchod i s nečleny. V této věci víme také, že to byl i náš Šturc, který byl již několikrát ohledně této věci žalován. Nemíním tím, když se v družstvu nebo v konsum mu prodá, mám na mysli jen družstva výrobní, která jsou někdy nucena a mají také ve svých stanovách činnost omezenu na členy, když se jim podaří uzavříti obchod s nečleny, aby to.nebylo považováno za nekalou soutěž. Vážený senáte! Já nechci více přičiňovati k tomu, poněvadž z prakse vím a páni živnostníci mi to potvrdí a obchodníci, zkrátka celý ten veřejný život - pakli nemá dělnictvo dostatek práce, pakli nemá výdělek, vázne obchod, váznou živnosti a vázne všechno. Já bych ku konci měl.jedno přání a to by bylo následující: Aby naše slavná vláda a všichni veřejní činitelé již jedenkráte také přemýšleli o tom, že hospodářská mizerie u nás v Československé republice ne že se.lepší, nýbrž že se horší. A samozřejmě pakli bude dána možnost spotřebitelům, aby mohli nakupovat, co nejnutněji potřebují, tím se může z větší části odstraniti nekalá soutěž, poněvadž čím více je práce, čím více jde obchod a tím také méně je potřeba nekalou soutěž prováděti. Proto bych si přál, aby naše vláda, naší činitelé, uvažovali o tom, aby již jedenkráte také uznali sovětské Rusko de jure a navázali s ním pravidelné obchodní styky. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Jednání je skončeno.

Byly mně podány pozměňovací návrhy sen. Jokla a soudr., sen. Včeličky a druhů a sen. Dundra a soudr. Jsou dostatečně podporovány.

Prosím pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Návrhy sen. Jokla a soudr.:

V §u 1 buďtež po slově ťsoutěžiteleŤ vložena slova ťspotřebitele anebo zaměstnanceŤ.

Jako druhý odstavec budiž připojeno:

ťSpory z poměru služebního anebo pracovního nespadají pod ustanovení tohoto zákona.Ť

§ 10, odst. 2, budiž škrtnut.

V §u 15, odst. 1, vsunuta buďtež za slova ťzájmy soutěžitelůŤ slova ťspotřebitelů a zaměstnancůŤ.

Jako § 24 a) vsunuto budiž ustanovení:

ťVyloučení ručení zaměstnanců.

Zaměstnanci, kteří se dopustí činu tímto zákonem zakázaného na základě služebního poukazu neručí.Ť

V §u 34, odst. 3, lit. a) vsunuta buďtež za slova ťzájmy soutěžitelůŤ slova ťspotřebitelů a zaměstnancůŤ.

V §u 38 škrtnuta buďtež slova ťprokáže-li seŤ až do konce tohoto paragrafu.

§ 50 budiž škrtnut.

V §u 51 nahrazena buďtež slova ťdotčených zájmůŤ slovy ťzájmů soutěžitelů, spotřebitelů a zaměstnancůŤ..

V §u 55 vsunuta buďtež mezi slova ťspravedlnostiŤ a ť financíŤ slova ťsociální péčeŤ.

Pozměňovací návrhy sen. Včeličky a druhů:

V §u 1 ve třetí řádce za slovo ťsoutěžiteleŤ buďtež vsunuty věty: ťzejména kdo porušuje kolektivní smlouvu v místě neb obyodu platnou, kdo zaměstnává nepoměrně veliký počet učňů a kdo platí nepoměrně nízké mzdy, jež nemohou dostačiti k existenci.Ť

V §u 10 budiž škrtnut odst. 2.

V §u 15, odst. 1, budiž za slovem ťsoutěžitelŤ tečka a slova ťjakožŤ až ť§ 49Ť buďtež škrtnuta.

§ 45 z nějž:

(1) přestupky §§ 42, 43, 44 a přestupky nařízení vydaných na základě §§ 7 a 41 trestají se okresním soudem pokutou od 50 do 10.000 Kč, nebo vězením (uzamčením) až do dvou měsíců. V případě nedobytnosti pokuty vyměří se přiměřený náhradní trest vězením (uzamčením) v nejvyšší míře dvou měsíců.

(2) Proti rozsudku lze podati odvolání.

§ 46 budiž doplněn odstavcem tohoto znění:

(4) Nekalou soutěží není, jestliže výdělkové a hospodářské společenstvo (družstvo), obmezující podle stanov svoji činnost na členy, uzavře obchod s nečleny.

Pozměňovací návrhy sen. Dundra a soudr.:

K §u 1 budiž připojen nový odst. 2:

To týká se podnikatelů, kteří porušováním zákonů o 8hodinné době pracovní a ostatních zákonů, vydaných k ochraně zaměstnanců, jakož i nedodržováním kolektivních smluv, platných v odboru, místě a oboru, jednají proti dobrým mravům soutěže.

V §u 2, odst. (2), navrhujeme škrtnutí slov ťo způsobu výrobyŤ a ťvýkonuŤ.

V §u 10 odst. (2) budiž škrtnut.

V §u 13 buďtež škrtnuta slova ťučeňŤ a ťnebo učňovského poměruŤ.

V §u 31 buďtež škrtnuta slova ťučeňŤ a ťnebo učňovského poměruŤ.

Místopředseda dr Soukup (zvoní): K doslovu uděluji slovo za výbor ústavně-právní panu sen. dr Brabcovi.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Několik pánů se zde vyslovilo proti zákonu a uvádělo rozmanité námitky a také si stěžovalo na ukvapené prý projednávání osnovy proti nekalé soutěži. Dovolil bych si jen upozorniti především, že páni v ústavně-právním výboru, když se jednalo o generální debatu v první schůzi, zúčastnili se tohoto jednání a já jsem neslyšel žádných valných námitek proti zákonu, naopak odcházel jsem s dojmem, že pánové vítají zákon ten a že s ním celkem souhlasí. Na to pak při druhé schůzi, poněvadž se projednával ve dvou schůzích tento zákon, když se projednával paragraf za paragrafem podrobně, ovšem ve skupinách jednotlivých oddílů, ale celé paragrafy byly čteny, tedy před tímto zahájením jednání nás pánové z oposice opustili. Já jsem toho velmi litoval, poněvadž tím se vzdali možnosti vstoupiti do podrobné debaty a uplatniti tam své odchylné názory, které uplatnili dnes v plenu a žádají, aby byl zákon v ústavně-právním výboru, resp. živnostenskému výboru vrácen k novému projednání. (Sen. Dundr: My jsme to uplatňovali v živnostensko-obchodním výboru!) Ukazuji jen na to, co se dálo v ústavně-právním výboru a myslím, že by tam bývala zejména příležitost, když by se jednalo o jinou stylisaci paragrafů. Do jisté míry nemohu pánům z oposice nevytknouti, že sami zaviňují, jestli podle jejich názoru nebude zákon vypadati tak, jak si toho přáli. (Sen. Dundr: Dostali jsme jej ráno a odpoledne jednáme!) Látka o nekalé soutěži je tak všeobecně známa v kruzích odborných i právnických, že se nemůžete přece odvolávati na krátkost doby. Vždyť to nesledujete dnes, nýbrž celá léta a já kladu důraz na to, že vzhledem k tomu, že tento zákon má do své účinnosti 6měsíční lhůtu, je velmi důležité, aby nebylo zdržováno jeho uvedení v platnost a upozorňuji na zvláštní povahu tohoto zákona, že se jedná o látku naprosto u nás moderní, ačkoliv se již dlouho ty hlasy potřeby takového zákona ozývaly a že tedy je možno vždycky, kdybyste, já nevím, sebe déle ten zákon projednávali, že se vám stane, že nedocílíte úplně shodných názorů a že budete míti určité pochybnosti.

Jsem natolik upřímný, že řeknu, že je možno míti o tom, jak která ustanovení v praktickém životě budou působiti, pochybnosti, ale proto bych řekl, že je dobře, poněvadž je to práce důkladná, přivésti zákon k platnosti, abychom ho v praktickém životě mohli co nejdříve vyzkoušeti a eventuelní dodatky a změny ještě usnesli. Velectění pánové, ta praktická škola zákona, věřte, je mnohem účinnější, často nežli sebe hlubší teoretisování a sebe hlubší práce u zeleného stolu. (Sen. Dundr: Škoda, že jste při správní reformě k tomu nedošli!) Při správní reformě jsme se řídili také tímto principem. To máte nějakou krátkou paměť, pane kolego, že jste to od včerejška zapomněl. Při správní reformě nás odborníků bylo hodně. Jestli myslíte, že odborníky jsou jen ti kteří jsou na universitě... (Sen. Dundr: Vy se na ně odvoláváte!)... právě na ty se odvolávám, poněvadž to považuji za účelné.

A teď mi budiž dovoleno, abych přešel k vývodům jednotlivých pánů řečníků aspoň v hlavních rysech, především pana sen. Jokla, který o sobě řekl, tuším, že byl obchodním cestujícím a že má z tohoto oboru určité zkušenosti. Já, třeba bych byl advokátem, měl jsem s cestující mi také co dělati a v obchodě samotném, ve správě jistého obchodu jsem se dosti účastnil a vím sám, s jakými obtížemi obchodní cestující se setkávají a pracují. a také se tím netajím. Ale, abych řekl. že se může mluviti o hrubé nedbalosti při projednávání tohoto zákona, to myslím. že jde trochu příliš daleko. Jest sice pravda, že zákon byl v poslanecké sněmovně a že tam snad ležel mnoho měsíců. ale my jsme jej projednali - a já už jsem řekl. že je to práce důkladná - ve dvou schůzích ústavně-právního výboru a mimo to je projednal výbor živnostensko-obchodní. Tedy byla mu také věnována jistá pozornost; když je něco dobrého nechápu, proč bychom s tím odkládali. Mluviti o tom že se tu jedná o nějaké ťZünfteleiŤ, že jsou tu ustanovení, znemožňující soutěž vůbec, to u mne vzbuzuje jistou pochybnost a domněnku. že p. kol. Jokl má z některých ustanovení obavy, že by mohly velmi účinně stihnouti nekalou soutěž a že se proti tomu chce již předem nějak brániti. K čemu to? Jsem jist, když se uváží, že takové stíhání nekalé soutěže stojí také jisté peníze, že nebudou stíhány případy významu nepatrného, poněvadž si každý rozmyslí na nějaké malichernosti vydávati drahé peníze za zastupování. Tedy jistě, že předmětem stíhání nekalé soutěže budou případy vážné. A, velectění pánové, musíme jenom vítati, že je to zákon. který nám dává prostředky. Je věcí exekutivy, aby zákona neprováděla zbytečně drakonicky, a to věcí naší, abychom kontrolovali exekutivu a eventuelními zákroky v parlamentě učinili takovému přepínání snad v horlivosti politických úřadů přítrž.

Není pravda, že se tu dává nějaká zbraň proti konkurentu. To se rozumí, úplně abstraktně vzato, šikanovati je možné vždycky. To bychom nemohli vydávati vůbec žádné právní normy. Tedy takové hledisko nelze uplatňovati se stanoviska oposičního proti žádnému zákonu a také ne proti tomuto.

Uvádí tu pan senátor některé paragrafy zvláště. a to především mluví o §u 1 a říká. ale velmi neobjektivně, že každé jednání konkurenci poškozuje, jak on praví ťjednáním způsobilým poškoditi soutěžitele.Ť

Zapomněl ovšem dodati. že vlastně zákon mluví o jednání, které v hospodářském styku je v rozporu s dobrými mravy. (Sen. Dyk: Co je to dobrý mrav?) Teď právem zde byla učiněna poznámka. co je to dobrý mrav. Já myslím. že v obchodu jest určitá tradice. že jest určitá praxe a že ta otázka musí býti adresována do těch praktických obchodních kruhů a do těch kruhů politických úřadů. které se těmito materiemi podrobněji a stále zabývají. Podávati tady ně jakou užší definic by mohlo znamenati, že se umožní obcházení zákona v celé řadě případů, na které by se užší definice nehodila. Připouštím, že je to široká definice, ale tradice obchodní. zkušenosti obchodní. mně musejí tady doplniti to, čeho zákon nemůže říci, aby se nestal nedostatečným a aby se nevydával nebezpečí velmi lehkému obcházení.

Jiné námitky celily proti §u 9, který jedná o zlehčování a praví tu p. kol. Jokl, že prý každý může býti podle toho trestán, kdo pravdu rozšiřuje.

Pánové, praktický obchodník, vyzkoušený v životě, tak jako jím každý cestující je, ví, že jenom takovou pravdu může mluviti o svém konkurentu, kterou může také dokázati. Tedy, pánové, když někdo rozšiřuje pravdu, kterou pak nemůže, anebo nedovede dokázati. dělá to na své risiko. (Sen. Dundr: To není pravda!) On totiž pan kol. Jokl se nato tak nedívá, on si myslí přec podle starého právnického pravidla, že je to pravda, ale že nemůže dokázati, že mu ten důkaz chybí, a to možné je, pardon, to tedy tak docela byste pravdu neměl, pane kolego. Ale tu je právě to, pánové: My nemůžeme přec operovati v zákoně s žádnou jinou pravdou než tou, která je prokazatelná. I.a druhá pravda, ta patří snad do oboru nějaké filosofie, ale ne do oboru práva.

Dále čelily jeho námitky proti §u 12, o podplácení. Tu bych řekl starý princip: Minima non curat praetor! Soudce se nezabývá malichernostmi! Prosím, když nějaký cestující slíbí někomu malý vánoční dárek, anebo jestli dá, řekněme, ve smíšeném obchodě dítěti nějaký sáček cukrovinek, odpusťte, já nevím, jestli někdo tohle bude považovati seriosním způsobem za podplácení a učiní to předmětem nějakého soudního stíhání pro nekalou soutěž. Zrovna tak málo, jako když spolu šli, jak p. kol. Jokl se vyjádřil, na buml. Já myslím, že se k tomu žádný z nich nepřizná, takže takovým způsobem naše úřady snad nebudou obtěžovány.

Co se týče §u 13, proti kterému byly činěny námitky, jedná o porušování a využívání obchodních a výrobních tajemství, že se tak může převalovati na zaměstnance velmi často vina a snad neodůvodněně. Velectění pánové, jistě je pravda, že postavení zaměstnance může býti v takových případech hodně těžké, ale to je věc více méně, bych řekl, sociální, která musí býti vyřešena jistými zákonnými předpisy o poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. A arciť také myslím, že velmi mnoho zde bude dělat výchova naše, aby tento poměr se úplně zdravě utvářil. Ale, prosím, zde nám na to nepostačují předpisy o nekalé soutěži. Mně se zdá, že tohle nepatří do té látky osnovy, kterou právě projednáváme..

Další řečník p. kol. Roháček uhodil na velmi zvučnou strunu, abych tak řekl, moderního zákonodárství. On řekl, že zákon vítá, ale že se mu zdá býti velmi objemný a povídavý. Já jako právník - a myslím, že mně to potvrdí mnozí z mých kolegů - řeknu, že tento vývoj té objemnosti a povídavosti zákonů trvá již několik desetiletí. My známe ještě z našich studií zákony ohromně stručné, koncisní, jasné, které si bylo velmi lehko pamatovati. Ale pak jsme na sklonku minulého století najednou viděli zákony, které měly paragrafy na půl stránky a řekli jsme si: to jsou zákony povídavé, které svádějí k velikým pochybnostem při jich výkladu, a které tím uvádějí někdy právníky a judikaturu do velikých rozpaků. Prosím, je to pravda, ale já bych zase na druhé straně nechtěl býti nespravedlivý a upozornil bych na to, že nynější hospodářský život je daleko složitější než ten, který žili před stoletím naši předkové a že také tomu je nutno připisovati - poněvadž zákonodárce má snahu všecky ty rozmanité složky hospodářského života a ty složité zjevy zachytiti - tu objemnost. Ovšem za všech okolností musí se zákonodárce vyvarovati povídavosti. Ale musím říci, že tato výtka tomuto zákonu je nespravedlivá. Pokud zákon jest objemný, souvisí to s velmi těžkou látkou, která má býti tímto zákonem zachycena, proto.jeho paragrafy jsou namnoze dlouhé, čítající 6 až 7 odstavců a pod. Prosím, buďme docela spravedliví v posuzování a nepouštějme se do kritiky která věc více poškozuje a skoro zabíjí.

Panu kolegovi není na př. dosti jasná definice nekalé soutěže. Tomu věřím, poněvadž definovati nekalou soutěž jest jedna z nejtěžších věcí. jakou si lze představiti. Nekalá soutěž je tak rozmanitá a vyskytuje se v tak četných formách a lidská vynalézavost jest tak nepostižná, že není divu, že definice nekalé soutěže nemůže všechny uspokojiti. Přál bych si ji také míti, ale řeknu upřímně, že nedovedu toho prozatím jiným způsobem stylisovati a proto se s tím spokojím a počkám na další vývoj.

Obavy, bude-li lze rozmnožiti soudce, řeči o nepoměrnosti trestů, myslím, že nejsou námitky, se kterými jest potřebí příliš se zabývati. Jest to věc exekutivy, ale bylo zde vzpomenuto jedné věci o přerušení učňovské smlouvy v případě, když by měl býti učeň stíhán pro zneužití neb porušení obchodního tajemství. Dotýkám se toho, že řekl jeden z pánů řečníků, že by se mohla snadno učňovi státi škoda nespravedlivá, ba že jest to přehnání zákona, protože se učeň tak snadno nedostane k obchodnímu tajemství. Pravda, jest málo pravděpodobné, že by se učeň skutečně dostal v podniku k obchodnímu tajemství, ale právě proto není toto ustanovení nebezpečné. Ale přes to musí zde býti, poněvadž učně může býti zneužito a akcí proti učni může býti nalezen pravý viník. A pak myslím, že se najde, jak znám naše soudy a úřady, jistě tolik porozumění, aby potrestán byl pravý původce a nastrčeného aby propustili. Máme na to dosti ustanovení o podmíněném odsouzení a zásady, že v pochybnostech se má souditi mírně, takže v tom nevidím žádného nebezpečí. Přirozeně, že dojde k přerušení učňovské smlouvy, ale to není věc, která by mohla předcházet, jak si pan kol. Roháček myslí. nýbrž, která bude teprve následovat.

Pan kol. Dundr vytýká stejně ukvapené jednání o osnově, o tom se tedy nebudu šířiti, když jsem to řekl na začátku své odpovědi. Rovněž praví, že § 1 je kusy, že tu jsou poskytnuta široká vrata vykladu, že se tu nepamatuje na známé případy nekalé soutěže,. na př. když podnikatel nedodržuje zákonného ustanovení o 8hodinové pracovní době, o kolektivních smlouvách, snad také o noční práci atd.

Je pravda, že takovým způsobem se může do jisté míry dělati nekalá soutěž, ale k tomu máme jiná zákonná ustanovení, aby tomu bylo čeleno. To je látka, která vlastně již jest jinde upravena a je možno tedy prostě v tomto směru podle platných -ustanovení zakročiti a donutiti příslušného, aby ustanovení zákona dodržoval. A právě proto, že nekalá soutěž je tak široce definována, že, jak Vy jste řekl (obrácen k sen. Dundrovi), jsou to široká vrata, možná dosti, že se v praksi podaří i tyto případy za určitých daných konkrétních podmínek do definice nekalé soutěže vpraviti. Proto je ta definice tak široká, poněvadž Vy jste tu právem poukázal na jistou věc, která by se mohla v praktickém životě objeviti, a myslím, že to záleží jen od prakse, aby zákon dostal náplň, kterou má míti.

Co se týče důvěrníků, že by se mohli dostati do konfliktu s paragrafem o porušování obchodního tajemství, arciť snad pan kol. Dundr uhodil hřebík na hlavu, ale zase je tu to: mluvíte o důvěrnících, lidé jednají mezi sebou důvěrně a mám za to, že si mohou počínati dosti opatrně, jednak aby se zbytečně neprozrazovali, jednak aby nepoškodili podnik. Jim se jedná snad o něco jiného: o ochranu zájmů dělnictva; jest jejich povinností se o to starati a k tomu není třeba prozrazovati obchodní tajemství aspoň mimo kruhy dělnické. Pak bych této obavy nesdílel.

Zmínka o těch černých knihách zaměstnavatelů, myslím, že nezapadá sem. Řeknu upřímně, je to nehezký zjev celého našeho veřejného života, že vedeme strašlivý boj stále o politickou příslušnost. Bylo by jistě ideální, kdyby vůbec nebylo potřebí se ptáti po politické příslušnosti kohokoliv, ať je to podnikatel nebo zaměstnanec, kapitalista nebo dělník.

Jiná je věc, kterou vzpomenul pan kol. Dundr. s těmi ohromnými rozdíly v dodávkách. O té věci bych mu mohl ze svých zkušeností vykládati celé romány a často jsem si řekl, to přiznám, není-li to nekalou soutěží, když na příklad při pracech zadávaných veřejnou korporací udělá někdo nabídku, která je o 50% i více levnější, než nabídka nejvyšší, a člověk si řekne. čeho vlastně dodavatel chce docíliti? Já vím, čeho chtěl vždy docíliti: strhnouti na sebe zadání práce. Pak s tím nemůže vyjíti a apeluje na slabost a tak zvané ťdobré srdceŤ správců veřejné korporace a vynucuje zvýšení cen. To je fakticky nekalá soutěž, myslím, že to má všechny její známky, a je dobře, když to bude moci býti stíháno. Proč? Ze žádné touhy po odvetě. ale předně se tím poškozuje vůbec podnikání a za druhé se při tom dělnictvo přivádí do rozpaků, poněvadž jsem jist, že když dělnictvo na takovéto nesprávně oferované dodávce pracuje, podnikatel je vždy hledí nějakým způsobem přimáčknouti. (Sen. Toužil: Obec pražská vždy přijímá nejnižší nabídky a obyčejně při tom prodělává!) Ano, jest to chyba, vždy se dostavují tyto důsledky. Já jako starosta měl jsem s tou věcí mnoho co dělati a přišel jsem k jednomu názoru, že když se sestaví dodávky podle konečných cifer, spočítá se to a rozdělí počtem jich, čili udělá se aritmetický průměr, že se pravidelně, aspoň podle mých zkušeností, najde přibližně správná cifra; arciť musí se uvažovati, je-li firma schopná dodávku dobře provésti, jsou-li její poměry podle toho, a dále musí se zkoumati, odpovídá-li průměrná cifra hodnotě práce, která se žádá atd. Neříkám, že aritmetický střed je možno mechanicky vzíti za podklad dodávky, ale obyčejně vám otevře oči a vy přicházíte na ty dodávky, které jsou solidně nabízeny. To je ovšem věc praxe.

Mám za to, že není dosti správným názor, že by nemohl pod § 13 býti subsumován volontér a praktikant. Pan kol. Dundr dopouští se jedné chyby. On si totiž představuje zaměstnance pouze placeného...Zaměstnanci jsou placeni různým způsobem, jsou i zaměstnanci placení částečně. Podle vašeho názoru je takový zaměstnanec částečně zaměstnancem a částečně volontérem. Ale tomu ta k není. Zaměstnancem je ten, kdo jest zaměstnáván v určitém podniku, kdo má určité povinnosti a musí je konati. To by byl úzký výklad zákona, kdybyste praktikanta a volontéra hned tak lehkou rukou pouštěli. (Sen. Dundr: To je názor Nejvyššího správního soudu!) Teď jest zde navržen zákon, možná, že Nejvyšší správní soud dojde k jinému názoru, ale co se týče nás, platí pro nás ten názor jen pro jeden případ, ve kterém bylo rozsudkem rozhodnuto. Jest pravda, že jsou takové principielní rozsudky, které se pak aplikují i na jiné případy, ale říkám, že tuto praxi můžeme fedrovat, a fedrovali bychom ji vším právem, poněvadž by byla v duchu zákona, jelikož volontér nebo praktikant dostává také určitou odměnu za svou práci. (Sen. Dundr: Nic nedostává!) Vy myslíte pouze na odměnu peněžní, ale on získává přece také obchodní zkušenosti. Což pak to je zadarmo? Nesmíte se na to tak úzce dívati. (Sen. Dundr: Ale on za to skutečně dělá!) On dělá podle toho. Někdy dělá, někdy ale dělá škodu. (Sen. Dundr: On nemá znaků zaměstnance, poněvadž není přihlášen k nemocenskému pojištění!) Podle toho, je-li přihlášen k nemocenskému pojištění, čili nic, nemůžete definovati pojem zaměstnance. (Sen. Dundr: Já podle toho definuji!) Já to úplně chápu, ale je to definice jednostranná. (Sen. Dundr: Není, pane kolego!) My se v tom názoru rozcházíme. Já však jako advokát bych se snažil subsumovati i tyto případy pod pojem §u 13 a zdá se mi to ještě s morálního stanoviska odůvodněnějším, než u těch placených zaměstnanců. (Sen. Dundr: Nejvyšší správní soud je jiného názoru, a ten je pro mne směrodatný!)

No dobře, pane kolego!

Pan kol. Dundr zde apeloval, aby se udělal pořádek ve vrstvách výrobních a podnikatelských. ale ovšem i zaměstnaneckých. V té věci jistě není té nejmenší námitky. (Sen. Dundr: My si pořádek uděláme!)

Pan kol. Včelička mluvil hlavně o malých živnostnících, že oni nejvíce trpí nekalou soutěží a že i spotřebitelé na to doplácejí. Co se týče spotřebitelů, upozornil jsem, že jsou zde určitá ustanovení, která mají zření k zájmům spotřebitelským, že tedy zákon přihlíží nejen k vrstvám výrobním, zaměstnaneckým, nýbrž i k vrstvám konsumentským. Ovšem zdá se, že celkem ty obavy vycházejí z toho, že p. kolega nevystihuje celý dosah zákona, což mu konečně nevyčítám, není to také možné, aby to vystihl, a že proto projevuje právě ty různé pochybnosti. Zapomíná zejména na jednu věc, jak jsem se již o tom zmínil, že nebude to nebezpečí pro malé podnikatele tak veliké, poněvadž stíhání jest spojeno s určitým nákladem a lidé jistě počítají.

Co se týče toho, co mluví o státních dodávkách. to je vyložená věc úplatková. Na to se ten zákon plně vztahuje a prosím, v tom směru nemusí býti žádných obav.

Jiná otázka je, o které mluvil ten případ, že nemá býti nekalou soutěží u družstva na nečleny omezen, když oni také provozují, patrně myslil sporadicky, tedy výjimečně, obchod s nečleny. Poněvadž pravidelně je to naprosto nesmysl. (Sen. Šturc: Výrobní družstva musí s nečleny obchodovati!) Já bych na to věděl, pane kolego, velmi jednoduchý recept, aby si dali předělati stanovy a budou se zákonem ve shodě, ovšem ono to potom s daněmi vypadá jinak, ale to nejde dobře, my nemůžeme dovoliti, aby družstva překročovala svoji kompetenci, poněvadž by se to mohlo konečně na těch družstvech samotných vymstíti.

Arciť nebudu se také zmiňovati o té otázce Ruska de jure, poněvadž nevěřím, že by to našemu obchodu a podnikání nějak prospělo, ale vedlo by to daleko... (Sen. Dundr: Ústřední svaz průmyslníků s tím plně souhlasí!) To mně nevadí, to jest jen doklad, jak jsme objektivní i vůči svým vlastním vrstvám. Ale to by nás... (Sen. Dundr: Ale u průmyslových věcí a hospodářských věcí ne!)- To - by mně vedlo k velikému politickému projevu, který myslím, že při tomto zákoně není zrovna na místě a ostatně já bych neřekl nic nového; vy všichni víte, jak já o té věci smýšlím.

Ze všech těch důvodů, které jsem si dovolil při svém referátě vám vyložiti, jakož i nyní ve své odpovědi znovu ještě opakovati a doplniti, musím se vyjádřiti v tom smyslu, že to považuji za veliký zájem veřejný, státní, všech vrstev celého státu a veliký zájem našeho hospodářského života, jeho ozdravění, aby tento zákon co nejrychleji byl vyřízen. Proto a v naději, že ještě prakse nám teprve ukáže jeho dobré stránky a rozmanité možnosti, vyslovuji se arciť proti všem pozměňovacím návrhům a opakuji návrh svůj, aby slavný senát schválil osnovu zákona podle znění, jak bylo upraveno usnesením posl. sněmovny. (Potlesk.)