Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má dále pan sen. Fr. Scholz.

Sen. Fr. Scholz (německy): Předloha, jíž se má senát zabývati a která obsahuje zavedení průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní, je desítiletí starým požadavkem hostinské živnosti. Jestliže v dřívějších letech nebyla nutnost toho tak zřejmou, aby udělení koncese hostinské bylo činěno závislým na těchto ustanoveních o průkazu způsobilosti, je dnes toho tím více potřebí, poněvadž je nutno provésti vybudování živnosti hostinské tou měrou, aby byla s to plně dostáti požadavkům, jež na ni návštěva cizinců klade. V žádné jiné době. - neprojevil se význam živnosti hostinské tou měrou, jako právě nyní, kdy nejrůznější města se přičiňují, aby povznesení cizineckého ruchu uvedly do proudu. Cizinecký ruch znamená po vznesení našeho národohospodářství a může býti pouze tehdy úspěšně provozován, když představitelé živnosti hostinské snaží se s plnou opravdovostí splniti své od borné povinnosti. Živnost hostinská čítá se k těm druhům povolání, které věnují zvláštní péči odbornému pokračovacímu školství. Již dnes jsou na mnohých pokračovacích školách vlastní odborná oddělení, o jichž zřízení a udržování se příslušná družstva hostinská zvláště přičiňovala. Snahu, aby živnost byla povznesena na vysoký stupeň, aby mohla plně odpovídá ti požadavkům na ni kladeným, na čemž i stát musí míti zájem, lze postihnouti jak při hostinských svazech, je však i nezbytnou nutností, vezmeme-li v úvahu okruh úkolů, jimž živnost hostinská má sloužiti. Proto poskytuje předloha o zavedení průkazu způsobilosti, která je právě předmětem jednání, druhům živností možnost, aby z vlastního popudu vyhověly požadavkům národohospodářským.

Již v minulém století byly v sezeních tehdejšího rakouského svazu živností hostinských vedeny živé výklady o zavedení průkazu způsobilosti. Byli tehdy ještě hostinští, kteří věřili, že zavedením průkazu způsobilosti mohlo by dojíti k znehodnocení jejich realit. Není divu, že i v kruzích vládních nejevilo se žádné zvláštní nadšení pro zavedení takového průkazu způsobilosti. Novelisace živnostenského řádu, provedená roku 1906, nepřinesla kýženého výsledku. Místo průkazu způsobilosti bylo jen dosaženo toho, že bylo ministru obchodu §em 23 živnost. řádu přiznáno právo zavésti průkaz způsobilosti fakultativně. V důsledku těchto snah byla tehdejším ministrem obchodu drem Fiedlerem vypracována osnova nařízení, která však obsahovala tolik dodatků a nejasných ustanovení, že se živnost hostinská raději zavedení takového průkazu způsobilosti zřekla. S počátku bylo zavedení průkazu zamýšleno pouze pro 7 měst, jež byla vládou vyhledána. Předloha měla doznati zlepšení tím způsobem, že bylo vládě doporučeno zavésti průkaz způsobilosti všude tam, kde to bylo na požádání příslušného odborného společenstva po dobrozdání příslušné obchodní komory požadováno. Takový způsob podpory živnosti, který by závisel na přízni a laskavosti jednotlivých kruhů, nebyl by nikdy býval s to, splniti podmínky, jichž takové zákonné opatření vyžaduje.

Již tehdy požadovány byly na hostinském všechny možné vlastnosti k dosažení živnosti hostinské a výčepní. čehož ostatní druhy povolání měly býti zproštěny. Byla tu na př. tak zvaná pivovarská klausule, podle níž každý jednotlivý zaměstnanec v pivovaru nabývá práva, aby mohl dosíci koncese hostinské bez zvláštního průkazu způsobilosti. Ten, kdo v provozování živnosti hostinské vidí své životní povolání, vyučí se tomu od základu, zakončí svou dobu učební, byl činným po řadu let jako pomocník doma i v cizině, potřebuje k nastoupení živnosti, jíž se vyučil. ještě nejrůznějších předpokladů, a to nejen o dokončených učebních a pomocnických létech, nýbrž i o tom. že vychodil pokračovací školu nebo hostinskou školu odbornou, čehož se však pro personál pivovarský nežádá. Rozdíl, který se zde činí, že ten, kdo je jen při výrobě piva činným, nebo jen pivo potřebné k čepování dováží, má stejné právo jako hostinský, který si musí namáhavou činností v povolání a dlouholetým výcvikem všechny podmínky osvojiti, je nespravedlivostí. Je zřejmo, že takovouto klausulí musila býti podstata průkazu způsobilosti podkopána a nelze nalézti žádného jiného vysvětlení pro toto ustanovení, leč tu okolnost, že jsou dnes pivovary, které ovládají velký počet hostinských živnostenských podniků ve městě i na venkově, které přešly do jich vlastnictví a které mají býti provozovány jejich zaměstnanci. Představujeme si ovšem pod průkazem způsobilosti jiná ustanovení, než ta, která jsou obsažena v této pivovarské klausuli. Na provozování živnosti hostinské mají vliv různé vlastnosti, které lze získati dlouholetým praktickým zaměstnáním, když tě jsou i velké podniky, k jichž vedení je zapotřebí různých znalostí, i jiných povolání, jichž tedy nelze dosíci v praktickém zaměstnání při výrobě piva, nýbrž jen absolyováním v nejrůznějších povoláních živnosti hostinské, ať již v restaurantu, v hotelu, nebo kavárně.

Snaha, aby těm. kdož se živnosti vyučili a tudíž nabyli praktických vlastností, dána byla možnost dosíci samostatného postavení, dala vznik požadavku po zavedení průkazu způsobilosti, jemuž vyhověla vláda touto předlohou zákona. Nejsou tím hostinské živnosti udělovány žádné zvláštní výhody, nýbrž zajišťuje se pouze právo, že jen ten je povolán koncesi k živnosti hostinské provozovati, kdo může prokázati praktické a teoretické odborné vzdělání. To, co dnes má býti dáno hostinské živnosti, není ničím jiným než tím, co ostatní odvětví živností již mají, neboť jen ten smí provozovati obuvnictví. kdo se tomuto řemeslu vyučil, právě tak, jako mohou krejčí, kovář, zámečník a kupec provozovati svou živnost jen tehdy, podají-li průkaz o dokončených učebních a pomocnických létech. Toto oprávnění musí býti při živnosti hostinské tím spíše zdůrazněno, poněvadž tato hraje v národohospodářském životě národů zvláště důležitou úlohu. Je to cizinecký ruch a s tím spojené ubytování cizinců, které vtiskují hostinské živnosti a průmyslu hotelovému zvláštní ráz, z jichž činnosti mohou obec a stát čerpati velké příjmy. Živnost hostinská se svým vyvinutým průmyslem hotelovým hraje v životě národů právě takovou úlohu, jako železnice a poštovnictví jakož i podniky, zřízené městy a obcemi, to jest závody pro světlo a pohon městské dráhy, nákupní podniky atd., které jsou určeny pro potřeby veškerenstva, kterýmž požadavkům jest podrobena i živnost hostinská. I ta je ve všeobecném hospodářském životě pevně zakotvena a proto patří jí zákonná ochrana potud, že je třeba zákonodárstvím stanoviti směrnice, za kterých předpokladů takové povolání může býti provozováno. Co je živnostenský list pro obuvníka, krejčího a pekaře, tím má býti průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou. Bylo by jinak nesrozumitelno, že je předepsána pro živnost hostinskou doba učební, jestliže by každému jednotlivci z jiných oborů povolání byla dána možnost, dosáhnouti koncese a provozovati výčep.

Všeobecnou snahu, se kterou se dnes setkáváme v jednotlivých státech, aby živnost hostinská byla vyjmuta a přizpůsobena novodobým požadavkům, prokazuje nejlépe postup Rakouska, kde zemskými úřady podniknut byl pokus, aby zavedeny byly v různých okresech informační a pokračovací kursy, v nichž by měli majitelé hostinských podniků, jich příslušníci rodin a rovněž jich zaměstnanci příležitost, aby dostalo se jim odborného vzdělání. S podobnou institucí započal rovněž již před léty náš stát, když byla zřízena instituce hotelového instruktorátu, který má sloužiti tomu, aby poradou a dobrozdáním byl nápomocen hotelovým podnikům a podporoval ubytování cizinců. Při zevním pozorování nevystupuje tak vedení živnosti hostinské do popředí, jako tehdy, když má se takový podnik říditi a vésti. Zde. dochází platnosti to, že nikoli pouhé porozumění pro čepování a obsluhu hostí postačí, aby veškerý okruh povinností hostinského byl vytčen. Časy se změnily. Provozování restaurací a hotelů vyvinulo se v důležitou hospodářskou složku, na vedení takového podniku kladou se dnes naprosto jiné požadavky, než kdysi. Jestliže již v dřívějších letech vedla cesta za vzděláním přísně snaživé zaměstnance do ciziny na místa mezinárodního cizineckého ruchu, odkud pak tito obohaceni zkušenostmi a znalostmi, do vlasti se vraceli a to, čemu se naučili, mohli uplatniti pro blaho celého stavu, je tím prokázáno, že živnost hostinská potřebuje zvláštních schopností a že ta. to otázka je pro hostinskou a výčepní živnost otázkou životní, když nad to je potřebí hleděti k tomu, aby pro tento stav byli získáni muži nejlepší, kteří by pak byli s o, aby živnosti hostinské i národohospodářství prokázali nejlepší služby.

Požadavek zavedení průkazu způsobilosti vystoupil v posledních létech tím životněji, poněvadž nastaly jisté okolnosti, které toto zavedení podmiňují. Hospodářské poměry zahnaly touto dobou do hostinské živnosti tak mnohého, kdo v tomto zaměstnání nebyl ještě činným a patřil jinému povolání. Jestliže jedno, nebo druhé povolání selhalo, tu zůstala jako poslední útočiště hostinská živnost, k její už provozování pokládal se každý za schopna. Ještě nikdy nevedl se tak, jako v posledních letech, živý boj o získání hostinských koncesí, právě jako závodění, jestliže někde byla naděje na pronájem obchodu. Otázka poplatků nájemních nehrála pro uchazeče, který neměl tušení o výnosností hostinských podniků žádnou úlohu, a tak se objevily nájemné částky, které jsou nedostižné, což je možné jen proto, že takové nabídky činili a na ně přistupovali lidé, neznalí povolání. Důsledkem této okolnosti bylo, že jednotlivé hostinské podniky vykazovaly zvláštní vývoj. Čeho nebylo možno dosáhnouti dosavadní cestou, o to byl činěn pokus jinou formou. Zkoušelo se hostům něco nabídnouti a nebyli v takových závodech ve výběru vybíravými. Způsob, který se zde projevoval, byl různý ať již v otázce obsluhy, nebo v pořádání zábav. Zde projevilo se skutečné závodění. které, jak v samých odborných kruzích se uznává, pokusilo se otřásti ušlechtilými základy hostinské živnosti. Zavedením průkazu způsobilosti dána je možnost, aby i takovým zjevům bylo čeleno. Nebude-li to i možno z dneška na zítřek, přece jen bude během času průkaz způsobilosti blahodárně působiti.

Zákon, který nám dnes byl předložen k usnesení, poskytl již několikráte příležitost, aby bylo možno obírati se otázkou průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou. Tento zákon je důsledkem dohody nejrůznějších odvětví živnostenských, které s živností hostinskou souvisejí a nemůže sice všechny kruhy uspokojiti, přece však obsahuje jádro, které by mohlo vésti k vyřízení a zavedení průkazu způsobilosti. Ovšem jsou to též hořké. pilulky, které má tímto zákonem hostinská živnost spolknouti. Především ustanovení, že zproštěni jsou povinnosti průkazu způsobilosti oni zájemci, kteří zamýšlejí provozovati některé oprávnění hostinské živnosti. Na dnešním stavu, kdy počet koncesí sám o sobě je nadmíru značný, mohou nová ustanovení jen málo změniti. Kupec může při provozování svého podniku čepovati víno, výrobce uzenářského zboží podávati pokrmy, cukrář podávati kakao, čokoládu a čaj a nepotřebují k tomu ovšem úředního povolení ve formě koncese, nepodléhají však, jako živnost hostinská, povinnosti průkazu způsobilosti. Kromě těchto kruhů jsou pak interesována nejrůznější odvětví, jež jsou činna při výrobě piva, dále osoby, zaměstnané ve vinných sklepech, jako sklepmistři, jimž přísluší právo, aby po šestiletém zaměstnání v těchto živnostech směly nastoupiti živnost hostinskou a výčepní bez průkazu způsobilosti. Jsou to táž práva, která príslušejí kuchaři, číšníku a sklepmistru, zaměstnaným v některém podniku hostinském, jakož i těm osobám, které provozují živnost hostinskou a výčepní jako majitelé koncese nebo nájemci, anebo mohou prokázati, že ji provozují jako schválení nástupci, nebo nájemci. Podstatný význam má ustanovení v těch závodech, které mají povahu spolkových domů. V místech, která mají do 6.000 obyvatel, nepodléhají zástupci, nebo pachtýři takových koncesí žádným omezením, pokud jde o provozování živnosti, avšak v místech se 6.000 obyvatel počínajíc jsou takové obchody vázány na ustanovení o průkazu způsobilosti, to jest, že osoby je provozující, totiž zástupci, nebo pachtýři, musí míti průkaz způsobilosti.

Průkazu způsobilosti není potřebí pro pensionáty, nebo pro takové domy v lázeňských místech, v nichž živnost hostinská se obmezuje na podávání pokrmů a na tamní hosty, a pokud tyto domy nejsou veřejně, nebo všeobecně přístupny. Ústavům a podnikům, které provozují živnost hostinskou a výčepnickou jen jako vedlejší zaměstnání, může býti průkaz způsobilosti prominut, o čemž má rozhodnouti živnostenský úřad prvé stolice. Také osobám které chtějí převzíti a zříditi význačný podnik hotelový,.jehož provozování je určeno k povznesení turistického a cizineckého ruchu, může býti předepsaný průkaz způsobilosti prominut, prokáží-li, že mají zkušenosti a znalosti pro odborné vedení takového podniku. Takové prominutí může uděliti ministerstvo obchodu.

Zákon tento je výslednicí společné dohody různých odvětví živnostenských. Některé odvětví živnostenské bylo nuceno své nároky zmírniti, jiné musilo své požadavky potlačiti a tak došlo k zákonu, který má znovu vybudovati hostinskou živnost, z čehož má míti prospěch nejen živnost hostinská, ale i stát a společnost. Není to zajisté ideál průkazu způsobilosti, jaký jeví se býti nutným pro hostinskou živnost. Je to však tápavý pokus a po krátké době bude tu příležitost, aby bylo lze posouditi působení zákona na živnost hostinskou lépe a význačněji, než je to možno dnes. V každém případě přispívá tento zákon k vybudování hostinské a výčepnické živnosti a tak, jako se svazy této živnosti přičiňují, aby vybudovaly své odborné školství - zamýšlí totiž říšský svaz německých hostinských společenstev se sídlem v Liberci zříditi vyšší hotelovou a hostinskou školu odbornou - tak musí tento zákon projeviti účinek na poli živnostenského pokračovacího školství a je povinností zákonodárství, aby takové snahy co nejúčinněji podporovalo a sílilo. Živnost hostinská pokládá za prvý krok k tomu zavedení průkazu způsobilosti a s tohoto stanoviska vítá nový zákon jako průkopníka nových poměrů v hostinské živnosti. (Souhlas něm. křesť. sociálů. - Sen. Niessner [německy]: Vy chcete mluviti o průkazu způsobilosti v hostinské živnosti? Vždyť jste tkadlec! - Výkřiky něm. soc. demokratů. - Hluk. - Sen. Niessner [německy]: Vždyť neumíte ani přečísti řeč, kterou Vám jiní napsali, vy analfabete! - Různé výkřiky něm. křesť. sociálů. - Sen. dr Hilgenreiner [německy]: Urážeti nesmíte! - Hluk. - Sen. Böhr [německy]: To je sprosťáctví! Pane předsedo, žádám o volání k pořádku; jeden z našich kolegů byl nazván analfabetem. - Výkřiky.)

Místopředseda Donát (zvoní): Byly mně podány dostatečně podporované pozměňovací návrhy sen. Starka a soudr.

Žádám pana tajemníka senátu, aby je přečetl.

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

ťNávrhy sen. Starka a soudr.:

V §u 3, odst. 1, bod 3, budiž po slovech ťna podáváníŤ vsunuto ť minerální vody, kávy,Ť.

V §u 3, odst. 1, bod 5, škrtnuta buďtež slova ťv místech do 6.000 obyvatelů podle posledního sčítání liduŤ.

§ 3, odst. 1, doplněn budiž těmito body 6 a 7.

ť6. vdovy válečných poškozenců, které ve svém b ytě anebo přes ulici strávníkům podávají pokrmy a nápoje, jestliže tímto zaměstnáním zcela annebo z podstatné části nalézají svou obživu;

7. majitelé živnostenských podniků, ve kterých se podávají jen nápoje alkoholu prosté.Ť

Místopředseda Donát: Dávám slovo panu zpravodaji k doslovu.

Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! Vývody pánů kolegů, kteří se přihlásili k této zákonné předloze, usnadnili mně jako zpravodaji velice mou úlohu.

Skoro všichni páni řečníci předlohu tuto vítali jako předlohu dobrou a nynějším poměrům odpovídající, předlohu, která splňuje dávné přání našich hostinských a výčepníků. Jedině pan kol. Stark měl určité námitky a předložil některé návrhy pozměňovací. Nehledě k tomu, že bych se musil a priori vysloviti proti těmto návrhům proto, poněvadž bychom znemožnili uzákonění této předlohy a zejména v nynější době předprázdninové bychom znemožnili přímo její projednávání, kdybychom tuto předlohu změnili a vrátili sněmovně, mám ještě i v meritu určité pochybnosti o účelnosti těch změn, které pan kol. Stark zde navrhuje. Tak navrhuje k §u 3, odst. 1, bod 3, aby po slovech ťna podáváníŤ vsunuto bylo ťminerální vody, kávyŤ.

Jde o to, aby cukrářům byla odpuštěna zkušební doba, resp. průkaz způsobilosti při podávání minerálních vod. Poukazuji na to, že podávání minerálních vod nespadá do oboru cukrářského, že se naopak tomu příčí a patří výhradně hostinským. Ostatně cukráři byli také přizván k této předběžné poradě a jistě by se byli této záležitosti ujali, kdyby byli ji považovali za zvlášť aktuelní.

Dále navrhuje:

V §u 3, odst. 1 bod 5, škrtnuta buďtež slova ťv místech do 6.000 obyvatelů podle posledního sčítání lidu.Ť

Toto týká se právnických osob, pokud jde o jejich náměstka nebo pachtýře při provozování živnosti hostinské a výčepnické. Poukazu ji na to, že tato číslice 6.000 obyvatel byla z téhož důvodu vzata do tohoto odstavce jako ony 4.000 do §u 1 pro obce menší, kde se zprošťují této povinnosti.

A konečně navrhuje k §u 3, odst. 1, aby byl doplněn body 6 a 7., a to:

ť6. vdovy válečných poškozenců, které ve svém bytě anebo přes ulici strávníkům podávají pokrmy a nápoje, jestliže tímto zaměstnáním zcela anebo z podstatné části nalézají svou obživu.Ť

Připomínám, že u nás v ministerstvu obchodu jedná se s hostinskými a byla již nalezena cesta, která zabezpečí chudým vdovám, aby vyvařováním v určitém rozsahu mohly. zlepšiti si své sociální postavení. Stav hostinských nechce bráti možnost obživy nejchudším,ale nemůžete připustiti všeobecnost v tomto případě. Tedy v určitých případech je nalezena shoda, aby tomuto návrhu bylo vyhověno a není potřeba, aby byl vsunut znovu do zákona, poněvadž by se tímto návrhem zákon sám odsunul.

Konečně navrhuje jako bod 7:

ť7. majitelé živnostenských podniků, ve kterých se podávají nápoje alkoholu prosté.Ť

Nelze tomuto vyhověti proto, že veškeré podávání nápojů se počítá jako živnost výčepnická a nelze z toho tedy dělati výjimky.

Z toho důvodu navrhuji zamítnutí těchto 4 návrhů a prosím. aby předloha byla přijata tak, jak byla usnesena v posl. sněmovně a jak je v tisku sen. č. 488.

Místopředseda Donát (zvoní): Pan sen. Niessner použil nepřípustného výrazu vůči panu sen. Fr. Scholzovi.

Volám ho pro tento výraz k pořádku!

Budeme hlasovati. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati vzhledem k podaným pozměňovacím návrhům takto:

o §u 1 a 2 podle zprávy výborové;

o §u 3 podle návrhů sen. Starka a soudr. k odst. 1, bod 3 a 5, budou-li zamítnuty, podle zprávy výborové, pak o doplňovacím návrhu sen. Starka a soudr. na vložení bodu 6 a 7;

o §u 4 až 8, pak nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Námitek nebylo.)

Námitek není. Budeme hlasovati ve čtení prvém.

Kdo souhlasí, aby §§ 1 a 2 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Kdo souhlasí, aby § 3 změněn byl v odst. 1 bodu 3 a 5 podle návrhu sen. Starka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby § 3 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímá se.

Kdo souhlasí, aby právě přijatý § 3 doplněn byl v odst. 1 ještě bodem 6 a 7 podle návrhu sen. Starka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Zamítá se.

Kdo souhlasí, aby §§ 4 až 8, nadpis zákona a jeho úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Přijímají se.

Tím senát přijal osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Dalším bodem je:

2. Zpráva I. výboru živnostensko - obchodního, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 470) k vládnímu návrhu zákona proti nekalé soutěži. Tisk 499.

Zpravodaji jsou: za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Pastyřík, za výbor ústavně-právní pan sen. dr Brabec.

Dávám slovo zpravodaji výboru živnostensko-obchodního, panu sen. Pastyříkovi.

Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Pastyřík: Slavný senáte! Zpráva výboru živnostensko-obchodního o usnesení posl. sněmovny (tisk 470) o vládním návrhu zákona proti nekalé soutěži.

Výbor živnostensko-obchodní vítá vládní návrh, kterým se hospodářské soutěži mají vytýčiti nové směrnice, zejména vymýcením nečestných a nepoctivých prostředků konkurenčního boje a uplatněním principu pravdy, solidnosti a slušnosti ve veškerém hospodářském životě.

Schváliti dlužno systematiku vládního návrhu, která odlišuje sankce civilní od trestních a poskytuje zvláštní úpravou žalob ochranu jak proti jednáním obmyslným, tak i proti škodám, způsobeným z hrubé nedbalosti, ba dokonce za určitých podmínek i proti pouhému bezpráví objektivnímu.

Vládní návrh vybudován je na principu úpravy a ochrany vzájemných poměrů mezi soutěžiteli samými a nezasahuje tedy zásadně do poměru mezi podnikateli a bezprostředními konsumenty, ač ovšem z úpravy budou míti nepřímý prospěch i tito.

Ustanovení správní (hlava llI.) obsahují však i přímou ochranu konsumentů a trestní řízení děje se tu z moci úřední.

Vládní návrh uvádí celkem 7 zvláštních případů nekalé soutěže, které vykazují typicky vyhraněné skutkové podstaty, a nad to jednu skutkovou podstatu (§ 1 t. zv. generální klausuli), jejíž obsah podán je jen ve všeobecných náznacích, aby mohla tvořiti právní basi pro potlačení všech takových počinů nekalé soutěže, které nelze subsumovati pod některé speciální podstaty a kterých snad praxe ještě nezná, nebo které teprve budoucně by si mohla vymysliti vynalézavost nereelního soutěžitele.. (Místopředseda Böhr převzal předsednictví.) Tento, tzv. smíšený systém s generální klausulí, byl předmětem zevrubných úvah výboru. Lze plně míti důvěru v aplikační schopnost našich soudců a ve zkušenosti, které v jiných státech s klausulí touto byly učiněny. Hospodářský život potřebuje takovéto pružné, doplňující normy a je nebezpečí, že zákon ztrnulý na určité konkretisované podstaty mohl by býti snadno obcházen a minul by se tak svého cíle. V úvahu spadají též mezinárodní smlouvy o nekalé soutěži, které žádají všeobecnou ochranu. Ostatně sankce na generální klausuli stanovená je toliko civilní, takže trestní soudce s touto pružnou normou se vůbec zabývati nebude.

Vládní návrh přikazuje spory z nekalé soutěže ať již civilní nebo trestní v zásadě soudům. Toliko trestáním přestupků, uvedených v hlavě III., pověřeny jsou úřady politické. Toto řešení pokládá výbor za správné.

Schvalovati dlužno opatření, kterým se situace žalovaného podle možnosti ulehčuje, zejména i ochranou proti žalobám, podaným snad z pouhé šikány nebo svévole.

Účelným je též zavedení smírčího řízení, od kterého lze očekávati částečné odlehčení soudům.

Jelikož podle §u 48 peněžité tresty a pokuty podle tohoto zákona uložené, jakož i výtěžky za věci prohlášené propadlými připadají státu, doporučuje výbor přijetí dole otištěné resoluce.

Výbor živnostensko-obchodní projednav důkladně osnovu zákona proti nekalé soutěži navrhuje, aby zákon tento byl schválen ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou, otištěném v sen. tisku č. 470.

Místopředseda Böhr: Slovo má dále zpravodaj výboru ústavně-právního, pan sen. dr Brabec.

Zpravodaj sen. dr Brabec: Slavný senáte! Předmět, osnova proti nekalé soutěži, byl projednáván podrobně ve dvou schůzích ústavně-právního výboru. Při té příležitosti však byly vzpomenuty opět některé otázky, že projednáváme zákon, abych tak řekl, s úmyslem nic na něm neměniti. Je-li při některé práci zákonodárné toto stanovisko přípustné, tedy je to tato práce a není jistě úkolem senátu, měniti na usneseních poslanecké sněmovny za každou cenu. Právo kontroly obou sborů jest vzájemné a každá ze sněmoven musí velmi pečlivě uvažovati, je-li v zájmu veřejném a státním, aby určitá osnova byla co možná urychleným řízením přivedena do praktického života, anebo aby malichernými změnami byl její postup v projednávání zdržován. Tím více musíme míti vždy na mysli, že bohužel v našem tisku se někdy objevují podivné poznámky o postavení senátu, a já jsem nedávno jednu takovou četl 13. července uveřejněnou v jednom časopise s nadpisem ťNemístný justamentŤ. Tam se mluvilo o tom, že senát se opovážil v ústavně-právním výboru nepřistoupiti na znění usnesení poslanecké sněmovny ve věci zahlazení odsouzení a že se opovážil setrvati na původním stanovisku, které považoval za logičtější a správnější. Já to tady zdůrazňuji, aby tuhlety věci byly v žurnalistice tradovány způsobem seriosnějším a aby nebylo se dotýkáno takovým nešetrným způsobem vážnosti některého ze sborů zákonodárných. (Výborně!)

Co se týče osnovy, o níž dnes jednáme, je možno především zdůrazniti, že osnova ta byla důkladně zpracována již v poslanecké sněmovně, že už návrh vládní byl dobrý, že o věci jednal v poslanecké sněmovně desetičlenný subkomitét, kterému byli přidáni také experti z kruhů vědeckých a praktických, tedy, že máme před sebou práci dobrou a že si je dlužno velmi rozvážiti, je-li potřeba na takové práci malichernými změnami operovati a tím celou věc zdržovati, když jinak myslím, že se na tom shodneme, že jde o zákon naléhavý, který má ozdraviti náš hospodářský život po úhonách, jež utrpěl jednak ve světové válce a jednak v oné, skoro bláznivé době popřevratové.

To byla hlediska, která vedla mne jako referenta, a na což přistoupil také ústavně-právní výbor, a jak vám bylo právě referováno, i výbor živnostensko-obchodní, aby byla osnova přijata podle znění poslanecké sněmovny bez jakýchkoli změn.

A nyní bych přišel k tomu, oč všechno jde v předloze. Jde tu o vytýčení nových směrnic v hospodářské soutěži, jde tu o vymýtění nečestných a nepoctivých prostředků z konkurenčního boje a jde tu o uplatnění principu pravdy, solidnosti a slušnosti v hospodářském životě vůbec.

Myslím, že to je tak široký zájem všech vrstev našeho státního občanstva, že tento zákon mohl by býti schvalován ne pouhou vládní většinou, nýbrž i kruhy z oposice. Při tom upozorňuji na to, že zákon rozlišuje sankci civilní a trestní, že podává zvláštní úpravu žalob jednak pro ochranu proti jednáním obmyslným, 2. proti škodám z hrubé nedbalosti a konečně proti bezpráví objektivnímu, tedy že snaží se ve všech směrech velmi, abych řekl, účelně a tak, aby nebylo nikde přestřeleno, vykonávati potřebnou ochranu a úpravu vzájemných poměrů, zejména mezi soutěžiteli samými. Při tom, pravda, nezasahuje do poměrů mezi podnikateli a konsumenty, ale přes to v hlavě III. poskytuje konsumentům ochrany přímé.

Trestní řízení v těchto případech, což jest důležité zdůrazniti, koná se z moci úřední.

Co se týče systematiky resp. stylistiky zákona, upozorňuji, že zejména na začátku zákona, y oddílu I. a zejména v §u 2 o nekalé reklamě, je užito tzv. systému smíšené kasuistiky, a to se supletorní generální klausulí. Upozorňuji však hned, že tu jde pouze o civilní soudce, tedy že tu není trestní sankce. Je totiž známa celá řada případů nekalé soutěže a zejména nekalé reklamy z praktického života, ale žádná kasuistika nemůže vystihnouti všech případů. Vynalézavost lidská je v tom směru skutečně obdivuhodná. Mohou se najíti nové případy, které je také zapotřebí zachytiti a při kterých je nutno učiniti opatření, aby zákon nebyl obcházen. A tu potřebují zákonodárce i hospodářský život pružné doplňující normy, tzv. supletorní generální klausule, jak ji máte v oddílu 1, § 1 i § 2.

Též nesmíme pustiti se zřetele naše postavení při mezinárodních smlouvách, i tu skutečnost, že ve státech západnických jsou normy o nekalé soutěži daleko důkladněji propracovány, a že my tedy tímto způsobem jen se přibližujeme a řadíme mezi státy s moderním zákonodárstvím.

Co se týče eventuelního trestání přestupků, má se toto díti politickými úřady, resp. administrativní policejní vrchností. A tu bych ještě se stanoviska sociálního upozornil, že je v zákoně zvláštní § 38, jenž chrání zaměstnance před trestním stíháním, a že také v §§ 13 a 31, jednajících o porušení a využívání obchodního a výrobního tajemství, kde tedy postavení zaměstnance často je tak choulostivé a kde se zaměstnanec nalézá pod určitým -vlivem, který zaměstnavatel velmi často na něj může vykonávati, byly podmínky zákona pro zaměstnance oproti návrhu vládnímu zlepšeny, stejně ta k, jako tam, kde jde o definici přečinu porušení a využívání obchodního a výrobního tajemství.

Jiná zajímavá norma pro veškerou veřejnost důležitá je zákaz lavinových obchodů, zákaz jednání prémiových, závislých jen na náhodě, zejména na slosování.

Také je učiněno opatření, aby nedocházelo ke zbytečnému dovolávání se úřadů, tedy opatření smírčího řízení, které v jednom případě je přímo povinné, a to tehdy, když jde o případy nekalé soutěže týkající se přímo nebo nepřímo získávání vkladů, známý to požadavek našich záložen a peněžních ústavů, v kterémžto směru byly přednášeny četné stížnosti. Rovněž tak pamatuje zákon na to, aby slyšeny byly před vydáním vládního nařízení příslušné korporace, jež jsou povolány k zastupování konkrétních zájmů, o něž se bude jednati.

Tím bych tak celkem shrnul svoji zprávu, odvolávaje se ovšem na to, nechtěje opakovati to, co jsem dal do zprávy tištěné, kterou máte v rukou, že je skutečně v tomto zákoně pamatováno na všechny zájmy stavovské třídní, ale také na ty celkové zájmy hospodářské i státu, že doufám, že zákon ten dojde všeobecného souhlasu a co možná i souhlasu mimo kruhy vládní. Činím vzhledem k tomu návrh, aby slavný senát schválil usnesení poslanecké sněmovny o zákonu proti nekalé soutěži beze změny, tedy tak, jak poslanecká sněmovna zákon ten upravila a usnesla. (Souhlas.)

Místopředseda Böhr (zvoní): Prvním řečníkem je pan sen. Jokl. Dávám mu slovo.

Sen. Jokl (německy): Dámy a pánové! Přihlásil jsem se především proto ke slovu, abych protestoval proti způsobu porady o této pro naše národohospodářství jistě nikoli lhostejné osnově zákona. Osnova zákona ležela po dlouhé měsíce v poslanecké sněmovně. byla také v některých bodech podrobena změně a přišla pak z poslanecké sněmovny sem do senátu. Postup a způsob, kterým se tato osnova v senátu projednává, je při nejmenším hrubou nedbalostí. Ve výboru byla osnova vyřízena během zcela krátké doby bez širší debaty a také zde v plenu hází se nám před závěrem zasedání již v rachotu klíčů a dveří a má býti vyřízena. I člověk nejméně zaujatý, ať již náleží ke kterékoli politické straně, musí připustiti při pročítání předlohy, že jsou v ní obsažena mnohá ustanovení, která jsou dvojsečným mečem. Titul praví, že je zákon namířen proti nekalé soutěži. Kdyby tomu bylo skutečně tak, a kdyby tím byla postižena jedině a pouze nekalá soutěž, neměl bych žádné příčiny tomu odporovati. V zákonu je však obsažena řada ustanovení, která nepostihují jen nekalou soutěž, ale která vůbec každé soutěžení znemožňují. Ještě před několika léty po válce se říkalo: ťVolnou cestu schopným! Ť ; nyní se říká: ť Volnou cestu cechovnictví! Ť Tato osnova zákona je ve mnohých bodech bez odporu vrcholem toho, co je si možno pod cechovnictvím představiti. Zákon neposkytne tak příliš ochrany malému obchodníku, spíše mu dává do ruky zbraň, kterou může konkurenta, který je čilejší, živější, šikanovati a život mu zhnusiti. Je zajisté pravda, že máme v cizině podobné zákony; jestliže však srovnáme předložený zákon na příklad se zákonem německým, tu shledáme, že naše osnova zákona jde daleko za německý zákon, a to nikterak na prospěch věci samé. Pro osnovu zákona platí jen dvě možnosti: Buď zůstane větší část ustanovení na papíře, nebo budou prakticky prováděna a ubije se tím obchod vůbec. Dříve však musíte ke každému civilnímu soudu dosaditi počet soudců, kteří by měli vyřizovati agendy, jež se jistě do nedoměrna nahromadí. Jen jedné skutečnosti lze podle mého mínění připsati, že nelze zaznamenati křiku pobouření mezi postiženými kruhy kupectva a pomocnictva: že totiž obsah zákona stal se ve veřejnosti, která na něm má zájem, příliš málo známým. Protest proti předloze omezil se na několik protestních shromáždění pomocnictva, zvláště cestujících, kteří ihned shledali, že tato předloha zákona je s to, poškoditi je v jejich existenci. Bylo by bývalo žádoucno, aby byly zvláště dotázány obchodní a živnostenské komory, které by jistě byly bývaly povinny, zaujmouti k tomu stanovisko a obírati se důkladně touto zákonnou osnovou.

Chci vám podati jen několik namátkových zkoušek z jednotlivých paragrafů zákona, vyhledati jen to nejstrašlivější, a můžete si pak sami utvořiti obrázek o tom, jak budou působiti ustanovení tohoto zákona v praxi. V §u 1 se praví: ťKdo se dostane v obchodním styku v rozpor s dobrými mravy soutěže jednáním, způsobilým poškoditi soutěžitele, může býti žalován, aby se zdržel takového jednání.Ť Přirozeně je v obchodním životě každé jednání způsobilé, aby soutěžitele poškodilo. (Sen. Prause [německy]: Vědomé jednání!) Zcela správně! Ale kdo o tom rozhoduje? Můžete vůbec definovati pojem ťdobré mravyŤ a nesporně vymeziti, co pod tento pojem lze shrnouti? Opět bude o tom rozhodovati četník, tento hlavní nástroj úřadů, zdali dobré mravy byly porušeny či nikoli.

Ještě však příkřejší ustanovení obsahuje § 10 tohoto zákona. Ten stanoví, že může býti žalován, kdo rozšiřuje nepravdu o soutěžiteli. Ale nikoli pouze ten, kdo rozšiřuje nepravdu o soutěžiteli, může býti žalován, nýbrž i ten, kdo řekne pravdu o soutěžiteli, jestliže.tím jeho existence může býti poškozena. Je třeba na př. říci, že Schroll nebo Pollak má lepší zboží, než jiná firma, nebo že kterákoli firma zaměstnává více lidí. To mohou býti skutečnosti, ale tím může ten, kdo to řekne, poněvadž právě chce uzavříti obchod, soutěžitele poškoditi a důsledkem toho je, ze může býti pohnán k odpovědnosti.

Zvláštním paragrafem, který ukazuje, jaké ponětí mají původci tohoto zákona o praktickém životě, o skutečnosti v obchodu a živnosti, je § 12, který jedná o podplácení. Jestliže některý obchodník nebo cestující někomu slíbí peněžní výhodu, podléhá trest u. Mějte jen na. zřeteli, jak tomu bude v praxi. Jestliže cestující nějaké komptoiristce některé firmy slíbí k Vánocům šaty, bude potrestán; jestliže, řekněme, pozve obchodvedoucího, aby s ním flámoval, je to již peněžní výhoda a cestující může býti potrestán. Abych zvláště prokázal absurdnost tohoto paragrafu, chci jen uvésti toto: Jestliže malý hokynář, k němuž žena pošle dítě něčeho nakoupiti, dá dítěti pár cukrátek, může býti podle znění zákona potrestán. Nejen však ten může býti pohnán k odpovědnosti, kdo tak zvané peněžní výhody slibuje, nýbrž podléhá trestu i zaměstnanec, který si dal takový slib učiniti. To ukazuje, jak jsem se již zmínil, že tvůrci zákona naprosto. nejsou obeznámeni se zvyklostmi v obchodu a živnosti.

§ 13 jedná o výrobních tajemstvích. Poslanecká sněmovna provedla zde již změnu a opravila poněkud unikum, které původní paragraf představoval. Původní znění zákona pravilo, že může býti trestán každý kdo znalostí a zkušeností, jimž se u některého podnikatele naučil a jichž nabyl, použije pro sebe nebo v zájmu jiných. Znamenalo by to ovšem vymazati mu to, čemu. se naučil, z paměti, aby se nemohl dopustiti trestného činu.,

Řada ustanovení zákona dává nám poznati, že v tomto zákoně v každém případu může býti zaměstnanec učiněn hromosvodem. Zaměstnavatel může při každé příležitosti zcela klidně svaliti odpovědnost na zaměstnance a může se tak veškeré viny zprostiti. Jest ještě celá řada takových ustanovení v zákoně, z nichž by vysvítala nutnost, aby zákon byl podroben novému. zevrubnému zkoumání. To. co dříve tvořilo vzor řádného prodávajícího a cestujícího. bude podle těchto ustanovení zákona přímo trestno. (Sen. Prause [německy]: To není správné!) Ale, pane kolego, nevypravujte mi ničeho. Byl jsem po 13 roků činným v obchodním závodě jako cestující. Ovšem. se stanoviska hokynáře nesmíme tyto věci posuzovati; ale tisíce cestu jících a obchodních zaměstnanců bude tímto zákonem na svých existencích velmi poškozeno. Chcete-li potírati nekalou soutěž, pak by bylo učinilo lepší služby několik málo ale jasnějších paragrafů, než jsou ty, které obsahuje zákon, nehledě k tomu, že by se bylo plně vystačilo se stávajícími dnes zákony, se živnostenským řádem a zákonem o ochraně známek, jen.kdyby se jich řádně používalo.

Podali jsme řadu pozměňovacích návrhů. abychom umožnili aspoň částečné zlepšení nebo zpětné odkázání zákona.

Jestliže je neschválíte, nemůžeme hlasovati pro tento zákon. (Potlesk senátorů něm. soc.-dem. strany.)