Schůze zahájena v 10 hodin 07 minut.

Přítomni:

Předseda: dr Hruban.

Místopředsedové: Böhr. dr Brabec, Donát, dr Krčméry, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Prause.

122 senátoři podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, dr Mayr-Harting, Najman. dr Peroutka.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič. jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Hartlovi, pro tento týden sen. Klofáčovi.

Tiskem rozdáno:

Sen. tajemník dr Šafařovič (čte):

Tisk 462. Návrh sen. Kianičku, Stodolu, Volku a spol. na vydanie zákona o stavbe nových železničných dráh na Slovensku.

Tisk 472-472/9. Interpelace sen. dr Krouského a spol. na p. ministry sociální péče a veřejného zdravotnictví o léčbě nemocných léčivými teplými vodami minerálními v Praze.

Tisk 472/1. Interpelace sen. Jokla, Niessnera a soudr. na p. ministra národní obrany o výbuchu zabloudilého náboje, jejž děti našly v obci Němčičkách u Mikulovic.

Tisk 472/2. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra vnitra o tom, jak četnictvo provádí zákon o podomních obchodech.

Tisk 472/3. Interpelace sen. Jokla, Polacha a soudr. na p. ministra železnic stran zhoršení železničního spojení Horní Benešov-Opava.

Tisk 472/4. Interpelace sen. Beutela, Jokla a soudr. na p. ministra národní obrany stran propouštění nemocných vojínů z vojenské služby.

Tisk 472/5. Interpellácia sen. dr Grosschmida a spol. ministrovi vnútra a ministrovi priemyslu, obchodu a živností o krivdách, páchaných na živnostenskom společenstve v Kráľ. Chlumci.

Tisk 472/6. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministra národní obrany stran odepření výplaty pense.

Tisk 472/7. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministra železnic stran vyvěšení ryze českých jízdních řádů československých drah na nádraží pohraničního města Hrádku nad Nisou.

Tisk 472/8. Interpelace sen. Friedricha a soudr. na p. ministra železnic stran porušování jazykových zákonů železničními předpisy.

Tisk 472/9. Interpelace sen. Hartla a soudr. na p. ministerského předsedu jakožto šéfa vlády stran jazykových přehmatů Ústředního sboru Léčebného fondu.

Tisk 473-473/4. Odpověď ministrů vnitra a spravedlnosti na interpelaci sen. Ďurčanského a spol. o znehodnocení jeho imunity (tisk 250/3).

Tisk 473/1. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Dundra, dr Soukupa, Ant. Nováka a soudr. v záležitosti konfiskace časopisu ťStráž PojizeříŤ v Mladé Boleslavi (tisk 394/4).

Tisk 473/2. Odpověď ministrů spravedlnosti a vnitra na interpelaci sen. Bodnara a druhů o neslýchaných protizákonných exekucích (tisk 322).

Tisk 473/3. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran úpravy služebních poměrů školních inspektorů (tisk 394/9).

Tisk 473/4. Odpověď ministra věcí zahraničních na interpelaci sen. Hüttera a soudr. stran náhrady škod osobám, které byly válkou na majetku poškozeny (tisk 324/5).

Tisk 479. Naléhavá interpelace sen. Niessnera, dr Hellera a soudr. veškeré vládě o tom, že se pan ministerský předseda důsledně nedostavuje do schůzí obou komor československého parlamentu.

Tisk 502. Naléhavá interpelace sen. Böhra, Zulegera, dr Hilgenreinera, dr Ledebura-Wichelna, Křepka a soudr. na vládu stran pomocné akce za příčinou strašlivých živelních pohrom v některých okresech severních Čech.

Tisk 503. Naléhavá interpelace sen. Beutla, Jarolima, dr Hellera a soudr. na veškerou vládu stran těžkých živelních katastrof v okresech Teplicích, Ústí, Podmoklech a České Lípě dne 8. července 1927.

Tisk 504. Naléhavá interpelace sen.. Hüttera, Hartla a soudr. na p. ministra vnitra stran okamžitého poskytnutí pomoci krajinám v Rudohoří a v severočeské nížině, jakož i v údolí Ploučnice, které postiženy byly katastrofální průtrží mračen dne 8. a 9. července 1927.

Tisk 508. Návrh sen. Modráčka a soudr. na vydání zákona proti lichvě se stavebními pozemky.

Tisk 510. Interpelace sen. Dundra, dr Soukupa, Habrmana a soudr. vládě o poškozování státních zájmů poštovní správou v oboru dodávek telegrafních.

Tisk 511. Interpelace sen. Teschnera, dr Jessera, Friedricha a soudr. na ministra věcí zahraničních a ministra vnitra stran rozkazu státní policie v Karlových Varech, aby při sjezdu válečných zajatců sňat byl švédský prapor.

Zápisy o 88. až 95. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným panem senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Z předsednictva přikázáno:

Výboru iniciativnímu:

Tisk 426. Návrh sen. Kianičku, Stodolu, Volku a spol. na vydanie zákona o stavbe nových železničných dráh na Slovensku.

Tisk 508. Návrh sen. Modráčka a soudr. na vydání zákona proti lichvě se stavebními pozemky.

Předseda: Budeme projednávati dnešní pořad jednání.

Prvním předmětem je:

1. Zpráva výboru živnostensko - obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 488) o návrhu posl. Petrovického, Malíka, Sedláčka, Slavíčka a spol. a o vládním návrhu zákona, kterým se zavádí průkaz způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepní. Tisk 501.

Zpravodajem je p. sen. Prošek. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj sen. Prošek: Slavný senáte! Organisace hostinských a výčepníků již po celou řadu let domáhaly se toho, aby pro tyto živnosti byl zaveden průkaz způsobilosti tak, jako je tomu při jiných živnostech a řemeslech. Jistě je to přání a požadavek úplně spravedlivý, uvážíme-li, že průkaz způsobilosti byl požadován po celou řadu let u všech ostatních živností a řemesel v republice Československé.

Proti tomuto požadavku nestavěly se ani organisace zaměstnanců, které naopak jej samy podporovaly a fedrovaly. Již dlouhou řadu let o tomto požadavku se jednalo a již v roce 1925 byla předložena ministerská předloha ve sněmovně poslanecké, as v červenci byla projednávána ve výboru a jenom rozpuštění bývalé poslanecké sněmovny a senátu zabránilo projednání této předlohy zákonné již v minulém období parlamentárním.

Zavedení průkazu způsobilosti připouštěl již § 23 odst. 3 a 4 živnostenského řádu. Avšak vydání tohoto nařízení narazilo na různé potíže a proto musilo býti sáhnuto k předloze zákona samého. To se stalo v nynější době, a to návrhem posl. Petrovického a společníků a současně návrhem vládním.

Tomuto všemu předcházela celá řada konferencí a porad s různými odbornými kruhy, jakož i se zúčastněnými kruhy občanskými. Je přirozeno, že na 100% nebylo možno vyhověti požadavku, který byl v původních návrzích, a že musilo býti vyhověno v tom ohledu živlu laickému, občanstvu, které žádalo určité výjimky z ustanovení povšechných.

Jedna z výjimek byla, aby na venkově Československé republiky nebyl požadován všeobecně průkaz způsobilosti s poukazem na to, že by se snad nenašlo ani tolik odborných sil, a kdyby se našly, že odborné síly nechtěly by se tomuto zaměstnání na našem venkově věnovati, poněvadž by jim neskytalo možnosti obživy pro malý rozsah výčepnické a hostinské živnosti na venkově provozované.

Je známo, že hostinský na venkově, ať je to živnostník jakýkoliv, provozuje pravidelně mimo hostinství ještě polní hospodářství, které mu pomáhá v obživě. V tom případě by zkoušený hostinský, který by měl průkaz způsobilosti, byl v nevýhodě oproti hostinskému, který toho průkazu nepotřebuje a který má ještě jiné zaměstnání.

Z toho důvodu byla učiněna v zákoně výjimka. Bylo stanoveno, že v obcích s počtem obyvatel do 4000 není potřeba průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou. V původním návrhu jak vlády, tak i posl. Petrovického a společníků byla tato číslice zvýšena na 5000 obyvatel.

Po delších poradách přišlo se v poslanecké sněmovně k názoru, že hranice 4000 úplně postačuje, a já mám také za to, že opravdu v obcích přes 4000 obyvatel lze již způsobilost požadovati, poněvadž jsou to přirozeně obce, které již těmto živnostníkům umožní živobytí v jejich živnostech. V menších obcích, než které mají 4.000 obyvatel, musí však bezpodmínečně tento průkaz způsobilosti podati ten, kdo má nádražní restauraci, turistický hotel nebo živnost hostinskou a výčepnickou v místech lázeňských a poutnických, poněvadž do těchto míst přicházejí častěji návštěvníci z ciziny.

Průkaz způsobilosti může býti podán

1. řádným listem výučním a tříletou praksí v příslušné živnosti,

2. vysvědčením zaměstnavatele po šestiletém zaměstnání při výčepu piva anebo po šestiletém zaměstnán.í při sklepním hospodářství viničném jako sklepmistr,

3. absolyováním dvouleté odborné školy pro živnost hostinskou a výčepnickou v Brně.

Kromě toho může ministerstvo obchodu a živností v určitých případech označiti vyučovací ústavy, jejichž absolyování nahrazuje, event. zkracuje dobu učební.

Zproštěni jsou od předložení průkazu způsobilosti ti, kdož nabyli koncese hostinské a výčepnické před účinností tohoto zákona; rovněž i ti, kdož v této době byli schválenými pachtýři, dále kdož plných šest roků v těchto oborech byli zaměstnáni. Kromě toho jsou určité výjimky pro majitele obchodních živností podle § 38 živnost. rádu. Dále cukráři při podávání kakaa, čokolády a čaje bez alkoholických přísad, dále uzenář-výrobce, který žádá za koncesi obmezenou na podání studených i teplých uzenářských výrobků, právnické osoby, pokud jde o jejich náměstka nebo pachtýři při provozování živnosti hostinské a výčepnické ve vlastních spolkových domech, v místech do 6000 obyvatelstva. Konečně může ten, kdo v den vyhlášení tohoto zákona nedokončil šestiletou dobu zaměstnání, tuto lhůtu doplniti po účinnosti tohoto zákona. V § 4 promíjí se tento průkaz způsobilosti pro pensionáty a lázeňské domy, dále ústavům jako jsou kuchařské školy a pod.

Rovněž i podnikatelům, kteří chtějí převzíti význačný podnik, který má význam pro povznesení ruchu turistického a cizineckého a kteří jinak skýtají záruku odborných znalostí, může průkaz býti prominut.

Z platnosti tohoto zákona vyňato je prozatím Slovensko a Podkarpatská Rus.

K tomu musím podotknouti, že výbor živnostensko - obchodní v této otázce k tomuto odstavci zaujímá poněkud odchylné stanovisko; a jestliže nezměnil tohoto ustanovení, činil tak proto, aby nezdržoval uzákonění této předlohy v předpokladu. že bude rozšířena činnost zákona i na Slovensku.

Vážení pánové! Musíme si uvědomiti, že Slovensko není temnou pevninou a že v zájmu unifikace všech zákonů jest potřeba, aby platily u nás jako na Slovensku, a že tu není příčiny, aby Slovensko a Podkarpatská Rus činily zvláštní výjimku, zejména proto ne, poněvadž na Slovensku a v Podkarpatské Rusi většinou touto živností obírají se židé, kteří nekřesťanským způsobem odírají tamější obyvatelstvo. Tímto způsobem bude těmto elementům vyražena zbraň z ruky, poněvadž bude žádán průkaz způsobilosti a v důsledcích toho nové elementy budou se moci uchytiti.

Poněvadž jsme nemohli změniti ustanovení tohoto zákona, navrhuje výbor na konec resoluci tohoto znění:

S ohledem na to, že Slovensko a Podkarpatská Rus jsou země turistické a lázeňské, kam mnoho cizinců přichází, budiž účinnost zákona tisk 488 podle možnosti rozšířena co nejdříve na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Živnostensko-obchodní výbor -probrav důkladně celý tento návrh zákona dospěl k přesvědčení, že jde o spravedlivý požadavek hostinských a výčepníků, a doporučuje po zralém uvážení přijetí této předlohy (tisk sen. 488) podle znění v poslanecké sněmovně usneseného.

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni ťprotiŤ: p. sen. Stark, ťproŤ pp. sen. Pastyřík, Roháček a Scholz Fr.

Než. dám prvému řečníku slovo, navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 1/4 hodiny, nebude-li námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek není. Řečnická lhůta je schválena na 1/4 hodiny.

Dávám slovo panu sen. Starkovi.

Sen. Stark (německy): Slavný senáte! K předloženému návrhu zákona máme jen málo co poznamenati, ač bylo by možno mnoho o tom říci. Víme, že třebas bychom sebe krásnějšími slovy přednášeli opravné návrhy a vás žádali, abyste pro ně hlasovali, vaše srdce v tomto směru nelze obměkčiti a že naše dobře míněné rady zamítnete.

Dříve než přistoupíme k vlastní věci tohoto návrhu zákona, pokládám za nutné, abych provedl jakousi opravu. Bylo mi sděleno, že prý zpravodaj ve výboru druhé sněmovny tvrdil, že prý cukrářská sdružení jsou s obsahem §u 3 tohoto zákona srozuměna. Je-li to správné, že bylo to řečeno zpravodajem druhé sněmovny, Petrovickým, pak je to nesprávnost, již jsem povinen zde opraviti.

Zákon v průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a výčepnickou obsahuje větší počet příkrostí, o jichž odstranění vás zde snažně žádáme. Máme jen trojí přání, jež vám předkládáme ve formě pozměňovacích návrhů a žádáme vás, abyste tyto změny přijali. § 3 odstavec (1), bod 2. obsahuje obzvláštní příkrost oproti cukrářům. Žádáme vás proto ve svém pozměňovacím návrhu, aby za slova: ťna podáváníŤ byla zařaděna slova: ťminerální vody, kávyŤ. Podle znění §u 3 odstavec (1), bod 2., je cukrářům zakázáno podávati minerální vody a kávu. Jsme toho mínění, že to značí nesmírnou příkrost oproti celému stavu lidí, kteří jsou tím těžce poškozováni. Prosíme o přijetí tohoto našeho pozměňovacího návrhu.

V tomtéž paragrafu, v odstavci prvém, bod 5., jest obsažena rovněž příkrost, která se projeví zvláště oproti spolkům, družstvům atd. Žádáme vás, aby z tohoto odstavce byla škrtnuta slova: ťV místech do 6.000 obyvatel podle posledního sčítání lidu.Ť Tím byla by odstraněna zvláštní příkrost oproti společenstvům, družstvům, lidovým domům atd.

Ve svém třetím návrhu žádáme vás, by § 3, odstavec (1) byl doplněn těmito body:

ť6. Vdovy po válečných poškozencích, které ve svém bytu nebo přes ulici strávníkům pokrmy a nápoje podávají, jestliže tímto zaměstnáním uhražují své živobytí zcela nebo z podstatné části.

7. Majitelé živnostenských podniků, ve kterých se podávají pouze lihuprosté nápoje.Ť

Žádáme vás, abyste přijali tyto naše tři návrhy. Jelikož tento zákon obsahuje rozličná ustanovení, jež musíme pokládati za zvláštní příkrosti, budeme hlasovati proti zákonu. (Potlesk ném. soc. dem. senátorů.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, panu sen. Pastyříkovi.

Sen. Pastyřík: Slavný senáte! Jako předseda živnostenského výboru považoval jsem za nutné státi na stráži, aby s průkazem způsobilosti pro živnost hostinskou neopakoval se v našem senátě případ posl. sněmovny z r. 1925 a aby ve výboru projednaný zákon nezůstal ležeti jako nevyřízený eventuelně do podzimního zasedání. Proto obrátil jsem se ihned ve středu na slavné předsednictvo senátu se žádostí, aby alespoň v hodině dvanácté, kdy chystáme se odejíti na zasloužené prázdniny, byl zákon o průkazu způsobilosti hostinských, jakož i zákon o nekalé soutěži rádně projednán a senátem schválen, aby co nejdříve mohly býti oba tyto zákony předloženy p. presidentovi k sankcionování.

V dnešní, pro stav hostinský historický den, kdy přikročujeme ku projednání a schválení průkazu způsobilosti pro živnost hostinskou a kavárenskou, dovoluji si v prvé řadě poukázati na boj, který stav hostinský a jeho organisace pro tento kardinální požadavek musily podstoupiti. Již nejméně 30 roků domáhali se hostinští a kavárníci o průkaz způsobilosti. Co sjezdů bylo za tím účelem pořádáno, co papíru bylo popsáno a na resoluce potištěno, víme nejlépe my, staří živnostenští pracovníci, kteří jsme otázku tuto projednávali již v rakouské státní radě živnostenské, na říšské radě vídeňské a v minulém období v poslanecké sněmovně. Vzpomeneme-li na veliké sjezdy a tábory, pak skutečně se divíme, že k uskutečnění tohoto požadavku dávno již nedošlo.

Pánům hostinským bylo stále jen slibováno, a pravím zde otevřeně, kdyby nebylo nynější občanské koalice a v ní naší strany, mohli by páni hostinští ještě dále poslouchati jen plané sliby. Dne 25. července 1925, kdy jako člen živnostenského výboru poslanecké sněmovny o schválení tohoto zákona vřele jsem se přimlouval, byli to pánové z některých stran tehdejší koalice, kteří se postavili proti schválení průkazu způsobilosti a postarali se o to, aby osnova, ve výboru tehdy přijatá, nebyla v plénu poslanecké sněmovny také projednána a schválena. Jsem tomu skoro povděčen, že se tak nestalo, neboť mnohé nedostatky, které jsem tenkráte jako člen tehdejší oposice k zlepšení osnovy zákona navrhoval, nebyly přijaty a jsou bohudík v dnešním zákoně podle mého tehdejšího přání upraveny a ke schválení předloženy.

Divil jsem se tenkráte skutečně pánům ze socialistických stran, že jsou proti tomuto zákonu, když všude hlásají, že jim velmi záleží na zdraví a práceschopnosti občanů. Již tenkráte jsem řekl a dnes to opakuji těm, kteří jsou ještě zaujati proti průkazu způsobilosti, že živnost hostinská je nejdůležitější pro uchování zdraví občanů, hlavně těch, kteří jsou odkázáni - a těch je mnoho - na stravování v hostincích a kavárnách.

Vážené dámy a pánové! Kdo může lépe obsloužiti své hosty: ten, který je řádně vyučen anebo ten, který nikdy s hostinskou živností neměl co dělati? (Sen. Jarolim: Kolik procent je těch, kteří se vůbec neučili? Vy jste se třeba také neučil!) Já jsem vyučen od 14 roků, a řádně vyučen a proto právě nejlépe vím, že je nutno, aby průkaz způsobilosti byl zaveden ve všech živnostech. Jistě ten, který se učil, ví nejlépe, jak s nápoji a potravinami má zacházeti, aby se nezkazily a staly se nejlépe stravitelnými.

Také průkaz způsobilosti pro živnost obchodní vyžádal si velkých bojů a dlouho trvalo, než byl uzákoněn a právě tento důvod byl-uznán, aby kupec, který má obchodovati kávou, cukrem a jiným zbožím, byl také řádně vyučen, a ze zdravotních důvodů aby byl vyučen, kdežto u hostinských dosud toto uznáno nebylo. Také úřady byly proti průkazu způsobilosti, poukazujíce na to, že nebudou míti možnost poskytnouti živobytí těm, kteří snad se nemohou jinde uplatniti. Živnost hostinská, která je z důvodů zdravotních tak důležitá, měla tedy zůstati nadále útočištěm pro ty, kteří se nemohli jinde uplatniti a podle toho také, bohužel, ještě dnes některé hostince vypadají.

Budiž to hostinskému stavu a hlavně jeho organisacím ke cti konstatováno, že snažily se tento stav změniti tím, že se staraly zříditi školy, kursy a jiné výchovné prostředky z vlastních příjmů zatím účelem, aby jejich dorost se řádně vzdělával a stali se z něj schopní hostinští, kavárníci a hotelieři. Bohužel, státní správy neměly plného.pochopení a nestaraly se o zřízení státních skol pro dorost hostinský, musili si je pp. hostinští ze svého vydržovati a starati se o různé dary a subyence. Proto bude potřeba nyní po odhlasování průkazu způsobilosti pro hostinské postarati se také o vyřízení tohoto velmi naléhavého požadavku.

Vím ze zkušenosti, jak dorost hostinský po svém vzdělání touží. Také naše živnostenská rada a ústav pro zvelebování živností v Brně k žádosti pp. hostinských pořádají časté kursy pro dorost. Jsou to dvouměsíční kursy kuchařské, do kterých jsou přijímány hlavně ženy a dcery našich hostinských a kde se věnuje největší péče čistotnému a vydatnému vaření pokrmů, dále ošetřování veškerých potravin a obsluze vůbec. Kursy stolniční jsou opět věnovány dorostu mužskému, který se zde nejen učí, jak zacházeti se má s nápoji a potravinami, ale i jak se má obsluhovati a tabule slavnostní uspořádati. Zajisté mnohý z vás byl již přítomen výstavám, které po takovýchto kursech obyčejně jsou uspořádány. Konečně máte příležitost každý rok zde v Praze na výstavě hostinské se přesvědčiti o tom, co dokáže hostinsky a kavárník učený a školený. Dorostu školeného a zkušeného stále přibývá a rád půjde i na menší místa. Proto mě předloha sama neuspokojuje, ponechávajíc možnost, aby i nadále v místech. kde je 4000 obyvatel, nepodléhali noví hostinští průkazu způsobilosti. Na 4000 obyvatel musí býti již městys anebo město. Také v takových místech konají se trhy a jarmarky a je třeba,.aby i zde se hostinská živnost prováděla rozumně a odborně. Podle platných zásad má právo býti v těchto místech až 8 hostinských koncesí a ty podle nynějšího zákona nebudou podléhati průkazu způsobilosti. Jsem přesvědčen o tom, že v budoucnosti bude nutné, aby i v menších místech ti, kteří se budou ucházeti o plnou koncesi hostinskou, podléhali průkazu způsobilosti jako dnes obchodníci, kteří žádají o obchod podle §u 38. Naše strana hájila číslic.i 3000 obyvatel. Také nesouhlasil jsem hned v r. 1925 v poslanecké sněmovně, aby spolkové domy podléhaly průkazu až při počtu 10.000 obyvatel a myslím, že pravě z důvodů zdravotních mělo se trvati nejméně na číslici 4000, neboť právě v takovém domě má býti hostinský nebo jeho zástupce vyučený a zkušený. Také tenkráte jsem se postavil proti tehdejší u §u 6, který měl ponechati právo našim úřadům udělovati dispens od průkazu způsobilosti k hostinské živnosti. A jsem tomu povděčen, že paragraf tento za naší koaliční éry byl odstraněn, neboť máme smutné zkušenosti s udělováním dispense, a to nejvíce bohatým a vlivným osobám.

Nesouhlasím také s tím, aby školní vzdělání podle §u 2, odst. 4. nahrazovalo úplně průkaz způsobilosti. Víme to dobře opět z vlastní zkušenosti, že ten, kdo má prakticky živnost provozovat a řídit, musí také prakticky tuto živnost se naučiti. Nestačí sebe lepší školní vzdělání, jak to vidíme i u vysokých obchodních škol a jiných učelišť.

Nesouhlasíme také s tím, ze zákon má platnost jen v historických zemích, a proto jsem s radostí dal odhlasovati v živnostenském výboru resoluci, ve které žádáme, aby co nejdříve byl také rozšířen na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Myslím, že děláme zákony pro Československou republiku a ne pro jednotlivé země - to jsme dělali včera - a jestli je potřeba učiniti pořádek v hostinské živnosti, pak je to ještě potřebnější na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde jsou ještě dosud držiteli hostinců a krčem ponejvíce lidé, u kterých vzorná čistota a obsluha není obyyklá a kteří více počítají s velkým ziskem a nestarají se o zdraví a uspokojení svých hostů. Slovensko, které přímo oplývá krásami přírodními, které má tak rozšířený cizinecký a turistický ruch, kde je tolik krásných a účinných lázní, má zůstati mimo tento zákon? Žádám znovu, aby resoluce výboru byla nejen přijata, ale aby také její přání bylo slavnou vládou co nejdříve provedeno.

Nebezpečné usnesení je také dosud v §u 5, týkající se hotelových podniků. Dává se zde opět privilegium bohatým lidem, kteří jsou s to koupiti si hotel; od těchto se průkaz způsobilosti nepožaduje a stačí, aby podali důkaz, že mají náležitý rozhled a zkušenosti.

Jsem o tom přesvědčen, že náležitý rozhled a zkušenost může míti o vedení podobného podniku jen ten, kdo se tomu vyučil a prakticky byl delší dobu v živnosti této činným, a obávám se opět ze zkušenosti, že pojem rozhledu a zkušenosti bude úřady vykládán tak,.jak ho kdy a pro koho budou potřebovati. Vidím. že zde zůstala opět možnost, aby kapitálově silným jedincům bylo zachováno koupením hotelu obejití průkazu způsobilosti pro hostinskou živnost.

Jako přijatá daňová reforma není dosud naším živnostnictvem oceněna, protože dosud není citelná změna v předpisech daňových, tak také dlouho nebude zákon tento oceňován v kruzích hostinských... (Hluk. - Výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Sen. Pastyřík (pokračuje):... avšak my zákon tento neděláme pro nynější majitele hostinců a kaváren, nýbrž děláme jej pro zabezpečení dorostu, o jehož vzdělání, jak jsem již řekl, se chvályhodně organisace hostinské a jimi dožádané korporace dnes starají.

Naší živnostenské straně v prvé řadě záleží na vzdělání našeho dorostu a také se svědomitě o to staráme, a proto nám musí jíti o to, aby tento vzdělaný a všestranně vyškolený dorost se uplatnil. Chceme mu jeho budoucnost zabezpečiti a část činíme doporučením tohoto zákona ke schválení.

Mám jedno vroucí přání, aby se nám podařilo i při další práci, aby všecek náš dorost se mohl uplatniti a byl vždy pokud možno chráněn před poškozováním své živnosti neoprávněnými fušery a nedouky a doufám, že se nám to při úpravě živnostenského řádu také podaří.

Přesto, že nás plně zákon tento neuspokojuje, vítám jej jako novou etapu ku prospěchu živnostenského stavu, prohlašuji, že budeme s radostí pro tento zákon hlasovati a přáli bychom sobě, aby pokud možno veškeré živnosti byly průkazem způsobilosti v budoucnu chráněny a takovým způsobem posíleny. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.)

Nebude to jen ku blahu živnostníků a jejich rodin, ale bude to ku blahu celého národa a státu, jehožto nejprvnějším a nejvěrnějším pilířem je střední živnostenský a obchodnický stav. (Souhlas na pravici.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále má slovo pan sen. Roháček.

Sen. Roháček: Slávny senát! Hostinské živnosti dávno dožadovaly sa tohoto návrhu zákona, aby tí ktorí chcú túto živnosť provodzovať, mali k tomu potrebné vedomosti, kvalifikáciu, nadobudnutú praktickým učňovstvom alebo v hostinskej škole na základe svedectva, aby vedeli odborne poslúžiť svojim zákazníkom a odborne spravovať svoje podniky a tiež vyhoveli duchu času a čiastočne aby bola obmedzená konkurencia. prevádzaná často ľuďmi, štítiacimi sa remeselnej alebo roľníckej práce!

Ako videť z tejto predlohy, i tento zákon je zlepšením a doplnením živnostenského poriadku, len že živnostenský poriadok platí pre celú republiku, kdežto tento zákon, ktorý zlepšuje hostinskú živnosť, platiť by mal len pre zeme historické, a preto živnostenský výbor chce vláde pripomenúť rezolúciou, aby platnosť jeho rozšírila na Slovensko a Podkarpatskú Rus.

Na Slovensku pred prevratom živnosť hostinská, čili krčmárstvo po obciach a mestečkách patrilo výlučne rase semitskej a Slovákom len takým, ktorí zradili a zapredali svojeť. Výnimky boly, ale veľmi, veľmi zriedkavé a tým česť! O nádražných reštauráciach ani snívať Slovák nesmel. Majitelia týchto vonkovských krčiem prišli kedysi do dediny s pinklom, tu najali si sedliacku izbičku, obstarali niekoľko skleničiek, sbili z dosák nejaký stôl a licenciu už dostali (Souhlas.) Títo ľudia boli náramne skromní, nepili, jedna žemľa a cibuľa stačila zahnať hlad na celý deň, následkom tohoto všetci majitelia týchto hostinských živností pekne zbohatli. A z takýchto hospôd vychádzali advokáti a lekári na Slovensku, dcéry dostávaly veľké vená, vydávaly sa do hlavných miest. Pri tom ale národ náš hynul morom pálenečným... vďaka Bohu, boli to naši duchovní katolícki a evanjelícki, ktorí národ vytrhli a zachraňovali od zkazy a odučovali ho pitiu v spolkoch striezlivosti. Maďari potrebovali takýchto krčmárov-hostinských, čo národ otravovali, lebo to už tak zle bolo, že sa pilo v zime, aby bolo teplo, v lete, aby chladilo, v radosti, žalosti a národ umieral a hynul národne, ale aj hospodársky.

Prevrat zmenil tento žalostný stav a prevratom utrpeli najviac tí starí majitelia licencií. Nastal dies irae - a dalo to hodne práce, utíšiť ľud, ktorí účtoval z hostinským, ktorý obyčajne písal dvojitou kriedou. Minister Š r o b á r podľa zákona 64 revolučného zrušil všetky licencie na Slovensku a udeľovanie - nových bolo podrobené revizií. Ale i tu nečisté ruky zvrhly tak peknú intenciu revolučného nariadenia. Z lakomosti po bohatstve a lenošstve hlásilo sa mnoho invalidov, legionárov a roľníkov neodborníkov o licencie a na mnohých miestach i proti zákonu dostávali. licencie, lenže nezbohatli a prišli za krátky čas ešte i o to, čo do obchodu doniesli. Boli neodborníci, nevedeli šetriť a ten svodca alkohol sviedol často aj zdržanlivého.

Je pravda, že tento zákon nepredpisuje kvalifikáciu pre dedinské krčmy, ale len pre mestečká o 4.000 obyvateľoch. A je to správné, aby väčší obchod hostinský spravoval človek odborne na to pripravený. ktorý nielen obecenstvu poslúži správne dobrým pokrmom a nápojom, ale i sebe, lebo bude vedet správne kalkulovať. A z mestečiek bude odborné vedenie živností hostinských kopírované i po dedinách, hlavne i po stránke hygienickej. Bolo zriedkavé, že sa naši chlapci učili živnosti hostinskej. Dnes to bude hustejšie a budú oprávnení po vyučení si zakladať živnosť a upevnovať si takto poctivú existenciu. Naše nádražné reštauracie ovládajú na mnohých miestach tiež často hostinskí neodborníci, ktoré obsiahli dľa politickej legitimácie. (Sen. Tomík: Včil hovoríš pravdu!) Ale včil! Ja vždycky hovorím pravdu. - To sa nesmie opakovať. Reštaurácie na nádražiach a v lázenských miestach možno obsiahnuť len kvalifikáciou a táto nech je pobídkou dosiahnuť čím väčšieho a širšieho vzdelania v tomto obore, aby časom boli naši ľudia hotovi prevziať i tieto miesta. Jedná sa hlavne o kúpele v Tatrách, v Lubochni, Sliači a iných miestach kúpeľných na Slovensku. Na Tatry bolo veľmi často žalované, zvlášte na štátnu správu pre nečistotu, nevľúdnosť a náramnú dražobu, a bohužiaľ, právom, (Tak jest!) takže cudzinci už počali obchádzať naše Tatry pre nesprávné a vydieračské vedenie. (Výkřiky.)

Bude to správné, keď spoľahlivosť a odborné vedomosti budú na tieto miesta ľudí dosadzovať a nikdy, čo aj hneď nejakého vysokého pána vôľa. Zákon tento znamená nápravu do budúcnosti, rozumie sa, že nadobudnuté práva neruší. My ho radi odhlasujeme.

Tu ešte pripomenem máličko o tak zv. ťviehachŤ na bratislavskom kraji. Pod viechami vymeriava sa víno, toto vymeriavanie vína v súkromých domoch, jakožto svojho produktu, je staré právo, (Výborně!) ktoré dnes ministerstvo obchodu a zemedelstva znovu upravuje a ponecháva v nadobudnutom zvyku dľa dnešných poriadkov. Našli sa ale tajomníci istých strán na Slovensku, čo chceli. tieto, zvlášte našimi bratmi Čechmi obľúbené viešky, zrušiť, v domnienke tej, že pomáhajú hostinským. ťViechuŤ môže mať len vinohradník a predávať vo svojom dome len svoje víno za 14 dní (Výborne!), svoj vlastný produkt, tak ako gazdiná predáva produkty mliečne zo svojho hospodárstva. Roľníci-vinohradníci boli týmto zásahom tajomníkov pobúrení, lebo tu išlo o existenciu vinohradníkov. Prírodné víno a lacno možno dostať jedine pod viechou u vinohradníka pri obsluhe korektnej, vľúdnej a domáckej. Keď doprajeme hostinským. aby ích živnosť bola chránená na základe kvalifikácie, žiadame, aby oni uznávali staré právo a zvyklosť, pre roľníkov-vinohradníkov možnosť vyšenkovať svoje víno pod viechou. Prosím vysokú vládu, aby v smysle rezolúcie, podanej živnostenským výborom k tomuto zákonu, čím skôr jednala a uviedla ho do života aj na Slovensku a Podkarpatskej Rusi. Prestaňme robiť dvojaké zákony. (Výborně!)