Jak jsem se již toho dotkl, byl jedním z důvodů, proč župní zřízení bylo zřízeno, úmysl čeliti snahám odstředivým. Odstředivé snahy se projevovaly zejména na Slovensku, dnes však bohudík přestaly, i tam se poměry zkonsolidovaly a nevidíme tam více irredenty v tom rozsahu, jaká tam byla, a veliká většina Slováků se rozhodla dělati politiku reelní, státní. Při tom vyslovili též požadavek, aby vnitřní správa na Slovensku byla upravena obdobně jak je upravena v zemi býv. koruny České, na podkladě jednotícím, zemním.

Jak dosud Slovensko bylo rozděleno na župy, nepřispívalo to k žádnému stmelení Slováků, naopak, župy je ještě více rozlučovaly a sobě odcizovaly, neboť neměli příležitosti se častěji stýkati a poznati, jakož i celkové potřeby Slovenska obstarávati. Proto rozhodla se vláda, vyhověti požadavku slovenskému a zříditi místo 21 či 20 veřejnoprávních celků pouze 4 správní celky, a to pokud se týká zemí koruny české zemi Českou, pokud se týká Moravy a Slezska spojením těchto dvou zemí v jednu jednotku, zemi Moravsko-slezskou a vytvořiti ze Slovenska samostatnou správní a právní veřejnoprávní jednotku; pokud se týká Podkarpatské Rusi, tedy jest již podle mírových smluv samostatnou veřejnoprávní jednotkou. Proto nebylo lze zde přihlížeti k tomu, zdali Podk. Rus svou rozlohou nebo svými prostředky na to stačí, aby obstarati mohla též všechny úkoly, které na zemi jsou kladeny. Nelze dále přehlížeti, když se dostane Slovensku vlastního zemského presidenta, že v něm budou Slováci viděti svého representanta, představitele, a poněvadž je vybaven zemský president značnou pravomocí, zejména co se týká jmenování úředníků a zřízenců, jichž jmenování není vyhrazeno vládě nebo presidentu republiky, přispěje to jistě v mnohém směru k uklidnění Slovenska, neboť je dobré, když může jejich představitel obsazovati místa v politické správě se zřetelem k slovenským poměrům.

Pokud se týká odstředivých výstřelků ve státě, toho se již dnes báti nemusíme; máme také dosti moci se jim ubrániti. Ale hlavní je, aby občanstvo v našem státě hledalo vždy více to, co je spojuje, než to, co je rozdvojuje a aby smírné soužití občanstva zaručeno bylo rovným právem, spravedlností, shodou a loyalitou. (Sen. dr Heller [německy]: Ale to jsou přece fráze!) Ale pane kolego, to nejsou fráse, nýbrž toho je potřebí. Jiného neříkám, leda co je zapotřebí k dobrému soužití. (Výkřiky sen. Hlávky o sebevrazích z hladu.) To bych musil mluviti o Rusku, ale o naší republice se tak mluviti nemůže.

Zákon rozděluje území republiky Československé, jak jsem již řekl, na čtyři zemské správní celky, Čechy, Moravu a Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Pokud se týká spojení Slezska s Moravou..... (Hluk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. Lukeš (pokračuje): ....je administrativní a nedotýká se historické individuality slezské. Nebylo také úmyslem tuto historickou individualitu smazati. Proto zachován je název Slezska i v názvu země Morava a Slezsko a, též pečeť zemská bude míti znak jak Moravy, tak i Slezska. Také kontinuita dřívější správy zemské byla udržena ustanovením §u 28, jež stanoví, že obligatorně se musí zříditi ke správě slezských ústavů a podniků zvláštní zemská komise, jež správu těchto věcí bude obstarávati.

Odůvodňováno je sloučení Slezska s Moravou jednak tím, že by bylo příliš malou správní jednotkou a jednak důvody finančními, že malé Slezsko nestačí na všechny své hospodářské úkoly. Snad bylo by lze tento nedostatek napraviti tím, že by bylo připojeno ke Slezsku lidnaté Ostravsko, které je vklíněno mezi Těšínsko a Opavsko. Té doby ještě se tak nestalo, avšak myslím, že taková možnost v budoucnosti vždy zde bude. (Sen. Toužil: Nemyslíte, že pro Těšínsko děláte těšínská jablíčka? - Sen dr Witt: Slezsko je mrtvé!) Slezsko mrtvé není, poněvadž jeho individualita historická je různými zařízeními uchována. Ovšem, od počátku jsem říkal a říkám i teď, že toto sloučení Slezska s Moravou je pro Slezsko velmi bolestné a nevýhodné, neboť jsme si vědomi, že správa, která tam byla a je dobrá, vyhovovala a že nastanou následkem spojení Slezska s Moravou pro Slezsko různé obtíže. (Sen. dr Witt: Ale kde je vláda, pánové, kde je pan ministerský předseda u takové politické předlohy? - Různé výkřiky.) Slezsko je poměrně daleko od nového sídla zemského úřadu, Brna, a proto bude míti obyvatelstvo Slezska daleko k svému zemskému úřadu a zemskému výboru, do Brna. (Sen. Toužil: Zavolejte aspoň dr Charváta, aby zastupoval Švehlu! - Místopředseda Donát zvoní. - Sen. Toužil: Nemůže to být, kamaráde!) Je potřebí, aby to, co Slezsko a zejména Opava sloučením utrpí, bylo na nejmenší míru zmírněno, a sice, aby pokud možno byly záležitosti Slezska sloučeny u jistých referentů v Brně a též i v presidiu zemského úřadu, aby bylo takové opatření učiněno, buď že by se přidělila veškerá agenda slezská vicepresidentu moravskoslezskému, neb jinak účelně by se to upravilo, a tak by se tím aspoň v jisté míře Slezsku přišlo vstříc. (Sen. Toužil: Tato předloha to je pomocník Wohlschlägrův!)

Největší škodu ovšem utrpí hlavní město Opava, ze které, jak již jsem se zmínil, by se musilo několik set zaměstnanců přestěhovat. Tu je nutno, aby, když se ústřední správní úřady z Opavy do Brna přenesou, dostalo se Opavě jiných úřadů, přibližně se stejným počtem zaměstnanců, kolik by se odtud muselo přestěhovat. (Sen. dr Witt: Oni tam pošlou pensisty; Opava, to je město pensistů!) Pan kol. dr Witt, ten té Opavě tak ze srdce nepřeje. Kdyby nám přál, nebyla by si Ostrava vystavěla za 35 milionů Kč budovu pro župní úřady, aby tam úřady z Opavy byly přeloženy. (Výkřiky.) Z toho je vidět, že p. kol. dr Witt to s Opavou nemyslí daleko tak upřímně, jako to myslím já. (Sen. dr Witt: Proto říkám, že dáme do Opavy pensisty!) Myslím, že v Opavě mohou býti i pensisti, ale patří tam v prvé řadě též úřady, už proto, že o úřady se můžeme rozdělit, jak Ostrava, tak Opava. Při projednávání župního zákona bylo povolanými činiteli Opavě výslovně zaručeno, že v tom případě, když by župní sídlo bylo přeneseno z Opavy do Mor. Ostravy, přijde do Opavy ředitelství státních drah, které jsme už ve Slezsku měli, a to ředitelství drah košických v Těšíně.

Pokud se týče autonomních práv Podkarpatské Rusi, tato práva nebyla dotčena a nezúžují se tímto zákonem, (Sen. Kučera: Vždyť Podkarpatská Rus dosud žádných práv neměla!) neboť to, co se tam má zavésti, zavádí se provisorně. Až bude sněm v Podkarpatské Rusi - a to se stane, jakmile budou definitivně stanoveny hranice mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí - upraví si potom v Podkarpatské Rusi svoje poměry sami. Stanovení hranic se má státi ústavou, a poněvadž se tak dosud nestalo, jest zapotřebí tam jednotnou politickou správu též prozatímně zavésti.

Zákon tento odstraňuje též t. zv. dvojí kolej. Byla snaha již za Rakouska delší dobu dvojí kolej odstraniti, neboť v žádném státě v Evropě dvojí kolej správní neexistuje, aby vedle úřadů státních byly úřady zemské a vyřizovaly jistou stejnou část agendy. Dotýkám se toho proto, že někteří pánové v ústavně-právním výboru tvrdili, že zákon tento zabíjí samosprávu. Chci říci, že již dávno jevila se nutnost, aby dvojí kolej byla odstraněna a aby správa státní se správou autonomní ve vyšších celcích byla spojena. Hlavní samospráva je v obcích, a pokud se týká obecní samosprávy, tato zůstala tímto zákonem nedotčena. (Sen. dr Heller [německy]: To není pravda! Co je s financemi a s policií? - Ani to nezůstane nedotčeno!) To zůstane tak, jak to bylo. Pan kol. dr Heller chce také mluviti proti odstranění dvojí koleje, ale připomenu mu, že jak pro Moravu, tak Slezsko byl vydán zákon, že se tam zřizují okresní zastupitelstva, ale přes to, že jsme jej urgovali celá desetiletí, nebyl zákon uveden v působnost. (Sen. dr Heller [německy]: Ano, to jsou vaši spojenci, německé občanské strany, které to překazily. Nám po tom nic není. Za to musíte se poděkovati dr Mayr-Hartingovi, Zulegerovi a dr Spinovi!) Ti s tím neměli nic dělati, žádný z nich. Ve skutečnosti se samospráva nezhoršuje a obecní samosprávy nedotýká. Pokud se týká zemské samosprávy, je přece známo, že již neexistovala dříve plně, nýbrž že byla značně omezena. Činnost sněmů se zmenšovala a čím dále tím řidčeji se svolávaly. Nemáme již žádných volených členů zemské samosprávy, kdo ji představují, jsou jmenováni vládou, a pokud se týká rozpočtu, musil býti předkládán vládě ke schválení, neboť nemáme již sněmu, který by jej schvaloval. To jsou právě hlavní známky a práva samosprávy. Ve skutečnosti bude samospráva rozšířena na Moravě a ve Slezsku, neboť se tam místo méně významných okresních silničních výborů teprve zřídí okresní zastupitelstva a okresní výbory, kterých jsme postrádali a jichž jsme se marně domáhali. Rovněž Podkarpatská Rus nemá okresní samosprávy a teprve tam bude zavedena. (Sen. Sochor: U nás máme vnucené zemské správní komise!) Proto jsem řekl, že neexistuje samospráva plně, nýbrž omezeně a že nemůžeme dnes mluviti o plné neomezené samosprávě. Fakticky považoval jsem za svoji povinnost vyzvednouti, že samospráva zůstane jak vedle zemských úřadů, tak vedle okresních úřadů, a to jim koordinována, ne nějak podřízena, budou vedle sebe jak úřady státní, tak úřady samosprávní a zúčastní se společně na zemské a okresní správě. Pokud se týká okresních a zemských zastupitelstev a výborů, zůstane k obstarání veliká agenda. Záležitosti všech zemských ústavů, podniků a zařízení budou dále spravovány těmito zemskými a okresními zastupitelstvy a výbory. Také zaměstnanci těchto ústavů, zařízení a podniků zůstanou v jejich službách, nestanou se státními zaměstnanci. Všechny zemské podniky - a to je obrovská řada, nemocnice, ústavy pro choromyslné, školy hospodářské a odborné, chudobince, chorobince, sirotčince zemské - a jiné budou míti vlastní úřednictvo, jež nebude jmenováno státem. Zůstane-li jistá dvojitost, přece bude v jednom úřadě, nebude zde dvojího rozhodování těchže věcí. V ústřední správě, které budou předkládány dílčí rozpočty a účty ústavů, zařízení a podniků, budou úředníci zemských a okresních úřadů, kteří jsou státní a kteří budou z dílčích rozpočtů sestavovati celkový zemský nebo okresní rozpočet. (Výkřiky socialistických senátorů.)

Nesmíme také přehlédnouti, že zemská zastupitelstva budou upravovati služební a platové požitky svých úředníků a zemské výbory mají právo jmenovací i překládati, ovšem se schválením zemského presidenta. Obdobnou působnost mají okresní zastupitelstva a okresní výbory. Nelze tedy mluviti o zrušení nebo zabití samosprávy. To není správné, nýbrž staví se jen samospráva vedle státního úřadu, aby společné věci společně obstarávaly. (Odpor socialistických senátorů.) Mimo tuto hospodářskou činnost, která bude nejobsáhlejší... (Hlas: Sbory proti tomu protestovaly.) Okresní zastupitelstva jen proto protestovala, že všechny zastupitelské okresy, i ty malé, chtěly získati sídlo okresního úřadu, kdežto se zamýšlí okresy malé sloučiti, aby byly finančně silnější a mohly své úkoly vlastními prostředky obstarávat.

Vedle této působnosti hospodářské, která je nejdůležitější, mají zemská zastupitelstva působnost normotvornou, budou rozhodovati veřejnoprávní spory společně se státními úředníky v senátech, což dříve nebylo. Tak vidíme v mnohém rozšíření působnosti občanstva v úřadech proti dnešku. Konečně je zde ještě působnost poradní a jiná. (Výkřiky sen. Šturce.) Až se každý bude informovat dobře o celé agendě, kterou budou zemská a okresní zastupitelstva a zemské a okresní výbory obstarávati, ihned přestane mluvit o zrušení samosprávy. Co bylo vystaveno ostřejší kritice, je, že předsednictví zemských a okresních zastupitelstev i zemských a okresních výborů bude vykonávati státní úředník. To učiněno proto, že jedině tím je garantována státní účast v činnosti dřívější samosprávy. Mimo to jeví se to nutno proto, kdyby byli vedle sebe dva předsedové, jeden státní a druhý volený, že byl by zase dán podnět k vytvoření nové dvojí koleje, kterou chceme odstraniti. Konečně mohla by nastati rivalita mezi oběma, uplatňovaly by se politické strany pří jejich jmenování, jak jsme to viděli v Národním shromáždění a senátě, a konečně bylo by možno, že by politické strany se postavily jedny za státního a druhé za samosprávního předsedu a že by hleděly jednoho, anebo druhého na úkor druhého vyzvednouti.

Pokud se týká jmenování ¹/₃ členů zastupitelstva zemského a okresního, je to odůvodněno tím, že tyto korporace, a to jak zemská, tak okresní zastupitelstva, mají býti korporacemi hospodářskými, a proto je nutno, aby se tam dostali též takoví vynikající odborníci, hlavně inteligenti, kteří by jinak, kdyby se měli zúčastniti volebního boje, raději by se nedali postaviti na kandidátní listinu.

Je však výslovně řečeno v §u 12 tohoto zákona, že se má při jmenování přihlížeti k poměrům kulturním, národním, hospodářským a sociálním, takže jsem přesvědčen, že zde bude vyhověno politickým stranám. (Sen. dr Heller [německy]: Odborníci - za to pěkně děkujeme!)

Máme podobné jmenování též ve finančních korporacích, víme, že i v Rumunsku ve volebním řádě do parlamentu také je. (Sen. dr Heller [německy]: To je skvostný příklad!) Neuvádím ho jako příklad, ale říkám, že též jinde je jmenovací právo zavedeno. (Sen. dr Heller [německy]: Proč ne o Francii, o Německu? Proč o Rumunsku?) Pan kolega dobře ví, že i ve Francii, kde je tak vyvinutý demokratismus, není tak definitivní volební řád, že by se nikdy neměnil a jsme zrovna teď svědky, že se mění, co před nedávném bylo usneseno. (Sen. dr Heller [německy]: Ano, ale jmenovaných zástupců ve Francii není!) Myslím, že demokratičtějších volebních řádů, než má naše republika, nemá žádný jiný stát na světě. (Sen. dr Heller [německy]: Nikde není jmenovaných zástupců, ti jsou jen v Rumunsku, Československu a Italii!)

Vytýká se také předloze, že není dosti demokratickou, protože přijala do první své části 13 článků, které se týkají pravomocí a kompetence politických úřadů. To bylo nutno učiniti v zájmu unifikace pravomoci a kompetence politických úřadů.

Dále bylo zákonu vytýkáno, že je centralisační. Já myslím naopak. Centralisační je systém župní, systém departementů francouzských a rozdělení státního území na 4 celky je spíše decentralisací a to již proto, že přestane býti konečnou instancí skoro ve všech věcech ministerstvo a má býti konečnou druhá instance v zemích. Právě v tom můžeme viděti decentralisaci a nikoli centralisaci.

Nelze také mluviti o zúžení politických práv. Tento zákon nemíří proti žádné třídě ani národnosti, zejména ne proti Němcům, kteří jsou s námi spjati v tomto státě již po celá století jak hospodářsky, tak i sociálně a jsou nám též svou kulturou blízcí. Úmyslu takového zde nebylo, naopak je jisto, že součinnost občanstva, zejména též styk různých národností v zastupitelstvech zemských i okresních a ve výborech zemských i okresních mezi sebou i styk s úřednictvem ještě přispěje, řekl bych, k zlepšení poměrů i po stránce národnostní, neboť mnoho se dá osobním stykem lépe vyříditi. (Výkřiky.) Čím jsou si lidé bližší a mají příležitost lépe se poznati, tím snáze se shodnou. (Různé výkřiky.)

Pokud se týče části zvláštní, vynasnažil se ústavně-právní výbor, aby podal vysvětlení k ustanovením, která toho potřebovala, v důvodové zprávě.

Zákon byl projednáván velmi důkladně jak ve sněmovně poslanecké, tak i u nás, a nelze tedy říci, že by býval promrskáván. Je třeba konstatovati, že bylo podáno dosti cenných námětů i se strany oposice a že byly některé z nich přijaty a přispěly k zlepšení zákona.

V celku pokládá ústavně-právní výbor zákon tento pouze za etapu našeho politického vývoje. (Různé výkřiky.) Musíme se snažiti jíti stále k zlepšení. Když se vidělo, že župní zřízení nevyhovuje, že má mnoho stinných stránek a že je třeba je odstraniti, nezbývalo nic jiného, než aby župní zřízení bylo novelisováno tak, jak se s ním v zákoně shledáváme. Zákon je dobrý, odpovídá ústavě i naší demokracii, byl nutný z důvodů unifikačních a vyhovuje i po stránce účelnosti a úspornosti. Jde nyní o to, aby byl zákon dobře prováděn. Mrtvá litera není rozhodná, rozhodným je, jak se zákon provádí, a všichni musíme míti snahu, aby v naší demokratické republice byly zákony prováděny skutečně demokraticky, lidově, aby uspokojovaly a sloužily ku blahu lidu i státu. (Výkřiky.)

Z těchto důvodů navrhuje ústavně-právní výbor slavnému senátu, aby tuto osnovu zákona přijal tak, jak ji schválila poslanecká sněmovna a jak vytištěna je ve zprávě č. 477. (Potlesk. - Výkřiky.)

Místopředseda Donát (zvoní): Uděluji slovo panu sen. dr Procházkovi jako zpravodaji výboru ústavně-právního k usnesení posl. sněmovny (tisk 478) o vládním návrhu zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev (tisk 491).

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Ústavodárné Národní shromáždění zároveň s ústavní listinou (Výkřiky.) republiky Československé uzákonilo též zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé. (Hluk.)

Současně uzákoněn též řád volení do posl. sněmovny o složení a pravomoci senátu (Hluk.) obsahující zákonná ustanovení o volbě do senátu.

Brzy nato následovalo též uzákonění předpisů o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů (řád volební).

Tato časová souvislost volebních řádů pro volby do Národního shromáždění (Hluk trvá.) a pro volby do župních zastupitelstev a okresních výborů měla za následek i určitou formelní i materielní uniformitu všech těchto volebních řádů, lišících se jen v ustanoveních (Stálý hluk.), odpovídajících specielní povaze toho kterého volebního řádu vzhledem na odlišnost té které korporace, pro níž platil volební řád.

Řád volení do posl. sněmovny a zákon o složení pravomoci senátu byl novelisován r. 1925 hlavně v ustanoveních o krajích volebních, o řízení volebním, o kandidátních listinách a co do skrutinia volebního. (Hluk trvá.) Máme tudíž novelisovaný volební řád do Národního shromáždění, změněný a doplněný podle nynějších potřeb a názorů. Ukázala se nyní nutnost, aby zákon o župních zastupitelstvech a o okresních výborech byl též novelisován a jednáme právě současně o osnově zákona o reorganisaci politické správy, jak na zákonu tom usnesla se již sněmovna poslanecká.

S vládním návrhem o organisaci politické správy souvisí však pragmaticky vládní návrh zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev (Hluk trvá.), na němž usnesla se již posl. sněmovna a kterýž je předmětem nynějšího jednání senátu.

Osnova zákona projednávaného provádí se v zákoně ze dne 14. dubna 1920, čís. 330 Sb. z. a n. o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů především změny, jichž je vzhledem k vládnímu návrhu zákona o organisaci politické správy v zákoně č. 330 ai 1920 Sb. z. a n. nezbytně třeba, dále pak některé změny, které jsou odůvodněny zvláštními úkoly zemských a okresních zastupitelstev.

Co se týká především všeobecného rázu vládního návrhu zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev, tu nutno uvésti, že návrh zákona, o nějž jde, jest ovládán týmiž stěžejními zásadami, na nichž spočívají všecky volební řády republiky Československé, totiž zásadou všeobecného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího a zásadou poměrného zastoupení.

Pokud se týká změn, jsou zde hlavně ve třech směrech. Co do aktivního (Hluk trvá.) a pasivního práva volebního jsou zde změny dřívějších ustanovení a to ty, že se zvyšuje stáří potřebné pro právo voliti na dokonaný 24. rok, že se pro právo voliti požaduje alespoň jednoroční pobyt v zemi a okrese, a že právo býti volenu činí se závislým na bydlišti dvou roků v zemi i v okrese.

Změny tyto jsou co do práva voliti odůvodněny tím, že u korporací, které nejsou a nemají býti politickými, nýbrž které mají právo a povinnost zřizovati různé instituce humanitní, sociální a kulturní a které jsou povolány starati se o hospodářské povznesení území jimi spravovaných, je hranice věková 21 roků příliš nízká, neboť osobám ve stáří tomto se mimo případy zcela výjimečné nedostává potřebných důkladnějších životních zkušeností, širšího rozhledu a nutné kritičnosti, aby mohly svým hlasem rozhodovati, jsouce povolány k volebnímu osudí, správně o hospodářských, kulturních, humanitních a pod. potřebách země a okresu. (Výkřiky sen. Dundra.)

U korporací, které mají tak důležité úkoly v zájmu území jimi spravovaných a jejich obyvatelstva, je zajisté důležito, aby voličové povolaní k jejich volbě znali všecky poměry v těchto územích, jež mohou poznati toliko delším bydlištěm a nikoliv bydlištěm pouze tříměsíčním, jež pro poznání těchto poměrů a potřeb je naprosto nepostačitelné.

Týž důvod pak byl rozhodující pro to, že právo býti volenu má ten, kdo bydlí v zemi (v okrese) delší dobu a to alespoň dva roky, kteréžto doby je zajisté nejméně třeba, aby mohl se seznámiti s kulturními, sociálními a hospodářskými poměry země (okresu) občan, který správy těchto záležitostí země má se činně zúčastniti.

Ohledně zvýšení hranice věku pro aktivní právo volební z 21 na 24 rok věku voliče podotýkám hned předem, že tím není nijak dotčena zásada všeobecnosti práva hlasovacího. Aktivní právo volební je všeobecné, když přísluší pokud možná velkému počtu obyvatelstva, určeného podle povšechných zásad. I při nejobecnějším volebním právu zůstávají však nutně jistá omezení ohledně stáří nebo určitých jiných skutečností. Již sama ústava určuje aktivní právo volební jinak pro sněmovnu poslaneckou - překročení 21. roku věku voliče - a jinak pro senát - překročení 26. roku věku voliče - ačkoliv pro obě sněmovny stanovena jest zásada všeobecného práva volebního. Tedy zachována zásada všeobecného práva hlasovacího. Volba do veřejných sborů neznamená nějakou kratochvilnou zábavu, nesmí se zaměňovati s volbami do nějakého bezvýznamného spolkového výboru. (Sen. Dundr: A co volby do Národního shromáždění?) Výkon práva volebního do sborů těch jest jeden z nejdůležitějších a nejvážnějších úkonů občana v republice demokratické. Hlasovacím lístkem projevuje volič svou vůli, aby určitým směrem, dle určitého programu a dle určitých zásad vedeny byly záležitosti státu, země, okresů, obcí. Nutno proto, aby volič měl určité kvality duševní... (Výkřiky sen. Dundra.)... aby měl určitou rozvahu, určitý rozhled životní, určité životní zkušenosti, jež by ho vedly správnou cestou při odevzdání lístku hlasovacího, aby kriticky posuzoval různé ty programy, zastávané stranami. (Výkřiky senátorů strany komunistické.)

Jen takový volič dává záruku, že své právo volební vykoná dle svého názoru k dobru a prospěchu státu, země, okresu, obce. Tuto záruku však může poskytovati jen zralejší věk.

Máme za to, že při volbách zemských a okresních zastupitelstev odpovídá uvedeným požadavkům a potřebám dokonaný 24. rok. (Sen. Dundr: Proč ne třicátý?)

Další důležitá změna zákona o volbě župních zastupitelstev a okresních výborů záleží v tom, že se zmírňují ustanovení o zákazu výčepu a podávání alkoholických nápojů. Změna tato, kterou provedla poslanecká sněmovna podle návrhu svého ústavně-právního výboru, stala se nejen k žádosti živnostnictva nýbrž, též k naléhání širšího obecenstva, jež a především pak ta část jeho, jež je odkázána na stravování v hostincích, zákaz tento velice těžce pociťovalo.

K tomuto zmírnění zákazu výčepu a podávání alkoholických nápojů pak lze zajisté sáhnouti tím spíše, když podle § 54 živn. řádu, resp. § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi jsou politické úřady oprávněny uložiti hostinským živnostem i další obmezení, tedy zajisté též obmezení co do výčepu a podávání alkoholických nápojů ve dnech volebních. Další změnu obsahuje ustanovení, že v řízení předvolebním soudem zastupuje stranu nikoliv zmocněnec, nýbrž zástupce ústředního výkonného výboru strany, kteréžto ustanovení odpovídá příslušnému předpisu volebního řádu do poslanecké sněmovny podle novely z r. 1925. (Hluk na oposiční straně.)

Rovněž tak je tomu s určením pořadí kandidátních listin losem a s uložením povinnosti úhrady nákladu tisku kandidátních listin straně, která nedosáhla mandátu za solidárního ručení kandidátů této strany a voličů, kteří podepsali kandidátní listinu. (Hluk.)

Při volbách do okresních zastupitelstev nestíhá tato povinnost strany sdružené, když aspoň jedna z nich dosáhla mandátu. Změna provedena též ta, že členové jmenovaní do zemských zastupitelstev prohlásí, s kterou z volebních stran v zemském zastupitelstvu budou voliti. (Hluk. - Výkřiky. - Kontroverse mezi oposičními a vládními senátory. - Výkřiky sen. Sochora.)

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj sen. dr Procházka (pokračuje): Se změnou touto nutno souhlasiti, jelikož se jí vlastně důsledně provádí zásada poměrného zastoupení, která předpokládá zcela přirozeně, že jsou v určitém sboru zastoupeny ty strany, které pro volbu do tohoto sboru podaly kandidátní listiny, a jelikož je jmenovaným členům, organisovaným v určité straně, tím umožněno hlasu svého využitkovati pro tuto stranu. Se strany druhé pak není vyloučeno, že i jmenovaní členové zemského zastupitelstva jakožto stoupenci strany zvoleni budou za členy zemského výboru.

Trestní ustanovení doplněna podle novelisovaného řádu volení do poslanecké směmovny novými skutkovými podstatami. Stanoveno totiž, že trestá se pro přestupek politickými úřady ten, kdo vědomě, nejsa zapsán v seznamech voličských, podepíše kandidátní listinu, jakož i kdo vykoná volební právo, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení seznamů voličských, které jsou podkladem volby, nepřekročil věku, jejž tento zákon stanoví jako podmínku volebního práva.

Ostatní změny a doplňky jsou jednak důsledkem platných zákonů, jako ustanovení zákona čís. 56 Sb. z. a n. z roku 1927 o volebním právu osob vojenských, nebo vycházejí nutně z ustanovení novelisovaného řádu volení do poslanecké sněmovny, jednak jsou to změny a doplňky podružnějšího významu, o nichž není nutno blíže se šířiti.

Výbor ústavně-právní navrhuje senátu, aby osnovu zákona přijal tak, jak na ní usnesla se poslanecká sněmovna a jak znění její je obsaženo v č. t. 478. (Potlesk vládních senátorů. Výkřiky "fuj!" na straně oposice. - Veliký nepokoj. - Hlas: Wohlschläger!)

Místopředseda Donát (zvoní): Navrhuji, aby řečnická lhůta byla stanovena takto:

Pro klub strany komunistické 5 hod., pro klub čsl. sociálních demokratů 31 hod., pro klub čs. strany národní socialistické 31 hod., pro klub německé strany sociálnědemokratické 3 hod., pro klub strany národně-demokratické 2 hod., pro klub strany republikánské 2 hod., pro klub čsl. strany lidové 1 hod., pro klub něm. národně-soc. strany dělnické 1 hod., pro klub Hlinkovy slovenské strany ľudové 11 hod., pro klub německé strany národní 11 hod., pro klub něm. svazu zemědělců 1 hod., pro klub něm. křesť.-soc. strany lidové 1 hod., pro klub čsl. strany ˛ivnostenské 1 hod., pro klub krajinské kuesť. socialistické strany 1 hod.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh je přijat.

Zahajuji rozpravu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Friedrich. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Friedrich (německy): Pánové! Již v ústavně-právním výboru jsem dokázal, že t. zv. reforma správy jest pro uvědomělého Čecha a ovšem ještě méně pro Němce přijatelná. Mluvil jsem jakožto zástupce oposice v tomto výboru k většině bodů předlohy jako jiní pánové z oposice, věcným způsobem jsme poukazovali na strašlivá nebezpečí reformy správy; probrali jsme tímto způsobem šťastně za dvě noci a dva a půl dne články 1 až 13 a §§ 1 až 9. Ale pak poznali jsme nemožnost nějakého úspěchu vůči strnulé většině a vzdali jsme se v sobotu v poledne tohoto boje. Pak za půl hodiny bylo ostatních 92 paragrafů schváleno a my byli pochváleni, že jsme dělali loyalní oposici. Nebylo by žádným uměním probírati také zde tuto předlohu bod za bodem, ale to musí již každému býti zdlouhavé, každý to zná, stalo se to již příliš často, i chci jen říci: výsledek nejpečlivějšího studia a kritického rozboru jest, že zákon jak Čechy tak Němce připravuje o přirozené právo, aby sebe sami v obci a v okresu spravovali a aby se mohli kulturně a hospodářsky svobodně vyžíti. (Sen. Beutel [německy]: Tedy znásilňovací reforma!) Ano, znásilňovací reforma. Češi musí býti šovinismem slepými, když toho nevidí. Jak já, tak zástupcové české oposice dokázali, že články 3, 5, 10 a § 8 jsou přímo protiústavní. V článku 3 obsažena jsou ustanovení trestní - proti ustanovením ústavy - aniž by skutková povaha přestupku vůbec byla zmíněna nebo udána. Skutkovou podstatu upraví příště pan okresní hejtman. To odporuje ústavě, je to protismyslné, jak jsme to ještě nikde neviděli, když se trestajícímu orgánu zároveň dává moc, aby si skutkovou povahu přestupku mohl udělati sám. (Výkřiky sen. Beutela.) Ale ještě více. Dle článku 10 bude vlastní reforma správy, na kterou lid čekal, upravena vládou samotnou cestou vládního nařízení. Vláda může si tedy způsob správy upraviti sama jak chce, oné správy, na kterou lid čekal, ježto dnešní správa potřebuje reformy. Naproti tomu obsahuje předloha ustanovení, která jsou nedůstojná státního občana v demokratické republice. (Výkřiky [německy]: Velmi dobře!) Hned v odstavci 1 článku 10 se praví, že k řízení správnímu může vláda přibrati také třetí osoby jakož i také obce a jiné veřejné korporace. Prosím, k řízení, kde se výslovně praví, čítaje v to řízení exekuční! Pánové, každý státní občan může býti příště přibrán jako biřic k berní exekuci anebo ke každé jiné exekuci, která se provádí politicky. To je něco, co s moderními zařízeními je zcela neslučitelno. Je přímo hrozná myšlenka, že může kdokoli býti přibrán proti svému sousedovi a že musí pomáhat dělati vyzvědače, prováděti řízení. To jest ustanovení, kterého naprosto nelze schvalovati. (Výkřiky.)