Čtvrtek 9. prosince 1926

Tyto snahy nejsou v souladu s prohlášením vlády o pokračování v duchu programu předcházejících vlád. Znamenají upuštění od nich, odklon od demokracie, krok zpět k výsadám a nadvládě jedněch nad druhými, pakliže by tyto snahy byly provedeny, nebo prováděny. V Anglii, Francii,Americe a jinde, tedy v zemích a státech, kde není žádného socialistického diktátu, zejména v Americe a také v Anglii, a kde jistě občanské strany nebyly nikdy pátým kolem u vozu, působí všeobecné hlasovací právo do obecních i zákonodárných sborů v některých po staletí, a nikomu nenapadne dotýkati se tohoto práva demokratických zřízení. Pánové a dámy, náš lid není zaostalejším. V mnohém ohledu vyniká nad jiné národy. Kdo volá po omezení demokratických práv, není přítelem svého lidu. Mají-li si malí národové uchovati svobodu a samostatnost, musí se opírati o všechny své příslušníky. Nesmí se jim upírati právo a šířiti v nich nedůvěra. Okleštěte volební právo chudým a zbavíte tisíce českých lidí možnosti obrany ve zněmčeném území, vydáte české, slovenské i německé dělnictvo v plen fabrikantům a vyrvete jim víru ve stát.

Události posledních let neprokázaly, a to je pánové důležité, a prosím, abyste si těchto slov všimli, že v chudším obyvatelstvu našeho státu, jemuž se hrozí, jak jsem naznačil, okleštěním voličského práva a zbavením spolurozhodování v zastupitelských a zákonodárných sborech, událo se poměrně více nesvědomitosti, nežli v kruzích lidí majetných. Je proto nespravedlivým, a nanejvýš pro společnost a stát nebezpečným, hroziti zbezprávněním širokých vrstev pracujícího lidu. Znamená to nedůvěru ve vlastní lid a touhu po zavedení starého stavu, který se neudržel a pošel právě na nespravedlnost a násilí.

Chcete-li podkopati důvěru ve spravedlnost tohoto státu, jděte touto cestou. Nevěřím však, že tak učiníte. Není to cesta k důvěře, ani k pořádku, ani k lepší budoucnosti, nýbrž k nedůvěře, rozvratu a pádu. Pánové a dámy, chci rád věřiti, že nepůjdete touto cestou.

Nám, zejména československým sociálním demokratům je velmi trapno a bolestno, že jsme svědky útoku na sociální vymoženosti. Tato vláda bude pokračováním programu vlád předcházejících - praveno při vstupním prohlášení. Po převratě byla nastoupena cesta sociálních vyrovnání. Nebylo učiněno všecko a mnohá nesou znamení těžkých poměrů a okolností, vývoj prací a výsledky znesnadňujících.

Jedno však s uspokojením může býti řečeno: Tato práce nás a všechen pracující lid uchránila od pohrom, jaké zažily státy ostatní, i staré se staletými tradicemi a zkušenostmi. Německo se zmítalo rozvratem a prodíralo se krví vlastního lidu. V Anglii neznalost a nepochopení doby přivodily otřes hospodářského života. V Maďarsku vládne teror. Italie se svíjí v křečovitých zápasech a utápí se v hoři a krvi vlastního lidu. Podobně je ve Španělsku a jinde. Nás snahy po vybudování nového sociálního kodexu práce uvarovaly od otřesů a neštěstí.

Nyní po nastolení nové většiny z lůna jejich stran volá se po úpravě zákona o sociálním pojištění. Žádné lidské dílo není tak dokonalé, aby nesneslo opravení a zlepšení. To však, co projevuje se a uvádí jako oprava, znamená zhoršení a ohrožení sociálního pojištění.

Pan ministerský předseda ve své vstupní řeči pochválil senát jako sbor smířlivý a rozšafný. (Sen. Dundr: Vidíme však stále pravý opak toho!)

Od té doby snaží se koaliční strany, aby se o senátu smýšlelo poněkud jinak, což já a jistě všichni mojí kolegové ze všech stran můžeme jen kvitovati. Zahrává si s nebezpečnými otázkami. Přišel s pevnými agrárními cly, bil se za kongruu, vyvolal otázku předsednictva a přišlo se v něm s podnětem na jednání o sociálním pojištění podáním návrhu na volbu 18tičlenného výboru pro sociální pojištění. (Kontroverse mezi senátory strany republikánské a lidové na jedné straně a senátory sociálně-demokratickými na druhé straně.)

Pánové, prosím, já bych nerad dlouho zdržoval. (Výkřiky sen. Millera.) Pane kolego, vždyť my máme výbor pro sociální pojištění, neníliž pravda, tak kdyby zde jistých důvodů nebylo, tak by jistě nedošlo k volbě tohoto výboru.

Návrhem tímto sleduje se také postranní účel obejití výboru sociálně-politického, aby se nemusilo měniti předsednictvo, což je jasné.

O smyslu úpravy zákona o sociálním pojištění poučují nás mnohé projevy. Je to na př. návrh poslanců strany lidové, tedy strany nynějšího pana ministra sociální péče, msgr. Šrámka, podaný ve sněmovně, a pánové, mne překvapilo, že nejsou na něm podepsáni páni, kteří pracovali ve výboru pro sociální pojištění, a kteří jsou v ústřední sociální pojišťovně. Nevím tedy, zda toto mínění je jednotné, za což byste se ovšem nemusili hanbiti, kdyby mezi vámi byly proudy, po př. jednotlivci, kteří jsou pro to, aby to, co vámi bylo vybudováno, aby bylo také zachováno. - Na změnu zákona o sociálním pojištění, podány návrhy tlumočící požadavky příslušníků strany republikánské, uveřejněné ve "Venkově" dne 30. listopadu t. r. a vedle toho také z lůna strany živnostnické, z nichž uvedu stěžejní myšlenky.

Za prvé: Vyloučení učňů podniků živnostenských a průmyslových z invalidního a starobního pojištění.

Za druhé: Vyloučení z pojištění invalidního a starobního ženských zaměstnanců v domácnosti a podnicích zemědělských. Učňům a uvedeným ženským zaměstnancům mohla by se ponechati podle jednoho návrhu možnost dobrovolného pojištění, jež podle známých zkušeností by znamenalo ovšem nepojištění.

Dále v těchto návrzích se žádá zdobrovolnění invalidního a starobního pojištění zemědělského dělnictva. Pánové, já několika slovy o tom se ještě dále zmíním, ale již teď bych chtěl říci, že bychom nepotřebovali žádného ustanovení na dobrovolný přístup k pojištění, když zde máme starý fond císaře Josefa, nynější zemskou pojišťovnu. Jděte tam a přesvědčte se kolik dělníků zemědělských tam bylo dobrovolně pojištěno z blahovůle zaměstnavatelů. (Výkřiky.) My mluvíme otevřeně, vy máte právo hájiti své stanovisko a proto prominete, když my si obhájíme naše. (Sen. Dundr: Šlapete po lepší svojí minulosti, před dvěma roky jste pro to hlasovali a teď po tom pliváte!)

Já chci říci, pánové, že dobrovolné pojištění znamená ve skutečnosti žádné pojištění. Jen povinným pojištěním zabezpečíme skývu chleba chudým lidem, dělníkům a zaměstnancům všech oborů práce a podnikáni - také venkova. Proto žádáme, aby bylo pojištění povinné a pánové promiňte, nechť kdokoliv se přičiní a zaslouží o vyloučení z povinného pojištění jistých skupin pracovního dělnictva, ten bude míti zásluhu za to, že vůbec pro toto dělnictvo nebudeme míti pojištění a toto dělnictvo bude vlastně z pojištění vyloučeno.

Dále, pánové a dámy, žádá se snížení pojistného. Nic bychom proti tomu neměli, kdyby se daly snížiti příspěvky a současně zvýšiti nároky a důchody.

Za čtvrté navrhuje se přeměna kapitálového zajištění důchodů invalidních a starobních v rozvrhové.

Což je velmi nebezpečné, a já bych velice před tím varoval, a to velice důtklivě. Pánové, vy máte většinu. My si toho jsme vědomi. Nám je nyní poskytnuta jen příležitost, abychom varovali a naléhali, po případě prosili ve prospěch pracujícího lidu. Ale víme, pánové, že vy svá přání, budete-li chtíti, prosadíte a je odhlasujete. Kdybyste odhlasovali rozvrhové zajištění, tedy tím podkopáváte myšlenku sociálního pojištění a postarali byste se o to, aby dělníci platili 10, 20 a 30 let a nedostali nic jako horníci. K tomu se ještě vrátím.

Z živnostenských kruhů se žádá zachování, jak my to nazýváme, roztříštění organisace nemocenských pojišťoven návrhem na zachování t. zv. gremiálních pokladen. Vyloučení učňů a uvedených ženských zaměstnanců mělo by nepříznivý výsledek ve dvojím směru: Zachováním pojištění učňů přispěje se k dosažení vyššího nároku příštím dělníkům, protože učňové by i jaksi nastřádali nároky, které by zůstaly a potom by byly zvyšovány. (Předsednictví ujal se předseda dr Hruban.).

Prospěšnějším nežli agitace proti pojištění učňů bylo by působení pro povznesení práce a výroby vůbec, také řemeslného a živnostenského podnikání. Při tom, pánové, bychom vám velice rádi a velmi účinně byli nápomocni. Agitací proti invalidnímu a starobnímu pojištění se řemeslnému a živnostenskému stavu nepomůže, jen uškodí. Prospělo by se, pokud jde o vyloučení učňů, jen podnikatelům, provádějícím nekalou konkurenci ve svém oboru zaměstnáváním výhradně jen učňů, buď žádných dělníků, nebo jen nepatrného počtu dělníků, ve velké většině učňů, kteří potom ztěžují práci, podnik a existenci všem ostatním řemeslníkům, kteří pracují s dělníky. Těm byste pomohli, neníliž pravda. (Sen. Šabata: Učeň má jen určitou dobu!) Pánové, vy tuto otázku jistě znáte, netřeba ji rozebírati. Volání lidoveckých poslanců po zrušení kapitálového zajištění důchodu a zavedení rozvrhového s ostatními návrhy domněle pojištění zlepšujícího je počínáním, nejmírněji řečeno, velmi nebezpečným pro sociální pojištění a jeho úkoly. Nynější podstata invalidního a starobního pojištění vyšla ze společné práce všech bývalých koalovaných stran mezi mimi i lidové a republikánské, i s účastí mnohých pánů, kteří dnes pracují a působí a jsou zorganisováni ve straně středostavovské, a tak bylo dosaženo minima. Proto, pánové, toto minimum by mělo býti zachováno (Sen. Dundr: Musí býti!) nejen pro čest socialistických stran, nýbrž i pro čest a posílení důvěry těch stran občanských, které také pro tyto zákony hlasovaly a jichž je také spoluzásluhou a spoludílem. Otřesením však zajištění důchodu pojištěncům spáchal by se největší zločin na všem námezdním zaměstnanectvu. Docílilo by se přispívání na pojištění dělníky a dělnicemi, jak jsem již pravil a když by nastal okamžik splatnosti nároků, nebylo by za čas z čeho vypláceti důchody, pense invalidní a starobní, jako se to stalo u horníků, pojištěných v bratrské pokladně. K takovému zločinu se socialistické strany a strana naše, sociálně-demokratická, nepropůjčí.

Pánové koaličního tábora! Také ve vašich vrstvách a pro naše zájmy uznáváte různé druhy pojištění: doživotní, proti živelním pohromám, proti úrazům atd. Poděkovali byste se jistě pojistiti v pojišťovně, která by byla tak zajištěna, že by vám nezaručovala v daném případě splatnosti nároku výplaty. Totéž, přátelé, se dožadujeme my pro naše dělnictvo. Proto žádáme také, aby jeho zajištění bylo kapitálové, aby, kdykoliv platiti bude, aby po 20, 30 po případě i více letech také mohl s plnou důvěrou očekávati, že obol, na který má právo, mu bude vyplacen.

Vyloučením značného počtu pojištěnců, učňů a zaměstnanců ženských, zejména však vyloučením zemědělského dělnictva z povinného pojištění tím, že by paragraf, který jedná o pojištění povinném, byl opraven ve smyslu zdobrovolnění, nebyly by splněny technicko-matematické propočty, neboť, budiž to jasně řečeno, zdobrovolnění starobního a invalidního pojištění, jak navrhují páni republikáni, znamená skryté vyloučení těchto dělnických vrstev z dobrodiní pojištění pro případ invalidity a stáří. Následky takové nemohou býti ani pro zemědělství příznivy. Pánové, naříká-li se už nyní mezi vámi na útěk pracovních sil z venkova do měst, z polí a stodol do továren a závodů, vyloučení zemědělského dělnictva z povinného pojištění a dosažení invalidních a starobních rent v případě neschopnosti k práci útěk tento ještě rozmnoží, bude ještě větší.

To nemůže býti požehnáním pro venkov. Vyloučením značného počtu pojištěnců, zejména však zdobrovolněním pojištění zemědělských zaměstnanců, nebyly by splněny technicko-matematické propočty opřené o počet pojištěnců stanovených zákonem a zajištění důchodů by bylo ohroženo.

Ženy podanými návrhy byly by připraveny o možnost docílení důchodů v případu předčasné nezpůsobilosti k výdělečnosti a ve stáří. Že pojištění zaměstnaných žen je pro ně bezcenným, jelikož se většinou provdají a nárok zanikne, je nesprávným a nesvědomitým počínáním odpůrců pojištění a nepřátel zaměstnaných žen. Provdá-li se pojištěná žena, což ovšem zplna srdce každé přejeme, za roční poplatek 10 Kč jest jí poskytnuta možnost nárok si zachovati. Za tak malý roční poplatek stojí zachování nároku na případný roční příjem po řadu let 1.200 a 2.000 Kč, později i více. A tu myslím, kdyby v takovém případě pojištěnkyně nenastoupila práci, že za těch několik desítek korun postupně zaplacených zachování tak poměrně značného obnosu by za to stálo. Otázka v tomto případě zní: Mají býti ženy zajištěny pro případ nezpůsobilosti k výdělečnosti a stáří? My pravíme, ano. Také všecky ženy mají býti uchráněny před žebrotou, pastuškami a bídou, když po dlouholeté práci stanou se nezpůsobilými k výdělečnosti.

Pánové a dámy! Jakého osudu se může a po případě musí dožíti pojištění nedobře vybudované a technicky propočtené a vystavěné, o tom nám zastrašující příklad podává nynější stav hornického pojištění. Osud hornických pojištěnců přímo varuje před takovýmito kroky. Je výstražným příkladem toho, kam v tak závažných věcech, jako je sociální pojištění, lze následkem tápání, neujasněnosti a nedostatečného dotování, pojištění dospěti, je dnešní stav hornického pojištění provisního. Hornické pojištění provisní provádělo se až do počátku působnosti nového zákona č. 242 z r. 1922 asi u 80 bratrských pokladen, zřízených pro jednotlivé závody. Pojištění toto bylo prováděno takovým způsobem, že pokladny na Slovensku a Podkarpatské Rusi neměly vůbec pojistno-technických základů, a ze 37 pokladen obvodu báňského hejtmanství v Brně bude 13 pasivních. Místo aby pojištění toto bylo řádně vybudováno, byly zavedeny jenom drahotní přídavky k provisím, jež vyplácely ústřední zaopatřovací fondy přičleněné k úrazovým pojišťovnám dělnickým v Praze, Brně a Bratislavě. Teprve zákon č. 242/1922 pokusil se o to řešení tohoto pojištění na jednotném základě, a sloučil provisní oddělení všech existujících bratrských pokladen v jeden celek, Ústřední bratrskou pokladnu v Praze.

Bohužel stalo se tak bez jakýchkoli pojistně-technických základů a došlo tím vlastně jenom k mechanickému sloučení bratrských pokladen, při čemž zároveň sloučeny byly původní provise statutární s drahotními přídavky a provise ty byly dodatečně ještě valorisovány.

Průměrný důchod invalidy hornického před převratem činil ročně 257 K, průměrný důchod vdovský 104 K, sirotčí 38 K.

To bylo krásné zajištění, neníliž pravda? To nebyly důchody zaopatřovací, ale almužnictví, ba ještě méně. Provise tyto s přídavkem od Ústředního zaopatřovacího fondu činily ke dni 31. prosince 1922: průměrný důchod invalidního horníka ročně 1.888 Kč, vdovský 786 Kč, sirotčí 258 Kč.

Podle zákona č 242/22 k 30. červnu 1925 měla Ústřední bratrská pokladna v Praze na průměrný roční důchod invalidní 2.684 Kč, vdovský 1.246 Kč, sirotčí 411 Kč.

Ani tyto důchody nezajišťují dělníkovi, který pracoval 30 i více let, existenční minimum.

Ústřední bratrská pokladna musila důchody své vypláceti první rok jenom na základě pouhého rozvrhu bez jakýchkoli pojistně-technických dokladů a teprve 1. října 1925 mělo býti přistoupeno podle příslušného ministerského nařízení k tomu, aby pojištění to vybudováno bylo na podkladě pojistně-technickém, a mělo za tím účelem ministerstvo veřejných prací určiti způsob pojistno-technického výpočtu hrazení potřeby. Doposud ministerstvo veřejných prací tohoto nařízení nevydalo. V důsledku toho ocitla se Ústřední bratrská pokladna v situaci velmi těžké, takže, jestliže v nejbližší době nebude provedena ze státních prostředků sanace provisního pojištění hornického, znamená to úplnou zkázu tohoto pojištění.

Těžkou situaci Ústřední bratrské pokladny lze nejlépe posouditi z těchto čísel. Stav členstva Ústřední bratrské pokladny byl tento: Dne 31. ledna 1921 bylo členů 151.739, dne 30. září 1925 již jen 132.856, takže pokles činí 19.000 členů. V tom vidím případnou působnost rozvrhového zajištění důchodů. Je-li počet členstva větší, přirozeně mohou stačiti příspěvky. Poklesne-li však počet zaměstnanectva, jak je tomu v tomto případě, a jak to vidíme ve všech oborech pracovních nyní, v době špatné konjunktury, pak byste pánové nesehnali na důchody a proto varujeme před zrušením základny pojištění systému kapitálového a zavedení rozvrhového.

Krise hornického průmyslu odbouráváním počtu dělnictva přispěla tedy podstatně k tomu, že příjem Ústřední bratrské pokladny na příspěvcích velmi klesl. Tato újma na příspěvcích činí ročně na 20 mil. Kč. A to při pojišťovně, řekněme se 130 nebo 140 tisíci členy, jest obnos ohromný a musí nepříznivě zapůsobiti na možnost vyplácení důchodu. Počet důchodců Ústřední bratrské pokladny ze 69.000, jež tu byly dne 31. prosince 1922, stoupl ke dni 30. června 1925 na 86.000 důchodců.

V posledních měsících dosáhla výplata Ústřední bratrské pokladny na zaopatřovacích důchodech výše 131/2 milionů korun, takže roční potřeba její činí přes 160 milionů korun. Dnešní příspěvek Ústřední bratrské pokladny činí 87 korun měsíčně. Spočítáte-li to, vidíte, že každým měsícem 2-3 milionů korun nedostává se k placení provisí hornickým invalidům. Jmění Ústřední bratrské pokladny, které bylo převzato od provisních oddělení zlikvidovaných bratrských pokladen rychle se ztravuje. Činilo v cenných papírech na 170 milionů korun a musilo býti v důsledku neblahé finanční situace od 1. října 1924 do dnešního dne zatíženo lombardem, který dnes činí již ke 40 milionům korunám. Naproti tomu při stále klesavé tendenci mezd není možno pomýšleti na zvýšení příspěvku horníků a na druhé straně také podnikatelé tvrdí, že by další zvýšení příspěvků nesnesli.

Ocitlo se tedy pojištění hornické na pokraji zkázy, a to jenom proto, že pojištění toto pojistno-technicky řádně nebylo vybudováno a řádné příspěvky členů a zaměstnavatelů nebylo dotováno. Na tomto pojištění, za jehož sanaci je nutnoŹ co nejdůrazněji žádati, je zjevno, kam to vede, když bez dostatečných pojistno-technických podkladů pojištění se provádí, nebo když se jakýmkoli způsobem na pojistno-technických základech cokoli mění. Staletí existující pojištění hornické je ohroženo, je tu nebezpečí, že horníci, kteří po dlouhá desetiletí příspěvky své do pojištění toho ukládali, budou o plod jeho připraveni, zejména přijde-li celé jmění Ústřední bratrské pokladny na zmar. Ukazuje se znovu, že pouhý rozvrh, jak páni lidovci navrhují pro dělnické pojištění, neposkytuje dostatečné základny pro zajištění pojištění a že je nutno každé pojištění vybudovati na solidních pojistno-technických základech. V daném případě bratrské pokladny hornické je v prodlení vláda, poněvadž neuvedla v účinnost nařízení, které od 1. října 1925 mělo již býti v platnosti a mělo opatřiti hornickému pojištění úhradu k zabezpečení na základě pojistno-technickém. Je nutno tedy ve značné části vinu z ohrožení pojištění hornického svaliti na vládu, jež je zde v prodlení.

Prosím přítomné pány ministry, aby tuto věc našeho hornictva si zapamatovali, a aby i ve vládě bylo působeno k tomu, aby se v hornickém bratrském pojištění invalidním a starobním zachovalo, co se zachovati dá. Z důvodů uvedených sluší varovati před tím, aby jakýmkoli způsobem na celé struktuře sociálního pojištění a na jeho pojistno-technických základech bylo něco měněno, poněvadž má to vždy dalekosáhlé účinky, a to vesměs neblahé, které otřásají stabilitou pojištění a ohrožují jeho trvání a hlavně zajištění nároků pojištěných osob.

Pánové všech stran vládní většiny! Nedopusťte, aby osud, jaký postihl horníky, stihl přes 2 miliony za mzdu a plat zaměstnaných dělníků a dělnic, aby stranickým zaujetím a nerozvážností přivoděn byl stav sociálního pojištění, jemuž vydáno je hornictvo, aby, až budou splatny nároky pojištěnců, nebylo peněz k výplatě!

Zákon o sociálním pojištění byl zpracován a schválen také vámi. Je dílem dohody a vzájemných ústupků. Společné toto dílo musí býti společně chráněno. Jeho trvání a ochrana jsou společným závazkem. Nedodržení znamenalo by zradu na dobré věci. Pamatujte si to! Nedostojíte-li daným závazkům minulého politického vládního útvaru, vybízíte přímo, aby, čeho se dopustíte dnes proti jiným, proti pracujícímu lidu v tomto případě, zítra novým seskupením bylo provedeno a spácháno proti vám. Pánové, já nenáležím mezi ty, kteří již nyní, pro nejbližší dobu, odzvánějí tomuto novému vládnímu seskupení umíráčkem. Naopak, obávám se - promiňte - že trvání této celně-kongruové většiny československo-německo-maďarské-klerikální bude větší a delší. Lituji však, že postrádáme programu této nové vlády a vládní většiny, jelikož vidíme, že nenastupují se stopy a cesty, jak zde bylo prohlášeno panem ministerským předsedou, ve směru programu vlády všenárodní koalice.

Pánové, také ještě v jiném směru, v ohledu kulturním a školském, v ohledu trvání vojenské služby, jak je stanovena zákonem, aby byla zavedena 14měsíční atd., a také v jiných směrech je pozorovati, že sledován je duch, který budí ve straně naší, v řadách pracujícího lidu a v kruzích pokrokových, obavy a nedůvěru.

Všeobecně se vyciťuje, že dnešní koaliční režim je zahrocen proti dělnictvu, proti pokroku a demokracii, zejména však proti socialistickým snahám a cílům. Toto vědomí přimělo naší stranu k rozhodnutí hlasovati proti rozpočtu.

Jako v poslanecké sněmovně, i v senátě klub náš bude hlasovati v prvním čtení pro některé položky, aby projevil své základní stanovisko přiznání ke státu. V druhém čtení hlasovati bude náš klub proti rozpočtu na znamení protestu, proti projevům pronášeným z lůna stran nynější koalice, projevujícím snahy proti demokracii a pokroku, proti sociálním vymoženostem a pro cíle ducha třídní vlády majetných občanských stran.

Budeme na stráži věci pracujícího lidu, věci demokracie, pokroku a sociálních snah, v pevné víře a naději, že v tomto státě s více nežli dvoutřetinovou většinou proletářského obyvatelstva a proti pokrokovým tradicím našeho lidu, tak hluboce v duších jeho zakořeněným, proti demokracii, pokroku a sociální spravedlnosti, trvale vládnouti nedá.

Budeme sledovati všechny počiny nynější vládní většiny a přičiníme se ze všech sil, aby zájmy lidu námi sledované a hájené nebyly poškozeny. A jsme si jisti výsledkem našich snah a cílů, že věc demokracie, pokroku a socialismu nakonec zvítězí. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dále má slovo další řečník a tím je pan sen. dr Medinger.

Sen. dr Medinger (německy): Hlasuje-li moje strana pro rozpočet, pak je v tom spatřovati jen očekávání příští změny státního hospodářství, nikoli však schvalování posavadní správy a rovněž nikoli podrobností rozpočtu, na jehož sestavení jsme neměli vlivu. Přece však uznáváme otevřenost rozpočtu, počátek úspor, odvrat od dělání dluhů. Obzvláště vítáme snížení vojenských výloh o 12%, to je ze 20.87 na 18.22% veškerých výloh. (Předsednictví převzal místopředseda dr Krčméry.) Avšak shledáváme toto zatížení stále ještě příliš vysokým vzhledem k tomu, že se evropské situaci ulevilo německo-francouzským dorozuměním, vzhledem k přátelským vztahům k našim sousedům, jakož i ke zdokonalení Společnosti národů. Toto zatížení činí na osobu 120 korun,kdežto v Německu a v Rakousku, ačkoli žoldnéři přijdou dráže, jenom 52 a 50 Kč. Mohou-li se tyto oba státy spokojiti s relativně mnohem menší brannou mocí, pak nenahlížíme nutnost tohoto našeho zatížení. Naše spása spočívá ve striktní švýcarské politice neutrality bez zvláštních spojenectví navenek a v taktní národnostní a sociální politice uvnitř. Stát musí federací svých národů a tříd v sobě samém nalézti rovnováhu: pak také nehrozí mu žádná nebezpečenství zvenku.

Uznáváme vážné snahy pana ministra financí, odstraniti neslýchaně veliký počet nevyřízených věcí u berních úřadů a zmírniti daňové přetížení. Avšak plýtvání veřejnými prostředky ještě daleko není likvidováno a ješitná representace není ještě odstraněna. Stát žije stále vysoko nad své poměry. Tajné fondy na propagandu a působení na tisk pohlcovaly dosud veliké sumy, i doufáme, že od těchto method bude úplně upuštěno. I když německý národ jest uspokojen dnes svým zastoupením ve vládě, přece by s námi souhlasil, kdybychom své zástupce odvolali, jakmile by od nich někdo žádal strpění takovýchto praktik. Korupční aféry následují v poslední době přímo jedna za druhou. Politický život se tím ocitá v opovržení. Žádáme tudíž kontrolu ve všech oborech, jinak nemůžeme nésti spoluodpovědnost. Ovšem na této korupci mají vinu méně lidé jako spíše zákony, které ukládaly státu nesplnitelné nové úlohy, které úředníkům dávají širokou možnost volného uvážení a které občanům nahánějí strach a hrůzu před ztrátou pracovního místa, půdy jmění. My jsme tuto korupci svého času jasně předpovídali. Roku 1919 mohla se na zeď tohoto sálu napsati průpověď z radnice v Lindavě: "Mnoho změn ve vládě způsobí snadno zlý konec!"

S povděkem vyslechli jsme utěšující slova o svém nejvyšším požadavku, kulturní autonomii; ale nedostává se nám ještě pravé víry v praktické provedení. Bylo tolik hřešeno, že to lze jen těžce napravovati. Všude v německém území spatřujeme nádherné školní paláce pro směšně malý počet českých školních dětí a vedle toho se četně navštěvované německé třídy anebo školy rozpouštějí, anebo spojují. Předpis o zřizování pobočných tříd se provádí zcela nestejnoměrně. Stavby menšinových škol provádějí se pomocí našich daňových peněz skoro jen pro české děti. Rovněž tak nestejné jsou dotace pro jiné kulturní ústavy. Jazykové předpisy ve školství jsou ponižující a nepraktické. Od Němců se vyžaduje znalost českého jazyka, ale školám s méně než 4 třídami nedávají se žádní čeští učitelé, větším školám namnoze nevyhovující čeští učitelé a tím se donucují děti choditi do českých škol, to je k odnárodnění. Dnes chce veškeren německý lid dáti své děti vyučovati jazyku českému, ale provedení tohoto úmyslu se zabraňuje.

K rozpočtu ministerstva vnitra žádáme zrušení bezútěšných poměrů na Hlučínsku.

Pokud se týče železnic, slyšeli jsme slib pana ministra stran změny zastaralých služebních předpisů, stran nové systemisace tarifů atd. a jsme nyní zvědavi na provedení. Kdybychom své soukromé podniky chtěli vésti tak neobchodnicky, pak octli bychom se brzo na mizině. Zdlouhavost dopravy zboží poškozuje národní hospodářství o celé miliardy. Vykázaný výtěžek drah není v žádném poměru k jejich ceně a ozývající se pověsti o prodeji, anebo pronájmu jsou případnou kritikou postátnění, jež provedeno bylo proti naší vůli; měly by býti výstrahou před dalším postátňováním jakéhokoli druhu. Stát jest již jednou nejneschopnějším ze všech podnikatelů, měl by se tudíž jako jiné státy omeziti na správu, výkon spravedlnosti, policie a péči kulturní, a upustiti od všeho ostatního. Obrovské zisky, které jsme podle svého domnění před 8 lety socialisovali, proměnily se přes doznaně nedostatečný výkup v deficity a tyto dnes zatěžují kruhy, které něco tvoří. Ospravedlnění nedostatku vagonů, jež přednesl pan ministr železnic v rozpočtovém výboru, nás neuspokojilo a nadále trvají naše stesky do zatlačování německého živlu a do nedostatečného ohledu na německé obecenstvo. Dráhy chtějí býti obchodním podnikem, ale obchodník řídí se co do jazyka více podle svých zákazníků. Totéž platí o správě pošt, která odstranila odedávna osvědčenou dvojjazyčnost, zabránila používání našich německých místních jmen, zatlačila mnoho zdatných sil a v německém území provedla hromadné osídlení cizinců.

Také justiční správa zdražuje se nesmyslnými jazykovými předpisy a mohla by ušetřiti mnoho sil, kdyby odpadlo zbytečné překládání spisů a rozsudků. Také čeští soudcové stěžují si do přetížení těmito věcmi. Zásada praktické potřeby byla sice s nejvyššího místa hlásána jakožto směrodatná, ale na škodu pěstování práva nebyla dosud uskutečněna. Jak velice si němečtí příslušníci stavu soudcovského musí stěžovati do odstrkování, vysvítá z příkladu, že mezi 40 rady nejvyššího správního soudu jsou jen 4 Němci, mezi nimi ani jeden senátní president. Doufáme, že se justiční správě podaří oživiti zase právní cit v lidu, který válkou, mírovými diktáty a systémem oktrojů utrpěl. Bylo tragickou chybou posledních let, že parlament nemůže vůbec spáchati bezpráví, a že naopak každý jeho výrok vytvořuje nové právo. Tento účinek má parlament jen tehdy, jestliže se neprohřeší na právních zásadách, uznaných ve všech civilisovaných státech, totiž na rovnosti osoby a národa, nedotknutelnosti vlastnictví, volnosti projevu atd.

Náš průmysl trpí především nejistotou obchodní politiky. Následky pochybené politiky zahraniční a nákladné politiky vnitřní postihují krutě naše hospodářství. Jako zvláštní přání chtěl bych uvésti: podporu vývozu do Ruska reeskomptem ruských směnek a poskytnutím státní záruky podle německého vzoru. Brzké uzavření obchodních smluv se všemi našemi hlavními odběrateli, odstranění diferencování různého zboží ve Francii. Odstranění toho, že se poslední zvýšení cla ve Španělsku aplikuje na naše zboží, což odporuje obchodní smlouvě. Uzavření dalších smluv o právní pomoci s doložkou vykonatelnosti. Zlepšení zahraničního zpravodajství o dodávkách a možnostech odbytu. Nestranné zadávání státních dodávek. Snížení celních sazeb pro barvy a lučebniny, kterých potřebuje textilní průmysl. Povolení zušlechťovacího a povolovacího řízení ohledně umělého hedvábí. Prodloužení celních výhod pro dovoz strojů, kteréžto výhody tímto rokem končí. Reforma trestního řízení důchodkového. Úlevy v obchodu devisovém. Zmírnění bankovních podmínek. Znovuzavedení bankovního tajemství podle německého a francouzského vzoru. Usnadnění při poskytování úvěru Národní bankou. Osvobození od daně takových výloh, jež učiněny byly v zájmu závodu a ve prospěch dělníků. Reasumace, daňových předpisů při reasumaci bilance. Vyřízení otázky vojenských požadavků. Možnost srážeti ztráty z válečných půjček. Srážka zvláštní daně výdělkové při vyměřování válečné daně. Zastavení utisku se strany revisních komisí. Zmenšení dávek z úředních výkonů, exportních tarifů, daně přepychové, daně z vodní síly, daně z uhlí a z obratu. Revise sociálního pojištění požadována je dnes na základě učiněných zkušeností ode všech kruhů. Konečně doufáme v přátelštější chování se úřednictva vůči průmyslu a v rychlejší vyřizování úředního jednání - vím na příklad o žádosti za průmyslovou kolej, která po 10 měsíců zůstala bez odpovědi. Při takových sumách, jaké německý průmysl platí na daních, může zajisté právem činiti takovéto nároky. Žádá přiměřené přibrání svých zástupců ke všem korporacím.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP