Také ústavně-právní výbor poslanecké sněmovny, když projednával oba tyto návrhy, nepovažoval návrh zákona za změnu ústavy, nýbrž prohlašoval, že se jedná o pouhý obyčejný zákon a nikoliv o zákon ústavní. Teprve, když se v poslanecké sněmovně zjistilo, že pro návrh hlasovaly téměř všechny strany s výjimkou jediné naší strany československých socialistů, byl zákon kvalifikován jako ústavní, a teprve v tomto konečném stadiu při a po odhlasování byl zákon označen jako ústavní. Tedy po této stránce zdá se mi věc býti velmi spornou.
Zákon sám také vykazuje řadu nevěcností, nepřesností, nejasností a rozporů. Měl jsem příležitost poukázati na tyto nedostatky v ústavně-právním výboru. Jen zhruba a stručně dovoluji si poukázati na to, že pro jeden velmi důležitý pojem má zákon tři termíny. V §u 1 mluví se o státních občanech, kteří mají "bydliště", v §u 2 mluví se o "bývaniu", v §u 4, který stanoví věcné náležitosti žádosti, mluví se o pobytu, tedy patrně pro jednu a touž věc razí se trojí termín. To jsou věci nemožné. Poukázal jsem také na to, že v §u 4, odst. 4. ukládají se úřadům zbytečné povinnosti a stranám zbytečné potíže, jestliže se praví, že úřad, když šetří a zjišťuje podmínky udělení československého státního občanství na základě tohoto zákona, může dáti přísežně vyslechnouti svědky i strany a použíti všech dokazovacích prostředků podle zásad civilního procesního řádu. Náš civilní řád soudní, který je velmi přísný, ponechává možnost, aby nemusili býti svědci a strany vždycky přísežně slyšeni. Přísežné vyslýchání je až nejkrajnější prostředek průkazní. Ale tento zákon, který připouští možnost, aby správní úřady vyšetřovaly podmínky pro udělení státního občanství, nutí jaksi úřady, že musí dáti vyslechnouti svědky a strany přísežně. Toto obtěžování stran a úřadů a znesnadňování podmínek uvádím jen k ilustraci nejasností a nedostatků, o kterých oba zpravodajové mluvili.
A teď přicházím ještě k jiné věci, je-li tento zákon potřebný, nebo nikoliv. Zde jsou sporné názory. Slyšeli jste zde výklady kolegy dr Krupky a kolegy dr Karasa o stanovisku našeho nejvyššího správního soudu, o stanoviscích úřadů maďarských, po př. správního soudu maďarského o tom, že věc byla předložena před smírčí mezinárodní soud, po př. i před Svaz Národů v Ženevě. Taková je věc. Maďarská menšina obrátila se se stížností proti Československé republice, že nevykládá správně mezinárodní smlouvy, že nevykládá správně uherské zákony a že nevykládá správně své vlastní zákony. O této stížnosti nebylo dosud rozhodnuto a nevíme, jak bude rozhodnuto. Pan zpravodaj zde projevil naději, že bude rozhodnuto ve prospěch dosavadního stanoviska Československé republiky. A my v této době chceme vydati zákon, kterým své zásadní stanovisko opouštíme. To není správné, v tak důležitých věcech nepřihlížeti k mezinárodnímu postavení naší Československé republiky ve světě a nepřihlížeti k zásadám, které naše úřady námi zplnomocněné uplatňují ve prospěch našeho státu a pro nás.
Již při projednávání věci v poslanecké sněmovně a také ve včerejší schůzi ústavně-právního výboru ukázalo se, že dva velké úřady naší republiky, to je ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničí, zaujímají opačné stanovisko, než jaké zaujímá se v zákoně, který je nám předložen ke schválení.
Ministerstvo vnitra, které je pověřeno prováděním zákona o státním občanství, prohlásilo, že vydalo interní výnosy, na základě nichž se dosavadní prakse, která se Maďarům zdála tvrdou, upravuje velmi blahovolně, tak, aby byla prospěšná skutečně postiženým občanům, bývalým příslušníkům uherským, kteří obývají na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Proto prohlásilo ministerstvo vnitra, že není potřebí s tímto zákonem spěchati.
Ministerstvo zahraničí dokonce, postavilo se zřejmě na stanovisko naprosto negativní vůči projednávanému zákonu a zástupce ministerstva zahraničí ve včerejší schůzi ústavně-právního výboru prohlásil, že důvody, které ministerstvo zahraničí vedou k tomuto negativnímu stanovisku jsou tyto: 1. Při všech jednáních, která jsme vedli s Maďarskem, nebylo docíleno kladných výsledků. 2. Opouštíme tímto zákonem své zásadní stanovisko, které jsme v dosavadních jednáních zaujali, hájili, a jak doufá ministerstvo zahraničí, také obhájíme. 3. Na mezinárodním foru zříkáme se tímto zákonem všech důvodů dosud proti stížnostem menšinových národů vznesených k Svazu Národů. 4. Zříkáme se vůči Maďarsku velmi cenného kompensačního objektu.
Pánové, jestliže dva tak odpovědné úřady, jako je ministerstvo vnitra, které je pověřeno prováděním zákona, a jako je ministerstvo zahraničí, které representuje a odpovídá za správu našich věcí před mezinárodním světem, zaujímají takovéto rozhodně záporné stanovisko vůči zákonu, pak myslím, že bylo a je na zákonodárných sborech, aby se zamyslily nad tímto stanoviskem, aby je uvážily a teprve po důkladné úvaze rozhodly, a aby neprojednaly věc takovým, jak jsem již řekl, nedůstojným tempem, jakým projednáváme tuto předlohu.
Ale ovšem, říkám, že není něco v pořádku, a to něco, to je to vnitropolitické, u čeho stojíme. Ne ty eklatantní stesky, které byly předneseny kolegou Chlumeckým, ne ty nespočetné stížnosti, které mají naši malí postižení občané a dělníci, kteří nejvíce trpí při tom svém styku s cizinou, mají býti odstraněny, nýbrž ten politický obchod, který byl uzavřen nedávno u nás v naší politické veřejnosti, ten má býti honorován. Podle referátu kol. Krupky jde asi o 10.000 občanů, kterým se má tímto zákonem prospěti. Z těchto 10.000 je asi 700 občanů maďarských. A o ty jde, o ty, kteří při vzniku naší republiky, když jsme si dali svou ústavu a oni byli nuceni vstoupiti na půdu našeho státu, nevěděli ještě, jak to s naším státem dopadne a nemohli se rozhodnouti, půjdou-li do toho Maďarska, kam je srdce táhne, a nebo zůstanou-li u těch egyptských hrnců v naší republice. O ty se jedná! A tento obchod má býti zaplacen a k tomuto obchodu máme dáti také my sankci.
Pánové, ne nadarmo orgán německé lidové strany "Deutsche Presse" označil tento zákon, tak kvapně a v poslední chvíli projednaný, jako první ovoce, první plod té nové celně-kongruové většiny, která dočasně ovládla, anebo chce ovládnouti naši republiku. Pánové, nemohu přáti než dobrého chutnání všem.... (Sen. Hrubý: Ale to podali přece socialisté, Dérer, Nečas atd.!)... ale neschovávej se za to, vždyť ty nejsi žádný socialista a budeš pro to rád hlasovati, poněvadž musíš. Mně nezbývá než přáti dobrého chutnání a také tobě k tomuto dobrému ovoci, prosím však, abyste si uvědomili, že to ovoce velmi rychle v tom skleníku celně-kongruovém uvadne a že je červivé a že to dobré chutnání vám zhořkne.
Tedy nejenom zásadní a věcné důvody, ale i politické důvody jsou to, které nutí naši stranu, aby zdvihla svoje ohrazení a svůj protest proti tomuto zákonu a abychom vám oznámili, že klub náš nebude hlasovati s vámi pro tento zákon, nýbrž proti němu. (Potlesk senátorů československých socialistů.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Rozprava je skončena. Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu?
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nepřeji.
Místopředseda dr Hruban: Byly mně podány dostatečně podporované resoluční návrhy, a to sen. Jokla a soudr., sen. dr Herze a spol., sen. Chlumeckého a spol., sen. dr Törkölyho a spol., sen. Zimáka a soudr. a sen. dr Hellera a soudr.
Žádám, aby tyto resoluční návrhy byly přečteny.
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):
"Resoluční návrh sen. Jokla a soudr.
Ministerstvo vnitra se vybízí, aby neprodleně vydalo všem podřízeným úřadům pokyny, kterými se těmto nařizuje, aby všechny žádosti polských státních občanů za udělení československého státního občanství, které se opírají o smlouvu uzavřenou mezi Polskem a Československem (Sb. z. a n. ze dne 29. dubna 1926, č. 56) ihned kladně vyřídily. Všem osobám, jejichž opční žádosti pro domněle opožděnou žádost byly zamítnuty, budiž z úřední moci, aniž by se čekalo na novou jejich žádost, československé státní občanství uděleno.
Resoluční návrh sen. dr Herze a spol.
Vláda se vyzývá, aby do 3 měsíců předložila Národnímu shromáždění republiky Československé osnovu zákona, jenž by upravoval nabytí státního občanství československého v tom smyslu, že by nárok na získání státního občanství ztratili pouze ti, kdož po uzavření Trianonského míru ve službách cizího státu zůstali.
Resoluční návrh sen. Chlumeckého a spol.
Vláda se vyzývá, aby do tří měsíců předložila Národnímu shromáždění republiky Československé osnovu zákona, podle níž každý občan, který sloužil v Československé republice ve vojsku aktivně nebo jako reservista ke cvičení byl povolán a toto vojenské cvičení také konal, stal se automaticky státním příslušníkem republiky Československé, a rovněž automaticky nabyl domovské právo v té obci, v níž bydlel v době, kdy byl povolán k vojenské službě.
Rezolučný návrh sen. dr Törkölyho a spol.
1.
Senát vyzýva ministra vnútra, aby predpísal v prevodzovacom nariadení zákona ohľadom výkladu bodu a), odst. 3., §u 1 nasledujúce:
že 1. pod pojmom trestných činov spáchaných proti bezpečnosti Československej republiky môžu sa rozumieť len činy vytknuté a trestné podľa §§ 1, 2, 3, podľa bodov 2. a 3. §u 6 a podľa §§ 17, 19, 21, 22 a 24 zákona zo dňa 29. marca 1923, čís. 50 Sb. zák. a nar.,
že 2. bezpochybné jestvovanie skutkového stavu zodpovedného určenia "spáchal" vtedy je dokázané, jestli uchádzač bol právoplatným sudcovským rozsudkom uznaný vinným v spáchaní trestného činu, určeného v taxatívnom pripočítaní obsaženým v predešlom 1. bode. Z tohoto vyplývajúc pravidlo je, že minister vnútra len vtedy môže zistiť jestvovanie príčiny v 3, odst. §u 1 zákona ako nárok vytvárajúcu označenej, jestli žiadateľ bol uznaný vinným v niektorom zpomedzi trestných činov v 1. bode označených.
Výnimka zpod tohoto pravidla je prípustná len vtedy, ak zahájilo sa trestné pokračovanie proti žiadateľovi pre trestný čin, určený v predošlom 1. bode, pred meritórnym vybavením jeho žiadosti v ministerstve vnútra a jestli trestné pokračovanie nebolo zastavené aspoň 15. dňa pred vypršaním dvojročnej lehoty, určenej v odst. 4. §u 4 zákona, alebo jestli obžalobný spis nebol zamietnutý právoplatným usnesením obžalobného senátu, alebo trestné pokračovanie nebolo zastavené právoplatným zastavujúcim usnesením príslušného súdu, poťažne žiadateľ nebol právoplatným rozsudkom oslobodený.
Jestli minister vnútra v páde týchto výnimok z usnesení ešte nie právoplatných štátneho zastupiteľstva obžalobného senátu alebo sedrie o zastavení pokračovania, alebo zo sudcovských rozsudkov ešte nie právoplatných, poťažne zo skutkového stavu a dôkazov týchto obsažených, alebo z nedostatku dôkazov tento právny názor môže si osvojiť, že slovom "spáchal" určený pojem nejestvuje, povinný je ustáliť nárok vytvárajúcej príčiny niet. Ak je pochybné podľa daného skutkového stavu pred nabytím moci práva, že aké bude právomocné usnesenie, má sa vyniesť posledného dňa lehoty, ustálenej v bode.... §u 4 také usnesenie, ktoré zistí, že sa vyskytla nárok vytvoriaca príčina. K účelu odstránenia právneho omylu a nenapraviteľných právnych následkov v takých prípadoch má minister vnútra v jeho usnesení vypovedať, že jestli sa vynesie behom lehoty, ustálenej v bode.... §u 4, v prospech žiadateľa právoplatné zastavujúce usnesenie obžalobného senátu, sedriálné zastavujúce usnesenie alebo právoplatný oslobodzujúci rozsudok, vtedy žiadateľovi udelené bude štátne občianstvo na základe zákona zo dňa............, čís. 236 Sb. zák. a nar., ak dokáže v jeho znovu podatej žiadosti jestvovanie ostatných podmienok tohoto zákona.
Minister vnútra zpraví pokračujúce župné úrady, že v páde, jestli by sa vyskytly behom z úradu prevedeného stopovania také údaje, ktoré by opravdepodobnily, že žiadateľ skutočne spáchal niektorý zpomedzi trestných činov v predešlom 1. bode označených, povinné sú tieto úrady k cieľu zahájenia trestného pokračovania na trestné činy z úradu stíhateľných všetky spisy v úradnom odpise príslušnému štátnemu zastupiteľstvu bezodkladne postúpiť a o tom ministerstvo vnútra v odôvodnenom predložení hneď upovedomiť. Jestli by ministerstvo vnútra záležitosť tak posúdilo, že stanovisko príslušného župného úradu je mylné, povinné je s postupovaním všetkých spisov bezodkladne dožiadať ministerstvo spravedlnosti, aby toto upravilo príslušné štátne zastupiteľstvo na vynesenie usnesenia o zastavení pokračovania alebo na upustenie od obžaloby. Minister spravedlnosti môže splnenie dožiadania ministra vnútra od svojho právneho názoru odvislým učiniť a môže dožiadanie ministra vnútra zamietnuť vtedy, jestli ohľadom skutkovej alebo právnej otázky nie je s ministrom vnútra v dorozumení.
Rezolučný návrh sen. dr Törkölyho a spol.
2.
Senát vyriekne, že vyzýva ministra vnútra, aby pri posudzovaní bodu b), odst. 3. §u 1 zák., jestvovanie "nepriateľského smýšľania" zistil len v prípadoch podľa súdneho poriadku dokázaných.
Rezolučný návrh sen. dr Törkölyho a spol.
3.
Senát vyriekne, že vyzýva ministra vnútra, aby pri posudzovaní bodu c), odstavec 3. §u 1 zák., za príčinu nárok vylučujúcu považoval len vypovedania nadobudnuté právoplatnosť do dňa vstúpenia v platnosť tohoto zákona.
Rezolučný návrh sen. dr Törkölyho a spol.
4.
Nech vyriekne senát, že minister vnútra môže len v tom páde zistiť jestvovanie príčiny nárok vylučujúcej podľa bodu odst. 3. zák., ak vyskytne sa výslovne prípad odmietnutia sľubu poslušnosti a ak je tento alebo při tomto jestvovanie i ďalších podmienok tohoto bodu verejnou listinou dokázané.
Rezolúcia sen. Zimáka, Pociska a súdr.
Vláda sa vyzýva, aby v tých prípadoch, v ktorých vyplnené sú podmienky tohoto zákona, ale žiadosti o udelenie štátneho občianstva boly už zadané prv, postupovaly príslušné orgány v intenciách tohoto zákona a bez prieťahov štátné občianstvo udeľovaly.
Rezolúcia sen. Zimáka, Pociska a súdr.
Vláda sa vyzýva, aby všade tam, kde sa jedná o dlhší pobyt v republike Československej ako 20ročný, kde dotyčných žiadateľov viažu k územiu republiky dôležité, rodinné, alebo existenčné sväzky a kde niet závažných námietok, vybavené boly žiadosti urýchlene a s nejväčšou blahovoľnosťou.
Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.
Vláda se vybízí, aby Národnímu shromáždění předložila co nejdříve osnovu zákona, která stanoví předpoklady pro dosažení československého státního občanství jednotně pro celé státní území. Při tom jest dbáti toho, aby osobám, které bydlí delší čas ve státním území, podmínky pro dosažení státního občanství dle možnosti byly usnadněny.
Až do vydání tohoto zákona nechť vydá vláda dotyčným úřadům pokyny, kterými se jim ukládá, aby žádosti o udělení československého státního občanství liberálně vyřizovaly."
Místopředseda dr Hruban (zvoní): O resolucích bude hlasováno až při druhém čtení.
Páni zpravodajové si nepřejí doslovu?
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoli.
Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoli.
Budeme tedy hlasovati. Prosím, páni a dámy, račte se posaditi. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, není-li žádných námitek. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Dám tedy hlasovati tak, jak jsem prohlásil.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Žádám pány zapisovatele sen. dr Krouského, Jaroše a Kalčoka, aby sečetli hlasy. (Sen. Kalčok, dr Krouský a Jaroš sčítají hlasy.)
(Po sečtení hlasů.)
Bylo odevzdáno 114 hlasů, z těch hlasovalo pro osnovu 101, proti 13, to je tedy většina 3/5 všech členů ve smyslu §u 33 ústavní listiny a je tedy potřebná kvalifikovaná většina tím dosažena.
Tím je osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata ve čtení prvém podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny otištěném v tisku 193, a to 101 hlasem. (Sen. Hrubý: Resoluce?)
O resolucích bude hlasováno při čtení druhém.
Nyní budeme jednati o dalším předmětu denního pořadu, a to o
9. Ústní zprávě výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 201) o návrhu zákona posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských a bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění.
Zpravodajem je pan sen. Jaroš. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Jaroš: Slavný senáte! Zákonem ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb. z. a n., zavedeno pojištění pro případ stáří a invalidity pro dělníky. Toto pojištění nevztahuje se na zaměstnance soukromé, pro které je zákon z r. 1906, doplněný zákony z r. 1914 a 1920, dále na horníky, kteří starobní a invalidní pojištění měli již před vydáním zákona č. 221. Pokud však jde o nemocenský zákon, podléhají obě uvedené kategorie tomuto zákonu a následkem toho týkají se jich také... (Hluk.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj sen. Jaroš (pokračuje):... změny přijaté k tomuto zákonu, to jest nevyplácení podpory za 3 ev. 2 dny a odstranění dvou kategorii třídy bývalého zákona, t. j. 14. a 15. Pakli byly změny k zhoršení odůvodňovány při projednávání zákona č. 221 zkrácením karenční doby o jeden rok k získání renty invalidní, nebylo důvodu toho u dvou posledních kategorií. Tyto pojištění již měly, podmínky pro výstavbu byly jiné, rovněž karenční lhůta byla jiná.
Z uvedených důvodů předsevzala sněmovna změny v tom smyslu, že se nemá na ně vztahovati uvedená změna nemocenského zákona č. 221 a platiti má pro ně ustanovení nemocenského zákona z 15. května 1919.
Návrh zákona téhož znění, jenž byl podán sen. Pánkem č. t. 115 výbor sociálně-politický projednal s tímto zákonem nám postoupeným sněmovnou poslaneckou, takže je tím také návrh sen. Pánka vyřízen.
Navrhuji, aby slavný senát přijal návrh ve znění přijatém poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda dr Hruban: Dám hlasovati. Račte se posaditi. (Děje se.)
Dám hlasovati o osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli najednou.
Není žádných námitek? (Nebyly.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou podle zprávy výborové ve znění usnesení poslanecké sněmovny, tisk 201 ve čtení prvém.
Dalším bodem je:
10. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu byla projednána usnesení poslanecké sněmovny:
a) o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon ze dne 21. prosince 1923, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1924, o dani z uhlí, tisk sen. 175;
b) k vládnímu návrhu zákona o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi, tisk sen. 174;
c) o návrhu posl. Al. J. Beneše, Jiráčka a druhů na změnu § 151 živnostenského řádu (Nov. z roku 1907), tisk. sen. 188;
d) o návrhu posl. Stenzla, dr Spiny, dr Luschky, inž. Junga a druhů, aby vydán byl zákon, jímž se mění §§ 275 a 276 zákona ze dne 9. října 1924, čís. 221 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, tisk. sen. 189;
e) o vládním návrhu zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, tisk sen. 190;
f) o vládním návrhu zákona o finanční podpoře elektrisace venkova, tisk sen. 191;
g) o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje užití dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 6%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1926 v částce Kč 20,000.000 se zemskou zárukou" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, tisk sen. 192;
h) o iniciativním návrhu zákona posl. dr Dérera, inž. Nečase a súdr. na vydání zákona o udělení statného občianstva československého niektorým osobám a o iniciatívnom návrhu zákona posl. Szent-Iványho a súdr. o doplnění § 10 zák. čl. XXII/1886, tisk sen. 193;
ch) o návrhu zákona posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise a druhů, jímž se zachovávají pro pensijní pojištěnce a pro členy báňských a bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení právních předpisů o nemocenském pojištění, tisk sen. 201.
Z důvodů urychleného projednání těchto věcí je třeba, aby projednány byly zkráceně ve smyslu §u 55 jedn. řádu.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, aby věci tyto projednány byly zkráceně, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh můj se přijímá.
Přikročíme tudíž ve smyslu přiznané pilnosti k hlasování ve čtení druhém, a to nejprve o zprávě výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o změně zákona o dani z uhlí, tisk 199.
Prosím pana zpravodaje výboru rozpočtového sen. dr Procházku, má-li návrh na nějaké korektury.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nemám.
Místopředseda dr Hruban: Budeme tedy hlasovati. Prosím pány a paní, račte se posaditi. (Děje se.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Budeme hlasovati o resolucích sen. Jarolima, dr Hellera a soudr.
Pan zpravodaj má slovo k resoluci.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Navrhuji zamítnutí podaných resolucí, jelikož se nejedná o daň účelovou, pokud se týká prvního odstavce; pokud se týká resoluce druhé, jelikož by úplně znamenala diktaturu cen a zdražování uhlí, a pokud se týče třetí resoluce, jelikož tato resoluce jest namířena proti svobodnému práce vyhledávání a svobodě pracovních smluv.
Místopředseda dr Hruban: Nebude-li žádných námitek, dám hlasovati současně o všech těchto resolucích, k nimž právě zaujal stanovisko pan zpravodaj.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi ve znění navrženém pány sen. Jarolimem, dr Hellerem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Jsou zamítnuty. (Výkřiky senátorů strany československých socialistů. - Sen. dr Klouda: To tu ještě nebylo, aby se hlasovalo tak dlouho, až páni přijdou!)
Nyní je na pořadu hlasování ve čtení druhém o
zprávě výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi, tisk 200.
Táži se pana zpravodaje sen. Kroihera, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Kroiher: Nikoliv.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, právě přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Dále budeme hlasovati ve čtení druhém o
zprávě výborů živnostensko-obchodního a sociálně-politického o změně §u 151 živnostenského řádu, tisk 202.
Táži se pánů zpravodajů sen. Kotrby a Slámy, zda mají nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. Kotrba: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Sláma: Nikoliv.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají se také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o
zprávě výboru sociálně-politického k usnesení poslanecké sněmovny o změně §u 275 a 276 zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a staří, tisk 203.
Táži se pana zpravodaje sen. Slámy, zda má nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. Sláma: Nemám.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Dám nyní hlasovati o tištěné resoluci.
Kdo souhlasí s resolucí, která je vytištěna ve zprávě, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím je schválena a přijata resoluce.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o zprávě výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi, tisk 204.
Táži se pana zpravodaje sen. Hybše, zda navrhuje nějakou textovou změnu.
Zpravodaj sen. Hybš: Nikoliv.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak.
Kdo tedy souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati ve čtení druhém o
zprávě výboru národohospodářského a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o finanční podpoře elektrisace venkova, tisk 205.
Táži se pánů zpravodajů sen. Sáblíka a dr Procházky, zda navrhují nějaké změny.
Zpravodaj sen. Sáblík: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Nikoliv.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se též ve čtení druhém.
Nyní dám hlasovati o tištěných resolucích, které jsou obsaženy ve zprávě výborové.
Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tyto jsou schváleny.
Budeme hlasovati o resoluci pana sen. Löwa a soudr.
Zpravodaj sen. Sáblík: Navrhuji přijetí této resoluce.
Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s resoluci navrženou panem sen. Löwem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je schválena.
Nyní budeme hlasovati o resoluci pana sen. Jílka a spol.
Zpravodaj sen. Sáblík: Navrhuji přijetí této resoluce.
Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s navrženou resoluci pana sen. Jílka a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Také tato resoluce je schválena.
Přikročíme k hlasování ve čtení druhém o
zprávě výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o přiznání sirotčí jistoty dílčím dlužním úpisům Jihočeské 6%ní investiční půjčky elektrisační z roku 1926, tisk 206.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Havelky a Kroihera, mají-li některé textové změny.
Zpravodaj sen. dr Havelka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. Kroiher: Rovněž ne.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Budeme hlasovati ve čtení druhém o
ústní zprávě výborů ústavně-právního a rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 193) o osnově zákona o udělení státního občanství československého některým osobám.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Krupky a dr Karase, mají-li nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.
Místopředseda dr Hruban: Dám tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Žádám pány zapisovatele, kteří dříve sčítali hlasy, a to pana sen. Kalčoka, dr Krouského a Jaroše, aby sečetli hlasy. (Sen. Kalčok, dr Krouský a Jaroš sčítají hlasy.)