(Po sečtení hlasů.)
Odevzdány byly 102 hlasy, 90 "pro", 12 "proti".
To je tedy většina 3/5 všech členů senátu a tím je také osnova tato v uvedeném znění s nadpisem i úvodní formulí ve druhém čtení schválena a přijata kvalifikovanou většinou.
Nyní budeme hlasovati o resoluci sen. Jokla a druhů.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji zamítnutí této resoluce.
Místopředseda dr.Hruban: Kdo souhlasí s resoluci pana sen. Jokla a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Je zamítnuta.
Nyní budeme hlasovati o resoluci pana sen. dr Hellera a soudr.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji přijetí této resoluce.
Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s resoluci pana sen. dr Hellera a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tato je schválena.
Nyní budeme hlasovati o resolucích pana sen. Zimáka a soudr.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji přijetí obou resolucí.
Místopředseda dr Hruban: Není-li námitek, dám o obou resolucích hlasovati najednou.
Pan zpravodaj se vyslovil pro obě tyto resoluce.
Kdo souhlasí s oběma resolucemi podle návrhu pana sen. Zimáka a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Obě resoluce jsou schváleny.
Nyní dám hlasovati o resoluci sen. dr Törkölyho a spol.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji zamítnutí z důvodů, které jsem uvedl ve své zprávě, a též z důvodů, že se stávají bezpředmětnými, protože jsou obsaženy také ve starém zákonu.
Místopředseda dr Hruban: Resoluce pana sen. dr Törkölyho a spol. jsou čtyři a o všech se vyslovil pan zpravodaj.
Není-li námitek, dám o všech těchto resolucích hlasovati najednou.
Kdo souhlasí se všemi resolucemi sen. dr Törkölyho a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tyto jsou zamítnuty.
Nyní dám ještě rozhodnouti o resoluci pana sen. dr Herze a druhů.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Navrhuji zamítnutí, poněvadž resoluce tato modifikuje právě přijatý zákon.
Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s navrženou resolucí pana sen. dr Herze a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Nyní máme resoluci sen. Chlumeckého a spol.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Z týchž důvodů navrhuji zamítnutí.
Místopředseda dr Hruban: Kdo souhlasí s resoluci podle návrhu sen. Chlumeckého a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce je zamítnuta.
Tím je osnova také ve čtení druhém vyřízena.
Konečně budeme hlasovati ve čtení druhém o
ústní zprávě výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 201) o zachování v platnosti některých ustanovení o nemocenském pojištění.
Táži se pana zpravodaje sen. Jaroše, zda navrhuje nějaké textové změny.
Zpravodaj sen. Jaroš: Nemám změn.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímá se také ve čtení druhém.
Dalším předmětem denního pořadu je:
11. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru národohospodářského k vládnímu návrhu (tisk 139), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná výměnou not v Angoře dne 11. dubna 1926 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 21. května 1926, čís. 77 Sb. z. a n. Tisk 182.
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční sen. Stodola, za výbor národohospodářský sen. Miller.
Táži se pánů zpravodajů, zda mají některé textové změny.
Zpravodaj sen. Stodola: Nikoli.
Zpravodaj sen. Miller: Nikoli.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v naznačeném znění též ve čtení druhém.
Dalším předmětem pořadu je:
12. Druhé čtení zprávy I. výboru zahraničního, II. výboru ústavně-právního, III. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny [tisk 169] k vládnímu návrhu zákona o provedení úmluvy mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu pohledávek a deposit z hospodaření poštovní spořitelny ve Vídni, podepsané v Římě dne 6. dubna 1922, jakož i dodatečné dohody k této úmluvě, sjednané mezi uvedenými státy v Římě dne 23. února 1925. Tisk 179.
Táži se pánů zpravodajů sen. dr Krupky a sen. dr Karasa, mají-li nějaké návrhy na textové změny.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Karas: Nemám.
Místopředseda dr Hruban: Změn není. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším předmětem pořadu je:
13. Druhé čtení zprávy výboru živnostensko-obchodního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 170) o návrhu posl. Najmana, Horáka, Anděla a druhů na změnu ustanovení zákona ze dne 5. února 1907, čís. 26 ř. z., jímž se mění a doplňuje živnostenský řád, a živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. Tisk 180.
Táži se pana zpravodaje sen. Roháčka, nepřeje-li si snad nějakých textových změn nebo korektur?
Zpravodaj sen. Roháček: Nieť žiadnych zmien.
Místopředseda dr Hruban: Není žádných návrhů na změny.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Dalším předmětem pořadu je:
14. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 171) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 4. července 1923, čís. 151 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 2. července 1924, čís. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších daňových úlevách při splynutí (fusi), nebo při přeměně právního útvaru podniků veřejně účtujících a společností s ručením obmezeným, dále při přeměně pravovárečných měšťanstev ve společnosti akciové. Tisk 181.
Má pan zpravodaj sen. Kroiher nějaký návrh na korekturu?
Zpravodaj sen. Kroiher: Nemám.
Místopředseda dr Hruban: Není takových návrhů na korekturu. Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se souhlasně jako ve čtení prvém také ve čtení druhém.
Dalším předmětem je:
15. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru o vládním návrhu (tisk 166), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná a podepsaná ve Varšavě dne 23. dubna 1925, s dodatky ze dne 3. července 1925 a 21. dubna 1926. Tisk 183.
Táži se pánů zpravodajů výboru zahraničního sen. Lukeše a výboru národohospodářského sen. dr Rozkošného, jsou-li nějaké návrhy na textové změny nebo korekturu?
Zpravodaj sen. Lukeš: Nejsou.
Zpravodaj sen. dr Rozkošný: Nejsou.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalovací usnesení přijímá se v tomtéž znění jako ve čtení prvém také ve čtení druhém.
Nyní máme pojednat o
16. Druhém čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 121) o vládním návrhu zákona, kterým provádí se článek 1. úmluvy právně-finanční mezi republikou Československou a královstvím Italským, čís. 132/1924 Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky československými a italskými. Tisk 167.
Táži se pana zpravodaje výboru zahraničního sen. Lukeše a pana zpravodaje rozpočtového výboru gen. dr Karasa, mají-li nějaké návrhy na textové změny nebo korekturu?
Zpravodaj sen. Lukeš: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr Karas: Nejsou žádné.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme hlasovat.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem na úvodní formuli tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Dalším předmětem pořadu jest:
17. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru, III. ústavně-právního výboru, IV. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 128) k vládnímu návrhu zákona o převzetí a přiznání odpočivných a zaopatřovacích požitků v souvislosti s pensijními úmluvami sjednanými v Římě dne 6. dubna 1922 a ve Vídni dne 30. listopadu 1923. Tisk 168.
Táži se pánů zpravodajů sen. Pánka, dr Karasa, dr Krupky a Lukeše, zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Pánek: Nemám změn.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Rovněž ne.
Zpravodaj sen. Lukeš: Není změn.
Místopředseda dr Hruban: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Nyní jsou ještě resoluce, které jsou vytištěny ve zprávě výborové. Jsou to resoluční návrhy výborů sociálně-politického, rozpočtového, ústavně-právního a zahraničního. Dám o všech resolucích hlasovati najednou. Páni je mají vytištěny při zprávě.
Kdo souhlasí s těmito resolucemi, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tyto jsou schváleny.
Navrhuji, aby odstavec 18. denního pořadu byl přesunut na poslední místo.
Kdo s tím souhlasí, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. - Stalo se.
Nyní budeme jednati o dalším bodu denního pořadu, jímž je:
18. Zpráva imunitního výboru o žádosti sen. dr Procházky a sen. Sáblíka na zavedení kárného řízení podle § 51 jedn. řádu proti sen. Toužilovi a sen. Sochorovi.
(Výkřiky.)
Prosím pány o klid!
Zpravodajem je pan sen. inž. Klimko, dávám jemu slovo. (Výkřiky.)
Prosím, pánové, nebudete moci vyslechnouti zprávu pana zpravodaje.
Zpravodaj sen. inž. Klimko: Slávny senát! Pán sen. dr Procházka a Sáblík podali spoločnú žiadosť predsednictvu senátu, ktorú si dovolím doslovne tu predčitať:
"Pane předsedo senátu! Když jsme jako referenti národohospodářského resp. rozpočtového výboru při schůzi senátu dne 23. června 1926 kolem 1 hodiny ráno měli se ujati doslovu před hlasováním senátu, začali páni senátoři strany komunistické prováděti technickou obstrukci namířenou především proti nám jako zpravodajům.
Přirozeno, že my byli povinni věnovati svou pozornost především podávaným referátům, které nám bylo nutno pro neustálý hluk diktovati do ucha stenografům u nás stojícím.
Tím se stalo, že nebylo nám možno pozorovati všechny činy, jichž proti nám se dopustili jednotliví pp. senátoři strany komunistické. (Výkřiky.)
Odvoláváme se proto k důkazu způsobených nám urážek na svědectví pp. senátorů nacházejících se na blízku řečnické tribuny, zejména pánů sen. Hybše a Jílka, dále na svědectví stenografů, kteří dleli u řečnické tribuny, jakož i na svědectví zřízenců senátních, kteří byli zaměstnáni u lavice ministerské a před řečnickou tribunou.
Dále uvádíme, že jsme zjistili podle novinářských zpráv tyto okolnosti:
Rudé Právo č. 149 v čl. "Agrární cla odhlasována i v senátě" píše: "...... komunističtí senátoři počali na tribunu zpravodajskou házeti tisky a podložkami s ministerských lavic. Sen. Sochor uchopil jedno křeslo ministerské a snažil se je hoditi na tribunu řečnickou, v čemž mu bylo zabráněno."
České Slovo čís. 143. odpoledne ve článku "Zlé dílo dokonáno" píše: Za chvíli bylo viděti z komunistů sen. Toužila, jak utíká k ministerské lavici, kde začal házeti po zpravodaji psacími podložkami... přihnali se za ním... Ti přes ministerskou lavici uchopili ministerská křesla hrozivše jimi zpravodajům... Stejný osud stihl i druhého zpravodaje, který uvítán byl papírovými koulemi.
Národní Politika čís. 171 odpol. vydání píše: Sen. Sochor volal na zpravodaje: "Mluvte k dobytku a ne k lidem"... "Jděte do maštale"...
Sen. Sochor zvedl ministerské křeslo a chtěl jím mrštiti, ale sen. dr Krouský mu v tom zabránil. Poté obešel sen. Sochor ministerskou lavici a sápal se na referenta, byl však zřízenci zadržen.
Národní Listy č. 171 v čl. "Senát" píší: "Sen. Sochor uchopil židli a chtěl ji vrhnouti na presidium, v čem mu bylo zabráněno."
Národní Listy č. 171 večerní v čl. "Senát schválil celní předlohu" píší:... dokud mluvili zpravodajové, na něž komunisté házeli také papírové chuchvalce...
Venkov č. 148 v čl. "Celní návrh senátem schválen" píše: Jakmile ujal se slova sen. Sáblík, počali komunisté volati: Pryč s lupiči... Komunista sen. Toužil rozběhl se k ministerské lavici, sebral na ní všechny podlohy a házel je na zpravodaje Sáblíka.
Večer č. 142 v čl. "Zákon o pevných clech schválen" píše: Sen. Toužil... hází listinami a posléze také těžkými podložkami na ministerských stolcích po zpravodaji sen. Sáblíkovi, jehož jedna z podložek rohem zasahuje do prsou. Komunista sen. Sochor zvedá výhružně jedno z ministerských křesel, kdosi mu však sráží s ním ruku. Podobný pokus se za bouře komunistické ještě asi dvakráte opakoval, avšak se stejně negativním výsledkem. Sen. Sáblík přenechává místo na řečnické tribuně zpravodaji rozpočtového výboru dr Procházkovi... několik senátorů komunistů hází po zpravodaji papírovými kuličkami ze zbalených sněmovních tisků. Zvláště zuřivě počíná si komunista sen. Hampl, jenž neustále cosi řve na zpravodaje, natahuje se přes ministerskou lavici... Sen. Sochor činí nový pokus vedrati se na tribunu a znemožniti zpravodaji dokončení referátu. Konečně podotýkám, že jsme sami viděli, jak pan sen. Toužil házel po zpravodaji sen. Sáblíkovi podložkami ležícími na ministerských lavicích, že pan sen. Sochor na nás zdvihal křeslo z ministerské lavice a že jsme zaslechli, jak bylo na nás voláno různými hanlivými výkřiky, jejichž znění budiž zjištěno výslechem shora uvedených osob. Sen. dr Procházka též zpozoroval, že bylo po něm několikráte hozeno papírovými koulemi. Není pochyby, že uvedené činy jsou těžkou urážkou podepsaných senátorů.
Žádáme znovu, aby podle §u 51 jednacího řádu věc byla přikázána imunitnímu výboru, aby rozhodl, zda páni senátoři strany komunistické, kteří proti nám jednali shora uvedeným způsobem, jsou vinni, že nás urazili, jakož aby provinilým senátorům byla vyslovena důtka.
V Praze, dne 24. června 1926.
Dr Adolf Procházka v. r.
Karel Sáblík v. r.
Imunitný výbor prečítanú žiadosť poťažne žalobu prejednával dňa 30. t. m. v svojom zasedaní a z uvedených ponosov konštatoval, že pán sen. Toužil skutočne hádzal po zpravodajovi pánu sen. Sáblíkovi podložkami ležiacimi na ministerských laviciach. Ďalej konštatoval, že pán sen. Sochor chytil jedno ministerské kreslo a chtěl ho hodiť do zpravodajov, v čom mu však bolo zabránené.
Imunitný výbor tieto činy pánov senátorov uznal voči zpravodajom za urážlivé, prehlásil ich za vinných a následkem toho v smysle §u 51 rokovného - jednacieho - poriadku usniesol sa navrhnúť predsednictvu senátu, aby previnivším sa pánom senátorom, t. j. pánu sen. Toužilovi a pánu sen. Sochorovi bola vyslovená dôtka.
Místopředseda dr Hruban: Ke slovu je přihlášen pan sen. Sochor a k poznámce pan sen. Dyk.
Než dám slovo prvému řečníku, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Hlasy: To je mnoho! - Sen. Sochor: Já budu hned hotov. Já to vemu rychle! Pánové buďte ubezpečeni!)
Kdo souhlasí s řečnickou lhůtou 15 minut, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
Prosím pánové, řečnická lhůta je stanovena 15 minut.
Uděluji slovo panu sen. Sochorovi. (Předsednictví převzal místopředseda dr Soukup.)
Sen. Sochor: Vážený senáte! Páni senátoři Sáblík a dr Procházka žádají senát, aby mně a soudr. Toužilovi byla udělena důtka pro naše jednání za jejich referátů o předloze celní. Ani mně nenapadá, abych cokoliv zapíral, nebo omlouval. Nezapíral bych ani tenkráte, kdyby celní většina se rozhodla vydati mne i se soudr. Toužilem soudu, jako to učinila se 4 mými soudruhy z poslanecké sněmovny a s jedním českosocialistickým poslancem. Jestliže něčeho lituji, pak je to jen to, že mám býti stíhán pouze důtkou, zatím co moji soudruzi dělníci, kteří se nedopustili ničeho jiného, nežli že demonstrovali proti vašim vyhladovovacím plánům, jako jsem demonstroval já s Toužilem, jsou odsuzováni na měsíce do vězení. Co na nich pášete, to je surovost bezmezná, která se na vás strašně vymstí.
Místopředseda dr Soukup: Volám pana řečníka pro tyto výroky k pořádku!
Sen. Sochor (pokračuje): Rozsudky, které jsou vynášeny v těchto dnech soudem na Pankráci, nesnesou kritiky. Policajt dosvědčí, mohou být v jeho svědectví rozpory, a soud, který není žádným soudem, zbavuje obviněné volebního práva a vsazuje je do vězení na celé měsíce. Povídka o nezávislosti soudcovské, to je jen podvod, kterým zakrýváte pravou povahu vašich soudů.
Místopředseda dr Soukup: Také pro tento výrok o soudcích volám pana řečníka k pořádku!
Sen. Sochor (pokračuje): Soudce vynáší rozsudky 5 minut po tom, co ukončil výslechy, čerta se stará, co kdo vypovídá, protože ví již předem, jaké má vydati rozsudky. Vaše spravedlnost je třídní, nikdy jiná nebyla, a vy teď jen dokazujete i těm nejméně chápavým, že je to jeden nástroj k obhajobě vašich třídních zájmů a vykořisťování pracujícího lidu. Během včerejšího soudního líčení stalo se však něco, na což musím upozorniti při příležitosti našich imunitních záležitostí. Policajt Jan Jokl doznal, že v okamžiku, když se policie vrhala obušky i šavlemi, pěší i na koni, proti bezbrannému lidu, ministerský předseda Černý seděl na strážnici v Jindřišské ulici a sám osobně řídil tyto surové útoky. Pan ministerský předseda je znám. Mezinárodní buržoasie si vzala na špinavou práci osvědčeného odborníka. Je to bývalý pomocník barona Heinolda z rakouských dob. Páni čeští vlastenci z měšťáckých řad! Je to opravdu charakteristické pro dnešní situaci. Prohlašujete, že Beneš nemá důvěry, štvete proti Masarykovi, najímáte si pomocníka habsburských pacholků.
Místopředseda dr Soukup: Pro tento neparlamentární výrok volám pana řečníka poznovu k pořádku!
Nám není nic do toho, jestli máte rádi Masaryka nebo Beneše. Nejsou to lidé dělnické třídy. Víme však, proč je nenávidíte. Nemohou býti, díky svojí minulosti tak sprostí, aby osobně z policajtské strážnice řídili útoky proti pracujícím lidem. Vy už teď nepotřebujete osvoboditele ani humanisty, vy potřebujete dráby. Snažíte se, abyste dostihli vzoru carských katanů. Dostane se vám téže odměny.
Na konci znovu konstatuji, že lituji jen toho, že se mi dostává pouze důtky a že nejsem postaven na roveň dělníkům, kteří stojí právě před soudem. Považuji však za nesprávné, že má mně i soudr. Toužilovi býti udělena důtka pro urážku sen. Sáblíka a Procházky. Je osobně jsem přirozeně uraziti nechtěl. Náš boj nepatří pouhým dvěma pánům, náš boj patří buržoasii celé a všem jejím pomocníkům. Důtku za urážku buržoasie považuji za vyznamenání.
Za všecko to, co jste napáchali na dělnické třídě, za všechno to, co pášete dnes, budete náležitě odměněni.
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Další slovo má pan sen. dr Procházka.
Sen. dr Procházka: Vážený senáte! Je vám všem dobře známo, co se stalo. Já proto na ty skutkové okolnosti, za kterých byli zde zpravodajové rozpočtového a národohospodářského výboru p. sen. Sáblík a já těžce uráženi pány senátory klubu komunistického, dále nepoukazuji a ponechám to vám k volnému uvážení, abyste posoudili, co se stalo a zdali je to urážka, či ne.
Já však, vážený senáte, považuji za svou povinnost hájiti zde instituci parlamentních zpravodajů, zpravodajů, kteří mají svou povinnost. Jak vám známo, podle jednacího řádu jsou zpravodajové povinni, aby ve výboru podávali zprávu, sepsali zprávu a tuto zprávu pak hájili před senátem. A my, vážení pánové, konali jsme jen svou povinnost, když jsme svou zprávu hájili a jednali tak, jak nám výborem uloženo bylo, a za tuto povinnost přece nemůžeme býti insultováni, nemůžeme býti v naší svobodě parlamentární uráženi takovým způsobem. To by byl konec parlamentarismu, to by byl konec veškerého demokratismu, kdyby se něco takového mohlo státi beztrestně.
Vážení pánové, my neděláme z těch pánů žádné mučedníky, žádáme jen to, co jednací řád předpisuje, a to je pouhá důtka a jak se na tuto důtku pohlíží, to vidíte podle řeči pana sen. Sochora. My však máme tolik cti, že považujeme i tuto důtku, která se musí státi za takový čin, jako prostředek disciplinární této sněmovny, který má sněmovna právo učiniti. Prosím ještě jednou, usuďte všichni, kteří máte ještě zájem na parlamentarismu, zdali se nám parlamentním zpravodajům stala skutečná urážka. A jestli se tak stalo a vy to usoudíte, prosím, abyste hlasovali pro výbor imunitní, aby pánům sen. Toužilovi a Sochorovi byla udělena důtka. (Výborně! - Potlesk.)
Místopředseda dr Soukup (zvoní): Prosím o zaujetí míst, budeme hlasovati. (Děje se.)
Kdo, prosím, souhlasí s návrhem výboru imunitního v této věci pánů sen. Toužila a Sochora, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního byl schválen. (Výkřik sen. dr Törkölyho.)
K poznámce uděluji slovo panu sen. Dykovi. (Volání: Oho! - Odpůrci řečníka opouštějí svá místa a odcházejí ven.)
Sen. Dyk: Vážený senáte! Vzhledem k tomu, že většina hlasová, v níž jednotná socialistická fronta došla podpory Němců bez rozdílu stran, zmařila projednání mého návrhu na řízení podle § 51 v plenu, prohlašuji:
I. Nežádal jsem toto řízení z důvodů osobních. Nadávky a urážky provázely vždy u nás činnost nejlepších našich lidí. Proto jsem se, chtěje hájit pouze důstojnost senátu, omezil na stíhání nadávek protokolárně zjištěných. V zájmu této vážnosti lituji, že z věci parlamentní slušnosti se stalo politikum, neboť netrestaná neslušnost vyvolává nové. V zájmu osobním a stranickém mohl bych však pouze vítat, že včerejší většina uvedla na pravou míru nepravdivé zprávy o paktování strany národně demokratické s Němci. Naopak němečtí senátoři z nenáviděné a hanobené celní většiny stali se vítanými spojenci socialistům proti mně. Což bylo dokázati.
II. Odmítám tvrzení, jakoby má páteční řeč měla účel provokační. Naopak, na padesát výkřiků za mé řeči podle stenografického protokolu zachycených a ne vždy slušných dokazuje, že jsem byl provokován já. Ostatně na př. výrok "spisovatelská drzost", urazivší ne pouze mne, ale spisovatelstvo vůbec, padl před mým inkriminovaným výrokem a nemůže být jím omluven. Mému stesku nad zdivočením politických mravů následoval okamžitý důkaz pravdy: kde nedostává se důvodů, dostavují se nadávky a teror. Neustoupím ani oněm, ani tomuto. Očista veřejného života musí být provedena, ať komu libo, nebo ne.
Místopředseda dr Soukup: Přerušuji jednání.
Mezi schůzí bylo rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Seznam členů senátu a senátních klubů Národního shromáždění podle stavu 1. června 1926.
Místopředseda dr Soukup: Sděluji, že
do výboru ústavně-právního nastupuje za sen. dr Krupku sen. dr Procházka a
do výboru branného za sen. dr Procházku sen. dr Krupka.
Navrhuji, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi podle § 40 jedn. řádu senátu písemně nebo telegraficky a stanoviti její denní pořad.
Jsou námitky? (Nebyly.) Námitek není.
Návrh můj je přijat. (Předsednictví se ujal předseda Klofáč.)
Předseda (zvoní): Slavný senáte! Rozcházíme se na letní prázdniny. Prožili jsme těžké dny. Práce byla nemalá a byly přirozeně, jako všude v parlamentním životě, spory. S hrdostí konstatuji, že senát dostává přece jen jistou tradici. Ať byly spory jakékoliv, přece jen všichni bez rozdílu snažili jsme se nalézti tu formu, která by byla přijatelná pro nás všechny a která by byla důstojná senátu. Byly-li nějaké nepříjemné episody, byly to přece jen v našem senátě pouze episody, a jsem hluboce přesvědčen, že příště nebude ani těchto episod, že život v našem senátě bude vzorně parlamentární.
Děkuji všem klubům, všem stranám bez rozdílu za vzácnou podporu předsednictva, jehož úkoly někdy byly také poněkud těžké a těžší, než se zdálo.
Přeji všem senátorkám a senátorům odpočinek a osvěžení - a snad potom po letních prázdninách na shledanou a k práci. (Výborně! - Hlučný potlesk.)
Končím schůzi.
Konec schůze v 15 hodin 55 minut.