Úterý 22. června 1926

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 50.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 50. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 51.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 51. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 63.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 63. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 64.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 64. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 65.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 65. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 66.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 66. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 67.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 67. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 68.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 68. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 69.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 69. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 70 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 70 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. 1. sazební číslo 70 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 70 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 70 c.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 70 c budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 71 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 71 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 71 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 71 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 79.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 79. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 81 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 81 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla,

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 82 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 82 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 82 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 82 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 86.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 86. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 88.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 88. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. sazební číslo 89.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 89. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 90.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 90. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 91 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 91 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 91 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 91 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 92.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 92 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 93.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 93 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 104.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 104 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 105.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 103 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 106 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 106 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. čís. sazebníku 106 c.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 106 c budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 115.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 115 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 117 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 117 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 117 b.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 117 b budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 120.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 120 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 121.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 121 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 122.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 122 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 131.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 131 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 132.

Návrhuji:

Článek I. sazební číslo 132 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 150 a.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 150 a budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 600.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 600 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

Návrh sen. Skaláka a spol.

Čl. I. sazební číslo 617.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 617 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno: beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 23 v obnosu 30 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 24 v obnosu 38 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 25 v obnosu 34 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 26 v obnosu 36 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 27 v obnosu 22 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 28 v obnosu 12 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 29 v obnosu 10 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 30 v obnosu 45 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 31 a v obnosu 27 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 31 b v obnosu 9 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 32 v obnosu 18 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 33 v obnosu 70 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

K čl. II. navrhuji:

aby celní sazba při sazebním čísle 34 a v obnosu 5,40 Kč, jakož i 34 b v obnosu 8,10 Kč za 100 kg byla škrtnuta a nahrazena poznámkou beze cla.

Pozměňovací návrh k II. čl. při sazebním čísle 37.

Navrhuji, aby celní sazba ad 1.) 6 Kč, ad 2.) 12 Kč, ad 3.) 18 Kč, ad c) 30 Kč byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji: Celní sazba při sazebním čísle 41, 24 Kč budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby sazba celní při sazebním čísle 43, Kč ad 1.) 5 Kč, ad 2.) 10 Kč byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji: Celní sazba při sazebním čísle 65 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Sazba celní při sazebním čísle 64 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba u sazebního čísla 65 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Sazba celní při sazebním čísle 66 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 67 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 68 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 69 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 70 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 71 ad a) a b) budiž zrušena.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 75 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 79 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Celní sazba při sazebním čísle 88 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji: Celní sazba při sazebním čísle 89 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji: Celní sazba při sazebním čísle 90 budiž škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby v sazebním čísle 90 byla celní sazba škrtnuta i pokud jde o poznámku 1.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 117 byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 120 byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba Kč 180 u sazebního čísla 121 byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 131 sub 1 uvedená, Kč 360 byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 132 Kč, 360 sub e) uvedená byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 150 byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 600 3,60 Kč byla škrtnuta.

Pozměňovací návrh k čl. II.

Navrhuji, aby celní sazba při sazebním čísle 617 7 Kč byla škrtnuta.

Návrh sen. Hampla, Průši a spol.

Navrhujeme: Budiž článek IV. jmenovaného návrhu škrtnut.

Návrh sen. Hampla, Průši a spol.

Navrhujeme, aby článek V. jmenovaného návrhu byl škrtnut.

Návrh sen. Hampla, Průši a spol.

Navrhujeme, aby článek VI. jmenovaného návrhu byl škrtnut.

Návrh sen. Hampla, Průši a spol.

Navrhujeme, aby článek VIII. jmenovaného návrhu byl škrtnut.

Návrh sen. Hampla, Průši a spol.

Navrhujeme, aby článek IX. první věta byla změněna následovně: >Zákon tentonabývá účinnosti za jeden rok po vyhlášení.<

Návrh sen. dr Housera a spol.

Podepsaní senátoři předkládají tyto přiložené pozměňovací návrhy, a sice očíslované 1 až 105.

Současně podle §u 56 odst. III. jedn. řádu navrhují podepsaní, aby provedeno bylo o číslech 1, 2, 5, 9, 11, 13, 14, 15, 16, 23, 25, 26, 27, 28, 30, 31, 32, 35, 40, 41, 52, 53, 60, 61, 101, 102, 103, 104 a 105 sčítání hlasů a konstatování jich poměru.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

Rezolúcia sen. Roháčka, ing. Klimku a spol. k projednávanému návrhu.

Vláde sa ukladá, aby urobila také zákonné a administrativné opatrenie, ktoré by zamedzily terminový obchod obilím.

Resoluce sen. dr Procházky a spol.:

Vláda se vyzývá, aby předložila senátu přehled o výsledku provádění pozemkové reformy s udáním bližších dat ohledně nabyvatelů t. zv. zbytkových statků.

Resoluční návrh sen. Starka a soudr.:

Poněvadž vysoká daňová břemena ztěžují vývoj zemědělské produkce, ukládá se vládě, aby zákonem poskytla úplné osvobození od daní všem zemědělcům, jejichž příjem jest menší než daně prosté minimum, aby dosavadní daň pozemkovou přeměnila v odstupňovanou daň z pozemkového důchodu a aby osvobodila od daně z obratu všechny nutné potraviny a dále aby snížila daň z cukru a vína.

Resoluční návrh sen. Niessnera a soudr.:

Poněvadž, jak spotřebitelé, tak také výrobci, jsou využitkováváni překupnictvím, ukládá se vládě, aby navrhla všechny účelné prostředky k potírání tohoto zla, zvláště aby co nejdůraznějším podporováním jak zemědělských prodejních družstev, tak také konsumních spolků omezila škodlivé překupnictví.

Resoluční návrh sen. Polacha a soudr.:

Poněvadž chov dobytka jest nesmírně důležitým výrobním odvětvím drobných rolníků a dále poněvadž jest nedostatek domácího krmiva, ukládá se vládě, aby umožnila cla prostý dovoz všech potřebných krmiv, zvláště krmného obilí a kukuřice a aby poskytla dalekosáhlé slevy dopravného.

Resoluční návrh sen. Löwa a soudr.:

Poněvadž jest třeba, aby zemědělství bylo vymaněno z neproduktivních výdajů, ukládá se vládě, aby usilovala o to, by zákonem byly zrušeny všechny dávky a poplatky církvím a jejich orgánům.

Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

S poukazem na demokratickou ústavu státu vyzývá se vláda, aby zdemokratisovala všechny zemědělské a lesnické odborné korporace (zemědělské rady atd.).

Resoluční návrh sen. Reyzla a soudr.:

Vzhledem ke skutečnosti, že drahý úvěr ztěžuje zemědělskou výrobu, žádá se vláda, aby podporovala zemědělské úvěrnictví, poskytla levný úvěr, naproti tomu aby potírala bankovní kartely a aby banky podrobila ostré státní kontrole.

Resoluční návrh sen. Jarolima a soudr.:

Vycházejíce ze skutečnosti, že desetitisíce drobných zemědělců a domkářů jsou trvale odkázány na pachtování cizích pozemků, ukládáme vládě, aby pokud možno v největším rozsahu se postarala o prodloužení ochrany pachtýřů předložením příslušné osnovy zákona.

Resoluční návrh sen. Starka a soudr.:

Vzhledem ke vzrůstajícímu útěku z venkova ukládá se vládě, aby věnovala plnou pozornost zlepšení sociálních poměrů zemědělských a lesních dělníků a aby zahájila nápravu předložením moderního práva zemědělských dělníků.

Resoluční návrh sen. Reyzla a soudr.:

Poněvadž theoretické a praktické vyškolení jest podmínkou zvýšené výroby, ukládá se vládě, aby zemědělské pokusnictví co nejúčinněji podporovala zřizováním vzorných hospodářství v každém okrese.

Resoluční návrh sen. Polacha a soudr.:

Poněvadž veřejné pozemky obcí jsou nezbytně nutným doplňkem vlastního majetku drobných zemědělců, avšak majetek obcí se během posledních desetiletí hrozivě zmenšil, ukládá se vládě, aby přiměřeným způsobem umožnila revisi všech majetkových převodů obecního statku do soukromého majetku, které se udály v posledních 40 letech.

Resoluční návrh sen. Jokla a soudr.:

Se zřetelem na škodlivé účinky nynějších honebních poměrů ukládá se vládě, aby se snažila zákonem zrušiti práva vlastní honitby a zavésti právo obecní honitby.

Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Poněvadž jest naléhavě zapotřebí snížiti výrobní náklady, ukládá se vládě, aby se snažila zrušiti průmyslová cla, jež zatěžují zemědělství, zvláště na železo, stroje, umělá hnojiva atd.

Resoluční návrh sen. dr Hellera a soudr.:

Poněvadž každá obec v zájmu svého rozvoje má míti jistou výměru vlastních pozemků, ukládá se vládě, aby při přídělu zabrané půdy v prvé řadě pamatovala na obce, a kde pozemkový úřad oprávněné nároky obcí zamítl, aby nařídila revisi řízení.

Resoluční návrh sen. Niessnera a soudr.:

V uvážení, že zemědělská výroba musí býti ještě podstatně zvýšena, aby mohla dostáti všem požadavkům, ukládá se vládě, aby navrhla opatření, by pozemky, jež vlastník nechává ležeti ladem, mohly býti požadovány a přikazovány obcím, pachtovním družstvům nebo zdatným zemědělcům k hospodaření.

Resoluční návrh sen. Polacha a soudr.:

Aby se čelilo zhoubnému řádění bursy, vybízí se vláda, aby podala návrh zákona, jímž se zakazuje termínový obchod obilím.

Resoluce sen. Jokla a soudr.:

Vláda nechť ihned předloží Národnímu shromáždění zprávu o použití a zúčtování fondu pro opatření strojených hnojiv.

Resoluční návrh sen. Starka a soudr.:

Vláda se vybízí, aby do 14 dnů předložila osnovu zákona, kterouž se zboží o sobě clu podléhajícímu, pokud určeno jest k účelům hnojení, poskytuje osvobození od cla.

Rezolúcia sen. Zimáka, Ecksteinovej a súdr.:

Vláda sa vyzývá, aby predložila k ústavnému projednaniu osnovu zákona v záujme chránenia požívatin a nápojov pred falšováním a znehodnocováním.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby co nejdříve předložila k ústavnímu projednávání návrh zákona, podle něhož půda přidělená v pozemkové reformě drobným zemědělcům smí býti propachtována nebo odprodána opět jen osobám, které podle přídělového zákona mají nárok na příděl půdy a v němž bylo by zakázáno zemědělcům nad 20 ha půdy pachtovati či kupovati půdu leč tehdy, když by menší zemědělci půdu tu nekoupili neb nepropachtovali.

Rezolúcia sen. Zimáka, Ecksteinovej a súdr.:

Vláda sa vyzývá, aby predložila k ústavnému projednaniu osnovu zákona na ochranu pravej jakosti slovenského vína.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Nechť se vláda postará, aby pro průmyslové oblasti pánví uhelných, kde poměry, zvláště hornického obyvatelstva trvalou uhelnou krisí těžce se zhoršily, povolen byl zvláštní bezcelný dovozní kontingent obilí; o jeho výši, rozdělení a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými odborovými a konsumními organisacemi dělnictva a zvláště horníků. Povolený bezcelný kontingent musí obnášeti nejméně 50 q až do výše 150.000 q pro všecky hornické obvody v republice. Stejný návrh učiní se pro: západočeskou hnědouhelnou oblast, žacléřskou, falknovskou, rosickou kamenouhelnou, ostravskou kamenouhelnou, handlovskou. Za staré monarchie rakouská vláda dovolila bezcelný dovoz pro Dalmácii a přilehlé ostrovy do 50.000 q pšenice a prosa do 30.000 q. Rovněž i vláda uherská povolila dovoz kukuřice do 20.000 q.

Resoluční návrh sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vládá se vyzývá: Aby pokud možno co nejdříve předložila k ústavnímu projednávání návrh zákona na ochranu drobných zemědělských pachtýřů, v němž by přesně bylo stanoveno nejvyšší pachtovné z půdy a určeno, že pozemky smí býti propachtovány především drobným zemědělcům, kteří nemají více jak 5 ha vlastní půdy a potom teprve ostatním zemědělcům.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vládě se ukládá, aby všemi prostředky státní moci zakročila proti jakémukoli předražování jmenovitě všech potřeb pro drobné zemědělce. Neméně přísně plnou měrou své moci nechť vláda zakročí proti neodůvodněnému zdražování zemědělských produktů, hlavně mouky a mas.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby co nejrychleji vypracovala a předložila k ústavnímu projednání návrh nového československého celního tarifu, v němž byla by cla omezena na míru nejnižší, potažmo vůbec odstraněna. Při jednání přípravném budiž vyžádána spolupráce odborových organisací drobných zemědělců a dělnictva.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Navrhujeme, by vláda byla vyzvána předložiti, osnovu zákona, kterou se zajišťují minimální mzdy dělnické vzhledem k předvídané drahotě následkem zavedení cel na obilí.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Navrhujeme, aby vláda neprodleně podala senátu přesnou zprávu o zabraném majetku církevním, o tom, v jakém rozsahu byla na něm provedena pozemková reforma a co hodlá vláda zaříditi, aby jí na tomto majetku důsledně byla provedena pozemková reforma a půda tato, aby dostala se chudému lidu v čase co možná nejkratším.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Nechť ministerstvo sociální péče sdělí senátu N. S., jak hodlá zabrániti podvýživě dělnických dětí, zaviněné zavedením pevných cel na zemědělské produkty.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Nechť ministerstvo národní obrany sdělí senátu N. S., jaký obnos bude vyžadovati uvalení cel na letecké motory, které stát pro sebe potřebuje.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vláda se vyzývá, aby předložila návrh zákona, podle něhož byl by zajištěn drobným zemědělcům dostatečný a levný úvěr. K tomu cíli budiž zajištěna podstatná část vkladů okresních hospodářských záložen. Budiž přísně působeno na veškeré peněžní ústavy ke snížení úrokové míry, hlavně na ústavy bankovní.

Resoluce sen. Zimáka, Ecksteinové a soudr.:

Nechť se vláda postará, aby pro horské okresy (stolice) slovenské povolen byl bezcelný dovoz kukuřice, obilí a brambor do výše 150.000 q, nejméně však 50.000 q. O výši, rozdělení a kontrole dohodne se státní správa s příslušnými odborovými, spotřebnými, zájmovými a stavovskými organisacemi dělnictva domkářů a malorolníků.

Resoluce sen. Dundra, Zimáka a soudr.:

Vládě se ukládá, aby nejdéle do jednoho měsíce předložila senátu zprávu o tom, komu byly přiděleny zbytkové statky, jaké výměry v jednotlivých případech, kolik který nabyvatel měl na ně zaplatit a kolik dosud zaplatil; v seznamu buď dále uvedeno, jaký majetek pozemkový jednotliví nabyvatelé zbytkových statků vlastnili před přídělem a jakého byli před tím povolání.

Resoluce sen. Plamínkové a spol.:

I.

Podepsaní navrhují, aby text zákona o plodinových bursách byl změněn v tom smyslu,

1. aby dozor, který dosud byl vyhrazen ministerstvu zemědělství, provádělo s sebou též ministerstvo pro zásobování lidu,

2. aby řád pro jednání cenových komisí byl změněn v tom smyslu, že ceny určují se toliko podle skutečně uzavřených obchodů podle hlášení přísežných znalců a ne podle volného uvážení členů cenové komise.

II.

Podepsaní navrhují, aby na ochranu konsumentů a pro řádnou distribuci výrobků byly s urychlením zavedeny konsumentské komory.

III.

Podepsaní navrhují, aby zemědělsko-zpravovědný ústav byl reorganisován tak, jako jest zřízen státní statistický ústav a aby jeho zprávy měly charakter úřední; budiž podřízen přímo předsednictvu ministerské rady.

Resoluční návrhy sen. Čipery a spol.:

1. Vládě se ukládá, aby nařídila okresním politickým správám, aby všude vyšetřovaly škody způsobené živelními pohromami, zejména krupobitím, průtrží mračen, povodněmi atd. s náležitou benevolencí a učinily vše k rychlé nápravě.

Z těchže důvodů ukládá se vládě, aby peníze z odkolkovací akce i z dávky z majetku a z přírůstku na majetku byly bezodkladně vyplaceny malozemědělcům, domkářům a drobným živnostníkům.

2. Vláda se vyzývá, aby bez prodlení uložila státnímu pozemkovému úřadu, aby umožnil urychlené provádění knihovního pořádku při přídělu půdy drobným přídělcům.

3. Vláda se vyzývá, aby současně se zavedením pevných zemědělských cel vydala nařízení o směrných cenách pro pšenici a žito a určila současně, jaké nejvyšší rozpětí smí nastati mezi cenou pšenice a nejjemnějšími druhy pšeničné mouky, jakož i rozpětí mezi cenou žita, žitnou moukou a chlebem.

Resoluční návrh sen. dr Housera a ostatních:

Podepsaní senátoři podávají podle §u 21 jednacího řádu návrh tohoto znění:

Vláda se vyzývá, aby dnešní prodejní ceny zemědělských produktů, pokud mají býti změněny přijímaným zákonem o celním sazebníku, stabilisovaly, a sice pro letošní nové období, t. j. do konce června 1927. Tato stabilisace budiž provedena tak, aby předměty denní potřeby následkem zavedení zemědělských cel nebyly zdraženy. Zemědělská cla nechť tedy nemají vlivu na vzrůst drahoty a nechť zavedení jich nezatíží konsumenty, nýbrž meziobchod, který velmi často neodůvodněně zdražuje zemědělské produkty i tam, kde zemědělec skutečně lacino prodává. Vláda se proto vybízí, aby stanovila nejvyšší percentní přirážku, s níž meziobchod musí se spokojiti. Nechť pak tato přirážka dohromady se zvýšením ceny produktů zatížených zemědělskými cly nečiní ceny předmětů denní potřeby o nic vyšší, než jsou ceny dnešní.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP