To, co trvalo pět let, když se jednalo o prostou sociální spravedlnost, trvá nyní pět neděl, když se jedná o akt třídního sobectví. My jsme se postavili proti celnímu diktátu a jeho pevným vysokým clům agrárním, poněvadž v této jeho formě i obsahu nevidíme žádné nezbytnosti potřebné ochrany výroby zemědělské, a jsme přesvědčeni, že neodvratně povede ke zdražení všech životních potřeb a ke všem dalším důsledkům, o jejichž dosahu si nikdo z nás dnes nedovede ještě učiniti představy.

Tvrdí-li se na straně agrární s takovou houževnatostí, že tato vysoká cla agrární nebudou vůbec žádným koeficientem zdražení životních potřeb, pak by byla nepochopitelná celá ona strašná úpornost, s níž se tento boj vede. Pro pouhé l' honeur du drapeau - pro pouhou čest praporu strany agrární se nepodnikají boje, jež přes noc smetly parlamentní vládu republiky, zadupaly všecky dosavadní tradice bývalé vládní koalice, vzrušily miliony obyvatel tohoto státu, vzbouřily mračna nových sociálních zápasů na obzoru a zasáhly tak hluboko až ke kořenům tohoto státu. Pan kolega Kroiher připustil ovšem zdražovací tendenci připravovaných cel agrárních, odůvodnil však nutnost jejich potřebou zvýšení životní úrovně zemědělského lidu. Není jistě nikoho mezi námi, kdo by se vzpíral spravedlivé odměně těžké, tvrdé a mimořádně svízelné práce skutečného zemědělce. Každý dělník je hoden své mzdy. Jestli jsme se však postavili proti celnímu sazebníku, pak se to stalo z toho důvodu, že v něm spatřujeme akt dvojnásobně jednostranný, dvojnásobně třídní, a proto dvojnásobně nespravedlivý.

Jeho třídní jednostrannost vidíme předně v tom, že otázku ochrany výroby zemědělské chce řešiti bezohledným způsobem na útraty všeho konsumentstva ve státě, a za druhé v tom, že provádění této reformy v praxi upravuje jednostranně jedině s hlediska zemědělské velkovýroby, bez potřebných ohledů na výrobu malou a nejmenší. Náš odpor proti celnímu sazebníku byl proto, aktem nejnutnější sebeobrany. My nikdy a nikdy nemůžeme dáti svého souhlasu k takové celní ochraně, která způsobem podle našeho názoru přímo nezřízeným protěžuje agrární velkokapitál, ponechávajíc zemědělské malovýrobě almužnu, jež se obrací v niveč hospodářskými důsledky všech těchto celních opatření. A my také nikdy nemůžeme dáti souhlasu k celní ochraně, jež chce všecka břemena přesunouti na nejširší vrstvy konsumentstva z tříd pracujících, z oněch tříd, jichž rodiny a existence tolik rozdrásala válka způsobem přímo nevypověditelným a jež se nyní věčně zmítají v kruté nejistotě krise hospodářské, co zatím tatáž válka přivodila pro bohatší vrstvy zemědělské na řadu let hospodářskou konjunkturu, o níž se jim dříve nikdy ani nesnilo, a jež v novém státě požívají tolik úžasných výhod, že o tom širší veřejnost nemá přesné představy, ať již jde o jejich nesmírnou moc kapitálovou, ať jde o reformu pozemkovou, ať jde o milionové subvence ministerstva zemědělství, zemědělských rad a jiných ústavů veřejných, rozdílené svémocně bez dostatečné kontroly, takže se za celé této situace všechen ten tlak s pevnými cly jeví jenom skutečnou výzvou, jež ve své třídní zaujatosti nebere dnes ohledu ani na chmurnou naši situaci hospodářskou, jíž jdeme vstříc, ani na zájmy konsumentstva, ba ani na životní zájmy parlamentu a tohoto státu. (Tak jest!)

Když byl před časem u nás v senátě podán návrh Donátův - a tenkráte se po prvé na něm objevily podpisy pánů se strany lidové - bylo popíráno, že by zde bylo šlo o předem umluvený kontrakt, podle něhož strana lidová byla ochotna odevzdati své hlasy pro cla, naproti tomu, že zase strana agrární odevzdá své hlasy pro úpravu kongruy, ovšem na útraty republiky a pokladny státní.

To, co bylo tenkráte popíráno u nás, je dnes skutečností. Bude, myslím, věcí strany lidové, aby svým voličům, pokud se rekrutují z vrstev nejchudobnějších, a svým t. zv. křesťanským socialistům vysvětlila tuto svoji křesťanskou charitas, podle níž nejchudším lidem se zdražuje sousto chleba a kávy, aby na útraty státu byly vymáhány presenty pro úředníky církve, vůči nimž bohaté pokladnice absolutistické hierarchické šlechty byly a jsou uzavřeny na sedmero zámků. (Tak jest!)

A bude také její věcí, aby vysvětlila, do jaké míry se tento postup shoduje se vznešenými naukami velkého židovského rebela, na jehož mučednické smrti buduje svou existenci. A přijde doba, v to pevně věřím, kdy v srdcích a duších tolika prostých chudých lidí protkne pocit bolesti, tak jako mne protknul, když jsem loni viděl Vatikán, když jsem viděl tolik pýchy lidské a v tom dojmu tolik rouhání památce skromného poutníka gallilejského, jenž neměl kam hlavy položiti a o jehož jediné roucho bylo metáno losem.

A bude také, promiňte mi, pánové, věcí pánů se strany živnostenské, aby vyložili celou svou politickou peripetii, podle níž vstoupili do parlamentu s prudkým výbojem proti rostoucím břemenům a novým daním, zakončujíce ho nyní svými podpisy, jimiž se novými břemeny a novými stamilionovými daněmi zatěžuje všechno konsumentstvo, tedy činitel, který je hlavní základnou jejich hospodářské existence. Nová cla a nová celní koalice pochovává ovšem také všechny fašistické iluse národní demokracie. Strana pana Frant. Síse a kolegy Dyka v jedné parlamentní linii s kolegy z tábora německého a maďarského, jichž vstup do parlamentní většiny, nebo dokonce do vlády republiky byl prohlašován za katastrofu republiky, je dnes faktem, který vidí celý svět. Je úplně lhostejno, jde-li o koalici smluvenou, nebo koalici spontánní. Je skutečností, že národní demokracie nikdy neměla svých cel, své kongruy, svých nových daní z cukru a lihu a jiných věcí, k nimž se nová většina ještě chystá a k nimž národní demokracie dává své hlasy v prvé řadě ze své dnešní třídní zaujatosti proti vší rozumné moderní sociální politice v našem státě, že by národní demokracie těchto předpokladů sociální reakce nedosáhla nikdy bez této součinnosti a pomocí svých spolupracovníků z tábora německého a maďarského. Jaké tedy fantasie s fašismem a nacionálním terorem a jaké experimenty s vyvoláváním krvavé občanské války v naší republice, když dnes tato nová koalice česko-německo-maďarská v Národním shromáždění nemá ani tolik dechu, aby mohla prováděti ustanovení jednacího řádu a brániti turbulentním scénám, ve kterých náš parlament dosahuje snad rekordu v celé Evropě. Kolega Dyk bude tak laskav, že svůj majestátní fašistický diktátorský postoj odloží do staré zbytečné armatury poněvadž po 3 berlích fašismu československého, německého a maďarského by se to u nás jistě velmi špatně mašírovalo a diktovalo. Prosím pak na konec, aby nikdo nebyl tak pošetilý a domníval se, že odhlasováním toho celního sazebníku bude u nás tvořen fait accompli a že věci v tomto státě půjdou zase tak, jako by se nic nestalo. Toto hlasování, před nímž nyní stojíme, bude jen prvním aktem dramatu, jež se nyní u nás rozevřelo. Byl-li kdo legitimován, aby předem varoval před těmito cestami, jimiž republika vykonává skok do tmy, pak jsou to zajisté v prvé řadě strany socialistické, legitimovány z toho důvodu, že pro tento stát, pro vnitřní konsolidaci učinily tolik, že to ocení teprve historie, že to byly tyto strany, jež prosty vždy demagogie, učily dělnictvo dívati se na věci, jak jsou. Byla to jistě politika sebeobětování, ale my toho nelitujeme, poněvadž politika naše není shonem po senzačních triumfech okamžiku, ale je metodou uvědomělé pedagogie všech výrobních a pracujících vrstev pro pochopení a provádění jedině možné demokratické socialistické politiky v dnešním revolučním přerodu věcí na celém světě.

Domnívají-li se pak druhé strany s námi kdysi koalované, že tento stát zrozený ze vzlykotu a odboje celých generací našeho národa, je do té míry již upevněný, že ho lze spravovat a v něm vládnout beze vší účasti tříd pracujících, ba přímo proti jejich zájmům nejživotnějším, pak máme i my ruce volné. Boj zahájený jsme přijali a učiníme vše, co uznáme za účelné, rozumné, potřebné a nevyhnutelné. Nám není a nemůže býti lhostejným vše to, co se s nynější celní koalicí přivalilo od vysokých agrárních cel až ke kongrue, novým daním spotřebním a připravované prodloužené presenční službě vojenské.

Bylo mnoho pánů v této debatě, kteří na všechny důvody měli jen odmítavé gesto a úsměv. Mám za to, že přijde doba, kdy tyto úsměvy přejdou. Přejdou úsměvy těch, které nepobuřují provokace lenošivých žen, jež na sebe věší celá bohatství zpupného přepychu, na němž jsou ještě neusušené slzy dělnických robotníků, které nepobuřují tisíce prohýřených peněz celými řadami bohatých floutků v nespočetných přepychových barech velkoměst a venkova, které však pobuřuje fakt, vidí-li, že dělník nebo jeho žena volá po trochu lidštějším životě a po troše kultury a duševní radosti z ní. My máme právo postaviti se na obhajobu těchto uvědomělých legií pracujícího lidu našeho, poněvadž všude tam, kde vstoupilo naše hnutí za desítky let své existence vymýtilo tolik neřestí, karbanu a pitek, jež z tolika dělnických rodin tvořily skutečná pekla života. A ve jménu těchto statisíců, tvořících základy tohoto státu, dnes mluvíme a jednáme.

To, co se děje dnes, nemůže býti a není lhostejným nikomu z nás, kdož jsme viděli umírati své otce na tuberkule a své matky klesat v hrob, schvácené strašným bojem o existenci rodiny. Nám také není do smíchu, jako pánům, kteří se včera dívali na výplatní lístky s výdělkem 30 až 50 Kč jako jednotýdenní výdělek textilních dělníků ze severních Čech. Pro nás jsou to dokumenty zoufalství, ale také heroismu, s jakým dovedou tyto mučedníci práce nésti svou existenci za bagately, které nejvýbojnějším průkopníkům agrárních cel jsou často jenom diškerecí, jež se dává žebrákům.

Dnes budou agrární cla odhlasována, ale pánové z celní koalice nechť vezmou na vědomí, že od tohoto dne se tento zápas proti snížení životní úrovně pracujícího lidu přenáší do každé dělnické, úřednické, učitelské, maloživnostenské a malozemědělské rodiny v tomto státě, a že nikdo z nás nemůže dnes dohlédnouti konců, k nimž vývoj poměrů ekonomických v této republice vlastní silou dynamickou na konec dojde. A máte-li pánové dnes v tomto sboru většinu, je otázka, je-li to většina, jež by byla legitimována vydávati se za tlumočníka a vůdce většiny obyvatelstva v tomto státu.

My jsme varovali a varujeme poznovu před tímto násilným řešením nejkomplikovanějších a nejspornějších hospodářských otázek v mladé naší republice.

Doposud se nám podařilo ochrániti tento stát před dravými zápasy sociálními, před krajním rozrušením hospodářským, před revoltami a výbuchy krvavých stávek, před vnitřní sociální a politickou válkou občanskou.

Tato republika byla a povždy nám zůstane nesmírným statkem, u něhož jsme nikdy nechtěli dopustiti, aby byl lehkomyslně vržen na pospas větrů a na pokraj katastrof, při kterých jeden náraz stačí v této poválečné době vyvolati důsledky nedozírné. Odmítajíce proto své hlasy této nemožné, podle našeho názoru nesmyslné, krutě třídní, ba přímo sebevražedné politice celní koalice, odmítáme také v této chvíli všechnu odpovědnost za všechny důsledky, jež jdou a půjdou jako černá mračna v jejich stopách. Jako věrní služebníci této republiky a tlumočníci vůle pracujících vrstev tohoto státu vykonali jsme na půdě zákonodárného sboru vše, co bylo v naší moci. Hlasu našeho nebylo dbáno. Věříme, že přijde den, kdy lid a život sám dá za pravdu nám. (Výborně! - Potlesk sociálně-demokratických senátorů.)

Místopředseda dr Brabec: Rozprava je skončena. Za účelem přípravy hlasování přerušuji schůzi na půl hodiny. - (Hlasy: Proč?) Je to nutné, poněvadž bychom neměli složité hlasování připraveno. (Odpor socialistických senátorů.)

Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi.

Sděluji, že mně byly podány pozměňovací návrhy sen. dr Hellera a soudr., Löwa a soudr., Jokla a soudr., Reyzla a soudr., Niessnera a soudruhů, Starka a soudr., Jarolima a soudr., Polacha a soudr., Dundra, Zimáka a soudr., Plamínkové a spol., Čipery a spol., Hampla a spol., Průši a spol., Šturce a spol., Skaláka a spol., sen. dr. Housera a spol., pak resoluční návrhy: sen. Roháčka, inž. Klimku a spol., dr Procházky a spol.. Starka a soudr., Niessnera a soudr., Polacha a soudr., Löwa a soudr., dr Hellera a soudr., Reyzla a soudr., Jarolima a soudr., Jokla a soudr., Zimáka, Ecksteinové a soudr., Dundra, Zimáka a soudr., Plamínkové a spol., Čipery a spol., dr Housera a soudr., Šturce a soudr.

Žádám pana tajemníka senátu, aby přečetl tyto pozměňovací a resoluční návrhy, které byly k této osnově zákona podány.

Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):

>Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Navrhujeme, aby se přes zprávu přešlo k dennímu pořadu.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Navrhujeme podle §u 47 odst. 2. jedn. řádu, aby věc byla vrácena výboru s příkazem,by sobě vyžádal zprávu ministra financí o finančním dosahu osnovy.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Navrhujeme podle §u 47 odst. 2. jedn. řádu, aby věc byla vrácena národohospodářskémuvýboru, by vyslechl zástupce malorolníků.

Návrh sen. Jokla a soudr.

Sazební číslo 24 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Reyzla a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 27 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek I.

U sazebního čísla 31 šktrnuta buďtež slova: >hrách, čočka<.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 33 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 34 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Starka a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 43 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 63 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 65 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Jokla a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 70 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 75 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 79 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Jarolima a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 88 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 89 budiž škrtnuto.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 117 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 131 budiž škrtnuto.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek I.

Sazební číslo 244 budiž škrtnuto.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 23 budiž číslice>30< nahrazena slovy >beze cla<.

Návrh sen. Starka a soudr.

Článek II.

U sazebního čísla 25 vsunuta budiž tato poznámka:

>Dovoz ječmene pro účele krmení jest osvobozen od cla<.

Návrh sen. Starka a soudr.

Článek II.

Sazební číslo 31 má zníti: >Boby, hrách, čočka beze cla<.

Návrh sen. Löwa a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 33 budiž číslice >70 Kč< nahrazena slovy >beze cla<.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 43 nahrazeny buďtež číslice >5 Kč< a >10 Kč< slovy >bezecla<.

Návrh sen. Reyzla a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 63 nahrazena budiž číslice >360 Kč< slovy >beze cla<.

Návrh sen. Jokla a soudr.

Článek II.

Sazební číslo 70 má zníti: >a) až do 10 kg živé váhy (podsvinčata) beze cla.<

Návrh sen. Reyzla a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 88 nahraditi jest číslici >210 Kč< slovy >beze cla<.

Eventuální návrh sen. Reyzla a soudr.

Pro případ zamítnutí návrhu k článku II., sazební číslo 88:

K sazebnímu číslu 88 připojena budiž tato poznámka:

>Dovoz dánského másla jest beze cla<.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek II.

K sazebnímu číslu 89 připojiti jest tuto poznámku:

>Dovoz amerického sádla jest osvobozen od cla<.

Návrh sen. Polacha a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 90 nahraditi jest číslice >105 Kč< slovy >beze cla<.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Článek II.

V sazebním čísle 117 nahraditi jest číslice >165 Kč< a >180 Kč< slovy >bezecla<.

Eventuální návrh sen. dr Hellera a soudr.

Pro případ zamítnutí návrhu k článku II., sazební číslo 117:

K sazebnímu číslu 117 budiž připojena tato poznámka:

>Dovoz zmrzlého masa jest osvobozen od cla<.

Návrh sen. Niessnera a soudr.

Článek V.

Článek V. má pozměněně zníti:

>Celní sazby v tomto zákoně uvedené mohou býti smlouvami sníženy<.

Eventuální návrh sen. Niessnera a soudr.

Pro případ zamítnutí návrhu k článku V.:

Sazební číslo 23 budiž škrtnuto.

Eventuální návrh sen. Niessnera a soudr.

Pro případ zamítnutí návrhu k článku V.:

Sazební číslo 33 budiž škrtnuto.

Eventuální návrh sen. Löwa a soudr.

Pro případ zamítnutí návrhu k článku V.:

Sazební číslo 70 budiž škrtnuto.

Návrh sen. dr Hellera a soudr.

Jakožto nový článek IX. budiž k osnově připojeno:

>Výtěžku cel, jež tímto zákonem nabývají platnosti, jest užíti:

1. částkou 100 milionů Kč pro daňové slevy rolníkům s pozemkovým majetkem do 5hektarů.

2. další částkou 100 milionů Kč pro rekultivaci území zničených hornictvím.

3. zbývající částkou na podporu stavebního ruchu<.

Návrh sen. Dundra, Zimáka a soudr.

K čl. II. pol. 37. Ježto ovoce ze zemí republiky Československé hromadně se vyvážía kruhy zemědělské i obchodní trvají na zachování tohoto výnosu, čímž domácíhladina cenová při ovoci u nás uměle se zvyšuje, je nutno, aby zboží při pol. 37.bylo bezcelné, proto navrhujeme:

Položky celního sazebníku čís. 37 buďtež označeny slovy: >beze cla<.

Po případném zamítnutí navrhujeme, aby uvedená částka změněna byla na

Návrh sen. Dundra, Zimáka a soudr.

K tisku 320, jímž se částečně mění celní sazebník pro československé celníúzemí (tisk 360) navrhujeme:

Článek IV. budiž škrtnut, ježto dává vládě plnou moc bez kontroly zákonodárnýchsborů měniti celní sazebník.

V případě, že by návrh byl zamítnut, navrhujeme:

Aby vláda byla zmocněna pro jednotlivé kraje nebo v pádu potřeby pro celourepubliku na dobu omezenou nebo neobmezenou snížiti nebo zrušili cla pro všecky nebojednotlivé druhy celního sazebníku, zvláště však na obilí, tuky, mlýnskévýrobky a dobytek.

Návrh sen. Dundra, Zimáka a soudr.

Navrhujeme k čl. VIII. návrhu čís. t. 360, aby poslední věta >Prosledování těchto zjevů jmenovala vláda poradní sbor, do kterého navrhují po dvoučlenech ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství<, znělatakto: >Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda, poradní sbor, do kteréhonavrhuje po dvou členech ministr financí, průmyslu, obchodu a živností, zemědělství,sociální péče a zásobování.<

Návrh sen. Plamínkové a spol.

1. Podepsaní navrhují, aby článek IV. číslo tisku 129 usnesení poslanecké sněmovnybyl vypuštěn.

2. Podepsaní navrhují, aby v usnesení poslanecké sněmovny č. tisku 129 bylvypuštěn článek V. od slov >celní sazbu< až na >8 Kč<. Předposlední odstavecčlánku V. budiž zařazen jakožto článek IV. v tomto znění:

>V případě mimořádné nouze budiž vláda zmocněna dočasně, vždy však nejdélena dobu jednoho roku zrušiti nebo snížiti cla z obilí, mlýnských výrobků, dobytkaa tuků pro všechny nebo jednotlivé druhy vyjmenovaného zboží na celé hranici nebo některýchjejích částech stanovíc podmínky dozoru a omezení, které by bránily zneužitítohoto opatření.<

3. Podepsaní navrhují, aby článek VI. usnesení poslanecké sněmovny č. tisku 129byl vypuštěn a místo něho zařazen článek V. v tomto znění:

>Vláda se zmocňuje, aby zvláštním nařízením zakázala vývoz pšenice, ovoce,žita, mouky, zeleniny, dobytka, vajec a tuků na dobu, pokud není domácí potřebaplně kryta.<

4. Podepsaní navrhují, aby v usnesení poslanecké sněmovny č. tisku 129 byl článekVII. označen jako VI. pro případ, že bude přijat návrh čís. 3.

5. Podepsaní navrhují, aby článek VIII. usnesení poslanecké sněmovny č. tisku129 byl vypuštěn.

6. Podepsaní navrhují, aby v usnesení poslanecké sněmovny číslo tisku 129 bylčlánek IX. označen jako VII., pro případ, že budou přijaty návrhy čís. 3, 4 a 5v tomto znění:

>Zákon tento nabývá účinnosti za 5 dnů po jeho vyhlášení, ne však před dnem1. srpna 1926. Zároveň se zrušují ustanovení článku III. a článku VIII. zákona z13. února 1906, čís. 20 ř. z., jakož i zákonného článku LIII/1903 (uherský) ocelním sazebníku. Provésti tento zákon se ukládá ministru financí v dohodě sministrem obchodu, zemědělství, zásobování a sociální péče.<

Návrhy sen. Čipery a spol.

Slavný senáte, račiž se usnésti:

1. Z osnovy zákona, jímž se částečně mění zákon o celním sazebníku pročeskoslovenské území... budiž vypuštěna položka čís. 617 fosfáty kyselinourozložené.

2. Buďtež až do článku II. zařazeny následující položky 452

Návrh sen. Hampla a spol.

Čl. I., sazební číslo 23.

Navrhuji:

Článek I., sazební číslo 23. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I., sazební číslo 24.

Navrhuji:

Článek I., sazební číslo 24. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 25.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 25. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 26.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 26. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 27.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 27. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 28.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 28. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 29.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 29. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 30.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 30. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Šturce a spol.

Čl. I. sazební číslo 31.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 31. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 32.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 32. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 33.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 33. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 34.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 34. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 37/b/1.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 37/b/1 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 37/b/2.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 37/b/2 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 37/b/3.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 37/b/3 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 37 c.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 37 c budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 41.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 41. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 43/b/1.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 43/b/1 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 43/b/2.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 43/b/2 budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.

Návrh sen. Průši a spol.

Čl. I. sazební číslo 45.

Navrhuji:

Článek I. sazební číslo 45. budiž všeobecná sazba celní škrtnuta a vepsáno:beze cla.