Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Pozemkový katastr budiž udržován ve stálé shodě se skutečným stavem

A. vyšetřováním a prováděním nastalých trvalých změn:

a) katastrálních území,

b) držitele nebo jeho jména,

c) předmětu měření,

d) předmětu výtěžkového,

e) vzdělávání,

f) jakostních tříd, pokud jde o změny místní,

g) zaplavovaného území, práva ke stavbě nebo změn jiných předmětů šetření (§ 26);

B. opravováním prokázaných nepřesností a chyb.

(1) Změny katastrálních území nastávají:

a) sloučením dvou nebo více dosavadních území katastrálních v jedno katastrální území,

b) rozloučením dosavadního katastrálního území ve dvě nebo více katastrálních území,

c) vyloučením části z jednoho katastrálního území a připojením této části k jinému katastrálnímu území.

(2) Provedení těchto změn v katastrálních operátech povoluje na žádost zájemníků nebo na návrh katastrálního měřického úřadu finanční úřad druhé stolice v dohodě s příslušným sborovým soudem druhé stolice. Nebylo-li dosaženo dohody nebo byly-li podány do třiceti dnů ode dne doručení povolení námitky, přísluší rozhodovati ministerstvu financí v dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Je-li hranice katastrálních území zároveň i hranicí obcí politických (místních), jest provedení změny takových hranic v katastrálních operátech závislé na povolení změny hranic obcí politických (místních) příslušnými politickými úřady, které rozhodují v tom případě o změnách hranic obcí politických (místních) po slyšení finančních úřadů a soudů.

(1) Změna držitele vzniká dokonaným převodem držby bud souboru pozemků nebo jednotlivých pozemků nebo jejich částí s osoby jedné na jinou osobu.

(2) Změna držitelova jména může nastati podle zákonných ustanovení nebo povolením správních úřadů.

Změna předmětu měření nastává, jestliže se změní poloha a tvar hranic katastrálních území, hranic pozemků, půdorysu budov anebo jiných staveb a předmětů, uvedených v §§ 1 a 27.

Trvalé změny výtěžkového předmětu jsou ty změny, jimiž plochy dosud pozemkové dani zásadně nepodrobené (pozemky bez katastrálního výtěžku, § 21, lit. B) stávají se trvale plochami pozemkové dani zásadně podrobenými (pozemky s katastrálním výtěžkem, § 21, lit. A) aneb naopak. K takovým změnám přihlédá se pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o souvislou plochu, přesahující u zahrada vinic 100 m², u ostatních pozemků 1000 m² nebo i o souvislé plochy menší, tvoří-li alespoň 40% celkové výměry parcely.

Trvalá změna vzdělávání nastává, jestliže změnou hospodářského (lesního) používání půdy přechází trvale pozemek v jiné vzdělávání podle tohoto zákona (§ 21), než jak jest zapsáno v pozemkovém katastru.

Trvalé místní změny jakostní třídy nastávají, změnila-li se melioracemi pozemků, regulací vodních toků, poddolováním, nebo v jiných případech, jež mohou býti stanoveny vládním nařízením k lepšímu či horšímu v určitém území v době od posledního vtříděni po zemků výnosnost půdy zřejmě a podstatně odlišně od výnosnosti v územích okolních. I takovým změnám přihlédá se u lesů, vtříděných podle průměrného výtěžku jejich půdy (§ 23, odst. 4) pouze tehdy, bude-li tím průměrné vtřídění lesa změněno alespoň o jednu jakostní třídu a u jiných pozemků pouze tehdy, jde-li při jednotlivém pozemku o výměru alespoň půl hektaru nebo bude-li v důsledku toho zvýšen nebo snížen katastrální výtěžek celé parcely o více než 10%.

Bylo-li zvětšeno nebo zmenšeno zaplavované území (§ 24), založeno nebo zrušeno právo ke stavbě, použité pro předměty měření (§ 25) nebo změněny předměty šetření, uvedené v § 26, buďtež nově zjištěny (§ 61).

Za nepřesnosti a chyby pokládají se jen ony se skutečným stavem se neshodující údaje katastrálních operátů, jež ani v době založení těchto operátů, ani později nesrovnávaly se se skutečným stavem a zakládají se na zřejmém omylu nebo nepřesnosti.

Mapa se opraví; bylo-li nesporně zjištěno, že zákres polohy nebo tvaru předmětu měření, pokud se týče souboru takovýchto předmětů na mapě, nesrovnává se a nikdy se nesrovnával se skutečným stavem, že byl tudíž na mapě proveden zřejmě omylem a že jsou nynější poloha a tvar předmětu měření v přírodě stranami pravoplatně uznány.

Nepřesnost anebo chyba ve výpočtu výměry se opraví, bylo-li zjištěno podle pomůcek, slouživších k výpočtu původně zapsané výměry, že rozdíl mezi nově zjištěnou výměrou a výměrou zapsanou v pozemkovém katastru přesahuje přípustnou odchylku, stanovenou měřickou instrukcí (§ 10).

Jako chyby v počítání a v psaní jsou podrobeny opravě případy, ve kterých v operátech katastrálních zapsaný držitel, parcelní číslo, výměra, vzdělávání, jakostní třída, katastrální výtěžek, označení nebo pojmenování pozemku, pokud se týče i jiná, v operátech katastrálních poznamenaná data se nesrovnávají se stavem zjištěným v dokladech, v listinách, v operátech vceňovacích, reklamačních a pod.

(1) Pozemkový katastr s jedné strany a desky zemské, knihy pozemkové, knihy železniční, horní a oficiální soupis památek s druhé strany dlužno udržovati ve stálém vzájemném souladu.

(2) Jsou proto povinny zaslati jednak knihovní soudy katastrálnímu měřickému úřadu všechna knihovní usnesení o změnách ve statkové podstatě knihovních těles a o zápisech věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkovém katastru, jednak katastrální měřický úřad knihovnímu soudu k nahlédnutí ohlášení o shledaných změnách v rozsahu knihovního tělesa nebo věcných práv, jež jsou předmětem zápisu v pozemkové knize nebo co do druhů pozemků (§ 21) a jejich hranic. O takto oznámených změnách za vede knihovní soud pokud se týče katastrální měřický úřad příslušné řízení podle vládního nařízení o tom vydaného. Doví-li se však knihovní soud z ohlášení katastrálního měřického úřadu, že nějaké věcné právo nebylo zapsáno do veřejných knih, zavede z úřední povinnosti řízení a dohledá, aby zápis byl vykonán.

(3) Jde-li v ohlášení katastrálního měřického úřadu o změnu, kterou se mění zákres na mapě veřejné knihy, připojí katastrální měřický úřad příslušný náčrtek anebo, je-li již změna ta v mapě katastrální zakreslena,

snímek této mapy.

(4) Liší-li se knihovní vlastník anebo jeho jméno od řádného držitele nebo jeho jména, zapsaného v pozemkovém katastru, a není-li možno do dohledné doby odstraniti tento nesoulad, poznamená se v pozemkovém katastru i jméno knihovního vlastníka.

(5) K soudnímu usnesení, podle něhož byl proveden ve veřejné knize zápis, který vyvolává v pozemkovém katastru změnu předmětu měření, musí býti připojen geometrický (polohopisný) plán (odst. 8).

(6) Parcela se rozdělí v pozemkovém katastru podle usnesení knihovního soudu a k němu připojeného geometrického (polohopisného).plánu i tehdy, nebyla-li změněna držba.

(7) Ve veřejné knize mohou býti parcely děleny, jejich hranice změněny (opraveny) nebo nové vlastnické hranice vyznačeny toliko podle geometrického (polohopisného) plánu nebo snímku katastrální mapy vyhotoveného katastrálním měřickým úřadem, nebo podle geometrického (polohopisného) plánu vyhovujícího ustanovením § 51, na němž jest katastrálním měřickým úřadem potvrzen souhlas s novým označením parcel nebo jejich dílců (§ 80).

(8) Se žádostí za knihovní zápis musí strana předložiti mimo původní plán anebo snímek katastrální mapy kolku prostý, ověřený jeho opis (kopii) pro soudní spisy a nepochází-li plán od příslušného katastrálního měřického úřadu, druhý kolku prostý ověřený opis (kopii) pro provedení zápisu v pozemkovém katastru. Pro soudní spisy může býti stranou ponechán původní plán nebo snímek katastrální mapy.

(9) Má-li knihovní soud po ruce příslušný náčrtek nebo snímek katastrální mapy, dodaný katastrálním měřickým úřadem (odst. 3), může se strana naň odvolati žádajíc za dělení nebo opravu hranic parcely nebo za vyznačení nové vlastnické hranice ve veřejné knize a není povinna předložiti jiný plán a jeho snímky.

(10) V usneseních doručovaných katastrálnímu měřickému úřadu uvede knihovní soud katastrální území, v jehož obvodu pozemek leží, označení příslušného knihovního tělesa a jméno a adresu nabyvatelovu.

(1) Katastrální měřický úřad přezkouší nejpozději každý šestý rok, shodují-li se zápisy ve veřejné knize a v pozemkovém katastru a to tím způsobem, že porovná výpis z knihovních vložek (§ 99, odst. 3) s pozemnostními archy. Před tím porovná knihovní soud na požádání katastrálního měřického úřadu výpisy z knihovních vložek se zápisy ve veřejné knize, doplní neb opraví tyto výpisy, potvrdí shodu a udá den. měsíc a rok, kdy byly porovnány. Při obnově mapy pozemkové knihy porovná katastrální měřický úřad tuto mapu s mapou katastrální.

(2) K dosažení souladu budou jednati katastrální měřický úřad a knihovní soud podle vládního nařízení o tom vydaného.

(3) Zakreslení knihovně provedených změn v předmětu měření nebo označení parcel do mapy knihy pozemkové, do mapy desk zemských a do mapy knihy železniční vykoná měřičský úředník při úředních dnech (§ 60) a nestačí-li mu čas, zašle po vzájemné dohodě na dobu nevyhnutelně nutnou knihovní soud katastrálnímu měřickému úřadu za tou příčinou mapy pozemkové knihy s pomůckami a doklady.

Soudy, veřejné úřady a orgány jsou vedle úkonů jim tímto zákonem zvlášť uložených povinny spolupůsobiti k tomu, aby se pozemkový katastr srovnával s poměry skutečnými, ohlašovati katastrálním měřickým úřadům všechny změny, jakož i každé poškození nebo ztrátu měřických značek katastrálních, o nichž se dověděly, a připojovati všechny jimi prováděné podrobné triangulace na jednotnou síť trigonometrických bodů podle návodů pro vykonávání měřických prací (§ 10). žádá-li o to katastrální měřický úřad, jsou soudy a shora uvedené úřady a orgány povinny vydati úřední potvrzení o změnách, jež podle spisu byly zjištěny, jakož i podati potřebná vysvětlení.

Úřady ustanovené pro vyměřování poplatků jsou povinny uvědomovati katastrální měřické úřady o změnách ve vlastnictví, nastalých podle ústích smluv, jež byly ohlášeny k vyměření poplatků, a úřady ustanovené pro vyměřování dani o změnách, nastalých provedením anebo zrušením staveb, o nichž se dověděly, s označením dne, od kterého byla daň domovní předepsána nebo odepsána.

Úřady pověřené dozorem nad lesy jsou povinny dodati katastrálnímu měřickému úřadu opisy výměrů, jimiž udělily povolení, aby lesní půda byla odňata lesnímu hospodářství.

Úřady nebo soudy pověřené dozorem nad prováděním scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úprav pozemkové držby jsou povinny po ukončení prací dodati katastrálnímu měřickému úřadu nebo zaslati jemu k nahlédnutí spisové pomůcky potřebné pro sestavování nového nebo pro úpravu dosavadního katastrálního operátu příslušného území.

úřady, osoby nebo korporace, provádějící zlepšení pozemků (meliorace) aneb ochranné stavby v území zaplavovaném a pod., jsou povinny dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů katastrálnímu měřickému úřadu po ukončení uvedených prací údaje upotřebitelné pro případné vyšetření nastalých lokálních změn jakostní třídy, zvláště plány meliorační, regulační, doklady o nákladech stavebních a o stálých nákladech na udržování melioračních anebo ochranných staveb ve stavu uživatelném, seznam provedených změn vzdělávání, výtěžkového předmětu a podobné.

Soudy jsou povinny doručiti katastrálnímu měřickému úřadu opis soudních výroků nebo vyhotovení smírů, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 11-27), a dodati k nahlédnutí a ku pořízení úředních opisů nebo výpisů plány (§ 51), o něž se opírají tyto výroky nebo vyhotovení smíru.

ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační nebo nivelační práce dodá bezplatně ministerstvu financí vyrovnané pravoúhlé souřadnice všech potřebných trigonometrických bodů a jejich popisy s příslušnými přehlednými nákresy, jakož i potřebné popisy zasazených výškových značek a jich nadmořské výšky.

(1) Měřičský úředník nekoná měření, předloží-li strana geometrický (polohopisný) plán. vyhotovený úředně oprávněným civilním geometrem anebo zeměměřičem oprávněným podle vládního nařízení ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., nebo některým státním úřadem (státním podnikem) pro účely vlastního služebního oboru, pokud tento úřad (podnik) zaměstnává úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, nebo geometrický (polohopisný) plán. vyhotovený jiným úřadem pro účely vlastního služebního oboru, získal-li tento úřad oprávnění podle ustanovení druhého odstavce.

(2) Vyžádav si posudek inženýrské komory pro československou republiku a vyslechnuv ministerstvo financí a zúčastněná ministerstva, může ministr spravedlnosti vyhláškou uděliti í autonomním úřadům, pokud zaměstnávají úředníky se vzděláním zeměměřičským, kteří mohou prokázati alespoň pětiletou praksi zeměměřickou pod vedením odborníka, aby geometrické (polohopisné) plány, jimi pro účely vlastního služebního oboru zhotovené, byly podkladem zápisů ve veřejných knihách a v pozemkovém katastru.

(3) Předložený plán (odst. 1 a 2) musí vyhovovati vládním nařízením a měřickým instrukcím (§ 10).

(1) Úřady nebo státní podniky, oprávněné vyhotovovati geometrické (polohopisné) plány (§ 51) a úředně oprávnění civilní geometři (zeměměřiči), shledají-li stran předmětu svého měření chybné zákresy v katastrální mapě (§ 39), jsou povinni uvésti na plánech jimi vyhotovených (§ 51) veškeré údaje nutné k opravení těchto zákresů; rovněž jsou po vinni dodati katastrálnímu měřickému úřadu plány (§ 51) o obnovení nebo vytyčení držebnostních hranic, které jimi bylo provedeno bez součinnosti soudu, s údaji potřebnými pro zakreslení těch mezníků do katastrální mapy, které byly zjištěny nebo nově zasazeny a nejsou v katastrální mapě zakresleny.

(2) Mimo to jsou úřady nebo státní podniky (odst. 1) povinny dodati do lhůty ohlašovací (§ 57) katastrálnímu měřickému úřadu potřebné údaje a geometrické (polohopisné) plány (§ 51) o všech nastalých změnách v oboru své působnosti, které se týkají předmětů měření nebo šetření (§§ 117).

úřady, osoby nebo korporace, které provádějí stavby silnic, elektrických vedení vysokého napětí, stavby meliorační, vodárenské, kanalisační nebo stavby při vodstvech stojatých anebo tekoucích a úřady vodoprávní jsou povinny ohlašovati katastrálnímu měřickému úřadu změny (§ 30), nastalé v oboru jejich působnosti a dodávati mu k nahlédnutí polohopisné plány o provedených stavbách s údaji upotřebitelnými pro zápisy v seznamech silnic, elektrických vedení vysokého napětí, vodstva a zaplavovaných ploch.

Památkový úřad jest povinen dodati katastrálnímu měřickému úřadu příslušný výpis z oficiálního soupisu památek a ohlašovati mu každou změnu, v soupisu onom poznamenanou.

Obecní úřady jsou povinny dodávati katastrálnímu měřickému úřadu:

a) snímek zastavovacích plánů právě platných, jakož i každou jejich změnu a doplňky jich se týkající,

b) každoročně koncem roku seznamy všech nově zasazených, zrušených nebo přemístěných mezníků na hranicích veřejných cest, jakož i jiného veřejného a obecného statku a obecního majetku, dále seznamy dokončených staveb domů, rozbouraných domů, staveb silnic a změn jiných předmětů měření (§ 15 a 27), které v prošlém roce v obci nastaly, pokud o nich nebylo prokázáno, že již byly předmětem úředního řízení katastrálního a ohlašovati každé porušení hranic katastrálního území a jejich znaků.

(1) Obce jsou povšechně povinny:

a) vyhlašovati způsobem v obci obvyklým vyhlášky výkonných katastrálních úřadů,

b) nejde-li o úřední pobyt výhradně za příčinou provedení měření na žádost a náklad stran (§ 74), propůjčiti měřičskému úředníku po dobu jeho úředního pobytu v obci zdarma vhodné místnosti k úřadování a k technickým pracím, osvětlované a vytápěné,

c) pečovati o potřebnou ochranu katastrálních operátů a měřičských strojů, jakož i pro katastrální účely postavených měřických signálů a osazených. značek měřických bodů,

d) na požádání měřičského úředníka opatřiti za mzdy nebo ceny v místě obvyklé: dělníky, posly, potřebné lodi a veslaře, povozy a potahy, měřické signály, kolíky, mezníky nebo jiné předměty potřebné k vytyčení hranic na účet státu a obstarávati po dobu úředního pobytu měřičského úředníka v obci jeho stavu přiměřený byt a stravu na jeho účet.

(2) Mimo to jsou obce povinny dodati zdarma do doby určené měřičským úředníkem pro podrobné nové měření (§ 2 odst. 2), místní triangulaci nebo pro polygonisaci měřické signály, kolíky, mezníky povozy, nářadí a jiné předměty, potřebné pro signalisaci nebo označení měřických bodů.

(3) Obecní starostové (jejich náměstkové a zástupci), zástupci obce nebo důvěrníci, jichž jest třeba při šetření konaných podle tohoto zákona a znalci (§ 9 odst. 1), nemají nároku na jakoukoliv náhradu od státu.

Držitelé pozemků jsou povinni do třiceti dnů ohlásiti katastrálnímu měřickému úřadu změny mezníků na držebnostních hranicích svých pozemků a veškeré trvalé změny, v jejichž důsledku se mění pozemkový katastr. zvláště

a) změny:

1. osoby nebo jména držitele pozemku,

2. předmětu měření

3. předmětu výtěžkového,

4. vzdělávání,

5. jakostní třídy, pokud jde o změny místní, a

b) shledané nepřesnosti nebo chyby.

Lhůta ohlašovací, ustanovená v předešlém paragrafu, se počíná:

a) při změnách osoby držitelovy dnem, který jde po skončeném převodu držby, a při změnách jména držitelova po povolené nebo nastalé změně,

b) při změnách předmětu měření, výtěžkového předmětu, vzdělávání a při místních změnách jakostní třídy dnem po provedené a dokončené změně,

c) při nepřesnostech a chybách dnem; kdy byla tato nepřesnost nebo chyba shledána.

(1) Nedodržení ohlašovací lhůty má tyto následky:

a) vyplývá-li ze změny snížení katastrálního výtěžku nebo snížení povinnosti platiti některou daň, nabývá toto snížení, pokud se týče zrušení daňové povinnosti účinnosti teprve počátkem kalendářního roku, který jde po vyšetření změny,

b) vyplývá-li ze změny zvýšení katastrálního výtěžku nebo vznik, pokud se týče zvýšení povinnosti platiti některou daň, ztrácí poplatník nárok na daňové výhody, které by při včasném ohlášení změny příslušely.

(2) Nebyla-li změna, kterou se zakládá nebo zvyšuje daňová povinnost, ohlášena před jejím úředním zjištěním, předepíše se dodatečně částka nevyměřených dani za dobu ode dne účinnosti tohoto zákona, o něž byl stát poškozen, nejdéle však za posledních deset let.

(1) Písemná ohlášení držitelů o nastalých změnách přijímá kdykoliv v úředních hodinách příslušný katastrální měřický úřad.

(2) Ústní ohlášení změn přijímá měřičský úředník v úřadovnách:

a) při úředním řízení v příslušném katastrálním území,

b) při úředních dnech, konaných občasně u každého okresního soudu, a to alespoň po tři dny v každém třetím měsíci, úřední dny u okresního soudu v sídle katastrálního měřického úřadu mohou býti, je-li toho nutně třeba, konány v kanceláři katastrálního měřického úřadu,

c) kdykoliv v úředních hodinách ve dnech, ve kterých jest zaměstnán v katastrálním měřickém úřadě.

Za tou příčinou oznámí katastrální měřický úřad vyhláškou alespoň 8 dní předem pobyt měřičského úředníka

ad a) příslušnému obecnímu úřadu,

ad b) příslušnému okresnímu soudu a všem obecním úřadům soudního okresu.

Úřední dny v bodu b) uvedené uveřejní měřičský úředník včas též způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.).

(3) O každém ústním ohlášení budiž sepsán protokol (ohlašovací list), který ohlašovatel spolupodepíše.

(1) Na podkladě došlých ohlášení o nastalých změnách zavede katastrální měřický úřad každoročně v letním období v příslušných katastrálních územích úřední šetření nebo měření svým měřičským úředníkem.

(2) Veškerá šetření místní i v kanceláři obecního úřadu, vyjímajíc šetření o změně hranic katastrálních území (§ 67), vykonává komise uvedená v § 9 s odchylkou, že přítomnost jednoho z obou stanovených důvěrníků není při řízení nutnou. Alespoň jeden člen komise s rozhodujícím hlasem má býti výkonným zemědělcem nebo lesníkem (§ 9 odst. 1).

(3) K šetření budiž pozván držitel pozemku; jeho nepřítomnost není však překážkou, aby se řízení povedlo, v kterémž případě podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé pozemků sousedních.

(4) Místní šetření se nekoná, lze-li potřebná vysvětlení získati nahlédnutím do předložených listin, do veřejných knih, do úředních spisů úřadů pro vyměřování dani a dávek anebo protokolárním vyjádřením za tou příčinou předvolaných stran.

(5) Protokol sepsaný o vyšetřené změně (ohlašovací list), který podepíší předseda, členové komise a přítomní držitelé příslušných pozemků, je podkladem dalšího jednání měřičského úředníka.

(6) Zaměřování změn v předmětu měření provádí předseda komise (měřičský úředník).

(1) Je-li změna držitele prokázána veřejnou nebo soukromou listinou, poznamená měřičský úředník veškerá podstatná data v ohlašovacím listu.

(2) Učiní-li držitel odstupující jakož i nastupující svá prohlášení ústně, uvedou se tato s přesným označením předmětu a právního titulu v ohlašovacím listu, který pak oba podepíší.

(3) Dostaví-li se toliko jedna strana, která nemůže prokázati změnu držby listinou, nebo nedostaví-li se strany vůbec; změna držitele však je všeobecně známa, vyjádří se za nepřítomné držitele přítomný starosta obce nebo jeho zástupce a důvěrník a jejich vyjádření se zapíše do ohlašovacího listu.

měna jména držitelova zjistí se příslušnou listinou (oddací list, výnos příslušného úřadu správního a pod.) anebo protokolárním vyjádřením stran.

Byla-li držba všeobecně upravena scelováním hospodářských pozemků a lesů a jinými úpravami pozemkové držby, zjistí komise (§ 61) nový stav držebnostní po dle § 81 po skončeném scelování a pod., používajíc pomůcek dodaných úřady nebo soudy, které dozíraly ku pracím scelovacím nebo dílčím (§ 47) a vypracuje návrh na převzetí dosavadního nebo vyhotovení nového katastrálního operátu stran ploch téhož katastrálního území, vyloučených ze scelování a pod. O návrhu rozhodne finanční úřad druhé stolice s konečnou platností.

(1) Trvalé změny výtěžkového předmětu neb o vzdělávání, které byly jakýmkoliv způsobem katastrálnímu měřickému úřadu oznámeny nebo shledány jeho měřičským úředníkem, vyšetří se místním vtříděním pozemků (§§ 4 a 23).

(2) Nepřichází-li v příslušném vceňovacím okrsku pro vzdělávání a jakostní třídy vtřiďovaného pozemku vzorkový pozemek, vtřídí se pozemek jako půda odňatá hospodářskému obdělávání (§ 21, A-h).

(3) Pozemky, které jsou zapsány v pozemkovém kat astru s katastrálním výtěžkem, jichž se však použije za plochy zastavěné a nádvoří, podrobená dani domovní, zařadí se mezi plochy zastavěné a nádvoří teprve po předepsání daně domovní.

(1) Dočasné změny vzdělávání nejsou zpravidla předmětem řízení ani záznamu v pozemkovém katastru.

(2) Výjimku činí pouze vinice, které jsou pro zamoření mšicí révovou odňaty vinařství a věn ovány dočasně jinému vzdělávání. Tato změna se vyšetří a provede v pozemkovém katastru jako změn a trvalá. Obnoví-li se vinice, jest držitel pozemku povinen změnu do třiceti dnů ohlásiti, a katastrální měřický úřad zařadí vinici do bývalé její jakostní třídy.

(1) Změna hranic katastrálních území budiž vyšetřena a zaměřena z úředního podnětu pouze tenkráte, jde-li o veřejný prospěch nebo o ulehčení při úpravě pozemkového katastru.

(2) V jiných případech může měřičský úředník provésti zaměření změny hranic katastrálních území jen jako měření na žádost a náklad stran (§ 74).

(3) Vyšetření, omezníkování a zaměřen změn hranic katastrálních území provede se podle ustanovení § 11 s odchylkou, že části nové hranice, o kterých nebyl o dosaženo úplné shody, označí se pouze zatímně.

(4) V protokolu (§ 11, odst. 8) uvedou se veškeré námitky a odchylná mínění.

(1) Nová hranice držebnostní, která musí býti omezníkována (§ 12), budiž vyšetřena a zaměřena u přítomnosti stran, a to i tehdy, byla-li již v pozemkovém katastru vyznačena pouze v hrubých rysech (§ 13). Nepřítomné držitele, jichž se věc týče, zpraví katastrální měřický úřad obecním úřadem o vykonaném měření s doložkou, že výsledek měření bude vzat za základ změny držebnostních hranic, která se provede v pozemkovém katastru a ohlásí se knihovnímu soudu ku příslušnému řízení, neprokáže-li strana do patnácti dnů katastrálnímu měřickému úřadu nesprávnosti šetření nebo měření. Nové řízení může býti provedeno toliko na náklad stěžovatelův.

(2) Sporné nové držebnostní hranice vyloučí se zřízení.

Nové hranice vzdělávání nebo užívání buďtež po dokonané změně vyšetřeny a zaměřeny podle ustanovení § 13 tohoto zákona.

(1) Změněné nebo nově povstalé budovy buďtež zaměřeny, když byly dohotoveny a věnovány svému účelu.

(2) Hospodářské budovy v nádvoří jsou předmětem zvláštního měření tehdy, jsou-li význačnější a trvalého rázu.

Změny nastalé zřízením, zrušením nebo přeměnou staveb a předmětů uvedených v §§ 15 a 27, zaměřují se jen příležitostně při zaměřování změn podle ustanovení §§ 67, 68, 69, 70 a 72 tohoto zákona a samostatně jen tehdy, není-Ii jejich zaměření spojeno s většími měřickými pracemi.

(1) Chybné zákresy předmětů měření v katastrální mapě ohlášené nebo měřičským úředníkem shledané, buďtež vyšetřeny a zaměřeny za přítomnosti zúčastněných stran a je-li několik spoludržitelů, za přítomnosti alespoň; jednoho z nich.

(2) Strana může vyslati k jednání svého zástupce, který se prokáže prohlášením strany.

Při řízení o nově založených anebo změněných silnicích, elektrických vedeních vysokého napětí nebo vodstvech vyšetří se zároveň i veškerá data, potřebná pro příslušné seznamy nebo pro seznam zaplavovaných ploch.

Ministerstvo financí čas od času stanoví v dohodě s ministerstvem veřejných prací, kdy může měřičský úředník provésti měření na žádost a náklad stran a vyhlásí sazby poplatků za takováto měření. Tyto poplatky vybírají a vymáhají se jako přímé daně a připadají státní pokladně.

(1) Státní měřičtí úředníci nebo dělníci, zaměstnaní při pracích spojených s triangulací neb dohledem na triangulační zařízení, při všelikých pracích měřických, při pracích vtřiďovacích, revisních anebo při dozorčí službě, jsou oprávněni vstupovati na cizí nemovitosti a vzíti potřebné vzorky půdy pro rozbor; při tom mají se pokud možno napřed ohlásiti u držitele nemovitosti nebo jeho zástupce a na požádání pro kázati své oprávnění úředním průkazem.

(2) K postavení triangulačních, polygonových a jiných měřických značek anebo měřických signálů, kamenů, křížových znaků, pyramid, lešení, výškových (nivelačních) značek a j. užívá stát cizích pozemků nebo staveb beze vší úplaty. Toto užívání má se však díti tak, aby držitele nebo uživatele pozemku co nejméně rušilo v hospodaření.

(3) Při stavbě triangulačních signálů anebo zajišťovacích značek lze použíti také sousedních pozemků v rozsahu pro účel nezbytně nutném.

(4) Dále jsou státní měřičtí úředníci oprávněni nákladem státu odstraňovati neb oklestiti stromoví, vyjma stromy ovocné nebo stromy, které jsou památkou, překážející pracím katastrálního měření v rozsahu nezbytně nutném, neprovede-li toho v naznačeném rozsahu a do přiměřené lhůty na úřední vyzvání držitel nemovitosti sám.

(5) Oprávnění uvedená v odst. 1 příslušejí také úředně oprávněným civilním geometrům, konají-li měření potřebná pro vyhotovení geometrických (polohopisných) plánů uvedených v §§ 42, 51 a 52.

(1) Státní měřičský úředník má se při svém řízení zásadně vystříhati, aby způsobil škodu na zařízeních, pozemcích, plodinách nebo památkách, které jsou na pozemku, pokud není podle předchozího paragrafu odůvodněna.

(2) Stát je povinen k náhradě škody, která vzešla držiteli nebo uživateli pozemku výkonem práv podle ustanovení § 75, odst. 1. až 4. O náhradě škody rozhoduje komise ku příslušnému katastrálnímu řízení ustanovená (§§ 9; 11, 61, 84, 106) nebo, pokud jde o měřické práce jiné než katastrální, komise zvlášť k tomu účelu sestavená podle ustanovení § 9, odst. 1, v níž předsedou komise je úředník tyto práce provádějící. Zamítne-li komise náhradu škody, protože jde o škodu nepatrnou, nebo není-li stát nebo poškozený v jiném směru spokojen s výrokem komise, rozhodne na žádost, podanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.

(3) Vyjímajíc škody způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí státního měřičského úředníka (odst. 1), není stát povinen k náhradě škody, jde-li o měření podrobné, o řízení pro vedení pozemkového katastru neb o měření na žádost a náklad stran. V těchto případech určí škodu obecní (městská) rada a hradí ji držitel pozemku, jehož se týká podrobné měření nebo řízení. Není-li držitel pozemku nebo poškozený s výrokem obecní (městské) rady spokojen, rozhodne na žádost, padanou do třiceti dnů ode dne doručení výměru o náhradě škody, pokud se týče o její výši, okresní soud místně příslušný v nesporném řízení.

(4) Veškeré škody způsobené výkonem oprávnění podle ustanovení § 75. odst. 5. jest povinen hraditi úředně oprávněný civilní geometr.

(1) Ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce může žádati za nucené zřízení služebnosti nebo za vyvlastnění pozemku potřebného k ustálení, zajištění a používání trigonometrických bodů.

(2) Neutrpí-li tím památka, na pozemku nebo poblíže něho jsoucí, lze vyvlastniti plochy v rozsahu pro účel potřebném, zpravidla ne větší nežli 40 m².

(3) Vyvlastňovací řízení provede okresní úřad, v jehož správním obvodu jest vyvlastňovaný předmět. V návrhu budiž vyvlastňovací plocha určitě vyznačena a budiž připojen její geometrický (polohopisný) plán (§ 51).

(4) Knihovní soud na požádání vyvlastňovacího úřadu poznamená zavedení vyvlastňovacího řízení. Tato knihovní poznámka, působí, že pozdější zápis knihovních práv nepřekáží oddělení vyvlastňovaného dílce.

(5) Řízením se zjistí, jsou-li tu podmínky v odst. 1 a 2 tohoto paragrafu uvedené. Nedohodnou-li se strany, rozhodne vyvlastňovací úřad, vyslechna, bude-li toho třeba, znalce místních poměrů. Ve vyvlastňovacím nálezu určí zároveň náhradu za vyvlastňovanou plochu padle obecné hodnoty po zemku po případě s lesním porostem a vysloví, že může býti dílec odepsán dluhu prostý, jakmile bude náhrada složena u knihovního soudu nebo bude prokázána listinou, na níž podpisy budou soudně nebo (veřejným) notářem ověřeny, že knihovní věřitelé svolují, aby náhrada byla vyplacena vlastníku. Z nálezu lze se odvolati do 8 dnů od doručení k zemskému úřadu. Další opravný prostředek jest vyloučen.

(6) Náklady vyvlastňovacího řízení nese stát. Byla-li náhrada složena u knihovního soudu, rozvrhne ji tento v nesporném řízení podle zásad exekučního řádu.

(7) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní moci a náhrada bude vyplacena nebo složena (odst. 6), odevzdá vyvlastňovací úřad státní správě vyvlastněnou plochu do držení. Na návrh ústředního úřadu vedoucího v patrnosti triangulační práce vykonají se knihovní zápisy vlastnického práva pra stát, a je-li třeba, výmaz závad na vyvlastněném dílci.

(8) Obdobný postup (odst. 2 až 7) platí i pro řízení za příčinou nuceného zřízení služebnosti.

(1) Oprávnění stanovená v § 77 přísluší také úřadům nebo veřejným korporacím při provádění triangulačních prací, pokud tyto práce slouží veřejným zájmům. O tom, zda tyto práce skutečně slouží veřejným zájmům, rozhodne na žádost dotčeného úřadu nebo korporace ústřední úřad, vedoucí v patrnosti triangulační práce, dohodna se s příslušným ministerstvem.

(2) Náklady vyvlastňovacího řízení nese příslušný úřad nebo veřejnoprávní korporace.