Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 104. schůzi dne 2. prosince 1927 tuto osnovu zákona:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ustanovení zákona o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon) nabudou účinnosti dnem 1. ledna 1928.

Dnem účinnosti katastrálního zákona pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná dne 28. října 1918, vyjímajíc ustanovení, která jsou obsažena v zákonech o scelování hospodářských pozemků a lesů a jiných úpravách pozemkové držby.

Zejména pozbudou platnosti ustanovení tohoto druhu, platná v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Valticku a Vitorazsku, pokud je obsahuje:

zákon ze dne 24. května 1869, č. 88 ř. z., o úpravě pozemkové daně s pozdějšími dodatky;

zákon ze dne 23. května 1883, č. 83 ř. z., o evidenci katastru pozemkové daně;

zákon ze dne 12. července 1896, č. 121 ř. z., o revisi katastru pozemkové daně.

Zároveň pozbývají platnosti:

císařský patent ze dne 23. prosince 1817, o dani pozemkové;

zákon ze dne 23. května 1883, č. 84 ř. z., o organisaci evidenční služby a o jiných ustanoveních této služby se týkajících;

zákon ze dne 28. prosince.1894, č. 6 ř. z. z r. 1895, o změně čl. II. zákona z 23. května 1883, č. 84 ř. z., týkajícího se osobních požitků evidenčních úředníků;

zákon ze dne 1. ledna 1895, č. 3 ř. z., o sestavení komisí pro revisi katastru pozemkové daně;

císařské nařízení ze dne 1. června 1914, č. 117 ř. z., o změně některých paragrafů zákona č. 83/1883 ř. z.,

a všechna k těmto i k hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.

Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, zejména pokud je obsahuje:

zák. čl. VII/1875, o úpravě pozemkové daně;

zák. čl. XL/1881, o modifikaci některých ustanovení zák. čl. VII/1875, týkajícího se úpravy pozemkové daně;

zák. čl. V/1909, o opravě katastru pozemkové daně a ustanovení procenta pozemkové daně.

Zároveň pozbývá platnosti:

císařský patent ze dne 20. a 31. října 1849 o pozemkové dani;

zák. čl. XII/1884, o vyřizování reklamací proti výsledkům nových operátů katastru pozemkové daně;

zák. čl. XXII/1885, o evidenci katastru pozemkové daně;

§§ 32, 33, 34 a 35 zák. čl. XII/1894, o polním hospodářství a polní policii,

a všechna k těmto i k hořejším ustanovením vydaná prováděcí nařízení.

Zároveň pozbývají platnosti všechna zákonná ustanovení, která se vztahují na pozemkový katastr a jeho vedení, platná na Hlučínsku, zejména pokud je obsahuje:

zákon ze dne 21. května 1861, str. 253 s. z., o nové úpravě pozemkové daně;

zákon ze dne 7. října 1865, str. 1033 s. z., o zřizování a udržování trigonometrických značek;

zákon ze dne 7. dubna 1869, str. 729 s. z., o zřizování trigonometrických značek;

zákon ze dne 3. června 1874, str. 239 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek;

zákon ze dne 8. února 1867, str. 185 s. z., o konečném rozvrhu a vybírání pozemkové daně v šesti východních provinciích státu a o stížnostech na přetížení pozemkovou dani; zákon ze dne 26: června 1875, str. 325 s. z., o opravě pozemkového katastru a pozemkových knih před potvrzením recessů přiděleních;

zákon ze dne 15. dubna 1889, str. 99 s. z., o odepsání nebo snížení pozemkové daně pro zátopy;

zákon ze dne 14. července 1893, str.119 s. z., o zrušení přímých státních dani;

zákon ze dne 14. července 1893, str. 152 s. z., o obecních dávkách;

zákon ze dne 24. května 1901, str. 145 s. z., obsahující doplněk k zákonům ze dne 7. října 1865 a ze dne 7. dubna 1869, o zřizování trigonometrických značek,

a všechna, pruskou vládou k tomto ustanovením vydaná nařízení.

Mimo to pozbývá zároveň platnosti zákon ze dne 17. února 1921, č. 87 Sb. z. a n., o evidenčních poplatcích, a čl. 16 nařízení vlády ze dne 21. dubna 1922, č. 131 Sb. z. a n., pokud jednají o rozvržení správy pozemkového katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi mezi státní berní a měřické úřady.

Částečně se mění:

1. ustanovení čl. I, XV a XVI nařízení vlády ze dne 12. května 1922, č. 148 Sb. z. a n., o knihovním dělení parcel na Slovensku a v Podkarpatské Rusi; pokud tento zákon má odchylná ustanovení;

2. ustanovení čl. I císařského nařízení ze dne 1. června 1914, č. 116 ř. z., o dělení katastrálních parcel, pokud tento zákon má odchylná ustanovení.

Zároveň uhasínají všechna oprávnění k vyhotovování geometrických (situačních) plánů, udělená úřadům nebo osobám podle dosud platných ustanovení.

Geometrické (situační) plány, vyhotovené do dne účinnosti tohoto zákona podle dosud platných ustanovení, mohou býti i po tomto dnu podkladem úředního jednání.

Tento zákon provede ministr financí, dohodna se, pokud jest toho třeba, s ministry: spravedlnosti, vnitra, zemědělství, veřejných prací, národní obrany a školství a národní osvěty.

(1) Vrchní řízení a dohled ke katastrální měřické službě přísluší ministerstvu financí.

(2) Správou pozemkového katastru jsou pověřeny finanční úřady druhé stolice a jim přímo podřízené tyto výkonné úřady katastrální:

a) katastrální měřické úřady pro práce spojené s vedením a obnovováním pozemkového katastru a pro práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační v obvodu jednoho nebo více berních okresů, a

b) archivy map katastrálních pro úschovu katastrálních operátů značné ceny a pro práce jim zvlášť přikázané v obvodu finančního úřadu druhé stolice.

(3) Sídla výkonných katastrálních úřadů a obvod jejich působnosti bude stanoven vládním nařízením. Pokud jde o obnovování pozemkového katastru. práce vceňovací, vtřiďovací nebo autentifikační, může ministerstvo financí vyhláškou rozšířiti působnost jednotlivých katastrálních měřických úřadů na obvody dvou i více katastrálních měřických úřadů.

(1) Pozemkový katastr je geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých pozemků v Československé republice.

(2) Katastrální měření a šetření a jejich výsledky (popisy hranic katastrálních území, katastrální mapy a jejich doklady, odhadní, vceňovací a vtřidovací operáty, jakož i ostatní písemné katastrální operáty a příslušné sbírky listin a pod.), provedené podle dosavadních zákonných ustanovení, zůstávají v platnosti, pokud tento zákon v § 28 nebo v III. nebo IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo se z něho jinak nepodává.

(1) Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl získán podklad pro vyměřování veřejných dani a dávek s držbou pozemků spojených, pro zakládání, obnovování nebo doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro převod nemovitostí a pro reální úvěr.

(2) Z úsporných důvodů budiž pozemkový katastr zakládán a veden tak, aby zároveň byl pomůckou pro práce kartografické, výškopisné, pro technická podnikání, pro účely statistické, hospodářské, pro vědecké badání, pro ochranu památek nebo pro jiné účely státní správy i občanského života. Podrobný návod o tom vydá ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem veřejných prací a příslušným ústředním úřadem.

(1) Pozemkem podle tohoto zákona rozumí se část přirozeného povrchu zemského, která, jest oddělena od sousedních částí trvale viditelným rozhraničením, hranicí správní nebo držebnostní nebo se od nich liší vzděláváním neb užíváním (§ 21).

(2) Každý pozemek jest v pozemkovém katastru geometricky zobrazen. Takto zobrazený pozemek nazývá se parcelou. Každá parcela jest označena číslem (číslem parcelním).

(3) Plochy uvnitř jedné a téže držby, pokud nejsou památkově cenné a nepřesahují u zahrad a vinic 100 m², u ostatních pozemků 1000 m², nečiní samostatných parcel, nýbrž připojí se k některé parcele sousední téhož držitele, se kterou svým katastrálním výtěžkem nejlépe se srovnávají. Jestliže by však nastalo tímto připojením zvětšení nebo zmenšení celkového katastrálního výtěžku o více než 10%, vyznačí se i plochy menší jako samostatné parcely.

(4) části pozemku knihovně různým vlastníkům připsané nebo různě zatížené nebo v různých veřejných knihách zapsané nebo stavební skupiny nebo jednotlivá stavební místa tvořící, mohou býti výjimečně vyznačeny v pozemkovém katastru jako samostatné parcely.

Pro každou parcelu budiž uveden v pozemkovém katastru držitel, výměra, vzdělávání (kultura), jakostní třída a katastrální výtěžek, anebo pro parcelu pozemku bez katastrálního výtěžku (§ 21-B) jeho obecné označení nebo pojmenování; mimo to budiž poznamenána pozemková trať, knihovní vložka, výměra zaplavované plochy (§ 24), použité právo ke stavbě (§ 25), u půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) účel, jemuž jest věnována, a památka (přírodní či jiná), na pozemku jsoucí.

(1) Podstatné části pozemkového katastru jsou:

A. Operát měřický, t. j. mapy,

B. operát písemný, t. j. písemné sestavení výsledků šetření,

C. sbírka listin. podle kterých se provádějí zápisy v pozemkovém katastru,

D. úhrnné výkazy, jež obsahují celkové údaje pozemkového katastru pro katastrální území anebo širší finanční obvody.

(2) Vnitřní úprava katastrálních operátů bude stanovena vládním nařízením.

(1) Pozemkový katastr jest uspořádán podle katastrálních území.

(2) Katastrální území jest souvislé území vhodného tvaru s obvodem místopisně uzavřeným, jež se kryje bud s obcí politickou (místní) nebo jest její součástí. Ve výjimečných případech může jedno katastrální území obsahovati několik obcí politických (místních) téhož berního okresu.

(3) Katastrální území budiž rozděleno na pozemkové trati podle obecného pojmenování skupin pozemků,

(1) Operáty pozemkového katastru jsou veřejné.

(2) Každý může u přítomnosti úředníka, pověřeného dozorem nad katastrálními operáty, nahlédnouti do operátů pozemkového katastru a činiti si poznámky. Může si také vyžádati prosté nebo ověřené opisy, výpisy, otisky nebo snímky s operátu pozemkového katastru za poplatek podle sazby, kterou čas od času stanoví a vyhlásí ministerstvo financí. Mapy, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu nebo u archivu map katastrálních, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny ministerstvu národní obrany pro účely vojenského mapování, a písemné katastrální operáty, nejsou-li potřebny u katastrálního měřického úřadu, mohou býti na přiměřenou dobu zapůjčeny úřadům, pověřeným scelováním pozemků, k úřední potřebě v jejich sídle. Ministerstvo financí může povoliti ještě další výhody úřadům, úředně oprávněným civilním geometrům anebo stranám při používání pozemkového katastru.

(3) Udělování práva rozmnožovati části pozemkového katastru nebo jejich snímky jest vyhrazeno ministerstvu financí.

(1) Katastrální řízení jest měření nebo místní šetření, prováděné pro založení (§§ 100 až 111) nebo obnovení (§ 28) pozemkového katastru. Mimo případ v § 11 uvedený vykonává katastrální řízení komise, jejíž předsedou jest měřičský úředník a členy starosta obce neb jeho náměstek, pokud se týče jiný jeho zástupce podle platných předpisů ustanovený a dva důvěrníci, znalí místních poměrů, z nichž alespoň jeden má býti výkonným zemědělcem, anebo kde se řízení týče ve větší míře lesů, výkonným lesníkem, a které určí obecní(městská)rada za souhlasu měřičského úředníka. K řízení lze přizvati jako další členy komise s poradním hlasem znalce půdy, lesnictví, vinařství, chmelařství, zahradnictví, památek a pod., případně za spolupůsobení úřadů (sborů) k vyslání jich oprávněných. Komise se platně usnáší prostou většinou hlasů; při rovnosti hlasů platí za přijatý návrh, pro který hlasuje předseda komise. Zeměměřické práce provádí předseda komise (měřičský úředník).

(2) Měřičský úředník oznámí alespoň třicet dní předem obecnímu úřadu obce, ve které bude prováděti katastrální řízení, a obecním úřadům sousedních obcí, kdy bude toto řízení prováděti. Obce jsou povinny, aby vyhláškou a způsobem v místě obvyklým vyzvaly držitele pozemků, aby se dostavili k řízení a podali bud sami nebo svými zmocněnci potřebná vysvětlení o hranicích svých držebností.

(3) Nepřijdou-li držitelé pozemků ani jejich zmocněnci k jednání, nebude to na překážku, aby se řízení provedlo; za ně podají potřebná vysvětlení přítomní držitelé sousedních pozemků nebo důvěrníci. Nové řízení na žádost nedostavivších se držitelů může býti zavedeno jen na jejich útraty.

(4) O výsledku šetření sepíše se protokol, jejž spolupodepíší členové komise a držitelé pozemků nebo jejich zástupci, kteří se zúčastnili řízení.

(5) Sestavení zvláštních komisí a jejich postup při stanovení podkladu sazeb jakostních tříd (§ 19), uspořádání odhadních okresů a vceňovacích okrsků (§ 20), vyhledání vzorkových pozemků (§ 22), zařazení a vtřídění jednotlivých pozemků podle druhů předmětů výtěžkových a jakostních tříd (§ 23), pokud není stanoven v hlavě III. a IV., bude podle potřeby pro doplnění platného všeobecného vcenění upraven vládním nařízením po předchozím slyšení odborných korporací (zemědělských zad, vysokých škol).

(1) Katastrální měření jest souhrn technických prací, prováděných za příčinou získáni správného zobrazení tvaru a polohy předmětu měření pro pozemkový katastr na podkladě československé jednotné sítě trigonometrických bodů, vyznačených trvale na povrchu zemském značkami trigonometrickými.

(2) Methody katastrálního měření budou stanoveny v návodech pro vykonávání katastrálních měřických prací (v instrukcích), které vydá ústřední úřad vedoucí v patrnosti triangulační práce v dohodě s ministerstvem financí, spravedlnosti, zemědělství a národní obrany.

(1) Podkladem pro zjištění, omezníkování a zaměření hranic katastrálních území jest platný stav, pokud se týče protokoly a popisy hranic katastrálních území nebo hranic obecních s příslušnými dodatky nebo rozhodnutí správních úřadů o změnách nebo ve sporech o hranice obcí politických (místních), platná v době katastrálního řízení. Pokud hranice katastrálních území jsou zároveň hranicí státní, jsou podkladem pro jejich zaměření zákony, nařízení a vyhlášky o mezinárodních smlouvách nebo úmluvách, a podle nich vyhotovené operáty.

(2) Hranice katastrálních území mají se přimykati ku přirozeným rozhraničovacím čarám a musí býti omezníkovány.

(3) Běží-li hranice katastrálního území po hranici státní, zemské nebo obce politické (místní), mají se tyto vzájemně shodovati; osazené již znaky takovéto hranice jsou zároveň znaky hranic katastrálního území.

(4) Hranice katastrálních zároveň hranicemi státními, jejíž předsedou je měřičský starostové (neb jich náměstkové) se dvěma splnomocněnými zástupci za obec. O usnášení se komise § 9, odst. 1.

(5) Nedostaví-li se některý člen komise a znemožní tím její řízení, provede je nová komise. Případné zvýšení výdajů tím vzešlých hradí se podle ustanovení § 96, odst. 4.

(6) K řízení musí býti pozváni držitelé pohraničních pozemků. Nedostaví-li se některý z nich, byv nejpozději 24 hodiny předem o tom uvědoměn, vykoná komise řízení i za jeho nepřítomnosti.

(7) Scházející nebo poškozené pohraniční znaky, vyjímajíc číslované mezníky a měřické značky na státních hranicích, nahradí se novými společným nákladem hraničních politických (místních) obcí. O povinnosti hraditi tyto náklady, nedohodly-li by se politické (místní) obce, přísluší rozhodovati v instančním pořadu úřadům, obcím nadřízeným; měřičský úředník určí však, která politická (místní) obec zálohou na tento společný náklad dodá materiál, dělníky a povozy.

(8) O provedeném přezkoumání nebo obnovení hranic katastrálních území sepíše se protokol, který podepíše předseda a všichni členové komise a přítomní držitelé hraničních pozemků. Běží-li hranice katastrálního území po hranici obcí politických (místních), podléhá protokol v částech o takovéto hranici jednajících schválení okresního úřadu.

(9) Sporné hranice obcí místních ohlásí měřičský úředník okresnímu úřadu, který provede z úřední moci řízení za příčinou stanovení hranice.

(10) Obecní (městská) rada dozírá k udržování hranic katastrálních území a jejich znaků.

(1) Držitelé pozemků jsou povinni nesporné držebnostní hranice svých pozemků před jejich zjišťováním omezníkovati a umožniti ke hranicím přístup, nutný k jejich zjištění a zaměření. Měřičský úředník vyjde při tom vstříc přáním držitelů, aby bylo umožněno zaokrouhlení nebo vyrovnání držebnostních hranic a výměna nebo scelení pozemků, pokud o těchto právních jednáních bylo dosaženo dohody mezi účastníky.

(2) Nesporné hranice držebnostní, které nebyly podle předchozích ustanovení dostatečně omezníkovány, omezníkuje měřičský úředník na náklad stran.

(3) Sporné díly pozemků nečiní samostatných parcel. O každé sporné hranici držebnostní sepíše se zvláštní podrobný protokol a zašle se místně příslušnému knihovnímu soudu, aby zavedl příslušné řízení.

Hranice pozemků uvnitř jedné držby, které nejsou trvale zajištěny (zdí, plotem a pod.), buďtež určeny v hrubých rysech podle skutečného vzdělávání nebo podle obvyklého jich užívání k účelu, jemuž jsou trvale věnovány.

(1) Budovy buďtež vyznačeny v pozemkovém katastru podle svého věnování v rozsahu svého půdorysu na přirozeném povrchu zemském.

(2) Vojensky důležité stavby a příslušné pozemky budtež zjištěny a vyznačeny v pozemkovém katastru po dohodě s ministerstvem národní obrany.

(3) Rozdělení pozemku na stavební skupiny nebo na jednotlivá stavební místa vyznačí se v pozemkovém katastru až po povolení tohoto rozdělení příslušným stavebním úřadem.

Předmětem měření jsou též trvalá zařízení a díla staveb pozemních, vodních, melioračních, vodárenských, kanalisačních, železničních, silničních, elektrárenských a jiných, jakož i poloha mezníků, výškových značek, památek, stromů památkově cenných a pod.

(1) Do pozemkového katastru budiž zapsáno jméno řádného držitele pozemku a jeho bydliště.

(2) Je-li knihovním vlastníkem děl nebo prostorů pod zemským povrchem (dolů, sklepů, jeskyní a pod.) nebo nad ním (poschodí, dělených domů, převislých střech, balkonů a pod.) někdo jiný než držitel příslušného pozemku, poznamená se i knihovní vlastník do pozemkového katastru.

Výměra parcel jest v míře metrické vyjádřený plošný obsah průmětu pozemku na ploše, stanovené pro zobrazení Československé republiky.

Katastrální výtěžek pozemku jest v penězích vyjádřený součin jeho výměry a sazby (§ 19), srovnávající se s jeho vzděláváním a s jeho jakostní třídou.

(1) Jako sazby jakostních tříd vyhlásí ministerstvo financí pro každou v tom onom vceňovacím okrsku se vyskytující jakostní třídu a vzdělávání, průměrné a pro sazební stupnici upravené výtěžky pozemků z jednoho hektaru plochy, jak byly zjištěny při všeobecném katastrálním vcenění (§ 2, odst. 2).

(2) Výtěžkem rozumí se roční peněžitý přebytek, který vyplýval pro držitele pozemku při hospodaření, obvyklém ve vceňovacím okrsku u většiny držitelů, z hrubého výtěžku po odečtení všech výdajů nutných a ve vceňovacím okrsku obvyklých na obdělávání a těžbu podle průměru z těch let, které byly vzaty za základ všeobecného katastrálního vcenění, beze zření na majetkové poměry držitelovy, na spojení pozemků v hospodářské jednotky nebo s jinými odvětvími výrobními a na břemena nebo práva s pozemkem spojená a při středním, v místě obvyklém stavu zpracování půdy. U pozemků nebo jejich částí, k jejichž prospěchu jsou zřízena a udržována zvláštní ochranná nebo meliorační zařízení (ochranné hráze proti zátopám, zařízení zavodňovací a odvodňovací, drenáže; směrné stavby [výhony]., přepážky, ochranná opatření proti vodním stržím, přepadovým vodám nebo závějím a pod.) připočítávají se k výdajům na obdělávání a těžbu též stálé náklady na udržování těchto zařízení ve stavu uživatelném, zvětšené o šest setin vynaložených původních stavebních nákladů, pokud tyto nebyly opatřeny subvencemi veřejných korporací.

Odhadní okres, který se zpravidla shoduje s okresem politickým, obsahuje podle růzností půdy, podnebí, dopravních a hospodářských poměrů jeden nebo více vceňovacích okrsků; ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství může však, je-li to nezbytně nutno, uspořádati hranice odhadních okresů odchylně od hranic politických okresů.

Co do druhu se rozlišují:

A. Pozemky s katastrálním výtěžkem, t. j. pozemky, které jsou pozemkové dani zásadně podrobeny. Tyto se rozvrhují podle vzdělávání na:

a) role,

b) louky,

c) zahrady,

d) vinice,

e) pastviny,

f) lesy,

g) močály, jezera a rybníky, pokud nejsou zahrnuty pod B,

h) půdu úmyslně odňatou zemědělskému (lesnímu) obdělávání použitím k jiným účelům, než jest uvedeno pod B (parifikační půda).

B. Pozemky bez katastrálního výtěžku:

a) zastavěné plochy a nádvoří,

b) neplodné půdy nebo močály, jezera a rybníky, pokud nejsou hospodářsky obdělávány a nedávají užitku rybolovem, řezáním rákosu nebo dobýváním rašeliny, a dále

c) jiné pozemky, které nejsou podrobeny pozemkové dani.

Pro každou stanovenou sazbu jakostních tříd každého vzdělávání jest vyhledáno několik vzorkových pozemků, různících se mezi sebou svými vlastnostmi, zvláště polohou a složením půdy. Tyto vzorkové pozemky jsou sestaveny s podrobným popisem jejich polohy a hodnoty půdy, zjištěné na základě pedologického rozboru, v seznamech pro jednotlivé vceňovací okresy.

(1) Počet jakostních tříd v jednom vceňovacím okrsku pro totéž vzdělávání nesmí přesahovati devět stupňů.

(2) Všechny pozemky s katastrálním výtěžkem, uvedené v § 21 odd. A, zařadí a vtřídí se do příslušných druhů vzdělávání a jakostních tříd téhož vceňovacího okrsku srovnáním se vzorkovými pozemky. U půdy odňaté zemědělskému (lesnímu) obdělávání (§ 21-A-h) určí se vzdělávání a jakostní třída srovnáním se sousedními pozemky.

(3) Jednotlivé jakostní třídy téže parcely. nepřesahující výměry půl hektaru, lze sloučiti v jednu jakostní třídu, nebude-li tím zvýšen anebo snížen o více než 10% onen katastrální výtěžek, jaký by byl pro celou parcelu s rozlišenými třídami jakostními.

(4) Spojené lesy se vtřídí zpravidla pouze do jedné jakostní třídy podle průměrného výtěžku jejich půdy a podle dřevin v době vtřídění. Spojené plochy alespoň třicetihektarové, které se velmi značně od sebe liší hodnotou půdy, porostem nebo jinými známkami, jež mají účinek na katastrální výtěžek, vtřídí se však do několika jakostních tříd.

(5) Pozemky, které se staly dočasně výnosnějšími nežli sousední pouze obzvláštním vypěstováním jejich půdy, vtřídí se jako pozemky sousední.

Pozemky nebo jejich části, které bývají při povodních vodních toků zaplavovány, buďtež zapsány jako zaplavované území v pozemkovém katastru.

Do pozemkového katastru budiž poznamenáno právo ke stavbě, bylo-li ho použito pro předměty měření.

Obecné pojmenování nebo označení pozemků bez katastrálního výtěžku, pozemková trať, knihovní vložka a účel, jemuž jest věnována půda odňatá zemědělskému (lesnímu) obdělávání, buďtež zjištěny podle dokladů nebo, je-li toho třeba, podle skutečnosti.

Vládním nařízením mohou býti podle potřeby stanoveny ještě další předměty měření nebo šetření.

(1) Stane-li se některý katastrální operát anebo jeho část pro svoje opotřebení k dalšímu užívání nezpůsobilým, nahradí se jeho opisem aneb otiskem podle právě platného stavu.

(2) Pozbude-li dosavadní katastrální mapa stanovené přesnosti nebo vyžaduje-li se pro změnu poměrů větší přesnosti nebo jiného měřítka, kterémuž požadavku nevyhovuje dosavadní mapa, budiž sdělán nový měřický operát podle ustanovení II. hlavy zákona a podle výsledků upraven také operát písemný.

(3) Ztracený nebo zničený katastrální operát anebo jeho část nahradí se druhopisem podle zachovaných pomůcek. Není-li potřebných pomůcek pro pořízení druhopisu, vyhotoví se celý nebo částečný operát náhradní novým řízením v nezbytně nutném rozsahu podle ustanovení tohoto zákona.

(4) O vzešlých tím výdajích, pokud jich nelze požadovati od zjištěného vinníka, platí ustanovení § 94.

(1) Před vyhlášením platnosti katastrálního operátu, vzešlého z katastrálního řízení podle ustanovení II. hlavy zákona, budiž poskytnut držitelům pozemků možnost, aby nahlédli do tohoto operátu a podali své námitky.

(2) Za tou příčinou vyloží měřičský úředník operáty katastrální k veřejnému nahlédnutí po přiměřenou, alespoň třídenní dobu, u příslušného obecního úřadu, po kterou dobu přijímá tamtéž podané námitky ústní i písemné. O vyložení katastrálních operátů uvědomí se držitelé pozemků způsobem obvyklým v okresu (vyhláškou v úředním listu a pod.) a v obci (vyhláškou, vybubnováním a pod.) alespoň třicet dní předem s doložením, že vyložené katastrální operáty, pokud nebudou podány námitky, nabudou platnosti dnem, který předem stanoví finanční úřad druhé stolice.

(3) O podaných námitkách, pokud jim nevyhoví komise (§§ 9 a 11) přímo opravou shledané chyby, rozhodne (případně za spolupráce soudního znalce z nejbližšího okolí) s konečnou platností finanční úřad druhé stolice, který také stanoví a vyhlásí den počátku platnosti těchto operátů.