§§ 164 a 165 se zrušují.
§ 166 se mění a bude zníti:
Nevyhověl-li zaměstnavatel platební povinnosti,
je pojištěnec oprávněn, nenastal-li
dosud pojistný případ z pojištění
invalidního nebo starobního, na místě
něho zaplatiti pojistné a vyžadovati na zaměstnavateli
náhradu. Tento nárok požívá v
řízení exekučním, konkursním
a vyrovnávacím přednostního práva
pohledávky ze mzdy.
§ 171 se mění a bude zníti:
(1) Kdo převzal závod, ručí za pojistné
předepsané pojišťovnou jeho předchůdci.
(2) Ručí za ně i každá právnická
nebo fysická osoba, jež zadala podnikateli určitou
práci; toto ustanovení platí, jde-li o stavby,
regulace a stavby vodní, meliorace, stavby silniční,
vodovodů a kanalisací. Případný
další rozsah určí se podle potřeby
nařízením.
(3) Vlastník podniku ručí též
za pojistné svého nájemce (pachtýře)
nebo svého zástupce, který jménem
vlastníka provozuje podnik na svůj účet.
(4) Majitelé a nájemci divadelních a zábavních
místností ručí za pojistné,
jímž byl povinen ten, komu místnost k představením
nebo zábavním podnikům propůjčili.
(5) Nařízením mohou se stanoviti další
druhy závodů nebo podniků, jichž pronajímatel
ručí za pojistné nezaplacené nájemcem.
§ 172 se zrušuje.
V §u 174, odst. 2. se zrušuje druhá věta.
§ 178 se mění a bude zníti:
(1) Knihvedení a účtování nemocenských
pojišťoven jest jednotné. Jeho způsob
a formu určí Ústřední sociální
pojišťovna.
(2) Nemocenská pojišťovna utvoří
a rozmnoží z přebytků příjmů
nemocenského pojištění nad výdaji
reservní fond, jenž budiž nashromážděn
alespoň částkou jednoduchého středního
vydání posledních tří let a
doplněn v případě potřeby zase
do této výše.
(3) Pro náklady, vznikající ze zaopatření
v mateřství pro osoby pojištění
nepodléhající, zřídí
se při Ústřední sociální
pojišťovně zvláštní fond,
dotovaný příspěvky ministerstva sociální
péče. Výše příspěvků
se určí na základě vydání
učiněných v běžném roce.
Súčtování podpor provádí
se na základě půlletních výkazů
nemocenských pojišťoven. Pro první rok
poskytne stát fondu přiměřenou zálohu.
§ 180, odst. 3. se zrušuje.
V odst. 5. se vypouštějí slova: "v dohodě
s ministrem financí".
V §u 182 se vkládá za odst. 1. nový
odstavec tohoto znění:
(2) Nejméně jedna třetina volného
jmění Ústřední sociální
pojišťovny musí býti uložena způsobem
odpovídajícím podpoře bytové
péče pro pojištěnce a jejich rodinné
příslušníky.
Dosavadní odst. 2. se mění v odst. 3.
§ 184 se zrušuje.
§ 191 se zrušuje.
V §u 193 se připojuje nový odstavec tohoto
znění:
(2) Stížnost podle §u 239 jest podati, jde-li
o výměr okresní nemocenské pojišťovny,
do 15 dnů, jde-li o výměr Ústřední
sociální pojišťovny do 30 dnů ode
dne doručení.
§ 199 se zrušuje.
§ 200 se mění a bude zníti:
(1) Valná hromada delegátů okresní
nemocenské pojišťovny volí předsedu
rozhodčího soudu a jeho náměstky z
osob práv znalých, jež nemusí býti
pojištěnci, dále z pojištěnců
12 přísedících a tolikéž
náhradníků, podle obdoby volby představenstva.
(2) Přísedícím rozhodčího
soudu a náhradníkem může býti
pouze, kdo je volitelným za člena představenstva.
Nemůže jím však býti ani člen
představenstva, ani úředník okresní
nemocenské pojišťovny nebo Ústřední
sociální pojišťovny.
(3) Funkční doba přísedících
rozhodčího soudu trvá dva roky. Zvolení
zůstávají tak dlouho ve svých funkcích,
dokud nenastoupí úřadu jejich nástupci
pravoplatně zvolení.
§ 203, odst. 1. se mění a bude zníti:
(1) Přísedícího rozhodčího
soudu, jenž pozbyl vlastností předepsaných
pro tuto funkci (§ 200, odst. 2), zbaví předseda
rozhodčího soudu úřadu.
V §u 205, odst. 1. se škrtá druhá věta.
§ 217, odst. 2. a 3. se zrušují a nahražují
odstavcem tohoto znění:
(2) Předsedu a jeho náměstky z osob práv
znalých, kteří nemusí býti
pojištěnci, dále přísedící
a stejný počet náhradníků ze
řad pojištěnců neb funkcionářů
a zaměstnanců organisací zaměstnaneckých
volí osoby oprávněné voliti členy
výboru Ústřední sociální
pojišťovny, pocházející z obvodu,
pro nějž pojišťovací soud je zřízen.
Volba se koná ve stejnou dobu a týmž způsobem
jako volba členů výboru Ústřední
sociální pojišťovny.
V §u 222, odst. 1. se škrtá druhá věta.
§ 228 se mění a bude zníti:
(1) Vrchní pojišťovací soud rozhoduje
ve čtyřčlenných senátech za
předsednictví předsedy vrchního pojišťovacího
soudu nebo některého z jeho náměstků.
(2) Z přísedících budiž po jednom
z řad pojištěnců, osob znalých
práv a zástupců odborových ústředen
zaměstnaneckých.
(3) Rozhodnutí se dějí většinou
hlasů; při rovnosti hlasů jest považovati
za schválené mínění, pro které
hlasoval předseda, který odevzdá svůj
hlas poslední.
§ 229 se mění a bude zníti:
(1) Vrchní pojišťovací soud sestává
z předsedy, jeho náměstků, z 30 přísedících
a tolikéž náhradníků.
(2) Volbu předsedy vrchního pojišťovacího
soudu, jeho náměstků, přísedících
a jich náhradníků provedou osoby, oprávněné
voliti členy výboru Ústřední
sociální pojišťovny ve stejnou dobu a
stejným způsobem jako volbu tohoto výboru.
10 přísedících a tolikéž
náhradníků budiž ze řad pojištěnců,
předseda, náměstkové a dalších
10 přísedících a tolikéž
náhradníků buďtež osoby znalé
práv, aniž musí býti pojištěnci,
dalších 10 přísedících
a tolikéž náhradníků buďtež
zástupci odborových ústředen zaměstnaneckých,
kteří nemusí býti pojištěnci.
§ 237 se zrušuje.
V §u 239, odst. 1. se nahrazuje výraz: "politickým
úřadům" výrazem "předsedům
soudů podle tohoto zákona zřízeným,
po příp. jejich náměstkům".
Výraz "ministerstvo sociální péče"
v odst. 1. a 3. se nahrazuje výrazem "předseda
vrchního pojišťovacího soudu".
V §u 240, odst. 2. se vypouštějí slova:
"nejdříve však od počátku
působnosti tohoto zákona".
Odst. 3. se mění a bude zníti:
(3) Byl-li pojištěnec zaměstnán v několika
zaměstnáních, uvedených v §u
6, lit. a), dříve, nežli přestoupil
do zaměstnání pojištěného
podle tohoto zákona, přísluší
povinnost k vydání převodní částky
odpovídající úhrnné době
těchto zaměstnání poslednímu
zaměstnavateli; tento může vyžadovati
od ostatních zaměstnavatelů náhradu
poměrného dílu převodní částky.
V §u 243 se odst. 1. zrušuje.
§ 244 se zrušuje.
V §u 246 se připojuje odst. 3. tohoto znění:
(3) V případech zřetele hodných mohou
se však pojišťovny tohoto nároku zřící
ve prospěch pojištěnce.
§ 247 se ruší.
V §u 248, odst. 1. se vypouštějí slova:
"připadajícího na zaměstnavatele
a zaměstnance (§§ 162 n. n.)" a dále
věta: "Pouze však pro osoby uvedené v
lit. b) možno nařízením zříditi
závodní nemocenské pojišťovny".
Na konci téhož odstavce se připojuje věta:
"Nařízení jest vydati do 2 měsíců
od vyhlášení tohoto zákona v dohodě
s příslušnými odborovými organisacemi
zaměstnanců a Ústřední sociální
pojišťovnu.
Odst. 2. se mění a bude zníti:
(2) Pro osoby uvedené v odst. 1., lit. c) a d) může
býti stanovena zvláštní ochranná
lhůta v pojištění nemocenském,
která však nesmí býti kratší
nežli u dělnictva ostatního.
§ 249 se zrušuje.
§ 250, odst. 2. se ruší.
V odst. 3. se nahrazuje výraz: "čtyř
týdnů" v obou případech výrazem
"šesti týdnů".
Odst. 4. se mění a bude zníti:
(4) Pojištění tato zaniká, nebylo-li
zaplaceno pojistné za šest po sobě jdoucích
týdnů.
V odst. 5. se nahrazuje výraz "80%" výrazem
"90%".
V fu 251, odst. 1. a 2. se mění a budou zníti:
(1) Okresní nemocenská pojišťovna může
pojistiti pro případ nemoci ve kterékoliv
mzdové třídě (§ 12) i jiné
osoby za podmínek určených stanovami.
(2) Tyto osoby jsou zejména povinny zaplatiti zápisné
stanovami určené.
V §u 253, odst. 1. se nahrazuje výraz "třídě
A" výrazem "ve třídě B".
V §u 254, odst. 1. se za slovo "pojištěnci"
vkládá výraz "zaměstnanci pojišťoven".
V §u 257 se zvyšuje úvěr 100 milionů
Kč na 250 milionů Kč. Dále se připojuje
věta tohoto znění: "Z úvěru
toho zařadí se do rozpočtu na rok 1923 částka
200 milionů Kč, na rok 1929 rovněž 100
milionů Kč a na rok 1930 50 milionů Kč.
§ 260, lit. c) se zrušuje.
§ 265, odst. 1. se mění a bude zníti:
(1) Přestupky podle §u 260 se promlčují,
nebylo-li učiněno oznámení proti pachateli
v šesti měsících ode dne, kdy trestní
činnost byla ukončena.
V §u 266, odst. 2. se nahrazuje výraz "ministerstvo
sociální péče" výrazem
"Ústřední sociální pojišťovna".
§ 269, odst. 3. se mění a bude zníti:
(3) Při překládání zaměstnanců
u příležitosti zrušení nemocenských
pokladen je přihlížeti k osobním poměrům
jejich. Přeložení zaměstnanci mají
nárok na náhradu stěhovacích výloh
i výloh, spojených se sjednáním nového
bytu.
§ 275, odst. 1. se mění a bude zníti:
(1) Společenstevní (gremiální) nemocenské
pokladny jest zrušiti dnem, kterého tento zákon
bude vyhlášen.
§ 276, odst. 1. se mění a bude zníti:
(1) Dnem vyhlášení tohoto zákona pozbudou
spolkové nemocenské pokladny (pojišťovny)
a zapsané pokladny pomocné (pojišťovny)
práva pojišťovati osoby povinně pojištěné
pro případ nemoci podle tohoto zákona s účinkem,
že by osoby ty nemusely býti pojištěny
u příslušné okresní nemocenské
pojišťovny, a provedou likvidaci.
§ 277 se zrušuje.
§ 280 se zrušuje.
§ 282, odst. 3. a 4. se mění a budou zníti:
(3) Rozhodčí soudy nemocenských pokladen
zvolené před 1. červencem 1926 fungují
dále, dokud nenastoupí úřad členové
rozhodčích soudů zvolení podle ustanovení
tohoto zákona.
(4) Totéž platí o rozhodčích
soudech II. stolice v Bratislavě a Užhorodě.
§ 287, odst. 3. se ruší.
Za § 288 se připojuje nová část
zákona, upravující zaopatření
potřebných osob ve stáří takto:
Osoby, které § 6, lit. b) zákona ze dne 9.
října 1924, č. 221 Sb. z. a n., vyloučil
z povinného pojištění zaměstnanců,
jakož i ty z osob samostatně hospodařících,
které 1. července 1926 překročily
60. rok svého věku, mají právní
nárok na starobní podporu z prostředků
státních podle následujících
ustanovení:
Nárok na starobní podporu nemají osoby:
a) jejichž úhrnný roční důchod
převyšuje daně prosté existenční
minimum,
b) jež postoupily svůj majetek neb svůj důchod
beznáročně osobám třetím,
neb se svého majetku jinak zbavily, či jej bez nutné
potřeby zmenšily v úmyslu získati tím
nárok na starobní podporu.
(1) Má-li osoba ke starobní podpoře oprávněná
manželku (manžela) neb družku (druha), žijící
s ní ve společné domácnosti, nemá
tato vlastního nároku na starobní podporu,
i když by jí jinak příslušela.
Její úhrnný roční důchod
připočítává se k důchodu
hlavy domácnosti, při čemž se hranice,
při nichž je podle §u 290, lit. a) nárok
na starobní podporu vyloučen, zvyšuje o 3.000,-
Kč.
(2) Má-li k starobní podpoře oprávněný
nezaopatřené děti do 18 let, jež s ním
žijí ve společné domácnosti,
nebo o jichž výživu pečuje, zvyšuje
se hranice stanovená v §u 290, lit. a) za každé
dítě o 1.000,- Kč s tím, že celková
výše ročního důchodu oprávněné
osoby a jejích rodinných příslušníků
nesmí v žádném případě
převyšovati částku 12.000.- Kč.
(3) Osiřelí vnukové do 18 let, jichž
výživu oprávněný obstarává
převážně ze svých prostředků,
platí za děti ve smyslu předchozího
odstavce.
(1) Starobní podpora se poskytuje pouze k žádosti
oprávněné osoby nebo jejího zástupce.
(2) Žádost za starobní podporu nutno podati
u obecního úřadu řádného
bydliště oprávněného buď
písemně či protokolárně a doložiti
doklady, osvědčujícími nárok
na podporu.
(3) Za řádné bydliště se považuje
obec, v níž se oprávněný usídlí
v úmyslu zůstati tam delší dobu nebo
trvale.
(1) Stáří žadatele budiž osvědčeno
výtahem z matriky.
(2) U důchodů budiž přesně udána
jejich roční výše a veškeré
prameny, z nichž plynou, a udání tato potvrzena
místem, jež důchod vyplácí.
(3) Osvědčení tato jsou prosta všech
poplatků.
(1) O žádostech rozhodují zvláštní
komise pro přiznávání starobní
podpory, zřízené při okresních
nemocenských pojišťovnách a čítající
6 členů, mimo předsedu.
(2) Tři členy komise volí představenstvo
okresní nemocenské pojišťovny z osob,
které § 6, lit. b) zákona ze dne 9. října
1924, č. 221 Sb. z. a n., vyloučil z povinného
pojištění zaměstnanců pro případ
invalidity a stáří, a druhé tři
výbor obvodní úřadovny, zřízené
podle zákona z 10. června 1925, č. 148 Sb.
z. a n., z řad maloživnostníků a malorolníků,
které úhrnný roční důchod
podle §§ 290, 292 a 293 nevylučuje z nároku
na starobní podporu. Pokud nebudou obvodní úřadovny
podle zákona z 10. června 1925, č. 148 Sb.
z. a n. zřízeny, provede tuto volbu stejným
způsobem představenstvo okresní nemocenské
pojišťovny, v jejímž obvodě je komise
zřízena.
(3) Předsedou komise je předseda okresní
sociální pojišťovny, jeho náměstkem
předseda obvodní úřadovny, zřízené
podle zákona z 10. června 1925, č. 148 Sb.
z. a n.; pokud nebudou tyto obvodní úřadovny
zřízeny, rozhodne představenstvo okresní
nemocenské pojišťovny, který ze zvolených
členů ze řad maloživnostníků
a malorolníků má funkcí náměstka
vykonávati.
Komise pro přiznávání starobní
podpory provede před rozhodnutím o žádosti
šetření o hospodářských
poměrech žadatele za pomoci obecních, politických,
berních a jiných úřadů, přihlížejíc
i k neanonymním sdělením osob třetích.
Může též předvolati žadatele
osobně, avšak přítomnost jeho nebo jeho
zmocněnce není na závadu projednání
žádosti. Komise může vyslýchati
svědky a odborné znalce a vzíti je, jakož
i žadatele do přísahy.
(1) Rozhodnutí komise doručí se žadateli
výměrem.
(2) Proti rozhodnutí může žadatel neb
jeho zástupce podati žalobu do 60 dnů ode dne
doručení pojišťovacímu soudu příslušnému
podle sídla okresní sociální pojišťovny,
při níž je komise zřízena.
(3) Rozsudek pojišťovacího soudu jest konečný.
(1) Žádost za starobní podporu, jež byla
pravoplatně zamítnuta, nemůže býti
vznesena znovu před uplynutím jednoho roku ode dne
podání, leč že by se okolnosti, nárok
žadatelův odůvodňující,
podstatně změnily.
(2) O rozkladech proti pravoplatným rozhodnutím
komise pro přiznávání starobní
podpory, pokud obsahují nové skutečnosti
a důkazy, budiž znovu jednáno a rozhodováno.
(1) Komise podle tohoto zákona zřízené
jsou veřejnými úřady. Usnášejí
se prostou většinou hlasů, při čemž
předseda hlasuje pouze při rovností hlasů.
K platnosti usnesení jest zapotřebí, aby
byla mimo předsedu přítomna aspoň
polovice členů.
(2) Členové komisí vykonávají
svůj úřad jako čestný; hotové
výlohy, včetně ušlé mzdy, jest
jim hraditi.
Přizná-li komise starobní podporu, vyměří
ji v takové výši, aby úhrnný
roční důchod oprávněné
osoby a případně jejích rodinných
příslušníků, dosáhl spolu
s podporou částek stanovených v § 290,
lit. a) a 291.
(1) Dojde-li komise pro přiznávání
starobní podpory k názoru, že přiznáním
peněžité podpory podle § 299 by nebylo
dosaženo účelu, který tento zákon
sleduje, může se souhlasem žadatele rozhodnouti,
že mu má býti místo starobní
podpory poskytnuto zaopatření v určitém
pro něj vhodném ústavu (útulku pro
invalidy neb starce, v chudobinci a pod.). Ústav takový
má pak nárok na úhradu útrat se zaopatřením
spojených až do výše starobní podpory,
která v daném případě měla
býti oprávněnému přiznána.
Má-li žadatel manželku (družku) nebo nezaopatřené
děti (§ 96), vyplácí se těmto
rodinným příslušníkům
po dobu umístnění důchodce v ústavu
polovice podpory.
(2) Totéž opatření může
komise učiniti také na návrh žadatele.
(1) Je-li obava, že by oprávněný starobní
podpory zneužil, může komise z vlastního
podnětu nebo k návrhu osob třetích
naříditi, že přiznaná starobní
podpora má býti až do odvolání
vyplácena osobě jiné, než které
přísluší.
(2) Starobní podpora může býti se souhlasem
oprávněného a po rozhodnutí komise
poukazována též obci, jež poskytuje osobě
k starobní podpoře oprávněné
přiměřené chudinské zaopatření.
(3) Proti rozhodnutí komise může oprávněný
podati do 60 dnů stížnost k příslušnému
pojišťovacímu soudu (§ 220, odst. 2., 1.
věta), jehož rozhodnutí je konečné.
(1) Požitek starobní podpory počíná
prvním dnem onoho měsíce, v němž
příznivě vyřízená žádost
byla podána.
(2) Starobní podporu vyplácí na poukaz komise
ji přiznavší a na účet státní
pokladny okresní sociální pojišťovna,
příslušná podle řádného
bydliště oprávněné osoby (§
292, odst. 3.) ve lhůtách poloměsíčních,
1. a 16. každého měsíce předem,
Je povinna doručiti ji oprávněnému
do bytu.
(3) K tomu účelu mohou okresní sociální
pojišťovny požadovati od finanční
správy před každou půlměsíční
výplatou zálohu ve výší úhrnné
částky starobní podpory vyplacené
za první polovinu předcházejícího
měsíce.
Podporovaný jest povinen oznámiti prostřednictvím
obecního úřadu komisi pro přiznávání
starobní podpory neprodleně každou změnu
ve svých hospodářských poměrech,
jež by měla vliv na přiznání
a výši starobní podpory.
(1) Komise pro přiznávání starobní
podpory je kdykoliv oprávněna podrobiti z úřední
moci novému zkoumání podmínky, jež
vedly k přiznání starobní podpory
a určení její výše. Obecní,
politické, berní a jiné úřady
jsou povinny ji v tom podporovati.
(2) Dojde-li komise na základě tohoto zkoumání
k názoru, že podmínky, za nichž starobní
podpora byla dosud vyplácena, se změnily, vydá
usnesení, jímž se starobní podpora snižuje,
zvyšuje nebo zastavuje. Před vydáním
takového usnesení je komise povinna slyšeti
oprávněného.
(3) Usnesení nabývá účinnosti
prvním dnem měsíce následujícího
po doručení. Proti němu je možna žaloba
k pojišťovacímu soudu, o níž platí
ustanovení § 296. Žaloba nemá odkládacího
účinku.
Pokud kdo pobíral starobní podporu neoprávněně,
jest povinen ji vrátiti. Komise pro přiznávání
starobní podpory je oprávněna v případech
zvláštního zřetele hodných vrácení
podpory částečně neb úplně
prominouti.
Za zvýšení starobní podpory musí
oprávněný zvláště žádati
a prokázati okolnosti zvýšení odůvodňující.
O řízení platí obdobně ustanovení
§ 295.
Výplata starobní podpory se staví:
a) nastane-li případ § 134, odst. 1., lit.
a); ustanovení § 134, odst. 2. a 3. platí pak
obdobně;
b) pokud osoba oprávněná se zdržuje
mimo hranice Československé republiky, při
čemž platí o rodinných příslušnících
totéž, co pod lit. a);
c) pokud se oprávněný, mimo případ
§ 301, nalézá v zaopatření v
některém ústavu veřejném; ustanovení
lit. a) o příslušnících rodiny
platí obdobně;
(1) Nárok na starobní podporu nepřechází
na dědice ani tehdy, když již byl uplatněn.
Zažádá-li však v tomto případě
manželka (družka) zemřelého za podporu,
přísluší jí, pakliže bude
přiznána, od prvního dne měsíce,
v němž zemřelý její manžel
(druh) svou žádost podal.
(2) Nárok na starobní podporu nelze zciziti třetí
osobě postupem, zastavením neb jiným právním
jednáním; jednání taková jsou
právně bezúčinná.
(3) Na starobní podporu nelze vésti exekuci a nelze
ji postihnouti zajišťovacím opatřením.
(1) Ustanovení §§ 254 a 256 platí obdobně
o státní podpoře starobní.
(2) Náklady cestovného spojené s osobním
předvoláním žadatelů o starobní
podporu neb jejich vyživovatelů se hradí z
prostředků veřejných.
Zákonem mohou býti částky stanovené
v §§ 290, lit. a) a 291 přiměřeně
zvýšeny úměrně cenám životních
potřeb. Dojde-li ke zvýšení daněprostého
existenčního minima, zvýší se
automaticky poměrně částky v těchto
paragrafech stanovené.
Volby do okresních nemocenských pojišťoven,
do Ústřední sociální pojišťovny,
do rozhodčích a pojišťovacích soudů
jakož i do vrchního pojišťovacího
soudu musí býti vypsány do 2 měsíců
ode dne vyhlášení tohoto zákona a skončeny
nejpozději do uplynutí 3 měsíců
od téhož dne.
Zákon tento nabývá účinností
dnem 1. ledna 1928. Provede jej ministr sociální
péče.