Vláda republiky Československé,
provádějíc zákon ze dne 15. října
1925 čís. 221 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění
veřejných zaměstnanců, nařídila
pojistné 2 % ze stálých požitků
služebních, odpočivných nebo zaopatřovacích,
měsíčně však nejméně
16 Kč a nejvíce 50 Kč. Z toho platí
zaměstnanec 1/2, tedy 1 %, nejméně 8 Kč
a nejvíce 25 Kč měsíčně.
Vláda použila při stanovení této minimální a maximální sazby zmocnění, daného ji v §u 32 citovaného zákona způsobem, který zákonodárce nazamýšlel a neočekával, neboť toto ustanovení sazeb pojistného straní vyloženě vyšším kategoriím úřednickým s platem přes 2,500 Kč měsíčně, aby nemusily platiti pojistné 26-70 Kč měsíčně, t. j. 1 % ze svého stálého požitku služebního p. př. odpočivného a dotýká se přímo drtivě menších státních zaměstnanců svou nejmenší hranicí pojistného per 8 Kč.
Zaměstnanci se státními
požitky pod 800 Kč měsíčně
platí pak pojistné přes 1 % až 75 %
svých stálých požitků, neboť
bylo strženo i vdově, která pobírá
dar z milosti 12 Kč měsíčně,
8 Kč pojistného, takže jí zbylo na výživu
na měsíc 4 Kč (zaplatila 75 % pojistného).
Tohle nebyl úmysl zákonodárcův a odporuje
proto nařízení čís.
145/1926 duchu zákona čís. 221/25 a stábvá
se naprosto neudržitelným. Zdá se nám,
že nebyla sazba pojistného dobře uvážena,
anebo rozhodl jednostranný zájem a egoismus vysoké
byrokracie která se tímto způsobem chrání
a převaluje břemeno přímo nesnesitelné
na ty nejchudší státně-zaměstnanecké
vrstvy, které bly téměř úplně
vyloučeny z dobrodiní nového platového
zákona, ničeho jím nezískavše.
Stejně tíživými
jsou pro venkovské a na hranicích státu sloužící
zaměstnance taxy, stanovené za lékařské
ošetřování přespolní a
zhoršují ještě více tvrdý
život zaměstnanců v nehostinných krajích
a pustinách, střežících hranice
státu.
Rovněž překvapilo,
že veliké státně zaměstnanecké
ústředny, ku př. Čsl. Obec Úřednická
atd., nebyly vyzvány, aby předložily l ávrhy
kandidátů pro jmenování správního
a okresních sborů léčebného
fondu a byly tyto velké ústředny vůbec
při jmenování těchto sborů
opomenuty, čímž porušena očekávaná
nestrannost a objektivnost vlády v tomto směru.
Z těchto důvodů táží
se podepsaní pana předsedy vlády:
1. Jest vláda ochotna spravedlivě
upraviti sazby pojistného a změniti podle tohto
§ 8. vl. nař. ze dne 16. VII. 1926 čís.
145 Sb. z. a n., aby odpovídalo duchu zákona a úmyslu
zákonodárcově?
2. Jest vláda ochotna změniti
taxy za přespolní lékařské
ošetřování a ulehčiti tím
zaměstnancům na hranicích?
3. Jest vláda ochotna příště
nepřehlížeti zaměstnanecké ústředny,
zejména Čsl. Obec Úřednickou?
4. Jest vláda ochotna sděliti
podepsaným, co v této věci zařídila
neb zaříditi hodlá?
Svaz organisací státních
a železničních zaměstnanců na
Slovensku a Podkarpatské Rusi zakročoval v roce
1923 v daňových otázkách u ministerstva
financí. Při jednání s panem sekčním
chéfem Drem Vlasákem bylo žádáno,
aby i na Slovensku daň z příjmů byla
srážena účtárnami z platu, jako
je tomu v historických zemích. Avšak
finanční správa tomuto požadavku nevyhověla,
odvolávajíc se na odlišné zákony,
platné na Slovensku a Podkarpatké Rusi, které
posud nebyly unifikovány.
Je tedy vidno, že u zaměstnanců
nescházelo na dobré vůli daně platiti,
ale že to byla finančí správa, která
se nepostarala, aby státním zaměstnancům
plnění této občanské povinnosti
usnadnila. Naopak liknavostí finančních úřadů
na Slovensku a v Podkarp. Rusi daně za roky 1924 a 1925
doposud ani nebyly vyměřeny, takže někteří
zaměstnanci dluhují na daních několik
tisíc Kč.
Výnos ministerstva financí
čís. 30,639/26/III-9a, nevyhovuje tím, že
výhody nejsou účastni oni zaměstnanci,
jichž příjem je byť jen o několik
korun vyšší nežli 2,000 Kč měsíčně.
Vyrovnání daňových
nedoplatků zatěžuje stejně i zaměstnance
s platem nad 2,000 Kč, ba právě tito jsou
postiženi citelněji, poněvadž při
progresivním zdaňování příjmu
připadají na ně vyšší berní
sazby. Mimo to při systému alimentačních
přídavků dosáhli u nižších
kategorií požitků přes 2,000 Kč
měsíčně většinou ti
zaměsnanci, kteří měli početnější
rodinu. Porovnání dvou zaměstnanců,
z nichž jeden překročil stanovenou hranici
příjmovou a druhý nikoliv, dokazuje, že
by bylo jen spravedlivo, aby daňových úlev
dostalo se všem zaměstnancům. Tak na př.
zaměstnanec s příjmem
Kč 2,000 měsíčně zaplatí
5%ní srážkou z platu toliko 800 Kč,
čímž vyrovná nedoplatky za všecka
minulá léta, naproti tomu zaměstnanec s příjmem
2,100 Kč zaplatí jen na jeden rok 1461,90 Kč,
čili ve skutečnosi je pak příjem tohoto
menší než onoho.
Zaměstnanci, kteří
přes to daně předem zaplatili, jsou vnevýhodě,
ztrácejíce přeplacené obnosy, řevyšující
kvoty výnosem čís. 30.639,III 9a/26 stanovené.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten rozšířiti
platnost výnosu čís. 30,639/III 9a/26 na
všechny státní zaměstnance na Slovensku
a Podkarpatské Rusi bez ohledu na hranici příjmu?
2. Jest pan ministr ochoten paušalovati
daňové nedoplatky státních zaměstnanců
na Slovensku a Podkarpatské Rusi takto?
při platu od 608 Kč ----- 1500 Kč 4%ní srážkou
při platu od 1500 Kč----- 2500 Kč 5%ní srážkou
při platu od 2500 Kč----- 4000 Kč 6%ní srážkou
při platu od 4000 Kč-----
výše 7%ní srážkou
z hrubého měsíčního
příjmu.
3. Jest pan ministr ochoten částku,
kterou někteří zaměstnanci složili
u berních úřadů jako zálohu
na daě, posud jim nevyměřené, odpočítati
od daňového paušálu na ně připadajícího?
4. Jest pan ministr ochoten sděliti
podepsaným, co v této věci zařídil,
aneb zaříditi hodlá?
§ 12 zákona ze dne
24. června 1926, čís. 103 Sb. z. a n. a §
12 zákona ze dne 24. června 1926, čís.
104 Sb. z. a n. v odstavci 7. stanoví, že vyjímečně
mohou býti jednotlivé obce vzhledem k mimořádným
drahotním poměrům zařaděny
vládním nařízením do vyšší
skupiny míst činovného státních
zaměstnanců. Tento vyjímečný
moment platí plnou měrou pro dole uvedená
místa služební, jak
bylo prokázáno četnými žádostmi
oněch měst neb zaměstnanců, tam služebně
ustanovených, vládě předloženými.
Z těchto důvodů
táží se podepsaní:
1. Jest vláda ochotna přeřaditi
město Plzeň, které za dřívějších
předpisů bylo v I. třídě míst.
přídavku zařazeno, dále města
Košice, Mor. Ostravu, Olomouc, Pardubice, Slezskou Ostravu,
Užhorod, do skupiny míst A?
2. Jest vláda ochotna přeřaditi
města České Velenice, Hradec Králové,
Kladno, Kralupy, Kroměříž, Litoměřice,
Mukačevo, Přerov, Trutnov, Warnsdorf, Žatec,
Železný Brod, která za starých předpisů
zařaděna byla v II. třídě místního
přídavku, dále města Hor. Růžodol,
Růžodol I., Rochlice a Františkov, tvořící
předměstí Liberce, Bohumín město,
Nový Bohumín, Dobravu, Fryštát, Karvinnou,
Lazy, Orlovou, Petřvald,
Hrušov, Kunčice, Kunčičky, Michálkovice,
Radvanice, Muglínov a Záblatí, tvořící
předměstí Slezské a Moravské
Ostravy, Kateřinky u Opavy, Aš, Báňskou
Bystříci, Beroun v Čechách, Bezegsás,
Bor u Č. Lípy, Brandýs n. L., Břeclavu,
Děčín, Filakovo, Hust, Jáchymov,
Krnov, Luhačovice, Píšťany, Poděbrady,
Podmokly, Postoloprty, Roudnici n. L., Rossbach v Čechách,
Sevljuš, Šumburk n. D., Trnovany, Uherský Brod,
Uhorskou Ves, Úvaly, Vrútky, Znojmo, Čes.
Třebovou, do skupiny míst B?
3. Jest vláda ochotna přeřaditi
města Sedlec pod Kaňkem (spojeno s Kutnou Horou),
Kartouzy Valdice (spojené s Jičínem), které
byly již za starých norem zařazeny do III.
třídy místního přídavku,
dále města a obce Bělohrad Lázně,
Bílovice nad Svitavou , Hrušovany u Brna, Horní
Branná, Řepy
u Prahy, Roztoky u Prahy, Röhrsdorf na saských hranicích,
Staňkov, Veselí n. Lužnicí, Velká
Revúca do skupny míst C?
4. Jest vláda ochtna sděliti
podepsaným, co v této věci zařídila
neb zaříditi hodlá?
Josef Lippert nstoupil 13. srpna
1919 službu u pohraniční střáže
v Podkarpatské Rusi, kde byl po uplynutí jednoho
roku ustanoven strážmistrem. Dekretem zemské
finančí správy pro Podkarpatskou Rus ze dne
30. prosince 1920 byl jmenován úřednickým
čekatelem důchdokové kontroly ve stavu úřednictva
Podkarpatské Rusi. Koncem ledna 1922 nastoupil 14tidenní
dovolenu, která mu končila 12. února 1922.
Dovolenou prožíval v Rakovníku, odkud
nastoupil zpáteční cestu 8. února
1922 a do Košic přijel 9. února 1922 ve 4 hod.
odpoledne. Vzhledem k tomu, že železniční
trať Košice-Čop byla vysoko sněhem zaváta,
byla veškerá železniční doprava
na této trati na 8 dnů přerušena. Tím
se stalo, že Josef
Lippert nemohl v jízdě pokračovati, byl nucen
8 dnů proti své vůli v Košicích
setrvati a svou dovolenou o 8 dnů překročiti.
Přes to, že překročení
své dovolené přerušením železničního
spojení ospravedlňoval, byl dekretem zemské
finančí správy pro Podkarpatskou Rus ze dne
27. února 1922, čís. 5862/328-b/III-22 ze
služby propuštěn pro hrubé porušení
ustanovení §u 28. služební pragmatiky.
Na základě stížnosti,
kterou Josef Lippert ministerstvu financí podal, bylo nařízeno
řízení, které doplněno prohlášením
kvalifikační komise dle §u 11. odst. 2. služeb.
pragmatiky a propuštění toto dekretem hlavního
finančního ředitelství v Užhorodě
ze dne 6. prosince 1923, čís. 40318/603-I, ponecháno
v platnosti.
Proti tomuto rozhodnutí
podal postižený stížnost ministerstvu
financí, která rozhodnutím ze dne 25. února
1924, čís. 12526/24 byla zamítnuta.
Proti rozhodnutí ministerstva
financí podal Josef Lippert stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Praze, který dne 26. října
1925, čís. 17189/25 rozhodnutí ministerstva
financí pro nezákonnost zrušil.
Hlavním finančním
ředitelstvím v Užhorodě byl zaslán
postiženému tento přípis:
"Ministerstvo financí
sdělilo se zdejším úřadem výnosem
ze dne 4. prosince 1925, čís. 15007/25-IV/11a, nález
Nejvyššího správního soudu ze dne
26. října 1925, čís. 17189/25, kterým
bylo zrušeno rozhodnutí téhož ministerstva
ze dne 25. února 1924, čís. 12526/24 pro
nezákonnost. Vzhledem k tomu zrušujeme platnost 1.
odstavce zdejšího výnosu ze dne 16. dubna 1924,
čís. 10748-208-I a-24, jímž s Vámi
sdělilo hlavní finanční ředitelství
v Užhorodě rozhodnutí ministersva financí
ze dne 25. února čís. 12565/24, zrušené
výše citovaným nálezem Nejvyššího
správního soudu. Současně vás
uvědomujeme, že v důsledku toho stává
se zdejší rozhodnutí ze dne 6. prosince
1923, čís. 40318/603Ia, pozměněné
rozhodnutím uvedeným ve 3. odstavci zdejšího
výnosu ze dne 16. dubna 1924, čís. 10748-208-Ia,
rozhodnutím konečným, a že proti těmto
není opravný prostředek v cestě instanční
přípustný. tím současně
vyřízena jest Vaše
žádost ze dne 12. prosicne 1925 o povolání
do služby.
Podepsaní se táží
pana ministra financí:
1. Je-li ochoten propuštění
Josefa Lipperta ze státní služby dáti
znovu vyšetřiti a jemu po zjištění
bezdůvodného propuštění přijetí
do státní služby umožniti?
2. Je-li ochoten postarati se
o to, aby postiženému byla služba i s přídavky
do 26. listopadu 1925 vyplacena?
V r. 1925 a 1926 bylo od četnictva
převzato ke státní stráži bezpečnostní
celkem asi 500 četnických gážistů.
Jest to - mimochodem podotčeno - svědectvím
nezdravých poměrů v četnictvu, které
je vyznaly ze sboru, k němuž kdysi dobrovolně
a s láskou šli.
Četničtí
gážisté, kteří přešli
ke státní střáži, vykazují
započitatelnou služební dobu od 10 do 20 let
a byli u četnictva podle této služební
doby správně zařazeni. Při přestupu
ke stráži bylo jim dekretem zajištěno
správné propočítání
služební doby v nejkratším čase,
jakož i ostatní požitky, na příklad
požitek odloučených od rodin v těch
případech, kde nebude možno přestouplým
společně bydleti s rodinou v místě
působiště.
Ač od přestupu těchto
strážmistrů ke střáži bezpečnostní
uplynul celý rok, dostávají do dnešního
dne požitky toliko prvého platového stupně,
dokonce ještě dnes podle stupnic a zásad zákona
394/22, tudíž bez ohledu na zákon č.
103/26.
Mimo to se jim nevyplácejí
přídavky odloučených od rodin, pokud
na ně mají právo, ač podle zjištění
ministerstvo financí výplatu těchto přídavků
povolilo před několika měsíci.
Skoro ve všech případech
se jedná o ženaté lidi, namnoze o otce rodiny,
kteří nemajíce bytů, žijí
na dvě strany a byli tak vrženi do nezměrné
bídy. Zadržováním pak právem
jim patřícího požitku jsou vháněni
do nezaviněných dluhů. V zájmu státu
nelze tomuto bezpříkladnému opomenutí
policejní správy přihlížeti a
proto se táží podepsaní:
Jest pan ministr vnitra ochoten
naříditi, aby všem k stráži bezpečnosti
přestouplým četnickým gážistům
byly jejich požitky poukazovány podle platných
zákonů a norem a zameziti tak dojem, že se
minsterstvu vnitra jedná o to, aby tímto nelidsky
tvrdým způsobem byl přerušen hromadný
útěk od četnictva?
Andreja Polláka, železničného
nádvorníka v Užhorode, udal jeden jeho nenávistník,
Michal Sturcz, jednotlivec, ktorý pre lúpežnú
krádež už viackráť bol trestaný,
u riaditeľstva dráh v Užhorode, že zo železničného
transitu ukradol väčšie množstvo šatstva.
Disciplinárny úrad prijal vec za dokázanú
a zbavil Andreja Polláka miesta. Orgánovia, vyslaní
z Košic, vzali mu pri prehliadke domu takmer všetko
jeho šatstvo, ktoré bolo v byte.
Vec dostala sa pred civilný
súd, zabývala sa ňou i súdna tabula
v Košiciach, ktorá rozsudkom č. To. VI. 55/24/63
sprostila Andreja Polláka obžaloby a uložila
riaditeľstvu dráh, aby bolo Pollákovi vrátené
všetko šatstvo, ktoré mu bolo pri domovej prehliadke
zabavené. Jednu časť zabaveného šatstva
riaditľstvo železníc vrátilo, a za druhú
časť, ktorá bola medzitým zašantročená,
zaplatilo 1540 Kč odškodného.
Vo vedomí svojej neviny
a so sprosťujúcim rozsudkom požiadal Andrej Pollák
niekoľkokráť o nové disciplinárné
pokračovanie, avšak podľa sdelenia riaditeľstva
železnic v Košiciach bola žiadosť Pollákova
ministerstvom železníc zamietnutá.
Po dobu 26 rokov slúžil
Andrej Pollák štátu verne a oddane. Trestaný
nikdy nebol, svoju službu konal vždy presne a svedomite.
Štvanica zavedená proti nemu bola iba dielom pomsty
človeka mravne naprosto sošlého.
Civilný súd dal
Andrejovi Pollákovi satisfakciu, prečo tedy ministerstvo
železnic zdráha sa tak učiniť?
Andrej Pollák je 60 ročným
starcom, ktorý spolu so svojou manželkou už od
rokov biedačí, očakávajúc,
že pravda vyjde na denné svetlo a že dostane
zaslúženú penziu.
Tážem sa pána
ministra železnic, či ste ochotní dať
vec Andreja Polláka bez odkladu znova vyšetriť,
nespravedlnosť voči nemu spáchanú odčiniť
a poukázať mu zákonitú penziu odo dňa
jeho prepustení?
Nariaďenie ministerstva financií zo dňa 22. apríla 1926, čís. 30.639/26-III/9 a,
povoľuje čo do platenia
dane dôchodkovej zamestnancom s úhrnným mesačným
platom Kč 608-2000 úľavy tak, že jestliže
títo odo dňa 1. mája budú platiť
4% resp. 5% svojích hrubých požitkov, budú
týmito mesačnými splátkami sprostení
dane dôchodkovej pre dobu sahajúcu do roku 1926.
Toto ustanovenie je voči
nedbalým, svojej bernej povinnosti neplniacím úradníkom
práve tak humánné, jako je nespravedlivé
proti takým úradníkom a penzistom, ktorí
svojím berným povinnostiam dosiaľ presne vyhovovali,
lebo tí, čo neučinili zadosť svovej
poplatnickej povinnosti, budú teraz vo smysle uvedeného
nariadenia týmito 4% resp. 5 % splátkami sprosteni
dôchodkovej dane na 6 rokov, - kdežto tým, ktorí
i dosiaľ plnili svoje
berné povinnosti budú tiež strhované
mesačne 4-5 % a totiž títo budú platiť
vlastne dvakrát a to preto, lebo plnili včas a svedomite
svoje zaväzky voči štátu.
Toto jednanie je nespravedlivé
a krivda záleží v tom, že nespravedlive
postihuje práve tých, ktorí sa dokázali
byť riadnymi občany a dobrými poplatníky,
- a toto nespravedlivé jednanie nelzä ináč
odčiniť len tak, jestliže pán minister
financií súrne zakročí, aby všetkým
úradnikom, ktori svoju dôchodkovú daň
pred nastúpením platnosti tohoto nariadenia
z časti alebo cele zaplatili, - včetne samozrejme
i všetkých penzistov, - bola celá dosiaľ
zaplatená dôchodková daň bez odkladu
a v celku vrátená aby ich dôchodková
daň upravená bola srážkami ve smyslu
citovaného nariadenia.
Tážeme sa preto pána
ministra financií:
1. Či ste ochotní
túto nespravedlnosť súrne odčiniť?
2. Či ste ochotní
bez odkladu vrátiť sumy zaplatené na daň
dôchodkovú úradníkom a penzistom, ktorí
svojím berným záväzkom dosiaľ dobrovoľne
vyhoveli?
Ve schůzi sociálně-politického
výboru dne 1. července 1924 učinil zástupce
ministerstva vnitra prohlášení, že vláda
zamýšlí podati návrh zákona,
jímž se nově upravují platy cestářů
a cestmistrů. Vzhledem k tomuto prohlášení
usnesla se většina sociálně-politického
výboru lneprojednávati podaný iniciativní
návrh o tomto předmětu, nýbrž
vyčkati, až bude vládní návrh.
Nebyl však podán ani v uplynulém zákonodárném
období ani nebyl dosud podán sněmovně
nové. Několik sněmovních dotazů
nemělo žádného výsledku. Poněvadž
od doby, kdy zástupce ministerstva slíbil, že
bude podán vládní návrh, uplynulo
již přes dva roky, tážeme se pana ministra:
Kdy zamýšlí
vláda konečně podati poslanecké sněmovně
dávno již ohlášený návrh
zákona o úpravě platů cestářů
a cestmistrů?
V obvodu liberecké berní
správy byly v posledních týdnech prováděny
berní exekuce. A tam, kde nebylo lze vymoci peněz,
berní pohledávky byly hypotekárně
zajištěny na nemovitostech dlužníků
daní. V mnoha případech lze na tomto postupu
berních úřadů poznati, že se
užívá jen jediné šablony, neboť
bylo zjištěno, že se zakročilo i proti
takovým stranám, které již dávno
vyhověly svým závazkům. Tímto
postupem byly dále, pokud jde o dávku z majetku
a dávku z přírůstku na majetku, postiženy
také strany, které nejen plně zaplatily dávku
z majetku, nýbrž v mnoha případech tyto
dávky dokonce přeplatily. Postup berních
úřadů v libereckém berním okrese
vůči zemědělcům jest v této
době úplně neospravedlněný.
Zemědělci jsou ještě zaměstnáni
svážením sklizně, mimo to pracují
na osevech a dosud jim zbylo málo času, aby částečně
zpeněžili výtěžek sklizně.
Proto nemají po ruce volných
peněz. Ostatně za letošní sklizeň
získají jen velice málo peněz, poněvadž
výtěžek obilí a žita je úplně
nedostatečný. Postup berního úřadu,
jejž za těchto poměrů lze nazvati nejen
nespravedlivým, nýbrž také bezohledným,
působí neobyčejné rozčilení.
Tam, kde bylo nařízeno
hypotekárně zajistiti berní pohledávky,
musí postižené strany platiti ještě
také zbytečné útraty, jimž se
bylo lze zcela dobře vyhnouti, kdyby byly berní
úřady s pochopením pohlížely
na situaci zemědělství.
Tážeme se tedy pana
ministra financí:
1. Vydal rozkaz, aby takovým
způsobem byly vymáhány daně?
2. Ví o postupu berních
úřadů v libereckém berním okrese?
3. Ne-li, je ochoten učiniti
opatření, aby bylo přiměřeně
přihlíženo k platební síle poplatníků
v libereckém berním okrese?
4. Je dále ochoten naříditi,
aby přeplatky na dávku z majetku a z přírůstku
na majetku byly započteny na účet dlužných
a běžných daní?
5. Jest dále ochoten naříditi,
aby poplatníci dostali konečně jasné
vyúčtování zaplacených a splatných
daní?