Platový systém říšských
zaměstnanců spočívá na zákoně
z 30. dubna 1920 (Reichs- besoldungsgesetz), který byl
opětovně měněn a doplňován.
Vybudován je především na zásadě
hodnocení pracovního úkonu.
Služební příjem říšského
úředníka (titul úředníka
náleží všem zaměstnancům,
na něž se zákon vztahuje) tvoří:
1. základní plat (služné),
2. příbytečné (na místě
dřívějšího místního
přídavku), vedle toho se přiznávají
3. přídavek na děti a manželku,
4. drahotní přídavky.
Služné úředníků na systemisovaných
místech (planmässige Beamte), jichž počet
je pro jednotlivé skupiny přesně zákonem
stanoven se lišilo původně podle 3 platových
řádů (Besoldungsordnung). Platový
řád I. jest normální, platový
řád II. platil původně pro zaměstnance
říšského sněmu, byl však
později zrušen, platový řád III.
se vztahuje na zaměstnance v úřadech nebo
na místech určených ke zrušení.
Platový řád I., jímž jedině
se budeme blíže zabývati, rozeznává
platy vzestupné (aufsteigende Gehälter), jež
se průběhem služební doby automaticky
zvyšují, a platy pevné, spojené s určitými
význačnými místy (Einzelgehälter),
jež se nemění.
Pokud jde o platy vzestupné, jest úřednictvo
se zřetelem k hodnotě pracovních úkonů
rozděleno na 13 platových skupin (Besoldungsgruppen),
a ta tak, že služby (místa) se stejným
nebo rovnocenným pracovním výkonem jsou zařaděny
do téže platové skupiny.
Celkem možno jednotlivé platové skupiny hodnotiti
tak, že obsahuje
skupina I. jednoduchou pomocnou a zřízeneckou službu,
skupina II. vyšší pomocnou a zřízeneckou
službu,
skupina III. kvalifikovanou pomocnou službu,
skupina IV. odbornou pomocnou službu,
skupina V. kancelářskou, jednoduchou odbornou, účetní
a správní službu,
skupina VI. a VII. vyšší kancelářskou,
odbornou, účetní a správní
službu,
skupina VIII. a IX. odbornou, účetní a správní
službu,
skupina X. až XIII. vyšší odbornou, účetní
a správní službu (s vysokoškolským
vzděláním).
Základní plat sám jest odstupňován
jednak podle skupiny, jednak podle služebního stáří.
Skupiny I. až VII. obsahují vždy 9 stupňů
služebního stáří (Dienstalterstufen),
skupina VIII. až XI. 8, skupina XII. 7 a skupina XIII. 5
stupňů. Postup od stupně ke stupni se děje
vždy po 2 letech až do dosažení nejvyššího
platu příslušné skupiny. Na tento postup
přísluší zaměstnanci právní
nárok. Disciplinární řízení
a trestní řízení pro zločin
nebo pro přečin staví běh lhůty.
Konečného Mátu dosahuje úředník
ve skupině I. až VII., po 16 letech,
ve skupině VIII. až XI. po 14 letech,
ve skupině XII. po 12 letech,
ve skupině XIII. po 8 letech
v ní ztrávených (Gesamtaufrückungszeit).
Přestup ze skupiny do skupiny se děje jmenováním.
Platy pevné (Einzelgehälter) příslušejí
(podle 7 skupin) význačným funkcionářům
v zákoně zvláště uvedeným.
Příbytečné jest odstupňováno
jednak podle 5 místních tříd (padle
počtu obyvatelstva), jednak podle výše služného
(čistého bez přídavku).
Přídavky na děti jsou odstupňovány
podle věku dítěte. Na děti od 16.
do 21. roku se poskytují jen výjimečně
za určitých předpokladů.
Přídavek na manželku činil podle nařízení
říšského ministra financí z 25.
listopadu 1921 144 RM ročně.
Výši drahotních přídavků
(určenou zpravidla procentem) stanoví se zřetelem
k změnám hospodářských poměrů
říšský státní rozpočet.
Říšský ministr financí byl opětovně
zmocněn poskytnouti říšským zaměstnancům
v místech se zvláště obtížnými
hospodářskými poměry zvláštní
přídavky.
Návrh na novou úpravu hmotných poměrů
spolkových zaměstnanců předložila
spolková rada spolkovému shromáždění
poselstvím z 18. července 1924. Návrh, který
spočívá v podstatě na zásadě
hodnocení pracovního úkonu, nebyl dosud ústavně
projednán.
Tvůrcové návrhu byli vedeni těmito
hlavními zásadami:
a) Nová úprava požitková má zahynouti
všechny, kdož jako zaměstnanci jsou podrobeni
suverenní moci spolkové.
b) Nová úprav má odstraniti všechny
nesrovnalosti v požitcích plynoucí z toho,
že zaměstnanci jednotlivých správních
oborů, ač vykazuji celkem stejné předpoklady,
jsou odměňováni různě, třeba
jen proto, že v určitém správním
odvětví pro větší počet
jeho zaměstnanců nebylo možno poskytnouti jim
tytéž výhody, jakých se dostalo zaměstnancům
v jiném odvětví správním za
celkem obdobných podmínek.
e) Novou úpravou mají býti sjednoceny předpisy
upravující služební poměr zaměstnanců.
Jedním z nejdůležitějších
problémů bylo stanovení platového
schematu. Vůdčí zásadou v tomto směru
bylo, že při určení platu třeba
přihlédnouti:
1. k výši platů, před válkou,
2. k změnami nastalým v poměrech drahotních,
3. ke způsobu, jak odměňují svoje
zaměstnance podnikatelé soukromí.
Nová úprava vytkla si za úkol - pokračujíc
v tendenci projevující se již od 1. července
1922 při určování drahotních
požitků uvésti základní platy
předválečné a drahotní požitky
k nim poskytované v soulad se skutečnými
drahotními poměry, jak se na konci roku 1923 a během
r. 1924 celkem asi stabilisovaly. Zdražení potravin,
paliva, svítiva a oděvu činí v této
době asi 65 až 70%. Jestliže tedy ku platům
předválečným, jakožto základu
přičte se 65 nebo 70%ní zvýšení
jakožto náhrada za nastalé zdražení
životních potřeb, a jestliže dodrží
se místní přídavky, jakož i menší
dětský přídavek (obojí bylo
zavedeno za války), dospěje se nejvyšší
hranice, kterou podle přesvědčení
autorů návrhu lze plně - odůvodniti
jakožto přiměřenou drahotním.poměrům
ve Švýcarsku.
Při nové úpravě požitků
spolkových zaměstnanců byl částečně
vzat zřetel též na. platové poměry
soukromých podnicích. Státní finanční
departement rozeslalo za tím účelem dotazníky
příslušným organisacím, jimiž
měly býti zjištěny jednak odměny
placené za určitou jednotku časovou (zpravidla
rok), jednak celkový výdělek, jehož
může zaměstnanec během určitého
časového období skutečně dosáhnouti
výsledek tohoto šetření poskytl dva
zajímavé poznatky. Jednak, že v některých
odvětvích správních nebo podnicích
kantonálních mzdy dělnictva jsou zřejmě
vyšší, než na kolik by bylo zvýšení
odůvodněno drahotním poměry, jednak,
že vedoucí personál a jeho pomocníci,
od nichž se požadují specielní znalosti
a schopnosti, jsou lépe placeni v podnicích soukromých
než ve službě spolkové, kdežto že
opak se jeví, srovnávají-li se poměry
úředníků podřízených
a dělníků bez specielní kvalifikace
(v těchto případech jest mzda ve službě
spolkové až o několik set franků vyšší
než v podnicích soukromých). Úprava
proto hleděla do jisté míry vyrovnati rozdíly,
které byly zjištěny mezi honorováním
zaměstnanců ve službě spolkové
s jedné a soukromé s druhé strany.
Normální příjem zaměstnacův
se skládá podle návrhu ze
a) služného,
b) místního přídavku,
c) přídavku na děti.
Platové schema se dělí na 26 platových
tříd (skupin). Pro každou třídu
se stanoví nejnižší a nejvyšší
služné. Jednotlivé služby budou opatřením
spolkové vlády (ordonnance sur les traitements)
zařaděny do příslušné
platové třídy, při čemž
bude vzat zřetel zvláště na předběžné
vzdělání, pravomoc, jakož i na požadavky
a zodpovědnost službou kladené Tužby vykazující
celkem stejné předpoklady budou pojaty do téže
platové třídy (classe).
Nové platové schema znamená pro většinu
bezdětných zaměstnanců bydlících
v místech kde se neposkytuje místní přídavek,
vůči před válečnému
stavu zlepšení 60 až 75%ní, u zaměstnanců
s 3 dětmi stoupá toto zlepšení a na
70-93%, v místech, kde se vyplácí místní
přídavek, činí toto zvýšení
u zaměstnanci s 3 dětmi 77-112.4%. Platy podle nového
zákona budou u většiny nově nastupujících
zaměstnanců nižší než dosavadní
výjimkou kategorií, u nichž povaha služby
odůvodňuji zvýšení platu proti
dosavadnímu stavu a kde zaměstnanci sem náležející
se musili spokojiti dosud se zvýšením příjmu
toliko 50%ním (tedy značně nižším
indexního čísla). Spolková vláda
vycházela z názoru, že chce-li pro táto
místa získati nebo si udržeti síly prvotřídní,
musí jejich plat přizpůsobiti úrovni
obvyklé v soukromých podnicích.
Zaměstnanec má počátkem každého
roku právní nárok na, platový postup
tak dlouho, až dosáhne nejvyšší platové
hranice své třídy. Zvýšení
toto činí 1/15 rozdílu mezi minimem a maximem
platové třídy, nejméně však
100 fr. za plný rok služby a určuje se podle
třídy, v níž je zaměstnanec na
konci roku. Řádné zvýšení
platové pohybuje se tedy toliko v rámci příslušné
platové třídy, je odvislo od délky
služební doby a zaměstnanci přísluší
na ně právní nárok, jestliže
služebně vyhovuje. Disciplinárním nálezem
může ovšem zaměstnanec býti zbaven
tohoto nároku, po případě může
býti zvýšení sníženo.
Maximálního platu dosáhne podle návrhu
zaměstnanec v 26. platové třídě
po 10, v 25. platové třídě po 12,
v 24. platové třídě ho 14 a v 23.
a vyšší platové třídě
po 15 letech v této třídě ztrávených.
Zaměstnanec může postoupiti do vyšší
platové třídy povýšením.
Povýšení řídí se potřebou.
Služby a může býti podmíněno
výkonem zkoušky. Spolková rada stanoví
povyšovací směrnice.
Zaměstnanec, který byl povýšen, má
nárok na mimořádné zvýšení
platu. Výše jeho určuje se, hledíc ke
zvýšený m požadavkům na zaměstnance
kladeným, jakož i k jeho schopnostem, a rovná
se nejméně řádnému zvýšení
platovému stanovenému pro novou službu. Úřad,
jemuž přísluší právo jmenovací,
určí výši mimořádného
zvýšení platového, přihlížeje
k budoucím řádným zvýšením
tak, aby zaměstnanec dosáhl nejvyššího
platu stanoveného pro novou službu koncem roku, během
kterého dovrší 24. služební rok
a 5. rok v nové službě. Je-li nejnižší
plat určený pro novou službu vyšší
než dosavadní plat, započítává
se tento rozdíl do mimořádného platového
zvýšení.
Místní přídavek se poskytuje v místech,
kde nájemné a dávky z pracovního výtěžku
přesahují průměr, jest odstupňován
podle 5 tříd a různý u zaměstnanců
ženatých a svobodných. Vdovci a rozloučení
zaměstnanci s vlastní domácností jsou
postaveni na roveň ženatým. Zařadění
obcí do tříd místního přídavku
nastává podle průměru obvyklého
nájemného a dávky z pracovního výtěžku.
Přídavek na děti v roční částce
120 fr. se přiznává až do maximální
výše 600 fr. ročně na každé
dítě mladší 18 let bez placeného
zaměstnání, jestliže zaměstnanec
o ně zela pečuje. Děti legitimované,
adoptované, dále ty, jimž soud vůči
otci přiznal postavení dětí vlastních,
potom nevlastní a konečně vnukové
bez otce a matky, se kladou na roveň dětem vlastním.
Bude-li dosavadní plat zaměstnancův i s nynějšími
přídavky vyšší než plat a
přídavky příslušející
mu podle nového zákona, bude přebytek ponechán
zaměstnanci ve formě vyrovnávacího
přídavku, který se bude postupně snižovati,
a to jednak kompensací s budoucími řádnými
nebo mimořádnými zvýšeními
platovými, zvýšením místního
přídavku, nastalým uzavřením
sňatku noho přeřaděním toho
kterého místa do vyšší třídy
místního přídavku, a konečně
zvýšením přídavku na dítě
v případě rodinného přírůstku,
jednak ročními progressivními srážkami.
Spolkové shromáždění může
přizpůsobiti platy (nikoliv však místní
přídavky a přídavky na děti)
zaměstnanců změnám drahotních
poměrů, ovšem jen tehdy, jestliže změna
činí nejméně 5% vůči
stavu ze dne účinnosti zákona. Spolková
vláda určí zásady, podle nichž
bude stanoven cenový index životních potřeb
a bude zjišťovati jeho změny.
Ve Francii se liší t. zv. "velká kariera"
a "malá kariera". Pro prvou vyžaduje se
předběžné vzdělání
vysokoškolské a výkon příslušných
konkursních zkoušek, pro druhou stačí
předběžné vzdělání
odpovídající asi našemu středoškolskému.
Základní platy jsou stanoveny zvláště
pro každou hodnost (funkci, službu) v jednotlivém
úřadě toho kterého správního
oboru a vykazují neobyčejnou pestrost jak uvnitř
úřadu, tak mezi různými správními
odvětvími navzájem. Plat spojený s
určitou hodností jest zpravidla odstupňován
podle tříd (classes).
Povýšení do vyšší třídy
nebo hodnosti děje se výlučně podle
výběru a předpokladem pro ně jest
jednak, aby úředník v okamžiku, kdy
se místo uvolní, byl zapsán v povyšovacím
rozvrhu, leč že by tento rozvrh byl jíž
vyčerpán nebo by běželo o výjimku
odůvodněnou služebními ohledy, jednak
aby měl určitý počet služebních
let. Při povýšení obdrží
úředník zpravidla nejnižší
třídu nové hodnosti.
Nynější úprava základních
platů spočívá v podstatě na
zákonech z října 1919. Od té doby
jednalo se opětovně o úpravu platů,
nedospělo se však ke konečnému výsledku.
Dekretem presidenta republiky z 1. července 3.925 byla
zřízena komise, která má v rámci
minima a maxima platu stanoveného čl. 185 finančního
zákona z 13. července 1925 (5600-40.000 fr.) vypracovati
návrh na novou úpravu základních platů,
jež má míti zpětnou účinnost
od 1. ledna 1925.
Vedle služného se poskytuje:
1. místní přídavek,
2. mimořádný drahotní přídavek,
3. rodinný přídavek.
Místní přídavek jest odstupňován
podle tříd, do nichž se zařaďují
obce podle počtu obyvatel. od 1. ledna 1924 byl místní
přídavek (indemnité de résidence)
zvýšen o dočasný přídavek
ve výši 1/3 pro zaměstnance bez bytu a 15%
pro zaměstnance bydlící. (Na příklad
v Paříži činí místní
přídavek u bydlících 1380 fr., u zaměstnanců
bez bytu 1600 fr. ročně.)
Mimořádný drahotní přídavek
(indemnité exceptionelle de cherté de vie) v částce
720 fr. ročně se přiznává všem
zaměstnancům, to
a) bez ohledu na rodinný stav až do platu 6.900 fr.,
b) u zaměstnanců ženatých až do
platu 8000 fr.,
c) u zaměstnanců ženatých s 1 nebo 2
dětmi až do platu 10.000 fr.,
d) u zaměstnanců ženatých s více
než 2 dětmi až do platu 12.000 fr.
Při stanovení maxima platu rozhodného pro
poskytnutí tohoto přídavku nehledí
se k dětem starším 16 let nebo.takovým,
o něž rodiče již nepečuji.
Rodinný přídavek (indemnité pour charges
de famille) náleží od 1. ledna 1924 na 1. a
2. dítě v roční výši 495
fr.,. na 3. a další dítě v roční
výši 840 fr., a to až do 16 let, na dítky
starší jen, studují-li s prospěchem
na průkaz příslušného vysvědčení
(do 21 let) nebo jsou-li v učení a byla-li o tom
sepsána písemná smlouva (do 18 let).
V jednotlivých resortech vyskytují se u některých
hodností kromě základních platů
ještě zvláštní přídavky.
Většina zaměstnaneckých platů
zatěžujících státní poklad
jest upravována vládou. Tolika v některých
případech jest úprava vyhrazena zákonu,
totiž pokud jde o
1. stav soudcovský,
2. členy účetního dvora,
3. členy báňské rady,
4. katolický klerus,
5. stalé členy provinciálních deputací,
6. učitele obecných škol.
Nová úprava platu byla provedena jednak královským
dekretem z 1. prosince 1924 pro zaměstnance ministerstev
(služba v ústředí i v provinciích),
jednak zákonem o platech příslušníků
stavu soudcovského, členů báňské
rady, provinciálních deputací, katolického
kleru a učitelů škol obecných předloženým
poslanecké sněmovně dne 26. listopadu 1924
a projednaným počátkem r. 1925.
Služební příjem zaměstnancův
tvoří:
1. základní plat složený z části
pevné a eventuelně části pohyblivé;
2. přídavek za narození dítěte
a přídavek rodinný,
3. výjimečně přídavek místní.
Se zřetelem k zásadě, že jako v normálních
dobách musí služební plat odpovídati
vykonané práci a zodpovědnosti spojené
s jednotlivými funkcemi, nutno při mimořádných
krisích hospodářských bráti
zřetel na pohyb cen životních potřeb,
jakož i na náklady plynoucí z vydržováni
rodiny , domácnosti, bylo základní služné
rozděleno na dvě části, mezi nimiž
musí ovšem býti vzájemný soulad,
totiž na část pevnou, odpovídající
dosažené stabilisací hospodářských
poměrů, a na část pohyblivou, podrobenou
vlivu eventuelních změn maloobchodních cen.
Sazby pevné části služného jsou
stanoveny pro jednotlivé služby (funkce) zvláště.
Pevná část služného, zahrnuje
zpravidla nejnižší plat, zvýšení
jeho nastupující průběhem služby,
dosažitelný nejvyšší plat a kromě
toho přídavky na konci úřední
dráhy. Výjimečně se pevná část
platu nemění u většiny úřadů
znajících povahu akcessorní a vyžadujících
úkony takto omezené, jakož i při současném
výkonu několika funkcí zaměstnancem,
který má hlavní zaměstnání,
s nímž spojen jest normální příjem.
Doba zkušební trvá nejméně jeden
rok končí, jestliže výsledek její
je uspokojivý, přizváním prvého
řádného zvýšení, které
má povahy definitivního potvrzení v úřadě.
Zaměstnanci mladší 18 let obdrží
až do dovršení tohoto věku odměnu,
kterou určí příslušný
úřad, a to částkou nižší,
než jaká jo stanovena pro počáteční
místa úřednické dráhy správní.
Platové přídavky (periodická zvýšení)
jsou dvojího druhu, poskytuji se totiž jednak před
tím, než zaměstnanec dosáhne maxima
platu pro tu kterou funkci stanoveného (augmentations intercalaires)jednak
po tomto terminu (augmentations de fin de carriére). V
prvém případě jest postupová
lhůta zpravidla dvouletá, v druhém (přídavky
na konci služební dráhy) tříletá,
obojí přídavky poskytují se po uplynutí
pravidelné lhůty postupové během měsíce
června nebo prosince. Předpokladem pro přiznání
přídavku na konci služební doby jest,
že zaměstnanec vykazuje alespoň 25 let služby.
Pohyblivá, část služného, která
má vlastně povahu jakéhosi drahotního
přídavku, stanoví se vždy pro tři
měsíce předem, a to na podkladě průměrů
indexních čísel uveřejněných
za prvé 2 měsíce uplynulého čtvrtletí
a za měsíc jemu předcházející,
předpokládajíc ovšem, že tento
průměr přesahuje často 300. Zlomek
počítá se vždy z a celou jednotku. Počínajíc
indexním číslem 301, poskytují se
příslušné kvoty pohyblivé části
tolikrát, kolikrát část indexu přesahující
číslo 300 jest dělitelna 30, při čemž
zlomek počítá se za díl celý.
[Příklad. Pevné služné 20.000,
indexní číslo 600, pohyblivá část
300/30 X 700 = 7000 fr.]
Přídavek při narození dítěte
v částce 250 fr. se poskytuje při narození
každého legitimního dítěte.
Rodinný přídavek se přiznává
v částce, 360 fr. ročně na prvé
2 děti, 480 fr. ročně na 3. a, 600 fr. na
každé následující dítě,
je-li mladší 21 let a vydržováno zcela
otcem nebo matkou, a to jen na legitimní děti hlavy
rodiny, na děti manželského původu z
předešlého manželství a za jistých
předpokladů také na děti nemanželské.
Místního přídavku se dostává
zaměstnancům jen a Bruselu, Antverpách, Lutychu
a Charleroy. Jest odstupňován podle výše
služného a vyšší v Bruselu než
v ostatních jmenovaných místech.
Služné soudních úředníků
jest stanoveno rovněž pro každou funkci zvláště
a skládá se z části pevné a
pohyblivé. Základní pevné služné
se zvyšuje vždy po 3 letech: o 1000 fr., během
18 let může býti však zvýšeno
nejvýše o 6000 fr., nedojde-li ovšem během
této doby ku povýšení zaměstnancovu.
Vedlejších příjmů dostává
se soudním úředníkům obdobně
jako úředníkům správním.
Okolnost, že služební příjmy soudců
v Belgii jsou poměrně značně vyšší
než užitky konceptních úředníků
správních, třeba vysvětliti hlavně
tím, že pro soudní službu vyžaduje
se doktorát práv, kdežto pro správní
službu stačí akademická hodnost licence
en droit. Také působnost soudců a správních
úředníků v Belgii nekryje se se systémem
u nás platným.
Platová úprava spočívá na královských
dekretech z 30. prosince 1923, č. 2960 (služební
pragmatika) a z 11. listopadu 1923, č. 2395 (Ordinamento
gerarchico relle Amministrazioni dello Stato).
Státní zaměstnanci s výjimkou personály
nižšího (sluhové), poddůstojníků
a vojínu pozemního vojska, námořnictva,
letectva, četnictva, finanční a vězeňské
stráže, dále zaměstnanců státních
železnic a dělnictva a konečně personálu
nově nabytých provincii, jenž dříve
patřil k bývalé státní správě
rakousko-uherské nebo byl v těchto provinciích
přijat do služby po příměří
italsko-rakouském, dělí se ve tři
skupiny (A, B a C) a jsou roztříděni na,
13 stupňů (tříd).
Pro přijetí do skupiny A požaduje se doktorský
diplom (laurea) nebo rovnocenný titul udělený
universitou nebo jinou vysokou školou, do skupiny B diplom
o absolvováni střední školy druhého
řádu nebo některý z diplomů
tomuto odpovídajících podle král.
dekretu ze 6. května 1923, č. 1054, po případě
absolvování odborných škol třetího
stupně a do skupiny C diplom o absolvovaní nižší
střední školy nebo některý z
diplomů obdobných (podle král. dekretu ze
6. května 1923, č. 1054) anebo absolvování
pokračovací školy či odborné
školy druhého stupně. Organisační
předpisy pro jednotlivé obory správní
určí podle potřeby, na které fakultě
nebo kterém vyučovacím běhu nutno
si předepsané diplomy opatřiti.
Přijímání do státní
služby, jakož i (částečně)
povyšování se děje na podkladě
zvláštních konkursních zkoušek.
Definitivnímu ustanovení v počátečním
stupni předchází u všech (tedy i u nižších)
zaměstnanců zásadně doba zkušební
alespoň měsíční, během
které přísluší zaměstnanci
toliko měsíční paušální
plat (un assegno mensile), určovaný příslušným
resortem v maximálních, mezích stanovených
ministerstvem financí pro jednotlivé skupiny zaměstnanecké.
[Výjimka ptati na př. pro poddůstojníky
s přednostním právem na přijetí
do civilní státní služby.] U zaměstnanců,
kteří se v přípravné službě
plně neosvědčili, může administrativní
rady (consiglio di amministrazione) zkušební dobu
prodloužiti, avšak ne déle než o 6 měsíců,
v tomto případě ztrácí zaměstnanec
své dosavadní služební pořadí.
Zaměstnanci naprosto nezpůsobilí propustí
se bez jakéhokoliv odškodného. Do přípravné
služby možno přijmouti jen tolik kandidátů,
kolik je uprázdněno míst v příslušném
správním odvětví.
Pro povýšení do vyššího stupně
(třídy) se požaduje, aby úředník
měl vyhovující kvalifikaci, vykonal po případě
s úspěchem předepsanou konkursní zkoušku
a vykazoval určitý minimální počet
služebních let ztrávených v předchozím
stupni.
Každému povýšení až do V.
třídy - kromě těch, jež se řídí
zvláštními předpisy - musí předcházeti
dobrozdání administrativní rady, které
se za tím účelem zasílají osobní
spisy a kvalifikační listiny.
Roztřídění vyšších
zaměstnanců do jednotlivých stupňů
(tříd) a počet jich (systemisační
plán, ruoli organici) stanoví pro jednotlivé
resorty přílohy I. a II. Ordinamenta. Zvyšování,
počtu míst v jednotlivých seznamech uvedených
jest zakázáno, i kdyby bylo nahraženo úbytkem
v jiném seznamu. Rozdělení míst mezi
jednotlivé stupně (třídy) - s výjimkou
stupňů V. až I. - nemůže býti
změněno, leč že by byl zmenšen
poměr mezi počtem míst vyšších
a nižších stupňů. Vedle těchto
seznamů obecných (ruoli organici) jsou ještě
seznamy zvláštní a odborné. Systemisace
v obecných seznamech sahá ve skupině A až
do I. stupně (na př.. I: stup.: první president
kasačního dvora, II: stup.: guvernéři,
velvyslanci, president státní rady, III. stup.:
presidenti sekcí u státní rady, prefekti
I. tř:, IV, stup:: prefekti II. tř.., generální
ředitelé, radové státní rady,
IV. stup.: místoprefekti I. tř., VI. stup.: místoprefekti
II: tř., VII. stup.: radové I: tř., VIII.
stup.: radové II, tř:, IX. stup.: první tajemníci,
X. stup.: tajemníci, XI. stup.: místotajemníci
atd.), ve skupině B až do 6. stupně (na př.
hlavní účetní inspektoři) a
ve skupině C do 8. stupně (na př. kancelisti
I. tř.).
Služební příjem zaměstnancův
se skládá ze služného (stipendia) a
aktivního přídavku (supplemento di servizo
attivo). Vedle toho se poskytuje drahotní přídavek,
k jehož snížení - pro všechny zaměstnance
zároveň - z důvodu zlepšení hospodářské
situace jest vláda zmocněna čl. 194. Ordinamenta.
Služné toho kterého stupně se zvyšuje
periodicky v obdobích, jež se pohybují u vyšších
zaměstnanců mezi 2-5 lety, u nižších
mezi 2-4 lety. Aktivní přídavek jest u úředníků
odstupňován podle hodnostních tříd
(stupňů), nepodléhá zabavení
a není započitatelný pro pensi. Služné
(aktivní přídavek) nižších
zaměstnanců stanoveno jest zvláště
pro každou funkci podle jednotlivých resortů,
počet periodických zvýšení kolísá
mezi jedním až šesti.
Pro soudce platí stejné platové schema jako
pro úředníky správní a jsou
stejně jako tito zařaděni do hodnostních
tříd (stupňů).
Vyšší správní úředníci,
důstojníci a soudcové dostávají
zvláštní representační přídavky.
Hmotné poměry státních zaměstnanců
jsou upraveny jednak některými ustanoveními
služební pragmatiky (zákaze ze 17. února
1922, č. 164), jednak zákonem ze dne 9, října
1923, č. 924, o platech úředníků
a vojska, a zákonem ze dne 5. prosince 1923, č.
1107, o platech soudcův a stáních zástupců.
Podle služební pragmatiky se dělí zaměstnanci
civilní státní služby na úředníky
a nižší státní zaměstnance.
Úřednictvo rozčleněno jest podle předběžného
vzdělání na 3 kategorie. V prvé kategorii
se požaduje vysokoškolské vzděláni
spolu s příslušnými zkouškami,
pro druhou kategorii se předpokládá úplné
vzdělání středoškolské
všeobecné neb odborné a pro přijetí
do třetí kategorie nutno prokázati dokončení
školy obecné nebo nižších tříd
školy střední.
Zákon č. 924/1923, který se vztahuje na úředníky,
nižší státní zaměstnance,
státní policii, dělníky u železnic,
dělníky pošt, telegrafů a telefonů,
učitele veřejných škol a vojsko, rozeznává
16 platových skupin a v každé z nich určitý
počet stupňů.
Zařadění jednotlivých služebních
míst do příslušných kategorií
a platových skupin provede ministerská ráda
nařízením a stanoví příslušné
úřední tituly.
Úředníci civilní státní
služby jsou zařaděni do XII. až I. platové
skupiny, při čemž definitivní státní
služba počíná
v I. kategorii VIII. platovou skupinou,
v II. kategorii X. platovou skupinou a
v III. kategorii XI. nebo XII. platovou skupinou.
Přípravná služba trvá I rok,
ve výjimečných případech může
ústřední úřad tuto dobu prodloužiti
nebo zkrátiti nebo dokonce prominouti. Přípravná
služba se započítává do doby
definitivní služby, byl-li zaměstnanec jmenován
definitivním ihned po uplynutí přípravné
služby.
Nižší státní zaměstnanci
zařaděni jsou do XVI. až X. platové
skupiny.
Uvnitř platové skupiny se postupuje ve stupních
automaticky po 3 letech vždy k 1. Lednu a 1. červenci,
při čemž doba ode dne jmenování
až do příštího postupového
termínu se nepočítá. Postup do vyšší
platové skupiny se děje jmenováním
podle uznání přednosty úřadu.
Služné určeno jest v bodech pro každý
stupeň v jednotlivé platové stupnici, jest
tudíž veskrze pohyblivé. Kvota měsíčního
platu se vypočte násobením násobence
stejného pro všechny platové skupiny počtem
bodů příslušného platového
stupně té které skupiny. Výši
násobence určuje na návrh ministra vnitra
v dohodě s ministrem financí ministerská
rada, a to vždy nejpozději 20. dne každého
kalendářního měsíce pro následující
měsíc na podkladě změny nastalé
ve výši vydržovacích nákladů
v době od 15. dne běžného měsíce,
přihlížejíc i k eventuelní změně
t. zv. regulačního přídavku. Vzrostou-li
vydržovací náklady v druhé polovině
měsíce o více než 15%, nařídí
ministerská rada na návrh ministra. vnitra v dohodě
s ministrem financí, aby 16. dne byla jako doplatek na
služné vyplacena kvota, o kterou by bylo třeba
zvýšiti plat, vezme-li se v úvahu vzrůst
vydržovacích nákladů v druhé
polovině předešlého měsíce.
Vedle služného se poskytuje:
1. regulační přídavek,
2. hospodářský přídavek,
3. přídavek za službu v hlavním městě,
4. přídavek za službu v pohraničí,
5. bytový přídavek.
V přechodné době finanční sanace
poskytuje se regulační přídavek ve
výši 70 bodů měsíčně
pro všechny platové skupiny a stupně. Přídavek
tento bude stupňovitě snižován vždy
po 10 bodech v půlročních obdobích,
počínajíc termínem, jejž podle
výsledků sanační finanční
akce určí na návrh ministra financí
ministerská rada.
Po dobu mimořádných hospodářských
poměrů se přiznává dále
zaměstnancům, kteří pečují
o rodinu, hospodářský přídavek,
a to po 45 bodech měsíčně na každého
člena rodiny, re však úhrnem více než
na 5 členů (tedy nejvýše 225 bodů
měsíčně). Současně s
redukcí přídavku regulačního
bude snižován i přídavek hospodářský,
a to v týchž lhůtách o 1 bod až
do výše 38 bodů. Přídavek hospodářský
se poskytuje na manželku (leč že by byla placena
nebo zaopatřena z prostředků státních
nebo soudně rozloučena bez nároku na alimentaci),
na muže naprosto nezpůsobilého k výdělku,
na děti manželské, legitimované a nevlastní
do 18 let (při studiu nebo neschopnosti k výdělku
pro tělesnou nebo duševní slabost až do
24 let, výjimečně i déle).
Přídavek za službu v hlavním městě
činí 20%, za službu v pohraničí
40% služného.
Bytový přídavek stanovený zákonem
ze dne 12. června 1924 jest určen jednak zvláště
pro Varšavu, jednak pro 3 skupiny krajů a uvnitř
každé z těchto skupin odstupňován
vždy podle 4 místních tříd (se
zřetelem ku počtu obyvatelstva) a konečně
podle skupin platových a rodinného stavu.
Kromě toho se vyskytuje přídavek za vedeni
úřadu a z titulu zvláštních okolností
služby. Soudcové a prokurátoři jsou
zařaděni do 5 skupin (A až D). Vedle služného
a přídavků poskytovaných správním
úředníkům dostávají
soudcové se zvláštní funkcí měsíční
přídavky vyjádřené rovněž
v bodech.