A nyní, jak je to podle dodatku a podle specielního
clearingu? Živnobanka má pohledávku 870.000
a z toho 350.000 titrovaných, které má dostati
zaplaceny do 80%, tedy celkem 280.000 K. Ze zbytku 520.000 obdrží
za korunu po půl dinaru, t. j. po 30 haléřích,
tedy 160.000 K. Obdrží tedy celkem 440.000 K a zaplatí
svůj dluh 750.000 K. Kdyby platila Jihoslovanům
plnou korunu, zaplatila by 750.000 K, doplatí tedy podle
úmluvy fakticky 310.000 K. Tedy úmluva, kdyby nebylo
specielního clearingu, jest vlastně pro Živnostenskou
banku na základě těchto cifer, které
si může každý přepočítati
a překontrolovati, nevýhodná a proto se divím,
jak může pan kol. dr Keibl, který přece
také nějaké cifry kontroloval, říci,
že toto je lex specialis na prospěch Živnostenské
banky. Nikoli, je na neprospěch Živnostenské
banky. (Posl. Horpynka [německy]: Dáváte
státní aparát do služeb privátního
ústavu!) Není pravda, o nic jiného se
nejedná pane kolego, než o pravdu.
Konstatuji dále, že pan dr Keibl se nechal
svésti k tomu závěru proto, poněvadž
myslel, že prý nějakých 5 milionů
Sporobanky je bagatel, k vůli kterému přece
nebude žádný ústav vydávati dluhopisy
a žádný stát se nebude namáhati,
aby držel hodnotu těch dluhopisů. Pan dr Keibl
zapomněl, že je to pohledávka starokorunová
z doby předválečné, a před
válkou 5 milonů něco bylo, to můžeme
dnes srovnávati asi s penízem 50 mil. Kč.
Jestliže někdo půjčil 50 mil. Kč,
byl to značný peníz.
Mohl bych jiné a jiné věci vyvraceti, mám
k tomu materiál. Myslím, že toto nejdůležitější,
co svádělo k nesprávným závěrům,
bylo zde třeba opraviti a na pravou míru přivésti,
a já jen konstatuji, že německé spořitelny
- a jde v prvé řadě o německé
spořitelny - do té situace se dostaly proto, poněvadž
se příliš dlouho rozmýšlely a počítaly:
máme, nemáme, máme, nemáme, - a to
na straně naší i na straně jugoslavské.
Kdyby byly tyto spořitelny německé věřily
čsl. koruně, nemohlo se jim toto neštěstí
státi. Ale vy jste, pánové, byli sami svědky,
prožívali jsme dobu, že se věřilo
všemu možnému, marce, franku, koruně rakouské,
jen koruně československé se nevěřilo,
a proto ti, kdož neměli důvěru, musejí
vlastní škodou býti poučeni, co je pravda
a co není pravda. (Posl. Horpynka [německy]:
Můžete popříti, že se zde staví
státní aparát do služeb soukromého
ústavu? Popíráte, že to není
zákon pro Živnobanku?) Nemohu znovu opakovati,
co jsem již řekl. Přečtěte si
to ještě jednou, bude to ve stenografickém
protokole, nemám tolik daru výmluvnosti, abych někomu
dokazoval, že dvě a dvě jsou čtyry,
když tomu nechce věřiti. (Posl. Horpynka
[německy]: To je překrucování. Aby
Živnobanka nemusila platiti, musí spořitelny
doplatiti. To je vaše logika!) Není pravda, zjišťuji
ještě jednou, že pan kol. Horpynka nemá
pravdu, že je to nesprávné tvrzení,
a může se přesvědčiti, chce-li,
může ty cifry kontrolovati, nejsou žádným
tajemstvím. (Výkřiky posl. Horpynky.)
Vzhledem k těmto skutečnostem a vzhledem k tomu,
že nebylo se žádné strany prokázáno,
co pánové prokázati chtěli a neprokázali,
nýbrž naopak, poněvadž bylo prokázáno,
že toto ujednání bylo nutné, a poněvadž
jest jednou zapotřebí, aby v této věci
nastal pořádek, prosím jménem ústavně-právního
výboru slavnou sněmovnu, aby i úmluvu i prováděcí
zákon schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu
posl. dr Hallovi.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Pripojujem sa k vývodom pána predrečníka
a menom výboru zahraničného odporučujem,
aby slávna snemovňa prijala ako úmluvu tak
i zákon prevádzací bezo zmeny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji za výbor rozpočtový, p.
posl. dr Matouškovi.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Slavná sněmovno!
Poněvadž všechny námitky vznesené
v debatě byly vyvráceny pány referenty ústavně-právního
a zahraničního výboru, nemohu jinak, než
doporučiti, aby sněmovna schválila jak smlouvu
jugoslávsko-československou, tak i zákon,
který provádí zásady ve smlouvě
uvedené. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Nyní přistoupíme
k oddělenému hlasování o každé
ze společně projednávaných osnov,
a budeme hlasovati nejprve o osnově, která jest
uvedena na pořadu jako odst. 2.
Ad 2. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní a plavební
smlouvou, sjednanou mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14.
listopadu 1928 (tisk 2353).
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 5. pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím jest vyřízen 2. odstavec pořadu.
Nyní budeme hlasovati o 3. odstavci pořadu:
Ad 3. Hlasování o schvalovacím usnesení,
kterým se souhlasí s Úmluvou mezi republikou
Československou a královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných
pohledávek a dluhů, vzniklých před
26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými, podepsanou v Praze dne 7.
listopadu 1928 a závěrečným zápisem
k této Úmluvě (tisk 2304).
Schvalovací usnesení má jeden odstavec a
dám o něm hlasovati najednou podle zprávy
výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celým schvalovacím usnesením
ve znění doporučeném pp. zpravodaji,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 5 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím jest vyřízen 3. odstavec pořadu.
Nyní vykonáme hlasování o odst. 4
pořadu:
Ad 4. Hlasování o osnově zákona
(tisk sen. 890 a 930), kterým se provádí
úmluva mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu
1928 o úpravě vzájemných pohledávek
a dluhů, vzniklých před 26. únorem
1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými (tisk 2398).
Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění doporučeném pp. zpravodaji
a shodném s předchozím usnesením senátu,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém, a to ve znění shodném s
předchozím usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 5 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
5. odstavce pořadu, jímž jest:
5. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy:
a) zákona, kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Dražické 5 1/2%ní
investiční půjčky elektrisační
z r. 1928 v částce 30,000.000 Kč jmenovité
hodnoty se zemskou zárukou" k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů (tisk 2268),
b) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí
s obchodní a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou
Československou a královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14. listopadu 1928
(tisk 2353),
c) schvalovacího usnesení, kterým se souhlasí
s úmluvou mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě
vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých
před 26. únorem 1919 ve starých korunách
rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky
československými a srbochorvatskoslovinskými,
podepsanou v Praze dne 7. listopadu 1928 a se závěrečným
zápisem k této úmluvě (tisk 2304),
d) zákona, kterým se provádí úmluva
mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu
1928 o úpravě vzájemných pohledávek
a dluhů, vzniklých před 26. únorem
1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými (tisk 2398).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z toho důvodu,
aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta,
která normálně má uplynouti mezi prvním
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení uvedených osnov.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se povoluje užíti dílčích
dlužních úpisů "Dražické
5 1/2%ní investiční
půjčky elektrisační z r. 1928 v částce
30,000.000 Kč jmenovité hodnoty se zemskou zárukou"
k ukládání nadačních, sirotčích
a podobných kapitálů (tisk 2268).
Zpravodajem výborů ústavně-právního
i rozpočtového jest p. posl. dr Černý.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Černý: Nejsou.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Ad 2. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s obchodní
a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
v Praze dne 14. listopadu 1928 (tisk 2353).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan
posl. dr Uhlíř, za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Nikoliv.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Ad 3. Druhé čtení schvalovacího
usnesení, kterým se souhlasí s Úmluvou
mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě
vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých
před 26. únorem 1919 ve starých korunách
rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky
československými a srbochorvatskoslovinskými,
podepsanou v Praze dne 7. listopadu 1928 a se závěrečným
zápisem k této úmluvě (tisk 2304).
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní
p. posl. dr Samek, za výbor zahraniční
p. posl. dr Halla, za výbor rozpočtový
p. posl. dr Matoušek.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Samek: Nikoliv.
Zpravodaj posl. dr Halla: Nie sú.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Nejsou.
Předseda: Není jich.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Ad 4. Druhé čtení osnovy zákona,
kterým se provádí úmluva mezi republikou
Československou a královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě
vzájemných pohledávek a dluhů vzniklých
před 26. únorem 1919 ve starých korunách
rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky
československými a srbochorvatskoslovinskými
(tisk 2398).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
dr Halla, za výbor ústavně-právní
p. posl. dr Samek, za výbor rozpočtový
p. posl. dr Matoušek. Jsou nějaké návrhy
oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. dr Halla: Nie sú.
Zpravodaj posl. dr Samek: Není změn.
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Nejsou změny.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Zbývá nám ještě hlasovati o dvou
resolucích, otištěných ve zprávě
výborové. (Hluk. - Předseda zvoní.)
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce jsou přijaty.
Tím jest vyřízen 5. odstavec pořadu.
Nebude-li námitek, provedli bychom nyní hlasování
o naléhavých interpelacích. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Přikročíme tedy
ke hlasování o naléhavých interpelacích.
2213. Naléhavá interpelace posl. Kleina,
Remeše a soudr. ministrovi nár. obrany,
že se používá vojenských hudeb
na úkor hudeb civilních.
Žádám o přečtení závěrečných
otázek.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Interpelanti se táží:
1. Zná pan ministr nár. obrany tyto poměry?
2. Jest pan ministr nár. obrany ochoten naříditi,
aby vojenské hudby neúčinkovaly v podnicích,
ve kterých zpravidla hudebníci z povolání
hledají svoji existenci?
3. Je-li pan ministr národní obrany ochoten zejména
také v případu bio "Elektra" v
Plzni naříditi okamžitou nápravu?
Předseda (zvoní): Podatelé
navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 2265.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu,
a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
2258. Naléhavá interpelace posl. Horpynky,
Simma a druhů předsedovi vlády a ministrovi
soc. péče o novelování zákona
o zaopatření válečných poškozenců.
Žádám o přečtení závěrečné
otázky.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Podepsaní táží se pana předsedy
vlády jakož i vlády, kdy zamýšlejí
vyhověti resolučnímu návrhu soc.-politického
výboru posl. sněmovny ze dne 30. listopadu 1926,
jejž pak jednomyslně přijal i rozpočtový
výbor jakož i celé Národní shromáždění,
jenž tedy jest přáním a vůlí
celého parlamentu?
Předseda (zvoní): Podatelé
navrhují, aby rozprava se zahájila ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 2382.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu,
a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
2273. Naléhavá interpelace posl. dr
Frankeho, Zeminové, Buřívala,
Špatného, Langra a druhů předsedovi
vlády o nepřípustném projevu ministrů
dr Mayr-Hartinga a dr Spiny stran
řešení otázky menšin našeho
státu.
Žádám za přečtení závěrečných
otázek.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tážeme se pana předsedy vlády:
1. Ví pan předseda vlády o tomto projevu
obou jmenovaných ministrů?
2. Co učinil pan předseda vlády, když
se s tímto projevem seznámil, aby oba jmenovaní
ministři vyvodili nutné důsledky ze svého
projevu, příčícího se naprosto
jejich úřadu a jejich slibu?
3. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
považuje-li vláda republiky Československé
účast německých vládních
stran ve vládě za významný počátek
řešení otázky menšin u nás?
4. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
zda platné zákony republiky Československé
a mírové smlouvy nečiní zbytečnými
ani nové smlouvy o ochraně našich menšin,
ani základní zlepšení řízení
v otázce menšin u Společnosti národů,
pokud jde o menšiny v Československé republice?
5. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
zda existuje u nás "národnostní problém",
jejž třeba vůbec ještě řešiti
vnitropoliticky?
6. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
zda a pokud podle názoru vlády jest třeba
vhodně zlepšené a dalekosáhlé
záruky ochrany práva menšin Společností
národů, pokud jde o menšiny v našem státě?
7. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
jaké přesné stanovisko má vláda
republiky Československé k pozměňovacím
návrhům, odevzdaným evropským kongresem
národností Komitétu tří u Společnosti
národů?
8. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
zda vláda republiky Československé zaujala
v otázce ochrany menšin své vlastní
stanovisko a zda je odevzdala Komitétu tří?
9. Je pan předseda vlády ochoten vyšetřiti,
zda a jaký vztah je mezi prohlášením
obou, jmenovaných ministrů Československé
republiky a mezi stanoviskem, jež zaujímá ve
Společnosti národů zástupce německé
říše v otázce ochrany menšin?
10. Je pan předseda vlády ochoten sděliti,
jaká opatření učinila vláda
republiky Československé, aby ministři, vázaní
slibem poslaneckým, slibem ministerským a všeobecnou
občanskou povinností zachovávati platné
zák ony republiky, všude a vždy jich hájiti
a neposilovati snahy po zeslabování platných
zákonů jakýmkoli zahraničním
vlivem, napříště se nemohli dopustiti
takového protistátního přehmatu, jakého
se dopustili oba jmenovaní ministři?