Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: dr Buday, inž.
Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
180 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
dr Nosek, inž. Novák, dr Spina,
dr Tiso.
Z kanceláře sněmovny: zástupci sněm.
tajemníka Nebuška, dr Mikyška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 213. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi pp.
posl. Moudrému, Pechmanové, Procházkovi,
Chalupníkovi, Chalupovi, Křížovi,
vesměs pro neodkladné záležitosti.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Zemědělský výbor zvolil ve
schůzi dne 26. června t. r. místopředsedou
posl. Adámka.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soc.
Volkspartei" vyslal do výboru zásobovacího
dne 26. června posl. Kunze za posl. Krumpeho, dne
27. června posl. Scharnagla za posl. Kunze; do výboru
rozpočtového posl. Bobka za posl.
Greifa; do výboru zemědělského
posl. Scharnagla za posl. Oehlingera; do výboru
zahraničního posl. dr Feierfeila za
posl. dr Petersilku.
Klub poslanců čsl. soc. dem strany dělnické
vyslal do výboru iniciativního posl. Jašu
za posl. Chalupníka; do výboru ústavně-právního
posl. Srbu za posl. dr Meissnera; do výboru zemědělského
posl. Brožíka za posl. Kříže.
Klub poslanců "Vereinigter parlam.
Klub des Bundes der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei"
vyslal do výboru zemědělského
posl. Platzera za posl. Böhma.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
čsl. nár. demokracie posl. dr Lukavského
za posl. dr Hajna.
Klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu vyslal do výboru ústavně-právního
posl. dr Králíka za posl. Skopala-Procházku;
do výboru rozpočtového posl. Chlebounovou
za posl. Bečáka.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Naliehavá interpelácia posl. Hrušovského,
dr Uhlíře a druhů vládě republiky
Československej o prehmatoch nemeckého konzula v
Bratislave.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána zpráva.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2404. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave žiadajúceho
vydať k trest. stíhaniu posl. Majora.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2378. Odpověď vlády na interpelaci posl. Jurana
a soudr. o zrovnoprávnění staropensistů
s novopensisty (tisk 2286).
2379. Odpověď předsedy vlády a ministra
nár. obrany na interpelaci posl. Hampla, Srby a soudr.
o vojenské špionáži kapitána kancelářské
služby u ministerstva nár. obrany Jaroslava Falouta
(tisk 2297).
2380. Odpověď předsedy vlády a ministra
nár. obrany na interpelaci posl. Špatného a
druhů o prozrazování důležitých
vojenských dokumentů nepřátelské
velmoci důstojníkem generálního štábu
(tisk 2298).
2381. Odpověď ministra nár. obrany na interpelaci
posl. dr Patejdla a druhů o nepřípustném
chování některých důstojníků
čsl. vojska (tisk 2276).
2403. Odpověď předsedy vlády, ministra
zahraničních věcí, ministra školství
a nár. osvěty, ministra financí, ministra
spravedlnosti a ministra pro sjednocení zákonův
a organisace správy na interpelaci posl. Tomáška,
Bechyně, dr Wintra, dr Dérera a soudr. o výplatě
23 milionů Kč ostřihomským beneficiátům
(tisk 2212).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán a současně přikázán
výboru iniciativnímu návrh.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2402. Návrh posl. Chalupy, Kleina, Johanise, Jaši
a soudr. na zvýšení drahotních přídavků
válečných poškozenců.
Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi,
konané dne 27. června 1929, usnesl se přikázati
k řádnému projednání návrhy,
a to:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Výboru zemědělskému:
2341. Návrh posl. Kříže a soudr. na
doplnění zákonů č. 169 ze dne
2. července 1924 a č. 211 ze dne 6. října
1925, jakož i vládního nařízení
č. 204 ze dne 28. prosince 1928 o plemenitbě hospodářských
zvířat.
Výborům zemědělskému a rozpočtovému:
2365. Návrh posl. dr Schollicha a druhů, aby byla
poskytnuta nouzová výpomoc obcím bíloveckého
okresu postiženým bouří.
2366. Návrh posl. Johanise a soudr. na poskytnutí
nouzové podpory obcím v okrese příbramském,
postiženým živelními pohromami.
2370. Návrh posl. Bradáče, dr Budaye, dr
Dolanského, dr Kramáře, Mlčocha, dr
Luschky, Stenzla, Windirsche a druhů na poskytnutí
pomoci postiženým živelními pohromami.
2390. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby byla
neprodleně poskytnuta pomoc obyvatelstvu obcí Starých
Hamer a Ostravice okresu Frýdeckého a Místeckého,
postižených živelní katastrofou, přivoděnou
průtrží mračen.
2393. Návrh posl. Hrušky a soudr., aby poskytnuta
byla výpomoc obyvatelstvu v Radostíně u Vojnova
Městce, postiženému živelní katastrofou.
2401. Návrh posl. Tomáška, Koudelky, inž.
Nečase, Kříže, Bečko a soudr.
na poskytnutí pomoci obyvatelstvu, postiženému
letošními živelními pohromami.
Výborům kulturnímu a rozpočtovému:
2343. Návrh posl. dr Uhlíře a druhů
na zřízení odborných pokračovacích
škol pro mladistvé tovární dělnictvo,
zejména textilní.
Výborům soc.-politickému a rozpočtovému:
2358. Návrh posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů
na přeřazení Aše do skupiny míst
B činovného stát. zaměstnanců.
2359. Návrh posl. Schäfera, Blatné, Kirpalové
a soudr. na zvýšení drahotních přídavků
válečným poškozencům.
2360. Návrh posl. Bergmanna, Moudrého a druhů
na přeřazení obce Tlučné v
okresu plzeňském do skupiny míst C činovného
stát. zaměstnanců.
2361. Návrh posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů
na přeřazení obce Svádova u Ústí
n. L. do skupiny míst C činovného stát.
zaměstnanců.
2362. Návrh posl. Bergmanna, Moudrého a druhů
na přeřazení města Domažlic do
skupiny míst B činovného stát. zaměstnanců.
2363. Návrh posl. Moudrého, dr Patejdla a druhů
na přeřazení města Dobřan do
vyšší stupnice činovného.
2364. Návrh posl. Bergmanna, Netolického a druhů
na přeřazení města "Lázně
Bohdaneč" do skupiny míst B činovného
stát. zaměstnanců.
2384. Návrh posl. dr. Czecha a soudr. na změnu zákona
o stát. starobních podporách.
2402. Návrh posl. Chalupy, Kleina, Johanise, Jaši
a soudr. na zvýšení drahotních přídavků
válečných poškozenců.
2385. Návrh posl. V. Beneše, Pika, Remeše a soudr.
na přeřadění města Blovic (Plzeňsko)
do C skupiny činovného státních a
veřejných zaměstnanců.
2386. Návrh posl. Bergmanna, Langra, Riedla, Knejzlíka
a druhů na zařazení města Šilperka
na sev. Moravě do skupiny míst C činovného
stát. zaměstnanců.
2387. Návrh posl. Bergmanna, Mikuláše, dr Klapky,
Špatného a druhů, aby Měšice u
Tábora byly přeřazeny do skupiny míst
C činovného stát. zaměstnanců.
2388. Návrh posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů
na přeřazení města Rumburku do skupiny
míst B činovného stát. zaměstnanců.
2392. Návrh posl. Procházky, Moudrého, Buřívala
a druhů na přeřadění obce Chrást
u Plzně do stupnice C činovného.
Výboru rozpočtovému:
2389. Návrh posl. Slavíčka, Netolického,
Práška a druhů na zákonitou úpravu
mimořádných úlev při placení
přímých daní.
Výboru živnostenskému:
2391. Návrh posl. Netolického, Slavíčka,
Práška a druhů na doplnění §u
15 ž. ř. a § 22 ž. z. č. 259 Sb.
z. a n. ze dne 10. října 1924.
Výboru ústavně-právnímu:
2344. Návrh posl. Bergmanna, dr Klapky, Zeminové,
Špatného a druhů na reorganisaci bezpečnostní
služby v republice Československé.
2315. Návrh posl. Tomáška, dr Wintra, dr Dérera,
Bečko a soudr. ve věci trest. stíhání
posl. dr Tuky.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
kraj. soudu v Užhorodě ze dne 6. června 1929,
č. Nt X 15/29/2, předloženou hlav. stát.
zastupitelstvím v Košicích ze dne 24. června
1929, č. 5137/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Korlátha pro přečin utrhání
na cti podle §u 1, §u 3, odst. II, čís.
1 a 2 a §u 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (č.
J 789-H),
okr. soudu v Plzni ze dne 24. června 1929, č. Nt
VIII 111/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haruse pro přestupek podle §§ 3,
19 zákona o právu shromažďovacím
(č. J 790-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání pořadu, na němž
jest jako 1. odstavec:
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
sněmovny 2194) k vládnímu návrhu zákona
(tisk senátu 865 a 877), kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Dražické 5 1/2%ní
investiční půjčky elektrisační
z roku 1928 v částce 30,000.000 Kč jmenovité
hodnoty se zemskou zárukou" k ukládání
nadačních, sirotčích a podobných
kapitálů (tisk 2268).
Pan zpravodaj posl. dr Černý přednesl
již svoji zprávu ve včerejší 212.
schůzi.
Ke slovu nebyl nikdo přihlášen, rozprava odpadla,
a zbývá nám provésti ještě
hlasování.
Žádám o zaujetí míst. (Děje
se.)
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
(Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Prosím o klid.
Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Ježto není pozměňovacích návrhů,
dám o celé osnově hlasovati najednou podle
zprávy výborové. (Námitky nebyly.
- Výkřiky komunistických poslanců.
- Předseda zvoní.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění doporučeném panem zpravodajem
a shodném s předchozím usnesením senátu,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém,
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 5 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím jest vyřízen 1. odstavec pořadu.
(Stálé výkřiky komunistických
poslanců. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Nyní přistoupíme k sloučenému
projednávání dalších 3 odstavců
pořadu, to jest odst. 2 až 4:
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
2293), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
a plavební smlouva, sjednaná mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
v Praze dne 14. listopadu 1928 (tisk 2353).
3. Zpráva výborů ústavně-právního,
zahraničního a rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 2214), kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé Úmluva mezi republikou
Československou a královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných
pohledávek a dluhů, vzniklých před
26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými, podepsaná v Praze dne
7. listopadu 1928 a závěrečný zápis
k této Úmluvě (tisk 2304).
4. Zpráva výborů zahraničního,
ústavně-právního a rozpočtového
o usnesení senátu (tisk sněm. 2375) o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 890 a 930), kterým
se provádí úmluva mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
ze dne 7. listopadu 1928 o úpravě vzájemných
pohledávek a dluhů, vzniklých před
26. únorem 1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými (tisk 2398).
Poněvadž sloučená rozprava skončena
byla ve včerejší 212. schůzi, přistoupíme
k doslovům zpravodajů o všech 3 osnovách,
a to nejprve o odst. 2, jímž jest osnova o obchodní
a plavební smlouvě s královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců (tisk 2353).
Dávám slovo zpravodaji výboru zahraničního
p. posl. dr Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Slavná sněmovno!
V debatě o vládním návrhu, kterým
se předkládá Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu obchodní a plavební smlouva,
sjednaná mezi republikou Československou a královstvím
SHS v Praze dne 14. listopadu 1928, nevyskytly se žádné
námitky proti meritu věci, tudíž znovu
jménem zahraničního výboru doporučuji
a žádám, aby schvalovací usnesení
bylo přijato. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo zpravodaji výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností, p. posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Jako zpravodaj výboru živnostenského konstatuji,
že v debatě nebyla přednesena žádná
námitka proti této rámcové obchodní
a plavební smlouvě státu našeho s Jugoslavií,
naopak byla tato smlouva oceněna jako velmi důležitá
pro další rozvoj našeho zahraničního
obchodu s Jugoslavií. Na základě toho doporučuji,
aby posl. sněmovna (Výkřiky posl. Kollárikové.)
dala svůj souhlas k této obchodní
a plavební smlouvě. (Souhlas. - Výkřiky
komunistických poslanců.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Nyní přistoupíme k doslovům pp. zpravodajů
o 3. a 4. odstavci pořadu, jednajícím o
úmluvách s královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců o pohledávkách
ve starých korunách rakousko-uherských.
Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru
ústavně-právního, p. posl. dr Samkovi.
Zpravodaj posl. dr Samek: Slavná sněmovno!
O úmluvě stran vypořádání
pohledávek a závazků mezi stranami našimi
a stranami jugoslávskými v debatě vlastně
mluvil jen pan posl. dr Keibl. (Výkřiky
komunistických poslanců.) Ostatní páni
řečníci, kteří v debatě
mluvili, mluvili o věcech jiných, které s
touto věcí naprosto nic společného
nemají. Byli to především pan posl.
Neurath, rovněž tak pan posl. Mikulíček
a pan posl. Schweichhart. Pan posl. Mikulíček
mluvil o návštěvě egyptského
krále. (Výkřiky posl. Vobecké a
Mikulíčka.) Křičte více.
Já k tomu jen poznamenávám, že také
v Rusku vítán byl král, a to afganský,
a to takovým způsobem, který odpovídá
všude zvykům v té příčině
platným. Jestliže tedy pánové poslouchají
direktiv ze sovětského Ruska, prosím, aby
si přečtli, jak vítán byl král
Amanulláh.
Chci tedy reagovati jenom na to, co o věci samé
mluvil pan posl. dr Keibl. (Výkřiky posl.
Mikulíčka.) Jak se zdá však, není
p. kolega správně informován. Vysvětluji
si jen jeho nedostatečnou informací, že užil
některých tvrzení, která správna
nejsou. A jestliže pravil, že je potřebí
skutkovou podstatu zrekonstruovati, opakuji já, že
je potřebí podle pravdy zrekonstruovati to, co řekl
on, resp. uvésti to na pravou míru.
Pan posl. dr Keibl tvrdil, že prý snad dostaly
čsl. banky poukaz nebo pokyn, aby výhodným
způsobem vypořádaly se se svými dlužníky
jugoslávskými a pokud možno nejvíce
z těch dluhů dostaly, jak se říká,
domů. Podotýkám, že jednání
o vypořádání závazků
a vydobytí pohledávek nedála se tajně,
nýbrž veřejně, že tedy o nich věděl
svaz bank i svaz spořitelen. Tento svaz spořitelen
zastupuje i české i německé spořitelny,
byla tedy všem interesentům dána příležitost,
aby své dluhy vhodným způsobem vypořádali,
resp. své pohledávky dostali. Kdo to však nedělal,
kdo čekal a do jisté míry spekuloval? Řeknu
to veřejně. Dělaly to určité
ústavy německé v Krajině, ty německé
spořitelny, které měly důvěru
k německým spořitelnám u nás,
které tak ochotně upisovaly tolik válečných
půjček, že to potom ohrozilo jejich existenci.
(Výkřiky posl. Mikulíčka.) Ale
vy, pane kol. Mikulíčku, nevíte, oč
se zde jedná, vy tomu nerozumíte, s vámi
nemožno polemisovati.
Tyto německé spořitelny to jsou, a jestliže
by panu posl. dr Keiblovi na tom záleželo,
není to žádnou tajností, mohu mu jména
těchto spořitelen sdělit, aby se přesvědčil,
že je to vskutku tak, že tyto spořitelny německé
v jižním Štyrsku, v Krajině, Kočevě
atd. důvěřovaly a byly ve stálém
styku s německými spořitelnami zde, které
na konec, jak se říká, zůstaly sedět
v kaši a dostaly se do situace, která se jmenuje insolvence.
Tak je skutečná pravda! Jestliže se někomu
pomáhalo, pomáhalo se německým spořitelnám,
které svou politikou, která je vlastní politikou
dr Keibla, dostaly se do situace, která je ohrozila.
To je jedna věc. (Posl. Horpynka [německy]: Českým
spořitelnám dala se už r. 1920 příležitost
k vyrovnání, německým nikoliv! Nyní
mají německé spořitelny za to dvakrát
platit!) Nikoliv, mýlíte se, myslíte-li,
že to bylo možné. (Posl. Horpynka [německy]:
To není pravda!) Promiňte, o tom je podepsán
dvoustránkový zápis, který mluví
jasně. Viděl jste ten zápis? (Posl. Horpynka
[německy]: Ovšem!) Jestli jste jej viděl,
nesmíte tvrdit, co tvrdíte; mám jej u sebe
a mohu vám jej ukázati. Pak jste si špatně
něco vyložil nebo četl.
Konstatuji, že bylo vykládáno dále,
jako by tato úmluva tvořila nějaké
privilegium favorabile pro Živnobanku, na kterou mají
někteří pánové chuť při
každé příležitosti vzíti
hůl. Je jisto, kdyby Živnobanka patřila někomu
jinému a byla třeba desetkrát větší,
ani jednou by se neopovážili na Živnobanku útočiti,
ale poněvadž je to český ústav,
který má dobré jméno ve světě,
jsme svědci, že se proti tomu ústavu útočí.
Jaká je situace? Co bychom to zapírali? Máme
cifry a kdo chce seriosně věc posuzovat, myslím,
nemůže zajisté postupovat jiným způsobem,
než že vezme tyto cifry k ruce. Živnobanka měla
pohledávku 870.000 K, dluhovala 750.000 K, tedy pohledávka
její byla větší asi o 100.000 než
dluh. Část pohledávky totiž 350.000
je pohledávka titrovaná.
Představme si jak by vypadlo vypořádání,
kdyby nebylo toho dodatku stran půlkoruny, která
se platí Zúčtovacímu ústavu,
že by pro Sporobanku, pro Živnobanku a pro československé
peněžní ústavy nebylo žádného
zvláštního ustanovení. Pro Živnobanku
by to vypadalo takto: Ona by dostala především
za každou starou korunu půl dinaru, to jest 30 hal.;
když tedy pohledávka dělala 870.000, tedy by
dostala 260.000 Kč. Dluh její činil 750.000,
musela by tedy doplatiti 380.000, poněvadž by platila
půl koruny za dinar. Doplatila by tedy na toto vypořádání
120.000, ačkoliv měla vyšší pohledávku
než dluh. Tak by to vypadalo podle úmluvy, kdyby nebylo
dodatku.