Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru živnostenského,
p. posl. Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Zpravodaj výboru pro dopravu a veř. práce
kol. Ježek vyvrátil zde námitky, které
byly činěny proti osnově zákona, a
já jménem výboru živnostenského
připojuji se k jeho vývodům a shodně
s ním zaujímám zamítavé stanovisko
k podanému pozměňovacímu návrhu.
Navrhuji proto poznovu, aby sněmovna zmíněný
zákon přijala v nezměněném
znění. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru rozpočtového,
p. posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Měl jsem již příležitost v rozpočtovém
výboru reagovati na řadu námitek, které
zde byly učiněny kolegy řečníky.
Zde to učinil jménem dopravního výboru
kol. zpravodaj Ježek, a proto mně nezbývá,
nechci-li opakovati svoje vývody z rozpočtového
výboru, než opětovati svůj návrh,
aby vládní osnova byla schválena nezměněně,
a zaujímám zamítavé stanovisko k návrhu,
aby osnova byla vrácena a předložen zákon
nový. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Měli bychom
přikročiti ke hlasování. Nebude-li
námitek, přeruším projednávání
tohoto odstavce a projednáme odst. 2, načež
bychom dokončili projednávání odst.
1 a pak pokračovali v dalším pořadu.
(Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy postupovati, jak jsem
uvedl.
Přistoupíme k odst. 2, jímž je:
2. Zpráva výboru ústavne-právneho
o vládnom návrhu (tisk 1685) zákona, ktorým
sa doplňujú a menia niektoré ustanovenia
zákonov o súdnom pokračovaní vo veciach
občianskych a v pokračovaní exekučnom
(tisk 2046).
Zpravodajem je pan posl. dr Slávik. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Slávik: Slávna snemovňa!
Zpráva výboru ústavne-právneho o vládnom
návrhu zákona (tisk 1685), ktorým sa doplňujú
a menia niektoré ustanovenia zákonov o súdnom
pokračovaní vo veciach občianskych a v pokračovaní
exekučnom.
Vládny návrh zákona tlač 1685 o doplnení
a pozmenení niektorých ustanovení zákonov
o súdnom pokračovaní (řízení)
vo veciach občianskych a exekučných ústavne-právny
výbor prijal s nasledovnými zmenami:
1. Článok II a IV, čís. 1, pozmenený
bol tak, že samosudcu neurčuje president, lež
je "určený v ročním rozvrhu práce",
ktorý navrhuje president a schvaľuje ho sborový
súd II. stolice vopred na rok.
2. Tie samé články v odstavcoch o kompetencii
samosudcu sú škrtnuté a nahradené zvýšením
kompetencie okr. súdov vo sporoch o majetkových
právach do 10.000 Kč.
3. Odst. 6, čl. III bol škrtnutý a ponechaný
doterajší stav vo veciach nepatrných (bagatelných).
4. Odst. 3, čl. VIII bol škrtnutý dôsledkom
toho, že kompetencia samosudcu nebola zvýšená
pri sborových súdoch z 20.000 Kč na 50.000
Kč.
Ústavne-právny výbor navrhuje slávnej
snemovni prijať vládny návrh so zmenami ústavne-právnym
výborom navrhovanými.
Ministerstvo spravedlnosti nemôže byť zodpovedné
za to, že je málo systemisovaných miest sudcovských
a že ani tieto miesta nie sú obsadené. V dôsledku
platového zákona č. 103/26 prevedená
systemisácia voči predošlej systemisácie
vykazuje tieto čísla:
Obvod Praha mal 1157 sudcov voči 1089 a 78 voči
76 št. zástupcov, obvod Brno 554 sudcov proti predošlej
systemisácii 524 a 46 (46) št. zástupcov, obvod
Bratislava sudcov 313 voči 298 a 32 (31) št. zástupcov,
obvod Košice 265 sudcov voči 240 a 28 (27) št.
zástupcov, spolu teda je 2289 sudcovských miest
voči 2151 predošlej systemisácie, čili
v celej republike máme o 138 systemisovaných sudcov
viac, ako predošle, a o 4 štátnych zástupcov
viac, ako predtým, tak že nová systemisácia
zvýšila počet sudcov a štátnych
zástupcov o 142. Táto systemisácia stačila
v roku 1925, a ministerstvo spravedlnosti uznáva potrebu
rozmnoženia sudcovských miest následkom prekotne
vzrastajúcej agendy, menovite vo veľkých strediskách
hospodárskych a priemyslových.
Skutočný stav voči systemisovaným
miestam je tento: v obvode Prahy z 1235 miest je obsadené
1099, v obvode Brna zo 600 miest je neobsadené 53, v obvode
Bratislavy z 345 miest je zaplněné 309, v obvode
Košíc z 293 miest je nezaplnené 58, tak, že
z celkového počtu systemisovaných miest 2473
je skutočne obsadené len 2190, následkom
čoho viac ako jedna devätina miest je prázdnych
(vyše 11%.)
Tento vládny návrh je skutočne opatrenie
z krajnej núdzi a práve preto ani nie je najlepší.
Dľa návrhu je nedostatok sudcov a štátnych
zástupcov v počte 292, ktorý počet
však vzrastie ešte viac než 300 sudcami a štátnymi
zástupcami tohoto roku odídením do výslužby,
tak, že z 2473 systemisovaných miest pri obvyklom
malom prílive dorastu asi 1/5
nebude obsadená.
Nedostatok sudcov je už až kritický, tak, že
treba sa obávať nepriaznivého vývoja
nášho súdnictva, menovite na Slovensku.
Ačpráve treba uznať, že ministerstvo spravedlnosti
usiluje sa obsadiť všetky systemisované miesta,
a to tak, že prípravná sudcovská služba
a tým i možnosť výkonu sudcovskej zkúšky
bola naďalej zkrátená do konca júna
1929 na dva roky, - že navrhuje rozmnoženie počtu
systemisovaných sudcovských čakateľov
na 640 z dosavádnych 373, poznamenávajúc,
že predošlý stav sudcovských čakateľov
zo 758 bol snížený na 373 v systemisačnej
komisii bez vedomia ministerstva spravedlnosti asi v predpoklade
normálnych pomerov a aby sudcovskí čakatelia
po zkúške nemuseli na menovanie tak dlho čakať,
že počet služobných miest kancelárskeho
personálu považuje za nedostatočný k
pomerom, ktoré boly spôsobené snížením
počtu čakateľov a úradovaním
vo dvojom jazyku u menšinových súdov a preto
žiada zvýšenie kancelárskych síl
o 348, a to pre obvod Bratislavy o 52 a pre obvod Košíc
o 42 viac - predsa predložený návrh o doplnení
a pozmenení niektorých ustanovení zákonov
o súdnom pokračovaní vo veciach občianskych
a exekučných nie je radikálnym zásahom.
Ale i parlament často zabudnul, že v mnohých
zákonoch on zabremenil naše súdnictvo, dávajúc
mu do oboru pôsobnosti i také veci, ktoré
mohly byť vybavené inými orgánmi, na
proverovanie, protestácia, daňové záležitosti,
závodové rady atď., bez toho, aby za tieto
zvláštné práce sudcovia boli odmenení.
V tom má pravdu dôvodová zpráva, že:
"Netkví příčiny nedostatku soudců
jen v nedostatečném jejich materielním zaopatření",
čím vláda sama uznáva, že náprava
platov pre sudcov a štátnych zástupcov prísť
musí. V senáte už boly podané v tomto
ohľade dva návrhy a konečne senát soskupil
sa okolo návrhu p. senátora dr. Baxu, ktorý
ako-tak vyhovuje i požiadavkám nášho súdnictva.
Ministerstvo spravedlnosti samo sa teší týmto
návrhom keď píše: "Podarí-li
sa uskutočniť návrhy na novú úpravu
platov sudcovských, niekoľkými stranami podané,
ministerstvo spravedlnosti uvíta to radostne, lebo tým
umožní sa mu nielen rýchle doplniť systemisovaný
stav sudcov a čakateľov sudcovských, ale i
zvýšiť ich úroveň, možnosť
prísnejšieho výberu a tým, že služba
sudcovská bude finančne lákavejšia,
prestane chronicky terajší odchod z tejto služby
resignáciou a prechodom do iných povolaní
právnických."
Tým, že do 31. decembra 1931 je terminovaná
kompetencia okr. súdov, daná je možnosť
vláde, aby podľa výsledkov do tohoto termínu
predložila definitívny návrh zákona,
má-li zostať kompetencia okr. súdov vo sporoch
majetkových do 5000 Kč a či do 10.000 Kč.
Mám za to, že tato kompetencia okr. súdov nebude
snížená, lebo záujem stránok,
ako i odbremenenie sborových súdov a najvyššieho
súdu to vyžaduje.
Dľa štatistiky z r. 1926 bolo u sborových súdov
I. stolice nových sporov majetkových na celom území
Československej republiky 57.885, zpomedzi ktorých
bolo prez hodnotu 5000 Kč počtom 45.522, t. j. u
sborových súdov kompetencia sa sníži
asi o 32%. U okr. súdov v celom štáte majetkových
sporov do 5000 Kč bolo 452.566 a týmto návrhom
sa zvýši tento počet o 12.363, totiž asi
o 3%, čo značí na jedon okr. súd asi
o 38 nových sporov viac, lebo máme 422 okr. súdov.
Percentuelne v Čechách kompetencia okr. súdov
sa zvýši o 3.7, na Morave o 2.8, na Slovensku a v
Podkarpatskej Rusi o 2.2%.
Tento návrh bude mať vliv i na roztriedenie advokátov,
zpomedzi ktorých mnohí odídu z dosavádnych
svojích centrí do sídla okr. súdov.
(Předsednictví převzal místopředseda
inž. Dostálek.)
Sudcovia nám umierajú prepracovaním pri úradných
výkonoch, čomu sa dá predísť
jedine rozmnožením a zvýšením počtu
sudcov. Preto je nutno obsadiť aspoň všetky systemizované
miesta a poneváč sa o ne nikto neuchádza,
je treba zlepšiť dosavádné materiálné
postavenie sudcov a štátnych zástupcov, aby
aspoň to bolo dostatočnou pohnútkou k vydržaniu
dosavádnych a k získaniu nových síl.
Jestli štát bude primerane honorovať sudcov a
štátnych zástupcov, kandidáti súdnictva
nepohrnú sa do súkromných podnikov a na voľné
dráhy života, dosavádni sudcovia nebudú
premýšľať o výstupe zo štátnej
služby, ba zo súkromných podníkov a
voľných dráh hneď by sa prihlásil
potrebný počet kvalifikovaných síl
k zaplneniu aspoň systemizovaných miest.
Tomuto kroku však stojí v ceste platový zákon
č. 103/1926, ktorý nerobí rozdiel medzi výkonmi
súdnictva a výkonmi iných odvetví
štátnej správy. Tento zákon berie v
úvahu iba kvalifikáciu vysokoškolskú
a nie význam výkonu pre štát a občianstvo.
Hoci je ďaleko u mňa úmysel vyvišovať
jednu časť úradníctva tej samej kategórie
nad druhou časťou tohože úradníctva,
predsa pri posudzovaní významu výkonov každý
súdny človek musí uznať, že je
istý rozdiel medzi významom súdcovského
výkonu a významom berného, profesorského,
účtovníckeho, úradníckeho atď.
výkonu s vysokoškolským vzdelaním. Súdníctvo
je hlavným základom štátu, je prameňom
právnej istoty, dôvery v štátnu moc,
od neho závisí bezpečnosť majetku, cti,
života jednotlivých občanov, ale i štátu,
kým ostatné povolania vysokoškolského
vzdelania už nemajú tak veľkého dosahu.
Tento sudcovský stav i dľa dôvodovej zprávy
nie je dostatočne zaopatrený materiálne a
preto musí nastať alebo majetková závislosť
sudcov alebo útek zo sudcovských služieb. Ku
cti nášho súdnictva ešte nenastal u nás
prípad prvý, avšak alternatíva druhá
už je tu.
Platový zákon nivelisuje súdnictvo a štátné
zastupiteľstvo na úroveň ostatných vysokoškolských
úradníkov, ba ešte i medzi sudcami a štátnymi
zástupcami tej samej kategórie prevádza túto
nivelisáciu. Kým platné predpisy pred platovým
zákonom hodnotily sudcovskú funkciu podľa vedomosti,
spôsobilosti, schopnosti a výkonnosti hodnostnými
triedami bez ohľadu na to, či tú funkciu vykonáva
sudca pri okr. súde, pri sborovom súde I. alebo
II. stolice, zatiaľ platový zákon toto hodnotenie
prevádza šablonovite dľa stolíc a dľa
toho určuje pre nich stupnice funkčného služného,
a to bez ohľadu na vedomosť, spôsobilosť,
schopnosť a individualitu sudcovu. Takto tí sudcovia,
ktorí zostali pri nižších stoliciach,
boli prevedení do nižších stupníc
funkčného služného, ale boli i zo svojích
hodnostných tried degradovaní do tried nižších.
Ešte horšie obišli tí sudcovia, ktorí
mali tak zv. "slovenskú výhodu", lebo
platový zákon nepočítal s tým,
že tento nový systém môže mať
platnosť len pre budúcnosť a že nemá
práva zrušiť nadobudnuté právo
sudcov.
Iba vtedy, keď prejdeme na systém anglický,
ktorý v tom pozostáva, že sudca je majetkové
dobre situovaný, že najlepší sudcovia
sú pri súdoch prvej stolice, aby bolo čím
menej odvolaní k vyšším súdom,
že sudca pri prvej stolici stále postupuje a nebaží
za sborovým súdom, bude mať naša republika
dosť sudcov.
Preto treba sudcov a štátnych zástupcov vyňať
z platového zákona č. 103/1926, treba im
dať osobitný status a primeraný plat. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K věci jsou přihlášeni řečníci.
Proto zahájíme rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby řečnická
lhůta určena byla 20 minutami. (Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Navržená lhůta je přijata.
Ke slovu je přihlášen proti p. posl. Bergmann.
Uděluji mu slovo.
Posl. Bergmann: Slavná sněmovno! Předložený
vládní návrh sleduje účel,
aby zvýšením působnosti hranice samosoudců
dosáhl úlev a ulehčení hlavně
soudům sborovým. Zkráceným řízením
má pak ulehčiti i některým soudům
ostatním. Důvodová zpráva této
vládní osnovy je velmi zajímavá a
ilustruje velmi pěkně "spořádané"
poměry v našem státě. Důvodová
zpráva ministerstva spravedlnosti přiznává,
že již r. 1927 byla tato osnova připravena, ale
že pro vehementní a jednomyslný odpor všech
interesovaných institucí bylo od podání
jejího upuštěno a teprve nyní se předkládá,
poněvadž očekávání, že
se poměry v soudní službě zlepší,
ministerstvo spravedlnosti naprosto zklamalo.
Důvodová zpráva ministerstva spravedlnosti
přiznává, že tato osnova je opatřením
z krajní nouze. Důvodová zpráva tato
vyličuje podstatu krise v našem soudnictví
a její příčiny. Příčiny
tyto jsou také po většině hospodářského
rázu, ale vyplývají z toho, že při
převratu nebylo zde již dostatek kvalifikovaných
soudců, zejména, že mnoho soudců na
novém našem území Slovenska a Podkarpatské
Rusi odešlo jednak do Maďarska, jednak nebylo jazykově
kvalifikováno. Vedle toho byly zřízeny vyšší
a nejvyšší soudní instance, které
musely býti dotovány ze sboru po ruce jsoucích
soudců. Vedle toho muselo býti ministerstvo spravedlnosti
dotováno ze řad soudcovských a mimo to byl
nedostatek uchazečů o službu soudcovskou vůbec.
Tím odůvodňuje a omlouvá důvodová
zpráva ministerstva spravedlnosti krisi v našem soudnictví,
ale nezapírá, že tato krise v našem státě
je vlastně konstantní, že trvá již
celých 10 let a že se vleče od počátku
naší samostatnosti, že je to krise také
personální, která vyplývá z
toho, že je nedostatek soudců a soudcovských
úřadníků a že také bylo
nedostatečně postaráno o systemisaci služebních
míst jak soudcovských, tak také soudních
kancelářských úředníků.
Ministerstvo spravedlnosti uvádí ve své důvodové
zprávě, že stav soudců 1. května
1928 je následující: V obvodu vrch. zemského
soudu v Praze chybělo 37 soudců na systemisovaný
stav, v obvodu vrch. zemského soudu v Brně chybělo
64 soudců na systemisovaný stav, v obvodu soudní
tabule v Bratislavě chybělo 5 soudců, v obvodu
soudní tabule v Košicích chybělo dokonce
56 soudců na systemisovaný stav, který uznává
ministerstvo spravedlnosti za naprosto nedostatečný.
Tedy jest zde nedostatečný systemisovaný
stav, ale ani ten nebylo možno obsaditi a chybí zde
na něj celkem 292 soudců.
Je tedy přirozeno, že naše soudnictví
muselo se octnouti v krisi. Ústavně-právní
výbor projednával tuto osnovu velmi podrobně
a učinil v ní také velmi podstatné
změny. Na př. zvyšuje kompetenci samosoudců
ve sporech majetkových jen na 10.000 Kč oproti navrhovaným
50.000 Kč. Ve věcech nepatrných ponechal
dosavadní hranici bagatelek 300 Kč oproti navrhovaným
500 Kč.
Zpráva ústavně-právního výboru
a vývody pana referenta jsou krutou, ale spravedlivou obžalobou
naší personální politiky státně
zaměstnanecké, ale také zároveň
obžalobou vlády, která připustila a
schválila nedostatečnou systemisaci služebních
míst. Ostatně za tento nedostatek nám odpovídá
vláda. My víme, že zvláštním
způsobem se projednávala v min. radě systemisace
služebních míst. My víme, že tam
nebylo debaty, že tam jednotliví resortní ministři
snad ani nemohli uplatňovati své názory nebo
své nároky, aby systemisace služebních
míst jim mohla hověti.
Slavná sněmovno! Je to prapodivné vysvědčení
jak pro zákonodárné sbory, tak také
pro vládu samu, jestliže ještě neoschly
podpisy na systemisaci služebních míst, neuplynula
dlouhá doba od jejího provádění
a již přišli někteří páni
resortní ministři při projednávání
státního rozpočtu na r. 1928 a v rozpočtovém
výboru prohlásili, že jim systemisace služebních
míst v jejich resortech nedostačuje. Zpráva
výboru ústavně-právního říká,
že ministerstvo spravedlnosti nemůže býti
za to odpovědno, že je málo systemisovaných
míst soudcovských a že ani tato místa
nejsou obsazena. Při vší úctě,
kterou mám k p. ministru spravedlnosti, musím říci,
že veřejnost se nemůže spokojiti s takovýmto
argumentem, aby se prostě řeklo, že ministerstvo
spravedlnosti nemůže býti odpovědno
za to, že je málo systemisovaných míst.
Naše celá veřejnost a zejména veřejnost
soudního úřednictva a veřejnost státně-zaměstnanecká
musí říci, že logicky nám musí
býti pan ministr spravedlnosti odpovědným
za nedostatečnou systemisaci služebních míst,
poněvadž on, znaje poměry v našem soudnictví,
měl vynaložiti všechno a měl použíti
všech prostředků, aby min. radu přesvědčil,
že v soudnictví našem nutno správně
systemisovati služební místa. Domnívám
se, že pan ministr spravedlnosti by musil býti v tomto
směru respektován a podporován všemi
členy vlády, a jestliže celá vláda
zde prokázala určitou slabost, poněvadž
nedovedla zlomiti odpor t. zv. odborníků z meziministerské
komise, je nám celá vláda za toto dílo
a jeho následky také odpovědna. Charakterisuje
to prapodivně poměry v našem státě.
Vždyť každý jednoduchý občan
musí říci: tohle přece není
ústavní vládnutí, tohle přece
není demokracie, aby čtyři vysocí
úředníci mohli zterorisovati celou vládu,
nýbrž musí říci: To je skrytá
diktatura. Také v žádném jiném
státě, slavná sněmovno, a zejména
ne ve státě demokratickém, by nebylo možno,
aby vystoupil na tribunu referent o vládní osnově,
aby vystoupil na tribunu referent ústavně-právního
výboru, a aby vznesl takovouto krutou obžalobu na
p. ministra spravedlnosti a na celou vládu, resp. aby takovýmto
způsobem odsoudil slabošství celé vlády,
která nenalezla dostatek prostředků, aby
zlomila názory pánů z meziministerské
komise. Každý občan musí říci,
že je to přímo hazardování s
existencí občana. Každý občan
musí si položiti otázku, zdali žijeme
v právním státě, jestliže v důsledku
této slabosti vlády a v důsledku toho, že
vláda poslouchala prostě čtyř vysokých
úředníků, nemůže se dočkati
a dopíditi spravedlnosti v našem státě.
Zpráva ústavně-právního výboru
říká, že nedostatek soudců jest
už kritický, takže je třeba se obávati
nepříznivého vývoje našeho soudnictví,
jmenovitě na Slovensku. Podíváme-li se na
poměry u kteréhokoliv soudu, ať jsou to soudy
okresní nebo soudy sborové, ať je to Nejvyšší
správní soud a Nejvyšší soud, všude
je nedostatek právnických a kancelářských
sil. Místnosti soudů jsou naprosto nedostatečné,
takže mnohdy by poměry, v jakých jsou nuceni
úředníci pracovati, vystihoval správněji
nápis "špeluňka" nežli "československý
soud". (Souhlas.)
Zpráva ústavně-právního výboru
říká, že systemisační
komise proti vůli p. ministra spravedlnosti snížila
počet čekatelů s požadovaných
758 na pouhých 373. Teď bych se tázal, kdo
má býti činěn odpovědným
za všechny tyto katastrofální následky,
které se zde musí dostaviti, kdo nahradí
našemu občanstvu všechny národohospodářské
škody, které z toho vyplývají, koho
máme přitáhnouti k odpovědnosti, aby
nahradil škody, které byly způsobeny také
samotnému státu? Vždyť p. ministr spravedlnosti
prohlásil v rozpočtovém výboru už
po druhé, že systemisace služebních míst
je nedostatečná nejen ve stavu soudců, nýbrž
i ve stavu kancelářského úřednictva.
Důvodová zpráva p. ministra spravedlnosti
také říká, že bude nutno sáhnouti
k dalšímu prostředku, totiž přenésti
určité úkony, které dosud vykonávají
soudcové, na kancelářské úřednictvo.
Já jsem varoval již jednou s této tribuny,
aby nedošlo k tomu, aby nakonec rozsudky nevynášeli
u nás kancelářští pomocníci.
(Veselost.) A zdá se, že ta obava není
bezpodstatnou, že to dotáhneme za vládnutí
pánů dr Horáka, Fischera a Holla tak daleko,
že soudnictví bude takto vypadati vůči
cizině. Upozorňuji, že pan ministr spravedlnosti
má zde již možnost v tomto směru učiniti
určité disposice, aby nastalo ulehčení.
Je zde zákon č. 123 z r. 1923 o aktuárech
v soudní službě, který dosud není
proveden. Zdá se mi také, že není proveden
pro odpor slavné meziministerské komise. Tedy je
zde druhá možnost, která se zde naskýtá,
aby aspoň částečně bylo soudům
ulehčeno a poměry poněkud ozdraveny.
Stanovená doba řečnická nestačí,
aby mohl člověk vylíčiti poměry,
zejména u některých soudních instancí,
ale budiž mi dovoleno jen poukázati přímo
na tragické následky, kterých jsme svědky
v našem soudnictví. Ve 2 letech onemocnělo
přímo ve službě, tedy můžeme
říci, přímo padlo ve výkonu
své služby 17 soudců z celkového stavu
2000. Jsou to: dr Koloman Décsy, sedrie Bratislava, zešílel
následkem přepracování; Jaroslav Dvořák
v Jihlavě, skočil z okna; dr J. Havle v Bratislavě
byl raněn mrtvicí při líčení;
dr. Ot. Urban, Pardubice a Čeněk Šandera, Králův
Městec, náhle onemocněli a přímo
od soudu byli dopraveni do nemocnice; dr Václav Adámek,
státní zastupitelství Litoměřice,
zešílel; dr Řezníček, exekuční
soud Praha, zešílel a zemřel; Ladislav Vrtal,
Těšín, skončil sebevraždou; dr
Ant. Glos, státní zástupce Opava, nalezen
ve mdlobách v kanceláři těžce
nemocen; Karel Eckert, Praha, zemřel přepracováním;
dr Bedřich Němec, zemský civilní soud
Praha, zemřel přepracováním; Mořic
Müller, Nejvyšší soud Brno, zemřel
na schodišti soudu srdeční mrtvicí;
Cyril Vaňourek, Olomouc, a Václav Kvapil, zemský
trestní soud Praha, onemocněli při líčení
u soudu; Borovička, zemský trestní soud Praha,
nalezen večer v bezvědomí v budově
soudu a dopraven do nemocnice; dr Hronek, Bratislava, raněn
srdeční mrtvicí z přepracování;
Jan Weinzettel, Bratislava, raněn mrtvicí z přepracovanosti;
William Hrádek, Bratislava, raněn mrtvicí
z přepracovanosti.
Představte si, slavná sněmovno, kdyby šlo
o obec, která čítá 2000 obyvatel,
kdyby v této obci objevilo se 17 takovýchto drastických
případů; to by byly o tom noviny plné,
to by byla celá veřejnost vzhůru! Zde obec
soudcovská čítá 2000 členů
a tímto způsobem jen ve službě bylo
těžkými poměry ubito 17 příslušníků
soudcovské služby.
Zase se ptáme znovu, kdo je odpovědný za
tyto poměry? (Posl. dr Slávik: I parlament!)
Kdybyste u nás připustili demokracii, parlament
by si dovedl udělati pořádek, ale poněvadž
zde není demokracie, nýbrž hrůzovláda
a krutovláda vysoké byrokracie a několika
politických machrů, proto parlament nemůže
udělati pořádek.