Nač zde voláte stále parlament, pane kolego,
proč v důvodové zprávě připouštíte,
že dokonce koalované strany podaly již dva návrhy?
Proč se neprojednávají? Jaký je to
parlamentarismus? Proč se negují snahy parlamentu?
Proč vláda sama nepřistoupí k iniciativě
a proč konečně vláda při revisi
systemisace služebních míst nechce ani připustiti,
aby nepodařené dílo, které má
takovéto katastrofální důsledky, bylo
revidováno také členy tohoto parlamentu?
(Výkřiky čsl. poslanců nár.
socialistických.)
Vždyť vláda má tu možnost, dává
jí tu možnost důvodová zpráva
k §u 3 zákona č. 286,, kde je výslovně
řečeno, že komise pro reformu státní
správy - a to je také systemisační
komise - má se skládati z členů parlamentu,
z odborníků a ze zástupců odborových
organisací. Ale mimo to: vždyť p. min. předseda
dr Švehla to několikráte slíbil!
Parlament by tedy měl vůli udělati pořádek
a napraviti toto nepodařené dílo, ale nepopřeje
se mu ta možnost, protože si to někteří
pánové nepřejí.
K jakým důsledkům dojdeme, zejména
pro naše občanstvo, můžeme také
pozorovati ze zprávy ke státnímu rozpočtu
na r. 1929, kde p. president Státního pozemkového
úřadu dr Voženílek nám přiznává
a graficky znázorňuje (ukazuje diagram),
že zaknihování pozemků, přidělených
v důsledku pozemkové reformy, bude za tohoto stavu
věcí trvati až do r. 1959. Pánové,
k tomu nelze přece klidně přihlížeti!
Vždyť do r. 1959, domnívám se, stanou
se v majetkových poměrech zase přesuny a
změny. To tedy znamená, že lidé nebudou
míti ani za 100 let zaknihovanou pozemkovou reformu! (Výkřiky
čsl. poslanců nár. socialistických.)
Či snad jsou zde neviditelné ruce, které
pracují právě k tomuto konci? Očekávají
snad, že dojde ještě k nějakému
převratu, který zase zmaří toto sociální
dílo politické reformy a že nebude potřebí
ty pozemky zaknihovávati? Činí to na nás
takový dojem, že zde někdo snad s tím
počítá.
Vážení pánové! Řekl jsem,
že i p. ministr spravedlnosti již několikráte
přiznal, že také systemisace služebních
míst kancelářských úředníků
je nedostatečná. A já jen k charakteristice,
aby zase parlament viděl, co se zde páše, aby
se konečně parlament vzchopil ke generálnímu
útoku na ty, kteří překážejí
opravě těchto poměrů, uvádím:
Soudního úřednictva bylo systemisováno
před r. 1877 pro Čechy dohromady 694 míst
a po r. 1897 po reorganisaci soudnictví 970 míst.
Na Moravě a ve Slezsku bylo systemisováno před
r. 1897 340 míst a po reformě soudnictví
498 míst. A nyní se podívejme, jak vypadala
systemisace v Československé republice před
platovým zákonem a jak vypadá po zákoně
platovém! R. 1923 bylo systemisováno 2136 soudních
úředníků kancelářské
služby, tedy pragmatikálních úředníků.
R. 1927 při provisorní systemisaci služebních
míst byl tento počet, o němž pan ministr
spravedlnosti praví, že je nedostatečný
- a byl také již nedostatečný přede
dvěma roky, poněvadž říká,
že již tehdy byla připravována osnova,
která měla zlepšiti poměry - snížen
provisorní systemisací o 98 míst. Ale zato
roku 1923 bylo systemisováno pouze 1800 kancelářských
pomocníků, čili pomocných kancelářských
sil, a roku 1927 2170, tedy o 370 více. Teď bych se
tázal, kdy dojde k praktickému uplatnění
odst. 7, §u 7 platového zákona, který
praví, že stav kancelářského
úřednictva pragmatikálního III. a
IV. služ. třídy má se výhradně
doplňovati z kancelářských oficiantů
a pomocníků, a to tak, aby po 6leté službě
mohli se státi pragmatikálními úředníky?
Mám-li zde však jen 2038 systemisovaných míst
pragmatikálních úředníků
a na to zde mám 2170 kancelářských
pomocníků, nechť mi někdo vypočítá,
kdy tito lidé budou moci přijíti na řadu,
aby se stali pragmatikálními kancelářskými
úředníky? Zde je prokázáno,
prosím, že r. 1927 - přesto, že se poměry
od r. 1897 podstatně změnily, že nastal politický
převrat, že nastala nová organisace celého
soudnictví v Československé republice, že
jsme přijali spoustu zákonů, které
zatěžovaly soudnictví, že bylo provedeno
mnoho reforem, jimiž se soudy zabývati musejí
- systemisovali jsme tolik, kolik bylo r. 1897. To přece
musí každého přesvědčiti,
že meziministerská komise prokázala buďto
naprostou neschopnost, a pak v zájmu státu má
býti odstraněna, nebo zlovůli a pak zaslouží
si, aby byla potrestána. A pak, pane kolego (obrácen
k posl. dr Slávikovi), parlament si udělá
pořádek! Dejte mu příležitost,
aby jej mohl udělati!
Domnívá-li se někdo, že jen ti čtyři
páni této věci rozumějí, že
jich poslouchá celá vláda a musí poslouchati
pan ministr spravedlnosti, který potom musí přiznati,
že systemisace byla nedostatečná, a on pro
ni hlasoval v min. radě, pak si to nemůže žádný
demokraticky založený a ústavně-právně
cítící člověk ve své
hlavě srovnati.
Já chci jíti ještě dále. Chci
při této příležitosti upozorniti,
že jsme byli při projednávání
platového zákona přímo klamáni,
a neobával bych se tvrditi, že jsme byli přelháváni.
(Výkřiky.) Prosím, do §u 210
plat. zákona se dalo ustanovení, že kancelářští
oficianti, kteří se do 10 let své služby
nebudou moci státi pragmatikálními úředníky,
přecházejí do veřejnoprávního
poměru. Výslovně se tam praví: Jejích
platové poměry upraví se vládním
nařízením. Nyní jsme čekali
na vydání vládního nařízení.
Přišlo vládní nařízení
č. 113, upravující poměry kancelářských
pomocných sil, a tam jsme viděli najednou šalebné
stylisování §u 88, který prostě
ustanovil, že platy těchto úředníků
sloužících přes 10 let, kteří
přecházejí do veřejnoprávního
poměru, se nemění; a v platovém zákoně
se říká, že jejich platové poměry
upravují se vládním nařízením.
Není to zde švindl, jestliže se nám říkalo,
že ty poměry se upraví? Je přirozené,
když přijde do vyššího postupu, že
měl by právo, aby jeho plat byl upraven, a pak se
to provede touto cestou a takovýmto způsobem!
Poměry v našem soudnictví i ve státě
velmi krásně charakterisuje a illustruje zpráva,
kterou jsme četli v denních listech a kterou rozšířila
korespondence P. T. T. A., která říká,
že pan ministr spravedlnosti obrátil se na čsl.
veřejnost projevem, v němž líčí
stav našeho soudnictví, v němž přiznává,
že systemisace služebních míst byla udělána
nedostatečně proti jeho vůli, v němž
vypočítává, kolik mu chybí
soudců a úředníků soudních,
čili informuje čsl. veřejnost, že je
nejvyšší čas, aby byla zjednána
náprava. Ale zase se táži, kam jsme to dospěli,
že aktivní ministr musí se novinářsky
obraceti k čsl. veřejnosti, aby byly takovéto
poměry odstraněny? Pan ministr spravedlnosti měl
pochopení pro personál a také předložil
min. radě návrh na úpravu zejména
soudcovských platů a na opravu své nedostatečné
systemisace služebních míst.
Jak to dopadlo, čteme ve zprávě z 5. prosince
1928. Ministr financí zaujal zamítavé stanovisko
k návrhu ministerstva spravedlnosti na úpravu soudcovských
platů. Stejně tak zamítl návrh na
rozmnožení počtu čekatelů soudcovské
služby. (Ministr spravedlnosti dr Mayr-Harting: To není
pravda!)
Prosím, takový je výsledek té námahy
ministerstva spravedlnosti. A jestliže snad pan ministr spravedlnosti
zde uvádí, že není tato zpráva
pravdivá, tedy měla býti dementována.
Ale ona dementována nebyla a my ji tedy musíme bráti
za pravdivou.
Ale i kdyby tomu tak nebylo, stačí ta obžaloba,
která je zde v důvodové zprávě
k vládní osnově, a stačí ta
obžaloba, která jest uvedena ve zprávě
ústavně-právního výboru. To
již stačí, aby si celá veřejnost
mohla udělati úsudek o tom, jak nezdravé
jsou u nás parlamentní poměry, a také
o tom, že vláda v této věci ukázala
se velmi slabou.
A nyní říká zpráva ústavně-právního
výboru, že senát se již touto otázkou
zabýval a že byly podány v senátě
dva návrhy. Pravda je, že 10. října
m. r. byly rozdány v senátě tři návrhy:
první byl rozdán návrh klubu senátorů
naší strany a teprve pak byly rozdány návrhy
stran koaličních, které byly vyburcovány
právě těmito iniciativními návrhy
našeho senátního klubu. A zajímavo je,
že koaliční strany ve svých návrzích
nezmohly se na nic jiného, než že návrhy
senátního klubu nár. socialistické
strany opsaly a změnily u čekatelů sazby
o 100 nebo 200 Kč.
V tom spatřujeme také tu dobrou vůli koaličních
stran, zabývati se touto důležitou věcí.
Vážení pánové! Důvodovou
zprávu jsem velmi sympaticky vítal a jsem p. kol.
dr Slávikovi velmi vděčen za tuto
zprávu, protože je příslušníkem
jedné z největších koaličních
stran, a doufám tedy, že bude jejím mluvčím.
Přál bych si, aby všechno, co podepisuji, co
uvedl zde ve zprávě ústavně-právního
výboru, dovedl také uplatniti v celé straně,
k níž přináleží, aby tato
vahou své politické moci se postarala o nápravu
těchto nezdravých a nemožných poměrů,
které nám hrozí přímo katastrofálními
důsledky.
Uvádí-li p. kol. dr Slávik v této
zprávě, že byla provedena nivelisace v soudcovském
stavu, úplně to podepisuji. Byla provedena nivelisace
vůbec; byla sice odstraněna nivelisace, ale byla
provedena nivelisace nová, daleko nebezpečnější,
než byla nivelisace stará, proti níž se
tolik brojilo. A ta přece jen byla sociálně
spravedlivou, kdežto tato nivelisace, která se nyní
provedla v důsledku platového zákona, je
sociálně nespravedlivou. Uvádí-li
pan kolega v této zprávě, že soudcové
nejsou oceňováni podle vědomostí,
způsobilosti, schopnosti a individuality, což vše
měl na mysli platový zákon, provedl tedy
zde p. kolega důkaz, že se platový zákon
shroutil dříve, než byl uveden v život,
a že stojíme na jeho troskách, poněvadž,
co platí o soudcích, platí i o ostatních
resortech státní správy.
Stejných poměrů jsme tam svědky a
bylo by proto v prvé řadě povinností
vlády, aby sama přišla s iniciativou na opravu
platového zákona, a v druhé řadě
celé sněmovny, aby si prostě vynutila novelisaci
platového zákona a řádnou revisi systemisace
služebních míst. (Předsednictví
se ujal předseda Malypetr.)
I když s předlohou, resp. s touto zásadou souhlasíme,
že se jí ulehčuje soudům, nemůžeme
ze zásadních důvodů pro ni hlasovati,
protože je pouhou náplastí na velkou ránu,
která se musí řešiti docela jiným
způsobem. Přáli bychom si, abychom se nemusili
již zabývati takovými osnovami, nýbrž
abychom se zabývali osnovou, která by ozdravila
nynější neudržitelné poměry
nejen v soudnictví, nýbrž ve státní
administrativě vůbec. (Výborně!)
A tu bych upozorňoval na nebezpečí, které
nám hrozí. Vidíme-li na jedné straně
slabost vlády, kde potom bude její autorita? Může
některý státní zaměstnanec
uznávati autoritu slabých? Táži se,
kdybychom přišli do osudových hodin pro tento
stát, o koho se chce stát opříti,
o koho se chce vláda opříti a o koho se může
a musí opříti? Musí se opříti
o administrativu, ale může se opříti
jen o takovou administrativu, která má také
důvěru k této vládě a která
také uznává její autoritu. Kdyby měla
vláda pokračovati těmito cestami, na něž
se dala při řešení personálních
otázek státních zaměstnanců,
bude po autoritě i po důvěře a obával
bych se pak osudových okamžiků. (Potlesk
poslanců čsl. strany nár. socialistické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Pik. Dávám mu slovo.
Posl. Pik: Slavná sněmovno! Při jednání
o zřízení krajského soudu v Klatovech
předvedl jsem velmi neutěšený obraz
o poměrech v soudnictví plzeňském
a o těžké situaci, jaká je v Plzni nejen
u stavu soudcovského, nýbrž i u personálu
tamního krajského úřadu a státního
zastupitelstva. Poukázal jsem tehdy, že pro nedostatek
soudců jest zbývající část
soudců velmi přetížena, že velká
část těchto soudců pro přetížení
onemocněla a že se strany ministerstva spravedlnosti
nebylo učiněno nic, aby tento smutný stav
v plzeňském soudnictví byl odstraněn.
Ještě dnes tam panují velmi těžké
poměry a dosud nebylo učiněno nic, aby byly
odstraněny. Poznamenávám, že některá
líčení u soudu krajského v Plzni nemohou
býti pro nedostatek soudců vykonána. Stávají
se případy, že líčení
je ohlášeno na 9. hodinu, koná se až v
11 nebo ve 12 hodin, poněvadž se čeká
na soudce, který má býti uvolněn od
líčení druhého, anebo čeká
se, až nemocného soudce nahradí soudce jiný.
Toto přetížení soudců není
jen v Plzni, nýbrž téměř u všech
soudů. (Výkřiky posl. Johanise.) A
proto je žádoucno, aby ministerstvo spravedlnosti
věnovalo této otázce patřičnou
pozornost, poněvadž přetížení
znamená nejen ohrožení zdraví soudcova,
ale také nedostatek síly tělesné i
duševní pro správný výkon soudcovský.
Běží tu o interes zdravotní soudce samého,
ale i o věc bezvadnosti celého řízení
soudního.
To, co bylo řečeno o stavu soudcovském, může
býti také řečeno o kancelářském
personálu soudů a státních zastupitelstev.
Ve výboru ústavně-právním posl.
dr Meissner a dr Dérer velmi účinně
přimlouvali se za to, aby jednak nastala náprava
u stavu soudcovského,jednak také nastala náprava
na prospěch kancelářského personálu.
Je-li přetížen soudcovský stav vzrůstající
agendou, je pochopitelně přetížena celá
administrativa - a kancelářský personál
ve výkonu našeho soudnictví znamená
velmi důležitou složku. která však
je minimálně a nejhůře snad ze všeho
státního zaměstnanectva hodnocena. (Tak
jest!)
Poukázali jsme již k tomu, jak ve výboru, tak
při debatách jiných, že i v tomto směru,
pokud se týká kancelářského
personálu, je nutno nejen jeho počet přiměřeně
zvýšiti, ale že je také potřebí
upraviti právní a materielní postavení
tohoto stavu, jehož práce není dostatečně
ceněna. My jsme dali také výraz tomuto požadavku
návrhy, které byly předkládány
této sněmovně, a zejména návrhy,
aby nejen státní zaměstnanectvo, tedy i stav
soudcovský, kancelářský personál
soudní a státních zastupitelstev, nýbrž
i dozorcové věznic byli odškodněni aspoň
tím, že větší města budou
zařaděna do vyšší stupnice činovného,
aby aspoň tímto způsobem dostalo se jim materielního
odškodnění za těžkou práci,
kterou musejí vykonávati. My jsme jmenovitě
podali také návrh, aby Plzeň, město
o 120.000 obyvatelích, město s velkým počtem
státního zaměstnanectva, bylo zařaděno
do skupiny A činovného, poněvadž poměry
drahotní v tomto městě jsou analogické
s poměry pražskými, a není žádného
důvodu, aby tak veliké město, s tak velikým
výkonem administrativním, s tak velikým počtem
státního a železničního zaměstnanectva,
bylo stavěno na nižší úroveň
nežli jsou města jiná.
V tomto návrhu a v návrzích jiných,
pokud šlo o nárok měst ostatních na
zařazení do vyšší stupnice činovného,
prokázali jsme fakty a číslicemi, že
neobyčejná drahota v těchto městech
působí velmi zhoubně na poměry státního
zaměstnanectva, zejména velmi zhoubně na
poměry personálu soudního a dozorce státních
věznic.
Chci poznamenati, že přes velmi důležitou
administrativní výkonnost kancelářského
personálu, kancelářský úředník
co do svého materielního postavení je na
př. u nás v Plzni na tom hůře nežli
kvalifikovaný dělník Škodových
závodů. Příjem kancelářského
úředníka je pod existenčním
minimem. Znám případy, které ukazují
na velikou zadluženost tohoto personálu kancelářského,
a jsou i případy, kdy záložny neposkytují
kancelářskému úředníku,
zřízenci, úvěr, ježto není
mu možno zabaviti plat, poněvadž platová
míra je nejnižší a kancelářský
zaměstnanec soudní a jiných úřadů
nemá ani možnosti, aby se legálním způsobem
zabezpečil úvěrem u záložních
a spořitelních ústavů. Tento případ
ukazuje, že právě postavení kancelářského
personálu soudního je neubožejší
ze všech a že je tedy žádoucno v zájmu
administrativy soudní, aby v tomto směru ministerstvo
spravedlnosti vykonalo svou povinnost a blahovůli vůči
těm, kteří jsou na tom nejhůře.
Zdůrazňuji také, že je nutno, aby řešena
byla otázka dozorců věznic, kteří
při svém těžkém postavení
a při dnešních poměrech drahotních
stejně dovolávají se toho, aby jako je hodnocena
práce jiná, byla hodnocena i jejich velmi těžká
a odpovědná práce.
V důsledcích těchto poměrů
a také proto, že je žádoucno, aby nastala
důkladná náprava, předkládá
náš klub resoluci, kterou doporučuje sněmovně,
aby ji schválila. V resoluci této žádáme
zejména, aby s největším urychlením
předložila vláda osnovu zákona, kterou
se odstraní křivdy způsobené systemisací
soudcům, kancelářskému a zřízeneckému
personálu u soudů a státních zastupitelstev.
Dále, aby u soudů a státních zastupitelstev
systemisován byl také dostatečný počet
míst ve vyšších platových stupnicích
jak pro soudce, tak pro kancelářský personál
a zřízence. Samozřejmě i pro personál
věznic.
Žádáme také, aby s největším
urychlením učiněna byla všechna opatření,
která by čelila přetížení
soudců, kancelářského personálu
i zřízenců, které je neudržitelné
a zdraví všeho personálu přímo
podrývající.
Konečně žádáme, aby přebytků
rozpočtových bylo. použito k mimořádným
odměnám za mimořádnou námahu
soudců, jakož i ostatního personálu
soudního.
Pakli se jeví nedostatek zejména soudců a
pakli kancelářský personál je přetížen
stále stoupající soudní agendou, je
logické, - nemůže-li nebo nechce-li ministerstvo
opatřiti dostatečný počet personálu
- aby dosavadní personál v důsledku dnešních
drahotních poměrů a své těžké
práce byl mimořádně odškodněn,
jak to také ve své resoluci zdůrazňujeme.
Dále žádáme, aby všem státním
zaměstnancům byly poskytnuta drahotní výpomoc,
odůvodněná nynějšími mimořádnými
drahotními poměry.
Četli jsme v novinách, že v jednotlivých
ministerstvech, úřadech a ředitelstvích
byla pronesena velmi krásná slova o mimořádném
výkonu státních zaměstnanců
v době velkých mrazů a sněhu. Byla
to krásná slova, která oceňovala tento
mimořádný výkon, ale za krásnými
slovy musí jíti také skutek. - Přetížení
veškerého zaměstnanectva bylo abnormální,
a poněvadž jsou také abnormální
poměry drahotní, je nutno, aby za mimořádný
výkon byli zaměstnanci odškodněni. Platí-li
privátní zaměstnavatel každému
dělníku za práci přes čas,
je stejnou povinností pro stát, aby odměnil
také těžkou mimořádnou práci
a výkonnost, která byla nutna v době posledních
katastrofálních mrazů a povětrnostních
poměrů.
Konečně žádáme, aby v zájmu
dobrého chodu soudnictví na Slovensku a Podkarpatské
Rusi upravena byla otázka tzv. slovenské a podkarpatské
výhody u soudců a soudního kancelářského
personálu. Víme, že některé úřady
byla benevolentně vyřízena. Jest s podivem,
že ministerstvo spravedlnosti nepoužívá
dostatečného tlaku a vlivu na ministerstvo financí,
aby stejná výhoda, jako je poskytována kategoriím
jiného zaměstnanectva státního, byla
poskytnuta i soudcům a veškerému soudnímu
personálu. Chce-li stát a zejména ministerstvo
spravedlnosti, aby administrativa soudní byla bezvadnou,
aby nebyla překvapována těmito mimořádnými
poruchami, jak se nyní v soudnictví objevují,
je nutno, aby ministerstvo spravedlnosti odčinilo nejen
špatné důsledky zákona platového,
špatné důsledky restrikčního,
ale také velmi špatné důsledky systemisace,
která je nespravedlivou a škodlivou. Ministerstvo
spravedlnosti musí míti zájem o klidný
rozvoj práce v našem soudnictví. Zneklidnění
anebo méněhodnocení práce personálu
soudního a kancelářského znamená
velikou škodu a nebezpečí pro celou administrativu
soudní. (Potlesk čsl. soc. demokratických
poslanců.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen. Rozprava je skončena
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Bradáče,
dr Luschky, Onderčo, dr Dolanského, Mlčocha,
dr Kramáře, Stenzla, Hodiny a druhů ke čl.
II:
Čís. 4 nechť zní:
"§ 105 zní: "Pozůstalosti projednává
okresní soud, u kterého zemřelý měl
svůj obecní soud ve věcech sporných."
Budiž připojeno nové čís. 10:
"10. Cenová hranice příslušnosti
obchodního soudu (senátu) a okresního soudu
obchodního ustanovená v §§ 51 a 52 zvyšuje
se z 5000 Kč na 10.000 Kč."
2. Resoluční návrh posl. dr Meissnera,
dr Dérera, inž. Nečase, Brodeckého a
soudr.:
1. Vláda se vybízí, aby s největším
urychlením předložila osnovu zákona,
kterou se odstraní křivdy způsobené
systemisací soudcům, kancelářskému
a zřízeneckému personálu u soudů
(státních zastupitelstev) zaměstnanému.
2. Budiž u soudů (státních zastupitelstev)
systemisován dostatečný počet míst
ve vyšších platových stupnicích
pro soudce, kancelářský personál a
zřízence.
3. Buďtež učiněna s největším
urychlením všechna opatření, která
by čelila přetížení soudců,
kancelářského personálu i zřízenců,
které je neudržitelné a zdraví všeho
personálu přímo podrývající.
4. Přebytků z interkalárií budiž
použito k mimořádným odměnám
za mimořádnou namáhavou práci soudců
jakož 1 ostatního personálu soudního.
5. Budiž všeobecně poskytnuta státním
zaměstnancům drahotní výpomoc odůvodněná
nynějšími mimořádnými
drahotními poměry.
6. Budiž v zájmu dobrého chodu soudnictví
na Slovensku a Podkarpatské Rusi upravena otázka
tak zv. "slovenské a podkarpatské výhody"
soudců a soudního kancelářského
personálu.
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu panu zpravodaji posl. dr Slávikovi.