Z ušetřených 30 milionů Kč na
sociální péči a na rozpočtu
a položkách výdajových ministerstva
soc. péče vykazuje se na titulu 4. péče
o válečné poškozence - úspora
24,847.176 Kč, tedy téměř 25 milionů
Kč. Ministr soc. péče Msgr. Šrámek
před rokem v rozpočtovém výboru
dokazoval, že umírají pouze 4% válečných
poškozenců. Umírají-li 4% válečných
poškozenců, jak je možným, že škrtá
se na položce péče o válečné
poškozence plných 25 milionů Kč? Tato
položka nám osvětluje, komu byla svěřena
péče o válečné poškozence
v našem státě.
Položka na válečné poškozence stanovena
je částkou 461,331.664 Kč, pro r. 1928 stanovena
byla částkou 489,178.840 Kč, tedy méně
o 24,847.176 Kč.
Jak stav invalidní péče bude vypadati r.
1929, nesvědčí jen snížený
rozpočet na celou péči o válečné
poškozence, ale barometrem je položka na lékařské
prohlídky revisní. Tato položka zvyšuje
se o 300.000 Kč ročně. Pro r. 1928 bylo stanoveno
na revisní prohlídky válečných
invalidů 2,320.000 Kč, pro r. 1929 stanoví
se 2,630.000 Kč. Nebude tedy prováděna sociální
péče o oběti války, nebude jim pomáháno,
ale budou uzdravovány revisními prohlídkami.
Revisní prohlídky budou prováděny
bezohledně a invalidé budou na papíře
uzdravováni. Na válečných poškozencích
šetří se podstatně od doby, co nastoupila
nynější vláda. Úspory na péči
o válečné poškozence za nynější
vlády ve státních rozpočtech činí
cca 80 mil. Kč.
Již ve státním rozpočtu na r. 1928 viděli
jsme úsporu téměř 25 mil. Kč.
I přes tuto okolnost, že bylo do rozpočtu na
r. 1928 preliminováno o tak velikou částku
méně, bylo na válečných poškozencích
ušetřeno r. 1927 11,659.000 Kč. Zpráva
ve státní účetní uzávěrce
za r. 1927 v tom smyslu, že bylo ušetřeno pouze
6,700.000 Kč, neodpovídá pravdě, je
správná pouze účetně, rozhodně
však neodpovídá skutečnosti, poněvadž
ušetřeno bylo 11,659.000 Kč. Počítáme-li,
že r. 1926 a r. 1927 uspořeno bylo ve státním
rozpočtu 11 milionů Kč, je naprosto věrohodné
a pravdě odpovídající sdělení,
že od nastoupení nynější vlády
ušetřeno bylo na válečných poškozencích
na 80 mil. Kč.
Pan ministr Msgr. Šrámek je katolický
kněz a je také ministrem soc. péče.
Jako katolický kněz hlásá lásku
k bližnímu a ohání se slovy Kristovými.
Podíváme-li se však na tuto skutečnost,
vidíme, že to není láska k bližnímu,
ale přímo hazardování s osudy válečných
obětí v našem státě.
Statisticky je dokázáno, jak rapidně ubývá
válečných poškozenců důchodců.
Válečných invalidů důchodců
bylo r. 1923 155.588, koncem r. 1927 pouze 112.210. Ten rozdíl
neznamená, že by tolik válečných
invalidů-důchodců zemřelo, zvláště
když ministr sociální péče tvrdí,
že umírá jich pouze 4%, ale ukazuje, že
43.378 válečných invalidů vyloučeno
bylo z nároku na důchod. U všech těch
nerozhodovala potřebnost nebo neschopnost k práci,
pro dnešní režim a ministra sociální
péče jsou tyto věci vedlejší.
dnešní režim šetří důsledně
na obětech války, z mrzáků jsou na
papíře děláni lidé zdraví
proto, aby zbylo hodně na politiku dobytčí.
Člověk neznamená u dnešního režimu
naprosto nic, dobytek je pro dnešní režim materiál
velmi cenný, jak to také zdůrazněno
bylo v časopise "Venkov". Válečných
vdov-důchodkyň bylo r. 1923 121.215, koncem r. 1927
je jich pouze 91.353, jeví se tudíž úbytek
válečných vdov-důchodkyň o
29.862. Je z toho patrno, jaká je dnešní péče
o válečné poškozence, když i počet
vdov-důchodkyň rapidně u bývá.
Válečných poškozenců v našem
státě přihlásilo se celkem 951.148.
Z toho počtu byl přiznán důchod 654.698
poškozencům, koncem r. 1923 byl vyplácen důchod
588.280, koncem r. 1925 520.280, koncem r. 1927 již pouze
464.649 válečným poškozencům.
Z uvedených čísel je patrno, jak rapidně
ubývá důchodců válečných
poškozenců od doby nastoupení této vlády.
Zvýšení položky ve státním
rozpočtu na revisní prohlídky invalidů
o 300.000 Kč svědčí nejlépe,
jak dnešní režim zasahuje do péče
o oběti války. Tvrdím, že takového
systému nikdy nebylo a proto váleční
poškozenci vzpomínají na doby dřívějších
ministrů sociální péče, kteří
snažili se řešit otázku péče
o válečné poškozence jiným způsobem,
hlavně ohleduplně, demokraticky a - podškrtávám
- skutečně lidsky.
Nahlédnutím do státní uzávěrky
zjistíme, že na válečných poškozencích
bylo již r. 1926 z preliminovaného rozpočtu
ušetřeno 13 mil. 261.410.73 Kč, tedy dnešní
režim ihned po svém nastoupení ukázal,
jak dovede šetřiti na obětech války.
Deputace organisace válečných poškozenců
po dobu 11 měsíců domáhala se slyšení
u dnešního ministra soc. péče. Teprve
za dobu 11 měsíců přijal Msgr. Šrámek
deputaci velké organisace válečných
poškozenců. Po přijetí jednal s depu
tací 20 minut. Tento postup ministra soc. péče
byl ostře kritisován válečnými
poškozenci, a docela oprávněně. Otázka
válečných poškozenců v našem
státě není vyřešena. Naopak,
je prokázáno, že stojíme v péči
o vál. poškozence téměř na místě
posledním. Je proto třeba věnovati této
otázce větší pozornost. Jde o složku
sociálně nejslabší v našem státě
a o poměrně velký počet válečných
poškozenců. Ministr soc. péče věnoval
tedy za svého úřadování tomuto
velikému problému 20 minut přijetím
deputace organisace vál. poškozenců. Na řadu
přednesených oprávněných požadavků
vál. poškozenců ministr soc. péče
zůstal deputaci odpověď dlužen, na některé
odpověděl nedostatečně a vyhýbavě.
Tyto odpovědi byly předmětem vážných
diskusí na schůzích válečných
poškozenců a pan ministr nebyl za svoje vystoupení
vůči deputaci pochválen.
Tuze rád bych přidal těžkým invalidům,
povídal pan ministr deputaci invalidů. To povídal
již po několikáté a před půldruhým
rokem po prvé deputaci slepců, před 2 lety
v parlamentě, když chtěl zeslabiti výtky
našich poslanců na snahu jeho a vlády o odbourání
důchodů méněprocentním invalidům.
O tom přidávání invalidům monsignor
jen mluví, nepřechází však k
činům. Bylo přidáno kongruou kněžím,
nejbohatší kastě v národě, za
nynější vlády odhlasován byl
parlamentem zákon, jímž upravují se
pense bývalým c. k. generálům o více
než 100%, generálu, který velel na frontě
u Zborova proti našim legionářům má
podle tohoto parlamentem odhlasovaného zákona dostat
se 54.000 Kč roční pense. Pro těžké
invalidy však nemá tato vláda prostředků,
pro oběti těchto generálů nedělá
tato vláda nic - jen na nich šetří a
ztrpčuje jim tak ten opravdu málozáviděníhodný
zbytek života.
Nynější vláda ušetřila na
obětech války na 80 mil. Kč, ale těžkým
invalidům přece nepřidala - o tom se jen
mluví. Ušetřenými penězi na našich
válečných poškozencích plní
si kapsy cukrovarníci, kapitalisté a všichni
ti, kdož z republiky udělali si dojnou krávu.
Strana lidová před volbami 15. listopadu 1925 vydala
volební plakát, na němž znázorněno
bylo klečící dítě, jak sepjatýma
rukama prosí voliče, aby volil stranu lidovou, bude-li
ji volit, že dostane větší kus chleba.
Větší kus chleba nedostali však děti
proletářů, děti válečných
invalidů, váleční sirotci, ale větší
kus chleba dostali kněžské děti, pro
ty měl dost ministr soc. péče, tam se našla
úhrada ihned. Pro péči obětí
války, na nichž tolik bylo ušetřeno, nenašel
ministr sociální péče úhradu.
Těm dává jenom těšínská
jablíčka o přidávání,
dává však přidávat kněžím,
generálům, cukrovarníkům a t. d. Na
válečných poškozencích šetří.
Váleční poškozenci již po řadu
let domáhají se, aby prodlouženy byly lhůty
k přihláškám a umožněno
tak těm váleč. poškozencům, kteří
z různých důvodů nemohli si podati
přihlášku o důchod do doby zákonem
stanovené, aby mohli tak učiniti dodatečně.
Ministr soc. péče sděloval, že prý
dal propočítat, co by stálo, kdyby lhůta
k přihláškám byla prodloužena,
- a zhrozil prý se číslice, co by to stálo.
Když se však od r. 1926 ušetřilo na obětech
války na 80 milionů korun, bylo o tyto částky
méně preliminováno ve státních
rozpočtech. Tam se ovšem ministr soc. péče
nezhrozil částky, kterou na obětech války
ušetřil. To snese jeho široké svědomí,
aby na obětech světové války šetřil,
ale přidával c. k. generálům.
K jednotlivým položkám státního
rozpočtu na válečné poškozence
poukazuji, že příkladně na péči
o invalidy amputované a to na orthopedické pomůcky
je preliminována částka 9,250.000 Kč
ve výdajích řádných, v mimořádných
Kč 650.000 Kč. Není sice podstatně
snížen rozpočet na tuto položku, ale třeba
připomenouti, že tato položka naprosto nestačila
ke krytí potřeb na orthopedické pomůcky,
ba byli jsme svědky toho, že invalidé nemohli
dostati orthopedické pomůcky i přes to, že
tyto jim umožňují chůzi, pohyb, ba i
práci. Položka na orthopedické pomůcky
je naprosto nedostatečná a navrhuji její
zvýšení o 4 mil. Kč. Připomínám,
že váleční poškozenci byli nuceni
vyvolati rozhodnutí nejvyššího správního
soudu a tak přinutiti ministerstvo soc. péče,
aby k amputovaným konalo svoji povinnost tím, že
jim bude dodávati orthopedické pomůcky. Jde
o nejtěžší naše invalidy, a zde musí
úsporný systém stranou. Bylo by nedůstojné
našeho státu, abychom byli svědky, že
naši invalidé plouží se ulicemi o berlích
nemohouce získat potřebných orthopedických
pomůcek a prothes.
Na mimořádnou péči o válečné
poškozence k udílení darů a hlavně
půjček je v rozpočtu stanovena částka
3,350.000 Kč. Tato částka je naprosto nedostatečná.
Z této položky má býti umožněno
zabezpečovati válečné poškozence
a to udílením půjček do živností
a trafik a pod. Jde o hospodářské osamostatnění
válečných poškozenců. Půjčky,
které udílejí se z této položky,
vrací poctivě váleční poškozenci
státu zpět. O tom svědčí položky
ve státním rozpočtu. V rozpočtu státních
příjmů je preliminována částka
za vrácené půjčky 2,860.000 Kč.
Již z toho je patrno, že váleční
poškozenci vrací státu všechny učiněné
zápůjčky. Jde o velmi důležitou
část naší státní péče
- o válečné poškozence a proto je třeba,
aby položka tato byla podstatně zvýšena.
Proto navrhuji zvýšení její o 5 mil.
Kč. Nedáváme tím vlastně nic
darem válečným poškozencům.
Na poradní sbor při ministerstvu soc. péče
preliminována je v rozpočtu částka
10.000 Kč. Částka je nedostatečná
a bylo by třeba zvýšení. Připomínám
však, že mám zaručené zprávy,
že se poradní sbor neschází vůbec,
není ani svoláván a doporučuji proto,
aby pan ministr soc. péče poradní sbor svolal,
aby tam o důležitých otázkách
válečných poškozenců bylo jednáno
a slyšeni zástupci organisace válečných
poškozenců. Každoročně je preliminována
částka 1 0.000 Kč na poradní sbor,
ten se však neschází a položky se používá
na účele jiné. Ve vysvětlivkách
k tomuto rozpočtu je uvedeno, že položky této
se používá na dobrozdání lékařská.
To je naprosto nesprávné, poněvadž porady
lékařské nebo přezkoumání
spisu lékařem je věc administrativní
a musí tedy býti hrazena z jiné položky.
Není pochyby o tom, že na vál. poškozencích
má býti opětně ušetřeno,
a to částka 24,847.176 Kč. O tuto částku
je v rozpočtu preliminováno méně.
Na rok 1928 bylo preliminováno méně o 25,430.954
Kč, tedy ušetřeno bylo již z těchto
zmenšených preliminovaných rozpočtů
r. 1926 13,261.410.73 Kč, r. 1927 11,569.000 Kč,
není pochyby o tom, že na r. 1928 bude z preliminovaného
rozpočtu opětně ušetřeno nejméně
10,000.000 Kč. A tak přicházíme k
závratnému číslu úspor na obětech
světové války v tomto státě
od nástupu vlády k dnešní ca 85 milionů
Kč. Zdá se to přímo neuvěřitelné,
ale je to bohužel pravdivé. Nemohla býti reakčnost
této vlády lépe osvětlena než
právě mluvou čísel v jednotlivých
státních rozpočtech. Vzhledem k těmto
úsporám na obětech světové
války navrhuji, aby položka titul 4 "Péče
o válečné poškozence" ministerstva
soc. péče byla zvýšena o 50 milionů
Kč, a to na zákonné požitky váleč.
poškozenců a drahotní přídavky.
Vláda nebude dávati vlastně nic nového,
poněvadž těch 50 mil. korun je ušetřeno
ve dvou letech a o ně do rozpočtu na r. 1928 a 1929
dáno méně. Dále navrhuji, aby zbytek
ušetřené sumy na obětech světové
války v částce více než 30 milionů
Kč byl do rozpočtu preliminován v témže
titulu B věcných výdajů, a to na drahotní
přídavky válečných poškozenců.
Drahotní přídavky válečných
poškozenců jsou směšně nízké,
neuvěřitelně nízké. Tak příkladně
sirotek po padlém vojínu má nárok
na 50 hal. drahotního přídavku denně,
vál. vdova asi 70 hal. denně, 20% invalida také
50 hal. denně.
Drahota rapidně stoupá. Je proto v zájmu
spravedlnosti a lidskosti, aby drahotní přídavky
vál. poškozenců byly upraveny.
Celý rozpočet ministerstva soc. péče
je nižší o ca 30 mil. Kč oproti roku loňskému.
Aktivita - podtrhuji, že zdánlivá - činí
35 mil. korun, celá aktivita je tedy výhradní
úspora na lidech sociálně slabých
a v tomto případě z valné části
na válečných poškozencích.
Tak, jak jsem naznačil, postupuje dnešní vládní
režim proti obětem války, jinak však postupuje
se v péči o dobytek v našem státě.
Ministerstvo zemědělství má svůj
rozpočet o plných 30 mil. Kč zvýšen.
Co dnešní vláda ušetří na
lidech, dává dobytku. Dělá se tu politika
dobytkářská, dobytek je naší
vládě podle směrodatných čísel
mimo plných měšců a bezedných
kapes nejmilejší. Na subvence věnuje ministerstvo
zemědělství 82 mil. Kč, pojišťovně
pro dobytek 6.8 mil. Kč, 22 mil. Kč na chov koní.
Celkový rozpočet ministerstva zemědělství
činí více než 245 mil. Kč a to
všechno spotřebuje náš dobytek a několik
velkostatkářů; drobný zemědělec
neviděl a neuvidí nikdy ani haléře,
byť i byl postižen tím největším
neštěstím.
Varujeme vládu a odpovědné činitele
před prováděním podobné politiky.
Dožadujeme se oprávněně, aby prováděna
byla politika lidská a hlavně aby pomoženo
bylo obětem světové války. K provádění
řádné péče o válečné
poškozence je třeba finančních prostředků
a proto doporučuji tyto požadavky vál. poškozenců.
1. Zvýšení položky na mimořádnou
sociální péči o vál. poškozence
o 5 mil. Kč. 2. Zvýšení položky
na zákonité požitky váleč. poškozenců
o 50 mil. Kč. 3. Zvýšení položky
na zákonité požitky válečných
poškozenců - drahotní přídavky
a úprava těchto v dnešní drahotě
o 30 milionů Kč. 4. Položka 10.000 Kč
na poradní sbor budiž použita jen k účelům
poradního sboru a tento budiž v nejbližší
době svolán. Položka tato nesmí býti
použita k jinému účelu, než původně
bylo stanoveno.
Svoje návrhy na zvýšení rozpočtu
péče o válečné poškozence
odůvodňuji tím, co jsem již uvedl. Tyto
částky ušetřeny byly na vál.
poškozencích v letech 1926 až 1929. Použijte
těchto nemístných úspor k zdokonalení
péče o válečné poškozence
v našem státě, abychom tak vyhověli
spravedlnosti, ale také abychom se alespoň z části
přiblížili k péči o vál.
poškozence ve státech ostatních.
Tolik k válečným poškozencům.
Ale já jsem řekl, že stručně
chci odpověděti i pánům zpravodajům
ve věci soc. pojištění, kteří
předevčírem dokazovali že dělníci
uvítají změnu zákona o soc. pojištění.
Poněvadž páni zpravodajové tvrdili toto
v doslovu, nebylo možno jim již odpověděti
a je nutno jejich tvrzením se zabývati. Stručně
bych chtěl říci, že pánové
klamou veřejnost, když tvrdí, že dělníci
uvítají změnu tohoto zákona. Dokladem
toho jest toto: Podle dosud platného zákona dostala
tuberkulosní pojištěnka na nemocenské
podpoře za 52 týdny při měsíčním
platu přes 150 Kč celkovou částku
3858.40 Kč kromě lékaře a léků.
Měla-li měsíční plat menší
než 150 Kč, dostala za tutéž dobu 2912
Kč. Novelisace nynější, která
zde byla včera schválena, tyto peněžité
dávky "zlepšuje" tak, že tuberkulosní
pojištěnka bude dostávati vzhledem k hodnotě
naturálních požitků od 1. ledna 1929,
nabude-li ovšem zákon účinnosti, v případě
prvém místo 3858.40 Kč pouze 1820 Kč,
tudíž dostane za rok méně o 2038.40
Kč. V případě druhém dostane
místo dosavadních 2912 Kč rovněž
1820, tudíž méně o 1092 Kč.
Jestliže pánové přes to z nevědomosti
včera tvrdili, že dělníci uvítají
změnu včera odhlasovanou, musím je politovati,
a jestliže tvrdili tuto skutečnost vědomě,
jest nutno litovati že se toho dopustili právě
pp. zpravodajové.
Mohl bych uvésti ještě jiné doklady,
ale to si jistě vyřídíme mimo tuto
sněmovnu. Chtěl bych se vrátiti k té
XI. třídě. Pánové včera
přešli můj apel, aby zejména pan zpravodaj
výboru soc.-politického posl. Malík pověděl,
proč se pánové dali zlákati na podnět
průmyslníků a vypustili z původního
usnesení soc.-politického výboru ustanovení
o zavedení XI. třídy. Pan posl. Malík
prostě vykládal návrh kol. dr Wintra
a jak ve známé noční schůzi
došlo k odhlasování XI. třídy,
nepověděl však, proč ji vypustili. Chci
konstatovati, že pánové se dopustili - zejména
ti, kteří tvoří majoritu - toho činu
nejen proto, že organisace průmyslníků
nechtěla připustiti zavedení XI. třídy,
nýbrž i proto, že neuvážili věcné
důvody, které byly ve výboru sneseny pro
její zavedení, že se totiž změnily
mzdy proti r. 1924. Ostatně kol. dr Winter o té
věci mluvil jak ve výboru, tak ve sněmovně.
Chtěl bych jen opraviti tvrzení p. zpravodaje, a
konstatovati, že dnes dávno neodpovídá
skutečnosti, když je dělník nejlépe
kvalifikovaný na střední mzdu 36 Kč
pojištěn pouze v X. třídě. To
snad bylo přiměřené r. 1924, ale do
r. 1928, každý připustí, že se
mzdy podstatně zlepšily. Je to pochopitelné,
vždyť také drahotní poměry se změnily.
Upozorňuji, že je zjištěno v Ústřední
soc. pojišťovně, že bude poškozeno
zrušením XI. třídy 255 tisíc
dělníků v republice. Ti, kteří
by byli přihlášeni a zařazeni do XI.
třídy s průměrným výdělkem
39 Kč, po usnesení sněmovny, resp. na nátlak
průmyslníků, budou pojištěni
nyní na 36 Kč a, jak jsem včera v poznámce
řekl, pánové tím poškodí
nemocného dělníka, dobře kvalifikovaného
- ročně o 730 Kč.
Pánové, musím konstatovati, že není
tomu tak jen u dělníků takového druhu,
jako jsou typografové a montéři, ale i u
stavebních dělníků, dávno není
pravda, že v Praze mají pouze průměrný
výdělek 36 Kč. Ve stavebních odborech,
jak je dokázáno, dnes dělník má
průměrně, vyjma pomocných sil, 40
Kč denního výdělku. Je-li pojištěn
pouze na 36 Kč, je poškozen, je podpojištěn.
A přece tendencí zákona musí býti,
aby každý pojištěnec byl pojištěn
na skutečný výdělek, zejména
když nejde o nějaké abnormální
období časové, které by mělo
vliv na přesun mzdy. Proto usnesení výboru
o zavedení XI. třídy bylo nejenom korekturou
platného zákona, nýbrž do jisté
míry se přibližovalo tomu, aby odstranilo veliký
rozpor, který dnes mezi předpisy a skutečnými
mzdovými poměry v nemocenském pojištění
je.
Podívejme se, jak to vypadá při úrazu.
Při poříčské katastrofě
utrpěli dělníci těžké
úrazy - byli to samí chudáci - a budou bráti
nemocenskou podporu 52 týdny, plnou zákonnou dobu.
Jak ti lidé k tomu přijdou - a hlavně ovšem
těžce zranění - aby byli ročně
poškozeni o 730 Kč, poněvadž si průmyslníci
vzpomněli - a nynější většina
to akceptovala - XI. třídu nezavésti?
Máme úrazů příliš mnoho.
Nepotřebuji ani mluviti o dělnících
nemocných tuberkulosou a jinými dlouhodobými
chorobami. Chci jen ukázati, jaká křivda
se děje, zejména stavebnímu dělnictvu
- když nemám ani na mysli typografy, montéry
- tím, že XI. třída zavedena nebyla.
Ale nejsmutnější je to, co teprve nastane.
Vím, jak se věci měly. Byl jsem při
rozhovoru, když naléhal dr Hodač na dr Kramáře
a nechtěl ho pustiti z rukou, aby dr Kramář
dal souhlas ke zrušení XI. třídy.
Řekl výslovně: Zrušíte-li XI.
třídu jsme ochotni. dáti souhlas, aby bylo
zavedeno pojištění osob přestárlých.
A tu jsem u kapitoly nejsmutnější, že
dnes již, po 28. říjnu, jdete do voleb a jste
tak odvážní, že říkáte,
že osnova zákona o sociálním pojištění
dělníkům prospěla! Průmyslníci
projevili ochotu a odborná komise Ústřední
sociální pojišťovny doporučuje
vám zavedení sociálního pojištění
přestárlých, ale vy jste tak neslušní
a necitelní, že jste neakceptovali návrh průmyslníků,
kteří by byli jistě přistoupili na
zavedení pojištění přestárlých,
přes to, že věděli, že to bude
něco stát, neakceptovali jste tento návrh,
ani když jste jej měli podložený dobrozdáním
Ústřední sociální pojišťovny,
ačkoliv stále slibujete pojištění
přestárlým. Náměstek pana min.
předsedy Šrámek odpověděl
1. února 1928 na interpelaci kol. Tučného,
že osnova je v meziministerském řízení,
ale dnes po 9 měsících vidíme, že
není na osnovu sáhnuto a že vláda nemá
úmysl vůbec opatření pro přestárlé
provésti.
Zde šlo o pojištění, které navrhla
Ústřední sociální pojišťovna,
se kterým souhlasili i průmyslníci, a proto
kaceřuji, že toto opatření nebylo do
sociálního pojištění pojato,
že jste je ignorovali a chodíte okolo, aniž byste
se styděli. Kéž by si to starci a stařenky
2. prosince uvědomili, jaký zločin jste na
nich spáchali. Odsuzuji toto zanedbáváni
starých lidí proto, poněvadž jsou to
lidé zejména z venkova. Strana republikánská,
která tak ráda mluvívá, že pracuje
pro dobro venkova, že venkov jest jedna rodina, se nezastydí
a neužije svého velikého vlivu a mocenského
postavení ve vládě, aby těm chudákům,
těm starým sedřeným ženám
a dělníkům umožnila sociální
zabezpečení ve stáří.
Tvrdil-li pan zpravodaj, že dělníci uvítají
zhoršení zákona o sociálním pojištění
jako nějaký dar, tvrdím já pravý
opak. Konstatoval jsem na některých číslicích,
jak budou nemocní dělníci poškozeni
v důsledku zrušení XI. třídy
a znehodnocení naturálních požitků.
Nezavedete-li opatření pro přestárlé,
je to zločin, který budeme přibíjeti
na pranýř nejen ve volebním období,
ale budeme se snažiti stále, aby byl charakterisován
tento režim jako nelidský a nestátní,
poněvadž stát má míti zájem,
aby i lidem v práci zestárlým, kteří
nemají býti z čeho živi, umožněna
byla existence, důstojná člověka.
(Potlesk poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemník Nebuška
(čte):
Návrhy posl. Kopasze a soudr.:
1. Navrhuji, aby posl. sněmovna přešla k pořadu
přes druhý bod, t. j. přes zprávu
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o usnesení senátu k vládnímu
návrhu zákona, kterým se zrušují
úlevy stanovené z důvodu války pro
nastoupení a provozování živností.
2. K §u 1 budiž připojen nový odstavec:
"(3) Tyto úlevy zůstávají však
nadále v platnosti, jde-li o válečné
poškozence, o invalidní vojíny po světové
válce a jejich pozůstalé, jakož i o
invalidy práce a jejich pozůstalé."
Předseda (zvoní): Dávám
slovo k doslovu panu zpravodaji posl. Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Pan posl. Kopasz zde prohlásil, že projednávanou
osnovou berou se výhody těm nejslabším
a že tvrzení moje, ve kterém jsem prokázal,
že se zmíněných výhod nepoužívá,
jest klamáním veřejnosti. Poukazuji na to,
že živnostenský řád rozděluje
živnosti ve dvě kategorie: na živnosti svobodné
a na živnosti vázané průkazem způsobilosti.
Zmíněné výhody platily pouze pro jednu
kategorii, totiž pro kategorii živností, které
vázány jsou na průkaz způsobilosti.
Ale pan kol. Kopasz současně ve své
řeči potvrdil toto moje tvrzení, že
se zmíněných úlev nepoužívá,
neboť podle jeho tvrzení za jeden rok bylo vyřízeno
pouze 6 případů u ministerstva obchodu. Tento
počet nejlépe ukazuje, že ti, kterých
se to týkalo, těchto výhod skutečně
nepoužívají. A je to zcela přirozeno,
neboť podle právě přednesené
řeči p. posl. Johanise ministerstvo soc.
péče vypočetlo, že z celkového
počtu válečných invalidů umírá
ročně 4%. Máme odstup 10ti let od ukončení
světové války, to znamená, že
podle této statistiky ubylo nejméně již
40% válečných invalidů a pakli v uplynulých
letech se průměrně vyřizovalo 6 žádostí,
je přirozeno, že v příštích
letech by těchto žádostí ještě
více ubývalo, že bychom tak přišli
ke stavu, kde skutečně těchto zákonných
ustanovení by se již nepoužívalo, ale
na druhé straně by se jich po případě
zneužívalo, a to proto, poněvadž často
na tyto výhody by se odvolávali lidé, kteří
skutečně hospodářsky byli tak silni,
že jich nepotřebovali. Z toho důvodu nemohu
doporučiti slavné posl. sněmovně podané
pozměňovací návrhy, jak pozměňovací
návrh č. 1, který žádá,
aby se přes osnovu přešlo k pořadu,
tak návrh č. 2, který je návrhem doplňovacím
a praví, že úlevy ty zůstávají
nadále v platnosti, jde-li o válečné
poškozence, o invalidní vojíny po světové
válce a jejich pozůstalé, jakož i o
invalidy práce a jejich pozůstalé. Doporučuji
slavné posl. sněmovně, aby osnovu přijala
tak, jak ji doporučil výbor pro záležitosti
živností, průmyslu a obchodu, a doporučuji
také, aby v druhém čtení byly přijaty
obě resoluce, připojené ke zprávě
výboru.(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Měli bychom
přikročiti ke hlasování. Nebude-li
námitek, odsuneme hlasování na dobu pozdější.(Námitek
nebylo.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
3. Zpráva výboru zemědělského
o vládním návrhu (tisk 1604) zákona
o zrušení zemědělsko-technické
kanceláře zemědělské rady pro
Čechy (tisk 1864).